2
masthead
V Praze, ve středu dne 27. února 1901.
Praha
5
article
Na ranní n odpol. list
pšedplácí se:
v Praze v sdminislrael
.. . . 2 K — n
pa měsí
na čtvrt leta.. .. 6 K — h
s drojí čonšk K 50
ra měsíc
na čtvit leta . . . . 7 K 50 k
ve filialkáchn
za měsío . .. . . . 2 K 00h
Fošton z
aětvit iela ! . . 9 R 60h
s dvojí zásilkou
na měsí
n čtrrt leta . . . 11 K 40k
Praha
6
article
Další stíny vídeňské politiky.
Další stíny vídeňské politiky.
V okamžicích, kdy němectví ani ne tak
zásluhou provokativního postupu Wolfovců
jako spíše naprostou bezprogramovostí po-
slanců jinonárodních sedmimílovými kroky se
blíží svému ideálu, zjednati tělo polovině říše
ráz předvoje německého na Východ, číli jak
Němci rádi říkají, německé Ostmarky, kdy
za assistence jinonárodních poslanců němčina
zasedá v radě říšské na prestol státního jazyka
kdy na podiv všemu světu hlouček krajních
německých nacionálů jeví se býti jedinou
skutečnou, výdatnou a rozhodujíeí—»parla-
mentní« silou v této polovině říše, kdy pouhá
důsledná obrana zásad čl. 19. stát, zákl zák.
pokládá se za nástrahu, jež by mohla uvalit
na národy práva sváhájící všecky hrůzy per-
sekuce, v okamžicích takových i svědek uply-
nulé čtyřicetileté éry ústavní — zvyklý vše
možným zjevům a událostem v říší pravdě
nepodobností — přece jenom zaražen pohlíž
na tyto nejnovější plody vinitřní politiky
zumi i
rakonuské!
Němec
7
article
Marně se ohlíží, kde by pro tyto zjevy
nalezl vysvětlení, kde důvodu, kde příkladu
a analogie! Nelze tu svalovati vinu na nějaké
určité skupiny, nelze hledati obětního kozelce
v pravici, protože nikdy jednotnou stranu
s propracovaným programem netvořila, nelze
svalovati vinu jenom na Poláky nebo na Jiho
slovany, protože ani ti ani oni, jak dokazuje
nejnovější rozprava v kole polském, nepožívaj
takového výdatného postavení v kruzích vlád
ních, jako — skupina krajních německých
nacionálů.
A opravdu podobá se, že Vídeň viděla
a vidí jak v Polácích, tak zvláště v Chorva
tech, jen dočasné výborně síly k dosažen
určitých jiných, mimoparlamentních cílů
kdož by se nepamatoval na př. na úkol, jaky
připadl nadšení velkochorvatskému v přípra
vách okupačních? A co se týče pánů dobro-
dějů polských, kdo ví, zda-li i oni již nestá
vají se zbytečnými sebevědomě vykračujíeí
a nezastřeně mluvící i jednající politice ně-
mecké?
Polák
Vídeň
Polák
8
article
Když však takto většina obyvatelstva,
neněmečtí národové, či správněji řečeno, je
jich zástupcové právě v době tak mimořádné,
jako jest doba nynější, ještě více se sobě
vzdalují, ještě dále se roztřišťují, ba ani již
k pouhému zdání takové koöperace se ne
mohou sejíti jako za někdejší pravice,tu
nezbývá než domnívati se, že jeviště cislaj
ténské sněmovny není vlastním dějištěm vý-
voje politiky vnitřní, ale že jest pouhým
úryvkovitým, nesouvislým odleskem jiných
mohutnějších sil.
Dle účinků, jaké činnost těchto sil jev
na zdejší národy, není nejmenší pochybnost
že síly ony němectví stále více postrkují do
popředí, dopomáhajíce mu k novým a novým
úspěchům, ba až i na vůli Němcův činíce
naprosto závislými práva a postavení národů
neněmeckých.
Právě opáčný jest postup v příčině ná-
rodů oněch, kteří houževnatě hájili a dosud
hájí naprostou svrchovanost tohoto soustáti,
jeho rovnost ve skupině trojspolkové, kteř
důsledně s timto stanoviskem pokládají vy
loučení z někdejšího německého buntu za
událost žádoucí jak pro zdar soustátí rakou-
sko-uherského tak pro volný rozvoj vlastních
národů, a kteří přirozeně obranou tohoto
svého rozvoje a domáháním se provedení
zaručené jazykové rovnoprávnosti mínili opa-
třiti a zabezpečiti této polovině říše i dosti
zdravých, sehopných, svébytných a což nelze
přehlédnouti, od Němců se naprosto různí-
cích sil
Takové byly asi celkem základy sna
a cílů neněmeckých politiků této poloviny
říše, takové byly ve své podstatě i národn
programy, s nimiž chodili a se vraceli zá
stupcové národů neněmeckých do říšské rady
Od pádu hraběte Badena nemůže byti
již nikdo na rozpacích, tím méně na omylu
která politika, který směr ve Vídni úplně
opanoval!
Němcův
Němec
Baden
Vídeň
9
article
Služby a ochota neněmeckých poslanců
jsou sice stále vítány, ale — úspěchů politi
ekých dostává se jen Němcům, a sice v po
měru dosti zajímavém: čím více se jino-
národní zástupci zapírají, čím více se oběluj
pro četné státní nezbytnosti a ostatní po-
žadavky politiky vídeňské, tím štědřejíse
sýpe na Němce z rohu hojnosti.
Konce takovýchto dostihů politických ne-
mohou býti pochybné. Budou to konce do
stihů dvou koní, z nichž jeden jest dobře
krmen a pěstován, kdežto druhému se dodáv
síly bíčem, hrozbami a nadávkami.
Obáváme se však, že účinky takovéhotc
politického postupu budou ještě osudnějším
v oborech politiky zahraničné, než v oborec
politiky vnitřní.
Připouštíme a souhlasíme s tím, co na
psal nedávno vynikajíci politik francouzský
a co tyto dny bylo u nas opakováno, že
vznikají a vyrůstají v Rakousku otáz ky
rázu evropského a že otázky tyto
jsou s to nastoupiti místo či lépe řečeno
doplniti otázku východní.
Skutečně také se již podobá, že jedno-
stranné protežování snah německých v tět
polovině říše vzbuzuje na některých stranách
domněni, že Vídeň není representantem ni-
jaké — užijeme obrazu ze hvězdařství —
velmocenské stálice, ale že vyzařuje tam
pouze politické světlo propůjčené. Tento
názor ostatně podporuje od let Vídeň sama
svým zákonodárstvím, kopírujíc kus po kuse
zákonníky Německa sjednoceného, ha jde tak
daleko i ve věcech vlastního hospodářského
prospěchu, že stále se ohlíží úzkostlivě po
Němec
Rakousko
Vídeň
Německo
10
article
svém sousedu a spojenci. Křiklavý doklad
podává tu nejnověji i správa banky rakousko-
uherské, jež má po ruce daně pro-
stých, nezaměstnaných bankovek
za 273.5 mill. K, jimiž by mohla zúrodniti
úvěr, podnítiti podnikavost, sesíliti obchodní
čilost, kdyby byla dost samostatnáa
statečná snížiti úrok a nečekala, až říšský
bank německý to učiní. (Před dvěma roky
měla rakousko-uherská banka v tétéž dob
po rüce pouze 123 mill. K při stejném
téměř oběhu bankovek 1272 mill. K, letos
1298 mill. K).
Vedle této úzkostlivé snahy, hověti ve
všem Němcům a neodchýliti se ani ve věcech
lospodářského zájmu od vzácného souseda,
vypadá ovšem akce jinonárodních živlů v této
polovině říše spíše jako rámec, který siláctv
německé jen účinněji obráží.
Snad klidi trpěliví, obětaví atd. zástupci
jinonárodní za své vzácné vlastnosti i po-
chvalné uznání, kteréž nikde se ne-
odpírá podlehajícím — vždyť ani
na poli válečném tomu nebývá jinak — ale
praktická politika počítá především s vý-
sledky, a tam, kde jich není, vznikají v ní
pochybnosti o pravé síle zápasníků a obranců.
Kdo by se podrobněji chtěl o tom přesvěd-
čiti, nechť jen s tohoto hlediska čte na př.
Denisovy dějiny »Konec samostatnosti české«.
Nerovné toto rozdělení světla a stínu
mezi Němci a ostatními národy v této polo-
vině říše stává se takto i mezinárodním
nebezpečím, ohrožujíc rovnováhu
národních sil v této polovině
říše, čehož by měli býti zvláště pamětlivi
přátelé klidné práce hospodářské v době
nynějších, denně se množících sporných
otázek zahraničných.
Němec
Denisův
uherský banka
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
zz oni
Schůze jedenáctá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 26. února.
Celých 6 hodin trvala dnešní schůze. Ne
splnila se naděje kabinetu, nesplnila se před
pověď jeho publicistických hlasatelů vídeňských
že dojde se v jednacím pořadu k prvnímu
čtení předlohy vládní. Nic jiného se nevykonalo
nežli že popravena byla pilnost návrhu dra
Šíleného, Šrámka a soudr. na zaopatření pro
stáří a invaliditu.
Moravský navrhovatel, kterého známe jako
pilného a neúnavného pracovníka v oboru
národohospodářském, doporučení svému dal úvod
politický, ve kterém shrnul všechny viny a činy
vlády dra. Körbra proti českému národu, při
pojuje k výčtu tomu prudké výtky na nynějši
kabinet vůbec a bar. Spense zvláště.
Hr. Dzieduszycki, nyní hlavní vůdce
kola polského, užil vůči poslancům českým
jich pilným návrhům prázvláštní taktiky.— Věe
je ovšem pilna, ale v zájmu dělnosti že Poláe
nejsou pro ni. K takovým protismyslům vede
falešná posice, do které se dostalo kolo polské.
Poslanec za Přibram ostatně na tuto ka-
suistiku posvítil důkladně. Nebohá dělnost! N
ni se tedy budou sváděti všechny hříchy, které
se páchaji na právech parlamentních a na zá-
jmech lidu
Zase tedy pilný návrh pochován. Jeden za
bili, ale několik nových se rodí. Hezká řada
jich ještě zbývá, třeba že všeněmecký svaz svoje
odstavil. Naléháno také na posl. Breitera
za Lvov, nenáležejícího k žádné straně, by svůj
pilný návrh o haličských volbách odvolal, al
marně. A stejně marně bylo usilováno přiměti
poslance české, by nepodávali žádných pilných
návrhů. Posl. rada Hrubý a soudr. přidal
již uchystaný návrh o sčítání lidu.
Šrámek
Přibram
Posl
Vídeň
Hradec
Dzieduszycki
Lvov
poslanecký sněmovna
13
article
Chudost výkonů dnešních zavinil pan hr
Vetter. Jeho systém pro vyřizování neněmeckých
dotazů byl dnes prováděn přesně dle intene
pana Morice z Lilie a zároveň uveden ad ab
surdum. Dokud český text měl rovnoprávné míst
v protokole, nenalehali čeští poslanci na jejich
četbu, spokojujíce se s jejich protokolováním
Nyní nečte se sice české znění, ale Čechové s
vynutili lekturu německých dotazů. Nelze jim
toho odepříti. Čtení trvalo skoro dvě hodiny, ne
boť předložených dotazů bylo 17 a rukopis jednoho
plnil 88 stran. Pokračování bude následovati.
Kromě toho poslanci dr. Brzorád a dr
Kramář činili předsedovi pro jeho methodu
s jakou pokračuje v oklešťování práv jazyka če
ského, vylučuje nyní z protokolu také interpellace
jež obsahují toliko české citáty, prudké a zaslou
žené rekriminace, na které slíbil odpověděti zejtra
Bylo dnes hojně episod. Všecky způsobeny
byly všeněmeckým svazem a všechny byly
bouřlivy.
Vetter
Moric
Čecho
doktor
Brzorád
14
article
Napřed pan Franko Stein vyvstal si na
všechny státní zástupce tak zostra, že ministr
spravedlnosti vyskočil k jejich obraně, na kterou
jmenovaný již Němec odpověděl útokem na ko
runu a její poměr k soudcům. Když mu pak
předseda dal důtku za slovo »padouši«, jehož
užil o státních zástupcích, odvětil klidně: »Nac
vaší důtkou mohu jen pokrčiti rameny. Vy však
musíte si zvyknouti tabáku ještě štiplavěj-
šímu.«
Potom msgre. Scheicher pustíl ae d
prostonárodního dialogu se Všeněmci o mrav-
nosti neb nemravnosti venkovských kněží. Po-
sluchači a diváku na galerii bylo při tom, jako
by se nalezal v cirku Barnumově, kde současně
se hraje v několika manéžích. Bouřili se totiž
lidě, zdvihali hrozebně pěsti a vybíhali z lavie
poslanců na krajní levici, kde sedí antisemité,
zároveň v posledních lavicích centra, jež opa-
novali Všeněmci. Professor pastorální theologie
ve Sv. Hippolytu nebojí se rustikálních slov.
Řekl svým soukmenovcům z frakce Schönere
Franco Stein
Němec
Barnumův
Hippolytos
15
article
rovy, že z parlamentu udělali »prasečí chlívek« a
že jsou lháři, pan Šusteršič, který se do všeho
hlasitě plete, přidal sbídní lháři« a »němečti
utrhači«, jeho soudruh Wohlmeyer, při
zvukuje, volal naňe »Vy jste sem přišli samým
volebními podvody!«
A konečně pan K. H. Wolf, promluvi
o řízení objektivním způsobem, se kterým c
do věci se úplně snášíme, navrhl o plaidoveru
bar. Spensa pro státní žalobce rozpravu.
Hlasovalo se.
Mistopředseda Prade vyhlásil, že je návr
Wolřův zamítnut. Proň povstali oppo siční Slo
vinci, vládní Slovinci Berks a Žičkar, všichn
Čechové, němečtí lidovci, němečti radikálové
všichni radikální Rusové, všichni opposičn
Poláci a Vlachové. Tu žádáno bylo, by se zjisti
poměr hlasů. Vyšlo na jevo, že stálo 136
sedělo také 136 poslanců.— Dle jednacího řádu
v takovém přídadě je návrh zlamiit'nu t.“ Ne
býlo by došlo k takovému výsledku.
kdyby všichni čeští posbanei byl
son
na svých mísite c h.
Posl. Wolf, uslyšev, co se stalo, křičel
»Tam ten Prade hned viděl, že nljelá návrh z
mítnut! Ať si jen parlament utíná jedno rámě
po druhém 1 Naposled zbude mu jen trup !el
Za velkého rozruchu schůze skončena. C
bude zejtra, nikdo neví. Nejspíše zase pilné
návrhy.
K souboji mezi drem. Nitschem
drem. Fuchsem při volbě do komise ke
kontrole sjátního dluhu nedošlo, Byl odložen
na zejtřek.
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 30 min. dopol
Posl. Trafoler složíl slib.
Předseda oznámil ustavení se výborů, zvolených
v poslední schůzi, a sdělil, že někteří němečtí po-
slanci žádali ho, by jejich návrhy, jež uvádí, bez
čtení přikázal výborům, čemuž vyhoví.
Také návrhy poslanců: dra. Luegra, Rapoporta
Kaftana, Šíleného a spol. stran stavby vodníc
dráh přikazují se proto, že proti tomu není od
poru, přislušnému výboru.
Šusteršič
Wohlmeyer
Wolf
Berks
Žičkar
Čecho
Rus
Polák
Vlach
Posl
Fuchs
Luegr
Rapoport Kaftan
16
article
Potom čteny došle snlisy iinvo-
Potom čteny došle snlisy iinvo-
Posl. dr. Kramář žádá, by se četly do slov
německé překlady dotazů česky podaných, čemuž
předseda vyhovuje,
Mezi došlými spisy jsou: pilné návrhy ve
věcech nouze, jež přikazu)í se příslušnému výboru
— Berksův na zkrácené projednání investičních
předloh železničních a vládních předloh o stavbě ně
kterých státních dráh; — Hrubého a spol. na
stanovení národních poměrův obyvatelstva; — Ja
roše a spol. na podporu zemědělských skladišt.
Posl
doktor
Kramář
Hrubý
17
article
Dotazy podali poslanci Zázvorka a spol
po konfiskaci »Česk. Zájmů«; — Reichstäute
a sp. po jednání okresního hejtmana místeckého:
Hannich a sp. po zdravotních a mravnostníc
závadách v mostecké 6varne na gumové zboží firmý
Richter a Kohn; — Em. Hrubý a spol. po větš“
šetrnosti k zemědělskému obyvatelstvu v Čechác
při vymáhání daní, po odepsání daní a podporác
nuznému obyvatelstvu v Čechách, po jednání okres
hejtmana píseckého při vymáhání pozemkové daně
— Schücker a spol. po ochraně advokátského
řádu; — Dyk a spol. v téže věci: — Šílený
spol. po úpravě poměrů soudních auskultantů ; —
Formánek a sp. po jednání okr. hejtmana krá-
lovéhradeckého, o volbě starosty ve Vel. Bělči; —
Bělský a spol. po rozpuštění českého spolku v
Vídni; — Brzorád a spol. po stanovách spole-
čenstva vídeňských malířů; — Reichstädter
spol. po opětných konfiskacích »Prostějovské Strážes
a »Hlasů z Hané«; — Černý a sp. po chování se
důstojnictva k vojákům v Hradci Králové a po cho-
vání se důstojnictva a okr. hejtmana při kontrolních
schůzích a po zacházení důstojníků s mužstvem n
cvičení: — Zázvorka a spol. po chování se ví-
deňské policie v české schůzi; — Berger a spol
po českých nápisech v úřadních budovách jablone
ckých; — Tschan a sp. po jazykových poměrec
na duchcovsko plzeňské trati státních železnic; —
Berger a spol. po ustanovování českých úřadníků
u tannvaldského a jabloneckého soudu.
Zázvorka
Hannich
Richter
Kohn
em
Formánek
Berger
Čechy
Vela
Bělč
Vídeň
Haná
Hradec Králové
18
article
Posl. Kaiser a spol. podal návrh na zrušen
článku 14. státních základních zákonů ze dne 2i
prosince 1867 ř. z. č. 141.
Překlady českých dotazů byly dočteny k 1 ho
odpoledne.
Po přečtení petic předseda hr. Vetter odpo
vídá na dva dotazy posl. dra. Kramáře (P'roč je přelo
ženo tak málo českých dotazů a proč svěřeny pře
klady redakci říšského zákonníka 7), že překlady ne
byly v čas hotovy. Budoucně postará se, aby obsta
raly se řádně. Při druhém dolazu odvolává se na své
právo, že může dáti provésti práce po své vůli
Ostatně lze prý bezpečiti se, že redakce říšského zá
konníka podá správný překlad.
Posl. dr. Brzorád: Pan president učinil dne
pokrok ve svém prolizákonném jednání. Jsem nuce
opětně proti jeho rozhodnutí protestovati a zvola
naň, aby se vrátil ke své povinnosti. (Hlučná po
chvala na lavicích českých.)
Ale pan president zašel dnes ještě mnohem
dále a zavedl novou praxi, jaké nebylo ani z
Smolky, ani za Chlumeckého, ani za Abrahamowicze
ani za kteréhokoli jiného předsedy. (Slyštel na la-
vicích českých.)
Nepostačilo mu, že vymýtil z protokolu ne
německé interpellace, nýbrž dnes odstranil z proto
kolu také německé interpellace, protože obsahoval
české citáty. (Slyšte! na lavicích českých.) Dotan
posl. Skály nebyl přijat do protokolu, jakkoli počíná
německy a obsahuje jen český cilát. Tato inten
pellace není obsažena ve stenografickém prolokolu
nýbrž byla rozdána nám jen jako — »původní text«
jako nějaký prádelní lístek. (Slyšte! na lavicích
česk ých.)
President zašel ještě dále, než původně ohlásil
Za Smolky i za Chlumeckého se stalo, že do proto
kolu dostaly se dlouhé neněmecké citáty.
Posl
Kaiser
Vetter
doktor
Brzorád
Smolek
Chlumecký
Skála
19
article
Řečník čle dvě interpellace ze dne 8. října 1897
obsahujíci české citáty. (Slyšte! na lavicích českých
To bylo za Abrahamowicze. Totéž platí i o našic
dnešních interpellacích. Musim opětně proti takovému
násilí protestovati. (Pochvala na lavicích českých.
Každý den jest hůře a každý den odtrhává se nám
pod nohama více půdy
President sám slíbil, že české interpellace budou
otisknuty a nám odevzdány. Proč pak se to nestalo
ve stenografickém protokolu, nýbrž na cáru, jakto
žádal posl. dr. Derschatka, jako se rozdělují pozvánky
k nějakému plesu?
Odkud béře president právo, vymýtiti interpellace
z protokolu? Jest president s posl. Schönererem
stejného mínění, že české interpellace jsou znečiště-
ním protokolu? Jak to může zodpověděti, že když
se již rozhodl pro toto protizákonné jednání, ned
aspoň původní text uveřejniti v protokolu? Naše
řeč není k tomu, aby si z ní někdo jakýmkoli způ
sobem tropil posměch, a aby byla znásilňována.
(Pochvala na lavicích českých.)
Očekávám přesnou odpověď presidentovu. (Hluční
pochvala a potlesk na lavicích českých.)
Posl. Emanuel Hrubý (agrárník). Téměř cel
měsíc minul od svolání sněmovny poslaneck
Vláda Körbrova svolávajíc! zástupce národů této říše
měla na mysli, abychom »pracovali« po starém způ-
sobu t. j. abychom povolili všecko, čeho potřebuje
vláda, a národům a sice v prvé řadě národu českému
zvýšená břemena uzákonili. Jaké výsledky »práce-
tato přinesla národu českému, pozorujeme a vidím
všichni předobře. Potřeby českého národa kulturní
národní jsou tu úplně ignorovány a v obojím ton
směru bezpráví pácháno na českém národu. (Po
chvala na lavicích českých.) A kterak staráno byl
o potřeby hospodářské výrobních vrstev, o tom by
mohlo a mělo české rolnictvo vypravovati nejlépe
doktor
Derschatka
Posl
Hrubá
Körbrův
20
article
(Pochvala na lavicích českých.)
Za neslýchaně oběti, které státu rolnictvo při
nášelo, klidilo a klidí jen bídu a nedostatek. (Po
chvala.)
V tomto zasedání, dle pravdy budiž konstato
váno, v práci daleko jsme nepokročili. Ale jeder
čin jsme přece vykonahi: zvolili jsme za předsedu
poslanecké sněmovny hr. Vettra. Činu toho želí-
mnozí, želí toho nejvíce poslanci národa českého
(Souhlas na lavicích českých.) Vždýť v plné nahote
osvědčila se již naprostá jeho neschopnost k za-
stávání úřadu toho a to pan předsada sám mus
uznati, že jest si neschopnošti té jistě vědom. Z
neschopnost tu ovšem on nemůže, protože nen
každý dosti nadán, a my bychom mu ji ani přílišně
nevytýkali, ale vytýkati mu musíme zlovolnost.
sníž sáhl ke zkrácení práv naší mateřštiny v tét
sněmovně, a že zlovolnost, která jej vedla k onomu
nezákonnému rozhodnutí ve příčině českých inte
pellaci, rozechvěla národ náš krajní měrou. (Souhlas.)
Jako by byl odchovancem dra. Körbra, takse
vybarvil a míní, že snad urážením citů našeho ná-
roda obrodí toto nedochůdče, tento parlament zbu
dovaný na zvrácených základech. (Souhlas na lavi-
cích českých.)
Ujišťujeme ho, že se klame; volbou prostředků
takových, jako bylo rozhodnutí ve příčině neněme
ckých interpellací, nepřiblíží se parlament tento
k práci a nepřispěje se k odstranění krise ústavní
nýbrž přiblíží se říše k rozvratu, přispěje se k zo-
stření krise, která lomcuje státem. (Souhlas.)
Prostředky, jimiž drážděn a ve svatých citec
urážen jest národ v této říši nejintelligentnější
a nejpoplatnější, národ český, pracuje hr. Vette
v duchu hesla »Los von Osterreich«, jehož splněn
my bychom nelitovali, protože národ český proti
každému znásilňování a proti všem snahám je
zdolati dovede se ubrániti. K násilí proti českému
jazyku přiměl předsedu Wolf a spol.
Wolf
Los on Osterreich
poslanecký sněmovna
21
article
My nemůžeme než vysloviti úžas nad tím, že
hrabě Vetter z Lilie stal se plnitelem vůle zjevných
agitátorů prušáckých. Ovšem povolnost oproti Wol
fovcům a troufalost oproti jasným právům českého
národa hraběte Vettra sama znemožňuje dělnost této
sněmovny a kdyby měl více bystrozraku a prohlé
davosti, musil by mně přisvědčiti, že názor můj jest
správný. (Pochvala na lavicích českých.
Za políčky, za znásilňování, za urážky, za šla
pání práv svého národa přece nebudou poslanci češt
v této sněmovně povolovati vládě, čeho potřebuje
(Souhlas na lavicích českých.)
Naopak za násílí, za urážky ty musí potíratij
a musí polírati neobratný nástroj v rukou jejích
toliž presidenta hraběte Vettra. (Pochvala na lavicíeh
českých.)
Než nedosti na prvním rozhodnutí hr. Vettra
On v urážení našich citů a práv, v porušování zá
konů jde, jak výborně pravil koll. dr. Brzorád, stále
dále. On odvážil se i prohlášení kollegou Ralajen
dne 21. února v této sněmovně jmenem strany
agrární a národně-sociální podané se žádostí, aby
bylo do stenografického protokolu pojato, úplně igno
rovati (Hlasy: Slyšte! na lavicích českých.) a do
stenografického protokolu je nedal. (Slyšte !)
Domnívá-li se, že my ten čin, zlovolnou urážku
vrženou zástupcům národa nejpoplatnějšího, národ
českého, sneseme klidně, klame se. (Souhlas.)
Domnívá-li se, že znásilňování tohoto způsobu
vytvoří stav pevnější a že docílí toho, že my křivdu
takovou sneseme, klame se dvojnásob. (Pochvala n
lavicích českých. )
Vetter
Vettra
doktor
Brzorád
22
article
Před násilím neskloní šíji národ český, před ná-
silím neskloní šíji jeho zástupci. A já prohlašuj
jmenem svých kollegů, že nešetřením práv a spra
vedlnosti vůči národu českému v tomto parlamentě
bude tento chorobný parlament zničen úplně. (Sou-
hlas.)
A prohlášení to činím nejen jmenem kollego
svých, nýbrž i jmenem národa českého, toho do
brého, trpělivého národa, jehož trpělivost však jes
úplně znásilňováním práv jeho vyčerpána. (Sou
hlas.) A lid ten do duše uražený činy vlády Koer
brovy, která místo aby byla strážcem zákonů
strážcem práv jednotlivých národů, zvrhla se v ru
šitele a násilníka, šlapajíc základní zákony a šíříe
bezpráví na českém lidu a která stala se již dávno
nehodnou říditi osudy této říše, již Slované ze dvou
třetin obývají, lid ten do duše rozhorlený jednáním
hraběte Vettra volá s námi
Říše rakouská nalezá se na šikmé ploše, po ní
říti se do záhuby, ač-li v poslední době nezasedne
tu vláda, která přikročí k státoprávnímu vyrovnán
s národem českým, která bude dbáti spravedinost
oproti lidu našemu. (Pochvala na lavicích českých.
Na konci řeči své činím dotaz na předsednictví
Proč prohlášení poslancem Ratajem učiněné ve sně
movně dne 21. února nebylo pojato do slenografi
ckého protokolu? Čím odůvodní předsednictví tent
svůj násilný čin? (Hlučný potlesk na lavicích če
ských. Řečníku se gratuluje.)
Posl. Ofner plá se předsedy, nezavedl-li b
dvoje schůze pro vyřízení pilných návrhův a vlád
ních předloh.
Předseda h. Vetter odpovídá, že přičiní se vše
možně o uspíšení sněmovních prací.
Slovan
Vettra
Rataj
Posl
Ofner
Vetter
23
article
Posl. dr. Kramář: Odpověď předsedova
překladech českých interpellací mne neuspokojuje
§ 6. j. ř. nemůže býti vykládán tak, že interpellace
se posílati mají do redakce říšského zákonníka
(Hlučný souhlas na českých lavicích.)
Ukazuje to opětně, kam se dospěje, jestliže-se
opusti půda jednacího řádu. Mohla by se zde zjed
nati analogie s jinými kancelářemi sněmovními, n
př. s kanceláří slenografickou, Reichsrathscorrespon
denz a knihovnou, kteréžto kanceláře jsou podro
beny disciplinární mocí předsedově. (Souhlas na la-
vicích českých.)
Odesílání akt která náleží sněmovně, jest na
prosto nepřípustno a protiví se jednacímu řádu
(Souhlas na lavicích českých.) § 6. j. ř. mluví tolik
o přidělení podání, nikoli však o odesílání jich.
Posl. dr. Brzorád: Vždyť by se mohlo cesto
něco ztratit. (Veselost.
Posl
doktor
Kramář
Brzorád
24
article
Posl. dr. Kramář: Na všechen způsob vša
učinilo se tím pro dělnost sněmovny velice málo
Právě pánové ze skupiny Schönererovy, od nichž
vyšel diktát ke všemu tomu, měli by nalehati na to
aby práva sněmovny byla chráněna, interpellace ne-
byly posílány ze sněmovny pryč a aby se nepřika-
zovaly k překladu úřadu, kterýž nemá se sněmov
nou naprosto ničeho společného a na nějž nemá
předseda žádného vlivu. (Souhlas na českých la-
vicích.)
Příčí se také organickým ustanovením pro. re-
dakci říšského zákonníka, aby se tam podobné pře-
klady přijímaly.
Odpověď předsedova jest tudíž přitažena za vlasy
a vzbuzuje dojem, jakoby ohledně neněmeckých in-
terpellací přestalo platiti veškeré právo a jednae
řád a jakoby zde se prostě stavěla moc nad právo
(Hlučný souhlas na lavicích českých.)
Pak musíte ale býti připravení na následky. N
všechen způsob přesvědčili jste se o nesprávnost
tvrzení, že Čechové křičí dva dni a pak že jes
pokoj.
V drobnemr prodejii
ranní čislo o sobě . . . za 8h
odpoladní . . . . . . . za 2b
Ve flialkich na venkově.
ranní číslo. . . .
vdpolední
Inserá ty
platí se hotově napře
Předplacení a inserty pěijíná sdmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tem nacházejí se též rečlakne
tiskárna á ezpedice „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevraceji
Posl
doktor
Kramář
Čecho
Tema
Schönererův
práv sněmovna
25
article
Posl. Březnovský: Pak nás vyhodí. (Vese
lost.) Máte chuť k tomu. (Obrácen k Schönererov-
cům.) Pojďte sem jen
Posl. dr. Kramář žádá předsedu, aby mu
uvedl důvody svého výkladu § 6 j. ř. (Hlučná po-
chvala a potlesk na lavicích českých.)
Předseda oznamuje, že všeněmečtí poslanci svo-
lili, aby jejich pilné návrhy byly vřaděny až zn
vládní předlohy, jež jsou na denním pořadu
Potom rokovalo se o pilném návrhu posl. Šíl
ného a sp. na zavedení
zavedení starobního a invalidního
pojištění.
Posl. dr. Šílený (mluví z prvu česky a pokra-
čuje německy): Nejsme zásadními odpůrci všeliké
práce a bylo by zvláště absurdním, takové zásadní
nepřátelství k práci nám podkládati. Tím více, že
právě při práci můžeme projeviti péči o zájmy na-
šeho lidu a že také naše opposice může se při práci
proti nynější vládě nejlépe osvědčití. Ovšem posta-
víme se v krajní odpor proti všem pokusům, zahájiti
zde práci ve znamení kursu, čelícího proti nám, nebo
kdyby zástupcové lidu našeho měli býti stranou od-
strčeni. Ve všech podobných pokusech spočívá tudíž
zůmyslné znemožňování veškeré dělnosti sněmovny.
(Hlučný potlesk a pochvala na českých lavicích) Byli
jsme opětně ministrpresidentem napomfnáni ku práci.
Posl
doktor
Kramář
Šíl
26
article
Jak máme ale přikročiti ku práci, neminelli jediného
dne, bychom nebyli ve svých právech urážení a aby
naše práva nebyla nohama šlapána? (Hlačný sou-
hlas na lavicích českých).
Vláda za celou dobu, co parlament zasedá, můž
se odvolávati jen na jediný úspěch, totiž ten, že
zjednala překladatelům říšského zákonníka práci
V parlamentě zjednati práci nebyla dosud s to. Čím
více se mluví o dorozumivacím a zprostředkovacím
jazyku, tím větší je tu nedorozumění mezi námia
tím méně se dosáhlo nějakého zprostředkování. (Sou-
hlas na českých lavicích).
Vláda dala si mnoho práce v tom směru, aby
rozbíla majoritu této sněmovny a na druhé straně
aby sloučila živly, které se nikterak k sobě nehodí.
Výsledek této práce ukázal se minulé soboty. Tu byl
podán důkaz, že sblížení těchto živlů je naprosto
vyloučeno. Ale také mimo sněmovnu vynalezá vláda
nová dráždidla, by nás každého dne víc a více hnala
do opposice. Neopomene ničeho, aby v oboru vnitř-
ního německého úřadního jazyka byly učiněny nové
pokroky. Ne tak nařízeními, jako vysíláním
úřadníků, kteří jako agitátoří příchá-
zejí ke správcům jednotlivých úřadu
s tajnými rozkazy a snaží se pokonl-
ními cestami německý jazyk vpašovati
také tam, kde ho dosud nebylo užíváno.
Hlačný být
27
article
(Hlučný souhlas na českých lavicích)
Tak na př. ministr zeměbrany, jindy tak smtrně
mluvící, nařídil četníkům v českých okresích, aby při
soudech, jde-li o české strany, vypovídali jako svěd-
kové jen německy. Také obsazováním kanovní-
ckých míst v Olomouci stalo se nám velké bezpráví.
Bylit jmenování kanovníky cizinci, neznající
řeči svých diecésanů. Tato jmenování jsou
dle kanonického práva neplatna. Tak
snažila se vláda na bohatě dotovaná místa v Ol-
mouci dosaditi své miláčky. (Souhlas na lavicích
českých).
TTím máme býti povzbuzeni k práci zde v parla-
mentě? V českém lidu je láska k práci. Naopakje
tomu ale v lidu německém, kde v době obstrukce
němečtí průmyslníci, zvláště z liberecké obchodní
komory, vyslovili se, že všeliká hospodářská práce
musí býti potud odstavena, pokud národní a jazy-
kové požadavky Němců nebudou uspokojeny. (Slyšte
Slyšte ! na lavicích českých.)
Ministerský předseda v poslední době znesvářil se
také s Italy a Poláky a tím roztřištěnost v této sně-
movně ještě více stupňoval. Z tohoto nediplomati-
ckého jednání vlády je patrno, že nezáleží jí na
práci, a že touží jen po tom, aby tuto sněmovnu
za několik dní poslal domů, by pak mohl pohodlně
vládnouti § 14.
Němec
Italos
Polák
Olomouc
Ola
slyšet slyšet
28
article
Dnes měli bychom slaviti narozeniny únorovky
Tato ústava však zemím koruny české přinesla jen
bezpráví a oloupila je o samostatnost. Nemáme pří-
činy býti této ústavě vděčni
Předmětem pilného návrhu mnou podanéhoje
velmi důležité přání obyvatelstva. Již r. 1891 byl
podobný návrh ve sněmovně usnesen. Přes to nevy-
konala vláda žádných průpravných prací. Toto po-
jišťování nesmí však býti obmezeno na soukromé
zřízence, nýbrž musí se státi všeobecným. Vzhledem
na nynější situaci živnostnictva a průmyslu je zave-
dení všeobecného pojišťování starobního a rentového
naprosto nezbytno
Řečník líčí pak souvislost pojišťování s otázkou
domovského práva. Příkrosti nynějšího práva domov-
ského musí býti zmírněny. Vypovídací právo, vnucené
takřka obcím břemeny, spojenými s opatřováním
chudých, musí býti odstraněno všeobecným pojišťo-
váním. Císař německý nepodepsal se na telegram.
zaslaný zemskému sněmu, v této své hodnosti, nýbrž
jako markrabí a král. (Slyšte! Slyšte! na lavicích
českých.) Kdyby se u nás něco podobnéhio stalo,
ztropil by se pekelný povyk. Pro nás na Moravě byl
by však podpis »markrabí a král« jakousi satisfakcí,
protože by byl znamením dobré vůle k národům
zemím české koruny. (Souhlas na českých lavicích.)
Morava
29
article
Řečník pojednává pak o nezbytnosti, by ústřed-
nímu parlamentu bylo uleveno rozšířením oboru pů-
sobnosti zemských sněmů. Nedoporučovalo by se, by
zaměstnavatelé musili přispívati zvláštní daní na
účele všeobecného pojišťování starobního a invalid-
ního; k tomu jsou k disposici různé nové daně, jako
daň z přepychu, ze staromládenectví (odpor a vese-
lost), zdanění zahraničného zboží a zahraničních
agentur. Také snížením praesenční služby ve vojště
by se nabylo značného obnosu na obecně užitečné
účely
Rečník doporučuje návrh svůj ku přijetí. (Hlučná
pochvala a potlesk na lavicích českých.
30
article
Posl. hr. Dzleduszycki jmenem svých přátel
vyslovuje se proti pilnosti všech dosud podaných
návrhů, aby prý přispěl k dělnosti sněmovny ak
rychlému vyřízení návrhů jich přikázáním výborům.
Posl. Ellenbogen není spokojený s dráhou.
kterou se dává starobní a invaliditní pojišťování, nebot
musí provésti se rozsáhlé státní pojištění. Pojednávaje
o vypovídání z obcí pro opravu domovského práva.
problašuje, že děje se tak na různých stranách. (Pos
dr.Lueger ho zakřikuje.) Řečník prohlašuje konečně,
že jeho přátelé budou hlasovati pro pilnost, protože
požadavky dělnické musí se projednati co nejpilněji.
Než se dostal ke slovu posl. Kloláč, udál se
prudký výstup mezi poslanci Schneidrem
a Schuhmeierem.
Posl. Schneider volal na sociální demokraly;
»Vy jste placení od židůl«, načež posl. Sch uh-
meier opakoval několikráte: »Známý lhář!«
Posl. Klofáč (mluví česky): Slavná sně-
movno!
Posl. Březnovský: To je pěkná sněmovna
Posl. Klofáč: Máte pravdu! Tedy sněmovnol
Divadlo, které právě vidíme, rvačky, které nám
slíbil posl. Wolf, to vše nám připomíná, abychom
dnes nemluvili jenom o pojišťování starobním a in-
validitním, nýbrž i o reformě pojišťování úrazového,
jemuž by podléhali poslanci tohoto parlamentu. Ale
věc, o kterou se dnes jedná, jest velice vážnou. Stát
který se nedovede postarati o pojišťování, nemůže
býti počítán mezi státy kulturní. (Souhlas na če-
ských lavicích.)
Chce-li nyní parlament ukázati, že opravdu chee
pracovati pro lid, musí uznatí nejenom pilnost po-
daného návrhu, nýbrž musí jej také co nejdřiv
uvésti ve skutek dříve ještě, nežii dá si vláda od-
hlasovati své předlohy a než nás pošle, jako ob
Posl
Ellenbogen
Posa
Schneidr
Schuhmeier
Schneider
Klofáč
Březnovská
Ted
Wolf