1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 13. srpna 1913.
Praha
6
article
Naranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na čtvrt feta. . B K — h
s dvoji donáškou
na měsíe.
na čivrt leta :. . . 7 K ah h
ve fliálk šeh
sa máslo. . . 9 K 80
Poštou.
na měslo, . . . .
za čivrt lsta. . . . K e0
s dvoji zásilkou
na měsle,
za dvrtista. . . . K oo
Pošta
Praha
7
article
damí-
V drobném prodejin
ranní čislo o sobé
večerní .. za k
Ve fliálkách na venkově:
rarní čisle
večerni. . . . . . s
ane
Inaeráslisie
platí ne hotově napřed.
ředplacení a inserty příjima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacháznji ne těl
redakce, tiskárna a etpediee
„Národnich Listů“
Rukopisy so nevracsjii
8
article
vodlat sS k uronipndo
10
article
V Praze, 13. srpna.
V neděli dne 17. srpna sjedou se na vý-
stavu v Chomutově důvěrníci Němců z Čech
k porokování o situaci národní a politické; ne-
sporně možno očekávati od tohoto „Volks-
tagu“ formulováni nejčasovějšího národ-
ního a politického programu a postupu něme-
cké politiky v Čechách jak vůči událostem
našem království, tak i k příštím událostem
říši. Chomütovský Volkstag přinese reorga-
nisaci německých stran politi-
ckých na podkladě všeobecné ho
sborudůvěrnického ztřebenické-
ho „Volksratu“ a střediskněmecké
samosprávy, a účinky této reorganisace
národního a politického seskupení německého
budou se jistě dotýkati v první řadě české
politiky, české obranné práce národnía
kulturní.nsa ad asihlo
Základ k této německé reorganisaci ná-
rodní a politické položilo včerejší usnesení
mimořádné valné hromady „Volksratu“ v Lo-
vosicích, jak dokazuje toto usnesení:« abe
„1. „Volksrat“ bere na vědomí, že před-
sednictvo svazu býv. zemských poslanců ně-
meckých v Chomutově dne 17. srpna učiní
tento návrh: Budiž zřízen výbor, který se zá-
stupci „Volksratu“, ústředny německých okre-
sů a německé kanceláře měst sejde se ku po-
radě k návrhu stanov pro stálý sbor důvěr-
níků. Počet důvěrníků, vyslaných těmito třemi
korporacemi, budiž tak veliký, jako počet dů-
abolo
věrníků v Chomutově volených.
2. Usnáší se, svolati co nejdříve veliký
německý Volkstag s německými poslanci říš
skými a bývalými poslanci zemskými za úče-
lem zaujetí stanoviska k národně-politické si-
tuaci.
Němec
Praha
Chomutov
Čechy
Lo
Chomütovský Volkstag
11
article
3. „Volksrat“ pozdravuje usnesení svazu
býv. něm. zemských poslanců, jímž ustavil se
až do nových voleb jako stálý výbor k hájení
německých zájmů.“
Ze sporů mezi poslanci a „Volksratem
vytvořilo se nyní jádro národní a politické
organisace, která bude míti nesporný rozhodu-
jící vliv na program i postup příští německé
politiky v Čechách i ve Vídni. Sledovali jsme
celou tuto záležitost od prvních jejích kroků
co nejpečlivěji a třeba že je zřejmo, že příští
sbor důvěrníků německých obdrží docela jiný
charakter než jaký původně zamýšlejí mu dáti
němečtí poslanci a že tedy ve formě a složení
jeho poslanci a politikové němečtí utrpěli po-
rážku, ve věci samé nemůžeme si zapírati,
že zřízením stálého sboru důvěrnického na-
cionální politika německá získá po-
silu koncentrováním všech svých složek do
jednoho ústředí. To také konstatuje dnešní
„Bohemia“, pravíc, že „Němci mohou nyní při-
kročiti od neproduktivních obranných zápasu
k dosažení positivních úspěchů.“ Program,
směr a taktiku tomuto novému národně-poli-
tickému sboru německému v Čechách dů te-
prve „Volkstag“, který bude následovati po
nedělním sjezdu chomutovském. Tento sjezd
vypracuje organisační rámec, jemuž obsah
duši vleje příští „Volkstag“.
Němec
Čechy
Vídeň
Bohemia
12
article
Předseda Svazu býv. německých zem-
ských poslanců dr. Bachmann dává v dne-
šní „Bohemii“ výraz úplné spokojenosti ně-
meckých poslanců s tímto řešením reorgani-
sace národní a politické práce Němců z Čech;
konstatuje při tom, že „Volksrat“ přistoupii
na fo, že vedení v čístě politických záležito-
stech připadá německým poslancům. Linii
německé politiky pro nejbližší dobu vysloví
dr. Bachmann v „Bohemii“ tímto výkla-
dem: „V Chomutově se ukáže, že „Deutsch-
böhmen“ absolutně nenechá si líbit stav věcí,
jak byl zařízeními hr. Stürgkha utvořen. Dnes
je jisto, že nová jednání českosněmecká jsou
nemožná nebo že musí vyzníti bez vý
sledně, pokud kn. Thun a hr. Stürgkh.
kteří prokázali, že jsou nepochybnými přáteli
i nástroji českých politiků, budou ve Vídni
v Praže směrodatnými.
pee
Vzejde tudíž světlo z Chomutova i Praze
i Vídni . ..
ln
doktor
Bachmann
Němec
Deutsch
Stürgkh
Thun
Čechy
Chomutov
Vídeň
Praha
Bohemia
14
article
Po uzavření miru.
Po uzavření miru.
Včera nastala skutečně dohoda rusko
francouzská v nazírání na otázku revise bu-
kurešťské smlouvy. Již včera ve večerníku
jsme označili tuto dohodu jako bezprostředn
a řekli jsme, že Rakousku nezbude nic jiného.
než tichý ústup. Dnešní vídeňské listy věnuj
již revisi dle požadavku Rakouska zeela málo
místa a to, co píší „Reichspost“ i „N. Wiener
Tagblatt“, jest pouhým troubením na ústup.
Vykládají znova, proč Rakousko-Uhersko má
právo žádati revisi, ale již není tu sebevědomé
mluvy včerejší, která říkala, že Rakousko
prosadí svůj požadavek i proti vůli velmoci.
Nápadným je nedostatek určitých zpráv
o podstatě dohody francouzsko-ruské. A ná-
padnou je také zamlklost o úmyslech Ra-
kouska. Včerejší večerní „Vossische Zeitung!
si dělá z celého postupu Rakouska otevřeně
šašky. Praví: „Rozumí-li se jménem revise
přezkoušení a změna bukureštské smlouvy.
pak jest německá vláda dnes jako dříve roz-
hodnuta, zůstati stranou od takového díla.
Měla-li by „revise“ spočívati v tom, aby se
bukureštská smlouva vzala se souhlasem na
vědomí, pak nezůstane Německo pozadu se
svým „ano a staň se.
Ruska
N Wiener
Rakousko
Uhersko
Německo
Vossische Zeitung
Tagblatt
15
article
Rusko se vzdalo nároku na revisí mírové
š smlouvy.
Z Paříže, 13. srpna. K diplomatické notě
publikované „Agence Havas“, dle které re-
visní otázka byla rozhodnuta v negativním
smyslu, oznamuje „Temps“ z Petrohradu
V Bukurešti podaná revisní nota praví, že
ruská vláda vyhražuje si právo v dohodě s ji-
nými velmocemi navrhnouti revisi mírové
smlouvy pokud jde o přístav Kavalu. Krok
tento vylučuje jakoukoliv neshodu francouz-
sko-ruskou, neboť dříve bude podmíněn doho-
dou velmocí. Výměna názorů mezi velmocem
o otázce revise poskytla nyní důkaz, že soli-
darita mezi Rakouskem a Ruskem
byla jennáhodná. Zatím co Rusko v do-
hodě s ostatními velmocemi chtělo zkoumati
otázku přístavu Kavaly, žádalo Rakou-
sko-Uhersko revisi celé mírov
smlouvy. Rakouské návrhy nezůstaly arcie
bez vlivu na ruskou politiku, která si nepřeje
změny hranic srbsko-bulharských. Aby Ra-
kousko-Uhersku se znemožnilo tyto plány
uskutečniti, vzdalo se Rusko raději
nároku na revisi mírové smlouv
v příčině Kavaly.
Z Londýna, 13. srpna. Bukurešťský zvlášt-
ní korespondent „Daily Telegraphu“ dr. Dillon
telegrafuje svému listu: Rusko dalo Bulharsku
slib, že Drinopol bude vyklizen a že Kavala
bude odstoupena Bulharsku, eventuálně také
ještě města Kočana a Radoviště. Ve zdejších
kruzích jest však považováno toto tvrzení z
naprosto překonané, neboť jest již zde známo.
že Rusko právě vzhledem na příslušné rakou-
ské přání vzdalo se svých nároků na revisi.
Z Paříže, 13. srpna. Časopisy oznamují
že se francouzské vládě podařilo pohnout
Rusko, aby prosadila příslušící jí právo pro-
zkoumání otázky příslušnosti Kavaly. Rusko
přistoupiio na stanovisko Francie a nebude
trvati na odstoupení Kavaly a údolí Strumy.
Havas
doktor
Dillon
Rusko
Paříž
Petrohrad
Bukurešť
Rakousko
Uhersko
Londýn
Bulharsko
Drinopol
Kočan
Francie
RakouskýUhersko
Daily Telegraph
16
article
Rakousko se vzdalo také revíse.
Z Vídně, 13. srpna. Naděje na revisi buku-
rešťské smlouvy je pohřbena, protože nároku
na ni zřeklo se i Rakousko. K rozhodnutí to-
muto přiměla Rakousko okolnost, že Rusko.
povolujíc vlivu francouzské vlády, upustilo o
revise v otázce kavalské. Francouzská vláda
ruské vládě prohlásila, že by ničeho proti re-
visi bukurešťské smlouvy nenamítala, ale že
si nepřeje, aby Kavala byla Řekům odňata.
Rusko po tomto prohlášení upustilo od revise
a po něm učinilo tak i Rakousko-Uhersko
protože, jak se úřadně doznává, zůstalo se
svou žádostí isolováno. Rakousko-Uhersko
sděluje se dále, jako signatární velmoc berlín-
ského míru, odepře uznání bukurešťskému
míru, což však bude mítí význam pouze pla-
tonický. Rakousko-Uhersko chce tím dáti pou-
ze na jevo, že nepovažuje bukurešťský mít
za věc dobrou a spravedlivou.
psp
Řek
Rakousko
Vídeň
Rusko
Uhersko
17
article
Z Berlína, 13. srpna. Berlínské časopisy
píší o neshodě vlády vídeňské s berlínskou
v otázce revise s naprostým klidem v přesvěd-
čení, že nesjednocenost ta potrvá jen krátkou
dobu. Ve Vídni prý se záhy nahlédne, že proti
celkové vůli Evropy nelze se stavěti. Jelikož
i petrohradská vláda ustoupila, nezbývá prý
hr. Berchtoldovi nic jiného, nežli tvářiti se
také uspokojeným. Hr. Berchtold snad zne-
náhla sezná, ze se celá jeho balkánská poli-
tika octla na nepravých kolejích. Pak neshody
mezi Německem a Rakousko-Uherskem zmízí
prý mnohem rychleji, nežli bývá to jindy
zvykem.
Naděje na revisi v Soliji.
Ze Sofije, 13. srpna. Revisní otázka tvoří
zde výlučně thema rozprav politických kruhů
a tisku, který trvá na přesvědčení, že přes
veškerý odpor některých velmpcí rumunské
usnesení bude opraveno. Sem došly informace
v tom směru, že Rakousko-Uhersko své sta
novisko v revisní otázce zachová. Že Rusko
by nechalo Bulharsko úplně padnouti a vzdalo
by se úplně revise, považuje se zde za vylou-
čeno.
Berchtold
Berlín
Vídeň
Evropa
Hradec
Německo
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Rusko
Bulharsko
18
article
Demobílisace v Srbsku.
Z Bělehradu, 13. srpna. (K. k.) Úřadnt
list uveřejňuje královský úkaz, nařízující de-
mobilisaci celé armády srbské.
Bulharsko demobilisuje.
Ze Sofije, 13. srpna. Bulharská vláda vy-
rozuměla velmoci, že odzbrojování již zahá-
jila, třebaže jí hrozi velké nebezpečí od Tu-
recka a požádala je znovu, aby učinily vše, by
přiměly Portu k vyklizení Thrakie. Ministr
Genaděv obdržel v příčině té od vyslanců při-
znivé ujištění. Protože rumunské vojsko dá se
na zpáteční postup teprve až uveřejněny bu-
dou odzbrojovací bulharské rozkazy, je obav
před srážkami mezi domů se vracejícími bul-
harskými záložníky a rumunskými vojíny.
Proto se bulharská vláda domáhá zakročení
velmoci, by přiměly Rumunsko k odvolání své
ho vojska.
Projev solijských universitních professorů.
Ze Sofije, 13. srpna. (K. k.) Professorský
sbor zdejší university uveřejňuje ostrý protest
proti telegramu professorů university athén-
ské, uveřejněné v evropském tisku, ve kte-
rém byla obsažena utrhačná obvinění bulhar-
ské armády a národa, Professoři obracejí se
ke svým zahraničním kolegům s prosbou, aby
jim byli nápomoneni při provádění vyšetřová-
ní Bulharskem navrženého.
Projev sofijských žen.
Ze Sofije, 13. srpna. (K. k.) Včera konal
se schůze žen, na které byla přijata resoluce.
ve které se poukazuje na to, že mír bukurešť-
ský je aktem vyděračským a apeluje se na
mocnosti, by provedly revisi míru, aby takt
zjednaly pevné podklady míru na Balkáně
Dále žádá se v resoluci, aby ženami byly vyše-
třeny násilnosti, spáchané nepřáteli Bulhar-
ska, a vyslovují se díky všem, kdož Bulharsko
hájili proti němu za těžkých okamžiků, které
musila země přestáti.
Port
Thrakie
Genaděv
Bulhar
Srbsko
Bělehrad
Bulharsko
Rumunsko
Balkán
univerzita athény
19
article
Sir Ed. Grey o situaci na Balkáně,
Sir Ed. Grey o situaci na Balkáně,
Z Londýna, 13. srpna. Na konci řeči své
prohlásil Grey, že koncert evropský sledoval
velky cil, totiž lokalisovati válku, a že bylo
moudrým, na tom přestati. Kdyby se bylo
o více usilovalo, bylo by to mohlo celý koncert
ohroziti. Je snadno mluvit o síle mocností
evropských a o tom, jak by mohly uplatnití
vůli svou kdyby jen chtěly. Ovšem mohou
provésti demonstraci lodní, kdyby však byly
měly intervenovati za posledních událostí, by-
ly by musily použiti vojska a riskovati, že toto
bude usmrceno. Je nesmírně těžko pohnouti
mocnosti evropské, aby povolily peníze a po-
užily vojska, leči jen tam, kde jde o zájmy je-
jich vlastní země. JJe vždy něčím pochybným
vésti válku, aby byl vynucen mír. Nemusí se
však soudíti, kdyby mocnosti jako celek ne-
byly použily moci, že žádná z nich by za žád-
ných okolností nebyla tak jednala. Kdyby mě-
la nastati násilná intervence, pravděpodobně
by nebyla provedena, koncertem evropským
jako celkem, nebo tak, že by koncert evrop-
ský dal jednomu členu mandát, nýbrž že by
jedna nebo druhá velmoc mohla býti tak pro-
vokována, že by ve vlastním zájmu jednala na
vlastní vrub.o hoobodsou b bn
Grey
Balkán
Londýn
20
article
Z Londýna, 13. srpna. („N. Fr. Pr.“) Pro-
hlášení Greyovo způsobilo v diplomati-
ckých kruzích velice dobrý dojem. Prohlášení
to nasvědčuje, že Italie a Francie dohodly se
v otázce Egejských ostrovů, jakož i že revise
bukureštského míru není v politickém smyslu
sice pravděpodobnou, avšak obsahuje také
pozoruhodnou výstrahu balkánským státům,
aby při zdrželivosti evropského koncertu ne-
myslily, že také jednotlivé velmoci za všech
okolností snesly by provokaci beztřestně.
V části prohlášení, jednajícím o Drinopoli.
je novou věcí nabídka Turecku, že velmoci
zasadí se v otázce válečné náhrady o pro-
spěch Turecka. Soudí se, že získán tím pod-
klad pro nové vyjednávání. Turci budou však
patrně žádati za vydání Drinopole přímou fi-
nanční pomoc, asi jako ji dostala Černá Hora.
ovšem v rozsahu mnohem větším.
Greyův
Turek
Londýn
Francie
Turecko
Drinopol
Italia
21
article
Král Ferdinand u III. armády.
Ze Sofije, 13. srpna. Král Ferdinand při-
byl do Kystendžilu, aby sám zpravil III. bul-
harskou armádu o uzavření míru. Král Ferdi-
nand vtáhne potom v čele III. armády do So-
fije.
da lovoh Situace v Sofiji.
Z Paříže, 13. srpna. Bulharská vlád-
z obav před revolucí nechce ani v Sofiji, ani
v jiném městě udržovati velké posádky.
Rozmluva s Pašičem. 1v
Z Bukurešti, 13. srpna. Ministerský před-
seda Pašič prohlásil, že úkolem Srbska nyn
bude, aby všecky své síly soustředilo ve sta-
rém i novém srbském území. V nových ze-
mích bude třeba vysťavěti několik železnič-
ních tratí a všude musí se zříditi obecné a od-
borné školy. O vyhlídkách na nový balkánský
svaz pravil: „My se již sejdeme, což je hlavn
věcí. Pak nám psané smlouvy a záruky úplně
vystačí.
Venizelos o úkolech tisku.
Z Bukurešti, 12. srpna. (K. k.) Odpoledne
konala se v obchodni komoře přijímací slav-
nost na počest mírových delegátů. Večer uspo-
řádal syndikát rumunského tisku banket. Před-
seda ministerstva Venizelos, odpovídaje
na přípitek, poukázal na sblížení národů bal-
kánských a prohlásil zvláště za úkol tisku, pří-
spívati k uskutečnění snah, projevivších se za
konference.
Ferdinand
Pašič
Venizelos
so
Paříž
Bukurešť
22
article
Správa nových území rumunských.
Z Bukurešti, 13. srpna. Až do zasedání
sněmovny, která jest svolána na den 5. října,
budou nová rumunská území spravována vo-
jensky.
Upevnění balkanské aliance sňatky.
Z Londýna, 13. srpna. Dle bukurešťské
zprávy „Daily The Mailu“ upevněna bude
balkánská aliance sňatky: 18letá vnučka krále
Karola princezna Alžběta zasnoubí se s ře-
ckým následníkem trůnu, kterému jest nyní
23 let, 19letý rumunský následník trůnu prino
Karol zasnoubí se s druhou dcerou cara Miku-
láše velkokněžnou Taťanou a 24letý srbský
korunní princ zasnoubí se s řeckou korunni
princeznou Olgou. (Tato poslední zpráva o za-
snoubení byla již z bělehradského úřadního
pramene vyvrácena. Pozn. red.)
Poštovní smlouva balkánských států.
Z Bukurešti, 13. srpna. („, Reichspost.
Rumunsko uzavře s balkánskými státy po-
štovní smlouvu, dle které zavede se ve styku
Rumunska s těmito zeměmi jednotné poštovné
železniční spojení srbsko-rumunské.
Z Paříže, 13. srpna. („Zeit.“) Z Bukurešti
se sděluje, že vlády rumunská a srbská povoli-
ly stavbu mostu přes Dunaj, který spojí želez-
niční síť srbskou se sítí rumunskou.
vižsvle
Karol
Alžběta
Mika
Olga
Bukurešť
Londýn
Rumunsko
Paříž
Dunaj
sněmovna
Zeit
23
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
1 Propouštění záložníků.
ls ze Sarajeva. 13. srpna. „Bosnisch
Post“ se dovídá, že všichní reservisté po-
volaní k činné službě v 15, a 16. armádním
sboru až inclus. do ročníku 1909 a náhradní
záložníci ročníků 1910 a 1911, jichž možno
postrádati, jakož i veškeří do činné služby
povolaní záložní gážisté budou propuštění.
Malý průtah mohl prý by býti zaviněn jen
dopravou. 15. armádní sbor zaujímá vojen-
ský obvod Bosny, 16. armádní sbor vojen-
ský obvod dalmatský a hercegovsky s a
Biskupský přípitek armádě.
Z Oseka, 13. srpna. (K. k. uh.) Biskup dr. K ra-
pac uspořádal včera ve své residenci v Dakovu
na počest důstojnického sborup oseckého domácího
pluku, gen. pěchoty Gerba, čís. 78. meškajícího
zde u příležitosti manévrů, slavnostní hostinu, na
které pronesl přípitek Jeho Veličenstvu císaři.
doktor
Sarajevo
Bosna
Osek
Bosnisch Post
24
article
Biskup pravil: olměa vvsbsl
„Zvedám pohár na zdar naší statečné armády.
která byla vždycky vysoce vážena a ctěna. Jeho
Veličenstvo, náš Nejmilostivější císař je hrdý na
svou statečnou armádu, básníci naši opěvajív
nesčíslných písních hrdinské činy statečných bo-
jovníků za vlast ve třicetileté a sedmileté válce.
v bitvách u Slavkova, Ošprů, Waterloo a v nověi-
ší době u Novary, Custozzy a Magenty. Náš lid
pohlíží s důvěrou na ozbrojené syny vlastí, cizina
obdivuje statečnost armády naší, její bezpříkladné
opovrhování smrtí, jde-li o blaho vlasti. Armáda
naše jest zárukou míru a její trvání zaručuje nám
pokoj a bezpečnost. Všude jsou nespokojené a tur-
bulentní živly, které chtějí podkopati organisaci
státu a šířiti bludné nauky. V boji proti takovým
živlům, které napsaly na svůj prapor „Zhoubus vla-
sti, rakousko-uherské monarchie“, je povinen
státi na svém místě nejen každý vojín, ale každý
vlastenecký občan. Příkladem musíme takové nau-
ky potírati.
Kdyby však jednou přišel snad okamžik, ve
kterém by naší statečné armádě byla dána příleži-
tost opět osvědčiti slavné přednosti, tu máme jen
jedno přání, aby se to stalo s nejlepším úspěchem
a štěstím zbraní. Sláva Jeho Veličenstvu, mocné!
mu ochránci vlasti naší, našemu vznešenému nei-
vyššímu veliteli a Jeho armáděl“
Přítomní provolávali nadšeně sláva“, hudba
zahrála hymnui národů.
Slavkov
Ošpr
Waterloo
Novara
Custozza
25
article
kolitcka hldka.
Zemská ústavnost v Čechách není zrušena.
Na úvahu „Lidových Novin“, námi cito-
vanou, o tom, že spor o oktroji nového voleb-
ního řádu je bezúčelný, poněvadž i volby za
starého voleb. řádu byly by oktrojovány, pro-
tože zemská ústava v Čechách byla zrušena,
reaguje dnes „Venkov“. Praví, že náhled „Li-
dových Novin“ je mylný: „Jest síce pravdou,
že částečně byl zaveden v Čechách absolutis-
mus, ale ústava na celé čáře přece jen zrušena
nebyla. Vysvítá to jasně z rozpouštěcího pa-
tentu, v němž císař praví: „Zemský sněm Na-
šeho království Českého jest rozpuštěn. Naří-
zujíce nové volby, ukládáme naší vládě atd.“
Z těchto slov je patrno, že císař v tomto
ohledu stojí na půdě dosava dn
ústavnosti a že tedy není tu řeči
o oktrolování starého volebního
řádu.“ Denníky národně sociální a realisti-
eký byly výkladem Lidových Novin“ pohor-
šeny; nejsou však svorny v dohadování po-
hnutek, jež vedly brněnský jinak přece hyper-
radikální list k vyslovení toho názoru,ni-
pálsna-
Německé názory o novém česko-něme-
ckém vyrovnání. beo
Býv. zemský poslanec za Liberec dr. Turn-
wald uveřejnil včera v obou libereckých denni-
cích článek, v němž polemisuje se známým vlád-
ním prohlášením z minulého týdne, ve „Fremden-
blattu“ uveřejněným, o budouenosti příštich věcí
v Čechách. Dr. Turnwald se se svou kritikou
lnonů
dloin
doktor
Turnwald
Čechy
Liberec
26
article
FEULLLEi
FEULLLEi
dafzvarnol
Maxim Gorkij na Capri. -
Vysoko nad caperskou Piccolou Marinou n
vrázné skále, kde pko nevidí, nežli jednotvárnou.
hlubokou modř Středního moře a nebe, kde jedi-
ným zvukem je šuméní příboje, tam nálezl Maxim
Gorkij po tolika létech potulného, neklidného ži-
vota tichý domov. Sedm'let žije již ruský spisova-
tel na ostrově Capri, jenž stal se mu druhou vlasti.
takže i nyní, kdy amnestie dovoluje mu beztrestný
návrat do Ruska, nechce Capri opustit. Na zvláštním
domku hned je viděl, že lu bydlí Rus: pestré po-
lévané cihly, které dle ruského slohu jsou kolem
oken, množství dřeva, upotřebeného na stavbě
zevně i uvnitř u větším množství, nežli je zvykem
u domků itaiských, prozrazují ruský vkus. Jednou
na procházce přišel Gorkij k novostavbě, jejíž po-
loha upoutala jeho pozornost. Odlehlost od' světa
vyhlidka na daleké mořské obzory tak se mu za-
líbily, že rychle rozhodnut, koupil rozestavěný do-
mek a dal jej dokončit dle ruského slohu. Teprve
když byla vilka hotova a i úvnitř po rusku zaříze-
na, povolal k sobě z vlasti ženu a dítě; odi té doby
je dům Gorkého přese všecku odloučenost od svě-
ta střediskem ruské kelonie na Capri, která se tu
usadila většinou jako průvod Gorkého. JJsou tu
právě tak jako Gorkij lidé, jimž politická nebo
literární činnost znemožnila pobyť ve vlasti: umělcl
Gorkij
Ruska
Gorký
Capri
Rusko
Rus
27
article
studenti, literáti a několik mecenášů moderníh
ruského umění. Kdo chce vidět tuto ruskou koloní
pohromadě, nechť jde k večeru do kavárny „Mor-
gano“, kde je všechny najde pohřížené buď do
četby, nebo do hry v šachy, což je baví do pozdních
hodin. Pak mlčky nastoupí zpáteční cestu do svých
roztroušených domovů. Někřeří až nahoru na Ana-
capri, jiní do Tragori nebo dolů do Mariny. Všichni
ctí Gorkého jako svou mlčky uznávanou hlavu
Shromáždí-li se kolem bzučícího samovaru ve velké
síni Gorkého vily, která slouží spisovateli za pra-
covnu, přijímací pokoj a knihovnu, je jim to po-
svátnou ehvili v jejich krásném vyhnanství. Gorkij
sám již není cizincem na Capri. Svérázný život
rybářského a vinařského nárůdku na Capri stal se
mu drahým a snaží se sdileti s nimi v podrobne-
stech svůj život. Ač se spisovatel azavírá před
velkým světem, nikdy neschází při národních slav-
nostech ostrovanů a právě tak nezamešká nikdy
on, volnomyšlenkář, kterého svatý Synod pronásle-
doval jako rouhače, nedělní bohoslužby a procesi.
které za zvuků hlučných pochodů pohybují se po
schodech uliček od kostela ke kostelu. Jen zřídka
opouští Gorkij ostrov. Před dvěma léty navštivil
zříceniny Messiny. Dojmů, jež si přivezl, použil v
románu, jehož středem je katastrofa Messiny. Nyní
— jak už bylo oznámeno — dokončil Gorkij román,
jehož dějištěm je Capri a osobami ostrované a ruská
kolonie. Za svého pobytu na Capri navázal Gorkii
styky s literární a uměleckou Italit. Pro své lite-
rární studium italské našel ovšem učitele k polle
Mor
Marino
Gorký
Gorkij
Capri
Messina
28
article
dání, totiž básníka a dramaturga Roberta Bracca,
který právě tak jako velkýRus zřídil tu na skalaatém
ostrově duševní dílnu a velkolepostí přírody.
nádherným panoramatem zálivu, posiluje ducha k
práci. Tu a tam ocitne se v tombo zátiší italských
a ruských umělců také český umělec. Nyní na při-
klad mešká na Capri mladý nadaný sochař Sapík
který Gorkého portrětoval.
mtvod
v noziee
oČeští malíři v Mnichově.
Bracca
Sapík
Gorký
Capri
Mnichov
29
article
Nynčiší mezinárodní umělecké výstavy v mnl-
chovském Glaspalastu účastní se také naši umělcí
Jan Preisler a Max Švabinský. Umělecké kruhy
jakož i naše čtenáře nadšené pro umění, jistě bu-
de zajímati, co o našich umělcích napsal uměle-
cký kritik „Müneh. Neueste Nachrichten“
Ne tak zcela původní je Pražan Jan
Preisler. Také jeho malba je dekorativní, ale orien-
tována dle mnchých moderních vzorů, které mož-
no jistě většinou hledati v Paříži. Z ušlechtilých
tónů manýry Aman-Jeanovy, až k následovníkům
Puvíse de Chavannes, tužíme tu mnohé ohlasy.
Také na Ludvika v. Hnfmannův dekorativní způ-
sob upomínaji některé tyto obrazy. Preisler má
ovšem velkou dávku vlastní mohoucnosti, pročež
je zcela možno, že ony upomínky vyvěrají z poe
dobnosti uměleckého mínění a ne z napodobování.
Přece však je nápadna mnohonásobná změna ba-
revných prostředků výrazu. Umělci je dán silný
hudební cit pro barvy, který se rád projevujev
slovansky měkkých tónech, a stejně cenný cit pro
ryímus plochy a linie. Také fantasie mu neschází.
„Předzvěst jara“, Jinoch na bělouší u horského
jezera a „Dívka s drakem“ jsou obrazy pravého
pohádkového kouzla. Malířsky pozoruhodny jsou
také zvláště „Komposice“, Jaděné do tónů gobe-
linů
S bohatou kolekcí barevných obrazů a grafik
vystupuje Max švabinský z Prahy. Nezapře gra-
fika také ve svých temperových a akvarelových
obrazech, které mají málo jednotný charakter, ale
mnoho niterností a individuality, pokud se uměle
nepouštř do příliš velkých rozměrů. Tak velká
„Sluneční lázeň“ uráží svou tvrdostí, kdežto malá
skizza k ní je malována zcela nádherně a šťavnatě.
Jako vynikající dlužno jmenovati obrazy „Rajky
a nahou ženu s modrou rajkou v tmavém prostoru
Švabinský grafik ovládá každou techniku s po-
někud akademičtější dovedností.,
Preisler
Švabinský
Pražan
Aman
Jeanův
Puvís
Chavannes
Hnfmannův
Jinoch
Max
Rajko
Paříž
Ludvik
Praha
Neueste Nachrichten
30
article
slal
sPravý.
0— Zemský zaak král. Českého bez textu! Nej
novějším činem zemské správní komise král. če-
ského jest vydání nálepek se znakem král. České.
ho, bílým lvem v červeném poli, ale úplně ble
text umoiilon něnlěno oluraol
Mezinárodní lékařský kongres v Londýně
Z Londýna, 13. srpna. (K. k.) Mezinárodní lé-
kařský kongres byl dnes ukončen. Příští bude se
konati vír. 1917 v Mnichově.
zelezníční most přes Amur. Z Chabarov-
ska, 12, srpna. (K. k.) Včera konalo se slavnostní
položení základního kamene k železničnímu mostu
přes Amur. Nový most bude největší stavbou to-
hoto druhu.
— Konkursy firem na světové výstavě v Genlu.
Z Bruselu, 12. srpna. Na světové výstavě v Gentu
jeví se již následky nepříznivé návštěvy a poměrně
el
nepatrných obchodů. Obchodní soud uvalil v po-
sledním týdnu konkurs na 6 firem, které zúčastní
se mezinárodní výstavy. Největší pasiva vykazuje
anglická firma, která zbudovala hotel ze dřeva
pro cizince na výstavu zavitavší. Firma byla zalo-
žena kapitálem 10 mil. franků, který však byl po
několika týdnech redukován na 212 mil. franků.
Nyní majitelé, či ředitelé podníku z Gentu zmízeli.
Londýn
Mnichov
Amur
Chabarov
Brusel
Gent
mezinárodní lékařský kongres
31
article
Pasiva při tomto jediném podniku se odhadují na
1.800.000 franků. Ostatní konkursy se týkají zá-
bavních místností. Tím se potvrzuje správnost pů-
vodního předpokladu, že cizinci na výstavě se bu-
dou zdržovati pouze ve dne, kdežto večery budou
tráviti v Bruselu neb Ostende.
=Skončení stávky dopravních dělníků ve
Vídní. Z Vídně, 13. srpna. (K. k.) Stávka dělníků
v zasílatelských podnicích byla na základě dohody
se zasílateli ukončena. n
= Skončená stávka v Lodží. Z Lodže,
13. srpna. (K. k.) Dělníci přádelny bavlny Louise
Hajera zahájili za starých podmínek opět práci.
— Stávka v Portugalsku. Z Barcelony, 13.
srpna. (K. k.) Ve 238 tkalcovnách se dosud ne-
pracuje. Stávkujících jest 22.000. Dnes ráno za-
hájilo opět 2000 dělníků práci, po snídani však
do práce nepřišli. Kromě tkalců zahájili opět práci
všichni ostatní dělníci v dělnických okresích a z
okolí Barcelony.
Stávka v Miláně. Z Milána, 13. srpna.
(K. k.) Od včerejška je stávka fakticky ukončena.
Tábor, uspořádaný syndikátním svazem, vyhlásiv-
ším stávku, se usnesi vyzvati všecky dělníkyv
Miláně, jakož i soudruhy v Italii, aby stávku ukon-
čili. Zpráva o opětném zahájení práce byla přijata
s uspokojením,
nee
Hajer
Brusel
Ostende
Vídeň
Lodž
Portugalsko
Barcelona
Milán
Tábor