3
masthead
26. února 1901. Číslo 57.
4
article
bovaly na sensaci dne a přivedly obecenstvo
k tomu, aby i nad rakví Milanovou přidrželo
se starého pořekadla: o mrtvých mluv jen
dobré. Na neštěstí pro ně ve službě zla tak vy-
soko vyníkl nad prostřednost, že i při nejvyšš
shovívavosti zbude na jeho památce tolik zlého
že vystoupí pod každým nátěrem. Jako služebníl
zla Milan pojistil si historické jmeno, které př
trvá dlouhé věky.
Ruské listy v opaku s listy trojspolkovými
zmiňují se o Milanově úmrtí pouze několik
slovy. Tak praví »HoBoe BpeMía«: Milan umřev
poprvé v životě nehrál komedii. Myslí, že v po
slední době svého života byl i od Rakouska za
pomenut a zavržen, a ode všeho rodného a slo
vanského oderván. »HonoCTH«: Za vše zlo, jež
nadělal Srbsku, za všecky slzy nevinných obět
jeho zvůle osud Milanu Obrenoviči připravi)
předčasnou smrť v cizině, v roztržce s ženou
i synem. Nad takovým tragickým rozuzlením
musejí se zamysliti, kdo podporovali Milana,
kdo dávali mu špatné rady a tím přispěli
k tomu, že srbský národ ještě za života jeho
nazýval jej svým zlým duchem.
Milanová
Milan
Milanův
Obrenovič
Rakousko
Honocth
HoBoe BpeMía
5
article
Politické osamocení Německa.
Politické osamocení Německa.
Turinský list »Stampa« věnuje obnoven
obchodních smluv článek úvodní. Projevuje na
ději, že italským vyjednavatelům podaří se
z jedné strany hrozbou repressaliemi a z druh
strany slibem koncesí pro německý průmysl od-
činiti a odmítnouti nároky agrárníků německých.
Také oficiosní »Tribuna« zahývá se otáz-
kou obchodních smluv a píše: »Jako RRusko.
Rakousko, Amerika, tak počíná pozvolna tak
Italie poznávati nebezpečí; jest alarmovánk
orgán Giolittův táže se pak: »Může Ně-
mecko tak směle hleděti vstříc
celní válce a politickému osamo-
cení?« »Tribuna« odpovídá záporně na tuto
otázku i praví, Německo buď že bude státem
průmyslovým anebo že vůbec nebude.
Ovšem ministr pan Giolitti, jehož mínění »Tri
tu hlásá, a ministr pan Prinetti, jsou mužové
dle všeho názorů velmi rozdilných. O druhém
vypráví se, jak známo, že vyjádřil se k bavor.
skému zástupci, že Italie musí za všech okol
ností trojspolek obnoviti. Krajní levice chysta
v příčině té ve sněmovně ostrou interpellaci
vytýkajíc Prinettovi, že prohlášením svým se
slabil posici Ilalie při vyjednávání o nove
smlouvy obchodní.
Kruppova — svědomitost.
»Gazetta dí Venezia« odhaluje dle zpráv
z vojenského pramene tento podvodný kousek.
Před několika lety zaplatila italská vláda Krup
povi million za nový typ děl. Dělo dodáno byl
do Turina, kdež selníkem Parodem, professorem
ballistiky na vojenské akademii, bylo tak zdoko
naleno, že vznikl tím typ zcela nový. Zkoušky
s dělem tím 7lcentimetrovým u Říma konnne
měly skvělé výsledky. Ač vojenské kruhy italské
hleděly zachovati co nejpřísněji tajemství o tom
dověděl se Krupp přece o změnách provedených
setníkem Parodem i prodal pak tento i ta l s ký
typ děla v ládě německé, kořistě tak zči
zího vynálezu.
Stamp
Giolitti
Prinetti
Kruppův
Turina
Krupp
Německo
Rakousko
Amerika
Řím
6
article
Pomník V. Hugovi.
Pomník Viktora Huga dle návrhu známého
sochaře francouzského p. Barriasa byl konečně
zhotoven. Za rok v den narozenin Hugových
bude postaven na náměstí v Paříži, jež bylo ji
po něm pojmenováno.
Obyvatelstve Japonska.
Dle posledního, japonskou vládou naříze
ného sčítání lidu, činí počet obyvatelstva této
říše na 44,733.379, při čemž dlužno podo
tknouti, že vojsko, námořnictvo a trestanci v to
nejsou pojati. Čelnější japonská města vykazují
Tokio 1,425366 obyvatelů, Osaka 811.355
Kioto 351.460, Kobe 460 119, Nagoya 239.770
Yokahama 193.760, Hirašima 114.230 a Naga
saki 106.576.
Hug
Barriasa
Hugův
Paříž
Japonsko
Tokio
Osaka 811.355 Kioto 351.460
Kobe 460 119
Nagoya 239.770
Yokahama 193.760
Hirašim 114.230
7
article
Přednáška o Slezsku v Plzni.
Přednáška o Slezsku v Plzni.
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Přednášková komise místního odboru »Národn
jednoty pošumavské« v Plzní uchystala tuto neděl
v pořadí bezplatných lidových přednášek v Soko
lovně přednášku o Slezsku, k níž pozván rédaktor
»Opavského Týdenníku« p. Ant. Otahal. Přednášk
byla neobyčejně četně navštívena ode všech vrstev
obyvatelstva, i paní a dívek.
Jmenem král. města Plzně uvítal starosta dr
V. Peták vřele zástupce slezského. Když byl před
seda přednáškové komise prof. Kostinec vřele
uvítal red. Ant. Otahala, ujal se týž, nadšeně jsa
uvítán od přítomných, slova.
Antonín
Otahal
Jmen
V Peták
profesor
Kostinec
Slezsko
Plzeň
8
article
Red. Ant. Otahal při zahájení své přednášky
poukázal na pěkný zájem, který se jeví v plzeňském
obyvatelstvu již od let o Slezsko a pravil, že jeho
výklad nechce býti než připamatováním, že na nej-
zazším východě české vlasti jest 100 tisíc krevních
bratří, kteří vedou tuhý zápas o své bytí s nepří-
telem silným a bezohledným. Stojí tam sto tisíe
českých synů, kterým přidělen jest úkol, aby hájili
most, vedoucí k Slovanstvu východnímu. Čechové v
Slezsku jsou skutečně přední stráží českou na tétc
straně, stráží důležitou, na kťerou se nesmí zapomí
nati, která se nesmí opouštěti, aby nebyla od pře-
silných nepřátel porubána, aby přes mrtvoly její ne
byla do kořán otevřena cesta divokému nájezdu n
další českou državu. (Souhlas.)
Čím víc a častěji si budeme připamatovávat
význačného postavení českého lidu ve Slezsku, úm
spíše probudí se v nás i vynalézavost v prostředcích
kterak bychom posíci jeho podepřeli a posilnili, aby
nejen znchráníl svou národní existenci, ale nby
zmohutněný vyplnil i svůj úkol jako předn
česká stráž ! (Výborně!
Na to pokračoval přednášející: Pro lepší po
rozumění poměrům slezským a posouzení situace
českého lidu nebude od místa poukázati krátce
k dějinnému vývoji nynějšího rakouského
Slezska a k přítomnému stavu o by vatelst va.
Red . Antonín
Otahal
Čecho
Slezsko
9
article
Nynější rakouské Slezsko, které úřadně nazývá se
svévodstvím horno“ a dolnoslezským«, je zbytek
někdejšího Slezska, jež skládalo se z 19 knížectvía
bylo dvakráte tak veliké jako Morava. Po míru
vratislavském r. 1742 větší část případla Prusku,
menší Rakousku zůstala. Z 19 bývalých knížectví
zůstalo Rakousku jen knížectví těšínské a části
knížectví opavsko-krnovského a niss kého
Měří dle nové míry 5146 km3, dle staré 891/a čtver
míle, tedy skoro desátý díl Čech. Severovýchodním
cípem Moravy, Ostravskem, rozrušeno jest na dva
díly, co do území i počtu obyvalelstva skoro stejné:
na Slezsko západní, nesprávně nazývaně horním,
na Slezsko východní, ještě nesprávněji nazývané
dolním. Část západní objímá zbytky bývalých kní
žectví opavsko-krnovského a knížectví nisského
Knížectví opavsko-krnovské nazýváno prostě O pav
skem, knížectví nisské počítáno bylo už k dolnímu
Slezsku. Část východní objímá celé někdejší knížeclv
těšínské a nazývá se prostě Těšínskem. Tvořil
nejjižnější část hornoslezských knížectví. Úřadn
název nynější odporuje tedy úplně jak dějinám tal
zeměpisněmu položení obou částí Slezska. Obyvatel
stva čítá celé nynější Slezsko dle sčílání z r. 189
605.649, dle odhadů z r. 1898 657.001.
Slezsko
Morava
Rakousko
Čechy
Ostravsko
dolní Slezsko
Těšínsko
km
10
article
Podle národnosti počitá se r. 1890
Čechů 129.814 ( 229 %),
Poláků 178,114 (30 29 %),
Němců 281.555 (47. 80%)
Západní část (Opavsko) mělo r. 1890 305.49
východní (Těšinsko) 300.150 obyv.e
Český lid rozdělen jest nestojným dílem n
ohě části Slézska: Na Opavsku načítáno roku 1890
56.942, na Těšínsku 73.897 českých duší. Jest to
převážně lid venkovský. Z měst větší počet Čechů
žije pouze ve Frýdku, Opavě a Klimkovicích,v
Frýdku tvoří většinou obyvatelstvo, ale vládu tam
mají Němci a odrodilci. Pouze v Klimkovicích je
správa obce v českých rukou a to teprve od r. 1896
Opavsko s Krnovskem nebylo původně zemí slezskou
patřilo k Moravě. Církevně od roku 1063 patřil
k biskupství olomouckému, politicky bylo krajem
markrabství mor., který spravovali princové z králev
ského rodu českého. Bylo často zastavováno, a
konečně po různých osudech r. 1526 s korunou
českou připadlo rodu habsburskému. Král Matvá
r. 1613 dal Opavsko v léno Karlu knížeti z Liechten-
štejna a ve všech poměrech právních přidělil jek
Slezsku. Stavové moravští tomuto přidělení Opavsk
ke Slezsku bránili se po dlouhou řadu let, ale po-
sléze sami o to žádali, když pro Slezsko povolena
protestantům svoboda a vyznání. Definitivně Opavsko
a Krnovsko splynulo se Slezskem r. 1659 kromě
statků patřících k olomouckému biskupství. Ty zů-
staly při Moravě do dnes. Jsou to t. zv. mo r a vske
enklavy a obvody ve Slezsku. Měří 316 km
čítají 52. Ve věcech politických, školských a soud-
ních přiděleny jsou Slezsku, jinak řídí se moravským
zemským řádem a volí zemské i říšské poslanc
sMoravou. Po roztržení r. 1772 celé rákouské Slezsko
zůstalo pod společnou správou s Moravou, samo
statnou korunní zemí stalo se teprve r. 1850 s vlast
ním zemským presidentem.
Čecho
Polák
Němec
Karel kníže
Opavsko
Těšínsko
Frýdek
Opava
Klimkovice
Krnovsko
Morava
Liechten
Slezsko
Slézsko
km
11
article
Hln ll
Těšínsko do ř. 1163 bylo příslušenstvím pol
ským. Teprve v tomto roce učiněn byl první krol
ke spojení se Slezskem. Kníže Kazímír I. roku 132
poddal se právem manským českému králi Janovi
r. 1348 král Karol IV. prohlásil celé Slezsko i s Těšín
skem za příslušenství komory české. Starý knížec
rod držel knížectví těšínské až do vymření r. 1653.
kdy spadlo na korunu českou a udlleno bylo lénem
arciknížatům. Roku 1766 Marie Terezie dala Tešínsko
v léno své dceři Kristině a jejímu manželi Alhertu
Morici Saskému, po jich smrti obdržel je arcikníže
Karel a po něm jeho syn arcikníže Albrecht, jenž
r. 1858 císaři Františku Josefovi I. jako král
čelskému skládal manskou přísahu. Kdyží r. 186
zrušena byla veškerá léna, knížectví těšínské pře
měněno bylo ve svěřenský statek, kter
r. 1896 po smrti arciknížete Albrechta případl arci
knížeti Albrechtovi. Poměr lenního svazku tohot
knížectví vymazán byl teprve r. 1897 z desk zem
ských v Těšíně.
Jan
Karol Iva
Marie Terezia
Tešínsko
Kristin
Alhert Moric saský
Karel
Albrecht
Těšínsko
Slezsko
Těšín
František Josef I
12
article
Čechově v obou částech Slezska bydlí v sou
vislém celku. Na Opavsku sídla jejich jsou v okres
ních hejtmanstvích opavském a bílovském, v sou
ních okresích opavském, vítkovském, klimkovském
bilovském; na Těšínsku v okresních hejtman
stvích těšínském a frýštátském, v soudních pak okr
sech frýdeckém, těšínském, frýštátském a bohumín-
ském a v městě Frýdku. Území, které český li
obývá v obou částech Slezska, jest neveliké. Na Te-
šínsku je to pruh při řece Ostravici přiléhající přím
k Moravě, na Opavsku pruh podle řeky Opavice
táhnoucí se k ústí jejímu do Odry, na hranicích
Moravy. Co do počtu český lid v obou částechje
v menšině: na Opavsku proti Němcům tvoří jen
18.6 proc., na Těšínsku proti Polákům a Němeům
jen 24.6 proc.
Na Opavsku území českým lidem osídlené by
valo na západ k sudetským horám širší a na severo
západ ke Krnovu po řece Opavici delší. Tlak s vrchu
i z dola krátil a úžil sídla česká.
Čechův
Němec
Polák
Slezsko
Opavsko
Těšínsko
Frýdek
Ostravice
Morava
Opavice
Odra
západ
Krnov
13
article
Šlechta česká, která v Krnově samém kdys
vedla tuhé spory o právo jazyka českého, se časem
poněmčila a vlivem jejím poněmčován i kraj. N
druhé straně německý lid s chudých hor tlačil se
do úrodnějších rovin s českým lidem, sňatky a za-
kupováním dědiny stávaly se smíšenými, až při vý
bojnosti německého živlu částečně nebo úplněs
poněmčovaly. Proces ten šel celkem dost zvolna
Karel Havliček vzpomínaje své cesty, kterou
konal Moravou a Slezskem do Haliče roku 1844
uvádí, že v obcí Deštném, západně od Opavy
byla ještě tehdy na návsi výstraha česká, že po
pokutou dvou rýnských a ztrátou »fejty« zakazuje
se kouření. Dnes v této obci mezi 877 obyvateli jes
pouze 1 Čech. Jinak na jazykové čáře na Opavsk
od 30—40 let není v národnostní příčině valnýe
změn.
Na Těšínsku českému živlu měně jest zápa
siti s němectvím nežli s živlem polským, který
zvláště v poslední době stává se velice útočným
Početně Poláci jsou sesilováni neustálým přílivem
polského dělnictva z Haliče, takže dnes vede se po
slední zápas o celou řadu obcí v uhelném revínu
karvínském. Kde se Poláci domohli vlády v obci.
tam proti Čechům postupují zcela bezohledně. Do
kladů o tom podaly hojně při posledním sčítání lidu
obce Lhzy a Doubrava, kdež české obyvatelstvo bylo
přímo zdecimováno. Se ztrátou obecních správ jdou
ruku v ruce ztráta škol a kostelů, neboť mezi pol
ským kněžstvem a učitelstvem jsou nejhorlivější agi-
tátoři pro polskou věc. Tedy i zde český pruh o
východu se úží a český živel stále více tlačen je k
hranicím moravským.
Havliček
Čo
Polák
Čecho
Lhza
Krnov
Morava
Slezsko
Halič
Deštné
Opava
Těšínsko
14
article
Polský příboj však nezastavuje se ani na řec
Ostravici, nýbrž dosahuje i do Moravy, kde v Ostrav
a některých pohraničních obcích Poláci vykazuj
značné procento obyvatelstva.
Co do povahy Opavsko skoro výlučně má
ráz zemědělský, kdežto Těšínsko mohutným
rozmachem uhelného a hutního průmyslu kvapně
pozbývá původního rázu zemědělského. Rolnicke
obce šmahem se tu mění v rozsáhlé dělnické kolo
nie s novým způsobem a s novými sociálními ná
zory. Průmysl na Ostravsku svým vlivem zasa
huje mocně na Opavsko. Jeví se v úbytku pr
řecky Ostravice
Morava
Ostrava
Opavsko
Těšínsko
Ostravsko
15
article
covních sil, takže hospodáři na Opavsku mají už
citelnou nouzí o zemědělské dělnictvo. Úkazem toho
jest, že v četných rolnických obcích, I dosti zámož-
ných, podle letošního sčílání obyvatelstva ubylo
Náhradu hledají hospodáři naši v Haličí. Co se ne-
ujme na dolech a v průmyslových závodech, jde
sem na selskou práci. A je to zisk ceny velice po-
chybné. Polské dělnictvo a čeleď je živel nestálý
nespolehlivý, nízké intelligence a mravně nikoli bez
vadný. V českých obcích na Opavsku tvoří tento
polský živel značné procento obyvatelstva, ale záro
veň (voří skoro výhradně procento analfabetů v če
ských obcích vykázané. Přirozenější a naší národ-
nosti prospěšnější bylo by, kdyby do Slezska ohrátii
se proud dělnictva z chudých krajů v al a š ský
a slovenských, ale na to dosud nikdo ani n
pomýšlel, aspoň k organisované akci v tomto směr
dosud nedošlo.
Tento všeobecný obraz poskytuje snad aspor
poněkud spoléhlivý podklad pro posouzení osvětových
hospodářských a sociálních poměrů ve Slezsku a pr
jich porozumění.
O osvětovém směru třeba si všimnouti
prvním místě škols t ví.
Opavsko
Halič
Slezsko
16
article
Vysoké učení zastoupeno je ve Slezsku s e mí
nářem kněžským v městě Vidnavě, kter
před 2 lety zřídil vratislavský biskup kardináldr
Kopp kvýchově kněži pro rakouské části své die
cese. Slezsko v církevní příčině rozděleno je toti
mezi dvě církevní knížatas bývalá část Moravy
Opavsko rakouské i pruské, pátří k arcidiecesi olo
můcké, části slezské, tedy celé Těšínsko a sever
čásť západního Slezska, zbytok to bývalého knížectv
nisského, patří k diecesi vratislavské. Biskup vrati
slavský má jako virilista i místo na sněmě slezském
u nynější jest i náměstkem zemského hejtman
Kněží pro rakouské částí vralislavské diecese odcho
váváni byli do založení vidnavského semináře v Olo
mouci, alo Němcům slezským výchova ta zdálas
býti příliš českou, a proto pana kardinála do zřízen
tohoto ústavu přímo vehnali. Návštěva ústavuje
velmi slabá a jaký duch tam vládne, svědčí nejlépe
to, že professoři jsou Prušáci. Dá se mysliti, že
odtud nevyjdou příliš vlastenečtí kněží, kterých je
pro české kraje Téšínska tolik potřebí. Právě se
jedná o postátnění tohoto ústavu.
Kopp
Němec
Prušák
Vidnava
Slezsko
Morava
Opavsko
Těšínsko
Kněž
Ola
17
article
Střední školy do r. 1883 byly vesměs ně-
mecké. Bylo jich osm: 4 státní gymnasia aa
státní rcálky. Roku 1883 přibylo č es ké gymnasium
v Opavě, r. 1895 polské v Těšmně a německé v
Frýdku. Reálky nemají ani Čechové, ani Poláci
České gymnasium v Opavě po 15letém boji, když
pohltilo přes čtvrt millionu těžce sebraných národ-
ních peněz, konečně počátkem r. 1900 postátněno
polské dosud je soukromé, německé ve Frýdku vy
držuje obec. Němci mají tedy 9 středních škol, Če
chové a Poláci po 1, Dle poměru obyvatelstva pří
slušely by Čechům tři školy, Polákům aspoň pět
Čecho
Polák
Němec
Opava
Frýdek
18
article
České i polské gymnasium prospívají dobře: počtem
žáků vyrovnají se nejlépe navštěvovaným školám
německým a prospěch přes všechno podezřívání a
pomluvy vykazuje dobrý-
d Ústavů učitelských je ve Slezsku pět
vesměs německých. Tři jsou státní, dva soukromé
tři pro vzdělání učitelů, dva pro vzdělání učitelek
Na těchto úslavech vzdělávají se i čeští a polští kan
didáti. V Opavě pro české kandidáty ustanovenje
učitel češtiny, v Těšíně pro polské učitel polštiny.
kteří do žáka mají vpravit způsobilost pro čěské
polské školy. Zázračnou práci tu konají učitelové
svědomitě a budiž zde s pochvalou uvedeno, že čeští
a polští kandidáti vycházejí z ústavů uvědomějí
zřídka kdy objeví se nyní mezi nimi odrodilec. To
však není tak zásluha učitele, jako spíše vliv před-
běžného vzdělání a soukromé píle. Do řádné způso-
bilosti vyučovati na českých školách kandidátům při
tomto způsobu výchovy ovšem všelicos chybí, ale
největší části je aspoň dobrá vůle a poctivé české
srdce, které plně koná svou povinnost k národu
Měšťanských škol ve Slezsku je 12, ve-
směs německých. Akce s první českou měšťanskou
školou na Polské Ostravě nepřízní školských úřadů
byla zmařena. Ohec polsko-ostravská vede boj o tuto
školu už přes tři roky a nyní domáhá se svého
práva u ministerstva, které nezdá se míti s touto
záležilostí nijak na spěch.
Slezsko
Opava
Těšín
Ostrava
19
article
Škol obecných je 508 vešejných a 62 sou
kromých. Z těchto je českých veřejných 115, 7 sou
kromých, 24 německo-českých, 216 německých ve
řejných a 39 soukromých, 144 polských veřejných a
14 soukromých, 11 německo-polských. Hledíme-i
k počtu škol, bylo by o základní vzdělání lidu po
staráno jakž takž. Avšak školy mají svůj slezský ráz
Německé školy jsou ovšem německé, ale české
polské sevřeny jsou proti znění říšského školního zá
kona nařízením zemské školní rady slezské z roku
1873, dle kterého německý jazyk na obecných ško
lách slovanských je zaveden a to tak, že v nižšíeh
třídách jest vyučovacím předmětem a ve vyšších vy-
učovacím jazykem. Dle nařízení tohoto počíná se
němčinou hned v první třídé, první rok do šestiletých
dětí mů se vtlouci aspoň sto německých slov, ve2
třídě dalších 200, až postupně má se vyučovati ně-
mecky. Závazku tohoto nařízení zproštěna jest jediná
veřejná česká škola v obci Svinově a to proto
že tam byla zřizena také škola německá. Závazné
vyučování němčině na české škole zrušeno, aby děti
z ní odlákány byly do německé a vskutku valná část
dělí z české školy odešla, protože rodiče se obávali
že děti se tam nenaučí německy a na to z pochopi
telných příčin ve Slezsku ještě více se drží nežli
Čechách a na Moravě.
Svinov
Slezsko
Čechy
Morava
20
article
O nácbylnosti našeho lidu k něm
čině dalo by se mnoho mluviti. Ve velmi uvědo-
mělých krajích Moravy a Čech posílají se synkové
dcerky pořád ještě na němčinu a ve Slezsku jsou
to poměry horší, že žijeme v těsnějším styku s Něme
a že dělný lid poukázán je skoro výhradně na ně
mecké zaměstnavatele. Proto nemůžeme ani volat
na náš lid: »Neučte se německy«, nýbrž poraditi
aby trval na požadavku učení přirozeného a dle zá-
sad vychovatelských, kterým nynější soustava vyučo
vání němčině na školách slezských úplně odporuje
a působí, že děli se nenaučí ani česky ani německy
a při tom ještě se zanedbává vyučování věcné.
Obecných škol ve Slezsku po stránce jazy
kové jsou tři druby:
a) školy čistě národní, české, německé a polské
Kromě soukromých je česká veřejná pouze jedna, v
Svinově.
b) školy německé se zprostředkovacím jazy
kem slovanským. Těch je německo-českých 24
německo-polských 11. Tam učitel se slovanským
dětmi aspoň při vstupu do školy mluví mateřským
jazykem. Děti z nich vycházejí, poněmčeně nebo
beze všeho vědomí a ovšem i beze všeho vědění,
c) školy ryze německé pro slovanské
děti. To jsou pravé mučírny. Fověslná je v tomto
směru škola ve Vlašťovičkách při Opavě. Bývala tam
česká škola, která zvláštnímí poměry v rodině učite
Čo
Morava
Slezsko
Svinov
Opava
21
article
lově ztratila zcela půdu a děti z ní utekly, když se
proti ní zřídila šulferajnská. Z počátku i tam byla
sprostředkovací řeč česká a ještě i když se stala ve-
řejnou. Poslední rok učí se tam už jenom německy
S jakým účinkem, o tom vydaí svědectvi Bietý ško
lák, když příšel ze školy. Matka ho přivítalá: »Nuž
Františku, čemu stě se učili?« Synek: »Pan rektot
tam cosi povědali, ale ja něvim co, ba sem tomu
nerozuměl.« Jaké as mudrce může odchovat taková
škola?
Nápravy v obecném školství nedocíleno pře
opělovné slavné a důrazné protesty lidu a jeho zá
stupců. Stojíme úplně bezmoeni proti vyšším mo
nostem, které bezohledně hájí německou državuv
Slezsku. Ony ovšem myslily, že zfušované školstv
cbecné bude nejjistějším prostředkem k poněmčen
českého lidu. Ale dnes, skoro po 30 letech, vídí, ja
se zmýlily. Lid se neponěmčil, naopak uvědoměn
národní na celé čáře stouplo a kdyby zavál v poli
tice jen poněkud příznivý vítr, propuknes i v
Slezsku silou živelní.
Školy o dborné jsou německé, kromě českéh
oddělení při zimní hospodářské školo v Opavě a pol
ské zimní hospodářské školy v Těšíně. Zemský výbo
poskytuje však pro české žáky ze Slezska na rolní
cké škole v Místku několik stipendií po 50 K a ně
kolik málo stipendií pro návštěvu odborné školy pro
dřevařský průmysl ve Valašském Meziříčí a strojnick
školy v Přerově na Moravě. Stipendia tato však pře
časté upomínání v novinách nebývajt vždycky obs
zena. Je to holá almužna.
František
rektot
Slezsko
Opava
Těšín
valašský Meziříčí
Přerov
Morava
rolní cký škola v Místek
22
article
O dívčí vý'ch ov u není postaráno. U děvča
venkovských přestává se obyčejně na obecné škole
Z blízkých dědin kolém Opavy zámožnější děvčatn
chodí do némecké klášterní školy v Opavě, asi pě
jich bylo v Olomouci v »Pöltingen« a jedna ve »Vesně-
v Brně. Roku 1897 zřízena byla dívčí škola v Klim-
kovicích, ale neprospívala valně. Město je odlehl
a nemá železničního spojení. Ústav sám je však za-
řízen pěkně a vzdělávání v něm zařízeno souměrně
jak v literním směru tak i v praktickém, v oboru
hospodářském a hospodyňském ústav spravují sestry
Dominikánky.
I při tomto nedostatečném opatření vzdělání jsou
české ženy slezské blavními nositelkami a sloupy
naší národnosti a řeči ve Slezsku a často mnohen
houževnatěji háji práva jazyka českého nežli mužové
Rečník uvádí příklady statečnosti českých žen
v pruském Slezsku, kde germanisační úsili více nel
150 let ve škole, kostele a veřejném životě rozbíjel
se o odpor moravských žen.
Delší dobu pomýšlí se zříditi podobný ústa
v Opavě nebo v Kateřinkách při Opavě. Věc přive
dena do veřejné dískuse, chopily se jí nyní ženy
žeské a morávské a s velkou láskou a obětavostíj
fedrují. Nestaneli se nic mimořádného, snad již po
čáikem příštího školního roku budéme míli počátel
Slezské Vesny.
Rečník
Opava
Olomouc
Brno
Slezsko
Kateřinka
23
article
Časopisl y. Českých časopisů vychází ve
Slezsku čtvero. Politické »Opavský Týdenník«, »No
viny Téšínské« a Slezské Listy«, odborný » Hasičský
Věstník«. Učitelský list, »Slez« začatý loni bez pří
prav a bez vědomí učitelstva, po třech číslech zanikl
Od 1. záříti r. hodlá učitelstvo české vydávati nový
svůj samostatný list za vrchního vedení Ústředníhc
spolku učitelského.
sOplavský týdenník« založen byl z po
pudu prof. Praska r. 1870 Janem Zacpal em, jed
ním z nejzasloužilejších pracovníků ve Slezsku. D
r. 1883 »Opavský týdenník« vycházeb jednou za ty
den, od té doby až posud dvakráte za týden, ve
zvětšeném formátě a s bohatším obsahem. Úkol měl
a má výchovný a uvědomovací, v politice řídíse
zájmy českého lidu ve Slezsku, pro který byl zalo-
žen a jemuž byl i zakladatelem odkázán; vylýká-li
se mu malá ráznost s jisté strany, tu uvádím, že
jedni redaktoři si své přesvědčení odseděli v žalář
a jiní nevycházejí z konfliktů se soudy a úřady. P-
sobnost jeho vztahuje se zvláště na Opavsko a sem
přiléhající části severo-východní Moravy. Hmotn
drží se tak tak nad vodou, dík dovednosti admini
strace v opatřování insertní stránky. Z Čech a Mo
ravy některé ústavy a korporace předplácejí několík
výtisků »Opavského týdenníku« pro chudé české obce
ve Slezsku. Redaktory měl z Moravy, a to dosti vy
trvalé. První, spoluzakladatel Jan Zacpal řídil list 13
let, jeho nástupce a nyní vydavatel Rudolí Hi!l 12
let a nynější redaktor (Ant. Otahal) sedmý rok. Čísla
tiskne se okrouhle tisíc kusů.
profesor
Prasek
Zacpal
Rudolit
Otahal
Slezsko
Opavsko
východní Morava
Čechy
Morava
24
article
»Noviny Těšínské« založeny byly r. 1894
pro český lid na Těšínsku. Hojně půdy mají také n
Moravě kolem Místku. Přes počáteční nehody s re
daktory vedly si bystře a staly se zdatným osvě
tovým činitelem celého poříčí Ostravice. Politický
směr je týž jako v »Op. Týd.« Hmotně i ony jsou
poukázány skoro úplně na své odběratele a inserty
Vycházejí týdně a tisknou se v 1200 ex.
»Slezské Listy« vycházejí od r. 1900 v
Frýdku. Jsou v rukou tamních kněží, kteří opatřil
časopisu jistý vydavatelský fond. Politicky jsou bez-
barvé. Mají zábavnou, poučnou přílohu s příspěvky
ceny neveliké. Vycházejí týdně a tiskly se z po
(Pokrač.)
čátku ve 200 ex.
Těšínsko
Morava kolo Místek
Frýdek
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Meťte před svým vlastním prahem
Již jednou jsme se o tom zmínili, jak Něme
ze stávky v Národním divadle se těší, poněvadž
kalkulují zcela správně, že událost ta nezůstane
bez následků na vývoj tohoto ústavu. Však pře
všechno to naši odpůrci nuceni jsou doznati, že
páni z tak zvaných »divadelních těles« zaujali
stanovisko naprosto nesprávně, s jakého nedalo
by se vůbec velké divadlo mysliti. Uvažuje
o této věci, neslýchaným způsobem otírá se
týdenník zdejšího kasina nejen o divadlo naše,
nýbrž i o obecenstvo a jeho poměr k ústavu
tomu. Je známo, nám že divadlo německé, jak-
koli je to zemský ústav, je věcí, které dotýkáme
se, jen když nezbytně musíme. Nám zejmen
jeho návštěva je lhostéjna, pokud tam chod
Němci. Jinak ale listy našich odpůrců. Ty pro
divadelní stávku mají stálou rubriku a vykládají
—jako zmíněný list — že prý nemůže správa
Národního divadla sboru a orchestru přidat
šedesát tisíc korun, poněvadž prý návštěv
není tak četná, jak se veřejnosti namlouvá. Sedm-
krát větší obyvatelstvo české v tomto městě nen
prý tak divadla milovné a vděčné, jako publikum
německé, které na př. právě nyní, kdy pohostin-
sku hrál tu Kainz, oblehalo pokladny německého
divadla. Národní divadlo je prý plné jen v ne
děli, všedního dne prý v hledišti mnoho prázd-
noty. K čemu tedy chtějí stavět Čechové divadlo
druhě? Aneb má to býti opět jen demonstrace
z níž národ nemá žádného užitku? Dobře, dobře
Německé divadlo pražské nestojí na nějakém opu
štěném ostrově v Indickém oceáně a je známo
jak plné je tam hlediště. Kde by vůbec byl
Němec
Kainz
Čecho
národní divadlo
26
article
toto divadlo bez pomoci země a bez — »české«
spořitelny? Jaká je návštěva v Národním divadle,
o tom svědčí okolnost, že pomýšli se na to,
abonnement na příště obmeziti, aby dostalos
širšímu obecenstvu více příležitostí k divadelní
návšlěvě. My s návštěvou našeho divadla právem
můžeme býti spokojeni, jiná je otázka, mohou-li
to Němci, kteří nikomu nenamluví, že je jejieh
hlediště v normální dny kdy plné. Naopak,
v Praze je veřejným tajemstvím, že i v plé
saisoně tam z pravidla polovina, ba i dvě třetiny
přízemí jsou prázdny. Mette si tedy před svým
vlastním prahem!
— Volby do městského zastupitelstva
na Král. Vinohradech byly včera zahájeny
ve třetím sboru. Volební akt započal ve velké
dvoraně Národního domu vinohradského o8.
hod. ranní. V komisi volební zasedali pp. sta-
rosta Víšek, dr. Jahn, Bureš, Bilek
a Sykyta. Dle ustanovení obecního řádu bylo
nutno seznam volební dvakráte přečísti.
Akt volební ovšem protáhl se tím velice, poně-
vadž oprávněných voličů ve třetím sboru jest
přes 8200. První čtení seznamu trvalo až do
8 hod. večerní; za hodinu přečteno bylo asi
700 jmen voličů. Na to zahájeno čtení druhé,
které potrvalo asi do třetí hodiny v noci. Skru-
tinium bude provedeno dnes dopoledne a skončl
asi po poledni. Účastenství při volbách bylo
velmi značné. V kandidátní listině strany n
radnici vládnouci byly v poslední chvíli prove-
deny dvě změny a sice místo p. Václ. Bam-
bousa, mistra obuvnického, kandidováno p. Jan
Mokráček, kupec, a místo p. Josefa Forsta, ob-
chodníka s potravinami, kandidován p. Václav
Mokrý, stavitel kočárů. — Zejmena dopoledne
byla dvorana velmi hojně voličstvem naplněna.
Němec
Král
Víšek
doktor
Jahn
Bureš
Bilek
Sykyta
Václ
Mokráček
Forst
Mokrý
Praha
Vinohrady
národní divadlo
27
article
—Volba ve druhém sboru konatis
bude zejtra ve středu o 9. hod. dopoledne,
v prvním sboru ve čtvrtek.
— Ze života »vznešené společnosti
v Pešti. Tísk peštský — zvlášť německy psané
listy — vždycky nesmírně dává si záležeti n
tom, aby v očích mimouherských jevilo se hlavní
a sídelní město svatoštěpánského království jako
domovina nejvybranějšího vkusu a elegance, nej-
vytřibenějších mravů, v jichž oslňujícím lesku
všechen západ i východ Evropy odumírá v bez-
nadějné závisti. Tato stránka působení madar
ského tisku jest součástí proslulé uherské re-
klamy před ostatním světem. Ale věci majíse
ve skutečnosti poněkud jinak, neboť nezřídk
stává se, že pod skvělým civilisačním ná-
těrem propuká prvotní povaha národní, ve
kteréž událo se proslulé »podmanění Uher«.
Před několika dny udál se právě ve »vznešenés
společnosti peštské skandál tak ukrutný, že
přiměl časopis »Esti Ujság« k úvodnímu článku
o zesurovělosti mravů »zlaté mládeže« peštské.
Jistá aristokratická rodina pozvala osmdesát
mladých členů »nejlepšís t. j. šlechtické spo-
lečnosti peštské k domácímu plesu. Ti dostavili
se, přivedli však s sebou ještě jiných sedmdesát
nezvaných hostí, svých to přátel. Tento zástu
mladých lidí v malé chvili zpil se tak, že nebyl
snad smyslů mocen. Z počátku bavili se mladn
šlechticové tím, že rozbíjeli skleněné stolní ná-
dobí, zabalujíce je do ubrousků a dupajíce n
ně. Na to počali ničiti drahocenné gobelinové
záslony tím, že vypalovali do nich hořicími dout
níky díry, vzácný nábytek šlechtických salonů
polévali inkoustem, rozbíjeli stříbrné náčiní.
Pešť
Evropa
Uhry
Est Ujság
28
article
Hostitelé zakoušeli od zpitých svých hostí urážky,
o nichž se peštský list blíže nezmiňuje, ale vý-
znamno jest, že se jich zúčastnil i přítomný
dámský svět, vypravujeť »E. Ujság«, že mladé
dámy nepustily domácí dcery k tanci i prudce
vyčítá ostatním hostem, kteří se těchto výstřed-
ností nezúčastnili, klidně přihlížejíce k takovému
řádění beze slova pokárání. List obrací se přímo
k ministru vyučování, aby se postaral o to, aby
se mladým lidem dostávalo na školách lepšího
vychování. Peštský list dodává výslovně, že se
jedná o domácí ples ve šlechtickém domě.
— Spolek českých žurnalistů v Praze
konal předevěírem dopoledne řádnou valnou hro-
madu za předsednictví p. E. Brettra a čet-
ného účastenství členů. S potěšením vzato n
vědomí, že v roce minulém intence spolku byly
důkladněji ve veřejnosti české pochopeny a z
příznivějšího finančního úspěchu mohl spolek
výdatněji humanitní stránce svého úkolu vyhověti,
na niž právě v období minulém kladeny byly
zvýšené požadavky. Rozumí se, že representace
spolku žurnalistů pečovala i o ostatní své úkoly.
Nových členů zakládajících získáno 11, přispl-
vajících 26. Řádných členů spolku je 65. Pa-
mátce zesnulých členů řádných pp. dra. Hubáčk
a Turnovského vzdána česť povstáním. Zpráva
výroční, sepsaná jednatelem p. Cejnkem, byl
schválena, rovněž i zpráva pokladní. Z této
vidno, že základní jmění spolku dosáhlo výše
48.827 K 83 h. Snaha výboru na rozmnožení
jmění spolkového byla zvláště oceněna. Měsíční
příspěvek z dosavadních 2 K zvýšen byl na4
koruny. Novému výboru odkázán byl návrh n
změnu stanov, zejmena změny ustanovení, že
řádným členem spolku může se státi žurnalista
z povolání, který nepřekročil 45, rok věku svého.
E Ujság
E Brettra
Cejnek
Praha
šlechtický dům
spolek český žurnalista
29
article
Za členství řádné došlo 6 žádostí, z nichž valná
hromada pouze jednu příznivě vyřidila, Byltě
přijat p. Hanuš Kufiner, člen redakce »Po-
litik«. Předsedou spolku byl opět zvolen p. Emi
Bretter, redaktor časopisu »Politik«, do vý-
boru zvoleni pp. Josef Holeček (»Národní
Listy«), Rajmund Cejnek (»Politik«), Karel
Kádner (»Nár. Politika«), Josef Vejvara
(»Národní Listy«), F. Hovorka (»Hlas Ná-
roda«) a J. Kratochvíl (»Katolické Listy«).
Za náhradníky pp. Projza P. (»Hlas Nár.«),
K. Sejk (»Károdní Listy«) a V. Hübne
(»Nár. Politika«). Členy čestného soudu jsou pp.
Nedoma, Schulz, Čech, Kořán, Fořt, Sládek
Kummer. Ke konci schůze k návrhu p. Anýže
bylo usneseno výboru spolku doporučiti, aby
zvýšením pense pamatoval na vdovy, které ne-
byly pojištěné u vdovského fondu a požívají
proto pense nížší.
— Z České akademie cís, Františk
Josefa. V zasedání I. třídy dne 23. únor
vzato k vědomosti, že předsednictví třídy po-
dalo panu dvornímu radovi prof. dru. E. Ottovi
při jubileu jeho vynikajíeí činnosti učitelskéa
vědecké písemný pozdrav a přání; předloženo
dílo dra. Novotného, jež slove »Inquisitio do-
morum hospitalis J. Johannis Hierosolimitani«,
vydané v Historickém archivě (čís. 19). Dále
oznámeno, že do tisku dána první část ruko-
pisu II. dílu 2. oddělení Ottova »Soustavného
Kufiner
Bretter
Holeček
Rajmund Cejnek
Kádner
Vejvar
F Hovorka
J Kratochvíl
K Sejk
V Hübne
Nedoma
Schulz
Čo
Kořán
Fořt
Sládek Kummer
Anýž
Josef
profesor
doktor
E Ott
Novotný
J Johannis
Ottův
Ná
Český akademie cís
Františk
Hierosolimitaň