ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12b9b380-6602-11dc-b78d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 99, place 104, org 13, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁODÍ LISTY
3 masthead
26. února 1901. Číslo 57.
4 article
bovaly na sensaci dne a přivedly obecenstvo k tomu, aby i nad rakví Milanovou přidrželo se starého pořekadla: o mrtvých mluv jen dobré. Na neštěstí pro ně ve službě zla tak vy- soko vyníkl nad prostřednost, že i při nejvyšš shovívavosti zbude na jeho památce tolik zlého že vystoupí pod každým nátěrem. Jako služebníl zla Milan pojistil si historické jmeno, které př trvá dlouhé věky. Ruské listy v opaku s listy trojspolkovými zmiňují se o Milanově úmrtí pouze několik slovy. Tak praví »HoBoe BpeMía«: Milan umřev poprvé v životě nehrál komedii. Myslí, že v po slední době svého života byl i od Rakouska za pomenut a zavržen, a ode všeho rodného a slo vanského oderván. »HonoCTH«: Za vše zlo, jež nadělal Srbsku, za všecky slzy nevinných obět jeho zvůle osud Milanu Obrenoviči připravi) předčasnou smrť v cizině, v roztržce s ženou i synem. Nad takovým tragickým rozuzlením musejí se zamysliti, kdo podporovali Milana, kdo dávali mu špatné rady a tím přispěli k tomu, že srbský národ ještě za života jeho nazýval jej svým zlým duchem.
Milanová Milan Milanův Obrenovič Rakousko Honocth HoBoe BpeMía
5 article Politické osamocení Německa.
Politické osamocení Německa. Turinský list »Stampa« věnuje obnoven obchodních smluv článek úvodní. Projevuje na ději, že italským vyjednavatelům podaří se z jedné strany hrozbou repressaliemi a z druh strany slibem koncesí pro německý průmysl od- činiti a odmítnouti nároky agrárníků německých. Také oficiosní »Tribuna« zahývá se otáz- kou obchodních smluv a píše: »Jako RRusko. Rakousko, Amerika, tak počíná pozvolna tak Italie poznávati nebezpečí; jest alarmovánk orgán Giolittův táže se pak: »Může Ně- mecko tak směle hleděti vstříc celní válce a politickému osamo- cení?« »Tribuna« odpovídá záporně na tuto otázku i praví, Německo buď že bude státem průmyslovým anebo že vůbec nebude. Ovšem ministr pan Giolitti, jehož mínění »Tri tu hlásá, a ministr pan Prinetti, jsou mužové dle všeho názorů velmi rozdilných. O druhém vypráví se, jak známo, že vyjádřil se k bavor. skému zástupci, že Italie musí za všech okol ností trojspolek obnoviti. Krajní levice chysta v příčině té ve sněmovně ostrou interpellaci vytýkajíc Prinettovi, že prohlášením svým se slabil posici Ilalie při vyjednávání o nove smlouvy obchodní. Kruppova — svědomitost. »Gazetta dí Venezia« odhaluje dle zpráv z vojenského pramene tento podvodný kousek. Před několika lety zaplatila italská vláda Krup povi million za nový typ děl. Dělo dodáno byl do Turina, kdež selníkem Parodem, professorem ballistiky na vojenské akademii, bylo tak zdoko naleno, že vznikl tím typ zcela nový. Zkoušky s dělem tím 7lcentimetrovým u Říma konnne měly skvělé výsledky. Ač vojenské kruhy italské hleděly zachovati co nejpřísněji tajemství o tom dověděl se Krupp přece o změnách provedených setníkem Parodem i prodal pak tento i ta l s ký typ děla v ládě německé, kořistě tak zči zího vynálezu.
Stamp Giolitti Prinetti Kruppův Turina Krupp Německo Rakousko Amerika Řím
6 article
Pomník V. Hugovi. Pomník Viktora Huga dle návrhu známého sochaře francouzského p. Barriasa byl konečně zhotoven. Za rok v den narozenin Hugových bude postaven na náměstí v Paříži, jež bylo ji po něm pojmenováno. Obyvatelstve Japonska. Dle posledního, japonskou vládou naříze ného sčítání lidu, činí počet obyvatelstva této říše na 44,733.379, při čemž dlužno podo tknouti, že vojsko, námořnictvo a trestanci v to nejsou pojati. Čelnější japonská města vykazují Tokio 1,425366 obyvatelů, Osaka 811.355 Kioto 351.460, Kobe 460 119, Nagoya 239.770 Yokahama 193.760, Hirašima 114.230 a Naga saki 106.576.
Hug Barriasa Hugův Paříž Japonsko Tokio Osaka 811.355 Kioto 351.460 Kobe 460 119 Nagoya 239.770 Yokahama 193.760 Hirašim 114.230
7 article Přednáška o Slezsku v Plzni.
Přednáška o Slezsku v Plzni. (Pův. zpráva »Nár. Listů-.) Přednášková komise místního odboru »Národn jednoty pošumavské« v Plzní uchystala tuto neděl v pořadí bezplatných lidových přednášek v Soko lovně přednášku o Slezsku, k níž pozván rédaktor »Opavského Týdenníku« p. Ant. Otahal. Přednášk byla neobyčejně četně navštívena ode všech vrstev obyvatelstva, i paní a dívek. Jmenem král. města Plzně uvítal starosta dr V. Peták vřele zástupce slezského. Když byl před seda přednáškové komise prof. Kostinec vřele uvítal red. Ant. Otahala, ujal se týž, nadšeně jsa uvítán od přítomných, slova.
Antonín Otahal Jmen V Peták profesor Kostinec Slezsko Plzeň
8 article
Red. Ant. Otahal při zahájení své přednášky poukázal na pěkný zájem, který se jeví v plzeňském obyvatelstvu již od let o Slezsko a pravil, že jeho výklad nechce býti než připamatováním, že na nej- zazším východě české vlasti jest 100 tisíc krevních bratří, kteří vedou tuhý zápas o své bytí s nepří- telem silným a bezohledným. Stojí tam sto tisíe českých synů, kterým přidělen jest úkol, aby hájili most, vedoucí k Slovanstvu východnímu. Čechové v Slezsku jsou skutečně přední stráží českou na tétc straně, stráží důležitou, na kťerou se nesmí zapomí nati, která se nesmí opouštěti, aby nebyla od pře- silných nepřátel porubána, aby přes mrtvoly její ne byla do kořán otevřena cesta divokému nájezdu n další českou državu. (Souhlas.) Čím víc a častěji si budeme připamatovávat význačného postavení českého lidu ve Slezsku, úm spíše probudí se v nás i vynalézavost v prostředcích kterak bychom posíci jeho podepřeli a posilnili, aby nejen znchráníl svou národní existenci, ale nby zmohutněný vyplnil i svůj úkol jako předn česká stráž ! (Výborně! Na to pokračoval přednášející: Pro lepší po rozumění poměrům slezským a posouzení situace českého lidu nebude od místa poukázati krátce k dějinnému vývoji nynějšího rakouského Slezska a k přítomnému stavu o by vatelst va.
Red . Antonín Otahal Čecho Slezsko
9 article
Nynější rakouské Slezsko, které úřadně nazývá se svévodstvím horno“ a dolnoslezským«, je zbytek někdejšího Slezska, jež skládalo se z 19 knížectvía bylo dvakráte tak veliké jako Morava. Po míru vratislavském r. 1742 větší část případla Prusku, menší Rakousku zůstala. Z 19 bývalých knížectví zůstalo Rakousku jen knížectví těšínské a části knížectví opavsko-krnovského a niss kého Měří dle nové míry 5146 km3, dle staré 891/a čtver míle, tedy skoro desátý díl Čech. Severovýchodním cípem Moravy, Ostravskem, rozrušeno jest na dva díly, co do území i počtu obyvalelstva skoro stejné: na Slezsko západní, nesprávně nazývaně horním, na Slezsko východní, ještě nesprávněji nazývané dolním. Část západní objímá zbytky bývalých kní žectví opavsko-krnovského a knížectví nisského Knížectví opavsko-krnovské nazýváno prostě O pav skem, knížectví nisské počítáno bylo už k dolnímu Slezsku. Část východní objímá celé někdejší knížeclv těšínské a nazývá se prostě Těšínskem. Tvořil nejjižnější část hornoslezských knížectví. Úřadn název nynější odporuje tedy úplně jak dějinám tal zeměpisněmu položení obou částí Slezska. Obyvatel stva čítá celé nynější Slezsko dle sčílání z r. 189 605.649, dle odhadů z r. 1898 657.001.
Slezsko Morava Rakousko Čechy Ostravsko dolní Slezsko Těšínsko km
10 article
Podle národnosti počitá se r. 1890 Čechů 129.814 ( 229 %), Poláků 178,114 (30 29 %), Němců 281.555 (47. 80%) Západní část (Opavsko) mělo r. 1890 305.49 východní (Těšinsko) 300.150 obyv.e Český lid rozdělen jest nestojným dílem n ohě části Slézska: Na Opavsku načítáno roku 1890 56.942, na Těšínsku 73.897 českých duší. Jest to převážně lid venkovský. Z měst větší počet Čechů žije pouze ve Frýdku, Opavě a Klimkovicích,v Frýdku tvoří většinou obyvatelstvo, ale vládu tam mají Němci a odrodilci. Pouze v Klimkovicích je správa obce v českých rukou a to teprve od r. 1896 Opavsko s Krnovskem nebylo původně zemí slezskou patřilo k Moravě. Církevně od roku 1063 patřil k biskupství olomouckému, politicky bylo krajem markrabství mor., který spravovali princové z králev ského rodu českého. Bylo často zastavováno, a konečně po různých osudech r. 1526 s korunou českou připadlo rodu habsburskému. Král Matvá r. 1613 dal Opavsko v léno Karlu knížeti z Liechten- štejna a ve všech poměrech právních přidělil jek Slezsku. Stavové moravští tomuto přidělení Opavsk ke Slezsku bránili se po dlouhou řadu let, ale po- sléze sami o to žádali, když pro Slezsko povolena protestantům svoboda a vyznání. Definitivně Opavsko a Krnovsko splynulo se Slezskem r. 1659 kromě statků patřících k olomouckému biskupství. Ty zů- staly při Moravě do dnes. Jsou to t. zv. mo r a vske enklavy a obvody ve Slezsku. Měří 316 km čítají 52. Ve věcech politických, školských a soud- ních přiděleny jsou Slezsku, jinak řídí se moravským zemským řádem a volí zemské i říšské poslanc sMoravou. Po roztržení r. 1772 celé rákouské Slezsko zůstalo pod společnou správou s Moravou, samo statnou korunní zemí stalo se teprve r. 1850 s vlast ním zemským presidentem.
Čecho Polák Němec Karel kníže Opavsko Těšínsko Frýdek Opava Klimkovice Krnovsko Morava Liechten Slezsko Slézsko km
11 article
Hln ll Těšínsko do ř. 1163 bylo příslušenstvím pol ským. Teprve v tomto roce učiněn byl první krol ke spojení se Slezskem. Kníže Kazímír I. roku 132 poddal se právem manským českému králi Janovi r. 1348 král Karol IV. prohlásil celé Slezsko i s Těšín skem za příslušenství komory české. Starý knížec rod držel knížectví těšínské až do vymření r. 1653. kdy spadlo na korunu českou a udlleno bylo lénem arciknížatům. Roku 1766 Marie Terezie dala Tešínsko v léno své dceři Kristině a jejímu manželi Alhertu Morici Saskému, po jich smrti obdržel je arcikníže Karel a po něm jeho syn arcikníže Albrecht, jenž r. 1858 císaři Františku Josefovi I. jako král čelskému skládal manskou přísahu. Kdyží r. 186 zrušena byla veškerá léna, knížectví těšínské pře měněno bylo ve svěřenský statek, kter r. 1896 po smrti arciknížete Albrechta případl arci knížeti Albrechtovi. Poměr lenního svazku tohot knížectví vymazán byl teprve r. 1897 z desk zem ských v Těšíně.
Jan Karol Iva Marie Terezia Tešínsko Kristin Alhert Moric saský Karel Albrecht Těšínsko Slezsko Těšín František Josef I
12 article
Čechově v obou částech Slezska bydlí v sou vislém celku. Na Opavsku sídla jejich jsou v okres ních hejtmanstvích opavském a bílovském, v sou ních okresích opavském, vítkovském, klimkovském bilovském; na Těšínsku v okresních hejtman stvích těšínském a frýštátském, v soudních pak okr sech frýdeckém, těšínském, frýštátském a bohumín- ském a v městě Frýdku. Území, které český li obývá v obou částech Slezska, jest neveliké. Na Te- šínsku je to pruh při řece Ostravici přiléhající přím k Moravě, na Opavsku pruh podle řeky Opavice táhnoucí se k ústí jejímu do Odry, na hranicích Moravy. Co do počtu český lid v obou částechje v menšině: na Opavsku proti Němcům tvoří jen 18.6 proc., na Těšínsku proti Polákům a Němeům jen 24.6 proc. Na Opavsku území českým lidem osídlené by valo na západ k sudetským horám širší a na severo západ ke Krnovu po řece Opavici delší. Tlak s vrchu i z dola krátil a úžil sídla česká.
Čechův Němec Polák Slezsko Opavsko Těšínsko Frýdek Ostravice Morava Opavice Odra západ Krnov
13 article
Šlechta česká, která v Krnově samém kdys vedla tuhé spory o právo jazyka českého, se časem poněmčila a vlivem jejím poněmčován i kraj. N druhé straně německý lid s chudých hor tlačil se do úrodnějších rovin s českým lidem, sňatky a za- kupováním dědiny stávaly se smíšenými, až při vý bojnosti německého živlu částečně nebo úplněs poněmčovaly. Proces ten šel celkem dost zvolna Karel Havliček vzpomínaje své cesty, kterou konal Moravou a Slezskem do Haliče roku 1844 uvádí, že v obcí Deštném, západně od Opavy byla ještě tehdy na návsi výstraha česká, že po pokutou dvou rýnských a ztrátou »fejty« zakazuje se kouření. Dnes v této obci mezi 877 obyvateli jes pouze 1 Čech. Jinak na jazykové čáře na Opavsk od 30—40 let není v národnostní příčině valnýe změn. Na Těšínsku českému živlu měně jest zápa siti s němectvím nežli s živlem polským, který zvláště v poslední době stává se velice útočným Početně Poláci jsou sesilováni neustálým přílivem polského dělnictva z Haliče, takže dnes vede se po slední zápas o celou řadu obcí v uhelném revínu karvínském. Kde se Poláci domohli vlády v obci. tam proti Čechům postupují zcela bezohledně. Do kladů o tom podaly hojně při posledním sčítání lidu obce Lhzy a Doubrava, kdež české obyvatelstvo bylo přímo zdecimováno. Se ztrátou obecních správ jdou ruku v ruce ztráta škol a kostelů, neboť mezi pol ským kněžstvem a učitelstvem jsou nejhorlivější agi- tátoři pro polskou věc. Tedy i zde český pruh o východu se úží a český živel stále více tlačen je k hranicím moravským.
Havliček Čo Polák Čecho Lhza Krnov Morava Slezsko Halič Deštné Opava Těšínsko
14 article
Polský příboj však nezastavuje se ani na řec Ostravici, nýbrž dosahuje i do Moravy, kde v Ostrav a některých pohraničních obcích Poláci vykazuj značné procento obyvatelstva. Co do povahy Opavsko skoro výlučně má ráz zemědělský, kdežto Těšínsko mohutným rozmachem uhelného a hutního průmyslu kvapně pozbývá původního rázu zemědělského. Rolnicke obce šmahem se tu mění v rozsáhlé dělnické kolo nie s novým způsobem a s novými sociálními ná zory. Průmysl na Ostravsku svým vlivem zasa huje mocně na Opavsko. Jeví se v úbytku pr
řecky Ostravice Morava Ostrava Opavsko Těšínsko Ostravsko
15 article
covních sil, takže hospodáři na Opavsku mají už citelnou nouzí o zemědělské dělnictvo. Úkazem toho jest, že v četných rolnických obcích, I dosti zámož- ných, podle letošního sčílání obyvatelstva ubylo Náhradu hledají hospodáři naši v Haličí. Co se ne- ujme na dolech a v průmyslových závodech, jde sem na selskou práci. A je to zisk ceny velice po- chybné. Polské dělnictvo a čeleď je živel nestálý nespolehlivý, nízké intelligence a mravně nikoli bez vadný. V českých obcích na Opavsku tvoří tento polský živel značné procento obyvatelstva, ale záro veň (voří skoro výhradně procento analfabetů v če ských obcích vykázané. Přirozenější a naší národ- nosti prospěšnější bylo by, kdyby do Slezska ohrátii se proud dělnictva z chudých krajů v al a š ský a slovenských, ale na to dosud nikdo ani n pomýšlel, aspoň k organisované akci v tomto směr dosud nedošlo. Tento všeobecný obraz poskytuje snad aspor poněkud spoléhlivý podklad pro posouzení osvětových hospodářských a sociálních poměrů ve Slezsku a pr jich porozumění. O osvětovém směru třeba si všimnouti prvním místě škols t ví.
Opavsko Halič Slezsko
16 article
Vysoké učení zastoupeno je ve Slezsku s e mí nářem kněžským v městě Vidnavě, kter před 2 lety zřídil vratislavský biskup kardináldr Kopp kvýchově kněži pro rakouské části své die cese. Slezsko v církevní příčině rozděleno je toti mezi dvě církevní knížatas bývalá část Moravy Opavsko rakouské i pruské, pátří k arcidiecesi olo můcké, části slezské, tedy celé Těšínsko a sever čásť západního Slezska, zbytok to bývalého knížectv nisského, patří k diecesi vratislavské. Biskup vrati slavský má jako virilista i místo na sněmě slezském u nynější jest i náměstkem zemského hejtman Kněží pro rakouské částí vralislavské diecese odcho váváni byli do založení vidnavského semináře v Olo mouci, alo Němcům slezským výchova ta zdálas býti příliš českou, a proto pana kardinála do zřízen tohoto ústavu přímo vehnali. Návštěva ústavuje velmi slabá a jaký duch tam vládne, svědčí nejlépe to, že professoři jsou Prušáci. Dá se mysliti, že odtud nevyjdou příliš vlastenečtí kněží, kterých je pro české kraje Téšínska tolik potřebí. Právě se jedná o postátnění tohoto ústavu.
Kopp Němec Prušák Vidnava Slezsko Morava Opavsko Těšínsko Kněž Ola
17 article
Střední školy do r. 1883 byly vesměs ně- mecké. Bylo jich osm: 4 státní gymnasia aa státní rcálky. Roku 1883 přibylo č es ké gymnasium v Opavě, r. 1895 polské v Těšmně a německé v Frýdku. Reálky nemají ani Čechové, ani Poláci České gymnasium v Opavě po 15letém boji, když pohltilo přes čtvrt millionu těžce sebraných národ- ních peněz, konečně počátkem r. 1900 postátněno polské dosud je soukromé, německé ve Frýdku vy držuje obec. Němci mají tedy 9 středních škol, Če chové a Poláci po 1, Dle poměru obyvatelstva pří slušely by Čechům tři školy, Polákům aspoň pět
Čecho Polák Němec Opava Frýdek
18 article
České i polské gymnasium prospívají dobře: počtem žáků vyrovnají se nejlépe navštěvovaným školám německým a prospěch přes všechno podezřívání a pomluvy vykazuje dobrý- d Ústavů učitelských je ve Slezsku pět vesměs německých. Tři jsou státní, dva soukromé tři pro vzdělání učitelů, dva pro vzdělání učitelek Na těchto úslavech vzdělávají se i čeští a polští kan didáti. V Opavě pro české kandidáty ustanovenje učitel češtiny, v Těšíně pro polské učitel polštiny. kteří do žáka mají vpravit způsobilost pro čěské polské školy. Zázračnou práci tu konají učitelové svědomitě a budiž zde s pochvalou uvedeno, že čeští a polští kandidáti vycházejí z ústavů uvědomějí zřídka kdy objeví se nyní mezi nimi odrodilec. To však není tak zásluha učitele, jako spíše vliv před- běžného vzdělání a soukromé píle. Do řádné způso- bilosti vyučovati na českých školách kandidátům při tomto způsobu výchovy ovšem všelicos chybí, ale největší části je aspoň dobrá vůle a poctivé české srdce, které plně koná svou povinnost k národu Měšťanských škol ve Slezsku je 12, ve- směs německých. Akce s první českou měšťanskou školou na Polské Ostravě nepřízní školských úřadů byla zmařena. Ohec polsko-ostravská vede boj o tuto školu už přes tři roky a nyní domáhá se svého práva u ministerstva, které nezdá se míti s touto záležilostí nijak na spěch.
Slezsko Opava Těšín Ostrava
19 article
Škol obecných je 508 vešejných a 62 sou kromých. Z těchto je českých veřejných 115, 7 sou kromých, 24 německo-českých, 216 německých ve řejných a 39 soukromých, 144 polských veřejných a 14 soukromých, 11 německo-polských. Hledíme-i k počtu škol, bylo by o základní vzdělání lidu po staráno jakž takž. Avšak školy mají svůj slezský ráz Německé školy jsou ovšem německé, ale české polské sevřeny jsou proti znění říšského školního zá kona nařízením zemské školní rady slezské z roku 1873, dle kterého německý jazyk na obecných ško lách slovanských je zaveden a to tak, že v nižšíeh třídách jest vyučovacím předmětem a ve vyšších vy- učovacím jazykem. Dle nařízení tohoto počíná se němčinou hned v první třídé, první rok do šestiletých dětí mů se vtlouci aspoň sto německých slov, ve2 třídě dalších 200, až postupně má se vyučovati ně- mecky. Závazku tohoto nařízení zproštěna jest jediná veřejná česká škola v obci Svinově a to proto že tam byla zřizena také škola německá. Závazné vyučování němčině na české škole zrušeno, aby děti z ní odlákány byly do německé a vskutku valná část dělí z české školy odešla, protože rodiče se obávali že děti se tam nenaučí německy a na to z pochopi telných příčin ve Slezsku ještě více se drží nežli Čechách a na Moravě.
Svinov Slezsko Čechy Morava
20 article
O nácbylnosti našeho lidu k něm čině dalo by se mnoho mluviti. Ve velmi uvědo- mělých krajích Moravy a Čech posílají se synkové dcerky pořád ještě na němčinu a ve Slezsku jsou to poměry horší, že žijeme v těsnějším styku s Něme a že dělný lid poukázán je skoro výhradně na ně mecké zaměstnavatele. Proto nemůžeme ani volat na náš lid: »Neučte se německy«, nýbrž poraditi aby trval na požadavku učení přirozeného a dle zá- sad vychovatelských, kterým nynější soustava vyučo vání němčině na školách slezských úplně odporuje a působí, že děli se nenaučí ani česky ani německy a při tom ještě se zanedbává vyučování věcné. Obecných škol ve Slezsku po stránce jazy kové jsou tři druby: a) školy čistě národní, české, německé a polské Kromě soukromých je česká veřejná pouze jedna, v Svinově. b) školy německé se zprostředkovacím jazy kem slovanským. Těch je německo-českých 24 německo-polských 11. Tam učitel se slovanským dětmi aspoň při vstupu do školy mluví mateřským jazykem. Děti z nich vycházejí, poněmčeně nebo beze všeho vědomí a ovšem i beze všeho vědění, c) školy ryze německé pro slovanské děti. To jsou pravé mučírny. Fověslná je v tomto směru škola ve Vlašťovičkách při Opavě. Bývala tam česká škola, která zvláštnímí poměry v rodině učite
Čo Morava Slezsko Svinov Opava
21 article
lově ztratila zcela půdu a děti z ní utekly, když se proti ní zřídila šulferajnská. Z počátku i tam byla sprostředkovací řeč česká a ještě i když se stala ve- řejnou. Poslední rok učí se tam už jenom německy S jakým účinkem, o tom vydaí svědectvi Bietý ško lák, když příšel ze školy. Matka ho přivítalá: »Nuž Františku, čemu stě se učili?« Synek: »Pan rektot tam cosi povědali, ale ja něvim co, ba sem tomu nerozuměl.« Jaké as mudrce může odchovat taková škola? Nápravy v obecném školství nedocíleno pře opělovné slavné a důrazné protesty lidu a jeho zá stupců. Stojíme úplně bezmoeni proti vyšším mo nostem, které bezohledně hájí německou državuv Slezsku. Ony ovšem myslily, že zfušované školstv cbecné bude nejjistějším prostředkem k poněmčen českého lidu. Ale dnes, skoro po 30 letech, vídí, ja se zmýlily. Lid se neponěmčil, naopak uvědoměn národní na celé čáře stouplo a kdyby zavál v poli tice jen poněkud příznivý vítr, propuknes i v Slezsku silou živelní. Školy o dborné jsou německé, kromě českéh oddělení při zimní hospodářské školo v Opavě a pol ské zimní hospodářské školy v Těšíně. Zemský výbo poskytuje však pro české žáky ze Slezska na rolní cké škole v Místku několik stipendií po 50 K a ně kolik málo stipendií pro návštěvu odborné školy pro dřevařský průmysl ve Valašském Meziříčí a strojnick školy v Přerově na Moravě. Stipendia tato však pře časté upomínání v novinách nebývajt vždycky obs zena. Je to holá almužna.
František rektot Slezsko Opava Těšín valašský Meziříčí Přerov Morava rolní cký škola v Místek
22 article
O dívčí vý'ch ov u není postaráno. U děvča venkovských přestává se obyčejně na obecné škole Z blízkých dědin kolém Opavy zámožnější děvčatn chodí do némecké klášterní školy v Opavě, asi pě jich bylo v Olomouci v »Pöltingen« a jedna ve »Vesně- v Brně. Roku 1897 zřízena byla dívčí škola v Klim- kovicích, ale neprospívala valně. Město je odlehl a nemá železničního spojení. Ústav sám je však za- řízen pěkně a vzdělávání v něm zařízeno souměrně jak v literním směru tak i v praktickém, v oboru hospodářském a hospodyňském ústav spravují sestry Dominikánky. I při tomto nedostatečném opatření vzdělání jsou české ženy slezské blavními nositelkami a sloupy naší národnosti a řeči ve Slezsku a často mnohen houževnatěji háji práva jazyka českého nežli mužové Rečník uvádí příklady statečnosti českých žen v pruském Slezsku, kde germanisační úsili více nel 150 let ve škole, kostele a veřejném životě rozbíjel se o odpor moravských žen. Delší dobu pomýšlí se zříditi podobný ústa v Opavě nebo v Kateřinkách při Opavě. Věc přive dena do veřejné dískuse, chopily se jí nyní ženy žeské a morávské a s velkou láskou a obětavostíj fedrují. Nestaneli se nic mimořádného, snad již po čáikem příštího školního roku budéme míli počátel Slezské Vesny.
Rečník Opava Olomouc Brno Slezsko Kateřinka
23 article
Časopisl y. Českých časopisů vychází ve Slezsku čtvero. Politické »Opavský Týdenník«, »No viny Téšínské« a Slezské Listy«, odborný » Hasičský Věstník«. Učitelský list, »Slez« začatý loni bez pří prav a bez vědomí učitelstva, po třech číslech zanikl Od 1. záříti r. hodlá učitelstvo české vydávati nový svůj samostatný list za vrchního vedení Ústředníhc spolku učitelského. sOplavský týdenník« založen byl z po pudu prof. Praska r. 1870 Janem Zacpal em, jed ním z nejzasloužilejších pracovníků ve Slezsku. D r. 1883 »Opavský týdenník« vycházeb jednou za ty den, od té doby až posud dvakráte za týden, ve zvětšeném formátě a s bohatším obsahem. Úkol měl a má výchovný a uvědomovací, v politice řídíse zájmy českého lidu ve Slezsku, pro který byl zalo- žen a jemuž byl i zakladatelem odkázán; vylýká-li se mu malá ráznost s jisté strany, tu uvádím, že jedni redaktoři si své přesvědčení odseděli v žalář a jiní nevycházejí z konfliktů se soudy a úřady. P- sobnost jeho vztahuje se zvláště na Opavsko a sem přiléhající části severo-východní Moravy. Hmotn drží se tak tak nad vodou, dík dovednosti admini strace v opatřování insertní stránky. Z Čech a Mo ravy některé ústavy a korporace předplácejí několík výtisků »Opavského týdenníku« pro chudé české obce ve Slezsku. Redaktory měl z Moravy, a to dosti vy trvalé. První, spoluzakladatel Jan Zacpal řídil list 13 let, jeho nástupce a nyní vydavatel Rudolí Hi!l 12 let a nynější redaktor (Ant. Otahal) sedmý rok. Čísla tiskne se okrouhle tisíc kusů.
profesor Prasek Zacpal Rudolit Otahal Slezsko Opavsko východní Morava Čechy Morava
24 article
»Noviny Těšínské« založeny byly r. 1894 pro český lid na Těšínsku. Hojně půdy mají také n Moravě kolem Místku. Přes počáteční nehody s re daktory vedly si bystře a staly se zdatným osvě tovým činitelem celého poříčí Ostravice. Politický směr je týž jako v »Op. Týd.« Hmotně i ony jsou poukázány skoro úplně na své odběratele a inserty Vycházejí týdně a tisknou se v 1200 ex. »Slezské Listy« vycházejí od r. 1900 v Frýdku. Jsou v rukou tamních kněží, kteří opatřil časopisu jistý vydavatelský fond. Politicky jsou bez- barvé. Mají zábavnou, poučnou přílohu s příspěvky ceny neveliké. Vycházejí týdně a tiskly se z po (Pokrač.) čátku ve 200 ex.
Těšínsko Morava kolo Místek Frýdek
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Meťte před svým vlastním prahem Již jednou jsme se o tom zmínili, jak Něme ze stávky v Národním divadle se těší, poněvadž kalkulují zcela správně, že událost ta nezůstane bez následků na vývoj tohoto ústavu. Však pře všechno to naši odpůrci nuceni jsou doznati, že páni z tak zvaných »divadelních těles« zaujali stanovisko naprosto nesprávně, s jakého nedalo by se vůbec velké divadlo mysliti. Uvažuje o této věci, neslýchaným způsobem otírá se týdenník zdejšího kasina nejen o divadlo naše, nýbrž i o obecenstvo a jeho poměr k ústavu tomu. Je známo, nám že divadlo německé, jak- koli je to zemský ústav, je věcí, které dotýkáme se, jen když nezbytně musíme. Nám zejmen jeho návštěva je lhostéjna, pokud tam chod Němci. Jinak ale listy našich odpůrců. Ty pro divadelní stávku mají stálou rubriku a vykládají —jako zmíněný list — že prý nemůže správa Národního divadla sboru a orchestru přidat šedesát tisíc korun, poněvadž prý návštěv není tak četná, jak se veřejnosti namlouvá. Sedm- krát větší obyvatelstvo české v tomto městě nen prý tak divadla milovné a vděčné, jako publikum německé, které na př. právě nyní, kdy pohostin- sku hrál tu Kainz, oblehalo pokladny německého divadla. Národní divadlo je prý plné jen v ne děli, všedního dne prý v hledišti mnoho prázd- noty. K čemu tedy chtějí stavět Čechové divadlo druhě? Aneb má to býti opět jen demonstrace z níž národ nemá žádného užitku? Dobře, dobře Německé divadlo pražské nestojí na nějakém opu štěném ostrově v Indickém oceáně a je známo jak plné je tam hlediště. Kde by vůbec byl
Němec Kainz Čecho národní divadlo
26 article
toto divadlo bez pomoci země a bez — »české« spořitelny? Jaká je návštěva v Národním divadle, o tom svědčí okolnost, že pomýšli se na to, abonnement na příště obmeziti, aby dostalos širšímu obecenstvu více příležitostí k divadelní návšlěvě. My s návštěvou našeho divadla právem můžeme býti spokojeni, jiná je otázka, mohou-li to Němci, kteří nikomu nenamluví, že je jejieh hlediště v normální dny kdy plné. Naopak, v Praze je veřejným tajemstvím, že i v plé saisoně tam z pravidla polovina, ba i dvě třetiny přízemí jsou prázdny. Mette si tedy před svým vlastním prahem! — Volby do městského zastupitelstva na Král. Vinohradech byly včera zahájeny ve třetím sboru. Volební akt započal ve velké dvoraně Národního domu vinohradského o8. hod. ranní. V komisi volební zasedali pp. sta- rosta Víšek, dr. Jahn, Bureš, Bilek a Sykyta. Dle ustanovení obecního řádu bylo nutno seznam volební dvakráte přečísti. Akt volební ovšem protáhl se tím velice, poně- vadž oprávněných voličů ve třetím sboru jest přes 8200. První čtení seznamu trvalo až do 8 hod. večerní; za hodinu přečteno bylo asi 700 jmen voličů. Na to zahájeno čtení druhé, které potrvalo asi do třetí hodiny v noci. Skru- tinium bude provedeno dnes dopoledne a skončl asi po poledni. Účastenství při volbách bylo velmi značné. V kandidátní listině strany n radnici vládnouci byly v poslední chvíli prove- deny dvě změny a sice místo p. Václ. Bam- bousa, mistra obuvnického, kandidováno p. Jan Mokráček, kupec, a místo p. Josefa Forsta, ob- chodníka s potravinami, kandidován p. Václav Mokrý, stavitel kočárů. — Zejmena dopoledne byla dvorana velmi hojně voličstvem naplněna.
Němec Král Víšek doktor Jahn Bureš Bilek Sykyta Václ Mokráček Forst Mokrý Praha Vinohrady národní divadlo
27 article
—Volba ve druhém sboru konatis bude zejtra ve středu o 9. hod. dopoledne, v prvním sboru ve čtvrtek. — Ze života »vznešené společnosti v Pešti. Tísk peštský — zvlášť německy psané listy — vždycky nesmírně dává si záležeti n tom, aby v očích mimouherských jevilo se hlavní a sídelní město svatoštěpánského království jako domovina nejvybranějšího vkusu a elegance, nej- vytřibenějších mravů, v jichž oslňujícím lesku všechen západ i východ Evropy odumírá v bez- nadějné závisti. Tato stránka působení madar ského tisku jest součástí proslulé uherské re- klamy před ostatním světem. Ale věci majíse ve skutečnosti poněkud jinak, neboť nezřídk stává se, že pod skvělým civilisačním ná- těrem propuká prvotní povaha národní, ve kteréž událo se proslulé »podmanění Uher«. Před několika dny udál se právě ve »vznešenés společnosti peštské skandál tak ukrutný, že přiměl časopis »Esti Ujság« k úvodnímu článku o zesurovělosti mravů »zlaté mládeže« peštské. Jistá aristokratická rodina pozvala osmdesát mladých členů »nejlepšís t. j. šlechtické spo- lečnosti peštské k domácímu plesu. Ti dostavili se, přivedli však s sebou ještě jiných sedmdesát nezvaných hostí, svých to přátel. Tento zástu mladých lidí v malé chvili zpil se tak, že nebyl snad smyslů mocen. Z počátku bavili se mladn šlechticové tím, že rozbíjeli skleněné stolní ná- dobí, zabalujíce je do ubrousků a dupajíce n ně. Na to počali ničiti drahocenné gobelinové záslony tím, že vypalovali do nich hořicími dout níky díry, vzácný nábytek šlechtických salonů polévali inkoustem, rozbíjeli stříbrné náčiní.
Pešť Evropa Uhry Est Ujság
28 article
Hostitelé zakoušeli od zpitých svých hostí urážky, o nichž se peštský list blíže nezmiňuje, ale vý- znamno jest, že se jich zúčastnil i přítomný dámský svět, vypravujeť »E. Ujság«, že mladé dámy nepustily domácí dcery k tanci i prudce vyčítá ostatním hostem, kteří se těchto výstřed- ností nezúčastnili, klidně přihlížejíce k takovému řádění beze slova pokárání. List obrací se přímo k ministru vyučování, aby se postaral o to, aby se mladým lidem dostávalo na školách lepšího vychování. Peštský list dodává výslovně, že se jedná o domácí ples ve šlechtickém domě. — Spolek českých žurnalistů v Praze konal předevěírem dopoledne řádnou valnou hro- madu za předsednictví p. E. Brettra a čet- ného účastenství členů. S potěšením vzato n vědomí, že v roce minulém intence spolku byly důkladněji ve veřejnosti české pochopeny a z příznivějšího finančního úspěchu mohl spolek výdatněji humanitní stránce svého úkolu vyhověti, na niž právě v období minulém kladeny byly zvýšené požadavky. Rozumí se, že representace spolku žurnalistů pečovala i o ostatní své úkoly. Nových členů zakládajících získáno 11, přispl- vajících 26. Řádných členů spolku je 65. Pa- mátce zesnulých členů řádných pp. dra. Hubáčk a Turnovského vzdána česť povstáním. Zpráva výroční, sepsaná jednatelem p. Cejnkem, byl schválena, rovněž i zpráva pokladní. Z této vidno, že základní jmění spolku dosáhlo výše 48.827 K 83 h. Snaha výboru na rozmnožení jmění spolkového byla zvláště oceněna. Měsíční příspěvek z dosavadních 2 K zvýšen byl na4 koruny. Novému výboru odkázán byl návrh n změnu stanov, zejmena změny ustanovení, že řádným členem spolku může se státi žurnalista z povolání, který nepřekročil 45, rok věku svého.
E Ujság E Brettra Cejnek Praha šlechtický dům spolek český žurnalista
29 article
Za členství řádné došlo 6 žádostí, z nichž valná hromada pouze jednu příznivě vyřidila, Byltě přijat p. Hanuš Kufiner, člen redakce »Po- litik«. Předsedou spolku byl opět zvolen p. Emi Bretter, redaktor časopisu »Politik«, do vý- boru zvoleni pp. Josef Holeček (»Národní Listy«), Rajmund Cejnek (»Politik«), Karel Kádner (»Nár. Politika«), Josef Vejvara (»Národní Listy«), F. Hovorka (»Hlas Ná- roda«) a J. Kratochvíl (»Katolické Listy«). Za náhradníky pp. Projza P. (»Hlas Nár.«), K. Sejk (»Károdní Listy«) a V. Hübne (»Nár. Politika«). Členy čestného soudu jsou pp. Nedoma, Schulz, Čech, Kořán, Fořt, Sládek Kummer. Ke konci schůze k návrhu p. Anýže bylo usneseno výboru spolku doporučiti, aby zvýšením pense pamatoval na vdovy, které ne- byly pojištěné u vdovského fondu a požívají proto pense nížší. — Z České akademie cís, Františk Josefa. V zasedání I. třídy dne 23. únor vzato k vědomosti, že předsednictví třídy po- dalo panu dvornímu radovi prof. dru. E. Ottovi při jubileu jeho vynikajíeí činnosti učitelskéa vědecké písemný pozdrav a přání; předloženo dílo dra. Novotného, jež slove »Inquisitio do- morum hospitalis J. Johannis Hierosolimitani«, vydané v Historickém archivě (čís. 19). Dále oznámeno, že do tisku dána první část ruko- pisu II. dílu 2. oddělení Ottova »Soustavného
Kufiner Bretter Holeček Rajmund Cejnek Kádner Vejvar F Hovorka J Kratochvíl K Sejk V Hübne Nedoma Schulz Čo Kořán Fořt Sládek Kummer Anýž Josef profesor doktor E Ott Novotný J Johannis Ottův Ná Český akademie cís Františk Hierosolimitaň