1
masthead
13. června 1901. Číslo 161
4
article
Trať průplavu dunajsko-vllavského mus
překonati při poměrně menší důlce 205.0 km
mnohem vělší rozdíly výškové, než jaké přičhá
zely u průplavu, o němž jsme před tím po
jednali.
O směru trati není mezi interessenty shody
Zájemníci z Horních Rakous domáhají se spo
jení Dunaje s Vltavou od Budějovic směrem
k Linci, jiná varianta vésli má k místu U.
Mühl nad Lincem. Vládní předloha průplavová
nezaujala v tom směru stanoviska určitého.
My považujeme za výhodnou trať, již dal
zmíněný výbor studovati a která vede od Vídně
k Budějovicům.
Projekt na průplav komorový vypracoval
podnikatelé A. ryt. Lanna v Praze a C. Vering
v Hamburce společně s civil, inženýrem ryt.
z Guneschů. Traga kanálu vychází z Dunaje
u Korneuburku na výšce 161.6 m.
Na odbočení tom projektován je velký pří-
stav, z něhož se vstoupí komorovým plavidlem
do prvni zdrže 9.6 km dlouhé. Přístav ten lež-
sice v inundaci, avšak zdrž řečená, k níž vede
plavidlo o spádu 6.0 m, není více velkými vo-
dami z Dunaje ohrožována.
První zdrž končí u Štockeravy, kde umí
stěno je druhé komorové plavidlo o spádu 6
Na to následuje druhá zdrž o délce 10 .4 km..
ukončená komorou o 6.4 m. spádu, na nížse
připojuje zdrž 6.3 km. dlouhá. Na konci této
vodorovné trati projektováno je plavidlo s vodním
stopněm 10.0 m. vysokým. V dalším průběhu
kanálu navrhuje se zdrž 3°7 km. dlouhé s pla-
vídlem o spádu 10 m.
Horní Rakousy
Dunaj
Vltava
Budějovice
Linec
U . Mühl nad Linec
Vídeň
Praha
Lanna
Štockerava
km
5
article
Sousední, vyšší zdrž měří 4.3 km. délk
a má komorové plavidlo opět 10 m. vysoké.
Na to následují kratší zdrže 3, 3.4, 5.5, 5.4
4 km. dlouhé a vesměs plavidly o spádu
10 m. od sebe oddělené. Komorou jedenáctou
začíná schodiště dvanácti plav idel v
krátkých vzdálenostech za sebou (0.6—1 .7 km..
Jimi vystupuje kanál v okolí Eggenburk u
dlouhé zdrže poblíž Hor nu.
Všech 12 plavidel navrhuje se po 10 m
výškového rozdilu.
Zdrž u Hornu měří 23.5 km. délky a při
cházejí tu tři tunely 1150 m., 350 m.
75 m. dlouhé. Nadmořská výška její je 380 m
Za touto zdrží následuje asi u mísla Alten-
burgu dalších devět plavidel krát e e
za sebou. Vzdálenosti jich měří O 6—171 km.
a toliko první komora z nich má devítimefrový
spád; ostatních sedm je po 10 m. Těmit
slupni dostihne se zdrž projektovaná na 6.2 km
délky u místa Neu -Pö1la.
Z této zdrže vede šest komor vesměe
o spádu 10.0 m. a v krátkých 0. 8 až
09 km. od sebe odlehlých v z dálenost ech
k vrcholové trati průplavu, jež má nadmoř
skou výšku 529.0 m. a něeo přes 35 km. délky-
Tunelem 1690 m. dlouhým vstupuje vrcholová
trať kanálu k místu Allensteig, přibližuje
se ke trati železnice Františka Josefa a běží
s ní po té souběžně přes Cmunit, sestupuje
komorami čís. 39., 40. a 41., vesměs 10 m.
vysokými, do nižší zdrže, 13.2 km. dlouhé.
František Josef
Eggenburk
Horno
Altena
Pö 1
km . délk
km
6
article
Odtud padá trať třemi komorami (z nichž dvě
po 10 m. spádu mají, nejspodnější pak o roz-
dílu hladin 9 m. se navrhuje) přes hra-
nice království českého bliz ko
Kaplice do zdrže 470 m. nad mořem polo-
žené. Třemi komorovými plavidly u Svínse
spádem po 10 m., převádí se pak průplav do
zdrže 10.9 km. dlouhé, která na území kata-
strální obce Plavy sestupuje pěti komo-
rovými plavidly po 10 m. výšky a ve
vzdálenostech 1.0—2.2 km. za sebou přes ka-
tastrální obce Doubrovice a Hodovic
k Vltavě, jejíž úroveň 384.0 m. dostihne, když
byl překonal poslední výškový rozdíl plavidlem
6.0 m. vysokým.
Stoupá tedy průplav na dělku 110 km
směrem od Korneuburku do výše 529—
161 6 = 367.4 m. a padá příbližně od km
145 do km. 205, iedy na vzdálenost 60 km
o 529—384.0 m. = 145 m. do Čech. K tomu
zapotřebí jsou celkem 53 komory.
Poměry terénní jsou zde mnohem nepří-
znivější než u průplavu dunajsko-oderského.
Doubrovice
Hodův
Vltava
Kaplice
Plav
Čechy
km
161 6
7
article
Kdežto u tohoto kanálu stoupala by trao
od Vídně k vrcholové zdrži na 1 km průměrně
o 0.58 m, činí stoupání to podle projektuu
průplavu dunajsko-vltavského průměrně 3.34 m
na 1 km.
Ve statí o průplavu dunajskoroderském jsme
podotkli, že velká spotřeba vody, jakou soustav
komorová vyžaduje, může býti podle okolností
vážnou závadou při upotřebení tohoto systému
a připověděli jsme, že věc na příkladě průplavu
dunajsko-vltavského objasníme.
Z popisu projektu, jejž jsme právě podali
je patrno, že nejkrajnější velikost spádu, kterou
dnes ještě odbornici jako přípustnou označují
t. j. 10 m, přijali projektanti skoro pro všecka
komorová plavidla.
Za základ pro projekt sloužila i zde lo
únosnosti 600 tun. Podle rozměrů tohoto typu
musí měřiti komory 670 m délky a 8.6m
šířky. Při proplavení lodi v jednom s měru
bude podle těchto rozměrů zapotřebí příbližně
67 X 8.6 X 10 = 5762 m3 vody, má-li ko
mora spád 10.0 m.
Vídeň
km
8
article
Přestupuje-li loď vreholovou trať v jednom
směru, spotřebuje k tomu dvakrát tolik vody
t. j. 5762 X 2 = 11.524 m3. Neboť k tomu
cili, aby loď do zdrže nejvyšši vystoupiti
mohla, musí se nejprv komora ze zdrže té vo-
dou naplniti. Když loď vrcholovou trať projela
a chce sestoupiti, musí se opělně z této
vrcholové zdrže napustiti vodou komora nejblíže
nižší. Lod, která na cestu se vydá ve s měru
opáčném a vrcholovou trať překročí, spotř -
buje stejné množství vody 11 524 m3. Pro
jízdu tam a zpět přes vrcholovou zdrž průplavu
bude tudíž potřebí 11.524+ 11.524 = 23.848m2
vody. Poněvadž se tato voda odbírá z nejvyšší
polohy průplavu a po obou jeho stranáchse
rozvádí, musí býti v léto nejvyšší zdrži doplno-
vána a obnovována, neboť by kanál zůstal jinak
na některé trati bež vody. Z té příčiny musi
být postaráno o zásobu určitého množství vody.
které by se do nejvyšší polohy průplavu s dalo
přiváděti. K tomu účelu musily by založeny
býti na vhodných místech nádržky, kde by se
voda dešťová shromažďovala a odkud by se
k napájení průplavu rozváděla. Podle toho, jak
čilá vozba na průplavu by se provozovala, řídilo
by se toto potřebné množství vody.
Oelwein, který se otázkou touto do po-
drobna zabýval, vypočetl, že při spádu komory
5 m. a při vozbě na průplavu 3—5,000.00
tun, bylo by zapotřebí nashromážditi v umělýeh
nádržkách 300,000.000 m3 vody. Stavbu tako-
vých reservoirů odhaduje na 200,000.000 až
300,000.000 korun.
Na tomto množství vody je závislá vozba
na kanálu. Chce-li se na zásobách této vody
spořiti, musí se omeziti vozba, nebo musl s
pomocí jakéhos druhu jízdního řádu tak upra-
viti, aby se lodi na určitých místech potkávaly
aby se tak jednotlivá plnění komor mohla vy
užitkovati současně pro lodi v jednom i v dru-
hém (opáčném) směru plující.
Oelwein
Lod
+ 11.524
m 2
9
article
Projekt, o nějž jde, obmýslí věc upravit
plavebním řádem.
Volná plavba byla by na průplavu takto
zřízeném omezena. Jakmile by loď nějaká na
kanál veplula, musila by se předpisům, vozbu
tam upravujícím, podříditi. Byly by zavedeny
vlaky celých lodí s pohonem elektrickým,do
nichž by byla ta která loď zařaděna a na místo
svého určení vlečena. Volná byla by
plavba jen v jednotlivých zdržíc ch
vždy jen mezi dvěma komorami
Upravení takově je po našem názoru s pojmem
vodní cesty, který v sobě již jakousi volnost
komunikace zahrnuje, nesrovnatelné.
Projektanti počítají, že při jízdě takto pro
vozované byl by průplav s to zmoci vozbu
nejvýše 3,000.000 tun.
K tomu ještě dlužno podotknouti, že počet
dní, kdy průplav bude zamrzlý a kdy nebude
lze tedy plaviti, vzal se tu do počtu trochu ne-
přirozeně příznivě.
Momenty právě zmíněné budou asi rozho
důjícími při volbě prostředků, jimiž by se mělo
zjednati spojení mezi jednotlivými zdržemi na
průplavu dunajsko-vltavském.
Podle popsaného projektuu lze
již nyní za to míti, že to bude
sotva výlučně komorová soust a va.
pro niž tu bude rozhodnuto.
Sáhne-li se ke zdvihadlům, bude lze uspo-
řiti již značné obnosy tím, že bude moci ná-
kladná stavba nádržek pro napájení průplavu
odpadnouti a to když i ne zúplna, zajistév
míře převalné.
Aby po ruce byla zařízení nejmodernější
nejracionálnější, vypsalo komité průplavu dunaj
sko-labského konkurs na mechanická zdvihadla
ku dopravě lodí.
10
article
Cena přiřknuta byla společnému návrh
pěti českých továren na stroje (Českomoravské
továrně na stroje v Libni, Breitfeld, Daněk
spol. v Karlíně, Pražské akciové továrně n
stroje dříve Ruston a spol., F. Ringhofrovi n
Smíchově a E. Škodovi v Plzni.).
Návrh jich označila porota, v níž zased l
na slovo vzalí odborníci, za úplně proveden
schopný.
Výhody mechanických zdvihadel, oceněno
na tomto místě ve stati o průplavu dunajsko-
oderském, byly by na kanálu dunajsko-vltav-
ském stejně značny. K tomu ještě musíme při-
pomenouti, že průplav dunajsko-vltavský vedl by
na dlouhou trať žulou, tedy horninou, která by
při zakládání zdvihadel (nakloněných rovin)
každém ohledu podmínkám na ni kladeným
činila dosti. Při komorové soustavě na průplavu
bylo by celkové zdržení volné plavby, způso-
bené proplavováním 53 komorami 20 minut
53x 20 = 1060 minut čili okrouhle 18 hodin.
Alternativní projekt na zřízení průplavu s po
užitím nakloněných rovin není ještě dohotoven
zúplna a stane se tak teprve v době nejbližší.-
Oelwein má za to, že stačila by tu 4 zdvihadl
a 13 komorových plavidel.
Proplavení těmito zdvihadly a komoram
vyžadovalo by hodin: čili pří-
bližně 8 hodin u porovnání s 18 hodinami př
soustavě komorové.
Náklad na zřízení průplavu dunajsko-vllav
ského rozpočten jest na 160,000 000 K. Stá
by tedy 1 km této 205 kilometrů dlouhé vodn
cesty okrouhle 780.000 K.
Na průplav dunajsko-vltavský připojovati se
má kanalisovaná trat Vltavy z Bu-
dějovic do Prahy.
Breitfeld
Daněk
E Škoda
Libeň
Karlín
Ringhofr můj Smíchov
Plzeň
Vltava
Praha
km
11
article
Co kanalisace čili uplavnění řeky je, bude
asi většině čtenářů známo od té doby, co s pra-
cemi podobnými na Vltavě pod Prahou se za-
počalo. A proto jen k vůli úplnosti a souvislost
věci, zcela krátce, způsob takové úpravy nazna-
číme. K vůli zvětšení plavebních hloubek ve-
staví se do řeky v příslušných vzdálenostech
jezy, které vodu vzedmou a žádanou hloubku
tu způsobí. Řeka se tím rozdělí opětně v řadu
stupňovitě za sebou následujících zdrží. Spojení
mezi jednotlivými zdržemi zjednává se z pra-
vidla komorovými plavidly. Jezy, jichž se tn
používá, jsou zařízeny k občasnému odstranění.
aby nebyly trvalou překážkou odpadu vody při
povodních. Komorová plavídla kladou se bud
vedle jezu do řeky nebo zřízují se i v po-
bočních kanálech, které z řeky nad jezy odbo-
čují. Uspořádání ta jsou závislá na místníeh
poměrech. Tím, že se řeka kanály obchází, vy-
padne cesta kanalisovaná kratší, než byla řeka
před takovou úpravou. Lodi sledují tedy kratši
trať, kdežto delší cesta staré řeky zůstává pak
velkým vodám a pohybu ledu otevřena.
Trať Vltavy z Budějovic do Prahy měří
190 km. Uplavněním zříditi se má vodní cesta
179 km dlouhá, tedy kratší, nežli je dnešní tok
Spád řeky na délku 190 km obnáší 195.3 m.
Podle toho vypadá na 1 km kanalisované vodní
195.3
dráhy spád čili přibližně 1.1 m.
K uplavnění Vltavy navrhuje se v projektu
34 plavidel, mezi nimiž komory po 10 až
12.5 m () rozdílu hladin. Ve příčině velikosti
těchto značných výšek platí totéž, co jsme v tom
ohledu uvedli v odstavci o průplavu dunajsko
vltavském.
Náklad na kanalisování Vltavy z Budějovic
do Prahy rozpočten je generálně na 80,000 . 000 K
a stál by tudíž 1 kilometr této vodní dráhy
80,000.000,
tedy příbližně 445.000 K. —e.
Vltava
Budějovice
Praha
km
12
article
Velká Praha. Vláda předložila po dlonhém vy-
jednávání a naléhání konečně novou osnovu zákon
určujícího přechodní uslanovení o výměře daně do-
movní pro ona předměstí pražská, která by do 5 let
*) Srov. prohlášení ministrra obchodu barona
Calla, podané dne 30. května 1901 v sněmovně po-
slanců
po vyhlášení zákona tohoto s Prahou se spojila.
Vládní osnova znamená i proti zákonu z 30. pro-
since 1891 č. 1 ř. z. z r. 1892 i proti prvé předloze
z 1. února 1887 určitý pokrok. Jednak rozšíře
počet obcí, jichž zákon se týká, o přiřaděny ke
Král. Vinohradům, Karlíno. Smíchovu, Žižkovua
Nuslím i Podolí. Vršovice, Košíře, Střešovice, Dejvice
a Bubeně (proč opomenuty Vysočany ?), jednak upra-
vena přechodní ustanovení zdaňovací způsobem při-
měřenějším. Celá přechodní doba činiti m
22 léta (při tvoření veliké Vídně 27 let). Domovní
daň obcí s Prahou spojených má po 7 let ode dne
spojení vyměřována býti ve výši dosavadní, létem
osmým počíná se zvyšovati daň domovní a snižo-
vati srážka na udržování domu, létem 22. nastává
pak úplně stejně zdanění, jaké dnes pro Prahu platí
(daň domovní činí v Praze 267/a9%, v předměstíeh
200, srážka udržovací v Praze 15%, v předměstíeh
300). Vládním návrhem dostane se olázka Veliké
Calla
Král
Praha
Smíchov
Podolí
Vršovice
Košíře
Střešovice
Dejvice
Bubena
Vysočany
Vídeň
Žižkovua Nusle
13
article
Prahy v popředí nových úvah a jednání a dojde
bohdá konečně svého rozřešení. O spojení předměst
s Prahou mluví a jedná se již po 20 let, aniž by
akce talo právě co do největších předměstí měla ně-
jaký posilivní výsledek. Má li býti Praha s velikých
úkolů, jež jí připadají a jež na dlouho již odkládati
nelze (opatření pitné vody, kanalisace a p.), pak
nutno všecky sily soustřediti k společnému úsil
a společné práci. Jest nepopíratelno, že bude obcím
spojujícím se s Prahou přinésti dosti obětí, ale ne
třeba líčiti je vělšími, než jakými de facto budou
Hlavní zbraní odpůrců spojení jest námitka zvý
šení činží bytových. Ale během posledních
20 let stouply na př. činže vinohradské o 200 a výše
aniž by bylo předcházelo spojení s Prahou. Nespra-
vedlnost nerovnoměrného zatížení daní domovní leží
více v systému, jakým daň tato se předpisuje, než
okolnostech jiných. Nejdražším bytem jes
malý byt, na jaký odkázány jsou nemajetné široké
massy lidové. Malý byt o jedné místnosti na obvodu
Prahy jest relativně mnohem dražší, než nejelegant-
nější byt na nábřeží. A v stejném poměru děje se
i přesunování daně činžovní. Leží tedy sociálně-
spravedlivé řešení zdanění bytového jinde, než kde
je odpůrci spojení předměstí s Prahou rádi hledají.
Tak jako vítězí přizdanění příjmovém zásada pro-
gresse, právě tak bude nutno i při zda
nění domovním, které spadá celou tí-
hou na nájemnictvo, hledati klíč zda-
ňovacív účelu bytu a zásadě sociálně
přípustného zatížení. Ale není účelem
těchto řádek obírati se otázkami těmito: vládní osno-
vou dostala se Veliká Praha opětně do stadia jednán
a aktuality. Snad nalezne se dosti dobré vůle na
všech stranách, aby opětně nebylo zmařeno toto dílo
tak dalekosáblé pro budoucnost a další hospodářský
rozvoj Prahy
Praha
14
article
Úvěrni ústav průmyslový a obchodní
v Drážďanech. Dle zpráv, které nás v záležitosti
tohoto ústavu došly, možno souditi, že akcí bank,
již jsme včera vylíčili, jest ústav tento alespoi
zatím před úplným krachem zachráněn. Podmínkou
ovšem jest, že ssměneční věřitelé povoli přiměřené
příročí. Zatím se o věci pilně jedná a zdar není
vyloučen. Stav ústavu jest velice nepříznivý. Ve
škerý svůj kapitál uložil z největší části v průmy
slových podnicích, jež byl sám založil a jimž skyta
co nejširší úvěr, zachraňuje je před pádem jen veli-
kými transakcemi směnečnými. To vše týkás
v první řadě drážďanského elektrotechni-
ckého podniku dříve Kummer a spo
K němu druží se řada pobočních závodů tohoto
podniku a jiných podniků. Ústav rozvíjel ú ž as-
nou činnost zaklaldatelskou a vynik al
lebkomyslným skytáním úvěru. Akcie
jeho podniků nikdy nenalézaly kupců a pomáhal si
tím způsobem, že je dával na úvěr. Takto vzniklo
množství nedobytných pohledávání (31. prosince m
roku 22.741.613 m.). Směnečné závazky banky či-
nily koncem min, roku 10,227.518 m. a stouply
letošním roce neobyčejně. Jest neslýcháno a jes
snad jediným zjeem v peněžním světě, že ústav
který vládl akciovým kapitálem více než 20 mill. m.
a jenž platil v posledních letech 9 proc. dividendy
takměř přes noc byl smeten a že jeho akcie, kter
ještě před několika dny byly příznivě znamenány
jsou náhle téměř bezcenny.
Kummer
Drážďany
Úvěrni ústav
15
article
Stěhováni do Spojených států eovero
amerických. Dějiny vystěhovalectví z Evropy byly
po dloubou dobu vlastně dějinami stěhování dol Ame
riky. I v minulém století byla Amerika cílem vět
šiny vystěhovalců, ačkoliv se proud vystěhovalecky
rozlil i po jiných dílech světa. Počet přistěhovaleů
byl professorem university virginské Tucker em
odhadnut za léla 1790—1800 na 50.000, za léla
1800—10 na 70.000 a za následující léta do roku
1820 na 116.000. Od doby této stouplo přistěhova-
lectví z 151824 let 1820—30 až na 5,246.613 roku
1881—90; po roce 1892 nastalo zmenšení. Přistěho-
valci, kteří od doby prohlášení samostatnosti přišl
do Spojených států severo-amerických, odloučilis
úplně od své země mateřské, přijali zvyky a mravy nov
vlasti a — v tom právě leží těžisko přistěhovalectví
19. století — stali se hospodářskými nepřáteli své
rodné zemi. Fakt tento patrný jesti z té okolnosti
že na příklad roku 1860—70 přistěhovalo se do Spo
jených států samostatných zemědělců 18.21 proc.
zemědělských dělníků 45.05, mechaniků a techniků
14.04, kupců a živnostníků 9.45, služebných 7. 81.
spojený stát
Evropa
spojený stát severo
spo
univerzita virginský Tucker
16
article
Opakem k původnímu podporování přistéhovalectv
zákonem z roku 1862, jímž dostalo se každému ko-
lonistovi 160 akrů, nastal po letech 80. v amerických
názorech obrat. Tenkráte vyvstávalo domácímu děl-
nietvu nebezpečí v rostoucím proudu přistěhovavších
se dělníků a cena práce značně snižována. Ochran
domácí práce a pokud možno nejvolnějs
odmítání nevítaných pracovních si
byly důvodem zákonů z let 80., jež způsobily klesnut
přistěhovalců s 778.992 z roku 1882 na 228.95
roku 1897. Podmínky přistěhovalecké od let 80
ještě zostřeny. Zákon z roku 1893 žádá důkladnou
prohlídku přistěhovalců po připlutí co do pohlaví
stáří, minulého života tělesné i duševní schopnosti
Nemocní duchem, zločinci a analfabeti beze všeho
se odmítají. Dále žáda zákon tento průkaz o jmění
30 dollarů a platnou pracovní smlouvu. Následkem
nedostatku lěchto dvou záležitostí odmítnuto bylo
roku 1895 2419, 1896 2799 a 1897 1880 osob.
17
article
Číňanům přistěhování se jest vůbec zakázáno. (Schäl-
flova Ztsch. etc.) Neuvádíme dat těchto jen k vůli
zajímavosti. Vystěhovalectví i u nás bují a řádi
Dnešní krise hospodářské využitkovává se nesvě
domitými agenty, kteří v celých zástupech odváději
náš lid do nové vlasti. Jde jim jen a jen o zisk —
budoucnost a osud těch, kteří jim vše svěřují, jsou
jim lhostejny. A přece nejsme ještě dnes národem
který by tento odliv snásel lehce a nepozorovaně
Ale voláním po zákonech a pod. věc se neodčiní
Odpomoc leží v nás, a jen v nás. Náš český kapitá
leží v peněžních ústavech, náš kapitalista má přímo
nechuť k průmyslovému podnikání a přece má právě
český kapitalista přímo prvotní poslání, aby prů-
myslovým podnikáním nesl slušnou úživu lidu, jejž
zemědělství uživiti nemůže a který tíhne tam, kde
doufá v lepší podmínky životní. Kdlyby se alespoř
začalo u nás hospodářsky mysliti, když se již tak
málo pracuje! Z Německa našeho dělníka vypovídají.
jiné končiny světa budou ho odmítati stále víc a více
a náš kapitál nepochopí, že mu za tohoto stav
vzcházejí vážné povinnosti — nepochopí?
Číňan
Německo
18
article
Vzorkárna českých výrobků průmyslo-
vých v Bělehradě. Jistý srbský inženýr, jenž
po delší dobu zdržoval se v Praze, zařídil v Běle
hradě vedle zastupitelství větších českých firem
vzorkárnu českých výrobků průmyslových. Průmysl-
níkům, zejmena oboru strojnického, kteří hodlali by
se téže zúčastniti, sdělí bližší adresu vývozní kan-
celář pražské obchodní a živnostenské komory.
Změna francouzského cukerního zákona
Úbytek státních přijmů francouzských činí v pěl
měsících tohoto roku 30 mill. fr. Více než polovina
jeho spadá na účet cukru. V ministerské radě kon-
slatoval ministr financí, že exportní premie vyčerpá-
vají vždy víc a více cukerní daň a že jest nutne
sáhnouti k změně zákona o dani cukern
Ministerská rada názor tento schválila. — Na obno-
vení mezinárodního jednání o zrušení premií vývoz-
ních fakt tento ovšem působiti nebude.
Skleněné zboží. Vývoz českého skla
do Anglie vytváří se dle zprávy generálního kon-
sulátu londýnského nepříznivě. Řada laciných
bazarů, které prodávaly obecenstvu lacinější české
sklenné tovary, zastavila jich prodej a české sklo
vytlačeno tuzemskými výrobky. Uherské sklo tabu-
ové obhajuje se dosud na anglickém trhu.
Bělehrad
Praha
Běla hradit
Anglie
živnostenský komora
19
article
Kožené rukavice. Rumunsko odebíralo dosu
kožené rukavice skoro výhradně z Německa a z část
i z Francie. Jak rakouský konsulát krajovský sdě
luje, nalezá dnes v Rumunsku stále větší obliby ra
kouská, zvláště česká rukavice.
Americké snaby o zvýšení vývozu másla
Rakouský konsulát v Milwaukee podává zajímavou
zprávu o snahách minnesotského státu o povznesen
máselného průmyslu tamního. Za účelem tím naří
zeny měsíční zkoušky másla a stanoveny tři od
měny nejlepším výrobkům. Způsobem tímto mín
tamní vláda dosíci, aby vyrábeno nejen stejnoměr
nější ale také uchovatelnější máslo, jež by bylo lze
vyvážeti. Vzorky musí býti zasílány v nádobách 20
liberních. Po zkoušce se máslo prodá a cena stržen
zašle se zasílateli jeho. Běbem letošního léta bude
prý zřízeno as 100 nových máselných továren. Tr
inspektoři, jimž svěřen dezor nad mlékárnami, jsou
rovněž povinni napomáhati farmářům při zřizování
továren na sýry a máslo.
Rumunsko
Německo
Francie
Milwaukee
20
article
Trhy peněžní
x. Z Vídně, 12. června. (Telefonogram
»Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na počátku
smýšlení se upevnilo na cestu císařovu do Prahy
na jednání o reformě německého bursovního zá-
kona a na zprávu o deštích v Uhrách. Také
obchod byl čilejší. Hlavní spekulační papíry
kolísaly, jakož i pražské železářské a paro-
plavební se značně zlepšily. Později smýšlen
poněkud bylo poškozeno, když z Berlína ozná
mena chabost způsobená úpadkem transvaal-
ských akcií o 40%. Naposledy však z Berlína
došly příznivější zprávy a potrvaly následkem
toho ponejvíce původní vyšší záznamy. Akcie
Adrie byly značné dražší. Též pražské žela
zářské a paroplavební se zlepšily. Akcie Ferdi-
nandovy severní dráhy a buštéhradské lit. A
prodeji značně zlaciněly. Ukládací trh vůči klid-
nému obchodu chabější. Obě zlaté renty se zhor-
šily. Devise a valuty se mnoho nezměnily. Na
cskomptním peníze snadnější.
První bankovní akcept 3 proc.
x. Z Vídně, 12. června. (Telf. »N. L.e)
(Večerní bürsa.) Kredilky 678.— (po —.—)
uherské kredilky 682.50, anglobanka 278.50.
bankovní jednota 478.—, unionka 559.—
länderbanka 414.—, státní dráha 670.—, jižní
dráha 106.25, polabská dráha 499.—, severo-
západní dráha 480.—, turecké tabákové 293.75.
rýmavsko-muráňské 487.—, alpinky 468.—.
(po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko-
runová 93.—, turecké losy 106.25, marky z
hotové 117.53, na ultimo —.—. Smýšlen
chabě.
Z Vídně, 12. června. (Zá věrečné ů řad n
kursy.)
rak. severozáp. dr. —.—
Únorová renta . 98.45
polabská dráha . 499.—
společná » květ. 98.55
» stříb. 98.20
pražsko-duchcov.
Adrie
doktor
Vídeň
Praha
Uhry
Berlín
Ferdi
21
article
670.50
rakouská » zlatá 118 05
spol. st. dre rak. uh.
106.—
„ kor. 96.—
jižní dráha .
250.—
silniční dr. lit. A.
uherská » zlatá 118.05
» kor.
247.25
821.—
státní losy 1854 180.—
dunaj. paroplaveb.
» » 1860
rakouský Lloyd
1817.—
140.—
po 500 zl. ..
pražská želez. sp.
171.—
1225.—
po 100 zl.
česká montan. sp.
státní losy 1864
207 75
alpská montan. sp.
468.50
148.75
rým.-muráň. spol.
losy tisské“ . . .
399.50
rak. z brojovka
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
394.50
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka
turecké losy
106.25
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
západočeská ubl.
478.—
vídeň. b. jednota
806.—
r. úst. prol úv. poz.
912.—
mostecká uhl. sp.
1300.—
rak. úvěrní ústav
Schodnica . ..
293.—
uh. úvěrní banka
681.50
turecká tabák. rež.
b. pro země rak.
413.—
devisa německá
117.50
558.—
„ londýnská
vídeňská unionka
240.20
95.2
267.—
česká b. Union .
» pařížská
95.15
» curyšská.
Živnost. banka .
278.—
2945
dvacetifrank . . 19.08
buštéhradská A .
1088
marka papírová . 117.50
duchcov. podmok.
rubl
. 253.5
Ivovskočernovická 532.—
Po pevném průběhu působily n
konec tisnivě zprávy berlínské.
Eskontní sazby 3, 31/2 procenta
Lloyd
ústav Schodnica
úvěrní banka
buštéhradská A . 1088
Ivovskočernovická 532
24
title
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam
26
article
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
„ delší lhůty . . .
Paříž šek a kr. Ih. za 190 .
„ delší lhůty . . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
27
article
117.50
117.55
240.171
240.25
90.60
95.20
95.10
95.10
28
article
Z Paříže, 12. června. (Počáteční bursa.) 3
renta 101 10, 31/2% půjčka 101.50. Smýšlen
nepravidelně.
Z Frankfurtu, 12. června. (Tlgr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 213..50, akeie společn. státní
dráhy 144.—, papírová renta —.—, stříbrná rent
98.40, zlatá renta 100.50, uherská zlatá renta 99 30.
uherská korunová renta 93.80, lombardy 25.30
Smýšlení slabé.
Z Paříže, 12. června. (Tlgr. závěrečné kursy.
3pet. umořitelná renta 99.90, 3pct. renta —.—
31/apet. renta 101.47, italská renta 97.70, rakousky
pozemkový úvěrní ústav 1280, státní dráha 727.—
fombardy —.—, turecké losy 113.—, směnky n
Londýn 25.221/2, rakouská zlatá renta 99.60, uhe
ská zlatá renta 101.10, otomanská banka 553.—
tabáková režie 320—
Z Berlína, 12. června. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 214.—, stální dráha 144. —, lombardy
25.30. Smýšlení klidné.
Paříž
Frankfurt
Londýn
Berlín
29
article
Berlinská bursa, 12. června. (Zv
telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní bursa za
hájena byla na pevné záznamy večerní bursy
frankfurtské a hamburské smýšlením dosti pev-
ným, avšak velice brzo rozladěna byla rapidním
úpadkem certifikátů transvaalské dráhy. Ke
konci byla bursa klidná. Bankovní hodnoty
trpěly ještě dnes událostmi drážďanského úvěr-
ního ústavu a znamenají vesměs mnohem níže
než včera. Rak. kreditky dosti pevné. Na trhu
báňském byla nálada dobrá, ježto docházejíeí
zprávy o stavu trhu železářského znějí přízni-
věji. Také uhlářské hodnoty ještě pod dojmem
odhadů 12proc. dividendy harpenské uhlářské
společnosti pevné a podnikány byly v nich koupě
úhradní. Na kasovním trhu byla nálada lepší
zotavily se značně Schalker Gr. (+ 189)
Orenstein (+ 59). Na trhu dopravním utrpěly
hned na začátku certifikáty transvaalské dráhy
obrovakou ztrátu následkem zprávy, žo anglick
vládě doporučuje se zkušební komisí dáti
majitelům těchto certifikátů odškodnění, jež by
se rovnalo asi kursu 166.—. V průběhu byla
transvaalská dráha dále velice chabá a klesla
dnes celkem o celých čtyřicet procent.
Ostatní dopravní hodnoty byly vétšinou bez ob-
chodu.
Soukromý diskont nižší: 3.25 proe.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Gr
Orenstein
32
article
Rakouské kreditky
Diskonto
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždanská banka . . ..
Španělské exterieury . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . ..
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. ..
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . ..
Turecké losy . . . . . ..
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
německý banka
Dráždanský banka
Hibernia
33
article
213.50
183.25
198.25
147.—
144.—
181.30
199 50
61.95
173.75
172.80
168.80
324. 50
116 80
123.60
101.—
192.—
34
article
213.25
182 25
197.50
146.75
143.25
71.13
182 50
200 25
60.25
174.—
173.—
169.—
325.50
116.87
123.87
100.50
186.—
110. 25
36
article
Z kasovních papírů: Coneordia 262.—
Eschweiler 215.10, Geisweider 160.25, Hoch-
dahl 181.25, Katovické 180. —, Wilhelm 159.75.
Phönix 149 30, Rh. Stahl 162.—, Schalker Gr.
356.—, Westfalia 170.—, Orenstein 135.—,
Rh. Metall 136.50, Hasper 155 50, Donners-
mark 185.—, Huldschinský 112.—, Vulea
202.—, Bismark 223.—, Caro 109.—, Hoeseh
158.—, Georg-Marie 113.10, Königsborn 147. 50,
Boesperde 115.25, Nordstern 209 60, Stadt-
berger 165.25, Kölner Bgw. 312.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 12. červn
— hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 143.75, jižní
dráha 25.10, darmštadtská banka 131.20, národní
banka 125.—, dortmundské 152.—, buštěhradská B.
—.—, Northern 97.25, středomořské 99.90, meri-
dional 136.25, gotthardská 156.50, švýc. centrál. —.—,
švýc. severovýchodní 103 —, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové:
Lauřina huť 199.90, dortmundské 59.75, bochumské
182.—, gelsenkirchenské 173.—, Hibernia 169 25,
harpenské 174.—, Consolidace 324.50. — Smnýšleni
slabší.
Wilhelm 159.75
Stahl
Orenstein
Cara 109
Georg
Marie 113.10
Kölner Bgw
Geisweider
Stadt
Berlín
Hibernia
Schalker Gr . 356
Donner
darmštadtský banka
národní banka
Coneordium 262
Eschweiler 215.10
Phönix 149 30
Westfalia 170
Hasper 155 50
Huldschinský 112
Vulea 202
Hoeseh 158
Boesperde 115.25
Nordstern 209 60
Northern 97.25
Lauřin huť 199.90
Consolidace 324.50
37
article
Trhy nazbotí
Trhy nazbotí
ObIli.
M. Z Vídně, 12. června. (Telfgrm. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na effektivním
trhu zlepšily se žito a kukuřice o 5 h, ove
o 15—20 h. Znamenaly pšenice 8.10—8.90,
žito 7.85—8.40, kukuřice 5.70—5.90, oves
7.90—8.50. Vypovězeno bylo 1000 q pšenice,
kukuřice a ovsa. Na trhu terminovém byl ob-
chod čilejší vzhledem na to, že z Uher podni-
kány značné úhradné koupě, jakož i že dosa-
vadní deště byly nepostačitelnými. Proto byla
nabídka velmi zdrželivá. Zvláště týká se to ovsa
na podzim, který zdražil proti včerejšku o 19 h.
Vídeň
Uhry
38
article
Žito a kukuřice zlepšily se o 10—12 h. Zna-
menaly: pšenice na podzím 8.42, 8.47, žito na
květeničerven 8.02, 8.13, žito na podzim 7.33,
7.42, kukuřice na květen-červen 5.68, 5.73,
kukuřice na červenec srpen 5.72, 5.78, kukuřice
na září-řijen 5 92, 6.—, oves na květen-červen
8.15, oves na podzim 6.52, 6.65, řepka na
srpen-září 13.60. — Odpoledne znamenaly: pše-
nice na květen-červen 8.28 až 8.30, pšeniee
na podzim 8.47 až 8.48, žito na květen červe
8.12 až 8.15, žito na podzím 7.41 až 7.42,
kukuřice na květen-červen 5.73 až 5.74, kuku-
řice na červenec-srpen 5.77 až 5.78, kukuřice
na září-říjen 5.99 až 6.—, oves na kvéten-
červen 8.10, 8.15, oves na podzim 8.64, 8 .66.
řepka na srpen-září 13.55 až 13.65, řepkov ý olej
pohotový K 40.— až 41.—.
Z Vídně, 12. června. (Telegram.) Pšenice n
květen-červen K 8.20 až 8.25, pšenice na podzim
K 8.45 až 8.46, žilo na květen-červen K 8.06 a
8.08, žito na podzim K 7.39 až 7.40, kukuřiee
na květen červen K 5.72 až 5.73, kukuřice n
červen červenec K —.— až —.—, kukuřice n
červenec srpen K 5.76 až 5.77, na srpen-září K —.—
na září-řijen K 5.96 až 5.97, oves na jaro K —.—
až 0.— oves na květen červen K 0.—, oves na pod-
zim 6.59 až 6.60. Smýšlení vzestupné. Počasí krásné.
Z Pešti, 12. června. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly dostatečné, koupěchtivost slabů, smý-
šlení klidně. Obraty činily 18.000 q. Ceny ne-
změněny. Ostatní druhy obili klidné, oves pevný.
Vídeň
Pešť
92
39
article
Trh termínový byl zahájen na mdlé smýšleni
na trzích zahraničních chabě při kursech nižších.
V dalším průběhu kursy stoupaly na lepší
koupěchtivost a na zprávy v suchu. Zvlášt
pícniny byly pevné. Počasí suché.
Z Pešti, 12. června. (Závěrečné kursy.)
Pšenice napjatá, na říjen 8.20 až 8.21, žíto
napjaté, na řijen 7.01 až 7.02, oves napjatý,
na říjen 6.30 až 6.31, kukuřice povná, na
červeneo 5.50 až 5.51, řepka klidná, na
srpen 12.95 až 13.05. Počasí: hezkéa
teplě.
Z Berlína, 12. června. (Telegram.) Pšeniee
na červenec 169.—, na září 169.50, na říjen 169.25
žito na červenec 140.—, na září 141.50, na říje
141.50, oves na záři —.—, na říjen 129.— nom.
Z Pařiže, 12. června. (Tetegram.) Žito klidné.
na červen 15.40, na červenec 14.90, na červene-
srpen 14.40, na září prosinec 14.15, pšenice vzest.
na červen 20.15, na červenec 20.40, na červene-
srpen 20.45, na září-prosinec 20.70. — Mouka vzest.
na červen 25.05, na červenec 25.40, na červene-
srpen 25 65, na září-prosíněc 26.55. Počasí krásné
Z Londýna, 12. června. (C.-B.) Na obilním trhu
bylo smýšlení celkem klidné, ceny nezměněny. —
Městská mouka znamenala 24—29 šil., řepkový ole
27 šil. 9 d., kukuřice 23 šil. Dovezeno bylo: pšenic
30.000 q. ovsa 70.000 q. Počasí zamračené.
487.—
Pešť
Berlín
Pařiže
Londýn
40
article
Zbož
199.35
117. 65
117.75
240.37
240.60
90.75
95.35
95.30
95 30
41
article
Cukr.
—n— V Praze, 12. června. (Původnl
zpráva »Národních Listů«.) Surovina.
Z večerních burs došlé zprávy zněly důvěřivěji,
následem čehož náš dnešní trh dopolední za-
hájen smýšlením ustáleným i znamenáno z
pohotový I. výrobek B. 88 pet. K 24.35 z Úst,
K 23.75 z Kralup, K 23.60 z Prahy, K 23.20
z Kolína a K 22.85 z Pardubie a záznamy ty
ostaly platny také v poledne na první zprávy
z burs německých, čímž také dnešní náš trh
ofieiálně uzavřen, jelikož odpoledne ani bursa
cukerní, ani banky a jiné velkoobchody s cukrem
nebyly činny.
Zadní výrobky ceněny dle jakosti K 22.—
až 23.— B 88 pet. z Ústi. Na novou kampaů.
řijen-prosinec z Ústi bylo K 23.20 s platnost
jmenovitou uváděno.
Bilé z boži klidné za cen předešlých
Bilá
Praha
Kralupy
Kolín
K 22.85
Pardubie