2
masthead
V Praze, ve středu dne 12. června 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. linty
přilohami („Nanéný Obzor“ v
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předpláci seí
Praze v administrani
na měsle . . . . . . 2 K — h
6 K —h
na čávrt leta . . . .
s dvojí donáškou
K 50
na měsíc . . . . .
7K0
na čtrt lela.
ve nilalklekt
2 Kso
na měsíc . . . . o a
Poštout
za měsíe
Ba čivrk leta
a dvojí zižlliou
kei
na měsje
na čtvrt. let
Praha
5
article
Pánům poslancům zemským!
Pánům poslancům zemským!
Ježto sněm království českého nejvyšším
patentem ze dne 8. června 1901 svolán jest
ke dni 18. června 1901, dává se pánům
poslancům věděti, že v týž den o 12. hodině
polední bude sněm zahájen a že před zahá-
jením sněmu budou o 11. hodině dopolední
konány slavné služby boží v hlavním farním
chrámu sv. Mikuláše na Malé straně v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelář
[v sněmovní budově čís. pop. 176—III., hlavní
schody, I. patro v levo) otevřena jest dnem
13. června 1901 počínajíc a to vždy od
9 hodin dopoledne až do 2 hodin odpoledne
k tomu účelu, aby páni poslancové, vyká-
zavše se — pokud toho třeba — certifikátem
volebním, zapsali jmena svá do listiny pre-
senční, a též aby jim po případě učiněna
rsr n
byla potřebná sdělení.
Z praesidia sněmu.
V PRAZE, dne 11. června 1901.
Mikuláš
Praha
6
article
K příchodu Jeho Milosti krále.
K příchodu Jeho Milosti krále.
Královská Praha uvítá dnes po delší době
zase ve svém středu svého krále.
Je tomu deset let, co Jeho Milost hlavní
město Svého českého království posléze na-
vštíviti ráčila, aby Si prohlédla tehdejší naši
jubilejní výstavu. Královská ona návštěva byla
osvědčením nejvyššího uznání stoleté české
práci a vznešenou panovnickou poklonou
obrovskému pokroku, jejž byl český národ
v uplynulém století učinil ve všech oborech
lídské tvorby a lidského vědění. Pravíme:
český národ a jenom český národ, neboť ně-
mecké obyvatelstvo Čech se v jubilejní vý-
stavě roku 1891 nezúčastnilo. Tehdejší ná-
vštěva Jeho Milosti svědčila tedy jedině če-
skému národu a jeho úspěchům na poli vě-
dění a práce, ona svědčila pouze českému
lidu a proto uvítal tento věrný, ale sebevě-
domý a hrdý český lid svého krále s plnou
vroucností, jakouž mu jen tehdejší obecný sta
věcí dovoloval.
I dnes uvítá — tím jsme docela jisti —
máti českých měst a všechen český národ
svými zástupci Jeho Mílost krále s touz
upřímnou vroucností, jako učinil před desíti
lety, ačkoli je význam letošní panovnické
cesty docela jiný.
Praha
Čechy
7
article
Dnes přijizdí Jeho Veličenstvo císař a král
navštívit Svého českého království vůbec a za-
vítá do Prahy, jakožto do hlavního města celé
země a do metropole obou tuto krásnou vlast
obývajících národů. Odevzdání nového ka-
menného mostu veřejnému ruchu v Praze za-
vdalo k letošní panovnické návštěvě sice časový
podnět, ale obecný politický stav říše určuje
její vnitřní značení a dodává jí zvláštní, ne
pokrytě politické váhy.
Rakousko bylo za posledních čtyř let
zmítáno nevídaným dosud národně-politiekým
zápasem, jehož terčem a strategickým cílem
bylo jazykové právo v zemích koruny česk
a jehož předními borci byli zástupcové če-
ského a německého lidu těchto zemí
Zejmena království české bylo v roz-
vratu posledních let výhní a sopečným jíc-
nem, z něhož za bouřných výbuchů zbavá,
podpalná láva do rozpoutaných živlů jitři-
vými proudy stále se řítila, jakož vůbec od
počátku let šedesátých neurovnaný vnitřní
stav a poměr tohoto království k ostatním
zemím Jeho Veličenstva stále byl, jest a zů-
stane pramenem vražedného, zhoubného zne-
pokojení pro celou říši. V bezpřikladném
katastrofou hrozícím bouřném rozvratu po-
sledních let nastalo nyní působením konej
šivého shluku různých okolností jakési, arc
chvilkové jenom aneb aspoň toliko dočasně
utišení, jakéž se i v dobách největších pří-
rodních revolucí a převratů časem samo se
bou dostavuje, a Jeho Veličenstvo spěchá.
aby vlivem Své mocné osobnosti jakož i si
Praha
Rakousko
8
article
lou Svého slova, jemuž by zajisté rád vdechl
moc jakousi kouzelnou, co možná přispěl
k prodloužení a úpevnění tohoto okamzitého
příměří, ba, je li vůbec možno, ku zjednání
trvalého míru a smíru v naší vlasti.
V druhé periodě zápásů posledních čtyř
lef zasazena byla českému ná-
rodu těžká, bolestná rána, kterouz
soupeřící nepřítel náš honositi se nesmi, ana
jeho dílem ta rána nebyla, ale kteráž tím
palčivější osten v srdei české h
lidu zůstavila, čím jasnější jest jeho
vědomí a nezvratnější objektivní pravda, že
on ani jeho zástupcové nezápasili o žádné
nadpraví, než toliko o skromnou míru nepo-
píratelného, zákony zaručeného a také na
nejvyšším místě slavně uznaného práva.
Tuto ránu události posledních
týdnů nezacelřly a osten jej
bodá v duši českého lid
dále.
Jeho Milost náš král a vládce, znaje
tento stav našeho nitra a obdařiv nedávno
bohatě královské hlavní město Prahu, při-
chází osobně mezi nás, aby několikadenním
pobytem na královském hradě pražském.
pozornosti našim ústavům věnovanou, vlíd
nými slovy a snad i zvláštními skutky krá-
lovské moci nám na jevo dal, že chápe cit
naší zraněné duše, že rozumí našemu, tou
dobou s velkým sebezapřením tlumenému
bolu a že, chovaje k nám nezkalenou přízeň,
toužebně si přeje, aby podařilo se nalézti
způsob, jímž by nám zadostučinění dáno
bylo, aniž by tím na říši nové bouře roz-
vratu znovu byly uvaleny. Tak aspoň tlu-
močí se nám význam panovníkovy návštěvy
z míst, jak soudíme, zasvěcených a my ne-
máme důvodu ani příčiny, abychom o správ
nosti tohoto výkladu pochybovali.
Praha
9
article
Naopak soudíme, že také lid náš,že
i národ český takto císařově cestě porozumí
a dle toho se zachová. Jako zástupcové naši
v nedávných rozmluvách s císařem a králem
panovníkovi za jeho dobrou vůli děkovali,
ale při tom důrazně připomínali, že ne
může býti v Rakousku míru an
klidu, dokud — vedle hospodářských
potřeb — nebude dle možnosti za-
dostučiměno také našim právům
politickým a národním, k čemuž
panovník opětně přisvědčil, — tak dá za-
jisté i lid a národ náš skvělým uvítáním
svého krále na jevo, že, znamenaje a vítaje
s vroucím uspokojením jeho nezměněnou
přízeň k nám, od jeho lásky a šle-
chetné vůle s důvěrou očeká vá
brzkého odčinění všech křiv
a ústrků, jež nám dosud jest sná-
šeti, jakož i zahájení státnické akce, kteráž
by uplatněním zaručených práv
a provedením poctivé, plné spra-
vedlnosti tomuto království zjednala
zdravý a trvalý mír, v němž by všechny
síly a vlohy obyvatelstva k plnému rozkvětu
dospěly, ku blahu obou národů, dynastiea
celé říše.
A v tom smyslu vzdáváme také my
přicházejícímu králi svůj upřímný holdl
Rakousko
11
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 11. června.
Vídeňský parlament byl v dnešní
schůzi panské sněmovny ministen-
ským předsedou na základě nej-
vyššího zmocnění odročen na ne-
určitou dobu.
Mezi četnými předlohami, kterým dal tento
sbor bez debaty souhlas, nalezal se také zákon
o lokálních dráhách. Zvítězila tedy
dobrá věc a neunavné úsilí poslanců českých
nad potajnými, ale špatně tajenými rejdy, čelí-
cími k odkladu důležitosti té do podzimu a tím
Vídeň
panská sněmovna
12
article
k odročení staveb, o které jde, zase na rok.
Srdečně a vroueí díky náležejí hraběti H ar-
rachovi, který postihnuv nejen zájem mate-
riální, ale také úsilí proudů proti němu pracu-
jfcích, podporoval naléhání poslanců dra. Pacáka,
dra. Stránského, dra. Brzoráda, Kaftana a Ma-
stálky u všech činitelů a vymohl, že pairové
schválili zákonodárný akt s nejurychlenějším
řízením. Hrabě Harrach byl referentem o něm.
Předseda klubu českého dr. Pacák po skončené
schůzi odebral se k němu a tlumočil mu uznání
zástupců lidu českého za jeho úspěšnou inter-
venci. Podle pravdy a skutečnosti konstatujeme,
žo ministr železniční dr. Wittek ujalse
svého dila a po celou noc vyjednával s pře-
dáky panské sněmovny, aby vyřízení tohoto
rozvrhu pro lokální dráhy na rok 1901 umo-
žnili. Boj o ně byl tuhý a nebyl veden všude
s otevřeným hledím. Nyní, kdy skončil se zda-
rem, nechceme činiti žádných rekriminaci, avšak
pro budoucnost zapamatujeme si, co bylo na-
strojeno, ale selhalo, abychom vzali z toho
naučeoí a čeliti mohli úkladům hned v jejich
počátku.
Říšská rada se teď odmičela. Na dlouho
asi. Snad do konce října, snad až do počátku listo-
padu. A co potom, po 4—5 měsících, bude, kdo
ví? Kdo věděti, kdo najisto předpověděti může
Po slavnostech spojených s cestou cisařovou do
království českého budou míti slovo s němy
zemskč.
Pacák
Stránský
Brzorád
Kaftan
ma
Harrach
Wittek
13
article
Předseda zahájil schůzi v 10.35 hod. dop.
Po přečtení došlých spisův a odbytí různých
formalit hr. Harrach poukázal na důležitost zá
kona o místních dráhách, jenž byl poslaneckou sně-
movnou vyřízen a navrhl, aby jej panská sněmovna
také projednala, což bylo schváleno.
Podobný návrh udělal dr. Plener o prodej
státních nemovitostí a byl také přijat; rovněž návrhy
stran předloh o sečtení zemědělských a živnosten
ských závodův a veterinářích.
Přechází se k jednacímu pořádu a Niebaue-
rově referátu přijímá se předloha o změně některýcl
ustanovení rentového zákona v 2. a 3. čtení
K návrhu hr. Harracha přijímá se záko
o místních dráhách tak, jak vyšel z poslanecké
sněmovny, za podklad rokování zevrubněho, a na-
vrhovatel sám zastupuje úřad referenta.
Ministr železnic dr. Wittek vytkl hlavní usta-
novení předlohy a změny, jež bylo třeba časem pod-
niknoutí co do zabezpečení některých trati a přízni
vějšího dodbytu jejich papírův a doporučovali j
k blahovolné úvaze.
Po referenlském doslovu byla přijata předloh
ve 2. a 3. čtení; rovněž tak předlohy o prodej
s tátníchnemovitosti tak jak vyšly z posla
necké sněmovny:
Na pořadu je dále předloha o sečtení země-
dělských a průslových závod
(referent InamaSťerne g g).
Ministr obchodu baron Call vytkl obavy vlády
bude li přijata předloha dle usnešení poslaneck
sněmovný, zvlášť k83, aby se veřejným korporacín
dala úplná státní nahrada za jejich přispění př
sčílání, při čemž jedná se o zájmy státní právě tak
jako o zájmy veřejné. Přimlouvá se, aby předloh
byla vrácena výboru,
Zpravodaj navrhuje tedy, aby předloha vrátila
se národohospodářskému výboru, což přijato.
Harrach
Plener
Wittek
Call
poslanecký sněmovna
InamaSťerne g g
14
article
Konečně jednalo se o nové úprav
služby úřadních zvěrolékařů a po
krátké debatě, jíž zúčastnili se hrabě Kuefstein,
kníže Lobkovic a baron Chlumecký, byla
schválena také tato předloha v 2. a 3. čtení.
Předseda ministerstva dr. Körber prohlásil
potom říšskou radu za odročenua
předseda ukončil schůzi o 12. hod. 30 m, s poledne.
Ve včerejší večerní schůzi odpovídal min.- př. dr
Körber na četné dotazy, také na Pantůčkův po
současném rozesílání českého vydání říš
sjkého zákonníka s německým textem a pravil
že opozdění spojené s překladem je často nevyhnu
telné, avšak na druhé straně nelze užiti zásady dě
lení práce a rozmnožení pracovních sil, zaměstna
ných pořizováním neněmeckých vydání v zájmu po
třebné jednotnosti jazyka a tím podmíněné sroz
umitelnosti a spolehlivosti textu. Zkusí však všechno
aby tuto nesnáz odstranil a vynasnaží se, aby
všechna vydání říšského zákonníkaj vycházela rychle
za sebou, ne-li vždy současně.
Na dotaz posl. Březnovského po jednání pol
cejního úřadu v Praze při zavraždění administrá-
tora pražské potravní daně Parůžka býv. kontrolo
rem Wurmem, že dle vylíčení stavu věcí nelze vy
čítati pražskému policejnímu ředitelství v tomto pří-
padě nijakého opomenutí. Proto neměl příčiny kt
zvláštnímu opatření.
Kuefstein
Lobkovic
Chlumecký
Körber
Pantůčkův
Wurm
Praha
15
article
— na Hailingerův po započítání aktivit
ních přídavků státních úřadníků a učitelů do
pense, že učinil čeho třeba bude k základu oněch
výpočlů. Vyšetřování týká se také služebnictva, ale
bude vyžadovati delší doby; na výsledku bude zále-
žeti další vládní ustanovení,
— na Slámův po starobním pojišťo-
vání soukromých úřadníků a zaveden
dělnického pojišťování invalidního a starobního, ž
o první věci podána již předloha, o druhých chystá
se a nebude se dlouho odkládati s její zkoncoväním.
— na Klofáčův po opravě zákona o ne-
mocenském pojišťování, že konají se pří-
pravné práce k léto opravě.
Posl. ryt. Jaworski a sp. dotazovali se p
kartelích resp., kdy bude podána příslušná před-
loha a postará-li se vláda, aby kartelové spolky zne-
možnily nebo znesnadnily se tak, aby nerušily vývoj
nových průmyslových odvětví.
Posl. dr. Hynek Lang a sp. dotazovali se p
neposkytování nutné podpory obeím politickýeh
okresů táborského a pelhřimovského živelními po-
hromami v r. 1900těžce stižených.
Již v VIII. sezení poslanecké sněmovny, dne
21. února 1901 konaném, praví, podal jsem odůvod-
něný návrh svůj v příčině poskytnutí nutné státní
podpory a nezúročitelné půjčky obeím politických
okresů táborského a pelhřimovského, jež postíženy
byly v posledních létech, zejmena pak v roce 1901.
hroznou průtrží mračen a nebývalým krupobitím,
tak že veškerá úroda v obcích těch na dobro zníčena
a velký nedostatek a hrozná bída mezi rolnictvem
našim zavládla.
Návrh můj vyřízen byl příznivě a jednomyslně
sněmovnou ve schůzi XXVÍI. dne 22. března 1901.
Slámův
Klofáčův
Posl
Jaworský
doktor
Lang
poslanecký sněmovna
16
article
Naplněn nadějí oprávněnou, že této mé žádosti
vyhověno bude též c. k. vládou příznivě, čekal jsem
na výsledek měsíc a více a se mnou tisíce a tisíce
ubobých v nouzi tonoucíci rolníků, již nemajíce ani
osevu ani píce pro zdecimovaný dobytek, ba ani
chleba pro sebe a rodinu svoji, vše sobě penězi
vypůjčenými opatřiti musili a tím do dluhů upadli —
než marně.
Pátraje po příčinách, pro které se záležitosť tak
dlouho nevyřizuje, obdržel jsem u slav. ministerstva
vysvětlení, že toto dalo sice k disposici určitý větší
obnos peněz k sanování panující bídy, živelními po-
hromami způsobeně, c. k. místodežitelství pro král,
české k rozdělení, že však toto povinnost svou
neplní.
17
article
Neboť když jsem záležilost tuto u, sl. c. k. okr
hejtmanství v Taboře urgiroval, dozvěděl jsem se
že sice c. k. místodržilelství dnem 18. dubna pod č.
5095. c. k. hejtmanství vyzvalo, aby ohledně záleži-
tostí té zprávu podalo, což se stalo dnem 25. dubna
že však, ačkoliv c. k. okr. hejtmanství panující nouzi
a bídu následkem rozličných živelních katastrof v po-
sledních letech konstatovalo a stvrdilo, že v okresu
táborském neméně než 69 katm obcí úplně zničeno
bylo a poskytnutá podpora 30.000 K pra nepatrná
byla, tak že při rozdělování jen zlosť a závisť zplo-
dila — předce do dnešního dne — tedy po více nel
6 nedělích — nenařídilo ještě mistodrži-
telství, aby velikost skod, jakož i po-
třebné množství osevu a píce na úvěr
koupené vyšetřeno bylo, aby tím i výše pod-
pory, jež by se rolnictvu našemu poskytnout-
měla, na jisto postavena byla a tak čeká
marně a strádá rolnictvo naše dále a dálel
Stejně se to má i s politickým okresem pelhři
movským.
I do tohoto okresu těžce zkoušeného, jenž ob-
držel pouze podpory státní v obnosu 40.000 K, ze
mena do berního okresu pelhřimovského, paco
ského a kamenického nedošla dosud očekávaná pod
pora státní bezpochyby ze stejného důvodu.
Tabora
18
article
Také návrh můj, aby stavba nutné okresní sil
nice s Rynárec-Houserovské, místodržitelským praž-
ským doporučené, co stavba z nouze byla považo-
vána a za tím účelem subvence státní, za niž okre
pelhřímovský již dnem 15. května zažádál, okres
tomu aspoň obnosem 30.000 K poskytnuta byla, ne-
došel do dnešního dne vyřízení a jak se právě do
vídám, dostati se má okresu podpory pouze v obnosu
2500 K kdežto země sama, žádných příjmů ne
mající, udělila subvenci od 3500 zl. a 5000 zl. bez
úročitelné půjčky.
Toť by arciť byla zcela nedostatečná, ba směšná
podpora státní.
V uvážení tohoto stavu věci kladou nižepsan
tento dotaz: Jsou ministrovi známy poměry tyto
zdaž hodlá přiměti místedržitelství k tomu, aby sně
movnou vyřízený návrh též skutečně proveden byl
podpora toužebná v brzku strádajícímu rolnictvu vy
placena byla.
Posl. V. Karbus podal na ministra financí ná
sledující dotaz
Dne 1. března t. r. ve 14. schůzi poslanecké
sněmovny učinil jsem dotaz na jakém základě od
pírá se českým obchodníkům a živnostníkům vydá
vání českých celních kvitancí. Na tento dotaz nejen
že jsem nedostal dosud odpovědí, ale naopak dochá-
zejí mně stále další stížnosti, čemuž na doklad při-
kládám rozhodnutí c. k. hlavního celního úřadu
Praze doručené obchodníku panu Boh. Pinkasovi
v Kárlíně.
Jest opravdu přímo neuvěřitelno jak libovolně
Posl
V Karbus
Boh
Pinkas
Kárlín
Rynárec
Houserovský
Praha
poslanecký sněmovna
19
article
V drobném prodeji:
ranní čísle o solě . . . za 8b
vdpolední . . . . . . . za 2b
va úlialkáck na venkověi
ranní dtslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . B h
Inserá ty
platí se hotévě napřad.
Přeěplaceni a fnserty plijína sdminl-
strace v Marínnské ulici č. a.
Tam nacházsjí se těš redskee
tiskárna a szpedice „Národnich Listů“.
Eukopiny se nevraosji-
smějí si počínati státní úřady v Čechách oproti pří-
slušníkům národnosti české a ještě neuvěřitelnějším
jest, že děje se tak za souhlasu nejvyšší instance,
totiž ministerstva financí jak vidno z toho, že na
dotaz můj nedostává se mně odpovědí a žádoucího
vysvětlení.
Se zřetelem k uvedenému dovolují si podepsaní
tázati se opětně J. E. p. ministra financí
1. Kdy dostane se jim odpovědi na dotaz ze
dne 1. března t. r. a za
2. bude li i na dále trpěno toto ponižující od-
strkávání jazyka českého úřady celními v Če-
chách?
Marínnský ulice
Čechy
20
article
Posl. Reichstědter v dotazu na předsedu
pravil: Ke konci tohoto zasedání podáno bylo ně-
kolik českých interpellací, které až do dneška zde
přečteny nebyly. Jelikož se zasedání na několik mě-
siců odročuje, nebudou interpellace tyto vůbec do
stenografického protokolu pojaty jedině z toho dů-
vodu, že nejsou německé, v čemž spatřovati musíme
velikou urážku naší národnosti, zvláště za těch okol-
ností, když veškeré zbylé interpellace německé dnes
ke konci schůze se předčítají. Myslím, že takové
urážky naší řeči a vůbec řeči slovanských nejméně
za těchto poměrů bylo zapotřebí. Já zvláště kladi jsem
váhu na interpellaci, kterou jsem podal, aby svět
zvěděl, jak utiskován jest český živel v Dolních Ra-
kousích, zvláště v Cáhnově, kde továrník Stra-
kosch s pomocí úřadů provozuje neslýchané násilí
na českém obyvátelstvu. Tato a jiné interpellace zů-
stanou nyní po několik měsíců nevyřízeny a nespráv-
nosti mohou se zatím páchati dále. Táži se tedy
předsedy, je-li ochoten, všechny interpellace, které
jsou sepsány jazyky neněmeckými, ještě před roz-
chodem našim nechati přečísti. Neučiní li ťak, bu-
deme v tom víděti zlovůli vůči nám, a tato zlovůle
může své nepříjemné pro vládu následky přinésti při
novém zasedání zvláště, ukáže-li se, že českému ná-
rodu a vůbec národům slovanským v jejich poža-
daveích nebylo vyhověno. Varuji povolané činitele
před optimismem, neboť lid náš má těch ústrků po
krk a dovede proti zlovolnému porušování práv ener-
gicky vystoupiti.
Posl
Stra
Dolní Ra
Cáhnov
22
article
Rakouská delegace.
Rakouská delegace.
Z Vídně, 11. června. (C. - B.)
Dnešní formální schůzí, ve které schválena
byla všechna usnesení v poslední instancia
konstafován úplný souhlas s votem delegace
madarské, zakončena letošní kampaň. Před-
seda prine Lobkovic vyslovil o práv ně-
nou tužbu, by na příště tento sbo
nezasedal současně s panskou
poslaneckou sněmovnou.
Závěrečná schůze rakouské delegace
byla zahájena předsedou princem Lobkovicem
o 1.15 hod. odp.
Než přešlo se k jednacímu pořadu, del. Bärn-
reither jako předseda rozpočtového výboru navrhl
pílné projednání resolučních návrhů, poda-
ných za zasedání.
Del. bar. Chlumecký vyslovil se pro jejich
pilnost odhlasování celkové, ale proti jejich obsahu.
Pilnost a celkové odhlasování bylo přijato a ko-
nečně také resoluce po návrhu rozpočtového výboru.
Lobkovic
Vídeň
poslanecký sněmovna
23
article
Ministr hr. Goluchowski odpověděl na Ax-
mannův dotaz po c. k. korrespondenční
kanceláři, že je to podnik výhradně rakouský,
jest podřízen předsednictví ministerskému a on není
obeznámen s jeho vnitřními poměry. Řídicí úřad-
níky jmenuje ministr přesidént a on proto neví,
jsou-li fakta, jež dotazovatelé uvádějí, pravdiva nebo
ne. Politická korrespondence je zcela soukromým
podnikem, na nějž nemá žádného vlivu.
— na dotaz del. Stránského a sp. po hromad-
ném vypovídání dělníků ze státních
závodů desavských, že dostav dotaz teprve
včera, ví jen tolik, co bylo v novinách. Myslí, že to.
není tak zcela správné, neboť by prý drážďanské
vyslanectvo bývalo o tom zaslalo zprávu. Nařídil
prý mu hned, aby věc vyšetřilo. Bude-li pravdiva,
učiní vše možné a zastane se zájmů vypovězenců
u desavské vlády. Pochybuje však, že tomu je tak,
jak oznamuje se, neboť by prý o tom musil také
něco věděti. Upozorňuje, že loni za delegačního
zasedání vyskytla se v novinách podobná zpráva
o hromadném vypovídání z Duryňska a nebyla
pravdiva.
— na Kaftanův dotaz po dědictví rakouského
příslušníka Josefa Marota, jenž byl 17. dubna 1899
v Guernaltenangu (Guatemala) zavražděn, že zná
případ ten dopodrobna. Jedná se o něm již dvě leta.
Vyřízení zdržoje se velkou vzdálenosti místa kde
pozůstalost nachází se. Podrobnosti záležitosti té by
delegäty nezajímaly. Dal o ní napsati pamětní
spisek, v němž jasně vylíčena. Spisek doručí dota-
zovatelům. Poznají z něho jak věc vznikla. My
právě obíráme se jí zevrubně a doufáme, že bude
dostí brzo vyřízena. Žádá dolazovatele, by si spisek
vzal a jeho obsah sdělil soudruhům.
Referenti-delegáti markýz Bacquehem, Walters-
Goluchowský
Stránský
Kaftanův
Josef marota
Bacquehem
Walters
Duryňsko
Guernaltenang
Guatemala
Axa
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovanský pěvee.
K padesáté ročnici úmrtí Vra ze Stanka.
Půl století již minulo, co zaslzel slovanský
Záhřeb nad truchlozvěstí, že umlkí navždy tlukoh
ilyrského slavíka, že v rozkvětu činnosti odešel
v neznámo, odkud nikdo se nevrací, básník
Stanko Vraz . . . Padesáte jar zelená se tráva
jeho rovu na hrbitově sv. Jiří v Záhřebě
koruny stromů šepotají zkazky o jeho snu,
o veliké duze vzájemnosti, rozklenuté nad Slo-
vanstvem!
Neutěšená retrospektiva na počátky minu-
lého století na slovanském Jihu! Jazyk živoří
v podruží, ve školách, v úřadech a v životě
veřejném němčina, na jihu vlaština, v aulách
universit latina. Písemnietví domácí skýtá leda
suchý materiál historikům literárním. Jihoslovan-
ské území rozčtvreeno na okrsky od sebe od-
dálené přírodou i vědomím.
Dalmacie po Gunduliči a Palmatiči, pře-
živši v Dubrovníce skvělou svoji epochu lite-
rární, uložila se k letargickému spánku, z něhož
marně snažili se ji vzbuditi Gjorgjíč a Kačic
Miošié. Slavonie úpí pod nátisky tureckými,
v provinciálném živoření Chorvatska zkomírá
kajkavština, bulharštinu nazývá sám Kopitan
»slovanským materiálem v albánské formě !«
Slovinci oddáni nečinnému snění. Kromě
členitosti jazykové, stěžoval rozvoj literární
i různý pravopis a nikde dost morálné síly.
usjednotiti jazyk i pismo a vymoci přijetí spo
lečného.
V matných těch dobách zableskli chmurami
nočních dřímot meteor, jenž záplavou jisker vy-
jasnil idejný obzor slávský, probudil muže-pracov
Stancu
Stanko
svatý . Jiří
Jihoslovan
Gundulič
Palmatič
Miošié
Slovinec
Záhřeb
Dalmacie
Slavonie
Chorvatsko
St
25
article
níky, již současně téměř sahají k dilu, vztyčujíce
sloupy budoucího chrámu Slavie.
Jedním z časných těch probuzenců by
Stanko Vraz.
V čarovné krajině cerovické, zvaně rájem
Štyrska, ve vesnici Žirovnicích stála kolébka
Vrazova. Zde uzřel 30. června 1810 první svi
denní, zde odkojen přsem slovinské matky pro
žil léta dětská v loktech chůvy Přírody; zde
vnímavé duši dětské byl zvuk bukolické píšťaly
hudbou sfér nebeských.
K modravým silhouetám hor, ssutinám
hradů a lesův obetkaných závojem báji pohliže
s utajenou bázní v duší, slýchaje z vypravován
lidu, že tam dli »kalvíni«, lidé zlí, odjinsíud vy-
obcovaní. . . Dlouho v životě vzpomínal na dět-
ské dojmy a v zpěvech jeho z let nejposledněj-
ších propleteny vzpomínky na kraje mezi Murou
a Drávou, od Mariboru a Arnože až k žírnému
Mezimuři. Jako jinoch patnáctiletý přišel na
studie do Mariboru, odkud po odbytém gymnasiu
odešel do Štyrského Hradce, aby se oddal filo-
sofií. Dle líčení Dovorinova a současných podo-
bízen byl Vraz hezký, ztepilý mladík, štíhlé po-
stavy, havranních vlasův a výrazné tváře s orli-
čím nosem. Druhem na universitě a důvěrným
přítelem byl mu ve Štyrském Hradci známý
slavista František Miklošič, jenž s vlasteneckými
soudruhy Antunem, Murkem, Muršecem, Oro
slavem, Catem a Košarem tvořili sdružení po
svěcené ideám slovanským.
Stanko
vrazit
Miklošič
Antun
Murko
Muršec
Žirovnice
Mura
Dráva
Maribor
Štyrský Hradec
Slavia
Štyrský Hradec
Cat
Košar
Oro slav
26
article
Především byla to ušlechtilá touha naučiti
a zdokonaliti se v jazycích světových prakticky
bezplatným přednášením jazyků, a Vráz učio
ruštině, Miklosič polštině, po různu též frančina,
angličina a španělština pěstována — Mickiewien
a Kollár byli mladým mužům zdrojem, z něhož
čerpáno nadšení. K samostatné činné práci do
spěl sbor ušlechtilých mladíků uspořádáním slov-
níka a mluvnice, později sbírkou povídek a ná-
rodních písní. V oboru posledním vynikl právě
Stanko Vraz. Jako u nás Erben, vykonal i o
znamenitý kus práce, sbíraje po tři léta ne-
únavně písně mezi lidem selským po Korutan-
sku, Krajině, Štyrsku a po západních újezdeeh
slovenských v Uhrách. Nápěvy dal si předzpě
vovati neb předehrávati na šalmaj od pasteveů.
Vráz
polština
Mickiewien
Kollár
Stanko
Erben
Korutany
Uhry
27
article
Sám Trstenjak musil Vrazovi každého večera
pískati na pišťalu nápěvy národních písní, Když
r. 1838 roztrhl se spolek ideálních jinochů ve
Štyrském Hradci a členové za svým povoláním
rozešli se do různých končin světa, uchýlil se
Stanko Vraz do Záhřeba, jemuž pak až do
smrti zůstal věren. V Záhřebě záhy přiklonil se
ke hloučku jihoslovanských vlastenců, publicistů
a učenců, pro něž měl Záhřeb té důležitosti
jako pro severní Slovany Praha. Zde poznal
Vraz muže, kteří v dějinách slovanského znovu-
zrození zapsáni jsou zlatým písmem. Byli to
Dragutin Rakovac, Ludevít Vukotinovič, A. Zden-
čaj, V. Babukič, Iv. Mažuranič, Iv. Kukuljevie
M. Bogovič, Trnski, France Prešern a j. Vráz
však nepřestával na osobním styku s přátel
jihoslovanskými. Sleduje hnutí všeslovanské
severnícha východních Slovanů, navázal styky
s vlastenci českými a ruskými, dopisuje si se
Šafaříkem, Čelakovským, Erbenem, Zapem, Stan-
kem a prof. Sreznevským, Kollára ctitelem byí
nezměrným; spis jeho »O slovanské vzájem-
nosti« nadchnul jej tak, že píše r. 1838 Murše-
covi: »Co nejdřive obdržíte z Mariboru knihu.
která ve Štyrském Hradci všecku slovanskou
krev pobouřila. Až ji přečtete, rozešlete jí, kam
koliv můžete, aby slovanská myšlenka rozšířila
se od severu na jih, od východu na západ.
kdekoliv zapomenuti Slované přebývají. Je t
slovanské evangelium.«
Stanko
Dragutin Rakovac
V Babukič
Iva
Mažuranič
M Bogovič
Trnski
Vráz
Šafařík
Čelakovský
Erben
Zap
profesor
Sreznevský
Kollár
Slovan
Záhřeb
Stan
Maribor
Štyrský Hradec
Slovan Praha
Ludevít Vukotinovič
Franca Prešern
28
article
Roku 1839 vydal Vraze v Záhřebě své se-
brané písně pod názvem »Narodne pěsni ilirske
koje se pěvaju po Štajerskom, Koruškoj i za-
padnoj strani Ugarske.« Z cenné sbírky této
přeložil Čelakovský několik písní, jež uveřejni
v »Musejníku« z r. 1840. Veliký vliv na další
činnost Vrazovu měla myšlénka Gajova, ilyrism
t. j. literární spojení všech Jihoslovanů. — Do
Záhřeba přinesl myšlénku ilyrismu dr. Ludevi
Gaj, muž nadaný a bystrý, jenž již v r. 1830
vydal spisek o opravě chorvatského pravopisu
a předložil organický pravopis po způsobu če-
ského, jihoslovanským literátům, u kterých záhy
vešel v užívání. Již r. 1835 přestala býti dosa-
vadní kajkavština (příbuzné nářečí slovinštině)
jazykem spisovným a nastoupil nový oufonetický
jazyk i pravopis, zvaný ilyrským. Chorvatšt
vlastenci *) nazvali jej tak, poněvadž se domní-
vali, že Ilyrové byli Slované. Ilyrština záhy se
ujala u jihoslovanských národů, jediní Srbové
nevzdali se staleté eyrilice a srbského svého
jména. Vraz, jenž pro ilyrštinu horoval, počal
záhy psáti po ilyrsku, což za zlé mu bylo vy-
kládáno a nazýván »slovinským úskokem« i od
samého Prešerna, jenž zůstal slovenštině věren.
Než Vraz nedbal toho a přeložil do ilyrštiny
Rukopis králodvorský. Ostatní spisy jeho psány
jsou pouze ilyrštínou. Poznamenati sluší,že
Vraz po absolvování filosofické fakulty, studoval
i práva, ale nepřilnul k vědám Themidiným.
Zasvětil celý život svůj výhradně písemnictví.
Tak vznikly r. 1840 v Záhřebě vydané »Dju-
balie«, růže šipkové, obdobné s Čelakovského
»Růží stolistou«, básně plné něhy a milosti.
Kromě zbožňované dívky opěvuje v nich pěve
Čelakovský
Gajův
Jihoslovan
doktor
Gaj
Ilyr
Slovan
Srba
Záhřeb
Dja
29
article
* Děje chorvatského »probuzení« znamenitě po-
užito za pozadí románu »Na úsvitě« od B. Šsudora-
Ejalského. Viz Paulíkův překlad v Ottově Lacmé
knihovně r. 1897.
svůj rodný kraj, jeho krásy a půvaby, jeho lid,
písně a zábavy.
V listě psaném Erbenovi sděluje, že jsou
to písně národní, slovinské, na jichž základech
zazněly verše jeho vlastní, původní. Sbírka, plná
melodii lásky, jest odleskem něžné duše Vra-
zovy, zperlené opálovou poesií jeho v každé
krůpěji rosy spadlé za ranních červánků Slo-
vanstva. Rok po té následovaly »Glase iz du-
brave žerovinske« a roku 1845 sbírka epi-
ckých a lyrických básní »Gusle l i tambura«.
Za spoluredakce Rakovce a Vukotinoviče založil
Vraz roku 1842 časopís »Kolo«, který po tři
léta redigoval. Uveřejnil tu mnohé plšně bud
sebrané, buď napsané nebo přeložené a opa-
třené kritieko-historickými úvody. V zábavném
listu »Iskra« vyšly v roce 1844 jeho »Pesm
ostavljenoga« a »Put v gornje strane«, líčící
zemi a život Krajineů. Od roku 1846 stal se
Vraz sekretářem »Matice ilyrské«, jejímž ná-
kladem vyšly v Záhřebě »lzvorne pesmes,
»Razluka pesme« a »Prevode«. V úřadu tajem-
nika setrval Vraz až do své smrti, jsa v roce
1848 svědkem uzavřeného bratrství Chorvatů a
Srbů v Záhřebě. Byl přítomen, když srbský
patriaréha Rajačič předěítal na národním sněmu
přísahu chorvatskému bánu Jellačičí. Prahu
navšlívil Vraz v roce 1845 a po druhé v roce
1848 při sjezdu slovanském, na kterém zvolen
byl náměstkem předsedovým. —
Však nebyla dlouhá nit jeho života ! K
konci května roku 1851 po krátké nemoci vy-
dech! Stanko Vraz poetickou svojí duší, vyrván
záhy z mnohoslibné pouti životem z řad boha-
týrů jihoslovanských. Ne mnoho děl zanechal
odkazem, ale — co zbylo, dýchalo horoucím
nadšením a hlubokým přesvědčením o velké
L. T.
budoucnosti Slovanstva.
B Šsudora Ejalský
Paulíkův
Erben
Glas
Pesm
Chorvat
Srba
Stanko
Rakovec
Iskra
Záhřeb
Praha
Ottův Lacmý