5
article
Vidíte, pánové, že věci tyto tedy vypadají
jinak, když si na ně blíže a střízlivým světlem
posvitíme.
A přece páni agrárníci bour
lid na schůzích, jako by snad
chtěli nás ostatní stavy a stranu
svobodomyslnou zničiti, jako by
šlo o vysvobození rolnictva z ně-
jakého otroctví, kdežto v pravdě
nejde tu o naše blaho, nýbrž — jen
o jistou koterii.
Tato koterie, aby dosáhla svých účelů, po-
užívá prostředků všemožných: nepravdy, osočo-
vání křivého, hrubého terrorisování, bezdůvod-
ného útočení na stranu svobodomyslnou; taková
je ta práce a stystém »rolníka« z Prahy, radi-
kála pana Hrubého. A to již ode dvou let.
neboť od té doby byla veškerá jejich práce —
»příprava« půdy k volbám, vyjma toho, co do
brého časopis jejich podal.
Pánové, dobrá věc nepotře
buje nekalých prostředků k svo-
mu obhájení, tak háji se jen vě
špatná. A naše vlastní věc rol-
nická je dobrá, je spravedlivá,
proto nepotřebuje také špatných
obhájců.
Já nepravím, že by nesmýšleli to s rolni
ctvem dobře, nýbrž, že nezvolili dobrou cestu.
Pohledme, co vše vytýkají ná-
rodní straně svobodomyslné:
1. Strana tato prý rolnietvu slibovala, ale
ničeho mu nesplnila, ano, proti jeho zájmům
se stavěla;
2. v otázce vyrovnání s Uhry jednal
v opak se zájmy zemědělskými;
3. za sloužení straně jen bědných poměr
a uvedení v záhubu jsme se dožili, kdežto rol-
nictvo bylo ji žebříkem;
4. v národním směru pro bezprogramovos
strany, sloužení Vídní dožili jsme se neúspěchů
a pohan, že větších nikdo nám nevmetl a pod.
Tolik do nebe volajícího bezpráví a křivo
nemohlo prý je nechati klidnými a proto byl
nuceni utvořiti si stranu!
Nu, páni vědí, kde a zač to mají chytit
oni vědí, že u nás nyní pochodí nejlépe ten,
kdo umí všechno hanět, hodně nadávat, vše
udělat lepší — hubou.
Hrubý
Praha
Uhry
Vídeň
6
article
Ale soudný a střízlivý člověk
musí takovýmto počínáním býti
naplněn nejhlubší nevolí a opo-
vržením, poněvadž ví, že je to
všechno pouze zůmyslná, agitační
lež. Co však je při tom to nejsmutnější, že
takovýmito lžemi, ovšem raffinovaně podanými,
lid se na schůzích omamuje a béře je za pravé,
neboť páni dušují se, že jsou nejlepšími jeho
přáteli, kteří jen věc jeho mají na zřeteli, a lid
jim namnoze věří, neboť oni dovedou jej bouř-
livými řečmi tak roznítiti, že jde za nimi
nadšen a ani neuvažuje, zdali srovnává se to
vše se střizlivou skutečnosti. V listě svém po-
dobnými prostředky rozněcují rolnictvo, s o udný
člověk však v tom nevidí nic ji
ného, nežli humbug.
Ale dovolte, pánové, abychom ještě lépe
mohli v lodví pánů nahlédnouti a se o věci
přesvědčiti, všimněme sobě blíže řeči posl
Práška v Mladé Boleslavi 25. listopadu m.r.
pronešené. Řeč ta v »Obraně« vynáší se přímo
do nebos. Vybeřme sobě z ní aspoň ta hlavní
jádra a vizme, nejsou-li to jen slova, slova.
Prášek
Mladá Boleslav
7
article
Mladočeši prý porušili trpno
opposici; proto byli vinni freto-
váním Staročechů a sami z oppo-
sice své učinili konečně komedi
malichernou a směšnou.
Odsouzení zdreující!
Ale pan Prášek je o výhodě přítomnost
delegace na radě říšské oproti znění svého vý
roku předce přesvědčen, proto tam chce ji
Tvrzení, že Mladočeši z opposice své učinil
malichernou komedii — je ovšem samo směšnou
komedil, zvláště když to tvrdí týž Prášek, který
na vyrovnavacích konferencích sám uznal, že
se to jinak nedá dělat.
Punktace minul, protože je Mladočeši po-
chovali. Také zapomněl, že pochovali Windisch
grätze.
Hr. Badenovi prý odhlasoval
Mladočeši za nepatrný drobet ja
zykového práva vyrovnání s Uhry
a tak obětovali zájmy hospodářské
To je div, že takový státník, jakým je p. Prášek
neřekl ještě kdy a kde. On, duše strany, a neví.
že vlastně s vyrovnáním nic se nestalo,že
Mladočeši o vyrovnání vůbec nehla so-
vali a že je tedy odhlasovati nemobli.
Prášek
Windisch
Hradec
Uhry
8
article
Za Gautsche novzbuzen žádný
odpor. Pan Prášek to již nepamatuje a také
neví, jak to vlastně vše dopadalo.
Za Thuna s Kaizlem viděl svě
hnusné divadlo: Kaizl spolufak tor
Thunův; Mladočeši vládní stranou.
— Pan Prášek by býval byl proti vládě, která
stála a padala za naší věc; on o tom zase neví,
jak to vlastně bylo v prospěchu národa.
Za Körbra chtěli si Mladočeš
pomoci obstrukeí k reputaci. Inu
ovšem, Mladočeší nedělají nikdy nic vážně
dobře, kdyby se rozkrájeli! Pan Prášek byt
byl udělal vždy lépe.
Co prý je konečný výsledel
mladočeské politiky? — Otřesen
prestiže českého poselstva, zou-
falství, malomyslnostl
Je v tom jen kousek pravdy, pánové? Kdo
může dokázati, že poselstvo české zadalo věc
národa v tom nejmenším? Není dnes postaven
naše, vzdor směru nyní nám nepřátelskému, ta-
kové, že věc naše je nejtěžším přízrakem našieh
nepřátel, že dospívá se k poznání, že věc česká
přemožena býti nemůže a že federace konečně
nastati musí? A není té nejmenší malomyslnosti
a zoufalství v řadách našich, nýbrž v liduje
národní nekázeň, snahy chorobné, které chtěji
opak toho, co by se mělo činiti !
Proto prý lepšl lidé mají př
jiti, kteří by lépe hospodařili se
statky národními. Tací, jakým ovšem je
i p. Prášek, který řekl, že to jinak nejde ! On
to dovede nejlépe posouditi; ale o tom nemá
ponětí, že za nynější delegaci mladočeskou neni
v národě pro ten čas náhrady a že lépe věc
naše opatřena býti nemůže.
Dále se ptá: vyváženy neúspěchy
hospodářské politickými? O všem
te naprosto ne. Strana mladočeská
je takměř vinna krisí agrární; za
jejiho panství přišlo rolnictv
na pokraj záhuby.
To jsou silná slova, ale — kde je pravda
Kde příčiny krise?
Gautsch
Prášek
Thun
Kaizl
Thunův
Mladočeš
9
article
Závažným by se zdálo, co dále pravi, ž
totiž každá strana politická hled
na vše se svého stanoviska a tím
že zájem stavovský by trpěl. Já pra-
vím naproti tomu, že spravedlivý zájem stavov-
ský nemůže vzíti v politické straně újmy a ž
když stavovská strana něco podnikne, že víee
ještě vydána bude těmto stanoviskům různých
stran v šanc.
Proti náhledu, že jen pod egidou
strany je možná organisace rol
nická, pravím, že naopak budeme míti lepš
organisaci, nebude-li žádnému vlivu stranicko
politickému vydána, poněvadž pak bude si hle-
děti jen své věci a nebude sloužiti jen za ští
různým veličinám.
Strana svobodomyslná prý pr
rolnictvo ničeho neučinila. Kaiz
místo daně cukerní měl prové st
meliorace, kanalisaci řek, zruši
obchody blanko-termínové a diffe
renční atd. Nebudu omlouvati dra. Kaizla
v příčině daně cukerní, za jeho činy ministerské
není také strana zodpovědna a nejsou věci tak
skutkem, jak se to lidu hodí; ale že by měl
finanění ministr tak veliký resort, jaký mu pan
Prášek připisuje, to jsem dodnes nevěděl.
Kaizl
Prášek
stavovský strana
10
article
To vše prý pohnulo je k usta
vení zvláštní strany, která ne-
opouští národ, nýbrž mladočeskou
neschopnost a jdou tudíž na říš-
skou radu, aby dle možnosti po-
máhali v nI bojovat. Nu vida. Tak jsou
schopni, ale při tom jen dle možnosti
budou pomáhat! Proč se tedy tak hotují?
A kdo pak má konati všechnu tu práci, když
oni jen dle možnosti budou pomáhat?
Tady máme konečně skvostné doznání vlastn
slabostil
Na radě říšské vstoupí prý
do klubu státoprávního. Což když
toho jména klubu tam nebude? Či mají jej
utvořit Mladočeši k vůli několika agrárníkům
dvěma národním socialistům, když sami jsou
státoprávníci? To je tuze naivní! A proč jdou
agrárníci nyní zvlášť, když ve Vídni budou
musit dohromady? Vždyť by to při dobré vůl
jejich bylo šlo vše dobřel
Ovšem, nemohli přijmout ne-
důstojný diktát Mladočechův.
A proč vlastně rozbil se kom-
promis? Proto, že strana naše ne-
mohla přijmout kaprici p. Kubro-
vou za svou, aby totiž vymstil se
na Krumbholzovi dobytim jeho
mandátu, protože jsou osobním
nepráteli.
Vídeň
11
article
Parlament chtějí pomáha
udržeti nedělným, až dána bud
národu českému satisřakce; potom
teprve chtějí o zájmech stavu
pracovati. Nu vida, v tom jsme za jedno
ale proč vytýkají Mladočechům, že za těchže
poměrů ničeho pro rolnictvo nedělali?
Vitězství strany agrární je
prý vítězstvím národa, emancipae
stavu, setřesením okovů a poruční-
kování. Nu sláva! Jen když sami vše do-
budete, to nám bude dobře; ale nevím, pro-
razí-li se hlavou zeď. Na těchto fráz í ch
nejspíše spočivá šťastné rozřešen
otázky agrárníl
Vidite, pánové, takovýmito rozumy bojuje
přední vůdce strany agrární; takovéto my
šlenky mají býti vůdčími celé mu
rolnictvu českému, takovým měl-
kým lidem má se svěřiti! Může se
s tím střízlivý, rozumný člověk srovnati a spo-
kojiti? Mám za to, že p. Prášek, který vy-
stoupil jako veliký karatel a reformátor, měl by
jiti k těm, které tolik hanobí a tupí, teprve
do učení.
Naše poměry domácí jsou nyn
vůbec zdivočilé. Nikdo není dosti svatý.
nikdo není spokojen s tím, co sám nedovede
ani pochopiti, každých pár lidí chce tvořit
stranu beze všech hlubších zásad a každý myslí.
když ten, já také mohu býti poslancem; nej
větší chlapík pak je ten, kdo dovede hodně
tupiti poslance Mladočechy, hodně křičeti na
schůzích a lid blamovati. Nestálost a lehko-
věrnost, nepravé posouzení těžkého zápasu, ve
kterém se nacházíme a nepravé posuzování práce
poslanecké, toť těžká choroba, kterou náš poli-
jický život je otráven.
Prášek
12
article
Delegace posavadní sklíz
špatnou odměnu za práci svoji,
za to přesvízelné vedení lodičky
české, vedení nejvýš svědomité
poctivé. Ale tak je to u nás: co dobréh
máme, to ničíme, a děláme jen — stále nov
strany; chceme míti stále něco jiného.
Přes to vše poselstvo česke
nedá se ničím zmásti v povinnosti
své; ono je sobě plně vědomo zod-
povědnosti své za věc národní,
proto vykoná povinnost svoji až
do konce, třebas odměnou bylo mu
jen dobré vědomí, že vykonalo
tolik, co v lidských jeho silá ch
b y lo.
Ale nejen poslanci mají vše zmoci, na ná
jest, abychom také plně my všichni v těžkém
svém postavení byli vědomi sobě své povinnosti
národní. Starejme se hlavně o to, jak bychom
nejlépe dospěli k metě svě, nebourejme, ale
stavme, pomáhejme upevňovati půdu věci naší.
bojovníky své podporujme a povzbuzujme, ne-
házejme jim za jejich poctivou práci klacky pod
nohy a soustřeďme se jako lidé jedné matky
v jediné straně, straně české. To bude ta pravá
práce národní ! (Výborně!)
A my, rolníci, zvláště buďme ná-
rodu svému v boji jeho nejpevnější
oporou, jakou jsme byli vždycky, Po
hlížejme na boj náš politický i ho
spodářský se sinoviska vyššího,
se stanoviska obroženého národa
a se stanoviska národohospodář
ského, dle kterého se zrakem vá-
šněmi nezkaleným jedině řešit
lze prospěšně a jistě otázku na ši
agrární, nedělme se od ostatních
vrstev národa, a le společně s nimi,
13
article
ve spravedlivé dohodě pracujme
na blahu společném. Ne a ne, volám,
nečiní dobře, kdož osamotiti chtějí
rolnictvo, nebot tím seslabují siln
voje národního a zájmům jeho zjed-
návají nepřátele. Úkol náš národn
a naše spása hmotná je ve voji
společném, který ani dopustiti
nemůže, aby nám urvána byla půda
po otcích zděděná, neboť tato půd
drží nás všechny a ona jediná je
zárukou, že opět budeme pány s v
vlasti; a proto ne zvlášť, ale v jed-
nom voji společném v této době
rozhodné čelme nepříteli, tak
jako ve voji husitském pán, sedlák
a měšťan vedle sebe za vlasť se
bili a také slavně vítězili! (Výborně
Hlučný potlesk.)
To jsou moje myšlenky, vážení pánové,
takové je moje přesvědčení jako poctivého če-
ského sedláka. Svědomí mé velelo mně, abych
Vás neklamal ani o názorech svých, ani o věc
naší. Pověděl jsem Vám ryzí pravdu. Na Vá-
jest, abyste rozhodli volbou svojí, ne tal
o osobě, jako o věci. Suďte správně a spra
vedlivě!
14
article
Morava.
Z Brna, 2. ledna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.)
Brno jest již ve znamení voleb v páté kurii
Veškeré voleb zúčastněné čtyři strany horlivě
agitují. Němci obcházejí zdejší své pohlaváry a
nutí je, aby nátlakem na podřízené dopomohl
německému kandidátu aspoň k užší volbě. Agi-
tace sociálních demokratů může se nazvat
téměř brutální. Vyhrůžkami spoludělníkům chtěji
pomoci Hybešovi k mandátu. Národní české
strany půjdou — muž jak muž — k volebnímu
osudí s přesvědčením, že český kandidát zvítě-
ziti může, ne-li při první volbě, tož aspoň jiste
při druhé volbě, bude-li totiž účastenství českého
voličstva co nejhorlivější. Sociální demokrat
octne se totiž nejspíše s českým kandidátem
Adamírou v užší volbě, která event, konati se
bude dne 7. t. m.
Z Telče, 2. ledna. (Zvl. tel. »Lid. Nov.«)
Kněžstvo zdejšího okresu napjalo v poslední
chvíli veškeré páky, aby dopomohlo k vítězství
klerikálnímu kandidátovi Jakubskému proti dru-
Šilenému. V několika případech — jak bylo
zjištěno — nabidli jednotliví »duchovní rád-
cové« voličům po 15 zl. za hlas. Na Telečsku
zdařilo se klerikálům tímto ne-
mravným způsobem ziskati několik
volitelů. Situace je nejvýš váž ná
neboť štvanice a agitace klerikálních kohovto
přesahují všechny meze. V některých kostelich
na Telečsku byli volitelé od oltáře vyzváni, aby
volili Jakubského. Je prý to »vůle papežova«.
Němec
Hybeš
Adamíra
Jakubský
Šilený
Morava
Brno
Telečsko
Lido
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. ledna. (O příštím pa
lamentě.) Za vánočního klidu zabývaly se
některé časopisy osudem přiští říšské rady
Jakýsi říšský poslanec z Haliče píše v »Inform.«
že »obnovení staré většiny se dá sotva mysliti
poněvadž by byla ohrožena německou obstrukcí
která se ukázala nebezpečnější než obstrukce
česká. Spojení polského kola s německým sou
ručenstvím je také utopie, neboť autonomní zá-
sady nedovoli Polákům přispěti k osamocení
Čechů, dokud se zdrží obstrukce, nehledě an
na to, že volební provolání německých stran
neobsahují nic takového, co by mohlo býti po-
kládáno za most, vedoucí do Haliče. V tom jsou
svorny všechny polské strany bez ohledu na
politický směr. Porážka dra. Rutowského jest
v tom vzhledě významným pokynem. Z toho —
dodává pisatel — následuje, že stálá většina s
v nové sněmovně neustaví, dokud nebude uklizen
spor česko německý. Polské kolo je pro prvou
dobu odkázáno na politiku volné ruky, bude
však dle svých tradie podporovati všechny státní
nezbytnosti, jako povolení rekrutů, rozpočtu
investic, bez ohledu na to, že by se při hlaso-
vání o těchto věcech ocitlo v dočasné vět
šině se stranami, politicky s ním nespřízně-
nými.« To by ovšem bylo jen nové vydání »pra-
covní většiny«.
Pro případ, že by se říšská rada ukázal
opět neschopnou k práci, vědí jiní polilikové
také už lék. Vídeňské listy oliskuji mínění bar-
Helferta, prof. Lammasehe a dra. Mengra o tom.,
nebylo-li by možno sněmovnu poslanců vůbee
obejíti a pracovati zatím jen se s němo vno
panskou. Takový nápad skutečně prý se
vylíbnul v jakýchsi »vlivuplných kruzích«. Bar.
Polák
Čecho
Helfert
profesor
Lammaseh
Praha
Halič
16
article
Helfert sděluje, že již slyšel o úmyslu, »roz-
šířiti praerogativy panské sněmovny«. P'rot
Lammasch k tomu podotýká, že plán ten háji
vlivuplné osoby, že však jest naděje, že par-
lament bude opět dělný. Dr. Menger má pak
konečně za to, že užití panské sněmovny na
vyřizování státních úkolů bylo by poměrně ještě
nejméně škodlivé. Úvahy tyto vznikly patrně
v minulých dnech z nedostatku jiné aktuál-
nější látky.
Ze Lvova, 1. ledna. (Sjedno ce n
strany lidové), kterýžto název přijali spo-
jení Stojalovčíci s lidovci, vydali v »Kur. Lvov.e
provolání, v němž sdělují, že každá strana za-
chovává si i na dále svůj podrobný program,
ale shodly se na všeobecných zásadách, k nimž
náleží: buditi v lidu národní vědomí, hájiti práv
národa polského, domáhati se všestr a nne
a bezohledné rovnoprávnosti s ru-
ským lidem v Haliči, vzdalovati se ja-
kýchkoli spolků s pronásledovateli národnosti
polské, vymáhati lidu ústavou zaručené svobody
občanské, rovná práva politická, všeobecné právo
hlasovací, ochranu pracujících tříd, pomoc rol
nictvu a řemeslnictvu atd. Provolání podepsali
přední členové strany lidové i strany P. Stoja
lovského; mezi posledními shledáváme i jmeno
známého dra. Vladimíra Levického, spolupracov-
níka »Gt. Narodu«, což by nasvědčovalo tomu,
že »národní antisemité« nebyli by příliš vzdáleni
tohoto nového sjednocení polských lidovců.
»Gaz. Nar.« v úvaze o tomto sjednocení
neprorokuje nové straně dlouhého trvání. Zisk
prý z něho nebudou míti »lidovei«, nýbrž
P. Stojalovský, neboť kde se nachází tento, bud
ho všichní musejí poslouchati, nebo on první
rozbije novou jednolu. »Dzien. Polski« přináší
nad to ještě zprávu, že oba »koncentrovaní
Helfert
doktor
Menger
P Stoja
Vladimíra levický
Lvov
Halič
Nara
panská sněmovna
17
article
demokraté« (Rotter a Romanovič) učiní hned
v prvé schůzi kola polského návrh na změnu
stanov. Kdyby polské kolo odmítlo nutnou změnu,
vystoupili by prý z kola a pak by zůstalo mimo
polské kole 26 (? správněji snad 20; pozn
red.) poslanců z Haliče.
Ze Zadru, 1. ledna. (Pro mandá
dra. Lagině.) Vzhledem k tomu, že mandát
dra. Lagině v porečské skupině venkovskýeh
obcí istrijských následkem nezřízené agitace
vlaské stal se pochybným, navrhl posl. Biankin
národní straně dalmatské, aby jeden ze tří man
dátů, jež mají býti ještě zadány v Dalmacii, byo
vyhražen dru. Lagiňovi. Předseda národní strany
chorvatské dr. Ivčevič odvětil na to, že kandi
dátní listina jest už definitivně ustanovena a
změna že by se mohla státi jen po svolání dů-
věrníků, což je v nynější době obtížno. Na t
posl. Biankini ve svém »Nár. Listu« prohlásil.
že jest buď sám neb některý jiný poslanec ze
strany práva ochoten ustoupiti svůj mandát La-
giňovi, svolí-li k tomu voličové. »Nar. Liste
podotýká k tomu, že by to byl jen vděk istrij-
ským Chorvatům za to, že při volbách do dele
gací volili za Istrii posl. Biankina, aby stran
práva byla v delegaeích také zastoupena.
Rotter
Romanovič
Lagiň
Lagiňův
doktor
Ivčevič
Chorvat
Halič
Zadr
Dalmacie
Nara
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 2. ledna.
Praha
20
article
Milan-Vladan-Genčič.
Jak známo, tato zločinná trojice udržovala
krále Alexandra ve své moci stálým zastrašo-
váním, že mu jde o trůn, ne-li o život, a
vyhnání dynastie Obrenovičů. Král žádal jmena
a důkazy. Gunčič, jenž byl ministrem policie
udržoval na sta špiclů a donašečů, kteří mu
sbírali materiál k osočování a denunciacím.
Nyní, po jeho odsouzení na sedm let pro urážku
veličenstva, jeho seznamu politicky podezřelých
osob zmocnila se veřejnost. Vychází na jevo
že kromě Milana, Vladana, Genčiče a Petra
Uzelce nezbylo v Srbsku téměř patrnějšího
muže, aby nebyl na policii zanesen jako anti-
dynasta. Mezi nepřáteli dynastie jsou býval
ministři, akademikové, professoři vysoké školy
i středních škol atd. V seznamu bylo 750 Bě-
lebraďanů. V Srbsku bylo za doby náhlého
soudu zavřeno 890 občanů, z nichž někteří
byli odsouzeni, jiní vypovězeni atd. Špiclovská
služba stála 80.000 din. ročně.
Nemesis chtěla, že Genčič nyní sám jes
odsouzen jako antidynasta
Milan
Vladan
Obrenovič
Gunčič
Genčič
Petro
Nemesis
Srbsko
Genčič
21
article
List papežův Loubetovl.
List, v němž protestoval Lev XIII. roz
hodně proti osnově zákona o řeholích, připra
vené pro lednové zasedání francouzské sněmovny
odbývá většina republikánských lislů francouz
ských neméně ostře jakožto neoprávněné pr
vměšování se Vatikánu do vnitřních věcí fran
couzských. »Temps« sice dává na uváženou
rady papežovy, »Journal des Débats« pak mlči.
za to ostře posuzuje list papežův radikáln
»Rappel«; Reinachova »République Frangaise«
pak praví: »Jest jen jediná odpověď na dopi
pupežův: schválení zákona a přesné jeho po-
užívání. Papež zapomíná, že Španělsko, Jižn
Italie a Irsko, které jsou kořistí řeholí, živor
na nejnižším stupni hmotné a mravné bídy«
Se stanoviska vnitřní samostatnosti republiky
i se stanoviska pokroku jsou zajisté poznámky
ty správny, se stanovisko vlivu za hranicem
dlužno ale doznati, že vláda Waldeck-Rous
seauova oslabila poměr k Rusku, pozbyla přá
telství Vatikánu, které jí bylo ve východní Asi
silnou oporou, zřekla se ohledů na Anglii, dobro-
volně vlivu na Nilu, a neziskala, jak posledn
řeč Bülowa ukázala, ani respektu v Německu
jímž mínila všechny ostatní ztráty vyvážiti.
Reinachov
République Frangais
Rous
Bülow
Vatikán
Španělsko
Irsko
Waldeck
Rusko
Anglie
Nil
Německo
Jižn Italia
22
article
K afféře Cuignetově.
Vojenský guvernér pařížský, generál Flo
rentin, ustavil disciplinární soud, před který
byl postaven komandant Cuignet. Soud ten by
složen takto: Předseda generál Noillat; členove
jsou: gen. Hardy, major Cormier, major Thi
rion a plukovník Villa. Sezení soudu konalos
v ponděli. Major Cuignet byl postaven před
soud pro tyto případy: 1. Pro známé psaní
jež byl adressoval předsedovi ministerstva, aniž
by byl dodržel služební cestu; 2. Pro známe
psaní adressované ministru války a uveřejněne
v týž čas v pařížských žurnálech ; 3. Pro »ne
poslušnost«, poněvadž odepřel odpovídati svému
představenému, ministru války. Otázka, již disci
plinární soud měl zodpovídati, zněla: »Jes
provinění majora Cuigneta tak těžké, aby byl
dán do výslužby? Bez veškerého platu ?« Soud
odpověděl, jak již zděleno, 4 hlasy proti 1, že
Cnignet nemusí býti vůbec dán do pense a de
savouoval tím dreifussardského ministra vojenství
Nevlídný poměr mezi ruskou a ny
nější francouzskou vládou.
»L'Echo de Paris« přináší zvláštní dopis
z Petrohradu, ve kterém se vypráví následující
Bylo to na jaře t. r., když odjel generál Sacha
rov, chef velkého vojenského štábu, do Pa
říže, aby pojednal s francouzským
ministrem války o některých o táz
kách, týkajících se obrany a mo bi
lisace. Byl přijat předehůdcem generáli
Cuignetův
Flo
Cuignet
Noillat
Hardy
Villa
Cnignet
Paris
Sach
Petrohrad
major Cormier
23
article
Pendezeca. V krátké době shoda byla úplná
mezi oběma štáby. Ale tu náhle gen. Dekanne
demissionoval, jsa k tomu donucen neblahým
poměry, jež zavládly v ministerstvu války. Na
jeho místo byl jmenován gen. Pendezec. Ruský
generál, byv přerušen ve svém vyjednávání,
nerozuměje těmto změnám, byl velice rozhně-
ván a chtěl ihned odjeti do Petrohradu. Jedině
na naléhání našeho vojenského příručího v Ru-
sku a přátelskou intervenci jednoho ze členů
vlády odhodlal se prodloužiti svůj pobyt. Po-
kračoval tedy ve svých pracích s novým che
fem štábu francouzského, který nejsa dostatečně
zasvěcen ve věci tyto, nemohl spolupůsobit
v díle tomto, tak jak by si bylo přáti. Gene-
rál Sacharov velice rozmrzen s
vrátil do Petrohradu. Když pak podá-
val zprávu o svém jednání ministru války
pravil prý: »Nelze ničeho tam činiti.e
Tento fakt ještě více zkalil bez
tobo již napjaté poměry mezi oběma
š táby.
Picquart a Dreyfus
vystoupili znovu na scénu. Uveřejnili, jak jsme
již sdělili, v »Aurore« a v »Siěclu« ote-
vřené listy, v nichž protestují proti amnestii
žádají, aby jejich volání za »spravedlivost« vláda
dala sluchu. Pan Edvard Drumont píše v této
záležitosti ve své »Libre Parole«: »Psaní Pic-
quartovo, dlužno doznati, učinilo dobrý dojem
v armádě. Neboť pan explukovník se dovolává
neodvislého vojenského soudu,
jemuž se až po dnes úzkostlivě
vyhýbal. Než jest ve velikém roz-
poru s panem Zolou, poněvadž tento
tvrdí, že vojenští soudcové soudili na daný roz-
kaz. Co se týče psaní Dreyfusova, jest ono spiše
šprýmovné. Jest to dopis člověka, jenž se cít
šťasten, že jest na svobodě a že mu lze v klidu
a pokoji tráviti z úroků svých tučných
kapitálů, a který čas od času dá o sobě
slyšeti, aby se zalibil svým přátelům.«
Sacharov
Picquart
Dreyfus
Drumont
Zola
Dreyfusův
Petrohrad
Pic
Genus
Libre parola
24
article
Jak se provádí úřadní sčítání lidu.
Jak se provádí úřadní sčítání lidu.
Denně docházejí nás nové a nové stížnosti
na nesčetné křivdy a případy brutálního násilí,
s jakým se provádí úřadní sčítání ve
zněmčených místech našeho če-
ského severu.
Všude po celém severu vnucují se našim
lidem archy sčitací jen německé, o so-
bám němčiny naprosto neznalým
dávají se úřadní poučení německá,
tam pak, kde sčítání provádí se prostřednictvím
sčítacích komisarů, vynalezly si obecní úřady
zvláštní novou taktiku — žádajíce od Čechů
jen napsání žádoucích dat na čisté líst ky.
že prý se to pak na obecním úřadé
vyplní do archův úřadních. Vyplní
se to arci — ale otázka jest, jak? Podáváme
zatím jen několik ukázek »spravedlivého« sčí-
tání lidu.
Z Teplic se nám sděluje: Archy sčítací
rozdány jen německé. Stěžovali jsme si
nesčíslněkráte na obecním úřadě i na hejt-
manství, ba i telegraficky u misto-
držitelství, žádajíce za vydání českých
archů sčítacích — však dosud marně.
Čecho
Teplice
25
article
Protesty naše proti jmenovaným sčítacím komi-
sařům v Běhánkách, Mstišově a Novo-
sedlicích, k nimž nemůžeme míti důvěru,
rovněž nevyřízeny.
Z Novosedlic u Teplic se píše: Zdejšt
obecni úřad rozeslal k vyplňování své z vlá š tní
sčítací archy, jež budou na obecním úřadě
přepisovány. Na naši stížnost na obecním
úřadě byla nám dána zajímavá zajisté odpověd,
že prý to je věcí sčítacího kom-
saře, jakou řeč obcovací udá,
Novosedlicích že obcovací řeč
jest jen něměina a že mohou býti
Čechové ujištěni, že ani jeden ob-
čan nebude zanesen s obcovacím ja-
zykem českým. Že v Novosedlicích jest
více než třetina Čechů, na obecním
úřadě našem nechtějí věděti.
Z Proboštova u Teplic: Dodány
nám zvláštní listy sčítací, na něž prý máme
vše zanésti a na obecním úřadě se to pře-
piše
Z Biliny: Ač sčítání jest zde již v plném
proudu a německé archy německým nájemníkům
již v předešlém týdnu rozdány, neobdržely
české rodiny dosud žádných sčí-
tacích archů — nepochybně pro nás na-
řízení o sčítání neplatí
Z Vrchlabí: S největším násilím pro-
váděno u nás sčítání již v desetiletí minulém, leč
vrchole dostupuje brutálnosť německá letošního
roku. Mimo jiné podařilo se nám zachytiti sčí-
lací arch jedné rodiny české, devítičlenné,
v němž rubrika obeovací řeči vyplněna
správným »böhmisch«. Však majitel domu,
E. Ullmann, přeškrtl údaje ty a
napsal do rubriky té jadrným
pismem »deutsch«. Podobným způsobem
počínají si všichni němečtí majitelé
domů, neboť — jak se zde proslýchá —
mají to od městského úřadu na-
řízeno. Originál této ukázky spravedlivého
sčítání vrchlabského dodán bude k nahlédnut
místodržitelství království českého.
Čecho
E Ullmann
Běhánky
Mstišov
Nova
Novosedlice
Teplice
Proboštov
Bilin
Vrchlabí
26
article
Z Modlan u Ústí n L.: Páni z obec-
ního úřadu nám vzkázali, bychom prý potřebná
údaje o svých rodinách si napsali na
kousek papíru a odevzdali je v nej-
bližších dnech komisaři. Do naší české kolonie
přišel pak dne 31. prosince sčítací komisai
my žádali české archy sčitací, leč o depřel
nám je dáti a musil se odebrati s nepo-
řízenou. Když jsme se na obecním úřadě ptali,
kde mají české archy, odpověděli, že z de
jest Německo a chceli se někdo
podivati do archů, jež si n
obecním úřadě sami vyplňují, dá
ho starosta vyhoditi. Jak vidět, jde
o systematickou akci, by okres zůstal ryze
německým.
Ze Strupčic u Chomutova
Obecní úřad nám nechce vydati
vůbec žádných archů — máme prý si
napsati vše na lístky a dodati vše obec-
nímu úřadu. Nepochybně nový vynález v našem
hejímanství.
Ze Sobědruh u Teplice: Dn
31. prosince šli zástupci ke starostovi obce,
Walterovi, a žádali jej, by sčílací ko-
misaři slušně a dle zákona sčítání provedli a
zejmena by českým lidem nebyl vnucován jazyk
německý. Starosta obořil se na nás
hrubě a tázal se, jakým jazykem
prý k němu mluvíme, tak že se
také musíme zapsati do archu
sčítacích. Nechceme-li zapsati se s obco-
vací řečí německou, že máme se vystěho-
vati do Čech. Za námi pak, když jsme
s důrazným protestem odcházeli, pravil pří-
tomný člen obecního zastupitelstva: »Jest to
skandál, co si ti čeští chlapi do-
volují!« Voláme po spravedlnosti, Jež zajisté
platí i pro nás Čechy.
Páňa
Walter
Čecho
Modlany
Ústí můj L
Německo
Strupčice
Chomutov
Sobědruhy
Teplice
Čechy
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Ve společném postupu! Dnes tedy
postupovati bude v Praze spojená armáda od-
půrců národní strany svobodomyslné proti za-
stancům starého programu českého ve společném
bratrském šiku. Němec vedle realisty a soudruh
sociální demokrat vedle bratra národního děl
Němec
Praha