ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12b5fc70-7739-11dc-8902-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 37, person 72, org 3, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
toz aihěiacěen
3 masthead
stnstsz vsožotg a
4 masthead
V Praze, v sobotu 12. září 1903.
Praha
5 masthead
člnean v snm bho o vieníslott e lot niaví zml v.aata do ,ba mo tel i soum ol nollnn onon
6 masthead
Číslo 252
7 masthead
vdlor
8 masthead
nmstsy evě 1 pol lslabe
9 article
Na ranní a odpol. listy přešplácí ast v Praze v administra ns mři s atvrt leta . . . . 6 K — s dvají čonáškou dtnt 1. . . 7 K ook vs flislkách: aK so as něste Poštent a mesie vdvejí stailkos miěst B . . . !I K no
Praha
10 article Pánům poslancům zemským.
Pánům poslancům zemským. Sněm království českého svolán je Nej- vyšším patentem ze dne 21. srpna 1908 na úterý dne 15. září 1908. Vzhledem k tomu sděluje se pánům poslancům, že bude toho dne o 12. hodině polední sněm zahájen a že před zabájením sněmu budou konány o 11. hodině dopolední slavné služhy boží ve hlavním farním chrámu 3v. Mikuláše na Malé straně v Praze. Dále se sděluje, že sněmovní kancelář (v budově sněmovní č. p. 176-III.) jest ote- vřena ode dne 10. září 1908 vždy od 9. hodiny dopolední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci, vykázajíce se certifikátem vo- lebním, zapsali svá jména do listiny preseněn a po připadě aby jim učiněna byla potřebn sdělení.
Mikuláš Praha
11 article
Z presidia sněmu. V Praze, dne 9. září 1908.
Praha
12 article Před školním zápisem.
Před školním zápisem. Ještě v poslední chvili před zápisem školním vyzýváme veškeré uvědomělé na- šince, aby poučováním neuvědomělých, po- vzbuzováním nerozhodných a vůbec nejúčin- nější agitací zabránili zlu, které se páše na našem dorostu posíláním do německých škol. Zdá se nám zbytečno přičiňovati jiných obšírnějších důvodů k lapidárnímu provolání Národní rady české a znovu a znovu novi nářsky vykládati o zvrácenosti, jaké se do- pouštějí ti, kdo ještě v tomto století si ne- uvědomili základní výchovnou ideu Komen- ského a kdo nepochopují, že těžce se prohřešují na výchově svých dětí i na celém národě, odevzdávajíce náš dorost na výchovu do rukou cizích, nám nepřátelských. Každému, kdo slyšeti chce, dostává se nynější naší organisací národní přednáškami, schůzemi, letáky, časopiseckými články a jinými ještě způsoby dostatečného poučen o tom, že v zájmu národního prospěchu, v zájmu národní výchovy a národní cti i ve vlastním zájmu dětí jest: opatřiti mládeži školní výchovu jazykem mateřským. Zbývá tudiž ještě snad osobně působiti rodinu o rodiny, dům od domu, zkrátka vyu žiti ještě poslední chvíle k účin- němu, srdečnému ponaučení těch našinců, kteří buď z neuvědomělosti nebo starých předsudků hřeší proti uznané zásadě české dítě patří do české školy
13 article
Ale když ještě i potem, navzdor nej většímu úsilí uvědomělých našich lidí, navzdor dobře míněným radám, intimním způsobem, přátelsky a vřele, nenápadně a nehlučně ale důtklivě daným, nebude uposlechnuto ani tentokráte varovného hlasu a když opětně budou německé školy naplňovány dětmi českými, pak arci nezbývá než z ařídit další chování uvědomělých na šinců a celé veřejnosti k zatvr- zelcům podle jich zásluhy a vy voditi z tak hrubého porušová n národní kázně příslušné dů sledky. Naše národní organisace a obce, pokud se obírají záslužným poučováním našeho lidu o prospěšnosti národní výchovy školské ma- teřským jazykem, měly by vykonati ihned po zápise podrobné revise ve svém okruhu a po dokonalém uvážení všech okolnost zaříditi styk ať společenský, a obchodní s těmi, kdo německe škole nemohli odolati, podle jich chování v záležitosti pro národ tak eminentně důležnlé Mohou-li naši krajané ve zněmčeném územi odolati úplatkům, lákadlům a odmě- nám, nelekajíli se pronásledování a násilí, dokazujíce přímo heroickým způsobem sve češství prakticky v plné shodě se svým ná- rodním přesvědčením a často na vlastn hmotnou škodu, jak toho máme krásné pří
14 article
slecg 1ene
15 article
klady, pak věru je málo žádáno od našich lidí v Praze, předměstích, obcích u Prahy a v některých místech venkovských, usiluje-li česká uvědomělá veřejnost, aby lidé naši v krajinách národnostně neohrožených ne- posílali dětí svých do škol německých. My sbíráme po haléřích na školy ma tičné a zatím legiony našich dětí v něme- ckých školách v Praze, předměstích, na ven- kovských privátních školách, ve veřejných školách německých na Moravě a ve Slezsku se nám odnárodňují v cizích školách, třeba že jsou jim po ruce dobré školy české. Připo- čítejme k tomu veliké množství českých dětí. které v nejdůležitějším věku od 12 do 14 roků dány jsou do německých škol »na handl« a ustrneme, že ještě dnes samovolně. nikoliv následkem nějakého germanisačního systému, hřešíme proti hlavnímu principu národní výchovy. Tu musí na pomoc kde kdo! Nikdo nemá tu vyhýbati se práci poučovací, agi- tační, nikdo nemá se lekati obtíží, jakých tato buditelská práce přirozeně přináší. Musí konečně nastati očista a povinností našich uvědomělých a inteligentních lidi budiž této očisty stůj co stůj dosíci.
Praha Morava
16 article
Ovšem jednoho je nezbytně potřebí, aby totiž naši inteligenti před- cházeli lidu příkladem. Má li lid uvěřiti národnímu přikázání, musí mu býti patrno, že se jim beze všech výjimek a kli ček, bez jakýchkoliv zadních vrátek řídí nej- prve ten, kdo heslo hlásá. Bohužel, ještě dosud řádí na luhu českém velkohubá fráse a vlastenčící řečňování, kdežto skutky ně- kterých inteligentů bývají v opaku s tím. co se lidu doporučuje. Dokud na př. naši advokáti, autonomn předáci, lékárníci, úřadníci a dokonce — čeští učitelé posílají své děti do německých škol a dávají své dcerky do německých klá- šterů, dotud bude marno vykládati lidu, že vzdělání dětí může se dařiti jen ve školách s vyučovací řečí českou Mluvili-li jsme svrchu o očistě a úpravě styků s českými lidmi, naplňujícími svými dětmi školy německé, pak arci bude potřeb beze všech ohledů ihned na pra- nýř národní hanby vystaviti ka ždého českého inteligenta, který dá se zahanbiti prostým dělní- kem z uzavíraného území a který pošle své dítě do školy německé Tu neplal pražádné výmluvy, tu nejsou přípustny pra žádné výjimky
17 article
Proskočilo v poslední době ve veřejnosti mínění praktiků, které by bylo s to poskyt- nouti některým našim lidem omluvu špat. ného činu, psalo se totiž, že by naší mlá- deži měla býti poskytnuta příležitost, aby se dokonale a prakticky naučila jazyku něme- ckému. Nemůžeme nesouhlasiti s tímto názo- rem a přimlouváme se vřele, aby konečně na školách měšťanských a střed- ních i odborných nastala přiměřená reforma ve vyučování němčině, tak aby ani po této stránce nebylo příčiny k výmluvám, ale upozorňujeme, že bylo by zpozdilostí a pošetilostí domnívati se, že také škola obecná je povolána, aby naučil a jazyku cizímu. Tento předsudek, s nímž se někdy setkáváme i v kruzích inteligentních, musí konečně vymizeti a nutno jest, aby lid po- učován byl o tom, že škola obecná v první řadě povolána jest, aby bystřila rozum, zušlechfovala srdce a posilovala vůli mla- dého člověka, aby opatřila jej nejpotřebněj- šimi vědomostmi a zručnostmi a přivedla k mravnému, ušlechtilému životu, čehož všeho možno dosíci jen tehdy, bude-li dítě řeči učitelově dokonale rozuměti. V dnešní době zvýšených kulturních požadavků, kdy potřebujeme silných individuí, ne může několik napapouškovaných německých obratů nikterak vyvážiti velikých škod, ja kých mládež naše na mravech, duševní zdatnosti a probudilosti dozná, je-li vyučo- vána řeči nesrozumitelnou. Nuže, konejme všichni svoji národní povinnost a ještě v po- slední chvíli využijme všichni svého vlivu, svých známostí i svého styku ku poučení pobloudilých a neuvědo- mělých rodičův!
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. záři. (Bosenská otá z k a. Rozeslaná dnes úřadní zpráva tvrdí, že zahá- jení delegací, jež se mělo dle původního plánu státi 25. t. m., odloženo až do počátku října proto, že si bar. Beck přeje, aby zemské sněmy jež se sejdou 15. t. m., mohly pracovati ne- rušeně aspoň tři neděle. Za touto výmluvou kryje se však, jak se všeopecně seudí, pravá příčina — bosenské nesnáze. Společný ministr financi bar. Burján, neví si dosud rady, jak vybovět požadavkům bosenského obyvatelstva, které se dovolává ústavy, tedy požadavkům, které rakou- sko-uherští správcové okupovaných zemí nikdy ještě v úvahu nebrali. Proto jede bar. Burián na rychlo opět do Bosny, aby nokvap připravil nějaký surogát ústavnosti, jejž hodlá v níjnu předložití delegátům. Pochybujeme však, že se delegace také tentokrát spokojí se surogátem, neboť nikdo neuvěří bar. Buriánovi, že Bosna ještě nedozrála k ústavnosti, když ústava obno vena i v Turecku. Po zavedení ústavy v Bosn budou volati nejen delezáti rakouští, ný brž i ma darští.
Beck Bosna Praha Bosna Turecko
19 article
„Berl. Tagebl.“ otiskuje obsah rozmluvy s členem uherské strany neodvislosti, drem. Visontajem, jenž se o poměrech v okupo- vaných zemích vyslovil tak: Dosavadní absolu- tistický režim nedá se v okupovaných zemách nadále udržeti. Již ta okolnost, že po třiceti- leté „uklidňovací“ práci odhalují v Bosně „velkosrbské spiknutí“, je nejpádnější důkaz, že dosavadní policejní a vojenský rožim nemůže už sloužiti ani za záminku, že udržuje „vnitrní pekoj“. Onomu spiknuti“ nepřikládám nijaké váhy. Také nepopírám, že dosavadní absoluti- stický režim dodělal se některých kulturných a hospodářských úspěchů; ale každá doba vyža- duje svých práv. Události v Turecku hnuly i otázkou bosenských oprav. Dubnová konvenee z r. 1878 zabezpočuje sultánovi nejen politi- ckou suverenitu, nýbrž i suverenitu ve věcceh
Berl Visontaj Boseň Turecko
20 article
mohamedánské víry. Srbové bosenští jsou pod- řízení cařibradskému patriarchovi. Mohamedán zápasíli v Bosně po 30 let za eírkevní samo- správu; nyní po příkladě Turecka touží i po samosprávě palilické. ČI. 25. Berlínské smlouvy ponechává v této věci Rakoüsko-Uhersku úplnou volnost. Se strany mladoturecké, která se chová k Rakousku na nejvýš loyálně, netřeba se obá vati nijakého vměšování. Rakousko-Uhersko má nyní samo povinnost, rozřošiti uspokojivě a o nejrychleji otázku bosenské ústavnosti, ovšem ve srozumění s berlínskými signatárními mocemi. V Praze, 11. září. (Ješlě o žele zár ském kartelu.) Haličské listy slodují piln aféru Kestrankovu, a poněvadž jsou despo- tismem železářského kartelu neměně postižení než my, žádají, aby se proti kartelu zakročilo v parlamentě co nejrozhodněji. „Dzien. Pol. píše v té věci: „Čechové nesmějí býti ve sve akci (proti kartelu) osamoceni. Ať v kruzích prů myslových, ať v publicistice neb v parlamentě. všude musejí v nás nalézti spojence, poněvadž kartel sdírá kůži i s našeho průmyslu. Před nějakým časem polský ústřední svaz průmyslový vstoupil hlučně do boje s karlelem. Ale za ně jaký čas hluk ztichnul a znova jíme pokorně z ruky hakatistického kartelu. Tak to dále jíti nesmí! Pryč s centralistickými kartely vůbee. třikrát pryč s rakouským kartelem železářským Toto heslo jsou polští poslanci povinni zapsati si do svého programu, jde-li jim opravdu o pod porování domácího průmyslu. Orgán předsedy polského kola, „Sl. pol.“ má za jisté, že za rozpravy o zatímném rozpočlu bude vzata na přetřes i otázka želozářského kartelu. Otázkou tou bude se zabývati i kolo polské. Imlič plati ročně veliké miliony lichvá řům, náležojíeím ke kartelu. Nejchudší sedlák
Srba Pol Čecho Imlič Boseň Turecko Rakousko Uhersko Praha RakoüskýUhersko
21 article
v borách i bohatý kapitalista, zakládající továr ny, všichni obyvatelé Haliče bez rozdílu stavu, vyznání a národnosti platí ustaviéně vysokou nopřímou daň pánům Kestrankovi, Wittgenstei- novi a jiným zkartelovaným lichvářům. Kolk škol bylo by možno zbudovati za ty peníze, kolik bystřin zregulovati! Pryč tody s lichvou železář- ského kartelu! To heslo musí se ozvati v roz- pravě rozpočlové a musí se ozývati stále, dokud kartel se norozvalí a řeka lichvářských zisků pana Kestranka a společníků nevyschne úplně
Kestrank Wittgenstei Kestranka Halič
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Oslava nastolení sultanova. Z Cařihradu, 2. září. 1908. (Pův, zpráv „Nár. L.“.) Poprvé oslavilo Turecko, jako stii ústavní, den nastolení svého panovníka; 32 let již sultán Abdul Hamid II. panuje a každý rok dne 1. září se slavnosti opakují Celé město je zdobeno prapory všech bare a národů, což skýtá podobný radostný dojem. jako za prvých dnů nové svobody. Již po několik dnů konaly se přípravy k osvětlení. Dle oficiální vyhlášky konaly se u sultána návštčvy a audience. Kolem 11. hod. dopolední přijato bylo celé ministerstvo s velkovezírem v čele, vysoci hodnostové vojenští i státní. Volkovezír pronesl sultánovi jménem všech blahopřání k opětnému šťastnému výročí jeho panování. Abdul Hamid II. vyslovil svoji nej- větší spokojenost a zároveň radost nad nyněj ším pokrokem své země; vyznamenal každéhio z přítemných několika vlídnými slovy. Deputace střídala deputaci. In corpor přednostové všech náboženských obeí, za kter promluvil řecký patriarcha. O 12. hod. přišla na dvůr před palácem Iidizu deputace Bulharů a z ostrova Krély. Sultán, byv o příchodu jich zpraven, ukázal se u okna a oslovil shromážděný lid: „Moje děti jsem velice potěšen, že vás zde vidím, zvláště že jste mi přišli blahopřáti. Prosím boba za vaše blaho; kéž by Nejvyšší dopřál, by ústava učinila vás všechny 5ťastnými.“ Lid bouřlivým jásotem slova sultánova odměnil. Také mladoturecký výbor „Comité Ottoman Union et Progrěs“ vyslal do Iidizu deputaci, kterou přijal Nourri paša, první komoří a před- nesl panovníkovi blahopřání výboru. Sultán vzkázal prostřednictvím Nourri paše, že si so nejvřeleji přeje, by zachována byla nynější ústava a zajištěna dobro celého národa.
Hamid Bulhar paša Cařihrad Turecko Abdul Hamid II Comitý Ottoman Union et Progrěs
23 article
Také císařští princové přišli blahopřátia fato auďience trvala přes půl hodiny. J. V. Ab- bas Hilmi paša, khedive egyptský, se nemohl, jsa nemocen, této slavnostní audience zúčast- niti; zaslal však blahopřejný telegram Večer dne 1. září panoval v městě čilý ruch; skoro všechny budovy v Péře, Galaté i Stambulu osvětleny byly mnohými lampičkam a lampiony, sestavenými v nápisy: „Vive le Sul- tan“, „Vive la liberté“, „Vive la constitution“ Minarety všech mešit zazářily v temnu nočním tajupřně nad mořem střech a teras; v galatské věži každě malé okénko bylo plno jasných svě- télek. Na terasách bylo velmi živo; tu pouštěl rakety, tam zapalovali bengálské ohně, onde zase házeli světelné hvězdice. Na výšině bešiktašské duněly rány jako z děl a sloupce barevných bvězd osvětlovaly okolí. Císařský láe Ildiz byl nádherně osvětlen poprvé mohlo se obecenstvo volně procházet jeho nádvořím. Sko,o celou noc proudily davy lidu ulicemia vojenské hlídky obstarávaly bezpečnostní službu takže vše skončilo v největším klidu. Na několika místech v Péře a Galatě hrály vojenské kapely; z menších kaváren ozývaly se chraptivé gramofony, postrach všeho okolí, hrčely neustále monotonní řecké a turecké písně. Parníky, vypravené k večerní jízdé Bospo rem, byly kol do kola paluby, na stožárech v lanovi lampičkami osvětleny a jich záře o rážela se v temných vlnách
J V Hilmi paša Sula
24 article
V drobném prouejíi ranni číslo o sob5 . . . zat odpoledni . . . . . . . za 2h Ve slislkách na vankověu rznní čislo. Iuseráty plati so hotově napřel. Předplacéní a inserty přijímá sdmalne strace v Musianské ulici č. s.
Musianský ulice
25 article
odpolední . . . . . . . . 4l
26 article
Tam nacházají ze těl redakae Ulskárns s enpedice „Nirodních Listá- Diukopiny so novracsji.
Nirodne Listat
27 article
Jízda Bosporem nebyla letošního roku tak zajímavá, jelikož dlouhé fagady některých pa- láců zůstaly temny; jejich majitelé, většinou pušové a hodnostové starého režimu, bud uprelili neb skrývají se veřejnosti. Také vrchol hory Tchamlidja na straně asijské blíže Skutari nevzplál tak nádherným osvětlením, jako za dřívějších dob. V Bebeku, v zahradě matky egyptského khediva, zářilo tisíce barevných světel. Zdejší čnsopisy si libují, že nejsou, jako v dřívějších letech, nuceny, zmiňovati se o kaž- dém jednotlivém paláci; vynechal-li, některý časopis jméno některého paše, čekalo ho zajisté těžké a dlouhé pronásledování. va o I zde se ukazuje zdárný účinek ústavy: zhoubný systém špionáže je zrušen a každý může jednat dle svého vlastního přesvědčení.
Bospor
28 article
V Praze, 11. září.
Praha
29 article
r n Události marocké »Temps« píše o známě notě »Jihoněmecké korespondence«, že Mulej Hafid bude bez zdráhání uznán, kdy si to bude Německo přáti. Ale kdyby Mulej Hafid v důsledcích svého uznání chtěl přijíti ve styk s pokladnami státní banky, musili by se ředitelé banky a zástupci vlády ohraditi proti tomu, a by sul- tánovi, jen jednou velmocí uzna- nému, se vydávaly jakékoli ob- nosy. Tak ovšem bude musit sultán přejmouti podníky, do nichž se mu nyní nechce. »Journal des Děbats« doufá, že zvítězi stanovisko smírné a že otázka marocká bude rozluštěna v dobré shodě mocností. Z Paříže se potvrzuje zpráva, že me zi Francil a Španělskem je úplne dorozumění o textu francouz ko- spanělské noty, jež bude vydána o mezi- národních zárukách, požadovaných od Muleje Hafida. Nota byla zaslána do San Sebasliana a Madridu ke kolacionování a co nejdřive bude rozeslána vládám. Dopisovatel »Tempsu« telegrafuje z Tan- geru, že Mulej Hafid svolal do Fezu no- tábly různých krajů, ale není dosud znám účel porady. Praví se, že Mulej Hafid chce znáti náhledy zástupců národa o vyjednávání. jež chce zahájit s Evropou. Chtěl by prý v tomto směru sledovati postup, kterým se bral Abdul Aziz při poselství S. René Taillandiera ve Fezu, ale pochybuje se, že by nový sultán se řídil dle systémů svého bratra. Zdá se splše, že chce ukázati Francii, jak je mysl lidu úplná v od- poru proti její požadavkům. Ale tato demon- strace by byla odvážnou hrou. e Německý plnomocník konsu! Vassel pro- hlásil k El. Mranimu, náčelníkovi mehally Ha- fidovy, že účelem jeho cesty do Fezu je dáti sultánovi ujištění, že může spo- léhati na pomoc Německa. Dále chce německý konsul dosíci propuštění Er Ramikiho na svobodu a vrácení mu místa guvernéra v El- Ksaru.
Temps Noto Aziz S Taillandier Mrani Německo Paříž Španělsko San Sebaslian Madrid Tana Evropa Francie ElKsar Mulej Hafid
30 article VIII. sjezd Svazu slovanských novi- nářů v Lublani.
VIII. sjezd Svazu slovanských novi- nářů v Lublani. v. — V Lublani, 9. září. “) Prostorná dvorana hotelu „Union“ zazářila vče- ra v elektrickém osvětlení. Město Lublaň uspořádalo na počest účastníků sjezdu hostinu s necbyčejně skvělým vypravením. Županu Ivanu Hribarovi, ho- spodáři hostiny, prokazovány po celý večer srdečné svace. Po znamenitém programu menu, při němž hudba hrála skladby slovanských skladatelů, uči- něna řada nadšených projevů, vrcholících v uhezpe- čení slovanské vzájemnosti. Zdálo se, že s tu malém vydání opskovala pražská slovanská konfe- rence. Prvý ujal se slova župan, sympatický poslanee pan Ivan Hribar a promluvil polsky, chorvatsky, česky, srbsky, bulharsky a ukončil v řeči slovinské. Pravil zejměna, že čeští bratři ztskali si zásluhy o to aby se Rusové a Poláci sešli. Zurnalisté čeští pak *) Referáty o řečech a debatách přinesli jsme již v čislech minulých. — Pozn. red.)
Župan Hribar Rus Polák Lublaň
31 article FEUILLETON
FEUILLETON Antonín Truhlářj Před čtrnácti dny jsem ohlašoval na tomto míště čtenářstvu první svazek velikého díla Tru- hlářova „Rukověť k písemnictví humanistické mu“, rozpočteného na tisíce stran a léta tisk — a dnes piši neunavnému pracovníku vzpo- mírku pohrobní. Odešel, díla nedokončiv, ta jako nedávno Čech, jako loni Gebauer — upro- střed práce, jak kdysi Bismarek řekl: „Dobrý kůň padne zapřažen . .. Starý Tomek, jako v celém svém životě vzor pořádku a přesnosti, dokončil poslední ko- rektury svých Pamětí a uložil se klidně k odpo- činku, nezanechav žádných nedodělků ani ná- črtků nebo materialů; nad rakví prvního Mora vana předloni pověděl právom jménem Akademi profesor Pastrnek: „Za šťastna pokládám Fran- tiška Barloše, že dopřáno mu bylo vykonati, c si umínil“ — neboť ohromné sbírky materiálo korunoval Barloš úplnou gramatikou i celým slovnikem dialektů moravských; odešel jako T- mek, vyřídiv poslední korekturu posledního a- chu posledního svého díla. Antonínu Truhlár tato útěcha zůstala odepřena; odešel, zanechav dílo nedokončeno, trosku, kterou sotva kdo do- končí .. Byl filolog. Slovo to i pojem dnes trochu zastaraly. Náš první a nejlepší filolog v pravém 4oho slova smyslu. Zabýval se studiem duchov- ního života našich předků. Jako klasický filolog vyškolen zabýval se zvláště latinským básnictvím v Čechách; v XV. —XVII. věku totiž mužové mody básnili latinsky (a výminkou také řecky.
Truhlářj Gebauer Tomek Pastrnek Fran Truhlár Čechy Tmek
32 article
Latina byla však — místo aby byla branou ne- smrtelnosti, jak tito básníci doufali — mramoro vým kamenem (podle slov Hanušových), který zakryl na věky nnohé věrné srdce české. Pět atřicet básníků opěvalo 1599 smrt Veleslaví novu, ale jména jejich dnes jsou neznáma Chtěli zvěčnit arcitiskaře českého — a padl sami jako kámen ke dnu. Tyto dávno zahynule lidi zašlých dob vyhrabával Truhlář pomal z písku, jímž je zasypaly věky. A prvního tak vykopával (byla to jeho je- diná láska — neboť Truhlář zemřel neženat a třebas že na sta žáků se kolem něho kupilo, ne měl žádného, k němuž by byl přilnul celou duší) slavného Zikmunda z Jelení. Tento prvni český filolog vůbec (pod jménem Gelenius učenec pověsti evropské), který nemoha působit doma, trval až do smrti (1554) ve službách basi lejské tiskárny Frobeniovy, zaehránil učenému světu evropskému celou řadu klasiků (Livia, Pli- nia, Ammiana Marcellina a j) a církevních oteů (Tertullina, Cypriana, Irenaea a j.) svými vydá- ními a překlady (podle rukopisů nyní mnohdy ztracených). Ohromnou práci (jakou dá úpravn textu autora dávno zemřelého) tohoto klidného. skromného a svědomitého filologa pochopil ocenil u nás právě A. Truhlář nejlépe. Ten starý filolog v exilu basilejském žijící, po vlasti tou- žící jako Odysseus po Ithace, radostně vítající krajany (jako Blahoslava a j), přirostl novém filologu k srdci. Se značnými peněžitými obětmi sháněl jeho díla, radost neznala mezí, když mohl nový kus do sbírky svých Gelenian poří- diti — a celou sbírku věnoval nezištně Museu. Zajisté jest úplná: nevěřím, že by byl Trohlat mobl zemřkti, opustiv svého Gelenia necelého .
Truhlář Zikmund Gelenius Frobeniův Livius pli Marcellinus Cyprian Irenaeus A Truhlář Odysseus Blahoslav Ithaka
33 article
Ale vedle tohoto arcihumanisty věnoval Truhlář svou lásku všem těm humanistům věko XVI. A také těm knížkám prostonárodní četby, „kronikám“, jak jim lid říká, o Genovefě, Mar- koltovi, Ezopovi, Gviškardovi atd. Však je vši- chni známe, jsou to ty tenké sešitky švakuchově s nemotornými dřevoryty na titulním listě, ti- štěné u Spurného, Landfrasa, Škarniclů, u Tu- rečka na kopečku atd. — jež podávají skuteč- nému lidu našich vesnic ještě podnes duševn stravu, jejíž kořeny nalezneme u italských francouzských humanistů věku XIV. a XV., od Boecaccia po Beroalda. Neodborník by nevěřil, jak vzácné jsou starší tisky těchto knížek, jež se doslovně „rozečtly“ mezi lidem, úplně spo třebovaly. Z knižky o Ezopovi zůstalo po něko- lika listech; s nesmírnými obětmi peněžními časovými Truhlář konečně sestavil exempláře celé, nalezl jejich předlohu, vypátral překla datele, shledal zprávy o jeho životě a s ne smírně pracnými poznámkami celé dílo vydal nákladem Akademie. „Wzorowe“ vydání — řek o něm berlinský Polák Brückner, nejlepší nyn filoloz slovanský. Širšímu obecenstvu arci tato ohromná a ne- vděčná práce filologická zůstane utajena; mno- hem více ohlasu nalezne potom literární bisto rik, jenž o díle a autoru, nově takto vyhrabaném a do literatury uvedeném, napíše několik drob ných essaví. Kdyby ta práce sama netěšila au- tora, kdyby nebylo radosti nad tím, jak rozme- tané na všechny strany kaménký kupí se na- jednou v krásnou mosaiku: na uznání a slávu filolog počitati nesmí — a také nepočitá. Takové shledávání literky k liteře, listu k listu, člověka ke knize a společnosti k člověku
Truhlář Ezop Gviškard Spurný Landfrasa Škarnicl Boecaccio Polák Brückner Mar
34 article
je arci práce dosti suchá a nezajímavá. Napadá při ní prach na ruce a zapadne také do srdce. Ale toho u Truhláře nebylo. Ačkoli přísně dbal ve škole o správn, přízvuk slova Artemis, jak ho Machar zvěčnil, přec dovedl v žácích vznitie lásku k těm knihám a autorům, o nichž mlu vil — a Machar v Konfessích docela správně také tuto Truhlářovu lásku vycítil: kdyby byl zvěděl o nějakém starém textu, byl by ihned na psal dlouhé expresní psaní do místa, kde se chová, za chvíli by byl telegrafoval — a na ko nec by byl sedl na vlak a jel tam .... Ano, takový byl. Ale měl pro své žáky také vždy otevřenou ruku; byl štědrý a ochotný — při tom vždy mlčelivý. A jako redaktor Musejníka s nejjem nějším taktem dovedl nabídnouti honorář pře- dem: byl ještě jenom jeden takový redakto Svatopluk Čech, jemuž se Truhlář nejen v té. věci silně podobal. A zrovna tak milý byl jako představený Naléhání svých přátel toliž Antonín na konee podlehl a zažádal o místo ředitele na akademi- ckém gymnasiu. Mnohý ředitel potom zneužívá své moci — a se svými kolegy mluví v konfe- rencích tónem a způsobem, jakým nepochybně nomluví ani zedník s podavačem cihel. Je mno- ho shnilého ve státě dánském — a naše střední školy smrdí jako ryba, od hlavy. Takových ředi telů, jako byl Truhlář, bylo velmi málo — vinohradský dr. Bernhard odošel již také do pense . .. Zrovna tak milý byl jako přítel Winter Jirásek byli jeho nerozlučnými druhy, věnovan knih a zmínky v předmluvách vydávají o tom i v literatuře svědectví. Byl to trojlístek ještě átěeh starých“, na nichž pevně stojí naše lite- ratura. Ti mladí nahoře mohou hodně dupati — silné sloupy drží její klenuti.
Truhlář Artemis Machar Truhlářův Musejník Čo Antonín doktor Bernhard odojít Winter Jirásek
35 article
Měl arci také — zvláště mezi mladšími — dosti nepřátel. Byl svůj — bez ohledu na pruavo, na levo — neklaněl se modlám, ale ani obrazo- boreům. Je jistě pověra klanět se modlám — ale ani klanění obrazoborcům není přílis hezké... A Truhlář se neklaněl, zvláště ne obrazoborcům. Měl příležitost, jako redaktor Musejníka a sokretář Akademie, vidět mnohé vědce v nodbolkách; neimponovali mu — a proto ho nenáviděli. Nesl těžce takové nenávist- né útoky, ač se nebránil a nepolemisoval. Šel klidně a němě prostředkem lajících — guarda e passa, Ale neuchýlil se ani o krok s cesty vy- tčené. — Padl jeden z generálů naší nauky. Klidnj a němý, tak jako žil. Jen přátelé jeho — Winter a Jirásek první mozi nimi — vědí, co naše věda jím ztráel, a ani ti snad nevědí, kolik dobrého učinil tak mnohým. Akademie má čestnou po- vinnost, aby dílo jeho nenechala nedokončeno. Je to práce celého života, života skromnéhoa svědomitého. — Stál jsem v neděli v Budyšíně, na hřbitově padlých tam bojovníků z válek napoleonských. Svorně vedle sebe tam dřímá na tisíc Rusů, Francouzů, Poláků a Prusů; kryje je žulová pyramida s nápisem: „Jen život nenávidí, smí smiřuje.“ Také smrt A. Truhláře působí tako- vým dojmem: i odparcům jeho je nyní patrno, jakou mezeru zůstavuje za sebou. A jak veliký byl muž, jenž celý život věnoval tomu, aby ožili znovu ti, kteří dávno zemřeli.. V. Flajšhans.
Truhlář Winter Jirásek Rus Francouz Polák Prus A Truhlář V Flajšhans Budyšín Musejník