ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 111dbe20-65ff-11dc-b3b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 68, place 50, org 5, work 3
1 masthead
3. ledna 1901
2 masthead
Císlo3.
3 masthead
NÁRODNÍ LINTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
Vidíte, pánové, že věci tyto tedy vypadají jinak, když si na ně blíže a střízlivým světlem posvitíme. A přece páni agrárníci bour lid na schůzích, jako by snad chtěli nás ostatní stavy a stranu svobodomyslnou zničiti, jako by šlo o vysvobození rolnictva z ně- jakého otroctví, kdežto v pravdě nejde tu o naše blaho, nýbrž — jen o jistou koterii. Tato koterie, aby dosáhla svých účelů, po- užívá prostředků všemožných: nepravdy, osočo- vání křivého, hrubého terrorisování, bezdůvod- ného útočení na stranu svobodomyslnou; taková je ta práce a stystém »rolníka« z Prahy, radi- kála pana Hrubého. A to již ode dvou let. neboť od té doby byla veškerá jejich práce — »příprava« půdy k volbám, vyjma toho, co do brého časopis jejich podal. Pánové, dobrá věc nepotře buje nekalých prostředků k svo- mu obhájení, tak háji se jen vě špatná. A naše vlastní věc rol- nická je dobrá, je spravedlivá, proto nepotřebuje také špatných obhájců. Já nepravím, že by nesmýšleli to s rolni ctvem dobře, nýbrž, že nezvolili dobrou cestu. Pohledme, co vše vytýkají ná- rodní straně svobodomyslné: 1. Strana tato prý rolnietvu slibovala, ale ničeho mu nesplnila, ano, proti jeho zájmům se stavěla; 2. v otázce vyrovnání s Uhry jednal v opak se zájmy zemědělskými; 3. za sloužení straně jen bědných poměr a uvedení v záhubu jsme se dožili, kdežto rol- nictvo bylo ji žebříkem; 4. v národním směru pro bezprogramovos strany, sloužení Vídní dožili jsme se neúspěchů a pohan, že větších nikdo nám nevmetl a pod. Tolik do nebe volajícího bezpráví a křivo nemohlo prý je nechati klidnými a proto byl nuceni utvořiti si stranu! Nu, páni vědí, kde a zač to mají chytit oni vědí, že u nás nyní pochodí nejlépe ten, kdo umí všechno hanět, hodně nadávat, vše udělat lepší — hubou.
Hrubý Praha Uhry Vídeň
6 article
Ale soudný a střízlivý člověk musí takovýmto počínáním býti naplněn nejhlubší nevolí a opo- vržením, poněvadž ví, že je to všechno pouze zůmyslná, agitační lež. Co však je při tom to nejsmutnější, že takovýmito lžemi, ovšem raffinovaně podanými, lid se na schůzích omamuje a béře je za pravé, neboť páni dušují se, že jsou nejlepšími jeho přáteli, kteří jen věc jeho mají na zřeteli, a lid jim namnoze věří, neboť oni dovedou jej bouř- livými řečmi tak roznítiti, že jde za nimi nadšen a ani neuvažuje, zdali srovnává se to vše se střizlivou skutečnosti. V listě svém po- dobnými prostředky rozněcují rolnictvo, s o udný člověk však v tom nevidí nic ji ného, nežli humbug. Ale dovolte, pánové, abychom ještě lépe mohli v lodví pánů nahlédnouti a se o věci přesvědčiti, všimněme sobě blíže řeči posl Práška v Mladé Boleslavi 25. listopadu m.r. pronešené. Řeč ta v »Obraně« vynáší se přímo do nebos. Vybeřme sobě z ní aspoň ta hlavní jádra a vizme, nejsou-li to jen slova, slova.
Prášek Mladá Boleslav
7 article
Mladočeši prý porušili trpno opposici; proto byli vinni freto- váním Staročechů a sami z oppo- sice své učinili konečně komedi malichernou a směšnou. Odsouzení zdreující! Ale pan Prášek je o výhodě přítomnost delegace na radě říšské oproti znění svého vý roku předce přesvědčen, proto tam chce ji Tvrzení, že Mladočeši z opposice své učinil malichernou komedii — je ovšem samo směšnou komedil, zvláště když to tvrdí týž Prášek, který na vyrovnavacích konferencích sám uznal, že se to jinak nedá dělat. Punktace minul, protože je Mladočeši po- chovali. Také zapomněl, že pochovali Windisch grätze. Hr. Badenovi prý odhlasoval Mladočeši za nepatrný drobet ja zykového práva vyrovnání s Uhry a tak obětovali zájmy hospodářské To je div, že takový státník, jakým je p. Prášek neřekl ještě kdy a kde. On, duše strany, a neví. že vlastně s vyrovnáním nic se nestalo,že Mladočeši o vyrovnání vůbec nehla so- vali a že je tedy odhlasovati nemobli.
Prášek Windisch Hradec Uhry
8 article
Za Gautsche novzbuzen žádný odpor. Pan Prášek to již nepamatuje a také neví, jak to vlastně vše dopadalo. Za Thuna s Kaizlem viděl svě hnusné divadlo: Kaizl spolufak tor Thunův; Mladočeši vládní stranou. — Pan Prášek by býval byl proti vládě, která stála a padala za naší věc; on o tom zase neví, jak to vlastně bylo v prospěchu národa. Za Körbra chtěli si Mladočeš pomoci obstrukeí k reputaci. Inu ovšem, Mladočeší nedělají nikdy nic vážně dobře, kdyby se rozkrájeli! Pan Prášek byt byl udělal vždy lépe. Co prý je konečný výsledel mladočeské politiky? — Otřesen prestiže českého poselstva, zou- falství, malomyslnostl Je v tom jen kousek pravdy, pánové? Kdo může dokázati, že poselstvo české zadalo věc národa v tom nejmenším? Není dnes postaven naše, vzdor směru nyní nám nepřátelskému, ta- kové, že věc naše je nejtěžším přízrakem našieh nepřátel, že dospívá se k poznání, že věc česká přemožena býti nemůže a že federace konečně nastati musí? A není té nejmenší malomyslnosti a zoufalství v řadách našich, nýbrž v liduje národní nekázeň, snahy chorobné, které chtěji opak toho, co by se mělo činiti ! Proto prý lepšl lidé mají př jiti, kteří by lépe hospodařili se statky národními. Tací, jakým ovšem je i p. Prášek, který řekl, že to jinak nejde ! On to dovede nejlépe posouditi; ale o tom nemá ponětí, že za nynější delegaci mladočeskou neni v národě pro ten čas náhrady a že lépe věc naše opatřena býti nemůže. Dále se ptá: vyváženy neúspěchy hospodářské politickými? O všem te naprosto ne. Strana mladočeská je takměř vinna krisí agrární; za jejiho panství přišlo rolnictv na pokraj záhuby. To jsou silná slova, ale — kde je pravda Kde příčiny krise?
Gautsch Prášek Thun Kaizl Thunův Mladočeš
9 article
Závažným by se zdálo, co dále pravi, ž totiž každá strana politická hled na vše se svého stanoviska a tím že zájem stavovský by trpěl. Já pra- vím naproti tomu, že spravedlivý zájem stavov- ský nemůže vzíti v politické straně újmy a ž když stavovská strana něco podnikne, že víee ještě vydána bude těmto stanoviskům různých stran v šanc. Proti náhledu, že jen pod egidou strany je možná organisace rol nická, pravím, že naopak budeme míti lepš organisaci, nebude-li žádnému vlivu stranicko politickému vydána, poněvadž pak bude si hle- děti jen své věci a nebude sloužiti jen za ští různým veličinám. Strana svobodomyslná prý pr rolnictvo ničeho neučinila. Kaiz místo daně cukerní měl prové st meliorace, kanalisaci řek, zruši obchody blanko-termínové a diffe renční atd. Nebudu omlouvati dra. Kaizla v příčině daně cukerní, za jeho činy ministerské není také strana zodpovědna a nejsou věci tak skutkem, jak se to lidu hodí; ale že by měl finanění ministr tak veliký resort, jaký mu pan Prášek připisuje, to jsem dodnes nevěděl.
Kaizl Prášek stavovský strana
10 article
To vše prý pohnulo je k usta vení zvláštní strany, která ne- opouští národ, nýbrž mladočeskou neschopnost a jdou tudíž na říš- skou radu, aby dle možnosti po- máhali v nI bojovat. Nu vida. Tak jsou schopni, ale při tom jen dle možnosti budou pomáhat! Proč se tedy tak hotují? A kdo pak má konati všechnu tu práci, když oni jen dle možnosti budou pomáhat? Tady máme konečně skvostné doznání vlastn slabostil Na radě říšské vstoupí prý do klubu státoprávního. Což když toho jména klubu tam nebude? Či mají jej utvořit Mladočeši k vůli několika agrárníkům dvěma národním socialistům, když sami jsou státoprávníci? To je tuze naivní! A proč jdou agrárníci nyní zvlášť, když ve Vídni budou musit dohromady? Vždyť by to při dobré vůl jejich bylo šlo vše dobřel Ovšem, nemohli přijmout ne- důstojný diktát Mladočechův. A proč vlastně rozbil se kom- promis? Proto, že strana naše ne- mohla přijmout kaprici p. Kubro- vou za svou, aby totiž vymstil se na Krumbholzovi dobytim jeho mandátu, protože jsou osobním nepráteli.
Vídeň
11 article
Parlament chtějí pomáha udržeti nedělným, až dána bud národu českému satisřakce; potom teprve chtějí o zájmech stavu pracovati. Nu vida, v tom jsme za jedno ale proč vytýkají Mladočechům, že za těchže poměrů ničeho pro rolnictvo nedělali? Vitězství strany agrární je prý vítězstvím národa, emancipae stavu, setřesením okovů a poruční- kování. Nu sláva! Jen když sami vše do- budete, to nám bude dobře; ale nevím, pro- razí-li se hlavou zeď. Na těchto fráz í ch nejspíše spočivá šťastné rozřešen otázky agrárníl Vidite, pánové, takovýmito rozumy bojuje přední vůdce strany agrární; takovéto my šlenky mají býti vůdčími celé mu rolnictvu českému, takovým měl- kým lidem má se svěřiti! Může se s tím střízlivý, rozumný člověk srovnati a spo- kojiti? Mám za to, že p. Prášek, který vy- stoupil jako veliký karatel a reformátor, měl by jiti k těm, které tolik hanobí a tupí, teprve do učení. Naše poměry domácí jsou nyn vůbec zdivočilé. Nikdo není dosti svatý. nikdo není spokojen s tím, co sám nedovede ani pochopiti, každých pár lidí chce tvořit stranu beze všech hlubších zásad a každý myslí. když ten, já také mohu býti poslancem; nej větší chlapík pak je ten, kdo dovede hodně tupiti poslance Mladočechy, hodně křičeti na schůzích a lid blamovati. Nestálost a lehko- věrnost, nepravé posouzení těžkého zápasu, ve kterém se nacházíme a nepravé posuzování práce poslanecké, toť těžká choroba, kterou náš poli- jický život je otráven.
Prášek
12 article
Delegace posavadní sklíz špatnou odměnu za práci svoji, za to přesvízelné vedení lodičky české, vedení nejvýš svědomité poctivé. Ale tak je to u nás: co dobréh máme, to ničíme, a děláme jen — stále nov strany; chceme míti stále něco jiného. Přes to vše poselstvo česke nedá se ničím zmásti v povinnosti své; ono je sobě plně vědomo zod- povědnosti své za věc národní, proto vykoná povinnost svoji až do konce, třebas odměnou bylo mu jen dobré vědomí, že vykonalo tolik, co v lidských jeho silá ch b y lo. Ale nejen poslanci mají vše zmoci, na ná jest, abychom také plně my všichni v těžkém svém postavení byli vědomi sobě své povinnosti národní. Starejme se hlavně o to, jak bychom nejlépe dospěli k metě svě, nebourejme, ale stavme, pomáhejme upevňovati půdu věci naší. bojovníky své podporujme a povzbuzujme, ne- házejme jim za jejich poctivou práci klacky pod nohy a soustřeďme se jako lidé jedné matky v jediné straně, straně české. To bude ta pravá práce národní ! (Výborně!) A my, rolníci, zvláště buďme ná- rodu svému v boji jeho nejpevnější oporou, jakou jsme byli vždycky, Po hlížejme na boj náš politický i ho spodářský se sinoviska vyššího, se stanoviska obroženého národa a se stanoviska národohospodář ského, dle kterého se zrakem vá- šněmi nezkaleným jedině řešit lze prospěšně a jistě otázku na ši agrární, nedělme se od ostatních vrstev národa, a le společně s nimi,
13 article
ve spravedlivé dohodě pracujme na blahu společném. Ne a ne, volám, nečiní dobře, kdož osamotiti chtějí rolnictvo, nebot tím seslabují siln voje národního a zájmům jeho zjed- návají nepřátele. Úkol náš národn a naše spása hmotná je ve voji společném, který ani dopustiti nemůže, aby nám urvána byla půda po otcích zděděná, neboť tato půd drží nás všechny a ona jediná je zárukou, že opět budeme pány s v vlasti; a proto ne zvlášť, ale v jed- nom voji společném v této době rozhodné čelme nepříteli, tak jako ve voji husitském pán, sedlák a měšťan vedle sebe za vlasť se bili a také slavně vítězili! (Výborně Hlučný potlesk.) To jsou moje myšlenky, vážení pánové, takové je moje přesvědčení jako poctivého če- ského sedláka. Svědomí mé velelo mně, abych Vás neklamal ani o názorech svých, ani o věc naší. Pověděl jsem Vám ryzí pravdu. Na Vá- jest, abyste rozhodli volbou svojí, ne tal o osobě, jako o věci. Suďte správně a spra vedlivě!
14 article
Morava. Z Brna, 2. ledna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Brno jest již ve znamení voleb v páté kurii Veškeré voleb zúčastněné čtyři strany horlivě agitují. Němci obcházejí zdejší své pohlaváry a nutí je, aby nátlakem na podřízené dopomohl německému kandidátu aspoň k užší volbě. Agi- tace sociálních demokratů může se nazvat téměř brutální. Vyhrůžkami spoludělníkům chtěji pomoci Hybešovi k mandátu. Národní české strany půjdou — muž jak muž — k volebnímu osudí s přesvědčením, že český kandidát zvítě- ziti může, ne-li při první volbě, tož aspoň jiste při druhé volbě, bude-li totiž účastenství českého voličstva co nejhorlivější. Sociální demokrat octne se totiž nejspíše s českým kandidátem Adamírou v užší volbě, která event, konati se bude dne 7. t. m. Z Telče, 2. ledna. (Zvl. tel. »Lid. Nov.«) Kněžstvo zdejšího okresu napjalo v poslední chvíli veškeré páky, aby dopomohlo k vítězství klerikálnímu kandidátovi Jakubskému proti dru- Šilenému. V několika případech — jak bylo zjištěno — nabidli jednotliví »duchovní rád- cové« voličům po 15 zl. za hlas. Na Telečsku zdařilo se klerikálům tímto ne- mravným způsobem ziskati několik volitelů. Situace je nejvýš váž ná neboť štvanice a agitace klerikálních kohovto přesahují všechny meze. V některých kostelich na Telečsku byli volitelé od oltáře vyzváni, aby volili Jakubského. Je prý to »vůle papežova«.
Němec Hybeš Adamíra Jakubský Šilený Morava Brno Telečsko Lido
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. ledna. (O příštím pa lamentě.) Za vánočního klidu zabývaly se některé časopisy osudem přiští říšské rady Jakýsi říšský poslanec z Haliče píše v »Inform.« že »obnovení staré většiny se dá sotva mysliti poněvadž by byla ohrožena německou obstrukcí která se ukázala nebezpečnější než obstrukce česká. Spojení polského kola s německým sou ručenstvím je také utopie, neboť autonomní zá- sady nedovoli Polákům přispěti k osamocení Čechů, dokud se zdrží obstrukce, nehledě an na to, že volební provolání německých stran neobsahují nic takového, co by mohlo býti po- kládáno za most, vedoucí do Haliče. V tom jsou svorny všechny polské strany bez ohledu na politický směr. Porážka dra. Rutowského jest v tom vzhledě významným pokynem. Z toho — dodává pisatel — následuje, že stálá většina s v nové sněmovně neustaví, dokud nebude uklizen spor česko německý. Polské kolo je pro prvou dobu odkázáno na politiku volné ruky, bude však dle svých tradie podporovati všechny státní nezbytnosti, jako povolení rekrutů, rozpočtu investic, bez ohledu na to, že by se při hlaso- vání o těchto věcech ocitlo v dočasné vět šině se stranami, politicky s ním nespřízně- nými.« To by ovšem bylo jen nové vydání »pra- covní většiny«. Pro případ, že by se říšská rada ukázal opět neschopnou k práci, vědí jiní polilikové také už lék. Vídeňské listy oliskuji mínění bar- Helferta, prof. Lammasehe a dra. Mengra o tom., nebylo-li by možno sněmovnu poslanců vůbee obejíti a pracovati zatím jen se s němo vno panskou. Takový nápad skutečně prý se vylíbnul v jakýchsi »vlivuplných kruzích«. Bar.
Polák Čecho Helfert profesor Lammaseh Praha Halič
16 article
Helfert sděluje, že již slyšel o úmyslu, »roz- šířiti praerogativy panské sněmovny«. P'rot Lammasch k tomu podotýká, že plán ten háji vlivuplné osoby, že však jest naděje, že par- lament bude opět dělný. Dr. Menger má pak konečně za to, že užití panské sněmovny na vyřizování státních úkolů bylo by poměrně ještě nejméně škodlivé. Úvahy tyto vznikly patrně v minulých dnech z nedostatku jiné aktuál- nější látky. Ze Lvova, 1. ledna. (Sjedno ce n strany lidové), kterýžto název přijali spo- jení Stojalovčíci s lidovci, vydali v »Kur. Lvov.e provolání, v němž sdělují, že každá strana za- chovává si i na dále svůj podrobný program, ale shodly se na všeobecných zásadách, k nimž náleží: buditi v lidu národní vědomí, hájiti práv národa polského, domáhati se všestr a nne a bezohledné rovnoprávnosti s ru- ským lidem v Haliči, vzdalovati se ja- kýchkoli spolků s pronásledovateli národnosti polské, vymáhati lidu ústavou zaručené svobody občanské, rovná práva politická, všeobecné právo hlasovací, ochranu pracujících tříd, pomoc rol nictvu a řemeslnictvu atd. Provolání podepsali přední členové strany lidové i strany P. Stoja lovského; mezi posledními shledáváme i jmeno známého dra. Vladimíra Levického, spolupracov- níka »Gt. Narodu«, což by nasvědčovalo tomu, že »národní antisemité« nebyli by příliš vzdáleni tohoto nového sjednocení polských lidovců. »Gaz. Nar.« v úvaze o tomto sjednocení neprorokuje nové straně dlouhého trvání. Zisk prý z něho nebudou míti »lidovei«, nýbrž P. Stojalovský, neboť kde se nachází tento, bud ho všichní musejí poslouchati, nebo on první rozbije novou jednolu. »Dzien. Polski« přináší nad to ještě zprávu, že oba »koncentrovaní
Helfert doktor Menger P Stoja Vladimíra levický Lvov Halič Nara panská sněmovna
17 article
demokraté« (Rotter a Romanovič) učiní hned v prvé schůzi kola polského návrh na změnu stanov. Kdyby polské kolo odmítlo nutnou změnu, vystoupili by prý z kola a pak by zůstalo mimo polské kole 26 (? správněji snad 20; pozn red.) poslanců z Haliče. Ze Zadru, 1. ledna. (Pro mandá dra. Lagině.) Vzhledem k tomu, že mandát dra. Lagině v porečské skupině venkovskýeh obcí istrijských následkem nezřízené agitace vlaské stal se pochybným, navrhl posl. Biankin národní straně dalmatské, aby jeden ze tří man dátů, jež mají býti ještě zadány v Dalmacii, byo vyhražen dru. Lagiňovi. Předseda národní strany chorvatské dr. Ivčevič odvětil na to, že kandi dátní listina jest už definitivně ustanovena a změna že by se mohla státi jen po svolání dů- věrníků, což je v nynější době obtížno. Na t posl. Biankini ve svém »Nár. Listu« prohlásil. že jest buď sám neb některý jiný poslanec ze strany práva ochoten ustoupiti svůj mandát La- giňovi, svolí-li k tomu voličové. »Nar. Liste podotýká k tomu, že by to byl jen vděk istrij- ským Chorvatům za to, že při volbách do dele gací volili za Istrii posl. Biankina, aby stran práva byla v delegaeích také zastoupena.
Rotter Romanovič Lagiň Lagiňův doktor Ivčevič Chorvat Halič Zadr Dalmacie Nara
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 2. ledna.
Praha
20 article
Milan-Vladan-Genčič. Jak známo, tato zločinná trojice udržovala krále Alexandra ve své moci stálým zastrašo- váním, že mu jde o trůn, ne-li o život, a vyhnání dynastie Obrenovičů. Král žádal jmena a důkazy. Gunčič, jenž byl ministrem policie udržoval na sta špiclů a donašečů, kteří mu sbírali materiál k osočování a denunciacím. Nyní, po jeho odsouzení na sedm let pro urážku veličenstva, jeho seznamu politicky podezřelých osob zmocnila se veřejnost. Vychází na jevo že kromě Milana, Vladana, Genčiče a Petra Uzelce nezbylo v Srbsku téměř patrnějšího muže, aby nebyl na policii zanesen jako anti- dynasta. Mezi nepřáteli dynastie jsou býval ministři, akademikové, professoři vysoké školy i středních škol atd. V seznamu bylo 750 Bě- lebraďanů. V Srbsku bylo za doby náhlého soudu zavřeno 890 občanů, z nichž někteří byli odsouzeni, jiní vypovězeni atd. Špiclovská služba stála 80.000 din. ročně. Nemesis chtěla, že Genčič nyní sám jes odsouzen jako antidynasta
Milan Vladan Obrenovič Gunčič Genčič Petro Nemesis Srbsko Genčič
21 article
List papežův Loubetovl. List, v němž protestoval Lev XIII. roz hodně proti osnově zákona o řeholích, připra vené pro lednové zasedání francouzské sněmovny odbývá většina republikánských lislů francouz ských neméně ostře jakožto neoprávněné pr vměšování se Vatikánu do vnitřních věcí fran couzských. »Temps« sice dává na uváženou rady papežovy, »Journal des Débats« pak mlči. za to ostře posuzuje list papežův radikáln »Rappel«; Reinachova »République Frangaise« pak praví: »Jest jen jediná odpověď na dopi pupežův: schválení zákona a přesné jeho po- užívání. Papež zapomíná, že Španělsko, Jižn Italie a Irsko, které jsou kořistí řeholí, živor na nejnižším stupni hmotné a mravné bídy« Se stanoviska vnitřní samostatnosti republiky i se stanoviska pokroku jsou zajisté poznámky ty správny, se stanovisko vlivu za hranicem dlužno ale doznati, že vláda Waldeck-Rous seauova oslabila poměr k Rusku, pozbyla přá telství Vatikánu, které jí bylo ve východní Asi silnou oporou, zřekla se ohledů na Anglii, dobro- volně vlivu na Nilu, a neziskala, jak posledn řeč Bülowa ukázala, ani respektu v Německu jímž mínila všechny ostatní ztráty vyvážiti.
Reinachov République Frangais Rous Bülow Vatikán Španělsko Irsko Waldeck Rusko Anglie Nil Německo Jižn Italia
22 article
K afféře Cuignetově. Vojenský guvernér pařížský, generál Flo rentin, ustavil disciplinární soud, před který byl postaven komandant Cuignet. Soud ten by složen takto: Předseda generál Noillat; členove jsou: gen. Hardy, major Cormier, major Thi rion a plukovník Villa. Sezení soudu konalos v ponděli. Major Cuignet byl postaven před soud pro tyto případy: 1. Pro známé psaní jež byl adressoval předsedovi ministerstva, aniž by byl dodržel služební cestu; 2. Pro známe psaní adressované ministru války a uveřejněne v týž čas v pařížských žurnálech ; 3. Pro »ne poslušnost«, poněvadž odepřel odpovídati svému představenému, ministru války. Otázka, již disci plinární soud měl zodpovídati, zněla: »Jes provinění majora Cuigneta tak těžké, aby byl dán do výslužby? Bez veškerého platu ?« Soud odpověděl, jak již zděleno, 4 hlasy proti 1, že Cnignet nemusí býti vůbec dán do pense a de savouoval tím dreifussardského ministra vojenství Nevlídný poměr mezi ruskou a ny nější francouzskou vládou. »L'Echo de Paris« přináší zvláštní dopis z Petrohradu, ve kterém se vypráví následující Bylo to na jaře t. r., když odjel generál Sacha rov, chef velkého vojenského štábu, do Pa říže, aby pojednal s francouzským ministrem války o některých o táz kách, týkajících se obrany a mo bi lisace. Byl přijat předehůdcem generáli
Cuignetův Flo Cuignet Noillat Hardy Villa Cnignet Paris Sach Petrohrad major Cormier
23 article
Pendezeca. V krátké době shoda byla úplná mezi oběma štáby. Ale tu náhle gen. Dekanne demissionoval, jsa k tomu donucen neblahým poměry, jež zavládly v ministerstvu války. Na jeho místo byl jmenován gen. Pendezec. Ruský generál, byv přerušen ve svém vyjednávání, nerozuměje těmto změnám, byl velice rozhně- ván a chtěl ihned odjeti do Petrohradu. Jedině na naléhání našeho vojenského příručího v Ru- sku a přátelskou intervenci jednoho ze členů vlády odhodlal se prodloužiti svůj pobyt. Po- kračoval tedy ve svých pracích s novým che fem štábu francouzského, který nejsa dostatečně zasvěcen ve věci tyto, nemohl spolupůsobit v díle tomto, tak jak by si bylo přáti. Gene- rál Sacharov velice rozmrzen s vrátil do Petrohradu. Když pak podá- val zprávu o svém jednání ministru války pravil prý: »Nelze ničeho tam činiti.e Tento fakt ještě více zkalil bez tobo již napjaté poměry mezi oběma š táby. Picquart a Dreyfus vystoupili znovu na scénu. Uveřejnili, jak jsme již sdělili, v »Aurore« a v »Siěclu« ote- vřené listy, v nichž protestují proti amnestii žádají, aby jejich volání za »spravedlivost« vláda dala sluchu. Pan Edvard Drumont píše v této záležitosti ve své »Libre Parole«: »Psaní Pic- quartovo, dlužno doznati, učinilo dobrý dojem v armádě. Neboť pan explukovník se dovolává neodvislého vojenského soudu, jemuž se až po dnes úzkostlivě vyhýbal. Než jest ve velikém roz- poru s panem Zolou, poněvadž tento tvrdí, že vojenští soudcové soudili na daný roz- kaz. Co se týče psaní Dreyfusova, jest ono spiše šprýmovné. Jest to dopis člověka, jenž se cít šťasten, že jest na svobodě a že mu lze v klidu a pokoji tráviti z úroků svých tučných kapitálů, a který čas od času dá o sobě slyšeti, aby se zalibil svým přátelům.«
Sacharov Picquart Dreyfus Drumont Zola Dreyfusův Petrohrad Pic Genus Libre parola
24 article Jak se provádí úřadní sčítání lidu.
Jak se provádí úřadní sčítání lidu. Denně docházejí nás nové a nové stížnosti na nesčetné křivdy a případy brutálního násilí, s jakým se provádí úřadní sčítání ve zněmčených místech našeho če- ského severu. Všude po celém severu vnucují se našim lidem archy sčitací jen německé, o so- bám němčiny naprosto neznalým dávají se úřadní poučení německá, tam pak, kde sčítání provádí se prostřednictvím sčítacích komisarů, vynalezly si obecní úřady zvláštní novou taktiku — žádajíce od Čechů jen napsání žádoucích dat na čisté líst ky. že prý se to pak na obecním úřadé vyplní do archův úřadních. Vyplní se to arci — ale otázka jest, jak? Podáváme zatím jen několik ukázek »spravedlivého« sčí- tání lidu. Z Teplic se nám sděluje: Archy sčítací rozdány jen německé. Stěžovali jsme si nesčíslněkráte na obecním úřadě i na hejt- manství, ba i telegraficky u misto- držitelství, žádajíce za vydání českých archů sčítacích — však dosud marně.
Čecho Teplice
25 article
Protesty naše proti jmenovaným sčítacím komi- sařům v Běhánkách, Mstišově a Novo- sedlicích, k nimž nemůžeme míti důvěru, rovněž nevyřízeny. Z Novosedlic u Teplic se píše: Zdejšt obecni úřad rozeslal k vyplňování své z vlá š tní sčítací archy, jež budou na obecním úřadě přepisovány. Na naši stížnost na obecním úřadě byla nám dána zajímavá zajisté odpověd, že prý to je věcí sčítacího kom- saře, jakou řeč obcovací udá, Novosedlicích že obcovací řeč jest jen něměina a že mohou býti Čechové ujištěni, že ani jeden ob- čan nebude zanesen s obcovacím ja- zykem českým. Že v Novosedlicích jest více než třetina Čechů, na obecním úřadě našem nechtějí věděti. Z Proboštova u Teplic: Dodány nám zvláštní listy sčítací, na něž prý máme vše zanésti a na obecním úřadě se to pře- piše Z Biliny: Ač sčítání jest zde již v plném proudu a německé archy německým nájemníkům již v předešlém týdnu rozdány, neobdržely české rodiny dosud žádných sčí- tacích archů — nepochybně pro nás na- řízení o sčítání neplatí Z Vrchlabí: S největším násilím pro- váděno u nás sčítání již v desetiletí minulém, leč vrchole dostupuje brutálnosť německá letošního roku. Mimo jiné podařilo se nám zachytiti sčí- lací arch jedné rodiny české, devítičlenné, v němž rubrika obeovací řeči vyplněna správným »böhmisch«. Však majitel domu, E. Ullmann, přeškrtl údaje ty a napsal do rubriky té jadrným pismem »deutsch«. Podobným způsobem počínají si všichni němečtí majitelé domů, neboť — jak se zde proslýchá — mají to od městského úřadu na- řízeno. Originál této ukázky spravedlivého sčítání vrchlabského dodán bude k nahlédnut místodržitelství království českého.
Čecho E Ullmann Běhánky Mstišov Nova Novosedlice Teplice Proboštov Bilin Vrchlabí
26 article
Z Modlan u Ústí n L.: Páni z obec- ního úřadu nám vzkázali, bychom prý potřebná údaje o svých rodinách si napsali na kousek papíru a odevzdali je v nej- bližších dnech komisaři. Do naší české kolonie přišel pak dne 31. prosince sčítací komisai my žádali české archy sčitací, leč o depřel nám je dáti a musil se odebrati s nepo- řízenou. Když jsme se na obecním úřadě ptali, kde mají české archy, odpověděli, že z de jest Německo a chceli se někdo podivati do archů, jež si n obecním úřadě sami vyplňují, dá ho starosta vyhoditi. Jak vidět, jde o systematickou akci, by okres zůstal ryze německým. Ze Strupčic u Chomutova Obecní úřad nám nechce vydati vůbec žádných archů — máme prý si napsati vše na lístky a dodati vše obec- nímu úřadu. Nepochybně nový vynález v našem hejímanství. Ze Sobědruh u Teplice: Dn 31. prosince šli zástupci ke starostovi obce, Walterovi, a žádali jej, by sčílací ko- misaři slušně a dle zákona sčítání provedli a zejmena by českým lidem nebyl vnucován jazyk německý. Starosta obořil se na nás hrubě a tázal se, jakým jazykem prý k němu mluvíme, tak že se také musíme zapsati do archu sčítacích. Nechceme-li zapsati se s obco- vací řečí německou, že máme se vystěho- vati do Čech. Za námi pak, když jsme s důrazným protestem odcházeli, pravil pří- tomný člen obecního zastupitelstva: »Jest to skandál, co si ti čeští chlapi do- volují!« Voláme po spravedlnosti, Jež zajisté platí i pro nás Čechy.
Páňa Walter Čecho Modlany Ústí můj L Německo Strupčice Chomutov Sobědruhy Teplice Čechy
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Ve společném postupu! Dnes tedy postupovati bude v Praze spojená armáda od- půrců národní strany svobodomyslné proti za- stancům starého programu českého ve společném bratrském šiku. Němec vedle realisty a soudruh sociální demokrat vedle bratra národního děl
Němec Praha