ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 11142130-65ff-11dc-83b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 58, place 23, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
3. ledna 1901.
4 masthead
Číslo3
5 article
jeho jako referenta pro chov skotu v českém odboru rady zemědělské toto stručné a věcné prohlášení a vysvětlení: 1. Bylli pan Prášek po volbě nového výboru českého odboru zemědělské rady po čátkem r. 1900 zvolen referentem pro chov skotu a to k návrhu podepsaného předsedy stalo se tak po úradě se zástupci všech stran k tomu cíli, aby p. Práškovi bylo umožněno rozvinouti činnost svou v oboru, ve kterémz různé změny dříve navrhoval. Že volba tatd měla býti léčkou pro pana Práška, odmí- tám za celý sbor (I. komité) i za svoji osobu. 2. Jest faktem, že p. Prášek krátce p svém zvolení do zemědělské rady domáha se prostřednictvím družstva v Řivně pr sebe subvence k nákupu plemenného dobytka (plemenné stanice). Žadost tato došla však pro jarní nákup 1900 opozděna a ne- mohla již v příslušné poradě I. komite býti projednána. 3. Jest dále faktem, že pan Prášek pře to již při jarním nákupu v Badensku, kam jako referent zemědělskou radou vyslán byl, zakoupil sobě 5 kusů jalovic a složil k jich nákupu do rukou inspektora pro chov skotu přiměřenou zálohu. Později však vy- bral sobě ze záloby u zemědělské rady takto složené takový obnos zpět, že splatil na za- koupené jalovice pouze 70 procent ceny, kdežto 30 procent ceny (a to částku 1497 korun) nesplat il. 4. Pokládá-li pan Prášek za to, že mu částka 30 procent ceny přináležela jako sub- vence na plemennou stanici na základě po- dané jím žádosti, dlužno konstatovati, že žádost tato nebyla komitétem (ani předsednictvem) vyřízena že tedy nákup dobytka i podržení subvence stalo se p. Práškem samo- volně.
Prášek Badensko český odbor zemědělský rada
6 article
5. Dále poukázati jest k tomu, že pan Prášek dle platných zásad neměl ani ná- roku na subvenci pro stanici plemen nou a sice proto, že zakoupený skot netvořil plemennou stanici, která skládati se má nejen z jalovic, nýbrž i z býka, jenž však zakou- pen nebyl. 6. Pan Prášek, ač později schůze I. ko- mitétu se konaly, o nákupu »stanice ple- menné« pro osobu svoji jakožto referen zprávy nepodal, ani dodatečného schválen nežádal. Teprve vyšetřením spisů nabylo předsednictvo o věci té vědomí. 7. Odvolává-li se p. Prášek k tomu, že podržený obnos subvence přenechal družstvu řivenskému, prohlašuji, že ani k tomu pan Prášek jako referent zemědělské rady oprávněn nebyl. Učinil-li tak jako soukromník, nemění věc tato ničeho na poměru jeho k zemědělské radě v příčině podržené subvence. 8. Posléze konstatuji, že při rozdělován dobytka ža posledního nákupu skotu došla mne stížnost zástupců hosp. družstev a drži- telů plemenných stanic na fo, že referen pan Prášek pro družstvo jím zastoupené vy- bral sobě před úřadním rozdělením více kusů dobytka a zkrátil tak možnos výběru pro ostatní účastníky. Zakročil jsem proto dle stížnosti této a na- řídil jsem, aby všem účastníkům umožněn byl výběr ze všeho dobytka a případně, aby dobytek dle trvajících zásad losem se roz To jsou fakta, která mnou dosu v záležitosti p. Práškově úřadně byla zji- štěna. Na útoky rázu osobního nereaguji Lituji, že prohlášení p. Práškovo donutil mne vystoupiti ve věci této na veřejnost leč staloli se tak již, mohu klidně ponechati veřejnosti úsudek o tom, jaké příčiny mě p. Prášek, aby vzdal se referátu pro chov skotu v zemědělské radě. V Praze, dne 1. ledna 1901. dělil.
Prášek Práškův Praha
7 article
Heřman Janda, předseda českého odboru rady zemědělské pro král české. Dr. Karel Viškovský, tajem ník. Z Písku. Nápadnou jest vřelá a účinná podpora, které doznávají kandidáti různých stran proti kandidátu strany svobodomyslné o velkostatků prince B. Schwarzenberga Podlehne-li kandidát strany svobodomyslné v páte kurii proti známému p. Kalinovi, nechť ví s již nyní zřejmě, kdo byli hlavními podporo- vateli tohoto. Českým voličům ve IV. kurii pro okresy Litomyšl, Poličku, Landákroun, Králiky, Rokytnici a Štoky doporučuje se k volbě pan Jan Lenoch, statkář a zemský poslanec v Makově.
Heřman Janda doktor Viškovský Schwarzenberg Kalina Landákroun Králik Rokytnice Lenoch Písek Litomyšl Makov český odbor rada zemědělský pro král
8 article Schůze.
Schůze. Z Vodňan. V sobotu 29. prosince m. r. pořádána byla ve zdejším divadelním sále schůze voličů třeti kurie, jimž představil se kandidá národní strany svobodomyslné redaktor pan Vil. Ryba. Schůzi předsedal purkmistr pan Bělo hlávek. Programní řeč kandidátova setkal se s obecným souhlasem. Po konečné řeči páně purkmistrově, jenž litoval, že schůze byla pa- nem kandidátem položena na neobvyklou, přiliš pozdní hodinu večerní a proto ne dosti četné navštívena a jenž prohlásil, že za stávajícícl okolností voličové vodňanští dají hlas svůj na vrženému kandidátu, schůze skončena. Z Týna nad Vlt. Za velice četného úča stenství zdejších městských voličů, již dostavili se se starostou města panem Veselým v čele konána zde v neděli 30. prosince m. r. schůze voličů třetí kuric. Ve schůzi té představil se voličům kandidát národní strany svobodomyslné pan Vilém Ryba, redaktor »Nár. Listů«. Řeč jeho, častým souhlasem přerušovaná, učinila mocný dojem. Když byl volič pan Kaspe pronesl několik vřelých slov, jimiž kandidaturn páně Rybovu vřele doporučil, navrhl tajemník pan Masopost následující rosoluci ; »My voličové městské skupiny v Týně nad Vltavou pro volbu do rady říšské na schůzt dne 30. prosince 1900 shromáždění přijali jsme proslovenou programovou řeč kandidáta ná- rodní strany svok odomyslné pana Viléma Ryby s naprostým uspokojením. Vidouce v něm nejen pravého zastance národních práv našich, ale také vyškoleného politika vůbec, který dovede při své nevšední znalosti všech otázek veške- rých našich vrstev a při svém velice širokém rozhledu hájiti naše poměry národohospodářské, zejmena zuboženého živnostnictva a maléh lidu, prohlašujeme pana Viléma Rybu za našeho oficiálního kandidáta poslanectví a zavazujeme se, že ze všech sil se zasadíme o jeho jedno myslné zvolení.
Běla hlávka purkmistrův Veselá Ryba Kaspe Rybův Masopost Vilém Vodňany Týn nad Vltava
9 article
My uznáváme nynější nanejvýš trudnou kritickou situaci politickou národa našeho, proto nechtějíce překážeti volnému vývoji po- stupu českého poselstva na radě říšské, ne ukládáme našemu příštímu zástupci žádných zvlástních povinnosti, avšak ponechávajíce mu volnou ruku, předpokládáme, že on společno s celým klubem národních poslanců českých n radě říšské veškeré kroky podnikne, aby našt národní a národohospodářskou oxistenci statečně hájil a bude-li toho zapotřebí i do opposice vstoupil a po případě i nejkrajnější obstruke prováděl. Nynější volby buďlež jasným úkazem d monstračním a manifestačním uraženého národa českého, a proto volme všichni svorně za po- slance v naší skupině kandidáta národní strany svobodomyslné pana Viléma Rybu, jehož příšt činnosti provoláváme upřímné »Na zdar !« Resoluce byla jednohlasně přijala. Schůz předsedal a řídil městský radní p. Pavlíček Fiasko pana J. R. Čepka v Neveklově Na neděli dne 30. prosince m. r. do sálu ana radnici« v Neveklově svolal kandidát strany agrární pan Čepek ze Satalie schůzi voličů čtvrt kurie, aby jim svůj program vyložil a pro svou osobu je získal, Řeč pana J. R. Čepka trvala půl druhé hodiny. Pan Čepek mluvil o selské bídě, o robotě, o vojně v Italii a pánech Franceeh ze zámků a když pořáde se k programu své strany nedostával, byl od některých voličů, ze- jmena pana Vilímka z Černíkovic, několikráte vyzván, aby jim pověděl, jak přece sedláky na říšské radě hájiti chce? Co potom pan Čepel vypravoval, těžko je reprodukovati; bylo to vše možné, jen ne nějaký politický program. Po- sluchači byli již netrpěliví a proto s radostí pro- volali zakončení řeči pana Čepka hřímavé »Na zdar!« Pak přihlásil se k slovu pan Františel
Ryba Pavlíček Čepek Franceeh Vilímek Frantijít Neveklov Italia Černíkovice
10 article
Mařík, starosta z Neveklova a vlastními větami pana Čepka dokázal tomuto frázovitost, nelogič nost a straně agrární lehkomyslnost a neupřím- nost, s jakou vyvolala boj proti straně svobodo- myslné a v národu českém vůbec. Když pak pan Mařík citoval mínění dra. E. Engla z »Hlast od Blaníka« o jednání agrárníků a když vzpomněl činnosti poslance Rozkošného na Moravě, kterých obou se pan Čepek často dovolával a konečně přečetl článek »Národních Listů« o působen pana V. Práška v radě zemědělské, byl osu pana Čepka zpečetěn. Voličstvo s heslem »Budeme voliti Loulu!« opouštělo ihned místnost a pan Čepek se více k slovu nedostal. Brzy na to opustil i Neveklov. Do schůze dostavilo se pře 200 voličů; předsedou schůze zvolen byl pan A. Doležal, okresní starosta, místopředsedou pan Frant. Mařík, starosta města a zapisovatelem pan A. Vlk, měšťan a agrárník z Neveklova, kferý. marně čekaje konce řeči pana Čepka, ze schůze odešel.
Mařík Čepek E Engl V Prášek Loula A Doležal František A Vlk Neveklov Blaník Rozkošný na Morava
11 article
Z Blatné, 29. prosince. Dnešního dne konala se zde voličská schůze za přítomnost kandidáta poslanectví pana Ignata Hořice Vydařila se nad očekávání skvěle. Sešlo se k 200 voličů, kteří s napjatou pozorností sledo- vali kandidátní řeč pana Hořice, po jejímž ukončení přijat byl pan Hořica za kaudidáta poslanectví jednohlasně i provoláno jeho zvo- lení hřímavé: »Na zdar !« Neočekávali jsme, že schůze bude mit tak klidný průběh, neboť zdejší konfusionářšt radikálové kasali se — jak »Blatenské Listye zvě-stovaly — že pana Hořicu »roz sekají«, ale zmizeli z obzoru a ani do schůze se nedostavili. Takové veličiny, jako pan Otto Havel a okresní výtečník všemluvil pan Kalina dovedou všecko mnohem lépe než celý sbo poslanců. Ovšem jen hubou. Pan Kalina sli buje rolníkům, že jim vymůže zrušení daně po- zemkové. Některé hejly snad nachytá, ale roz- umní lidé nesednou mu tak snadno na vějičku.
Ignata Hořica Havel Kalina Blatná Hořice
12 article
Z Nopomuka. (Pův. dopis.) Do našeho okresu zavítal také nezvaný host z daleka, pan Ždárský, a »Obrana« přinesla o schůzi jeho referát, z kterého by se mohlo dovozovat, že okres náš vělšinou hlásí se ke straně rozkol níků agrárních, spojených se sociálními demo- kraty. Než zpráva ta nesrovnává se nikterak s pravdou; již ve schůzi p. Žďárského vyslo- vilo se 40 voličů — polovina všech přítomných pro dra. Dyka, ač týž přitomen nebyl, jsa za- městnán jako poslanec na sněmu. Ve schůzi nové, svolané na den 29. prosince m. r. do hostince »u Kalců«, ukázalo se však zcela již jasně, na které straně je většina volitelů. Schůzi obcovala většina volitelů z okresua zvoleni jednomyslně za předsedu zasloužilý starý zakladatel strany svobodomyslné na Nepomucku pan Martin Baumruk. rolník ze Žinkov, a za jeho náměstka pan Fr Tesař, rolník a starosta obce Srby. Dr. D yk. který již v předešlé schůzi voličů vytkl progran strany a promluvil o situaci politické, obmezil se v této schůzi na to, že vyvrátil výtky, kter proti němu a rolnickým poslancům Kovářikovi a Kůsovi pan Ždárský přednesl a odbyl jej za stálého souhlasu přítomných tak důkladně, že po jeho řeči rozléhal se hlučný a bouřlivý sou- hlas. Z voličů přihlásili se k slovu p. Andrle z Čečovic, p. dr. Baroch a starosta měsla p. dr. Pešek, kteři souhlasně líčili zásluhy dra Dyka zejmena o kruhy rolnické. Pan před- seda dal pak hlasovali o kandidatuře dra. Dyka. která přijata jednomyslně, což opač- nou zkouškou zjišténo.
Ždárský Dyk Baumruk Tesař Srba Kovářik Kůs Andrle doktor Baroch Pešek Kalec Žinkovy Čečovice
13 article
Naše rolnictvo a volby do říšské rady. Pozoruhodnou řeč proslovil kandidát řís- ského poslanectví pan J. Barták ve schůz voličů v Králové Městci. Slova jeho doznala hned všeobecného souhlasu a zasluhují, aby jím zejmena v kruzích rolnických věnována byla zasloužená pozornost. Byv navržen ve skupině zdejší národní stranou svobodomyslnou za kandidáta — pravi pan Barták — předstupuji před vás, abych na značil své politické názory. Mým programem jest program národn strany svobodomyslné, který dle mého přesvěd čení plně vyhovuje našim cílům národně politi- ckým, národo-hospodářským i socialním. Půl druhého tisíciletí žije národ náš v tétc žírné vlasti. Celý ten čas jest bytí jeho hojem o existenci s nepřitelem zavilým a dnes více snad než jindy jsme vzdor všemu pokroku svému bytí svém ohroženi. Vlny německé vztekle bijí v naše měkké břehy, Velká Germanie nepokryto rozpíná náruč po »Východní marce« a kolem nás samé prušáctví. Vše nám upírají, o vše nás chtějí připravit a nechystají pro nás nie jiného — nežli osud Poznaňska. Co zbývá národu českému? Nic než boj, boj na život a n smrt; nezbývá nežli ukázati, ž národ český chová v sobě ještě onu sílu, která vitězně odrážela ne přátele od jeho krbů, sílu, kter zpupnosti německé podrobiti s ned á.
J Barták Barták Městec Poznaňsko
14 article
V době poslední zvrácena byla práce po- selstva českého, která dovedla obrátiti směr po litiky státní ve prospěch náš a na cestu k cil našemu. Naše poselstvo české dokázalo, že ná- rod český hájiti se dovede. Vláda rozpustíl říšskou radu, kalkulujíc, že dle chaosu v našieh kruzích politických národ rozstoupí se ve strany a že poselstvo české přijde do parlamentu no vého rozerváno a nesjednoceno, a tudiž oslabeno. Na národu českém jest, aby volbami nastá vajícími manifestoval, že plně je sobě vědom. jak důležitá je pro něj společná a jednotná obrana jeho práv, a že plně souhlasí s témi, kdož dosavadní boj vedli. Ne snad k vůli jedné straně je jednotnosti potřebi, ale v prospěchu národní věci samé. To přece je ja s no že boj s nepřátell nušimi nedá se dobře vésti několika růvnými četam s různými hesly a vojevádci, nie b nebude pak náležitého dor ozuměn a jednoty v prostředeích a ta kti ce takže není možno, aby docílilo se plné úspěšnosti boje, a šiky bojovníků národních nebudou víco nikomu tak imponovati, jako tomu bylo dosud. (Tak jest! Výborně!) Ale co vidíme dnes po vlastech českých Nikoli s vědomím plné povinnosli ku věci spo- lečné, nikoli s plným pochopením důležitostí jednoty poselstva českého, ale s lehkamyslnými a mylnými hesly vrhá se v boj volebnť nemén nežli osm stran — Češi proti Čechůml Proč ten boj, pánové? Prolč ne vytryskly volby jako mohutný jednomyslný projev uraženéh národa? Pouze pro věci malicherné, z klamného nazírání. Dle naší povaby: bít se mezi sebou pro malicherná nedorozumění, ku škodolibé r dosti nepřátel, ku škodě věci vlastní.
Čech
15 article
Dle mého soudu mohlo zcela dobře do cíliti se shody. V hlavní věci jsme všichni my národně cítíci Čechové za jedno. Rozpory o tak- tice lze v celku zeela dobře k těm nejlepším koncům urovnali. Zájmy třídní mohou být zcela dobře a dle měho soudu i nejlépa v celku hájeny. K čemu tedy to různění? Což prak nemůžeme utvořiti stranu jedinou. stranu českou? (Výborné!) Nedávno do- cílili jsme spojení obou stran moravských s námi — nyní sami začináme sílu celého národa roz- bíjeti! Plán Körbrův se uskutečiň uje — ale věci české nemůže být z toho zdrávo. Obraz nejsmutnější poskytuje IV. kurie Mezi rolnictvem zosnována strana, která zves agrární. Ta hlásá: kurie IV. patří rolnické straně agrární, která jest jedině ryzl obhájkyn zájmů rolnických. Rolníci, hajte si svoji stranu tím hájíte sebel A rolnictvo na tato na pohled správní hesla vrhá se v boj, jakoby se jednalo o samu jeho spásu.
Čecho Iva
16 article
Ptám se: Což pak bere někdo rolnictve zastoupení? Nebyly zájmy rolnietva jinými stra nami hájeny Strana svobodomyslná poskytla zastoupen všem četnějším stavům a také zájmy všech hájila, držíc se zásady, že nejlépe zájmy všech tříd jsou obstarány, když věci zájmové společne a stejně spravedlivě jsou zastávány a že proi není třeba a ani není prospěšno, aby zvláštn strany stavovské byly zakládány. Pánově, otázka secesse rolnilck je jedna z nejpalčivějších otäzek našeho národa a jest také osou sporu v této volební skupině. Já se jí proto vyhýbat nebudu a nemohu. Jsem sobě vědom veliké důležitosti dobrého rozřešení této otázky také pro nás rolníky, nebo jde o zachování našeho neposkvrněného štítu v boji národním, jaký zachovali jsme si do dnes a jenž byl vždy národu nejlepší oporou. Jde o to, máli jíti rolnictvo cestou rozvážnou,č zdali se má vrhnout v náruě svěhlavé dobro- družnosti, stavět se proti všem ostatním u všech zjednat si ne uznání, ale odpor. Proto promiňte, nebudu-li šířiti se o věcech politicko- hospodářských, na něž ostatně rád k dotazu odpovím.
Pánov
17 article
Pánové, já jsem si toho vědom, že my šlenka separace, byvši raffinovaně do rolnictva vnasena a úsilně rozšifována, zapustila v rol- nietvu kořeny. Vím, že mám čeliti myšlence silně utkvělé a také vím, že bych měl mén práce jako kandidát, kdybych řekl, že jsem také separatistou. Ale to všechno nemůz mne zmásti v mém přesvědčení, ž to není dobře, když rolnictvo stav se politicky v šik třídní, že toh není potřeba, a že jeto jen ku se- slabení věci naší národní a k ne- výhodě pro věc naší selskou samu. Nejsem z těch, kdož k vůli mandálu plavou s proudem; mně svědomí nedovoluje, abych řekl s ostatními: Pane, pane! a chtěl tak vejíti do království nebeského. Nemohu to snésti, když vidím, že rolnictvo zbytečně je klamáno a proto vzdor všemu kaceřování, vzdor všem nepřijem- nostem stavím se proti hnutí nezdravému, nebo mně záleži více na prospěchu věci stavu mého a věci národní, nežli na prospěchu osobním. Pánové, buďme předem upřímnými k sobě samým; nechvalme sobě hned všechno, co uči níme, raději zpytujme, děláme-li to dobře. Ne klamme sami sebe. Hleďme na věci střízlivě rámus, bouřlivé řeči nás nespasí. Pátrejme svě domitě, co je lepší pro nás jako rolníky a jak Čechy, a toho se držme. (Souhlas.) Potřebujeme rozhodně strany agrární a může tato býti pro ná větším prospěchem? Vizme, jak potřeba toho prokázána? Strana agrární utvořena vedoucími kruhy politického spolku »Sdružení českých zemědělců« z důvodů, že prý spolek a tudíž i rolnictn byli v područí strany mladočeské, která prý je bagatelisovala a zájmy rolnické zanedbávala.
Čechy spolek » sdružený český zemědělec
18 article
Je to vše pravda? Kdo sledoval bedlivě a nepředpojatě jednán strany naší, ten to dosvědčiti nemůže. Faktun je, že diktáty Sdružení v příčině vyrovnání n měly takové schopnosti, aby klub poslanecký mohl jimi se říditi; ostatně ani k věci nedošlo Spolek politický nemohl také býti tribunáleu strany, on mohl a měl jen býti dobrým jedna telem své věci. Zájmy zemědělské nebyly stra nou naší naprosto bagatellisovány a zanedbá- vány, ale všude hájeny, natož poškozovány Toto poslední je pouhou neomluvitelnou zlo myslností. Každý ví, o co vše se poslanci zasa zovali, rolnici i ti nenávidění doktoři, a co pro- sadili. Každý člověk dobré vůle tak ví, žen říšské radě nedalo se mnoho délat, a sněm že je bezmocný, ačkoliv všechny důležité otázký agrární na něm se projednaly. Důvody k odštěpení uváděn jaou tedy nesprávné, i nebylo tudíz příčiny k němu i kutvoření strany a grární. Nebylo ji také potřeba, poněvad poselstvo dosavadní učinilo vždy, co se učinit dalo a schopnosti k tomu mělo zajisté dosti jak dokázali odborníci, rolníci i doktoři. Agrár- nici sami ani tolik nedokážou, jako rolni ve spolku s ostatními poslanci, kleří vždy byl a jsou ochotni zemědělské zájmy hájiti. parlamentě neplatí boucharonské řeči, nýbra schopnost a vědomosti. Uvažujme však přece o tom, může-l strana agrární, kdyby dobyla všec mandátů ve venkovských obcích více pro rolnietvo učiniti?
Agrár
19 article
Nechme stranou bouřlivé a nadšené řeči pomysleme sobě, že naši agrárníci budou n říšské radě v počtn 17, na sněmě zemském 40 poslanců. Ať již by nějaká ta shoda s rolník némeckými šla na váhu, nelze spoléhati se n velkostatkáře, a jisto je, že agrárníci budou musit v každé otázce s jinými stranami vyjed- návat, souhlasu se dožadovat, zaň se zavazo- vat a podobně; sami hlavou zeď neprorazí domluvit s ostatními se musí, nebude to tedy postavení závidění hodné. Porovnejme však jak to dopadá s rolnickými otázkami nyní, na př na sněmě zemském. Zde tvoří poslanci venkov- ské kurie odbor agrární, ve kterémž voln agrární otázky se projednávají; výsledky ber klub za svě a nestalo se, že by se něčem činily překážky. V plenu pak celý klub stojí za věc naši a jeho odborni ještě k jejlmu vybojování přispívají. Mám za to že je to postavení mnohem výhodnější, nežl ona lákavá svoboda nějakého toho klubu agrár- ního. Ostatně členové klubu toho, kteří loni k žádosti své do odboru našeho byli přijati i do komisi byli voleni, — poněvadž stáli ve sněmu zeela osamoceni, zajisté, kdyby jim ne- scházelo dobré vůle, musili by to potvrdili.
20 article
Jsem tedy ze zkušenosti pře- svědčen, že zájmy rolnické jsou co nejlépe v nynější delegaci za- stoupeny a že tak výhodného za- stoupení ani stranou agrární s nedosáhne. Dá se s národního stanoviska třlštění se ve strany stavovske omluviti? Národní politice nemohlo by hůře poslou- žiti, nežli kdyby povstalo zde několik stran stavovských. Tím by se síla delegace české na prosto podlomila, nebylo by osob, které by národní politiku vedly a my nejsme v takovén postavení, abychom sobě takový luxus bez škody dovoliti mohli. Páni praví, že jsou tak dobří Čechové jako jiní, ano lepší nežli Mlado češi. To dokazují tím, že z ješitnosti své tříšt síly národní a dávají nedobrý příklad stavům jiným. Proto skutek jejich s náro ního stanoviska omluviti se nedá. Má zřizování stran zájmovýc věcný a logický podklad? Agrárníci praví, že oni dají nový, lepší podklad k nápravě našich pomérů politických, a to tím, že místo »politické politiky, házejíeí různými hesly a se měnící« uvedou v život strany zájmové a stavovské, což prý také na základě převahy zásad ekonomických nad pouze politickými uvede ve shodu oba kmeny v této
Čecho Mlada češ
21 article
Kolik myšlenek, tolik omylů, že by t člověk ani nestačil uvádět na pravou míru. Když tedy mají býti strany zájmové a stavovské kolik pak jich to asi bude? Zajisté hezká hro- mádka! Je možno, aby každá ta strana byl v parlamentě zastoupena? Ani by se na ně ne- dostalo, neboť máme na světě tolik různýeh zájmů a stavů, až z toho hlava brní. To nen tedy zdravá myšlenka, to je přímo nerozum (Tak jest!) A na tom se má zakládat politika Co pak je to vlastně ta politika? To je práce a snaha ve věcech veřejných, jimiž národní sociální poměry se upravují. Tedy jednás v ní o celý soujem otázek spole čenských, ne jen o jisté části. Části vše- obecné politiky jsou zajisté na př. politik agrární, živnostenská, dopravní, kulturní, so- ciální a j. Strany zájmové měly by tedy na zřeteli jen zájem jednollivého stavu, jen část všeobecné politiky; co pak budou dělat s tém ostatními věcmi? Jak se k nim postaví? Každý poslanec zajisté má právo rozhodovat o všech záležitostech veřejných, v jednání parlamentní uvedených, avšak má-li právo, má také k nim jistou povinnost, to jest, je povinen napomáhati spravedlnosti. (Výborně!) Tedy tak j a ko tak dostala by se strana čistě zájmová do politiky všeobecné proto je nesmyslem, dnes ji po- pírat anebo částmi chtiti ovlád noutij celek. zemi.
22 article A co by svedly tyto zájmove
A co by svedly tyto zájmove strany? Nic jiného, nežli všeobecnou rvačku, př které by někdo třeba vyhrál, jiný ale utržil smrtelných ran. Tak to tedy rozhodně jíti ne- může. Je zajisté třeba hájen zájmů, ale ne jedněch proti dru- hým, nýbrž na cestě dorozuměni, a to možno je pouze při společném dohodování, při kterémž různé protivy nejlépe se urovnají spravedlnosti průchod se zjedná. Pokládám celý tento spor za pouhe zmatení pojmů. Keždý stav zajisté cill, že je potřeba, aby zájmy jeho byly hájeny, možno-li i zastoupeny ve sborech zákonodár- ných, uvnitř stavu hájeny pak dobrou a věcnou organisací. To jsou věci zcela jasné, ale nenl to ničím jiným nežli matením pojmů, pravíli se, že řádné hájení zájmů potřebuje zvláštnl politické strany a zastoupení a organisace stavu že má tvořit spolu politickou stranu. To neni jedno a totéž a to by důsledně musilo platit pro každý stav, při čemž bychom došli do nesmyslných konsekvencí. Pravdou zůstává jedině, že je potřebí hájení zájmů jednotli- vých stavů a že je potřebí jeji ch organisace. To je stanovisko je- dině správné a to obé také ku blahu stavu plně dostačí, stran k tomu netřeba.
23 article Na tom stanovisku stálo také Sdružení r.
Na tom stanovisku stálo také Sdružení r. 1896. Politické stanovisko nelze také zakládati na zájmech sta vov- ských, poněvadž jsou jednostran né, toto lze určiti pouze dle nazírání na vše- chny věci politické, neb všechny věci dají se řešiti jen se vzhledem k celku. Mohu být zpátečníkem nebo pokrokářem, socialistou aneb podobně, ale při tom mohu býti také agrární- kem. Agrárníci také prohlašovali, že u nich mají místa členové všech stran (totiž, oni my- sleli, že se v nich mohou utopit); jak tedy le logieky s tím srovnati zvláštní a pouhé stran- nictví agrární? Agrárníci praví, že neupírá-li se dělni ctvu právo ku založení zvláštní strany, proě má se upírati pouze jim? To je ale něcoji- ného; dělnietvo, i národní, má program soci- ální, který vztahuje se k celé společnosti li- ské, jeho předmětem je politika všeobecná Ostatně ani ti se svým tříděním nechytí to pravé. Že zastoupení, resp. hájten zájmů a organisace úplně vyho- vuje potřebám stavu, uznalo če- ské řemeslnictvo na sjezdu be- rounském a zřejmě prohlásilo, že stranu třídní zakládati nepotře- buje a nebude; a je také velic silným stavem.
24 article
Ostatně podivejme se do Ně- meeka. Tam je rolnietvo znamenitě zorga- nisováno, má přes 10.000 družstev rozličných a ústřední snolek »Bund der Landwirtho«, kter cítá 200.000 členů — a přece netvoří zvláštní stranu. Agrárníci nacházejí se ve všech mož- ných stranách, tam všude pro věc svoji působ a sice se zdarem nejlepším. Nu, a u nás musl býti agrární strana, my si to můžeme spíše do- voliti a jinak se ničeho nedocílí A podívejme se do Dánska! Tam rolnictvo je nanejvýš zorganisováno, všude bvládá a přece netvoří politickou stranu a při tom dodělává se nejlepších hospodářských vý- sledkůl Čím je to, pánové? To je tím, že tamsi hledí své věci, jak by nejlépe prakticky získali, kdežto u nás děláme jen rámus na schůzích jinak v praktiekých otázkách jsme hrozně po- zadu a ničeho nemůžeme svésti, ale na to se nej- spíše chytíme, když nějací ti páni udělají z na- šeho rolnického Sdružení agitační prostředek k svému státnickému a jinému praktickému po- výšení, místo, co by si měli hleděti jen práce věené a opravdové!
Dánsko bund der Landwirt
25 article
Co oni učinili ze Sdru ženl, zvláště přičiněním p. Hrubého, to není to, čeho rolnictvo potřebuje. Rolnictvo potřebuje ovšem zastoupení, ale to již také dnes mělo, ono potřebuje nejen politický spolek Sdružení zemědělců, který by zájmy jeho agrárně-politické fedroval, ale ono potřebuje také organisace skutečné, praktické, k jaké spolek politický dostačiti nemůže, ono potřebuje organisaci takovou, jakou jemu de- tailně propracovanou na př. předkládá tajemník Zika, organisaci, která nám poskytne pomoci hmotné, významu nemenšího, nežli dobré hájení zájmů agrárně-politických ve sborech zákono- dárných.
Hrubý Zika spolek sdružený zemědělec
26 article
My musíme žádati na státu, aby nám vše zařídil, čeho ve svém prospěchu potřebujeme, ale my také musime sami doma sebe se starati a to svépomocí sdružováním, jímž nabýti můžeme té nej- lepší moci a síly, abychom udrželi půdu po předcích našich zděděnou a dále ji dětem svým a národu českému zachovali. A tu opakuji,ž k prvému potřebujeme zastoupení a dobrých přátel, nikoli pouhého rámusu a separace třídní ta nám nepomůže; ve příčině organisace po- třebujeme přiložit ruce k dílu a jako bratři po- máhat si vespolek, a nepotřebujeme k tomu po litické strany, neboť toto má býti práce věcná která se strannictvím politickým nemá co dělat (Výborně!) Agrárníci nejsou si vědomi do- sahu své »epochální« myšlenky (z ducha Šťastného vytrysklé), nápravě našich politických po- měrů vytvářením nových politi- ekých stran dle zájmů. Toť my šlenka našich nepřátel, toť zbožné přání vlád, které by rády viděly takové strany a nové zájmové lidi. kteří by se tahali mezi sebou jen o kus chleba a tím boje o práva ná- rodů a vlasti naší odstranili. Tře- bas agrárníci přísahali na ná- rodní prapor, to je důsledek je jich myšlenky a k takovému hroz nému poblouznění nelze pak říci: Pane, odpustjim, neboť nevědí, c či n4l (Potlesk. )