ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11e6f930-660d-11dc-a794-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 43, person 90, org 15, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 12. června 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 160.
4 article
Na ranní a odpol. linty přilohami („Nanéný Obzor“ v středu a „Literární Hlidka v pátek) předpláci seí Praze v administrani na měsle . . . . . . 2 K — h 6 K —h na čávrt leta . . . . s dvojí donáškou K 50 na měsíc . . . . . 7K0 na čtrt lela. ve nilalklekt 2 Kso na měsíc . . . . o a Poštout za měsíe Ba čivrk leta a dvojí zižlliou kei na měsje na čtvrt. let
Praha
5 article Pánům poslancům zemským!
Pánům poslancům zemským! Ježto sněm království českého nejvyšším patentem ze dne 8. června 1901 svolán jest ke dni 18. června 1901, dává se pánům poslancům věděti, že v týž den o 12. hodině polední bude sněm zahájen a že před zahá- jením sněmu budou o 11. hodině dopolední konány slavné služby boží v hlavním farním chrámu sv. Mikuláše na Malé straně v Praze. Dále se sděluje, že sněmovní kancelář [v sněmovní budově čís. pop. 176—III., hlavní schody, I. patro v levo) otevřena jest dnem 13. června 1901 počínajíc a to vždy od 9 hodin dopoledne až do 2 hodin odpoledne k tomu účelu, aby páni poslancové, vyká- zavše se — pokud toho třeba — certifikátem volebním, zapsali jmena svá do listiny pre- senční, a též aby jim po případě učiněna rsr n byla potřebná sdělení. Z praesidia sněmu. V PRAZE, dne 11. června 1901.
Mikuláš Praha
6 article K příchodu Jeho Milosti krále.
K příchodu Jeho Milosti krále. Královská Praha uvítá dnes po delší době zase ve svém středu svého krále. Je tomu deset let, co Jeho Milost hlavní město Svého českého království posléze na- vštíviti ráčila, aby Si prohlédla tehdejší naši jubilejní výstavu. Královská ona návštěva byla osvědčením nejvyššího uznání stoleté české práci a vznešenou panovnickou poklonou obrovskému pokroku, jejž byl český národ v uplynulém století učinil ve všech oborech lídské tvorby a lidského vědění. Pravíme: český národ a jenom český národ, neboť ně- mecké obyvatelstvo Čech se v jubilejní vý- stavě roku 1891 nezúčastnilo. Tehdejší ná- vštěva Jeho Milosti svědčila tedy jedině če- skému národu a jeho úspěchům na poli vě- dění a práce, ona svědčila pouze českému lidu a proto uvítal tento věrný, ale sebevě- domý a hrdý český lid svého krále s plnou vroucností, jakouž mu jen tehdejší obecný sta věcí dovoloval. I dnes uvítá — tím jsme docela jisti — máti českých měst a všechen český národ svými zástupci Jeho Mílost krále s touz upřímnou vroucností, jako učinil před desíti lety, ačkoli je význam letošní panovnické cesty docela jiný.
Praha Čechy
7 article
Dnes přijizdí Jeho Veličenstvo císař a král navštívit Svého českého království vůbec a za- vítá do Prahy, jakožto do hlavního města celé země a do metropole obou tuto krásnou vlast obývajících národů. Odevzdání nového ka- menného mostu veřejnému ruchu v Praze za- vdalo k letošní panovnické návštěvě sice časový podnět, ale obecný politický stav říše určuje její vnitřní značení a dodává jí zvláštní, ne pokrytě politické váhy. Rakousko bylo za posledních čtyř let zmítáno nevídaným dosud národně-politiekým zápasem, jehož terčem a strategickým cílem bylo jazykové právo v zemích koruny česk a jehož předními borci byli zástupcové če- ského a německého lidu těchto zemí Zejmena království české bylo v roz- vratu posledních let výhní a sopečným jíc- nem, z něhož za bouřných výbuchů zbavá, podpalná láva do rozpoutaných živlů jitři- vými proudy stále se řítila, jakož vůbec od počátku let šedesátých neurovnaný vnitřní stav a poměr tohoto království k ostatním zemím Jeho Veličenstva stále byl, jest a zů- stane pramenem vražedného, zhoubného zne- pokojení pro celou říši. V bezpřikladném katastrofou hrozícím bouřném rozvratu po- sledních let nastalo nyní působením konej šivého shluku různých okolností jakési, arc chvilkové jenom aneb aspoň toliko dočasně utišení, jakéž se i v dobách největších pří- rodních revolucí a převratů časem samo se bou dostavuje, a Jeho Veličenstvo spěchá. aby vlivem Své mocné osobnosti jakož i si
Praha Rakousko
8 article
lou Svého slova, jemuž by zajisté rád vdechl moc jakousi kouzelnou, co možná přispěl k prodloužení a úpevnění tohoto okamzitého příměří, ba, je li vůbec možno, ku zjednání trvalého míru a smíru v naší vlasti. V druhé periodě zápásů posledních čtyř lef zasazena byla českému ná- rodu těžká, bolestná rána, kterouz soupeřící nepřítel náš honositi se nesmi, ana jeho dílem ta rána nebyla, ale kteráž tím palčivější osten v srdei české h lidu zůstavila, čím jasnější jest jeho vědomí a nezvratnější objektivní pravda, že on ani jeho zástupcové nezápasili o žádné nadpraví, než toliko o skromnou míru nepo- píratelného, zákony zaručeného a také na nejvyšším místě slavně uznaného práva. Tuto ránu události posledních týdnů nezacelřly a osten jej bodá v duši českého lid dále. Jeho Milost náš král a vládce, znaje tento stav našeho nitra a obdařiv nedávno bohatě královské hlavní město Prahu, při- chází osobně mezi nás, aby několikadenním pobytem na královském hradě pražském. pozornosti našim ústavům věnovanou, vlíd nými slovy a snad i zvláštními skutky krá- lovské moci nám na jevo dal, že chápe cit naší zraněné duše, že rozumí našemu, tou dobou s velkým sebezapřením tlumenému bolu a že, chovaje k nám nezkalenou přízeň, toužebně si přeje, aby podařilo se nalézti způsob, jímž by nám zadostučinění dáno bylo, aniž by tím na říši nové bouře roz- vratu znovu byly uvaleny. Tak aspoň tlu- močí se nám význam panovníkovy návštěvy z míst, jak soudíme, zasvěcených a my ne- máme důvodu ani příčiny, abychom o správ nosti tohoto výkladu pochybovali.
Praha
9 article
Naopak soudíme, že také lid náš,že i národ český takto císařově cestě porozumí a dle toho se zachová. Jako zástupcové naši v nedávných rozmluvách s císařem a králem panovníkovi za jeho dobrou vůli děkovali, ale při tom důrazně připomínali, že ne může býti v Rakousku míru an klidu, dokud — vedle hospodářských potřeb — nebude dle možnosti za- dostučiměno také našim právům politickým a národním, k čemuž panovník opětně přisvědčil, — tak dá za- jisté i lid a národ náš skvělým uvítáním svého krále na jevo, že, znamenaje a vítaje s vroucím uspokojením jeho nezměněnou přízeň k nám, od jeho lásky a šle- chetné vůle s důvěrou očeká vá brzkého odčinění všech křiv a ústrků, jež nám dosud jest sná- šeti, jakož i zahájení státnické akce, kteráž by uplatněním zaručených práv a provedením poctivé, plné spra- vedlnosti tomuto království zjednala zdravý a trvalý mír, v němž by všechny síly a vlohy obyvatelstva k plnému rozkvětu dospěly, ku blahu obou národů, dynastiea celé říše. A v tom smyslu vzdáváme také my přicházejícímu králi svůj upřímný holdl
Rakousko
10 title
Říšská rada.
11 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vídně, 11. června. Vídeňský parlament byl v dnešní schůzi panské sněmovny ministen- ským předsedou na základě nej- vyššího zmocnění odročen na ne- určitou dobu. Mezi četnými předlohami, kterým dal tento sbor bez debaty souhlas, nalezal se také zákon o lokálních dráhách. Zvítězila tedy dobrá věc a neunavné úsilí poslanců českých nad potajnými, ale špatně tajenými rejdy, čelí- cími k odkladu důležitosti té do podzimu a tím
Vídeň panská sněmovna
12 article
k odročení staveb, o které jde, zase na rok. Srdečně a vroueí díky náležejí hraběti H ar- rachovi, který postihnuv nejen zájem mate- riální, ale také úsilí proudů proti němu pracu- jfcích, podporoval naléhání poslanců dra. Pacáka, dra. Stránského, dra. Brzoráda, Kaftana a Ma- stálky u všech činitelů a vymohl, že pairové schválili zákonodárný akt s nejurychlenějším řízením. Hrabě Harrach byl referentem o něm. Předseda klubu českého dr. Pacák po skončené schůzi odebral se k němu a tlumočil mu uznání zástupců lidu českého za jeho úspěšnou inter- venci. Podle pravdy a skutečnosti konstatujeme, žo ministr železniční dr. Wittek ujalse svého dila a po celou noc vyjednával s pře- dáky panské sněmovny, aby vyřízení tohoto rozvrhu pro lokální dráhy na rok 1901 umo- žnili. Boj o ně byl tuhý a nebyl veden všude s otevřeným hledím. Nyní, kdy skončil se zda- rem, nechceme činiti žádných rekriminaci, avšak pro budoucnost zapamatujeme si, co bylo na- strojeno, ale selhalo, abychom vzali z toho naučeoí a čeliti mohli úkladům hned v jejich počátku. Říšská rada se teď odmičela. Na dlouho asi. Snad do konce října, snad až do počátku listo- padu. A co potom, po 4—5 měsících, bude, kdo ví? Kdo věděti, kdo najisto předpověděti může Po slavnostech spojených s cestou cisařovou do království českého budou míti slovo s němy zemskč.
Pacák Stránský Brzorád Kaftan ma Harrach Wittek
13 article
Předseda zahájil schůzi v 10.35 hod. dop. Po přečtení došlých spisův a odbytí různých formalit hr. Harrach poukázal na důležitost zá kona o místních dráhách, jenž byl poslaneckou sně- movnou vyřízen a navrhl, aby jej panská sněmovna také projednala, což bylo schváleno. Podobný návrh udělal dr. Plener o prodej státních nemovitostí a byl také přijat; rovněž návrhy stran předloh o sečtení zemědělských a živnosten ských závodův a veterinářích. Přechází se k jednacímu pořádu a Niebaue- rově referátu přijímá se předloha o změně některýcl ustanovení rentového zákona v 2. a 3. čtení K návrhu hr. Harracha přijímá se záko o místních dráhách tak, jak vyšel z poslanecké sněmovny, za podklad rokování zevrubněho, a na- vrhovatel sám zastupuje úřad referenta. Ministr železnic dr. Wittek vytkl hlavní usta- novení předlohy a změny, jež bylo třeba časem pod- niknoutí co do zabezpečení některých trati a přízni vějšího dodbytu jejich papírův a doporučovali j k blahovolné úvaze. Po referenlském doslovu byla přijata předloh ve 2. a 3. čtení; rovněž tak předlohy o prodej s tátníchnemovitosti tak jak vyšly z posla necké sněmovny: Na pořadu je dále předloha o sečtení země- dělských a průslových závod (referent InamaSťerne g g). Ministr obchodu baron Call vytkl obavy vlády bude li přijata předloha dle usnešení poslaneck sněmovný, zvlášť k83, aby se veřejným korporacín dala úplná státní nahrada za jejich přispění př sčílání, při čemž jedná se o zájmy státní právě tak jako o zájmy veřejné. Přimlouvá se, aby předloh byla vrácena výboru, Zpravodaj navrhuje tedy, aby předloha vrátila se národohospodářskému výboru, což přijato.
Harrach Plener Wittek Call poslanecký sněmovna InamaSťerne g g
14 article
Konečně jednalo se o nové úprav služby úřadních zvěrolékařů a po krátké debatě, jíž zúčastnili se hrabě Kuefstein, kníže Lobkovic a baron Chlumecký, byla schválena také tato předloha v 2. a 3. čtení. Předseda ministerstva dr. Körber prohlásil potom říšskou radu za odročenua předseda ukončil schůzi o 12. hod. 30 m, s poledne. Ve včerejší večerní schůzi odpovídal min.- př. dr Körber na četné dotazy, také na Pantůčkův po současném rozesílání českého vydání říš sjkého zákonníka s německým textem a pravil že opozdění spojené s překladem je často nevyhnu telné, avšak na druhé straně nelze užiti zásady dě lení práce a rozmnožení pracovních sil, zaměstna ných pořizováním neněmeckých vydání v zájmu po třebné jednotnosti jazyka a tím podmíněné sroz umitelnosti a spolehlivosti textu. Zkusí však všechno aby tuto nesnáz odstranil a vynasnaží se, aby všechna vydání říšského zákonníkaj vycházela rychle za sebou, ne-li vždy současně. Na dotaz posl. Březnovského po jednání pol cejního úřadu v Praze při zavraždění administrá- tora pražské potravní daně Parůžka býv. kontrolo rem Wurmem, že dle vylíčení stavu věcí nelze vy čítati pražskému policejnímu ředitelství v tomto pří- padě nijakého opomenutí. Proto neměl příčiny kt zvláštnímu opatření.
Kuefstein Lobkovic Chlumecký Körber Pantůčkův Wurm Praha
15 article
— na Hailingerův po započítání aktivit ních přídavků státních úřadníků a učitelů do pense, že učinil čeho třeba bude k základu oněch výpočlů. Vyšetřování týká se také služebnictva, ale bude vyžadovati delší doby; na výsledku bude zále- žeti další vládní ustanovení, — na Slámův po starobním pojišťo- vání soukromých úřadníků a zaveden dělnického pojišťování invalidního a starobního, ž o první věci podána již předloha, o druhých chystá se a nebude se dlouho odkládati s její zkoncoväním. — na Klofáčův po opravě zákona o ne- mocenském pojišťování, že konají se pří- pravné práce k léto opravě. Posl. ryt. Jaworski a sp. dotazovali se p kartelích resp., kdy bude podána příslušná před- loha a postará-li se vláda, aby kartelové spolky zne- možnily nebo znesnadnily se tak, aby nerušily vývoj nových průmyslových odvětví. Posl. dr. Hynek Lang a sp. dotazovali se p neposkytování nutné podpory obeím politickýeh okresů táborského a pelhřimovského živelními po- hromami v r. 1900těžce stižených. Již v VIII. sezení poslanecké sněmovny, dne 21. února 1901 konaném, praví, podal jsem odůvod- něný návrh svůj v příčině poskytnutí nutné státní podpory a nezúročitelné půjčky obeím politických okresů táborského a pelhřimovského, jež postíženy byly v posledních létech, zejmena pak v roce 1901. hroznou průtrží mračen a nebývalým krupobitím, tak že veškerá úroda v obcích těch na dobro zníčena a velký nedostatek a hrozná bída mezi rolnictvem našim zavládla. Návrh můj vyřízen byl příznivě a jednomyslně sněmovnou ve schůzi XXVÍI. dne 22. března 1901.
Slámův Klofáčův Posl Jaworský doktor Lang poslanecký sněmovna
16 article
Naplněn nadějí oprávněnou, že této mé žádosti vyhověno bude též c. k. vládou příznivě, čekal jsem na výsledek měsíc a více a se mnou tisíce a tisíce ubobých v nouzi tonoucíci rolníků, již nemajíce ani osevu ani píce pro zdecimovaný dobytek, ba ani chleba pro sebe a rodinu svoji, vše sobě penězi vypůjčenými opatřiti musili a tím do dluhů upadli — než marně. Pátraje po příčinách, pro které se záležitosť tak dlouho nevyřizuje, obdržel jsem u slav. ministerstva vysvětlení, že toto dalo sice k disposici určitý větší obnos peněz k sanování panující bídy, živelními po- hromami způsobeně, c. k. místodežitelství pro král, české k rozdělení, že však toto povinnost svou neplní.
17 article
Neboť když jsem záležilost tuto u, sl. c. k. okr hejtmanství v Taboře urgiroval, dozvěděl jsem se že sice c. k. místodržilelství dnem 18. dubna pod č. 5095. c. k. hejtmanství vyzvalo, aby ohledně záleži- tostí té zprávu podalo, což se stalo dnem 25. dubna že však, ačkoliv c. k. okr. hejtmanství panující nouzi a bídu následkem rozličných živelních katastrof v po- sledních letech konstatovalo a stvrdilo, že v okresu táborském neméně než 69 katm obcí úplně zničeno bylo a poskytnutá podpora 30.000 K pra nepatrná byla, tak že při rozdělování jen zlosť a závisť zplo- dila — předce do dnešního dne — tedy po více nel 6 nedělích — nenařídilo ještě mistodrži- telství, aby velikost skod, jakož i po- třebné množství osevu a píce na úvěr koupené vyšetřeno bylo, aby tím i výše pod- pory, jež by se rolnictvu našemu poskytnout- měla, na jisto postavena byla a tak čeká marně a strádá rolnictvo naše dále a dálel Stejně se to má i s politickým okresem pelhři movským. I do tohoto okresu těžce zkoušeného, jenž ob- držel pouze podpory státní v obnosu 40.000 K, ze mena do berního okresu pelhřimovského, paco ského a kamenického nedošla dosud očekávaná pod pora státní bezpochyby ze stejného důvodu.
Tabora
18 article
Také návrh můj, aby stavba nutné okresní sil nice s Rynárec-Houserovské, místodržitelským praž- ským doporučené, co stavba z nouze byla považo- vána a za tím účelem subvence státní, za niž okre pelhřímovský již dnem 15. května zažádál, okres tomu aspoň obnosem 30.000 K poskytnuta byla, ne- došel do dnešního dne vyřízení a jak se právě do vídám, dostati se má okresu podpory pouze v obnosu 2500 K kdežto země sama, žádných příjmů ne mající, udělila subvenci od 3500 zl. a 5000 zl. bez úročitelné půjčky. Toť by arciť byla zcela nedostatečná, ba směšná podpora státní. V uvážení tohoto stavu věci kladou nižepsan tento dotaz: Jsou ministrovi známy poměry tyto zdaž hodlá přiměti místedržitelství k tomu, aby sně movnou vyřízený návrh též skutečně proveden byl podpora toužebná v brzku strádajícímu rolnictvu vy placena byla. Posl. V. Karbus podal na ministra financí ná sledující dotaz Dne 1. března t. r. ve 14. schůzi poslanecké sněmovny učinil jsem dotaz na jakém základě od pírá se českým obchodníkům a živnostníkům vydá vání českých celních kvitancí. Na tento dotaz nejen že jsem nedostal dosud odpovědí, ale naopak dochá- zejí mně stále další stížnosti, čemuž na doklad při- kládám rozhodnutí c. k. hlavního celního úřadu Praze doručené obchodníku panu Boh. Pinkasovi v Kárlíně. Jest opravdu přímo neuvěřitelno jak libovolně
Posl V Karbus Boh Pinkas Kárlín Rynárec Houserovský Praha poslanecký sněmovna
19 article
V drobném prodeji: ranní čísle o solě . . . za 8b vdpolední . . . . . . . za 2b va úlialkáck na venkověi ranní dtslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . B h Inserá ty platí se hotévě napřad. Přeěplaceni a fnserty plijína sdminl- strace v Marínnské ulici č. a. Tam nacházsjí se těš redskee tiskárna a szpedice „Národnich Listů“. Eukopiny se nevraosji- smějí si počínati státní úřady v Čechách oproti pří- slušníkům národnosti české a ještě neuvěřitelnějším jest, že děje se tak za souhlasu nejvyšší instance, totiž ministerstva financí jak vidno z toho, že na dotaz můj nedostává se mně odpovědí a žádoucího vysvětlení. Se zřetelem k uvedenému dovolují si podepsaní tázati se opětně J. E. p. ministra financí 1. Kdy dostane se jim odpovědi na dotaz ze dne 1. března t. r. a za 2. bude li i na dále trpěno toto ponižující od- strkávání jazyka českého úřady celními v Če- chách?
Marínnský ulice Čechy
20 article
Posl. Reichstědter v dotazu na předsedu pravil: Ke konci tohoto zasedání podáno bylo ně- kolik českých interpellací, které až do dneška zde přečteny nebyly. Jelikož se zasedání na několik mě- siců odročuje, nebudou interpellace tyto vůbec do stenografického protokolu pojaty jedině z toho dů- vodu, že nejsou německé, v čemž spatřovati musíme velikou urážku naší národnosti, zvláště za těch okol- ností, když veškeré zbylé interpellace německé dnes ke konci schůze se předčítají. Myslím, že takové urážky naší řeči a vůbec řeči slovanských nejméně za těchto poměrů bylo zapotřebí. Já zvláště kladi jsem váhu na interpellaci, kterou jsem podal, aby svět zvěděl, jak utiskován jest český živel v Dolních Ra- kousích, zvláště v Cáhnově, kde továrník Stra- kosch s pomocí úřadů provozuje neslýchané násilí na českém obyvátelstvu. Tato a jiné interpellace zů- stanou nyní po několik měsíců nevyřízeny a nespráv- nosti mohou se zatím páchati dále. Táži se tedy předsedy, je-li ochoten, všechny interpellace, které jsou sepsány jazyky neněmeckými, ještě před roz- chodem našim nechati přečísti. Neučiní li ťak, bu- deme v tom víděti zlovůli vůči nám, a tato zlovůle může své nepříjemné pro vládu následky přinésti při novém zasedání zvláště, ukáže-li se, že českému ná- rodu a vůbec národům slovanským v jejich poža- daveích nebylo vyhověno. Varuji povolané činitele před optimismem, neboť lid náš má těch ústrků po krk a dovede proti zlovolnému porušování práv ener- gicky vystoupiti.
Posl Stra Dolní Ra Cáhnov
21 title
Delegace.
22 article Rakouská delegace.
Rakouská delegace. Z Vídně, 11. června. (C. - B.) Dnešní formální schůzí, ve které schválena byla všechna usnesení v poslední instancia konstafován úplný souhlas s votem delegace madarské, zakončena letošní kampaň. Před- seda prine Lobkovic vyslovil o práv ně- nou tužbu, by na příště tento sbo nezasedal současně s panskou poslaneckou sněmovnou. Závěrečná schůze rakouské delegace byla zahájena předsedou princem Lobkovicem o 1.15 hod. odp. Než přešlo se k jednacímu pořadu, del. Bärn- reither jako předseda rozpočtového výboru navrhl pílné projednání resolučních návrhů, poda- ných za zasedání. Del. bar. Chlumecký vyslovil se pro jejich pilnost odhlasování celkové, ale proti jejich obsahu. Pilnost a celkové odhlasování bylo přijato a ko- nečně také resoluce po návrhu rozpočtového výboru.
Lobkovic Vídeň poslanecký sněmovna
23 article
Ministr hr. Goluchowski odpověděl na Ax- mannův dotaz po c. k. korrespondenční kanceláři, že je to podnik výhradně rakouský, jest podřízen předsednictví ministerskému a on není obeznámen s jeho vnitřními poměry. Řídicí úřad- níky jmenuje ministr přesidént a on proto neví, jsou-li fakta, jež dotazovatelé uvádějí, pravdiva nebo ne. Politická korrespondence je zcela soukromým podnikem, na nějž nemá žádného vlivu. — na dotaz del. Stránského a sp. po hromad- ném vypovídání dělníků ze státních závodů desavských, že dostav dotaz teprve včera, ví jen tolik, co bylo v novinách. Myslí, že to. není tak zcela správné, neboť by prý drážďanské vyslanectvo bývalo o tom zaslalo zprávu. Nařídil prý mu hned, aby věc vyšetřilo. Bude-li pravdiva, učiní vše možné a zastane se zájmů vypovězenců u desavské vlády. Pochybuje však, že tomu je tak, jak oznamuje se, neboť by prý o tom musil také něco věděti. Upozorňuje, že loni za delegačního zasedání vyskytla se v novinách podobná zpráva o hromadném vypovídání z Duryňska a nebyla pravdiva. — na Kaftanův dotaz po dědictví rakouského příslušníka Josefa Marota, jenž byl 17. dubna 1899 v Guernaltenangu (Guatemala) zavražděn, že zná případ ten dopodrobna. Jedná se o něm již dvě leta. Vyřízení zdržoje se velkou vzdálenosti místa kde pozůstalost nachází se. Podrobnosti záležitosti té by delegäty nezajímaly. Dal o ní napsati pamětní spisek, v němž jasně vylíčena. Spisek doručí dota- zovatelům. Poznají z něho jak věc vznikla. My právě obíráme se jí zevrubně a doufáme, že bude dostí brzo vyřízena. Žádá dolazovatele, by si spisek vzal a jeho obsah sdělil soudruhům. Referenti-delegáti markýz Bacquehem, Walters-
Goluchowský Stránský Kaftanův Josef marota Bacquehem Walters Duryňsko Guernaltenang Guatemala Axa
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovanský pěvee. K padesáté ročnici úmrtí Vra ze Stanka. Půl století již minulo, co zaslzel slovanský Záhřeb nad truchlozvěstí, že umlkí navždy tlukoh ilyrského slavíka, že v rozkvětu činnosti odešel v neznámo, odkud nikdo se nevrací, básník Stanko Vraz . . . Padesáte jar zelená se tráva jeho rovu na hrbitově sv. Jiří v Záhřebě koruny stromů šepotají zkazky o jeho snu, o veliké duze vzájemnosti, rozklenuté nad Slo- vanstvem! Neutěšená retrospektiva na počátky minu- lého století na slovanském Jihu! Jazyk živoří v podruží, ve školách, v úřadech a v životě veřejném němčina, na jihu vlaština, v aulách universit latina. Písemnietví domácí skýtá leda suchý materiál historikům literárním. Jihoslovan- ské území rozčtvreeno na okrsky od sebe od- dálené přírodou i vědomím. Dalmacie po Gunduliči a Palmatiči, pře- živši v Dubrovníce skvělou svoji epochu lite- rární, uložila se k letargickému spánku, z něhož marně snažili se ji vzbuditi Gjorgjíč a Kačic Miošié. Slavonie úpí pod nátisky tureckými, v provinciálném živoření Chorvatska zkomírá kajkavština, bulharštinu nazývá sám Kopitan »slovanským materiálem v albánské formě !« Slovinci oddáni nečinnému snění. Kromě členitosti jazykové, stěžoval rozvoj literární i různý pravopis a nikde dost morálné síly. usjednotiti jazyk i pismo a vymoci přijetí spo lečného. V matných těch dobách zableskli chmurami nočních dřímot meteor, jenž záplavou jisker vy- jasnil idejný obzor slávský, probudil muže-pracov
Stancu Stanko svatý . Jiří Jihoslovan Gundulič Palmatič Miošié Slovinec Záhřeb Dalmacie Slavonie Chorvatsko St
25 article
níky, již současně téměř sahají k dilu, vztyčujíce sloupy budoucího chrámu Slavie. Jedním z časných těch probuzenců by Stanko Vraz. V čarovné krajině cerovické, zvaně rájem Štyrska, ve vesnici Žirovnicích stála kolébka Vrazova. Zde uzřel 30. června 1810 první svi denní, zde odkojen přsem slovinské matky pro žil léta dětská v loktech chůvy Přírody; zde vnímavé duši dětské byl zvuk bukolické píšťaly hudbou sfér nebeských. K modravým silhouetám hor, ssutinám hradů a lesův obetkaných závojem báji pohliže s utajenou bázní v duší, slýchaje z vypravován lidu, že tam dli »kalvíni«, lidé zlí, odjinsíud vy- obcovaní. . . Dlouho v životě vzpomínal na dět- ské dojmy a v zpěvech jeho z let nejposledněj- ších propleteny vzpomínky na kraje mezi Murou a Drávou, od Mariboru a Arnože až k žírnému Mezimuři. Jako jinoch patnáctiletý přišel na studie do Mariboru, odkud po odbytém gymnasiu odešel do Štyrského Hradce, aby se oddal filo- sofií. Dle líčení Dovorinova a současných podo- bízen byl Vraz hezký, ztepilý mladík, štíhlé po- stavy, havranních vlasův a výrazné tváře s orli- čím nosem. Druhem na universitě a důvěrným přítelem byl mu ve Štyrském Hradci známý slavista František Miklošič, jenž s vlasteneckými soudruhy Antunem, Murkem, Muršecem, Oro slavem, Catem a Košarem tvořili sdružení po svěcené ideám slovanským.
Stanko vrazit Miklošič Antun Murko Muršec Žirovnice Mura Dráva Maribor Štyrský Hradec Slavia Štyrský Hradec Cat Košar Oro slav
26 article
Především byla to ušlechtilá touha naučiti a zdokonaliti se v jazycích světových prakticky bezplatným přednášením jazyků, a Vráz učio ruštině, Miklosič polštině, po různu též frančina, angličina a španělština pěstována — Mickiewien a Kollár byli mladým mužům zdrojem, z něhož čerpáno nadšení. K samostatné činné práci do spěl sbor ušlechtilých mladíků uspořádáním slov- níka a mluvnice, později sbírkou povídek a ná- rodních písní. V oboru posledním vynikl právě Stanko Vraz. Jako u nás Erben, vykonal i o znamenitý kus práce, sbíraje po tři léta ne- únavně písně mezi lidem selským po Korutan- sku, Krajině, Štyrsku a po západních újezdeeh slovenských v Uhrách. Nápěvy dal si předzpě vovati neb předehrávati na šalmaj od pasteveů.
Vráz polština Mickiewien Kollár Stanko Erben Korutany Uhry
27 article
Sám Trstenjak musil Vrazovi každého večera pískati na pišťalu nápěvy národních písní, Když r. 1838 roztrhl se spolek ideálních jinochů ve Štyrském Hradci a členové za svým povoláním rozešli se do různých končin světa, uchýlil se Stanko Vraz do Záhřeba, jemuž pak až do smrti zůstal věren. V Záhřebě záhy přiklonil se ke hloučku jihoslovanských vlastenců, publicistů a učenců, pro něž měl Záhřeb té důležitosti jako pro severní Slovany Praha. Zde poznal Vraz muže, kteří v dějinách slovanského znovu- zrození zapsáni jsou zlatým písmem. Byli to Dragutin Rakovac, Ludevít Vukotinovič, A. Zden- čaj, V. Babukič, Iv. Mažuranič, Iv. Kukuljevie M. Bogovič, Trnski, France Prešern a j. Vráz však nepřestával na osobním styku s přátel jihoslovanskými. Sleduje hnutí všeslovanské severnícha východních Slovanů, navázal styky s vlastenci českými a ruskými, dopisuje si se Šafaříkem, Čelakovským, Erbenem, Zapem, Stan- kem a prof. Sreznevským, Kollára ctitelem byí nezměrným; spis jeho »O slovanské vzájem- nosti« nadchnul jej tak, že píše r. 1838 Murše- covi: »Co nejdřive obdržíte z Mariboru knihu. která ve Štyrském Hradci všecku slovanskou krev pobouřila. Až ji přečtete, rozešlete jí, kam koliv můžete, aby slovanská myšlenka rozšířila se od severu na jih, od východu na západ. kdekoliv zapomenuti Slované přebývají. Je t slovanské evangelium.«
Stanko Dragutin Rakovac V Babukič Iva Mažuranič M Bogovič Trnski Vráz Šafařík Čelakovský Erben Zap profesor Sreznevský Kollár Slovan Záhřeb Stan Maribor Štyrský Hradec Slovan Praha Ludevít Vukotinovič Franca Prešern
28 article
Roku 1839 vydal Vraze v Záhřebě své se- brané písně pod názvem »Narodne pěsni ilirske koje se pěvaju po Štajerskom, Koruškoj i za- padnoj strani Ugarske.« Z cenné sbírky této přeložil Čelakovský několik písní, jež uveřejni v »Musejníku« z r. 1840. Veliký vliv na další činnost Vrazovu měla myšlénka Gajova, ilyrism t. j. literární spojení všech Jihoslovanů. — Do Záhřeba přinesl myšlénku ilyrismu dr. Ludevi Gaj, muž nadaný a bystrý, jenž již v r. 1830 vydal spisek o opravě chorvatského pravopisu a předložil organický pravopis po způsobu če- ského, jihoslovanským literátům, u kterých záhy vešel v užívání. Již r. 1835 přestala býti dosa- vadní kajkavština (příbuzné nářečí slovinštině) jazykem spisovným a nastoupil nový oufonetický jazyk i pravopis, zvaný ilyrským. Chorvatšt vlastenci *) nazvali jej tak, poněvadž se domní- vali, že Ilyrové byli Slované. Ilyrština záhy se ujala u jihoslovanských národů, jediní Srbové nevzdali se staleté eyrilice a srbského svého jména. Vraz, jenž pro ilyrštinu horoval, počal záhy psáti po ilyrsku, což za zlé mu bylo vy- kládáno a nazýván »slovinským úskokem« i od samého Prešerna, jenž zůstal slovenštině věren. Než Vraz nedbal toho a přeložil do ilyrštiny Rukopis králodvorský. Ostatní spisy jeho psány jsou pouze ilyrštínou. Poznamenati sluší,že Vraz po absolvování filosofické fakulty, studoval i práva, ale nepřilnul k vědám Themidiným. Zasvětil celý život svůj výhradně písemnictví. Tak vznikly r. 1840 v Záhřebě vydané »Dju- balie«, růže šipkové, obdobné s Čelakovského »Růží stolistou«, básně plné něhy a milosti. Kromě zbožňované dívky opěvuje v nich pěve
Čelakovský Gajův Jihoslovan doktor Gaj Ilyr Slovan Srba Záhřeb Dja
29 article
* Děje chorvatského »probuzení« znamenitě po- užito za pozadí románu »Na úsvitě« od B. Šsudora- Ejalského. Viz Paulíkův překlad v Ottově Lacmé knihovně r. 1897. svůj rodný kraj, jeho krásy a půvaby, jeho lid, písně a zábavy. V listě psaném Erbenovi sděluje, že jsou to písně národní, slovinské, na jichž základech zazněly verše jeho vlastní, původní. Sbírka, plná melodii lásky, jest odleskem něžné duše Vra- zovy, zperlené opálovou poesií jeho v každé krůpěji rosy spadlé za ranních červánků Slo- vanstva. Rok po té následovaly »Glase iz du- brave žerovinske« a roku 1845 sbírka epi- ckých a lyrických básní »Gusle l i tambura«. Za spoluredakce Rakovce a Vukotinoviče založil Vraz roku 1842 časopís »Kolo«, který po tři léta redigoval. Uveřejnil tu mnohé plšně bud sebrané, buď napsané nebo přeložené a opa- třené kritieko-historickými úvody. V zábavném listu »Iskra« vyšly v roce 1844 jeho »Pesm ostavljenoga« a »Put v gornje strane«, líčící zemi a život Krajineů. Od roku 1846 stal se Vraz sekretářem »Matice ilyrské«, jejímž ná- kladem vyšly v Záhřebě »lzvorne pesmes, »Razluka pesme« a »Prevode«. V úřadu tajem- nika setrval Vraz až do své smrti, jsa v roce 1848 svědkem uzavřeného bratrství Chorvatů a Srbů v Záhřebě. Byl přítomen, když srbský patriaréha Rajačič předěítal na národním sněmu přísahu chorvatskému bánu Jellačičí. Prahu navšlívil Vraz v roce 1845 a po druhé v roce 1848 při sjezdu slovanském, na kterém zvolen byl náměstkem předsedovým. — Však nebyla dlouhá nit jeho života ! K konci května roku 1851 po krátké nemoci vy- dech! Stanko Vraz poetickou svojí duší, vyrván záhy z mnohoslibné pouti životem z řad boha- týrů jihoslovanských. Ne mnoho děl zanechal odkazem, ale — co zbylo, dýchalo horoucím nadšením a hlubokým přesvědčením o velké L. T. budoucnosti Slovanstva.
B Šsudora Ejalský Paulíkův Erben Glas Pesm Chorvat Srba Stanko Rakovec Iskra Záhřeb Praha Ottův Lacmý