ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12b51fa0-6602-11dc-932c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 39, person 67, org 5, work 4
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 26. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 57.
4 article
Na ranníi a odpol. list přodplácí se v Praze v administra na rr le. . . s dvejí donáslo ss čtert lele vo sliss lkao na měcío . . . .
Praha
5 article
na měst
6 article
a mzsje . Pošton
8 article
na tvrt lol drojí zlannio
9 article
Truchlivé jubileum rakouské „ústavy“. Podle názoru páně Körbrova jsou nár dové rakouští vlastně velikými nevděčníky Připomenul jim nedávno teprv, jakého po- kladu předrahého a blahoplodného dostalos jim darovanou ústavou Schmerlingovou ze dne 26. února 1861. A dnes připadá čtyřicetileté jubileum této veliké a blahoplodné události, však, hle, ani jediný národ zde nejubiluje, ani jediné okno v celém Rakousku, ani ministerských paláců nevyjímaje, není dnes v předvečer toho spa- mátného« dne osvětleno. Ba věru, památným je ten den 26. únor 1861, ten den oktrovírky Schme- lingovy, ale jako den neblahý, jako den, kterého vytoužený pramen života svobodného zkalen a otráven národům starým ne- přítelem nás Slovanů, frankfurtistou a centra- listou, státním ministrem Antonínem Schmer- lingem hned u samého pramene, tak že od- tud místo svobodv, spokojenosti a blahobytu většina národů této říše jen trpké příkoří a protivenství, jen útisk a soužení po celé pokolení lidské zakoušela, nevycházejíc ze zápasů za svou ohroženou národnost a svo- bodu, nestačíc brániti se proti křivdě a újmě činěné jich právům, jich zájmům životním, jich vlastem jediným.
Körbrův Schmerlingův Schmer Rakousko
10 article
»Dílo Schmerlingovo bylo nemravne ve svém základě, pokrytecké v své podstatě« — napsal o něm r. 186 tak vážný politický myslitel jakým byl opravdu svobodomyslný Němec, osmačtyři- cátník Adolf Fischhof: »Nemravné bylo v základě, poněvadž bylo založeno na vo- lebních řádech, v nichž většina z ba- vena zákonných svých práv; po- krytecké ve své podstatě, poněvadž za ústav- ními formami skrývale libovůli. Schmerling náležel jako jeho předchůdce Ale x a n d Bach k vídeňské škole německých centralistů byrokratů a lišil se o tohoto jen cestou, nikoliv cílem: jako Bach po cestě absolutismu, tak doufal Schmerlin po cestě »ústavní« přivésti národy rakouské do Kanaan jednotného, německým duchem a živlem ovládaného Řa- kouska.
Schmerlingův Němec Fischhof Schmerling Bach Schmerlin
11 article
Jako vychytralý politik troufal si pak nalezti způsob, jak to navléci. Věděl, že vyjma Němce, všickni ostatní národové ra- kouští jsou nepříznivi myšlence centralistické, poněvadž pochopili, že tuhá německá centra- lisace znamená pro ně porobu ba smrt a že tedy většina slovanská v říšské radě, vzešlá ze skutečné většiny obyvatelstva říše, rozbila by na první potkání tu jeho centralistickou ústavu, která na odpor duch říjnového diplomu, stanovícího vý- slovně pravidlo, »že nové instituce státní- — s výhradou nerozdílného svazku říšského — »mají se srovnávati s vědomím práva historického a s rozlič- ností zemí,« — olupovala země o jich historické právo na samostatnost, odkrojivši jim hotovou žebráckou skývku svézákonnosti a samosprávy. Vytřelý německý ústavotvůrce musil tedy za každou cenu vypuntíkovati takové umělé volební řady, aby na sněmech zemských, z nichž volilo se do rady říšské, národové slovanští co možná všude byli při vedeni do menšiny a přehlasováni o Němcův, a v Přimoří, kde Němcův nebylo vůbec, od. Vlachů. Byla to napohled nemalá úloha provést šťastně tuto šidbu ohromnou a dvoutřetinnou slovanskou většinu obyvatelstva schýlit na sněmech všude do bezmocné menšiny ; avšal v archivu ministerském ležel již po dvanác let v oktrojírce Stadionově ze 4. března 1849 zlodějský klíč k rozřešení úloby té vypilován
Němec Němcův Vlach
12 article
Schmerling ho bez nejmenších rozpaků svě- domí použil. Účel světí prostředky. Člověk, jehož hlavní snahou bylo učinit bezpráví zá- kladem ústavních poměrů, nemohl se štítiti prostředků k tomu nezbytných: nicméně bude svět vždy žasnouti nad krutou bez- ohledností, s jakou pro svůj účel centralisace a hegemonie německé ve svém díle pra- coval. V Čechách ze dvou třetin, na Moravě ze tří čtvrtin, v Dalmacii z devíti desítin obyvatelstva učinil na sněmu menšinu. Do- kázal toho tím, že ve volebních řadech zem- ských utvořil pravý Babylon nadpráví, výsad a nesrovnalostí, že rozdělil národ na kasty dle libovolných zájmů čili interessův a těm různým kastám že buď udílel privileje ne- slýchané, kdežto jiné opět neslýchaně zkra- coval, ba dokonce í všeho práva zbavoval. Jeho volební geometrie bylo a zůstane mon- strem, jemuž není na pevnině evropské rovna; jeho volební řády poskytují pří- klad, že čtyři šlechticové mají tolik práva jako devadesát tisíc občanů nešlechticů. Ale jak i v tétéž privilegované kurii velkostat- kářské byl ostražitě toho dbalý, aby v ni zajistil většinu svým Němcům cen- tralistům, svědčí tato zjištěná procedura při stanovení volebního censu pro nesvě- řenské velkostatky v království českém. Pů- vodně bylo stanoveno, že má tu obdržeti volební právo, kdo platí 1000 zl. daní.
Němec Čechy Morava Dalmacie Babylón
13 article
Poněvadž se ale shledalo, že by při tomto censu zvítězili pak najisto ve statcích nesvěřenských velkostatkáři smýšlení fede- ralisticko-konservativního, nařízeno dru. Brdi- czkovi, který o dotýčných výpočtech praco- val, aby census snižoval tak dlouho, a němečtí centralisté budou mí většinu jistou. A tak byl snížen vo Jební census ve velkostatcích až — na 250 zlatýchl Takových šejdů proti spravedlnostia slušnosti neštítil se ten Němci slavený stát- ník, jen aby Slované nedosáhli svého práva, jako rovní mezi sobě rovnými, nýbrž zůstali věčně v podruží, věčně jen materiálem pro německé byrokratické panství.
Němec Slovan
14 article
A tyto neslýchaně nám křivdící, barbar sky bezprávné volební řády Schmerlingovy hnětou nás podnes, neboť byly tvůrcem svým opatřeny plombou kvalifikované tří- čtvrtinové (li) většiny, jíž nelze nám Slo- vanům samozřejmě nikdy normální cestou na sněmech našich dosíci. Tento otročí řetěz zařezává se v naše údy dnes čtyřicet let Tím drži se podnes hegemonie Němcův na Moravě i ve Slezsku a zahrožuje nás v Čechách stále. A oni přijavše sobecky ten nemravný dar, propadali čím dále tím většímu porušení, tím větší korrupci po- litické, až posléze otupěl jich smysl pro právo, spravedlnost a slušnost politickou do dnešní úžasné a přežalostné zvrhlosti. Schmerling byl si toho úplně vědom, že centralisace v Rakousku, kterou lze toliko umělou ně- meckou většinu udržet, naprosto nesnáší se s opravdovým svobodomyslným zřízením ústavním: a proto nedopřál národům ani poctivé svobody tisku, ani slova, nýbrž ob- mezoval všecky občanské svobody, právo spolčovací, shromažďovací i volnost tisku všemi možnými nástrahami, zákazy a osidly policejními. Však aby i pro nejhorší případ byl zabezpečen proti možnému útoku ošize- ných a zkracovaných Slovanů, nedal ani té říšské radě, obesílané ze sněmů zemských, než toliko velmi hubených práv parlament- ních, nepřiznal jí ani práva, aby mohla špatné ministry svrhovat, nadtož k odpověd- nosti pohánět, nýbrž v § 13. ústavy své po- skytl vládě možnost, aby mohla nepohodlný parlament kdykoli chce poslat domů a v ne- přítomnosti jeho vlásti absolutisticky. —
Schmerlingův Němcův Schmerling Morava Slezsko Čechy Rakousko občanský svoboda
15 article
Přirozený následek takové »krásné svobodné ústavy« ovšem byl, že proti ní zvedli odpor Maďaři, my Čechové, Poláci i Jihoslované, jemuž nemohla na dlouho odolati. Žel však, že všichni tito národové nezůstali svornými, ale že staré »divide et impera« opět je obelstilo a rozptýlilo na zisk a radost německých hegemonův. První vy- přáhli Maďaři, vydobyvše pomocí Bismar- kovou sobě svou samostatnost, pak Poláci, obdrževše trochu autonomie, a tak zbyli jsme tu pouze my Čechové jako vytrvalí, zásadní odpůrci germanisující centralisace, obnovené, ba přiostřené ještě od zavedení dualismu. Ale vzdor tomu nikterak nám není v osamění našem teskno o konečné vítězství pravdy a práva našeho. Neb ejhle, jak za- jídá se i těm privilegovaným šťastným ma- jetníkům Němcům to vylstěné jich nadpráví! Jsou-li v požitku jeho šťastni? Či nebědují denně nad hmotným úpadkem svého lidu. či nehořekují nad tou mizerií hospodářskou, jakou hyne všecka přičinlivost, nad tím pře- tížením břemen, nad tou všeobecnou roz- mrzelostí a rozháraností veškerých poměrů Nuž, tu máte ovoce a následky toho čtyři- cetiletého díla pokrytectví a křivdy vůči nám Slovanům ... Těch čtyřicet ztracených let cože vám praví: Naučte se býti spra- vedlivými k nám a pak teprve budete svobodnými a šťastným se námi. Jinak nikdy l
Maďar Čecho Polák Jihoslovan Němec
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. února. (Pracov ní píi ro- gram říšské radv.) Jeden z vídeňských pondělníků sděluje, že ve vládních krüzích dosud se udržuje naděje, že v polovině března bude sněmovnímu plenu již možno projednati některé předlohy, jež budou do té doby vyří- zeny ve výborech. Třeba by se prý neüskuleč- nilo přáni dra. Körbra, aby zejmena investiční předlohu měl v suchu, přece aspoň doufá, že sněmovna odhlasuje předlohu o kořale č n přirážce a branný zákon. Zároveň má býti sněmovna vyzvána, aby do 23. března, kdy má skončiti nynější zasedání, provedla v o l by do delegací a do k votové deputace. Že dru. Körbrovi jde o tyto dvoje volby, jež se nedají provésti pomocí § 14. a tedy bez parlamentu, a k tomu o branný zákon, od něhož závisí příští odvod, věříme mile rádi. Kdyby se dru. Körhrovi nepodařilo provésti tyto »státní nezbytnosti«, musil by se volky nevolky rozloučiti s ministerským křeslem. Že však jinal dělnost parlamentu příliš mu na srdci neleži. doznává dnes »Pester Lloyd« ie »N. Reforma«.
Körhr Praha Pester Lloyd
17 article
Peštský list poznamenává v pražském dopise, že nepostnčí, projeví-li politické strany ochotu k parlamentní práci, když se vláda bude stále přidržovati passivity a nezakročí energicky sama, kde je toho třeba. Právě v této trpnosti vlády spočívá největší nebezpečí pro parlamentní po- řádek. Neutralita nemůže přec znamenati ž tolik. jako lethargie, a má-li býti v Rakousku konečně zjednán pořádek, nepostačí spisovati jen pěkné programové enunciace, jež beztoho nikdo ne- poslouchá. »Nikoli v parlamentě — končí »p. L« — nýbrž v nečinnosti vlády Körbrovy spo- čívá vlastní nebezpečí pro dělnost sněmovnya dokud v té věci nenastane zména, jsou všechny vyhlídky do budoucnosti matny.« Listu krakovskému sděluje se v té věci z Vídně: »I nejmírnější polští poslanci, vyjma snad jediného p. Javorského, jsou po poslední konferenci klubovních předsedů přesvědčeni, že předsedovi kabinetu vůbec nezáleží na dělnost sněmovny, nýbrž že by se nejradějí zas vrátil do svého pohodlného úřadního kabinetu, kde by mohl vládnouti pomocí zamilovaného § 14 Vláda neučinila dosud ani kroku, aby přiblížila k sobě umírněné strany sněmovní; dbáť jedině
Javorskij Rakousko Vídeň
18 article
o to, aby německé křiklouny udržovala v do- brém humoru a počítá s určitostí, že oni na- jisto parlament rozbijou.« O tom, že v polském kole nespokojenost s vládou Körbrovou vypukla již zjevně, přinesli jsme dnes z Vídně zprávu telegrafickou. Z Pešti, 23. února. (Krvavé vol by Mároš- Vašarhelu.) Vládní komisa Séllev oznámil do Pešti, že ukončil právě vy- šetřování stran útoku četnictva na shromážděný lid při volbách v Mároš-Vašarhélu. V nejbližších dnech možno tedy očekávati ve sněmovně od- pověď Szellovu na dotaz Košutův, v té věci po- daný. Zatím orgán Banffův, »Mag. Szó«, uve- řejňuje již zprávu o těchto krvavých volbách, jak ji obdržel od hodnověrných měšťanů vašar- helských. Dle zprávy této švec Tóth, vládní korteš, vyšel o polednách na ulici. Někte i voličové ho zpozorovali a počali mu vytýkati, že zradil svou stranu. Tóth, cítě se bezpečným v blízkosti husarů, odpověděl: »Tu jsem; pojdt blíž, odvážíte-li se!« Několik chlapců počalo p něm házeti hroudami. Některé hroudy zasáhly koně, jedna také husarského důstojníka, ten však se jen zasmál a pohrozil chlapeům. Když však jiná hrouda zasáhla také četnického stráž- mistra, vyřítil se se svým mužstvem, jež bylo skryto za vojskemi a počal zjednávati pořádek.
Körbrová Séllev Košutův Banffův Mag Szó Tóth Vídeň Pešť Mároše
19 article
Chytil nejprv dvanáctiletého hocha a jal se ho bíti. Jakýsi řezník zakročil a zvolal na stráž- mistra, nestydí-li se bíli chlapce. V tom dopadla na četníka nová hrouda a hned na to ozval se výstřel. Dan. Nagy, jenž stál daleko od zástupu před hospodou, padl. Polekaný lid dal se na útěk, ale řezník Volter chopil strážmistra za rámě a zvolal: »Přestaňte, zabili jste člověka e Strážmistr však zuřivě vyskočil a volal na četníky: »Což jste neslyšeli, že jsem velel střilet?« Proč nestřílite?« V několika vleřinách padlo několik nových ran. Ale četníci nespokojil se jen střelbou; hnali se s bodáky proti lidu bodali každého, kdo jim přišel do cesty. Stolař- ského dělníka Simona napřed postřelili a když se již válel na zemi, bodákem ho dobili. Ra- něných je přes 20. Četnický nadporučík Gömöry nebyl právě na ulici. Byl ve školní budově teprv, když zaslechl střelbu, přiběhl a pomoe husarů odzbrojil rozvzteklené četníky . . «
dan Stolař Simon Gömör Naga
20 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. února.
Praha
21 article Ruské zprávy z Číny.
Ruské zprávy z Číny. Německo -anglické zprávy z Čínys bu v Rusku nemalou veselost, klerou by podle ml- nění ruských listů sdíleli také Číňané, kdyby Evropané nepustošili jejich kraje jako loupežníc a kdyby tažení, jehož vývodou je německý poln maršálek, týkalo se některé jim cizí země. Ruské zprávy ličí nynější položení v Cině násle dovně: Evropané čekají, že císař Kvansu co ne- vidět vrátí se do Pekina, ale bezpochyby ještě dlouho se načekají. Vyzvědači oznamují, ze čínský dvůr už z větší části odstěhoval se ze Sinanfu do města Lojaně, kam za nedlouho při- bude i císař s císařovnou, tak že rozšiřo- vané Walderseeem pověsti, jakoby spojenci vyslali mu naproti čásť svých vojsk, aby mu dali bezpačný průvod jeho zemí do Pekina, jso u bez podmínky lži v y. Obmýšlená výprava spojených vojsk pod vedením Němců do jižní části provincie pečilské po toku císařského průplavu za účelem repres- salií proti obyvatelstvu tohoto kraje a jeho zpustošení nepotkává se se souhlasem ani Rusů, ani Američanů, ano i Francouzové zdráhají se jí zúčastniti. Takové jednání Evropanů ve chvíli, co vy- jednávají o mír, nutí Činany, aby znova demon- strativně pítili se podepsati podmínky míru, týkající se hrdelných trestů na činských hod- nostech.
Číňan Evropan Němec Rus Američan Francouz Čína Rusko Pekina Lojana
22 article
v arobnem prodejis ranní česlo o sobě. . sdpslední ve sfalkech na venkorá ratt e, . . . . . . . 10 k vdpolední . . . . Inseráty rlati se Kokové papíel. dplaccsí ajisrerty plijínr á s dlntinl- skrnce v Marinnské alicl é. 3. Tamo zacházsjí se tež rečsk tiskáran n ozpedike „ Národniek Listi“. natopiy as nevraes.
Národniek
23 article
Chystaná výprava a nepřátelské jodnání spo- jenců má dále za následek, že čínská pravi- delná vojska budou posunuta s hranic provinčie Šensi k Pečilii. Boxeři seskupili se opět v čety. Lonská lekce poslolu- žila pravidelnému vojsku čín- skému znamenitě. Ozbrojeno je překrásně a vede je týž Tunťu sj aln, jejž Evropané tak rádi by popra- vili. Očekává se vážný odpor Či- ňan. Na hranicích černohorských. Nejvýchodnější černohorské plémě, Vaso- jeviči, přesahuje daleko do Starého Srbska, kde je mocnou překážkou nepřátelům Černé Hory, Srbstva a pravoslavné víry. Nepřátelské útoky obsťarávají tu Arnauté. Dochází zpráva o novém výbuchu arnautské zběsilosti. Avdi beg Džanič Božajac, kajmnakam beranský, zchvátil národní hlaváry neosvobo- zených Vasojevičů, Avrama Cemoviče a Marjana Vukoviče, jenž je hratrancem černohorského za- hraničného ministra Gavra Vukoviče, a posadil je do vězení v Peči.
Evropan Božajac Avram Cemovič Marjan Vukovič Gavra Vukovič Vasa Srbsko Černá Hora Peč
24 article
Skutek tento pobouřil celý kraj tak, že možno očekálvati vážné srážky mezi Arnauty, kteňíž jsnu tamzároveň tureckými úřaldní ky. a bojovným srbským pleme ne m.- Makedonský komitét. Ještě noviny dobře nevědí, je-li Makedon- ský komitét se svými pobočkami, tak zv. »stře- leckými spolky«, úřadně rozpuštěn či no. Ale ať bude rozpuštěn nebo nebude, tolik jest jislo. že činnost jeho se nezastaví, naopak rozvine se ještě mocněji. Vláda bulharská je proti Makedonskému komitétu bezsilna. Muselali mu povolovati, dokud byla jednotna, bude mu tím chaběji ušťupovati nyní, když se něví, kdo vlastně v Sofli vládne. Orgán Makedonského komitétu »Reformy« ničím nezastrašen ohlašuje v posledním čísle, že v Makedonii ještě na jaře vypukne povstání, jež (prý) bude snad nejkrva- vějším, jaké kdy Balkánský polo- ostrov vidél. Bulhaři jsou odhodlání podstoupiti za osvobození Makedonie boj na život a na smrt. To jest odpovědí Makedonského komitétu panu Zinovjevu a Rusku.
Bulhar Zinovjev Makedonie Rusko
25 article
Vynesení ostatků Marka Miljanova z Nového Ercegu. Obyvatelstvo Boky Kotorské bylo zprávou o smrti slavného černohorského junáka tak bo- lestně dojato, jako Černohorci. Dne 16. t. m. mrtvé tělo vojvodovo bylo o 814 hod. ranní z domu úmrti v Novém Ercegu v slavném prů- vodě doneseno na morský břeh, kde čekal par- níček společnosti »Bokeiské plovitby«, najalý k převozu mrtvoly do Kotoru. Pohřbu zúčast- nilo se celé město, obyvalelstvo okolních vsí a mnoho Cernohorců, kleří jsou tam rozličnou prací zaměstnáni. Rakev doprovázelo 5 duchov- ních, z nichž dva přibyli z Černé Hory, aby- ostatky junákovy doprovodili až na Medun. Ra- kev nesli vesničané v bohatém srbském národ- ním kroji. V čele průvodu kráčel jinoch, ne- soucí krásný věnec se slovanskou trikolorou a nápisem: Velikému srbskému junáku omladina hercegnovská. V Kotoru rakev byla přeložena na vůz, jenž pomalu se pohyboval do výšin čer- nohorských a vracel jim nejslavnějšího jejich sokola, Moranou skláceného. Účastenství obyva- telstva kotorského i okolního opět bylo ohromné. K průvodu dostavilo se již mnoho Černohiorců z pohraničných sel. Ruské listy o smrti Milanově. Vídeňské, berlínské a pešťské listy dělají co mohou, aby úmrtí Milana Obrenoviče vyšrou-
Miljanův Bok Černohorec Morana Milanův Obrenovič Nový Erceg Kotor Černá Hora
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Montblanku. Pohled na ledovcové moře. Piše Karel D r o ž. Probudil jsem se za ranního šera. A hned k jedinému, spatně přilehajícímu okénku man sardy, kudy vííral se do vnitr studený, vlhký vzduch. Zdálo se, že vše venku tone v bělo- rudých parách. Když se však rozespalý zrak slabému svědlu přizpůsobil, rozeznal jsem oblohu zcela vyčásenou, ač podivně zbarvenbu. V dála- vách západu měnila se tmavomodrá klenba nebes v bělorudý baldachyn, zdobený démantem velké, mihotavé hvězdy, zápasící s rozbřeskem denního svitu. Slunce ještě hluboko pod obzorem. Ne- viditelné pro mne hory jistě již zaplanuly ru- dými ohni k výšinám letícího východu. Jejich zážeh vyvolal ony krvavé požáry nad. krajem západu, v šeru snu dosud ponořeného. Před šestou vyšet jsem na Montanvert. Chamounix bylo již vzhůru. Skvostný den vyvábil kde jakého turistu s lože. Viděti hloučky lidí s dlouhými alpskými holemi, po kovaných stre- vícich k horám spěchající. Za nimi capou mali koníci, nevesele hlavou pokyvujíce, pod ne- foremnými břemeny otylých jezdkyň i svátečních jezdcův. Jen hůl průvodči z krátkých dýmek bafajících a vážně se tvářících, jako by se slo v samý jícen horských nebezpečenstev, dodávala jím chuti k další lopotně pouti.
Chamounix
27 article
Cesta na Montanvert (Montenvers), odkud je nejkrásnější pohled na ledové moře velehory, vede zdola na levo od pomníku Saussurova ke kostelíku anglickému. Stráň, po níž mladým řídkým lesem vystupují, halí ranní stíny spolu s celým údolím chamounixským, kde rodí se na Arvou široká třáseň mladých bělavých par, nízko nad osadami vlající; ale na protější stranu údol bije procitlé slunce šípy zlatých paprskůvaž z ledví žulových šlehaji ostré jiskry a prudké, do ruda zbarvené plaměnkr Skály Aiguilles Rouges (Červené jehly) při pomínají mi Tatry svými divoce rozervanými stíty a rozeklanými hřebeny. Jen velikolepý pro- tějšek jejich, skupina mont blancská je příčinou, že turisté nevěnují jim té pozornosti, které b jinak zasluhovaly. Pod jednou z »jehe!« Aiguile de la Floriaz (7888 m.) bělá se hötel Flegěrský konečný cíl dnešní mě pouti. Pohled s Bréventu (2525 m.) obsáhá nejen skupinu mont blancskou. ale i bernské Alpy. Mout Blane zde vystupuje v úchvátně velebě, jako se žádného druhého O sedmě stanul jsem před malou dřevěnou restaurací s lákavým nápisem: Vins, Biěre, Limonade t liqueurs.
Montenvers Saussurův Aiguilles Rouges Mout Blane Limonade Tatra Aiguile jít le Floriaz
29 article
Lait frais clc. odkud vyběhlo děvčátko jako míšeňské jablíčk a zvalo mne na kávu, výbornou kávu se sme- tanou, čerstvé máslo, aromatický chamounixský med a bělounké, právě donešené pečivo. Spa- nilá Hebe tak sladce švitořila, s takou pečlivost stůl strojila a potravu snášela, že člověk na vše zapomínal. I misku s vejci (právě je slepičky snesly) přinesla a přinutila mne, abych aspon dvě na program snídaně své vsunouti ráčil. V růžové náladě tisknu ke rtům koflík kávy - Brr! To je odvar žaludový! Krájím pečivo, ne í starší než dvoudenní. Ochutnávám máslo — jazyk, žaludek, nos, vše se bouří. Je zluklé. Rozbiji vajíčko, páchne. A med — vyčichlý, přitrpklý Ale ty úsměvy sladké, sytící a při pohledu n odkládané potraviny rostoucí, vděčné! Mnoho-i turistů ještě těmi zbytky se napálil Vystupují výše. Potkávám některé turisty kteří se již s Montanvertu, kde nocovali, vracejí jiných doháním, někteří předcházejí mne. Z chatrnou boudou, jejíž majetnice drží si dva
Spa Montanvert
30 article
velké, zlé psy asi jen proto, aby ustrašení po- cestní pod její ochranou posnlili se nápojí ceny velmi pochybné, spatřil jsem nehezký zjev. Dva výrostkové, ženoucí soumary do Chamonixa, sva- lovali se stráně velmi přikré balvan. Kámen s hrozným rachotem řítil se dolů a kdykoli pře- razil stromek, kluci zavýskli. Bylo tolik ničemné zlomyslnosti v jejich počínání, že jsem se ne- zdržel a přetáhl je holi. Běda dobytku na pal horské se pasoucímu a lidem stáda střehoucím. stoči-li se balvan k jejich stanovišti! V 9 hodin došel jsem hotelu montanvert- ského. Veliké trojpatrové zděné budovy, vystavěné na výstupku daleko do údoli vybihajíeím. O Proti hotelu ční Aiguille du Dru z nejtvpiětějších sku- pin. Kdo ji spatřil, nezapomene jí. Je to kužel skalní tak příkrý, že na stěnách jeho sníh vůbee se neudrží, kužel, který skoro 1900 metrů nad Montanvert trčí. Pole sněhová zaelánějí teprva jeho stopy a od sněhů sváží se šedivá ssut k ledovci a na ledovec, zvaný La Mer de Glace. Aiguille du Dru má dva vrcholy a slezení jeho patří k nejnesnadnějším horským partiím. Na levo od závratné homole bělají se sněhy částečně jen vidného Aiguille Verte. Na pravo temná se nesmírná hradba horská s hlubokými, plnými sněhu a stinu žleby.
Dru Glac Chamonixa Aiguille
31 article
Po krátkém oddechu v hótelu vydal jsem se na prohlídku ledovce. Prvý dojem: jméno Mer de Glace není případno. Je to spíše veletok ledu, nežli moře, spíše úzkě, v hory zaklíněné jezero živé ledové plochy. Snad těm, kteří z Italie přecházejí sedlem géantským, zdají se ty ne- smírné spousty mořem, ale nikoli tomu, kdo pro- hlíží je od hótelu montanverského. Vidí tu pod sebou zdánlivě nehybný proud ledový asi 7 km dlouhý, —2 km široký. Povrch dílem je hladký, ušpiněný, ne nepodobný skalám od deště vyhla- zeným, dílem rozrytý, děravý, na termitové pyra- midy pamatujíel, zelenavým svitem záříci, dílem připomíná bílý, lehce poprášený popraskaný mra- mor anebo nahrben je malými kopečky. U hor- ního konce Ledového moře nakupena z mohut- ných zelenavých balvanů ledových hráz a za ní mizi nerovná plocha ledovce pod sytě zeleným příhorkem, zdánlivě posledním vegetačním ostro- vem, v nějž vydrásáno hluboké úštěrbí, širokými tmavými stíny zahalené. Na levo zrak doráží do kotliny černými, strmými, sněhem poprášenými skalami zavřené, plné čerstvého bilého sněhu, v niž tají se ledovec leschanxský. Tam strmí dvojvreholná, tupými pyramidami ukončená turně, Grandes Jorasses (4205 metrů) vzdor značné výši své jen nepatrně nad hmotnaté skalnoňadré okolí své vynikající, Nepoznal by povahu Ledového moře, kdo by díval se na ně toliko od hötelu montanvert- ského. Potřeba jíti dále, vniknouti do chobotů.
Glac U hora Grande JorasSES km
32 article
Mer de Glace vzniklo splynutím tří mocných ledovců, z nichž největší (Glacier du Gěant neboli Tacul) s Ledovým mořem činí vlastně jediný spojený hlavní proud. Ledovec složený z pravidla rovná se šířkou ledoveům jednoduchým, z nichž vznikí. Štre ledovce géantského činí 680 m., leschauxského 450 m., taléťreského 382 m., ale Mer de Glace zúžuje se na 536 m. Zdroje Ledového moře jsou pole firnová, v kotlinách ukrytá. Pole firnová tvoří se nad čarou věčného sněhu, t..j. všude, kde více sněhu napadne než roztaje. Stálými obnovami sněhu vzniká tlak na vrstvý spodnější, tlakem snih taje a současně teplo pohlcuje, čímž mrznou částice sněhové, vytvořujíce hrubozrný firn (névé), jehož zrnka na povrchu tajíce a opět mrznouce, mění se znenáhla v leď celistvý, prů- hledný, namodralý. Ten na nejhlubším míste pole firnového nepozerovatelně vytéká, plně údoli a konfiguraci jeho se přizpůsobuje. Pohyb proudu jeho vysvětluje se zvláštní tvárlivostí ledu, jíž nabývá tlakem při teplotě kolem o . Bod mrazu za velikého tlaku klesá tím způso- bem, že led může táti ve hlubších vrstávch i při teplotě pod 0°, čímž nastává zmenšent objemu a posouvání, podporované i částečným odtokem
Glac Tacul Glacier jít Gěant
33 article
Rychilost pohybu ledového závislá je n sklonu dna i podmíněna velikostí přitoku ledo- vého, dále teplotou vzduchu a ještě jinými pří- činami. Není toliko ve středu rychlejší než na krajích, ale vyklenuté okraje pohybují se také rychleji než prohloubené; času zimního pohyb se zmenšuje. Střední rychlosť denní Ledového moře kolisá mezi 0.5 m. až 0.85 m., t. j. jinými slovy: vždýčky v necelých 29 lefech roztaje La Mer de Glace úplně a nahradí se v dělce 7 krm. ledem novým. Grónšký ledovec jacobshornský urazí denně 15 až 22.46 m. Zajímavý zjev je tak zvaná Zahrada (Le Jardin), kam možno obratným alpinistům z Mon- tanvertu asi za půl páté hodiny dojíti. Ze spousty zohýbaného rozčeřeného ledu vystupuje tu jak ostrov z rozbouřeného moře, trojhranná obrovská skála podobná pevností zahražené se všech stran hradbami morén. A zde v místech věčné zimy vyvěrá v měsíci srpnu jasný, střibro- toký pramen a vláhou svou napájí svěži by- linstvo alpské, s krásou jeho velkých, jasnými barvami hořicích květů, vykouzlených tu k životu
Glac Mona rozbouřený moře Le Jardin
35 article
hřejným polibkem samého božstva Montblan ku. Čarovný je pohled na okolí montanvertské v měsíci červnu, kdy kvetou alpské růže. Houštiny jich nezřidka chodci až po pás sá- hající a celé stráně pokrývající hoří tmavo- rudými plaménky květů, nad ledovým mořem a pod věčným sněhem. A nad ty plameny dová- divého horského jara staví koruny své otužilá košatá limba a přihlíží spolu se zadumaným smrkem, otrhaným modřínem i zvědavým, po vlhkých skalách rozlezlým olševím, k usmé- vavému tomu životu lásky . ..