ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 1211b2b0-660d-11dc-91f9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 41 celkem · entity: place 90, org 16, work 26, person 27
1 masthead
13. června 1901. Číslo 161
2 masthead
NÁRODNÍ LISY
3 masthead
Strana 5.
4 article
Trať průplavu dunajsko-vllavského mus překonati při poměrně menší důlce 205.0 km mnohem vělší rozdíly výškové, než jaké přičhá zely u průplavu, o němž jsme před tím po jednali. O směru trati není mezi interessenty shody Zájemníci z Horních Rakous domáhají se spo jení Dunaje s Vltavou od Budějovic směrem k Linci, jiná varianta vésli má k místu U. Mühl nad Lincem. Vládní předloha průplavová nezaujala v tom směru stanoviska určitého. My považujeme za výhodnou trať, již dal zmíněný výbor studovati a která vede od Vídně k Budějovicům. Projekt na průplav komorový vypracoval podnikatelé A. ryt. Lanna v Praze a C. Vering v Hamburce společně s civil, inženýrem ryt. z Guneschů. Traga kanálu vychází z Dunaje u Korneuburku na výšce 161.6 m. Na odbočení tom projektován je velký pří- stav, z něhož se vstoupí komorovým plavidlem do prvni zdrže 9.6 km dlouhé. Přístav ten lež- sice v inundaci, avšak zdrž řečená, k níž vede plavidlo o spádu 6.0 m, není více velkými vo- dami z Dunaje ohrožována. První zdrž končí u Štockeravy, kde umí stěno je druhé komorové plavidlo o spádu 6 Na to následuje druhá zdrž o délce 10 .4 km.. ukončená komorou o 6.4 m. spádu, na nížse připojuje zdrž 6.3 km. dlouhá. Na konci této vodorovné trati projektováno je plavidlo s vodním stopněm 10.0 m. vysokým. V dalším průběhu kanálu navrhuje se zdrž 3°7 km. dlouhé s pla- vídlem o spádu 10 m.
Horní Rakousy Dunaj Vltava Budějovice Linec U . Mühl nad Linec Vídeň Praha Lanna Štockerava km
5 article
Sousední, vyšší zdrž měří 4.3 km. délk a má komorové plavidlo opět 10 m. vysoké. Na to následují kratší zdrže 3, 3.4, 5.5, 5.4 4 km. dlouhé a vesměs plavidly o spádu 10 m. od sebe oddělené. Komorou jedenáctou začíná schodiště dvanácti plav idel v krátkých vzdálenostech za sebou (0.6—1 .7 km.. Jimi vystupuje kanál v okolí Eggenburk u dlouhé zdrže poblíž Hor nu. Všech 12 plavidel navrhuje se po 10 m výškového rozdilu. Zdrž u Hornu měří 23.5 km. délky a při cházejí tu tři tunely 1150 m., 350 m. 75 m. dlouhé. Nadmořská výška její je 380 m Za touto zdrží následuje asi u mísla Alten- burgu dalších devět plavidel krát e e za sebou. Vzdálenosti jich měří O 6—171 km. a toliko první komora z nich má devítimefrový spád; ostatních sedm je po 10 m. Těmit slupni dostihne se zdrž projektovaná na 6.2 km délky u místa Neu -Pö1la. Z této zdrže vede šest komor vesměe o spádu 10.0 m. a v krátkých 0. 8 až 09 km. od sebe odlehlých v z dálenost ech k vrcholové trati průplavu, jež má nadmoř skou výšku 529.0 m. a něeo přes 35 km. délky- Tunelem 1690 m. dlouhým vstupuje vrcholová trať kanálu k místu Allensteig, přibližuje se ke trati železnice Františka Josefa a běží s ní po té souběžně přes Cmunit, sestupuje komorami čís. 39., 40. a 41., vesměs 10 m. vysokými, do nižší zdrže, 13.2 km. dlouhé.
František Josef Eggenburk Horno Altena Pö 1 km . délk km
6 article
Odtud padá trať třemi komorami (z nichž dvě po 10 m. spádu mají, nejspodnější pak o roz- dílu hladin 9 m. se navrhuje) přes hra- nice království českého bliz ko Kaplice do zdrže 470 m. nad mořem polo- žené. Třemi komorovými plavidly u Svínse spádem po 10 m., převádí se pak průplav do zdrže 10.9 km. dlouhé, která na území kata- strální obce Plavy sestupuje pěti komo- rovými plavidly po 10 m. výšky a ve vzdálenostech 1.0—2.2 km. za sebou přes ka- tastrální obce Doubrovice a Hodovic k Vltavě, jejíž úroveň 384.0 m. dostihne, když byl překonal poslední výškový rozdíl plavidlem 6.0 m. vysokým. Stoupá tedy průplav na dělku 110 km směrem od Korneuburku do výše 529— 161 6 = 367.4 m. a padá příbližně od km 145 do km. 205, iedy na vzdálenost 60 km o 529—384.0 m. = 145 m. do Čech. K tomu zapotřebí jsou celkem 53 komory. Poměry terénní jsou zde mnohem nepří- znivější než u průplavu dunajsko-oderského.
Doubrovice Hodův Vltava Kaplice Plav Čechy km 161 6
7 article
Kdežto u tohoto kanálu stoupala by trao od Vídně k vrcholové zdrži na 1 km průměrně o 0.58 m, činí stoupání to podle projektuu průplavu dunajsko-vltavského průměrně 3.34 m na 1 km. Ve statí o průplavu dunajskoroderském jsme podotkli, že velká spotřeba vody, jakou soustav komorová vyžaduje, může býti podle okolností vážnou závadou při upotřebení tohoto systému a připověděli jsme, že věc na příkladě průplavu dunajsko-vltavského objasníme. Z popisu projektu, jejž jsme právě podali je patrno, že nejkrajnější velikost spádu, kterou dnes ještě odbornici jako přípustnou označují t. j. 10 m, přijali projektanti skoro pro všecka komorová plavidla. Za základ pro projekt sloužila i zde lo únosnosti 600 tun. Podle rozměrů tohoto typu musí měřiti komory 670 m délky a 8.6m šířky. Při proplavení lodi v jednom s měru bude podle těchto rozměrů zapotřebí příbližně 67 X 8.6 X 10 = 5762 m3 vody, má-li ko mora spád 10.0 m.
Vídeň km
8 article
Přestupuje-li loď vreholovou trať v jednom směru, spotřebuje k tomu dvakrát tolik vody t. j. 5762 X 2 = 11.524 m3. Neboť k tomu cili, aby loď do zdrže nejvyšši vystoupiti mohla, musí se nejprv komora ze zdrže té vo- dou naplniti. Když loď vrcholovou trať projela a chce sestoupiti, musí se opělně z této vrcholové zdrže napustiti vodou komora nejblíže nižší. Lod, která na cestu se vydá ve s měru opáčném a vrcholovou trať překročí, spotř - buje stejné množství vody 11 524 m3. Pro jízdu tam a zpět přes vrcholovou zdrž průplavu bude tudíž potřebí 11.524+ 11.524 = 23.848m2 vody. Poněvadž se tato voda odbírá z nejvyšší polohy průplavu a po obou jeho stranáchse rozvádí, musí býti v léto nejvyšší zdrži doplno- vána a obnovována, neboť by kanál zůstal jinak na některé trati bež vody. Z té příčiny musi být postaráno o zásobu určitého množství vody. které by se do nejvyšší polohy průplavu s dalo přiváděti. K tomu účelu musily by založeny býti na vhodných místech nádržky, kde by se voda dešťová shromažďovala a odkud by se k napájení průplavu rozváděla. Podle toho, jak čilá vozba na průplavu by se provozovala, řídilo by se toto potřebné množství vody. Oelwein, který se otázkou touto do po- drobna zabýval, vypočetl, že při spádu komory 5 m. a při vozbě na průplavu 3—5,000.00 tun, bylo by zapotřebí nashromážditi v umělýeh nádržkách 300,000.000 m3 vody. Stavbu tako- vých reservoirů odhaduje na 200,000.000 až 300,000.000 korun. Na tomto množství vody je závislá vozba na kanálu. Chce-li se na zásobách této vody spořiti, musí se omeziti vozba, nebo musl s pomocí jakéhos druhu jízdního řádu tak upra- viti, aby se lodi na určitých místech potkávaly aby se tak jednotlivá plnění komor mohla vy užitkovati současně pro lodi v jednom i v dru- hém (opáčném) směru plující.
Oelwein Lod + 11.524 m 2
9 article
Projekt, o nějž jde, obmýslí věc upravit plavebním řádem. Volná plavba byla by na průplavu takto zřízeném omezena. Jakmile by loď nějaká na kanál veplula, musila by se předpisům, vozbu tam upravujícím, podříditi. Byly by zavedeny vlaky celých lodí s pohonem elektrickým,do nichž by byla ta která loď zařaděna a na místo svého určení vlečena. Volná byla by plavba jen v jednotlivých zdržíc ch vždy jen mezi dvěma komorami Upravení takově je po našem názoru s pojmem vodní cesty, který v sobě již jakousi volnost komunikace zahrnuje, nesrovnatelné. Projektanti počítají, že při jízdě takto pro vozované byl by průplav s to zmoci vozbu nejvýše 3,000.000 tun. K tomu ještě dlužno podotknouti, že počet dní, kdy průplav bude zamrzlý a kdy nebude lze tedy plaviti, vzal se tu do počtu trochu ne- přirozeně příznivě. Momenty právě zmíněné budou asi rozho důjícími při volbě prostředků, jimiž by se mělo zjednati spojení mezi jednotlivými zdržemi na průplavu dunajsko-vltavském. Podle popsaného projektuu lze již nyní za to míti, že to bude sotva výlučně komorová soust a va. pro niž tu bude rozhodnuto. Sáhne-li se ke zdvihadlům, bude lze uspo- řiti již značné obnosy tím, že bude moci ná- kladná stavba nádržek pro napájení průplavu odpadnouti a to když i ne zúplna, zajistév míře převalné. Aby po ruce byla zařízení nejmodernější nejracionálnější, vypsalo komité průplavu dunaj sko-labského konkurs na mechanická zdvihadla ku dopravě lodí.
10 article
Cena přiřknuta byla společnému návrh pěti českých továren na stroje (Českomoravské továrně na stroje v Libni, Breitfeld, Daněk spol. v Karlíně, Pražské akciové továrně n stroje dříve Ruston a spol., F. Ringhofrovi n Smíchově a E. Škodovi v Plzni.). Návrh jich označila porota, v níž zased l na slovo vzalí odborníci, za úplně proveden schopný. Výhody mechanických zdvihadel, oceněno na tomto místě ve stati o průplavu dunajsko- oderském, byly by na kanálu dunajsko-vltav- ském stejně značny. K tomu ještě musíme při- pomenouti, že průplav dunajsko-vltavský vedl by na dlouhou trať žulou, tedy horninou, která by při zakládání zdvihadel (nakloněných rovin) každém ohledu podmínkám na ni kladeným činila dosti. Při komorové soustavě na průplavu bylo by celkové zdržení volné plavby, způso- bené proplavováním 53 komorami 20 minut 53x 20 = 1060 minut čili okrouhle 18 hodin. Alternativní projekt na zřízení průplavu s po užitím nakloněných rovin není ještě dohotoven zúplna a stane se tak teprve v době nejbližší.- Oelwein má za to, že stačila by tu 4 zdvihadl a 13 komorových plavidel. Proplavení těmito zdvihadly a komoram vyžadovalo by hodin: čili pří- bližně 8 hodin u porovnání s 18 hodinami př soustavě komorové. Náklad na zřízení průplavu dunajsko-vllav ského rozpočten jest na 160,000 000 K. Stá by tedy 1 km této 205 kilometrů dlouhé vodn cesty okrouhle 780.000 K. Na průplav dunajsko-vltavský připojovati se má kanalisovaná trat Vltavy z Bu- dějovic do Prahy.
Breitfeld Daněk E Škoda Libeň Karlín Ringhofr můj Smíchov Plzeň Vltava Praha km
11 article
Co kanalisace čili uplavnění řeky je, bude asi většině čtenářů známo od té doby, co s pra- cemi podobnými na Vltavě pod Prahou se za- počalo. A proto jen k vůli úplnosti a souvislost věci, zcela krátce, způsob takové úpravy nazna- číme. K vůli zvětšení plavebních hloubek ve- staví se do řeky v příslušných vzdálenostech jezy, které vodu vzedmou a žádanou hloubku tu způsobí. Řeka se tím rozdělí opětně v řadu stupňovitě za sebou následujících zdrží. Spojení mezi jednotlivými zdržemi zjednává se z pra- vidla komorovými plavidly. Jezy, jichž se tn používá, jsou zařízeny k občasnému odstranění. aby nebyly trvalou překážkou odpadu vody při povodních. Komorová plavídla kladou se bud vedle jezu do řeky nebo zřízují se i v po- bočních kanálech, které z řeky nad jezy odbo- čují. Uspořádání ta jsou závislá na místníeh poměrech. Tím, že se řeka kanály obchází, vy- padne cesta kanalisovaná kratší, než byla řeka před takovou úpravou. Lodi sledují tedy kratši trať, kdežto delší cesta staré řeky zůstává pak velkým vodám a pohybu ledu otevřena. Trať Vltavy z Budějovic do Prahy měří 190 km. Uplavněním zříditi se má vodní cesta 179 km dlouhá, tedy kratší, nežli je dnešní tok Spád řeky na délku 190 km obnáší 195.3 m. Podle toho vypadá na 1 km kanalisované vodní 195.3 dráhy spád čili přibližně 1.1 m. K uplavnění Vltavy navrhuje se v projektu 34 plavidel, mezi nimiž komory po 10 až 12.5 m () rozdílu hladin. Ve příčině velikosti těchto značných výšek platí totéž, co jsme v tom ohledu uvedli v odstavci o průplavu dunajsko vltavském. Náklad na kanalisování Vltavy z Budějovic do Prahy rozpočten je generálně na 80,000 . 000 K a stál by tudíž 1 kilometr této vodní dráhy 80,000.000, tedy příbližně 445.000 K. —e.
Vltava Budějovice Praha km
12 article
Velká Praha. Vláda předložila po dlonhém vy- jednávání a naléhání konečně novou osnovu zákon určujícího přechodní uslanovení o výměře daně do- movní pro ona předměstí pražská, která by do 5 let *) Srov. prohlášení ministrra obchodu barona Calla, podané dne 30. května 1901 v sněmovně po- slanců po vyhlášení zákona tohoto s Prahou se spojila. Vládní osnova znamená i proti zákonu z 30. pro- since 1891 č. 1 ř. z. z r. 1892 i proti prvé předloze z 1. února 1887 určitý pokrok. Jednak rozšíře počet obcí, jichž zákon se týká, o přiřaděny ke Král. Vinohradům, Karlíno. Smíchovu, Žižkovua Nuslím i Podolí. Vršovice, Košíře, Střešovice, Dejvice a Bubeně (proč opomenuty Vysočany ?), jednak upra- vena přechodní ustanovení zdaňovací způsobem při- měřenějším. Celá přechodní doba činiti m 22 léta (při tvoření veliké Vídně 27 let). Domovní daň obcí s Prahou spojených má po 7 let ode dne spojení vyměřována býti ve výši dosavadní, létem osmým počíná se zvyšovati daň domovní a snižo- vati srážka na udržování domu, létem 22. nastává pak úplně stejně zdanění, jaké dnes pro Prahu platí (daň domovní činí v Praze 267/a9%, v předměstíeh 200, srážka udržovací v Praze 15%, v předměstíeh 300). Vládním návrhem dostane se olázka Veliké
Calla Král Praha Smíchov Podolí Vršovice Košíře Střešovice Dejvice Bubena Vysočany Vídeň Žižkovua Nusle
13 article
Prahy v popředí nových úvah a jednání a dojde bohdá konečně svého rozřešení. O spojení předměst s Prahou mluví a jedná se již po 20 let, aniž by akce talo právě co do největších předměstí měla ně- jaký posilivní výsledek. Má li býti Praha s velikých úkolů, jež jí připadají a jež na dlouho již odkládati nelze (opatření pitné vody, kanalisace a p.), pak nutno všecky sily soustřediti k společnému úsil a společné práci. Jest nepopíratelno, že bude obcím spojujícím se s Prahou přinésti dosti obětí, ale ne třeba líčiti je vělšími, než jakými de facto budou Hlavní zbraní odpůrců spojení jest námitka zvý šení činží bytových. Ale během posledních 20 let stouply na př. činže vinohradské o 200 a výše aniž by bylo předcházelo spojení s Prahou. Nespra- vedlnost nerovnoměrného zatížení daní domovní leží více v systému, jakým daň tato se předpisuje, než okolnostech jiných. Nejdražším bytem jes malý byt, na jaký odkázány jsou nemajetné široké massy lidové. Malý byt o jedné místnosti na obvodu Prahy jest relativně mnohem dražší, než nejelegant- nější byt na nábřeží. A v stejném poměru děje se i přesunování daně činžovní. Leží tedy sociálně- spravedlivé řešení zdanění bytového jinde, než kde je odpůrci spojení předměstí s Prahou rádi hledají. Tak jako vítězí přizdanění příjmovém zásada pro- gresse, právě tak bude nutno i při zda nění domovním, které spadá celou tí- hou na nájemnictvo, hledati klíč zda- ňovacív účelu bytu a zásadě sociálně přípustného zatížení. Ale není účelem těchto řádek obírati se otázkami těmito: vládní osno- vou dostala se Veliká Praha opětně do stadia jednán a aktuality. Snad nalezne se dosti dobré vůle na všech stranách, aby opětně nebylo zmařeno toto dílo tak dalekosáblé pro budoucnost a další hospodářský rozvoj Prahy
Praha
14 article
Úvěrni ústav průmyslový a obchodní v Drážďanech. Dle zpráv, které nás v záležitosti tohoto ústavu došly, možno souditi, že akcí bank, již jsme včera vylíčili, jest ústav tento alespoi zatím před úplným krachem zachráněn. Podmínkou ovšem jest, že ssměneční věřitelé povoli přiměřené příročí. Zatím se o věci pilně jedná a zdar není vyloučen. Stav ústavu jest velice nepříznivý. Ve škerý svůj kapitál uložil z největší části v průmy slových podnicích, jež byl sám založil a jimž skyta co nejširší úvěr, zachraňuje je před pádem jen veli- kými transakcemi směnečnými. To vše týkás v první řadě drážďanského elektrotechni- ckého podniku dříve Kummer a spo K němu druží se řada pobočních závodů tohoto podniku a jiných podniků. Ústav rozvíjel ú ž as- nou činnost zaklaldatelskou a vynik al lebkomyslným skytáním úvěru. Akcie jeho podniků nikdy nenalézaly kupců a pomáhal si tím způsobem, že je dával na úvěr. Takto vzniklo množství nedobytných pohledávání (31. prosince m roku 22.741.613 m.). Směnečné závazky banky či- nily koncem min, roku 10,227.518 m. a stouply letošním roce neobyčejně. Jest neslýcháno a jes snad jediným zjeem v peněžním světě, že ústav který vládl akciovým kapitálem více než 20 mill. m. a jenž platil v posledních letech 9 proc. dividendy takměř přes noc byl smeten a že jeho akcie, kter ještě před několika dny byly příznivě znamenány jsou náhle téměř bezcenny.
Kummer Drážďany Úvěrni ústav
15 article
Stěhováni do Spojených států eovero amerických. Dějiny vystěhovalectví z Evropy byly po dloubou dobu vlastně dějinami stěhování dol Ame riky. I v minulém století byla Amerika cílem vět šiny vystěhovalců, ačkoliv se proud vystěhovalecky rozlil i po jiných dílech světa. Počet přistěhovaleů byl professorem university virginské Tucker em odhadnut za léla 1790—1800 na 50.000, za léla 1800—10 na 70.000 a za následující léta do roku 1820 na 116.000. Od doby této stouplo přistěhova- lectví z 151824 let 1820—30 až na 5,246.613 roku 1881—90; po roce 1892 nastalo zmenšení. Přistěho- valci, kteří od doby prohlášení samostatnosti přišl do Spojených států severo-amerických, odloučilis úplně od své země mateřské, přijali zvyky a mravy nov vlasti a — v tom právě leží těžisko přistěhovalectví 19. století — stali se hospodářskými nepřáteli své rodné zemi. Fakt tento patrný jesti z té okolnosti že na příklad roku 1860—70 přistěhovalo se do Spo jených států samostatných zemědělců 18.21 proc. zemědělských dělníků 45.05, mechaniků a techniků 14.04, kupců a živnostníků 9.45, služebných 7. 81.
spojený stát Evropa spojený stát severo spo univerzita virginský Tucker
16 article
Opakem k původnímu podporování přistéhovalectv zákonem z roku 1862, jímž dostalo se každému ko- lonistovi 160 akrů, nastal po letech 80. v amerických názorech obrat. Tenkráte vyvstávalo domácímu děl- nietvu nebezpečí v rostoucím proudu přistěhovavších se dělníků a cena práce značně snižována. Ochran domácí práce a pokud možno nejvolnějs odmítání nevítaných pracovních si byly důvodem zákonů z let 80., jež způsobily klesnut přistěhovalců s 778.992 z roku 1882 na 228.95 roku 1897. Podmínky přistěhovalecké od let 80 ještě zostřeny. Zákon z roku 1893 žádá důkladnou prohlídku přistěhovalců po připlutí co do pohlaví stáří, minulého života tělesné i duševní schopnosti Nemocní duchem, zločinci a analfabeti beze všeho se odmítají. Dále žáda zákon tento průkaz o jmění 30 dollarů a platnou pracovní smlouvu. Následkem nedostatku lěchto dvou záležitostí odmítnuto bylo roku 1895 2419, 1896 2799 a 1897 1880 osob.
17 article
Číňanům přistěhování se jest vůbec zakázáno. (Schäl- flova Ztsch. etc.) Neuvádíme dat těchto jen k vůli zajímavosti. Vystěhovalectví i u nás bují a řádi Dnešní krise hospodářské využitkovává se nesvě domitými agenty, kteří v celých zástupech odváději náš lid do nové vlasti. Jde jim jen a jen o zisk — budoucnost a osud těch, kteří jim vše svěřují, jsou jim lhostejny. A přece nejsme ještě dnes národem který by tento odliv snásel lehce a nepozorovaně Ale voláním po zákonech a pod. věc se neodčiní Odpomoc leží v nás, a jen v nás. Náš český kapitá leží v peněžních ústavech, náš kapitalista má přímo nechuť k průmyslovému podnikání a přece má právě český kapitalista přímo prvotní poslání, aby prů- myslovým podnikáním nesl slušnou úživu lidu, jejž zemědělství uživiti nemůže a který tíhne tam, kde doufá v lepší podmínky životní. Kdlyby se alespoř začalo u nás hospodářsky mysliti, když se již tak málo pracuje! Z Německa našeho dělníka vypovídají. jiné končiny světa budou ho odmítati stále víc a více a náš kapitál nepochopí, že mu za tohoto stav vzcházejí vážné povinnosti — nepochopí?
Číňan Německo
18 article
Vzorkárna českých výrobků průmyslo- vých v Bělehradě. Jistý srbský inženýr, jenž po delší dobu zdržoval se v Praze, zařídil v Běle hradě vedle zastupitelství větších českých firem vzorkárnu českých výrobků průmyslových. Průmysl- níkům, zejmena oboru strojnického, kteří hodlali by se téže zúčastniti, sdělí bližší adresu vývozní kan- celář pražské obchodní a živnostenské komory. Změna francouzského cukerního zákona Úbytek státních přijmů francouzských činí v pěl měsících tohoto roku 30 mill. fr. Více než polovina jeho spadá na účet cukru. V ministerské radě kon- slatoval ministr financí, že exportní premie vyčerpá- vají vždy víc a více cukerní daň a že jest nutne sáhnouti k změně zákona o dani cukern Ministerská rada názor tento schválila. — Na obno- vení mezinárodního jednání o zrušení premií vývoz- ních fakt tento ovšem působiti nebude. Skleněné zboží. Vývoz českého skla do Anglie vytváří se dle zprávy generálního kon- sulátu londýnského nepříznivě. Řada laciných bazarů, které prodávaly obecenstvu lacinější české sklenné tovary, zastavila jich prodej a české sklo vytlačeno tuzemskými výrobky. Uherské sklo tabu- ové obhajuje se dosud na anglickém trhu.
Bělehrad Praha Běla hradit Anglie živnostenský komora
19 article
Kožené rukavice. Rumunsko odebíralo dosu kožené rukavice skoro výhradně z Německa a z část i z Francie. Jak rakouský konsulát krajovský sdě luje, nalezá dnes v Rumunsku stále větší obliby ra kouská, zvláště česká rukavice. Americké snaby o zvýšení vývozu másla Rakouský konsulát v Milwaukee podává zajímavou zprávu o snahách minnesotského státu o povznesen máselného průmyslu tamního. Za účelem tím naří zeny měsíční zkoušky másla a stanoveny tři od měny nejlepším výrobkům. Způsobem tímto mín tamní vláda dosíci, aby vyrábeno nejen stejnoměr nější ale také uchovatelnější máslo, jež by bylo lze vyvážeti. Vzorky musí býti zasílány v nádobách 20 liberních. Po zkoušce se máslo prodá a cena stržen zašle se zasílateli jeho. Běbem letošního léta bude prý zřízeno as 100 nových máselných továren. Tr inspektoři, jimž svěřen dezor nad mlékárnami, jsou rovněž povinni napomáhati farmářům při zřizování továren na sýry a máslo.
Rumunsko Německo Francie Milwaukee
20 article
Trhy peněžní x. Z Vídně, 12. června. (Telefonogram »Nár. Listů.«) (Denní bursa.) Na počátku smýšlení se upevnilo na cestu císařovu do Prahy na jednání o reformě německého bursovního zá- kona a na zprávu o deštích v Uhrách. Také obchod byl čilejší. Hlavní spekulační papíry kolísaly, jakož i pražské železářské a paro- plavební se značně zlepšily. Později smýšlen poněkud bylo poškozeno, když z Berlína ozná mena chabost způsobená úpadkem transvaal- ských akcií o 40%. Naposledy však z Berlína došly příznivější zprávy a potrvaly následkem toho ponejvíce původní vyšší záznamy. Akcie Adrie byly značné dražší. Též pražské žela zářské a paroplavební se zlepšily. Akcie Ferdi- nandovy severní dráhy a buštéhradské lit. A prodeji značně zlaciněly. Ukládací trh vůči klid- nému obchodu chabější. Obě zlaté renty se zhor- šily. Devise a valuty se mnoho nezměnily. Na cskomptním peníze snadnější. První bankovní akcept 3 proc. x. Z Vídně, 12. června. (Telf. »N. L.e) (Večerní bürsa.) Kredilky 678.— (po —.—) uherské kredilky 682.50, anglobanka 278.50. bankovní jednota 478.—, unionka 559.— länderbanka 414.—, státní dráha 670.—, jižní dráha 106.25, polabská dráha 499.—, severo- západní dráha 480.—, turecké tabákové 293.75. rýmavsko-muráňské 487.—, alpinky 468.—. (po —.—), květnová renta 98.55, uherská ko- runová 93.—, turecké losy 106.25, marky z hotové 117.53, na ultimo —.—. Smýšlen chabě. Z Vídně, 12. června. (Zá věrečné ů řad n kursy.) rak. severozáp. dr. —.— Únorová renta . 98.45 polabská dráha . 499.— společná » květ. 98.55 » stříb. 98.20 pražsko-duchcov.
Adrie doktor Vídeň Praha Uhry Berlín Ferdi
21 article
670.50 rakouská » zlatá 118 05 spol. st. dre rak. uh. 106.— „ kor. 96.— jižní dráha . 250.— silniční dr. lit. A. uherská » zlatá 118.05 » kor. 247.25 821.— státní losy 1854 180.— dunaj. paroplaveb. » » 1860 rakouský Lloyd 1817.— 140.— po 500 zl. .. pražská želez. sp. 171.— 1225.— po 100 zl. česká montan. sp. státní losy 1864 207 75 alpská montan. sp. 468.50 148.75 rým.-muráň. spol. losy tisské“ . . . 399.50 rak. z brojovka » úvěrního úst. vídeň. l. komun. 394.50 vídeň. stavební sp. peštská vagonka turecké losy 106.25 severočeská uhlář. b. anglo-rakouská západočeská ubl. 478.— vídeň. b. jednota 806.— r. úst. prol úv. poz. 912.— mostecká uhl. sp. 1300.— rak. úvěrní ústav Schodnica . .. 293.— uh. úvěrní banka 681.50 turecká tabák. rež. b. pro země rak. 413.— devisa německá 117.50 558.— „ londýnská vídeňská unionka 240.20 95.2 267.— česká b. Union . » pařížská 95.15 » curyšská. Živnost. banka . 278.— 2945 dvacetifrank . . 19.08 buštéhradská A . 1088 marka papírová . 117.50 duchcov. podmok. rubl . 253.5 Ivovskočernovická 532.— Po pevném průběhu působily n konec tisnivě zprávy berlínské. Eskontní sazby 3, 31/2 procenta
Lloyd ústav Schodnica úvěrní banka buštéhradská A . 1088 Ivovskočernovická 532
24 title
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam
26 article
za 100 hol. zl. delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 fr » delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st delší lhůty Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů . . „ delší lhůty . . . Paříž šek a kr. Ih. za 190 . „ delší lhůty . . . . Curych a Basilej šek a kr. lh. » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . .
Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
27 article
117.50 117.55 240.171 240.25 90.60 95.20 95.10 95.10
28 article
Z Paříže, 12. června. (Počáteční bursa.) 3 renta 101 10, 31/2% půjčka 101.50. Smýšlen nepravidelně. Z Frankfurtu, 12. června. (Tlgr. závěrečn kursy.) Úvěrní akcie 213..50, akeie společn. státní dráhy 144.—, papírová renta —.—, stříbrná rent 98.40, zlatá renta 100.50, uherská zlatá renta 99 30. uherská korunová renta 93.80, lombardy 25.30 Smýšlení slabé. Z Paříže, 12. června. (Tlgr. závěrečné kursy. 3pet. umořitelná renta 99.90, 3pct. renta —.— 31/apet. renta 101.47, italská renta 97.70, rakousky pozemkový úvěrní ústav 1280, státní dráha 727.— fombardy —.—, turecké losy 113.—, směnky n Londýn 25.221/2, rakouská zlatá renta 99.60, uhe ská zlatá renta 101.10, otomanská banka 553.— tabáková režie 320— Z Berlína, 12. června. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 214.—, stální dráha 144. —, lombardy 25.30. Smýšlení klidné.
Paříž Frankfurt Londýn Berlín
29 article
Berlinská bursa, 12. června. (Zv telefonogr. »Nár. Listů«.) Dnešní bursa za hájena byla na pevné záznamy večerní bursy frankfurtské a hamburské smýšlením dosti pev- ným, avšak velice brzo rozladěna byla rapidním úpadkem certifikátů transvaalské dráhy. Ke konci byla bursa klidná. Bankovní hodnoty trpěly ještě dnes událostmi drážďanského úvěr- ního ústavu a znamenají vesměs mnohem níže než včera. Rak. kreditky dosti pevné. Na trhu báňském byla nálada dobrá, ježto docházejíeí zprávy o stavu trhu železářského znějí přízni- věji. Také uhlářské hodnoty ještě pod dojmem odhadů 12proc. dividendy harpenské uhlářské společnosti pevné a podnikány byly v nich koupě úhradní. Na kasovním trhu byla nálada lepší zotavily se značně Schalker Gr. (+ 189) Orenstein (+ 59). Na trhu dopravním utrpěly hned na začátku certifikáty transvaalské dráhy obrovakou ztrátu následkem zprávy, žo anglick vládě doporučuje se zkušební komisí dáti majitelům těchto certifikátů odškodnění, jež by se rovnalo asi kursu 166.—. V průběhu byla transvaalská dráha dále velice chabá a klesla dnes celkem o celých čtyřicet procent. Ostatní dopravní hodnoty byly vétšinou bez ob- chodu. Soukromý diskont nižší: 3.25 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem
Gr Orenstein
32 article
Rakouské kreditky Diskonto Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Dráždanská banka . . .. Španělské exterieury . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina huť . . . . . . Dortmund Union lit. C. . .. Harpenské uhl. doly . . . Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . .. Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . Hamb. amer. dopravní spol. .. Kanada . . . . . . . .. Transvaal . . . . . . .. Turecké losy . . . . . ..
Lauřin Lloyd Dortmund Hamb Kanada Transvaal německý banka Dráždanský banka Hibernia
33 article
213.50 183.25 198.25 147.— 144.— 181.30 199 50 61.95 173.75 172.80 168.80 324. 50 116 80 123.60 101.— 192.—
34 article
213.25 182 25 197.50 146.75 143.25 71.13 182 50 200 25 60.25 174.— 173.— 169.— 325.50 116.87 123.87 100.50 186.— 110. 25
36 article
Z kasovních papírů: Coneordia 262.— Eschweiler 215.10, Geisweider 160.25, Hoch- dahl 181.25, Katovické 180. —, Wilhelm 159.75. Phönix 149 30, Rh. Stahl 162.—, Schalker Gr. 356.—, Westfalia 170.—, Orenstein 135.—, Rh. Metall 136.50, Hasper 155 50, Donners- mark 185.—, Huldschinský 112.—, Vulea 202.—, Bismark 223.—, Caro 109.—, Hoeseh 158.—, Georg-Marie 113.10, Königsborn 147. 50, Boesperde 115.25, Nordstern 209 60, Stadt- berger 165.25, Kölner Bgw. 312.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 12. červn — hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 143.75, jižní dráha 25.10, darmštadtská banka 131.20, národní banka 125.—, dortmundské 152.—, buštěhradská B. —.—, Northern 97.25, středomořské 99.90, meri- dional 136.25, gotthardská 156.50, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní 103 —, uherská zlatá —.— uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové: Lauřina huť 199.90, dortmundské 59.75, bochumské 182.—, gelsenkirchenské 173.—, Hibernia 169 25, harpenské 174.—, Consolidace 324.50. — Smnýšleni slabší.
Wilhelm 159.75 Stahl Orenstein Cara 109 Georg Marie 113.10 Kölner Bgw Geisweider Stadt Berlín Hibernia Schalker Gr . 356 Donner darmštadtský banka národní banka Coneordium 262 Eschweiler 215.10 Phönix 149 30 Westfalia 170 Hasper 155 50 Huldschinský 112 Vulea 202 Hoeseh 158 Boesperde 115.25 Nordstern 209 60 Northern 97.25 Lauřin huť 199.90 Consolidace 324.50
37 article Trhy nazbotí
Trhy nazbotí ObIli. M. Z Vídně, 12. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Plodinová bursa. Na effektivním trhu zlepšily se žito a kukuřice o 5 h, ove o 15—20 h. Znamenaly pšenice 8.10—8.90, žito 7.85—8.40, kukuřice 5.70—5.90, oves 7.90—8.50. Vypovězeno bylo 1000 q pšenice, kukuřice a ovsa. Na trhu terminovém byl ob- chod čilejší vzhledem na to, že z Uher podni- kány značné úhradné koupě, jakož i že dosa- vadní deště byly nepostačitelnými. Proto byla nabídka velmi zdrželivá. Zvláště týká se to ovsa na podzim, který zdražil proti včerejšku o 19 h.
Vídeň Uhry
38 article
Žito a kukuřice zlepšily se o 10—12 h. Zna- menaly: pšenice na podzím 8.42, 8.47, žito na květeničerven 8.02, 8.13, žito na podzim 7.33, 7.42, kukuřice na květen-červen 5.68, 5.73, kukuřice na červenec srpen 5.72, 5.78, kukuřice na září-řijen 5 92, 6.—, oves na květen-červen 8.15, oves na podzim 6.52, 6.65, řepka na srpen-září 13.60. — Odpoledne znamenaly: pše- nice na květen-červen 8.28 až 8.30, pšeniee na podzim 8.47 až 8.48, žito na květen červe 8.12 až 8.15, žito na podzím 7.41 až 7.42, kukuřice na květen-červen 5.73 až 5.74, kuku- řice na červenec-srpen 5.77 až 5.78, kukuřice na září-říjen 5.99 až 6.—, oves na kvéten- červen 8.10, 8.15, oves na podzim 8.64, 8 .66. řepka na srpen-září 13.55 až 13.65, řepkov ý olej pohotový K 40.— až 41.—. Z Vídně, 12. června. (Telegram.) Pšenice n květen-červen K 8.20 až 8.25, pšenice na podzim K 8.45 až 8.46, žilo na květen-červen K 8.06 a 8.08, žito na podzim K 7.39 až 7.40, kukuřiee na květen červen K 5.72 až 5.73, kukuřice n červen červenec K —.— až —.—, kukuřice n červenec srpen K 5.76 až 5.77, na srpen-září K —.— na září-řijen K 5.96 až 5.97, oves na jaro K —.— až 0.— oves na květen červen K 0.—, oves na pod- zim 6.59 až 6.60. Smýšlení vzestupné. Počasí krásné. Z Pešti, 12. června. (C.-B.) Nabídky pše- nice byly dostatečné, koupěchtivost slabů, smý- šlení klidně. Obraty činily 18.000 q. Ceny ne- změněny. Ostatní druhy obili klidné, oves pevný.
Vídeň Pešť 92
39 article
Trh termínový byl zahájen na mdlé smýšleni na trzích zahraničních chabě při kursech nižších. V dalším průběhu kursy stoupaly na lepší koupěchtivost a na zprávy v suchu. Zvlášt pícniny byly pevné. Počasí suché. Z Pešti, 12. června. (Závěrečné kursy.) Pšenice napjatá, na říjen 8.20 až 8.21, žíto napjaté, na řijen 7.01 až 7.02, oves napjatý, na říjen 6.30 až 6.31, kukuřice povná, na červeneo 5.50 až 5.51, řepka klidná, na srpen 12.95 až 13.05. Počasí: hezkéa teplě. Z Berlína, 12. června. (Telegram.) Pšeniee na červenec 169.—, na září 169.50, na říjen 169.25 žito na červenec 140.—, na září 141.50, na říje 141.50, oves na záři —.—, na říjen 129.— nom. Z Pařiže, 12. června. (Tetegram.) Žito klidné. na červen 15.40, na červenec 14.90, na červene- srpen 14.40, na září prosinec 14.15, pšenice vzest. na červen 20.15, na červenec 20.40, na červene- srpen 20.45, na září-prosinec 20.70. — Mouka vzest. na červen 25.05, na červenec 25.40, na červene- srpen 25 65, na září-prosíněc 26.55. Počasí krásné Z Londýna, 12. června. (C.-B.) Na obilním trhu bylo smýšlení celkem klidné, ceny nezměněny. — Městská mouka znamenala 24—29 šil., řepkový ole 27 šil. 9 d., kukuřice 23 šil. Dovezeno bylo: pšenic 30.000 q. ovsa 70.000 q. Počasí zamračené. 487.—
Pešť Berlín Pařiže Londýn
40 article
Zbož 199.35 117. 65 117.75 240.37 240.60 90.75 95.35 95.30 95 30
41 article
Cukr. —n— V Praze, 12. června. (Původnl zpráva »Národních Listů«.) Surovina. Z večerních burs došlé zprávy zněly důvěřivěji, následem čehož náš dnešní trh dopolední za- hájen smýšlením ustáleným i znamenáno z pohotový I. výrobek B. 88 pet. K 24.35 z Úst, K 23.75 z Kralup, K 23.60 z Prahy, K 23.20 z Kolína a K 22.85 z Pardubie a záznamy ty ostaly platny také v poledne na první zprávy z burs německých, čímž také dnešní náš trh ofieiálně uzavřen, jelikož odpoledne ani bursa cukerní, ani banky a jiné velkoobchody s cukrem nebyly činny. Zadní výrobky ceněny dle jakosti K 22.— až 23.— B 88 pet. z Ústi. Na novou kampaů. řijen-prosinec z Ústi bylo K 23.20 s platnost jmenovitou uváděno. Bilé z boži klidné za cen předešlých
Bilá Praha Kralupy Kolín K 22.85 Pardubie