3
masthead
3. ledna 1901.
5
article
jeho jako referenta pro chov skotu v českém
odboru rady zemědělské toto stručné a věcné
prohlášení a vysvětlení:
1. Bylli pan Prášek po volbě nového
výboru českého odboru zemědělské rady po
čátkem r. 1900 zvolen referentem pro chov
skotu a to k návrhu podepsaného předsedy
stalo se tak po úradě se zástupci všech stran
k tomu cíli, aby p. Práškovi bylo umožněno
rozvinouti činnost svou v oboru, ve kterémz
různé změny dříve navrhoval. Že volba tatd
měla býti léčkou pro pana Práška, odmí-
tám za celý sbor (I. komité) i za svoji
osobu.
2. Jest faktem, že p. Prášek krátce p
svém zvolení do zemědělské rady domáha
se prostřednictvím družstva v Řivně pr
sebe subvence k nákupu plemenného
dobytka (plemenné stanice). Žadost tato došla
však pro jarní nákup 1900 opozděna a ne-
mohla již v příslušné poradě I. komite
býti projednána.
3. Jest dále faktem, že pan Prášek pře
to již při jarním nákupu v Badensku,
kam jako referent zemědělskou radou vyslán
byl, zakoupil sobě 5 kusů jalovic a složil
k jich nákupu do rukou inspektora pro chov
skotu přiměřenou zálohu. Později však vy-
bral sobě ze záloby u zemědělské rady takto
složené takový obnos zpět, že splatil na za-
koupené jalovice pouze 70 procent ceny,
kdežto 30 procent ceny (a to
částku 1497 korun) nesplat il.
4. Pokládá-li pan Prášek za to, že mu
částka 30 procent ceny přináležela jako sub-
vence na plemennou stanici na základě po-
dané jím žádosti, dlužno konstatovati, že
žádost tato nebyla komitétem
(ani předsednictvem) vyřízena
že tedy nákup dobytka i podržení
subvence stalo se p. Práškem samo-
volně.
Prášek
Badensko
český odbor zemědělský rada
6
article
5. Dále poukázati jest k tomu, že pan
Prášek dle platných zásad neměl ani ná-
roku na subvenci pro stanici plemen
nou a sice proto, že zakoupený skot netvořil
plemennou stanici, která skládati se má nejen
z jalovic, nýbrž i z býka, jenž však zakou-
pen nebyl.
6. Pan Prášek, ač později schůze I. ko-
mitétu se konaly, o nákupu »stanice ple-
menné« pro osobu svoji jakožto referen
zprávy nepodal, ani dodatečného schválen
nežádal. Teprve vyšetřením spisů nabylo
předsednictvo o věci té vědomí.
7. Odvolává-li se p. Prášek k tomu, že
podržený obnos subvence přenechal družstvu
řivenskému, prohlašuji, že ani k tomu pan
Prášek jako referent zemědělské
rady oprávněn nebyl. Učinil-li tak jako
soukromník, nemění věc tato ničeho na
poměru jeho k zemědělské radě v příčině
podržené subvence.
8. Posléze konstatuji, že při rozdělován
dobytka ža posledního nákupu skotu došla
mne stížnost zástupců hosp. družstev a drži-
telů plemenných stanic na fo, že referen
pan Prášek pro družstvo jím zastoupené vy-
bral sobě před úřadním rozdělením více
kusů dobytka a zkrátil tak možnos
výběru pro ostatní účastníky.
Zakročil jsem proto dle stížnosti této a na-
řídil jsem, aby všem účastníkům umožněn
byl výběr ze všeho dobytka a případně, aby
dobytek dle trvajících zásad losem se roz
To jsou fakta, která mnou dosu
v záležitosti p. Práškově úřadně byla zji-
štěna. Na útoky rázu osobního nereaguji
Lituji, že prohlášení p. Práškovo donutil
mne vystoupiti ve věci této na veřejnost
leč staloli se tak již, mohu klidně ponechati
veřejnosti úsudek o tom, jaké příčiny mě
p. Prášek, aby vzdal se referátu pro chov
skotu v zemědělské radě.
V Praze, dne 1. ledna 1901.
dělil.
Prášek
Práškův
Praha
7
article
Heřman Janda,
předseda českého odboru rady zemědělské pro král
české.
Dr. Karel Viškovský,
tajem ník.
Z Písku. Nápadnou jest vřelá a účinná
podpora, které doznávají kandidáti různých
stran proti kandidátu strany svobodomyslné o
velkostatků prince B. Schwarzenberga
Podlehne-li kandidát strany svobodomyslné v páte
kurii proti známému p. Kalinovi, nechť ví s
již nyní zřejmě, kdo byli hlavními podporo-
vateli tohoto.
Českým voličům ve IV. kurii pro
okresy Litomyšl, Poličku, Landákroun,
Králiky, Rokytnici a Štoky doporučuje se
k volbě pan Jan Lenoch, statkář a zemský
poslanec v Makově.
Heřman Janda
doktor
Viškovský
Schwarzenberg
Kalina
Landákroun
Králik
Rokytnice
Lenoch
Písek
Litomyšl
Makov
český odbor rada zemědělský pro král
8
article
Schůze.
Schůze.
Z Vodňan. V sobotu 29. prosince m. r.
pořádána byla ve zdejším divadelním sále schůze
voličů třeti kurie, jimž představil se kandidá
národní strany svobodomyslné redaktor pan Vil.
Ryba. Schůzi předsedal purkmistr pan Bělo
hlávek. Programní řeč kandidátova setkal
se s obecným souhlasem. Po konečné řeči páně
purkmistrově, jenž litoval, že schůze byla pa-
nem kandidátem položena na neobvyklou, přiliš
pozdní hodinu večerní a proto ne dosti četné
navštívena a jenž prohlásil, že za stávajícícl
okolností voličové vodňanští dají hlas svůj na
vrženému kandidátu, schůze skončena.
Z Týna nad Vlt. Za velice četného úča
stenství zdejších městských voličů, již dostavili
se se starostou města panem Veselým v čele
konána zde v neděli 30. prosince m. r. schůze
voličů třetí kuric. Ve schůzi té představil se
voličům kandidát národní strany svobodomyslné
pan Vilém Ryba, redaktor »Nár. Listů«. Řeč
jeho, častým souhlasem přerušovaná, učinila
mocný dojem. Když byl volič pan Kaspe
pronesl několik vřelých slov, jimiž kandidaturn
páně Rybovu vřele doporučil, navrhl tajemník
pan Masopost následující rosoluci ;
»My voličové městské skupiny v Týně nad
Vltavou pro volbu do rady říšské na schůzt
dne 30. prosince 1900 shromáždění přijali jsme
proslovenou programovou řeč kandidáta ná-
rodní strany svok odomyslné pana Viléma Ryby
s naprostým uspokojením. Vidouce v něm nejen
pravého zastance národních práv našich, ale
také vyškoleného politika vůbec, který dovede
při své nevšední znalosti všech otázek veške-
rých našich vrstev a při svém velice širokém
rozhledu hájiti naše poměry národohospodářské,
zejmena zuboženého živnostnictva a maléh
lidu, prohlašujeme pana Viléma Rybu za našeho
oficiálního kandidáta poslanectví a zavazujeme
se, že ze všech sil se zasadíme o jeho jedno
myslné zvolení.
Běla hlávka
purkmistrův
Veselá
Ryba
Kaspe
Rybův
Masopost
Vilém
Vodňany
Týn nad Vltava
9
article
My uznáváme nynější nanejvýš trudnou
kritickou situaci politickou národa našeho,
proto nechtějíce překážeti volnému vývoji po-
stupu českého poselstva na radě říšské, ne
ukládáme našemu příštímu zástupci žádných
zvlástních povinnosti, avšak ponechávajíce mu
volnou ruku, předpokládáme, že on společno
s celým klubem národních poslanců českých n
radě říšské veškeré kroky podnikne, aby našt
národní a národohospodářskou oxistenci statečně
hájil a bude-li toho zapotřebí i do opposice
vstoupil a po případě i nejkrajnější obstruke
prováděl.
Nynější volby buďlež jasným úkazem d
monstračním a manifestačním uraženého národa
českého, a proto volme všichni svorně za po-
slance v naší skupině kandidáta národní strany
svobodomyslné pana Viléma Rybu, jehož příšt
činnosti provoláváme upřímné »Na zdar !«
Resoluce byla jednohlasně přijala. Schůz
předsedal a řídil městský radní p. Pavlíček
Fiasko pana J. R. Čepka v Neveklově
Na neděli dne 30. prosince m. r. do sálu ana
radnici« v Neveklově svolal kandidát strany
agrární pan Čepek ze Satalie schůzi voličů čtvrt
kurie, aby jim svůj program vyložil a pro svou
osobu je získal, Řeč pana J. R. Čepka trvala
půl druhé hodiny. Pan Čepek mluvil o selské
bídě, o robotě, o vojně v Italii a pánech Franceeh
ze zámků a když pořáde se k programu své
strany nedostával, byl od některých voličů, ze-
jmena pana Vilímka z Černíkovic, několikráte
vyzván, aby jim pověděl, jak přece sedláky na
říšské radě hájiti chce? Co potom pan Čepel
vypravoval, těžko je reprodukovati; bylo to vše
možné, jen ne nějaký politický program. Po-
sluchači byli již netrpěliví a proto s radostí pro-
volali zakončení řeči pana Čepka hřímavé »Na
zdar!« Pak přihlásil se k slovu pan Františel
Ryba
Pavlíček
Čepek
Franceeh
Vilímek
Frantijít
Neveklov
Italia
Černíkovice
10
article
Mařík, starosta z Neveklova a vlastními větami
pana Čepka dokázal tomuto frázovitost, nelogič
nost a straně agrární lehkomyslnost a neupřím-
nost, s jakou vyvolala boj proti straně svobodo-
myslné a v národu českém vůbec. Když pak
pan Mařík citoval mínění dra. E. Engla z »Hlast
od Blaníka« o jednání agrárníků a když vzpomněl
činnosti poslance Rozkošného na Moravě, kterých
obou se pan Čepek často dovolával a konečně
přečetl článek »Národních Listů« o působen
pana V. Práška v radě zemědělské, byl osu
pana Čepka zpečetěn. Voličstvo s heslem »Budeme
voliti Loulu!« opouštělo ihned místnost a pan
Čepek se více k slovu nedostal. Brzy na to
opustil i Neveklov. Do schůze dostavilo se pře
200 voličů; předsedou schůze zvolen byl pan
A. Doležal, okresní starosta, místopředsedou pan
Frant. Mařík, starosta města a zapisovatelem pan
A. Vlk, měšťan a agrárník z Neveklova, kferý.
marně čekaje konce řeči pana Čepka, ze schůze
odešel.
Mařík
Čepek
E Engl
V Prášek
Loula
A Doležal
František
A Vlk
Neveklov
Blaník
Rozkošný na Morava
11
article
Z Blatné, 29. prosince. Dnešního dne
konala se zde voličská schůze za přítomnost
kandidáta poslanectví pana Ignata Hořice
Vydařila se nad očekávání skvěle. Sešlo se k
200 voličů, kteří s napjatou pozorností sledo-
vali kandidátní řeč pana Hořice, po jejímž
ukončení přijat byl pan Hořica za kaudidáta
poslanectví jednohlasně i provoláno jeho zvo-
lení hřímavé: »Na zdar !«
Neočekávali jsme, že schůze bude mit
tak klidný průběh, neboť zdejší konfusionářšt
radikálové kasali se — jak »Blatenské Listye
zvě-stovaly — že pana Hořicu »roz
sekají«, ale zmizeli z obzoru a ani do schůze
se nedostavili. Takové veličiny, jako pan Otto
Havel a okresní výtečník všemluvil pan Kalina
dovedou všecko mnohem lépe než celý sbo
poslanců. Ovšem jen hubou. Pan Kalina sli
buje rolníkům, že jim vymůže zrušení daně po-
zemkové. Některé hejly snad nachytá, ale roz-
umní lidé nesednou mu tak snadno na vějičku.
Ignata
Hořica
Havel
Kalina
Blatná
Hořice
12
article
Z Nopomuka. (Pův. dopis.) Do našeho
okresu zavítal také nezvaný host z daleka, pan
Ždárský, a »Obrana« přinesla o schůzi jeho
referát, z kterého by se mohlo dovozovat, že
okres náš vělšinou hlásí se ke straně rozkol
níků agrárních, spojených se sociálními demo-
kraty. Než zpráva ta nesrovnává se nikterak
s pravdou; již ve schůzi p. Žďárského vyslo-
vilo se 40 voličů — polovina všech přítomných
pro dra. Dyka, ač týž přitomen nebyl, jsa za-
městnán jako poslanec na sněmu. Ve schůzi
nové, svolané na den 29. prosince m. r. do
hostince »u Kalců«, ukázalo se však zcela již
jasně, na které straně je většina volitelů.
Schůzi obcovala většina volitelů z okresua
zvoleni jednomyslně za předsedu zasloužilý
starý zakladatel strany svobodomyslné na
Nepomucku pan Martin Baumruk.
rolník ze Žinkov, a za jeho náměstka pan Fr
Tesař, rolník a starosta obce Srby. Dr. D yk.
který již v předešlé schůzi voličů vytkl progran
strany a promluvil o situaci politické, obmezil
se v této schůzi na to, že vyvrátil výtky, kter
proti němu a rolnickým poslancům Kovářikovi
a Kůsovi pan Ždárský přednesl a odbyl jej za
stálého souhlasu přítomných tak důkladně, že
po jeho řeči rozléhal se hlučný a bouřlivý sou-
hlas. Z voličů přihlásili se k slovu p. Andrle
z Čečovic, p. dr. Baroch a starosta měsla
p. dr. Pešek, kteři souhlasně líčili zásluhy
dra Dyka zejmena o kruhy rolnické. Pan před-
seda dal pak hlasovali o kandidatuře dra. Dyka.
která přijata jednomyslně, což opač-
nou zkouškou zjišténo.
Ždárský
Dyk
Baumruk
Tesař
Srba
Kovářik
Kůs
Andrle
doktor
Baroch
Pešek
Kalec
Žinkovy
Čečovice
13
article
Naše rolnictvo a volby do říšské
rady.
Pozoruhodnou řeč proslovil kandidát řís-
ského poslanectví pan J. Barták ve schůz
voličů v Králové Městci. Slova jeho doznala
hned všeobecného souhlasu a zasluhují, aby jím
zejmena v kruzích rolnických věnována byla
zasloužená pozornost.
Byv navržen ve skupině zdejší národní
stranou svobodomyslnou za kandidáta — pravi
pan Barták — předstupuji před vás, abych na
značil své politické názory.
Mým programem jest program národn
strany svobodomyslné, který dle mého přesvěd
čení plně vyhovuje našim cílům národně politi-
ckým, národo-hospodářským i socialním.
Půl druhého tisíciletí žije národ náš v tétc
žírné vlasti. Celý ten čas jest bytí jeho hojem
o existenci s nepřitelem zavilým a dnes více snad
než jindy jsme vzdor všemu pokroku svému
bytí svém ohroženi. Vlny německé vztekle bijí
v naše měkké břehy, Velká Germanie nepokryto
rozpíná náruč po »Východní marce« a kolem
nás samé prušáctví. Vše nám upírají, o vše nás
chtějí připravit a nechystají pro nás nie jiného
— nežli osud Poznaňska.
Co zbývá národu českému?
Nic než boj, boj na život a n
smrt; nezbývá nežli ukázati, ž
národ český chová v sobě ještě onu
sílu, která vitězně odrážela ne
přátele od jeho krbů, sílu, kter
zpupnosti německé podrobiti s
ned á.
J Barták
Barták
Městec
Poznaňsko
14
article
V době poslední zvrácena byla práce po-
selstva českého, která dovedla obrátiti směr po
litiky státní ve prospěch náš a na cestu k cil
našemu. Naše poselstvo české dokázalo, že ná-
rod český hájiti se dovede. Vláda rozpustíl
říšskou radu, kalkulujíc, že dle chaosu v našieh
kruzích politických národ rozstoupí se ve strany
a že poselstvo české přijde do parlamentu no
vého rozerváno a nesjednoceno, a tudiž
oslabeno.
Na národu českém jest, aby volbami nastá
vajícími manifestoval, že plně je sobě vědom.
jak důležitá je pro něj společná a jednotná
obrana jeho práv, a že plně souhlasí s témi,
kdož dosavadní boj vedli. Ne snad k vůli jedné
straně je jednotnosti potřebi, ale v prospěchu
národní věci samé. To přece je ja s no
že boj s nepřátell nušimi nedá se
dobře vésti několika růvnými četam
s různými hesly a vojevádci, nie b
nebude pak náležitého dor ozuměn
a jednoty v prostředeích a ta kti ce
takže není možno, aby docílilo se
plné úspěšnosti boje, a šiky bojovníků
národních nebudou víco nikomu tak imponovati,
jako tomu bylo dosud. (Tak jest! Výborně!)
Ale co vidíme dnes po vlastech českých
Nikoli s vědomím plné povinnosli ku věci spo-
lečné, nikoli s plným pochopením důležitostí
jednoty poselstva českého, ale s lehkamyslnými
a mylnými hesly vrhá se v boj volebnť nemén
nežli osm stran — Češi proti Čechůml
Proč ten boj, pánové? Prolč ne
vytryskly volby jako mohutný
jednomyslný projev uraženéh
národa?
Pouze pro věci malicherné, z klamného
nazírání. Dle naší povaby: bít se mezi sebou
pro malicherná nedorozumění, ku škodolibé r
dosti nepřátel, ku škodě věci vlastní.
Čech
15
article
Dle mého soudu mohlo zcela dobře do
cíliti se shody. V hlavní věci jsme všichni my
národně cítíci Čechové za jedno. Rozpory o tak-
tice lze v celku zeela dobře k těm nejlepším
koncům urovnali. Zájmy třídní mohou být
zcela dobře a dle měho soudu i nejlépa v celku
hájeny. K čemu tedy to různění? Což prak
nemůžeme utvořiti stranu jedinou.
stranu českou? (Výborné!) Nedávno do-
cílili jsme spojení obou stran moravských s námi
— nyní sami začináme sílu celého národa roz-
bíjeti! Plán Körbrův se uskutečiň uje
— ale věci české nemůže být
z toho zdrávo.
Obraz nejsmutnější poskytuje IV. kurie
Mezi rolnictvem zosnována strana, která zves
agrární. Ta hlásá: kurie IV. patří rolnické
straně agrární, která jest jedině ryzl obhájkyn
zájmů rolnických. Rolníci, hajte si svoji stranu
tím hájíte sebel
A rolnictvo na tato na pohled správní
hesla vrhá se v boj, jakoby se jednalo o samu
jeho spásu.
Čecho
Iva
16
article
Ptám se: Což pak bere někdo rolnictve
zastoupení? Nebyly zájmy rolnietva jinými stra
nami hájeny
Strana svobodomyslná poskytla zastoupen
všem četnějším stavům a také zájmy všech
hájila, držíc se zásady, že nejlépe zájmy všech
tříd jsou obstarány, když věci zájmové společne
a stejně spravedlivě jsou zastávány a že proi
není třeba a ani není prospěšno, aby zvláštn
strany stavovské byly zakládány.
Pánově, otázka secesse rolnilck
je jedna z nejpalčivějších otäzek
našeho národa a jest také osou sporu
v této volební skupině. Já se jí proto vyhýbat
nebudu a nemohu.
Jsem sobě vědom veliké důležitosti dobrého
rozřešení této otázky také pro nás rolníky, nebo
jde o zachování našeho neposkvrněného štítu
v boji národním, jaký zachovali jsme si do dnes
a jenž byl vždy národu nejlepší oporou. Jde
o to, máli jíti rolnictvo cestou rozvážnou,č
zdali se má vrhnout v náruě svěhlavé dobro-
družnosti, stavět se proti všem ostatním
u všech zjednat si ne uznání, ale odpor. Proto
promiňte, nebudu-li šířiti se o věcech politicko-
hospodářských, na něž ostatně rád k dotazu
odpovím.
Pánov
17
article
Pánové, já jsem si toho vědom, že my
šlenka separace, byvši raffinovaně do rolnictva
vnasena a úsilně rozšifována, zapustila v rol-
nietvu kořeny. Vím, že mám čeliti myšlence
silně utkvělé a také vím, že bych měl mén
práce jako kandidát, kdybych řekl, že jsem také
separatistou. Ale to všechno nemůz
mne zmásti v mém přesvědčení, ž
to není dobře, když rolnictvo stav
se politicky v šik třídní, že toh
není potřeba, a že jeto jen ku se-
slabení věci naší národní a k ne-
výhodě pro věc naší selskou samu.
Nejsem z těch, kdož k vůli mandálu plavou
s proudem; mně svědomí nedovoluje, abych řekl
s ostatními: Pane, pane! a chtěl tak vejíti do
království nebeského. Nemohu to snésti, když
vidím, že rolnictvo zbytečně je klamáno a proto
vzdor všemu kaceřování, vzdor všem nepřijem-
nostem stavím se proti hnutí nezdravému, nebo
mně záleži více na prospěchu věci stavu mého
a věci národní, nežli na prospěchu osobním.
Pánové, buďme předem upřímnými k sobě
samým; nechvalme sobě hned všechno, co uči
níme, raději zpytujme, děláme-li to dobře. Ne
klamme sami sebe. Hleďme na věci střízlivě
rámus, bouřlivé řeči nás nespasí. Pátrejme svě
domitě, co je lepší pro nás jako rolníky a jak
Čechy, a toho se držme. (Souhlas.)
Potřebujeme rozhodně strany
agrární a může tato býti pro ná
větším prospěchem?
Vizme, jak potřeba toho prokázána?
Strana agrární utvořena vedoucími kruhy
politického spolku »Sdružení českých zemědělců«
z důvodů, že prý spolek a tudíž i rolnictn
byli v područí strany mladočeské, která prý je
bagatelisovala a zájmy rolnické zanedbávala.
Čechy
spolek » sdružený český zemědělec
18
article
Je to vše pravda?
Kdo sledoval bedlivě a nepředpojatě jednán
strany naší, ten to dosvědčiti nemůže. Faktun
je, že diktáty Sdružení v příčině vyrovnání n
měly takové schopnosti, aby klub poslanecký
mohl jimi se říditi; ostatně ani k věci nedošlo
Spolek politický nemohl také býti tribunáleu
strany, on mohl a měl jen býti dobrým jedna
telem své věci. Zájmy zemědělské nebyly stra
nou naší naprosto bagatellisovány a zanedbá-
vány, ale všude hájeny, natož poškozovány
Toto poslední je pouhou neomluvitelnou zlo
myslností. Každý ví, o co vše se poslanci zasa
zovali, rolnici i ti nenávidění doktoři, a co pro-
sadili. Každý člověk dobré vůle tak ví, žen
říšské radě nedalo se mnoho délat, a sněm že
je bezmocný, ačkoliv všechny důležité otázký
agrární na něm se projednaly.
Důvody k odštěpení uváděn
jaou tedy nesprávné, i nebylo tudíz
příčiny k němu i kutvoření strany
a grární.
Nebylo ji také potřeba, poněvad
poselstvo dosavadní učinilo vždy, co se učinit
dalo a schopnosti k tomu mělo zajisté dosti
jak dokázali odborníci, rolníci i doktoři. Agrár-
nici sami ani tolik nedokážou, jako rolni
ve spolku s ostatními poslanci, kleří vždy byl
a jsou ochotni zemědělské zájmy hájiti.
parlamentě neplatí boucharonské řeči, nýbra
schopnost a vědomosti.
Uvažujme však přece o tom, může-l
strana agrární, kdyby dobyla všec
mandátů ve venkovských obcích
více pro rolnietvo učiniti?
Agrár
19
article
Nechme stranou bouřlivé a nadšené řeči
pomysleme sobě, že naši agrárníci budou n
říšské radě v počtn 17, na sněmě zemském 40
poslanců. Ať již by nějaká ta shoda s rolník
némeckými šla na váhu, nelze spoléhati se n
velkostatkáře, a jisto je, že agrárníci budou
musit v každé otázce s jinými stranami vyjed-
návat, souhlasu se dožadovat, zaň se zavazo-
vat a podobně; sami hlavou zeď neprorazí
domluvit s ostatními se musí, nebude to tedy
postavení závidění hodné. Porovnejme však
jak to dopadá s rolnickými otázkami nyní, na př
na sněmě zemském. Zde tvoří poslanci venkov-
ské kurie odbor agrární, ve kterémž voln
agrární otázky se projednávají; výsledky ber
klub za svě a nestalo se, že by se
něčem činily překážky. V plenu pak
celý klub stojí za věc naši a jeho odborni
ještě k jejlmu vybojování přispívají. Mám za to
že je to postavení mnohem výhodnější, nežl
ona lákavá svoboda nějakého toho klubu agrár-
ního. Ostatně členové klubu toho, kteří loni
k žádosti své do odboru našeho byli přijati
i do komisi byli voleni, — poněvadž stáli ve
sněmu zeela osamoceni, zajisté, kdyby jim ne-
scházelo dobré vůle, musili by to potvrdili.
20
article
Jsem tedy ze zkušenosti pře-
svědčen, že zájmy rolnické jsou
co nejlépe v nynější delegaci za-
stoupeny a že tak výhodného za-
stoupení ani stranou agrární s
nedosáhne.
Dá se s národního stanoviska
třlštění se ve strany stavovske
omluviti?
Národní politice nemohlo by hůře poslou-
žiti, nežli kdyby povstalo zde několik stran
stavovských. Tím by se síla delegace české na
prosto podlomila, nebylo by osob, které by
národní politiku vedly a my nejsme v takovén
postavení, abychom sobě takový luxus bez
škody dovoliti mohli. Páni praví, že jsou tak
dobří Čechové jako jiní, ano lepší nežli Mlado
češi. To dokazují tím, že z ješitnosti své tříšt
síly národní a dávají nedobrý příklad stavům
jiným. Proto skutek jejich s náro
ního stanoviska omluviti se nedá.
Má zřizování stran zájmovýc
věcný a logický podklad?
Agrárníci praví, že oni dají nový, lepší
podklad k nápravě našich pomérů politických,
a to tím, že místo »politické politiky, házejíeí
různými hesly a se měnící« uvedou v život
strany zájmové a stavovské, což prý také na
základě převahy zásad ekonomických nad pouze
politickými uvede ve shodu oba kmeny v této
Čecho
Mlada češ
21
article
Kolik myšlenek, tolik omylů, že by t
člověk ani nestačil uvádět na pravou míru.
Když tedy mají býti strany zájmové a stavovské
kolik pak jich to asi bude? Zajisté hezká hro-
mádka! Je možno, aby každá ta strana byl
v parlamentě zastoupena? Ani by se na ně ne-
dostalo, neboť máme na světě tolik různýeh
zájmů a stavů, až z toho hlava brní. To nen
tedy zdravá myšlenka, to je přímo nerozum
(Tak jest!) A na tom se má zakládat politika
Co pak je to vlastně ta politika? To je práce
a snaha ve věcech veřejných, jimiž národní
sociální poměry se upravují. Tedy jednás
v ní o celý soujem otázek spole
čenských, ne jen o jisté části. Části vše-
obecné politiky jsou zajisté na př. politik
agrární, živnostenská, dopravní, kulturní, so-
ciální a j. Strany zájmové měly by tedy na
zřeteli jen zájem jednollivého stavu, jen část
všeobecné politiky; co pak budou dělat s tém
ostatními věcmi? Jak se k nim postaví? Každý
poslanec zajisté má právo rozhodovat o všech
záležitostech veřejných, v jednání parlamentní
uvedených, avšak má-li právo, má také k nim
jistou povinnost, to jest, je povinen napomáhati
spravedlnosti. (Výborně!) Tedy tak j a ko
tak dostala by se strana čistě
zájmová do politiky všeobecné
proto je nesmyslem, dnes ji po-
pírat anebo částmi chtiti ovlád
noutij celek.
zemi.
22
article
A co by svedly tyto zájmove
A co by svedly tyto zájmove
strany?
Nic jiného, nežli všeobecnou rvačku, př
které by někdo třeba vyhrál, jiný ale utržil
smrtelných ran.
Tak to tedy rozhodně jíti ne-
může. Je zajisté třeba hájen
zájmů, ale ne jedněch proti dru-
hým, nýbrž na cestě dorozuměni,
a to možno je pouze při společném
dohodování, při kterémž různé
protivy nejlépe se urovnají
spravedlnosti průchod se zjedná.
Pokládám celý tento spor za pouhe
zmatení pojmů. Keždý stav zajisté cill,
že je potřeba, aby zájmy jeho byly hájeny,
možno-li i zastoupeny ve sborech zákonodár-
ných, uvnitř stavu hájeny pak dobrou a věcnou
organisací. To jsou věci zcela jasné, ale nenl
to ničím jiným nežli matením pojmů, pravíli
se, že řádné hájení zájmů potřebuje zvláštnl
politické strany a zastoupení a organisace stavu
že má tvořit spolu politickou stranu. To neni
jedno a totéž a to by důsledně musilo platit
pro každý stav, při čemž bychom došli do
nesmyslných konsekvencí.
Pravdou zůstává jedině, že je
potřebí hájení zájmů jednotli-
vých stavů a že je potřebí jeji ch
organisace. To je stanovisko je-
dině správné a to obé také ku
blahu stavu plně dostačí, stran
k tomu netřeba.
23
article
Na tom stanovisku stálo také Sdružení r.
Na tom stanovisku stálo také Sdružení r.
1896.
Politické stanovisko nelze také
zakládati na zájmech sta vov-
ských, poněvadž jsou jednostran
né, toto lze určiti pouze dle nazírání na vše-
chny věci politické, neb všechny věci dají se
řešiti jen se vzhledem k celku. Mohu být
zpátečníkem nebo pokrokářem, socialistou aneb
podobně, ale při tom mohu býti také agrární-
kem. Agrárníci také prohlašovali, že u nich
mají místa členové všech stran (totiž, oni my-
sleli, že se v nich mohou utopit); jak tedy le
logieky s tím srovnati zvláštní a pouhé stran-
nictví agrární?
Agrárníci praví, že neupírá-li se dělni
ctvu právo ku založení zvláštní strany, proě
má se upírati pouze jim? To je ale něcoji-
ného; dělnietvo, i národní, má program soci-
ální, který vztahuje se k celé společnosti li-
ské, jeho předmětem je politika všeobecná
Ostatně ani ti se svým tříděním nechytí to
pravé.
Že zastoupení, resp. hájten
zájmů a organisace úplně vyho-
vuje potřebám stavu, uznalo če-
ské řemeslnictvo na sjezdu be-
rounském a zřejmě prohlásilo, že
stranu třídní zakládati nepotře-
buje a nebude; a je také velic
silným stavem.
24
article
Ostatně podivejme se do Ně-
meeka. Tam je rolnietvo znamenitě zorga-
nisováno, má přes 10.000 družstev rozličných
a ústřední snolek »Bund der Landwirtho«, kter
cítá 200.000 členů — a přece netvoří zvláštní
stranu. Agrárníci nacházejí se ve všech mož-
ných stranách, tam všude pro věc svoji působ
a sice se zdarem nejlepším. Nu, a u nás musl
býti agrární strana, my si to můžeme spíše do-
voliti a jinak se ničeho nedocílí
A podívejme se do Dánska! Tam
rolnictvo je nanejvýš zorganisováno, všude
bvládá a přece netvoří politickou stranu a při
tom dodělává se nejlepších hospodářských vý-
sledkůl
Čím je to, pánové? To je tím, že tamsi
hledí své věci, jak by nejlépe prakticky získali,
kdežto u nás děláme jen rámus na schůzích
jinak v praktiekých otázkách jsme hrozně po-
zadu a ničeho nemůžeme svésti, ale na to se nej-
spíše chytíme, když nějací ti páni udělají z na-
šeho rolnického Sdružení agitační prostředek k
svému státnickému a jinému praktickému po-
výšení, místo, co by si měli hleděti jen práce
věené a opravdové!
Dánsko
bund der Landwirt
25
article
Co oni učinili ze Sdru ženl,
zvláště přičiněním p. Hrubého, to
není to, čeho rolnictvo potřebuje.
Rolnictvo potřebuje ovšem zastoupení, ale to již
také dnes mělo, ono potřebuje nejen politický
spolek Sdružení zemědělců, který by zájmy jeho
agrárně-politické fedroval, ale ono potřebuje také
organisace skutečné, praktické,
k jaké spolek politický dostačiti nemůže, ono
potřebuje organisaci takovou, jakou jemu de-
tailně propracovanou na př. předkládá tajemník
Zika, organisaci, která nám poskytne pomoci
hmotné, významu nemenšího, nežli dobré hájení
zájmů agrárně-politických ve sborech zákono-
dárných.
Hrubý
Zika
spolek sdružený zemědělec
26
article
My musíme žádati na státu, aby nám vše
zařídil, čeho ve svém prospěchu potřebujeme,
ale my také musime sami doma
sebe se starati a to svépomocí
sdružováním, jímž nabýti můžeme té nej-
lepší moci a síly, abychom udrželi půdu po
předcích našich zděděnou a dále ji dětem svým
a národu českému zachovali. A tu opakuji,ž
k prvému potřebujeme zastoupení a dobrých
přátel, nikoli pouhého rámusu a separace třídní
ta nám nepomůže; ve příčině organisace po-
třebujeme přiložit ruce k dílu a jako bratři po-
máhat si vespolek, a nepotřebujeme k tomu po
litické strany, neboť toto má býti práce věcná
která se strannictvím politickým nemá co dělat
(Výborně!)
Agrárníci nejsou si vědomi do-
sahu své »epochální« myšlenky
(z ducha Šťastného vytrysklé),
nápravě našich politických po-
měrů vytvářením nových politi-
ekých stran dle zájmů. Toť my
šlenka našich nepřátel, toť zbožné
přání vlád, které by rády viděly
takové strany a nové zájmové lidi.
kteří by se tahali mezi sebou jen
o kus chleba a tím boje o práva ná-
rodů a vlasti naší odstranili. Tře-
bas agrárníci přísahali na ná-
rodní prapor, to je důsledek je
jich myšlenky a k takovému hroz
nému poblouznění nelze pak říci:
Pane, odpustjim, neboť nevědí, c
či n4l (Potlesk. )