2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. června 1901.
Praha
4
masthead
Etr leb. cjjsnri
nže psiout
r uisri iinie
5
masthead
Na rnmksr a odpel. Iisty
přilohami errní Hlidka
v pátek) předplácí s
Praze v atminlstna
na měsíu
čtrrt kels . . . .
s drojí čonáškoe
kei
Praha
7
masthead
v drobnénu prodejí
eennídul o sobě . . . za s h
Ve fllalkách na venkovsi
anní čsslo. . . . . . ..
sdpoladní. . . . . . . . s
Inserat,
platíne ko tově napřeů.
Piedglaceni loterty přljiná ěminl-
nacházají sa t4ž rečale
tiskárna a eapedice „Národnich Lista“.
Rukopity ae nevracri
Národnich List
8
article
Pánům poslancům zemským!
Pánům poslancům zemským!
Ježto sněm království českého nejvyšším
patentem ze dne 8. června 1901 svolán jest
ke dni 18. června 1901, dává se pánům
poslancům věděti, že v týž den o 12. hodině
polední bude sněm zahájen a že před zabá-
jením sněmu budou o 11. hodině dopolední
konány slavné služby boží v hlavním farním
chrámu sv. Mikuláše na Malé straně v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelát
(v sněmovní budově čís. pop. 176—III., hlavn
schody. I. patro v levo) otevřena jest dnem
13. června 1901 počínajíc a to vždy od
9 hodin dopoledne až do 2 hodin odpoledne
k tomu účelu, aby páni poslancově, vyká-
zavše se — pokud toho třeba — certifikátem
volebním, zapsali jmena svá do listiny pre
senční, a též aby jim po případě učiněna
byla potřebná sdělení.
Mikuláš
Praha
9
title
Z praesidia sněmu.
V PRAZE, dne 11. června 1901.
Praha
10
article
Císař a král v Praze.
Císař a král v Praze.
Za krásné pohody, v jasu slunečním, v ná-
ladě míru slavil včera staříčký panovník a krá
náš vjezd do královské Prahy, vyzdobené neoby-
čejně nádherným úborem slavnostním, vítaný js
zástupy statisíců.
Byl to vjezd skutečně triumfální. Ulíce,ji
miž vjížděl mocnář z nádraží Františka Josef
na Hradčany, do staroslavného sídla králů če-
ských, poskytovaly pohled imposantní.
Lid český, hnany z jednoho zápasu polit-
elého do drühého, zijící ve stálém vysilujícím
napjeti práco a zápolení o svá práva, nuconý
domáhati se s největší námahou a obětavostí nej-
základnějších požadavků oxisténce, hájící zoufale
a houževnátě své statky národní a jazykové, do
duše roztrpčený ranou, zasazenou mu náhlým
obratem v politice po pádu Badena, pokládal
včerejší den nejen za den oficiální slávy, ale
i za chvíli vyjasnění. míru a oddechu.
Upřimné bylo zajisté nadšení, s nímž dne
vítal panovníka a v tom jásotu provolávajícíeh
»Sláva!« a »Na zdar!« chvělo se více nežli ok
mžité vzplanuti loyálních pocitů, v tom byly
damočeny i pocity stesků a touhy, jimíž provázel
lid mocnáře na cestě do hradu královského, n
místa vznešených ideálů vlasteneckých, jichž
jasným symbolem je koruna svatováclavská.
František Josef
Praha
Hradčany
11
article
Stařičký panovník asi s pohnutím přijíma
projevy velkolepého uvítání, jakého se mu asi
již dávno nedostalo. Avšak jakou by slávou
a nádherou se zaleskla Praha, jakou bouří nad-
šení a jásotu by zaburácela, kdyby ulicemí praž-
skými mohlo hlaholiti vstríc císaři Františku
Josefu I. volání »Ať žije korunovaný český král!-
Celkový dojem včerejšího vjezdu panovni-
kova do Prahy byl vážný a effektní. Přes to, že
ohromné davy naplňovaly ulice, nedošlo nikde ku
nějakému nepořádku, ani nehoda žádná nezkalil
slavnostní náladu. Jediným rušivým momentem
včerejška byla opovážlivá provokace buršáků,
kteří chtěli vyzdobiti své spolkové místnostina
Ferdinandově třídě barvami velkoněmeckými.
Provokace ovšem byla rázným zakročením oby-
vatelstva našeho v čas potlačena, jak oslatn
je již známo z odpoledních listů včerejšich.
Celý včerejší den nalezali se ve znamení
slavnosti. Neklid rušný a čilý vládl od časného
rána po ulicích, kde s chvatem byly dokončo-
vány práce dekorační a kudy procházely huste
davy obecenstva. Obvyklé promenádní obe-
čenstvo dopolední na hlavních třidách, na Vá-
elavském náměsuí, na Příkopě a Ferdinandov
třídě, bylo mnohem četnější nežli jíné dny.
Všude bylo vidět venkovany i cizince.
Po poledni vzrůstal pouliční ruch, ješte
intensivnějí. Ulice, jimniz se měl konati slav
Ferdinandův
Praha
Ferdinandov třída
12
article
nostní vjezd, byly plny šumu a ruchu. Lid,
jiz nedočkavý, díel od oběda na ulicích a pro-
hlížel nádherné dekorace.
Praha zaskvěla se v noobyčejné kráse
nádheře, když byly dokončeny práce dekorační.
Všechen všední ráz ulice ustoupil dojmu ušlech-
tilé malebnosti, banální facádý činžáků byly ma-
skovány draperiemi, chvojí, květinami a pra-
pory. Červeno-bílá barva naplňovala ovzduší
ulic plesnou svěžestí a vítězně překonávala
chmurněji a přisněji působící barvy říšská.
Královská Praha objevila se v rouchu
důstojném slavnostního významu dnů pobytu
panovníkova, objevila se v plné své ladnosti
hrdosti a v té záplavě barev, květin, praponů
byl ještě kouzelnější půvab města stovöžatého.
A požitek opravdové leposti a krásy měl
ten, kdo se stanoviska esthetického pohližel na
Prahu vykrášlenou tak pyšně a svůdně.
Již od třeti hodiny odpolední počalo se
obecenstvo seskupovati a stavěti na místech, jež
pokládalo za nejvýhodnější k spatření průvodu.
U musea království českého již v tu dobu stály
massy lidu a podobně v okolí Národního di-
vadla spa Nábřeží nejdříve utvořily se špalíry
obecenstva. Od 5 hodin odpoledne patřily ulice
pouze obecenstvu pěšímu, neboť veškerá komu-
nikace byla zastavena v místech, jimiž měl se
ubírati průvod. Trpěliví zvědavci a mezi ními
i ženy s dětmi na rukou, dámy v elegantních
toaletách vydrželi přes dvě hodiny státi v úpalu
slunečním. Neobyčejný byl nával do kaváren
a restaurantů na Václavském náměstí a na třídě
Ferdínandově. Stolky denních hostů u oken
byly obsazeny hned po obědě svými obvyklými
garnituramí hostů, kteří vytrvale celou řadu
hodin hájili své závidění hodné posice.
Praha
Václavský náměstí
U muzeum království
národní di
13
article
Nepřehledné zástupy černaly se v okol
nádraží cís: Františka Josefa a na Václavském
náměstí již od 3 hod. Rovněž ostatní ulice
rychle se plnily davy, tak že spolky, ubírající se.
kolem 5. hodiny na svá stanoviště ve špalírech,
jen namáhavě si razily cestu. V té době se
počala již okna domů hemžiti diváky. Nebylo
jediného okna v ulicích, jimiž se měl díti vjezd
slavnostní, jež by nebylo obsazeno několika
diváky, nebylo jediného balkonu, na němž by
nebylo vidět damské toalety, nebylo jediného
vikýře, z něhož by nevykukovala nějaká hlava.
I závratné výšky střech, místa jindy jen po-
krývačům a kominníkům přístupná, sloužila za
tribuny diváků. Okna a balkony byly ložemí
toho velkolepého divadla o tisících diváků,
ložemi na mnoze velmi elegantně ozdobeným
damským světem, který takto zvýšoval dekorační
nádheru vyzdobených průčeli domů.
František Josef
Václavský náměstí
14
article
Obecenstvo stálo za špalíry spolků. Nikde
nebyly postaveny tribuny a nebyly trpěny z dů-
vodů bezpečnostních i obvvklé malé tribuny
soukromé, improvisované ze žebřiků, beden
vozíků. Veselo a hlučno bylo v ulieích. Zdálo
se, ža jakési rozechvělé víření probíhá a cuká
hlavními tepnami města. Spolky se scházely-
Se všech stran zaznívaly hudby, někdy se dva
spolky potkaly a dva pochody dvou kape
spetly své zvuky ve velmi zábavnou dísharmoni.
Po pátě hodině počali se sjížděti hodno-
stáři na nádraží. Ekypáže dvorské jely z Hradčan.
Pořadatelé po ulicích projížděli v kočárech neh
běhali pěšky a počali aranžovati špaliry. Vt
chvíli poskytovalo již Václavské náměstí, černa-
jící se ohromnými massami lidu, pohled neza-
pomenutelné velkosti. Špaliry byly do půl šesté
v pořádku. Vůbec jevila se všude pevná orga-
nisace a neobyčejný pořádek.
Zaduněly výstřely, ohlašující, že dvorní vlak
vjel do nádraží. Po uvítání na nádraží, určitě
po čtvrt na 7. hod. vyjel průvod. Volně jel
první kočár, v němž seděl starosta dr. Srb
Špalira
doktor
Srb
Hradčany
Václavský náměstí
15
article
čamaře, ozdobený primatorským retězem. A ji
zaburácelo provolávání lidu, vítajícího mocnáře.
jehož kočár jel též velmi zvolna. Panovnik, vy-
hližející přes své stáři volmi svěže, salutoval
stále a bylo patrno, že je velmni potěšen tím,
co se dělo kolem něho. Jako dunivá bouř
hnaly se vlny jásotu a provolávání po celé cest
až na Hradčany.
Průvod panovníkův byl neobyčejně veliký,
za kočárem mocnářovým a za kočáry, v nichž
seděl mistodržitel, ministři Körber a Rezek, jel
ještě dlouhá rada kočárů, z nichž se leskly pa-
rádní uniformy generálů, vysokých úřadníků
hodnostů. Po celé costě hrály hudební sbory
různých spolků hymnu rakouskou a u Národ-
ního divadla, kde před loggií stál ředitel, před-
seda a členové správního výboru i členstv
operní a činoherní, zahrál orchestr fsnfáry
»Libuše«.
Cestou z Vídně do Prahy.
O odjezdu cisaře a krále z Vídně podal
jsme zprávu již v čísle odpoledním. O průběhu
další cesty do Prahy došly nás zevrübné zprávy.
jež tuto klademe.
Z Cmuntu.
(Zvl. telegr. » Nár. Listů «.)
Dvorní vlak s císařem přibyl sem přesně
v dobu předem určenou. Na nádraží dostavili se
okr. hejtman Hruška s úřadnictvem, duchoven-
stvo, říš. poslánec Kittinger, obecní zastupitelstvo
z Cmuntu a obcí okolních, spolky atd. Císat
dal si přítomné představiti a oslovil některé.
Starosty z Cmuntu tázal se na rozvoj obce.
starosty wielandského na stav osení. Říš. posl.
Kittingrovi zmínil se o výsledělch parlameniních
pračí a tázal se ho na poměry okresu. Zvláste
dlouho mluvil tu císař s jedním veleránem,
jenž byl pod Radeckým sloužil a se spolkem
vysloužilců na nádraží se dostavil. Za volání
»slávy« dvorní vlak“ potom stanici opůstil.
Körber
Rezek
Libuše
Hruška
Kittinger
Císat
Kittingr
Radecká
Hradčany
Vídeň
Praha
Cmunt
16
article
Z Třeboně.
Z Třeboně.
O 2. hod. 1 min. zastavil dvorní vlak v
stanici třeboňské. Staniční budova byla velmi
vkusně dekorována. Všecky domy na straně
ke dráze byly ozdobeny prapory v barvách
zemských. Nádraží bylo přeplněno a na trai
tísnilo se nesčetné občanstvo, provolávajíce
»Slávu!« přijízdejíčímu panovníku. K uvflán
Jeho Veličenstva dostavili se na nádraží skoln
dítky národních škol dívčí i chlapecké, gymna
sium, čestná setnina pěšího pluku č. 75, již
velel nejstarší setník Mav, panující kníže Adoli
Schwarzenberg s nejstarším princem Janem
hraběnkou Černinovou, duchovenstvo vikariát
třeboňského, zastupitelstvo města Třeboně
okresu třeboňského, státní úřadnictvo (hejtman-
ství, soudu, professoři gymnasia, úřadníci ze-
lezniční, finanční atd.), knížecí schiwarženberg-
ské úřadnictvo, centrály a lesní, místní židov-
ská obec, spolek pani a dívek českýeh
v Třeboni, zpěvácký spolek »Pěslav«, uči-
telstvo politického okresu třeboňského, tělo-
cvičná jednota »Sokol« v Třeboni, oba
spolky eyklistů, Občanská beseda, Řemeslnicko-
živnostenská beseda, společenstva I., II., III.
Schwarzenberg
Jan
hraběnka
Černinová
Třeboň
zpěvácký spolek » Pěslav
Sokol
občanský beseda
řemeslnickýživnostenský beseda
17
article
IV., sbor dobrovolných hasičů, spolek voj. vy-
sloužilců, dělnický spolek »Havliček«, spolek
katolických tovaryšů a priv, sbor ostrostřeleů
Když zastavil dvorní vlak, eísař sestoupil
přivítán byl na půdě království če-
ského nejprve místodržitélem hr. Couden-
hovem, načež špalírem družíček kráčel přímo
ke knížetí Adolfu Sehwarzenbergovi, s kterým
rozmlouval. Dále oslovil hraběnku Černínovou,
prince Jana Schwarzenberga, načež purkmist
p. Vojtěch Máca vílal císaře a krále takto:
Vaše cís. a král. apoštolské Veličenstvo.
nejmilostivější panel
Obyvatelstvo staroslavného města Třebon
jest tak šťastno, že první vítá a pozdravuje
Vaše cís. a král. Veličenstvo při vstupu na
půdu království českého a zároven
projevuje svoji oddanost a věrnost. Prosime
pána boha všemohoucího, aby Vaše cís. a král.
Veličenstvo ještě dlouhá léta při dobrém zdravi
ke spáse a štěstí naší vlasti české
a tíše rakouské zachovati ráčil.«
Sehwarzenberg
Černínův
Schwarzenberg
Máca
bůh
spolek katolický tovaryš
18
article
Císař a král odpověděl:
»Za srdečný pozdrav a věrnou oddanos
dík. Ujišťuji Vaše město Svoji milosti.«
Potom podala dcera okresního hejtman
třeboňského p. Vlad. Soukupa císaři kytici.
Císaři okresním hejtmanem p. Vlad. Sou-
kupem představeni a císařem osloveni bylii
vikář P. Mandl ze Stráže, děkan třeboňský p
Hašek, inspektor stát. dráh p. Neuman. Násle-
dovala prohlídka čestné selniny pěšího pluku
č. 75. Dále představeni a osloveni byli: zem.
velitel četnictva, plukovník Weidenyeber, námě-
stek okresního starosty; knížecí právní p. Jir-
kovský, starostové okresu veselského p. Kundrád
a lomnického p. Frevlach, místodržitelský rada
Křikava z Budějovic, školní inspektor p. Kodel,
rada zem. soudu okres. soudce p. Paukner,
ředitel gymnasia p. dr. Decker, ředitel chlapecké
školy p. Weichman, kníž. ředitel panství tře-
boňského pan Kottos, vrchní porybní páni
Horákové (kteří dostavili se v rybářském
úboru), kníž. lesmistr třeboňského panstvi pan
Hampl, lesmistr arcivévodského panství v Chlumu
p. Graf, předsedkyně spolku paní a dívek pí.
Anna Netyková, (jež podala císaři skvostnou ky-
tici z orchidejí se stuhami barev národních),
předseda zpěváckého spolku p. Bůžek a sbor-
mistr p. Pudík, řidici učitel měšťanské školy
z Kard. Řečice pan Kuran, velitel sboru do-
brov. hasičů pan Anthon a konečně setník priv.
sboru ostrostřeleckého p. A. Böhm. Po uply-
nutí 15minutové přestávky vstoupili císař opět
do salonního vozu dvorního vlaku, načež za
volání »slávy l« vlak hnul se ze stanice třeboň-
ské dále k Táboru. Kol trati shromážděny byly
nesčetné davy obecenstva místního i okolního.
Vlad
Soukup
P Mandl
Hašek
Neuman
Weidenyeber
Frevlach
Křikava
Kodel
Paukner
doktor
Decker
Kottos
Horák
Hampl
Netyková
Bůžek
Kuran
Anthon
A Böhm
Stráž
Budějovice
Chlum
Tábor
spolek paní a dívka
19
article
V Táboře-
Uvítáni císaře a krále v královském městě
Táhoře bylo okázalé a účastenství korporací.
notabilit a šlechty nevídaně. Dvorni vlal
uvítán střelhou a dvěma hudebními sbory, které
hrály císařskou a národní hymnu.
Císař vystoupil svižným krokemi z dvor-
ního vlaku. Místodržitelský rada Hulia učinií
úřadní oznámení.
Potom přikročeno ke všeobecnému předsta
vování náčelníků samosprávných a zemněpan-
ských úřadů a korporací.
Ctsaře uvital starosta města dr. Kotrbele
vlasteneckým proslovem, načež podala jeho chot
císaři kytici českých barev.
Cisař potéšen poděkoval.
Mezi šlechtici nalézal se i hr. Jan H ar-
rach. Mocnář přikročil k hrabětl a hovoři
s ním. Na to promluvil s hr. dr. Bedřichem
Dleymem, a potom představeni byli ostatní
členové šlechty.
Pak přistoupil císař k dru. L a n go vl
pravil k němu: »Těší. mě velice, že vás té
zde vidím.«
Dr. Lang odpověděl: »Pokládám za ob-
zvláštní štěstí, že mohu Vaše Veličenstvo po-
zdraviti v rodném svém městě.«
Na to podotkl cís ař: »Vy jste se vráti
právě z Vídně. Páni poslanci měli tam letos
mnoho práce.
doktor
Kotrbele
Dleym
Lang
Tábor
Táhora
Vídeň
Hulia
20
article
Dr. Lang: Rádí jsme pracovali, Vaše
Veličenstvo, a jsme ochotní k další parlamentn
práci, čehož bychom si vroucně přáli, kdy by
český národ v brzku dosáhl usku-
tečnění zadržovaných jemu dosu
práv národních a polítický ch.
Císař pravil: Snad se i to brzy stane.
Obraceje se pak k okresnímu starosto i
dru. Zeisovi, tázal se ho, má-li mnoho práce
v úřadě:
Dr. Zeis odvětil, že je práce dosti. Načež
ptal se císař na stav osenl.
Pak přikročil císař k damskému spolku
„Zora«, při čemž oslovil paní Ze i s o v o u
Suchomelovou.
Mezi tím promluvil předseda ministerstva
dr. Körber s poslancem drem. Langem
sdělil s ním, že císař s uvítáním v Táboře jest
velice spokojen, což také projevil císař sám
vůči starostovi dru. Kotrbeleovi, podávaje
mu při odjezdu ruku.
Za zvuků národní hymny a voláni »Sláva«
salutoval císař z dvorního kupé, a vlak z
střelby z hmoždiřů hnul se k Benešovu.
Z Tábora, 12. června. (Původní zpráva.
doktor
Lang
Rádět
Zeis
Zora
Suchomelův
Körber
Tábor
Benešov
21
title
Uvítání cisáře a krále v Táboře bylo skvělé
Tábor
22
article
Již od úterka bylo nákladem města dekorováno
veliké nádraží táborské jednak draperiemi
v barvách českých po celém prostranství, lipo-
vými ratolestmi a guirlandami, emblemy že-
lezničními s praporky barev rakouských, věnci
ze živých květin a pilony. V čele perronu byl
upravena estrada, na níž stálo v háji exotických
rostlin střibrné poprsí mocnářovo, za tím byl
plastický říšský orel a nad timto v baldachýnu
znak království českého se znaky markrabství
moravského a vévodství slezského. Dekoraci do-
plňovaly inicialy císaře v nádherně úpravě.
Dekořaci prováděl se řemeslníky městský lesní
kontrolor pan Hlaváček. O 3. hodině 11 mínut
oznamovaly výstřely na měšické výšině, že vlak
dvorský přijel na hranice táborské. Do nádraží
dostavily se mezi tím autonomní a zeměpanské
korporace, školské ústavy a král. hospodářská
akademie česká, veškeré místní spolky, jak níže
uvádíme. Když stanul vlak, zanotovaly obě ka-
pely císařskou a národní hymnu.
Lid provolával císaři »Sláva !-
Panovník vystoupil ze svého vozu a dě-
koval na vše strany. Starosta města p. dr. Al.
Hlaváček
doktor
Al
školský ústav a král . hospodářský akademie
23
article
Kotrbelec předstoupil a promluvíl takto : » Vaše
cís. král. apoštolské Veličenstvo: Vždy věrnému
tomuto městu královskému dostalo se dnešním
dnem opětně nejvyšší milosti, že jest mu dovo-
leno, aby na památné půdě domácí mohl
uvítati Vase Veličenstvo. Jmenem veškorého
nejvěrněji oddaného občanstva tohoto města
skládám ponížený hold nejmilostivějšímu pa-
novniku, nasemu milenému dísaři a králi, za
obzvláštní vyznamenání toto. Vaše Veličenstvo
račiž přijati mým projevem nelíčený, vroucí
a přeradostný cit všeho občanstva našeho jako
důkaz vždy nezlomné věrnosti ku posvátné
osobě Vašeho Veličenstva a ke celému domu
panovnickému.« Na to odvětil císař : » Děkuji
Vám, děkuji. Těší mne velice, že mohl jsem
opět navštiviti Čechy a město Vaše, rád jsem
slyšel ujištění o nezlomné věrnosti Vašich oby-
vatel, děkuji Vám a všem. Viděl jsem Vás před
dvěma roky také zde. Děkuji. «.
Potom přistoupila choť pana sťarosty dra.
Kotrbelce a podávajíc mocnáři skvostnou kytici
z českých karafiátů v barvách národních, pra-
vilat: »Vaše Veličenstvo, prosím pokorně, račte
přijati tuto kytici na důkaz skrovného, avšak
nejoddanějšího holdu paní a dívek táborských.«
Gisař příjat kytici a děkoval »za milou tu upo-
mínku na Tábor«.
Téchvíle přistoupili k panovníku minis
Körber, místodržitel Coudenhove a dvorní suita.
Panovník provázen městským radou p. Hulou
přistoupil k obecnímu zastupitelstvu a radě
městské, ke skupině duchovenstva, v níž byli
pp. : místní děkan Korecký, děkan Fischmeiste
z Chýnova, farář Bílý z Hartikova a farář Ná-
pravník z Dirné, k úřadníkům hl. berního
úřadu s vrch. berním p. Modestýnem, k úřad-
nictvu hl. továrny na tabák s inspektorem p.
Kotrbelec
Vasa
Körber
Coudenhove
Hula
Korecká
Fischmeiste
Čechy
Vaš
Tábor
Chýnov
24
article
Louženským, ke gremiu úřadnictva kraj. soudu
s presidentem p. Exlem, k úřad. státního za-
stupitelstva se chefem téhož p. Janem Kuttel-
waschrem, načež předstoupila skupina české
šlechty z Táborska.
Jan hr. Harrach stál ve skupině uprostřed,
obklopovali jej syn jeho Olto, hrabě Deym z N -
myšle, hrabě Kühnburg z Ml. Vožice, bar. Ervin
Nádherný z Chotovin a baron Otto Nádherný
z Jistebnice. Mimo to byli zde veékeří ve městě
dlicí důstojníci
Panovník zamířil ihned k hr. Harrachovi,
podal mu ruků a po pokloně jeho pravil : Velice
mne těší, že Vás tu nalezám, milý hrabě, včera
vykonala panská sněmovna své úkoly, i Vy měl
jste dosti práce. Děkuji, velmi mne těší a v Praze
opět vás uviděti se těším velice.«
Na to děkoval hrabě Jan Harrach a císař
podal mu znova ruku. Také s hr. Deymem
císař mluvil o tom, kdy vrátil se z Vídně.
O rozmluvě a posl. drem. Langem již zprávu
jsme podali.
Představen dále sbor úřadnictva okresního
soudu s r. z. 8. p. Teklým a finančního ředi-
telství s p. Jiráskem, isr. obec s p. drem. Gutt-
mannem, jehož ptal se císař jak dlouho stojí
nová synagoga, konference sv. Václava s p. Jak.
Zeisem, evang. obec s p. Vinduškou, spolky
národní jako odbory Ústř. Mat. školské, Pošu-
mavské jednoty atd., »Hlahol« s náměstkem
drem. Hronem, ředítel státního gymnasia pan
Šule, ředitel reálky p. dr. Krištufek, red. rol.
Louženská
Kuttel
Jan
Harrach
Deym
Kühnburg
Nádherná
Lang
Teklý
Jirásek
svatý . Václav
Zeis
Vinduška
Mat
Hron
doktor
Krištufek
Táborsko
Vožice
Chotoviny
Jistebnice
Praha
Vídeň
Pošo
Hlahol
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 12. června.
»Na tom pražském mostě — rozmarink
roste — žádnej ji tam nezalivá« atd. atd. Bás-
ník tohoto prostonárodního popěvku měl asi po-
divné poněti o Praze, domnival-li se patrně, ž
ze žulových krychlí, jimiž Karlův most je vy-
dlážděn, rostou květinky. Aneb skutečně b la
doba, kdy málo kdo zatoužil podívati se z jed-
noho břehu na drubý?
Byla taková doba. Byla to doba, kdy po-
číláno, že z pěti lidí zůstal tu vždy jen jeden.
První že popraven, druhý že ubit, třetí že zhynul
hladem, čívrtý že prchnul. Však zaplašm
chmurné vzpomínky, zaplašme je dnes. Jsm
národ naděje a slza, která nám, když nejhůře je,
z oka vytryskne, uschne záhy na naší hořem roz-
ryté tváři a pěsť k ráně zaťatá milým slove
ochotně se opět k smíru otevře.
Není to snad v pořádku a lépe by slušel
připomenouti národu našemu slova, jež před více
než padesáli lety do duše zahřměl Manin svým
lombardským přátelům.
»Co děláte, bratří?
»Živoříme a doufáme, « zněla odpověd.
»Žijte a chtějtel« zněla odpověd.
Praha
Maniny
Karlův most
26
article
Kamenný moste Karlův! Vzrosti ti v nej
bližsím sousedství konkurent. Co tomu řikáš, ct-
hodnou patinou pokrytý svědku naší staré slávy,
našeho úpadku a praeného úsili udržeti se na
povrchu ve příboji vln nepřátelských?
Jsi od několika let zamlklý, vid?
Byl's pyšným, domnival's se, že zbudován
jsi pro věky a tu máš: stačí třídenní déšť, aby
tě zvrátil ze základův. A co se při tom uká-
zalo? Že nejsi takovým, jakým jsi se dělal.
Že není pravda, co mizerní pomlouvači, jakýeh
jsme vždy měli a máme v Čechách plno, tvrdii
o městě, v jehož okresním obvodu jsem se na-
rodil, že bylo Karlem Čívrtým jmenováno krá-
lovským dvorním dodavatelem tvrdých vajíček
do malty, jež měla v pevné konsistenci udržo-
vati velkolepě dílo. Ukázalo se, že i ty moste
měl's a snad máš dosud své slabě stránkv.
z nichž nejslabší byl pilír, na němž otroci světa
ve slávě nesli sv. Ignáce z Lovoly.
Přišla vlna, přišly dvě a tři, a aniž se kde
nadál, zmizela kamenná skupina ve vlnách
vltavských.
Karlův
Karel Čívrtý
Ignác
Čechy
27
article
Svatý. Jan z Nepomuka, o němž jedn
tvrdí, že byl, druzí, že nebyl, zůstal neporušen
na svém místě. Pan president Akademie chce
sv. Jgnáce opět vylovit. My lidé dobří a sná-
šeliví nemáme nie proti tomu, ale zdá se nám,
že u nás je mnohý jiný cennější poklad, který by
mnohem více zasluhoval býti na světlo denní
vynešenu a oceněnu, než je sv. Loyola. Je
prý o to, kde vzit na vylovení a opětné posta-
vení sochy peněz? Chudičký řád tohote sva-
tého má jich bezpochyby málo a proto učini
kdosi onehdy návrh, jenž zasluhuje povšimnut
Aby totiž každý Ignác v Čechách věnoval na
restauraci utopeného ve Vltavě sousoší — ko-
runu. To prý by stačilo.
Je pravda. Ignác je u nás jméno dos
rozšířené. Ale nevim, nevím, jestli by to sta-
čilo. Mám také mezi přáteli několik Ignáců,
by ale korunu nedali. Zeela jistě ne.
Chtěl bych se za dvě stě neb za tři st
let na malou chvilenku jen ze spánku probudit,
abych zvěděl, co z utopeného Ignáce z Loyoly
v Praze udělá zatím legenda. Také bych chtěl
zvědět, bude li do té doby a kdy a kde posta-
vena socha Husova a zaplatili konečně náro
náš dluh svůj Žižkovi, Komenskému a Chel-
čickému?
Jan
Nepomuk
svatý . Loyola
Ignác
Husův
Žižek
Komenský
Chel
Čechy
Vltava
Loyola
Praha
28
article
Slavný moste Karlův! Nic si z toho
nedělej, že tě voda podemlela. Provedla již jiné
kousky a tys vzdoroval jí dlouho dost
Co po tvé šíji přešlo millionů, bohatých
chudých, slavných a ponížených. A tys to trpěl.
tys ani nehlesl. Zůstal's klidným v nejdivějších
bouřích, zůstal's klidným, když na tobě rozpou-
tala se vřava bitevná a po tobě proudem valila
se krev. Tys v ohni byl pokaždé, kdykoli stal
se Praha jevištěm válečným, tys branami svými
pomáhal vítězi.
Pozoruji eizince, když na tě vkročí. Učiní
krok či dva, a v tom jako by nějakou mocí
přimrazen se zastaví. Nerozh ledne se vůkol
jak by bylo přirozeno, ale schýli hlavu a po-
hříží se v myšlenky. Teprve po chvilcese
vzpřími, aby rozhlédl se po nevyrovnatelnám
půvabu Prahy, diváme-li se na ni z Karlov
mostu.
Nemusíš se báti tedy nového svého kon-
kurenta. Týž v srdei vnímavého člověka zcel
jině buditi bude pocity. Upřímně řečeno, neznám
krásnějšího mostu nad ten náš nový. Jsou mosty
s drahocennou výzdobou sochařskou, které nový
most náš postrádá prozatím úplně, jsou mosty
vypracované jako z alabastru s ballustrádamí,
jako by to byla klenotnická práce venecianská,
ale prostými liniemi svými a svou konstruktivní
smělosti a při tom srovnalostí nepůsobil na mne
žádný jako veledílo Soukupovo. Chcete-li, odpo-
čítejte si od toho několik procent lokálního
nadšení, jemuž neubrání se ani nejstřízlivější,
zbude toho ještě dost a dost, co stačí, by plné
uznání vyslovilo se tvůrci tohoto díla.
Ano, prosím, vím velmi dobře, že i toto
poměrně tak mladé dílo, má již svou historii,
však v den slavnosti nehalmež se v togu přís-
ného soudce, nýbrž dejme na sebe působiti při-
jemnými dojmy, jež v nás nový most vzbuzuje.
Soukupův
Praha
Karlov most
Karlův
29
article
Doznejme pak, že je to skvostná práce.
Především je to jeden z nejdelších kamen-
ných mostů na pevnině. O Vltavě v Praze ne-
odvážil by se sice ani nejdrzejší pomlouvač
tvrditi, že je to řeka dravá, naopak rozlila se
mezi Menším městem a ostatní částí hlavního
měsla s takovým pohodlím, ze připomíná na
longchaise volně rozloženou, klidně podřimující
krásku.
Nový most Františkův jest jejím nejlepším
diademem, v němž leskne se veliký smaragd —
Střelecký ostrov. Pohled na most z Malé strany
je úchvatný, snad také ze strany druhé. Byl
by snad ještě krásnější s pozadím Petřína,
který bychom nevyměnili s Vídní za deset
Kahlenbergů, kdyby nebyl nucen zrak zablou-
diti v ona místa, kde prospekt uzavřen špi-
navou kasárnickou barabinou, jakýmiž vojenský
erár, patrně ze samé láský ku Praze, zdobí toto
královské hlavní město. Ve Vídni nedávno ná-
kladem millionů vystavěné, architektonicky úplně
přípustné kasárny o překot bourají, aby ne-
hyzdily se svými nezbytnými zvláštnostmi město,
u nás trvá to půl věku, než z nejživějších,
nejkrásnějších ulic zmizí vojensko-erární baráky,
které hodí se již jen za útulky potkanům a ne-
topýrům. Přes to bude nový most jednou
z hlavních ozdob Prahy.
Jen jednu věc mu vytýkám a vytýkati ne-
přestanu. Řekl jsem shora, proč bych si přál,
abych se po dvou nebo po třech stech let mohl
na chvilenku z hrobu na svět podivat. K uve-
deným příčinám připojují ještě jednu: abych se
přesvědčíl, budou-li i potom ještě vybírati
mosteckých budek ku Praze příslušní dědkové —
krejcar.
Františkův
Vltava
Praha
Petřín
Vídeň