Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

14. ledna 1907.

4

Číslo 14.

5 article

se v každé jeho řádce musila hledati inspirace. Co lento list píše, jest jeho soukromé mínění »Mohu co nejrozhodněji prohlásiti — dodal mi nisir — že o zvýšení braneckého kontingentu není řeči, a nebude o něm řeči tak dlouho dokud se nesplní potřebné k tomu podmínky Otázka zvýšení braneckého kontingentu nen aktuálná a mluvíme-li o ní, mají naše rozhovory jen význam theoretický«. Ve skulečnosti »Fremdenbl.« opakoval je to, co o něco dříve oznámil i minisir Jekel- fslussi, totiž, že vojsko se musí rozmnožiti, jak- mile budou dodána nová děla. Jen že pominu mlčením podminku, o níž se výslovně zmínii ministr honvédů, že totiž Uhry povolí zvýšený kontingent jen za národní ústupky. V Praze, 13. ledna. (Volební kon- centrace na Moravě.) Dr. Žáček jako předseda české sekce na sněmě moravském svolává na den 18. t. m. do Brna zástupce českých stran: lidové, pokrokové, agrární, staro- české, klerikální a živnostenské na konferenci v níž se má rozhodnouti, je-li na Moravě možný svorný postup všech národních českých stran při přištích volbách do říšské rady.

Uher doktor Žáček Praha Morava Brno

6 article

V Praze, 13. ledna. (Příšt! kandi datury.) Poslanecká sněmovna bude rozpu štěna teprve asi za dvě neděle a nové řišské volby budou se konati sotva před počátkem května, ale volební agitace již započala ve vět- šině korunních zamí a v mnohých volebníe okreslch ustanoveni již kandidáti. V těchto kan- didaturách nastanou ovšem ještě četné změny a bylo by tedy marno, všechny je zaznamená- vati. Zmiňujeme se dnes o kandidatur ách ministerských. Předseda ministerstva bar Beck bude se prý ucházeti o mandát ve vnitr- ním městě vídeňském; ministr vnitra bar. B ie- nerth o mandát německých malých obcí bu- kovinských; dru. Derschattovi nabídnut opět mandát za Št. Hradec, Jindř. Pradov za Liberee. Min. orby hr. Auersperg bude se ucházeti za kočevský mandát v Kraňsku min. osvěty dr. Marchet zůstane asi věren městské skupině badenské v Dol. Rakousích.

Beck Auersperg doktor Marchet Praha Příštátný Hradec Jindřichův Kraňsko Dolo Rakousy

7 article

Z českých ministrů bude prý dr. Fort kandi- dován na Vinohradech a dr. Pacák v měsl- ské skupině kutnohorské. O hr. Dzieduszy- ekém a dru. Korytowském není ješte zpráv, ale mandáty jim budou v Haliči zabez- pečeny. Zbývá jen minictr spravedlnosti dr. Klein, o jehož kandidatuře dosud nebylo řeči Vídeňské listy otiskují už také seznam če- skýeh kandidatur v Praze. Pro Staré město uvádějí opět dra. Baxu; pro Nové město Břez novského, prof. Novotného a dra. Srba; pro Malou stranu Kaftana, pro Holešovice Lva Bon dyho; pro Smíchov inž. Neumanna a Choce pro Vinohrady dra. Herolda a dra. Fořla, pro Žižkov Kratochvíla a Buřivala (nár. socinl.) pre Karlin dra. Fiedlera a pro Nusle Karbusa. So ciální demokraté budou kandidovati v Libni dra Sukupa, v Holešovicích red. Němce a na Smí chově Lva Wintra (proti Chocovi). Ze Lvova, 12. ledna. (Noví polšt pairové.) Zdejší listy dovídají se z víden ských kruhů poslaneckých, že po vyhlášení vo lební opravy místodržitel br. Ondr. Potock bude jmenován dědičným členem panské sněmovny (uyní jest dozivotním cienem) a do životně budou prý jmenováni bývalý polský mi nistr krajan dr. Pietak a jiní dva šlechtičt poslanci polští.

Fort doktor Pacák Klein Baxa profesor Novotný Srba Kaftan Ing Neumann Choc Herold Kratochvíl Buřival Karlin Fiedler Karbus Sukup Němec Winter Nový Pietak Vinohrady Halič Praha Tropez Žižkov Nusle Libeň Holešovice Lvov pro Holešovice Lev bon panská sněmovna

8 article

Živnostenský sjezd v Praze o změně živnostenského řádu. (Od zvláštního zpravodsje »Nár. Lisiů-.) »Zemská jednota řemeslných a živnosten- ských společenstev v království českém« svolal na včerejšek sjezd českého řemeslnietva, aby tak zjištěn byl poměr jeho k nynějšímu zněn zákonné osnovy, stanovicímu změny řádu živno- stenského. Cbvatný vývin prací v poslanecké sně- movně způsobil, že sjezd nemohl býti svolán než na rychlo. Přes to zpravodaj sjezdu, místo předseda zemské jednoty společenstev p. Va nlček, městský radní a přísedíci obchodní ko mory pražské, připravil si pro sjezd opravdn věený, podrobný a výstižný referát. Sjezd by navštíven velmi hojně, ač pořadatelstvo pro krát kost doby musilo přestati pouze na všeobee ném pozvání novinami. Je dojista výmluvným znamením doby,ž sjezdu zúčastnilo se neméně nežli deset zem ských a ríšských poslanců. Rokování bylo ve většině věcné, někdy však z rámce věcnosti vybočilo — jakmil zájmy částečné, ať odhorové, neho politické byly pozvednuty výše nežli společný zájem če ského živnostnictva jako celku. V takových ehvilkách zmizel klid z velké dvorany žofinské kde sjezd se konal. Jen bystré, olužilé energi a stálé pohotovosti předsedy sjezdu, komorníh rady p. Fišera, se podařilo udržeti sourislost jednání a tím schůzi přivésti ku pravidelnému zakončení. Vedle něho zasedali v předsednictvu: p Jos. Hlaváček z Ml. Boleslavi, jako první, p. Vincenz z Ústí n. Orl, jako druhý, místo předseda, p. Jaroš z Kralup, jako první, ap Vaněk z Horaždovie, jako druhý zapisovatel. V rokování vystřidalo se šestnácte řečulko

Fišer Hlaváček Vincenz Orlický Jaroš Vaněk Horaždovie Praha Boleslav Ústí Kralupy

9 article

Sjesd zakájil o půl 11. hod. dypasdnl juiénem Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spoje čenstev přisedicí obchodní a živnostenské komory pražské pan Bob. Fišer, vlidnou řečí nejsrdečněji ví- taje všechny účastníky. Sdělil pak, že z poslanců s dostavili pp. Březnovský, prof. Fiedler a Karbus, za úřady živnostenské že přítomni jsou pp. komisař Vík a instruktor dr. Polák. Omluviv nepřítomnost předsedy »Jednoty« posl. Jirouska, jenž dostaviti s nemohl, projevil předseda pan Fiáer přání, aby jednání býlo vážné, a aby jeho výsledek byl pro živnostnicivo prospěšný. Slovo vyžádal si pak zemský i říšský poslane prof. dr. Fiedler, Vysloviv jménem řišských i zem- ských poslanců národní strany svobodomyslné »Jed notě« srdečný dík za pozvání klubu na schůzi pravil prof. dr. Fiedler, že zástupci klubu poslancu svobodomyslných se rádi dostavili na sjezd, poně- vadž jim opravduvě záleží na tom, aby se příme přesvědčili o nynějším smýšlení živnostnictva o zá- konné změně řádu živnostenského právě nyní, kdy o ní musí parlament rozhodnouti. Poukázav potom vystižně na průběh dosavad- ního jednání o změně živnostenského řádu, na usne- sení sněmovny poslanecké a potom panské, položii důraz na to, že zrovna nyní jde buď o uzákonění nebo o zmar celého tohoto díla. I připomenul, že siluace opravy živnostenského řádu je taková, že

Bob Fišer Březnovská profesor Fiedler Karbus doktor Polák Jirousek Fiáer

10 article

jakékoli nové změny příslušných usnesení, jež uči- nila sněmovna panská, na jisto znamenají ohrožení celé osnovy. Je tedy na živnostnictvu, aby se ote- vřeně a jasně vyslovilo, jaké jest jeho přání vzhile- dem k rozhodnutí o živnostenské opravě. Zástupi klubu svebodomyslných poslanců podají pak o něm zprávu v klubu, jemuž nic nepřekáží, aby se zacho- val tak, jak hlas živnostnictva vyzní. (Výborně Hlučný potlesk.) Slova ujal se pak místopředseňla Zemské jednoly živnostenských společenstev, měst. radní a přísedin obchodní komory pan Alois Vaníňek jako zpravodaj »Jednoty«. V úvodu pravil, že po čtvrté již referuje valným schůzím živnostnictva o reformě živnosten- ského řádu, kterého ze živnostnictvo téměř již půl století domáhá. Pak sdělil, že Zemská jednota živnostenských společenstev učinila ihned, jakmile poslanecká sněmovna opravu živnostenského řádu přijala, všechny potřebné a možné kroky, aby sně- movna panská rovněž přijala opravná ustanovení. na nichž se usnesla sněmovna postanecká. Pokusy ty se však bohužel se zdarem nesetkaly: panská sněmovna změnila mnohá, pro živnostnictvo důležita a příznivá usnesení sněmovny poslanecké. Zpravodaj p. Vaníček vypočetl pak změny, jež na opravě živnostenského řádu panská sněmovna podnikla, každou touto změnou věcně se zabývaje. Ze změn těch je patrno, že v panské sněmovně — třeba jejím zpravedajem byl úřadník, sekční šéf dr. Exner, o němž se tvrdí, že je na slovo vzalý od- borník — převládala nechuť k opravě vůbec a odpon k maloživnostnictvu zvláště, ač přece živnostnictv nežádá nic jiného, nežli zákonnou ochranu svýcl práv.

Vaníňek Vaníček doktor Exner panská sněmovna

11 article

Řečník zabýval se pak podrobně všemi změ nami, jimiž se panská sněmovna odchýlila od usne- sení sněmovny poslanecké v opravě řádu živnosten ského a dokázal, kterak nepříznivé živnostnictvu sta novisko zaujala sněmovna panská, zejména v oláz- kách průkazu spůsobilosti, předpisu tohoto průkazu při živnostenských společnostech, dále konceso v áni obchodu s láhvovým pivem — jest otázka, neroz hodoval li tu zřetel na Dreberův velkopivovar v Svechatech — zřizování a zrnšování nemocenských pokladen, oprávnění k výrobě obalů na vlastní zboží, při němž panská sněmovna tak sledoval zájem velkokapitálu, že do osnovy převzala doslovne některé části petice spolku, který slove »Brauberren- verein«, o braní míry konfekcionáři a obchodniky s obuví, oprávnění polepšoven k vydávání výročníc vysvědčení atd. atd.

Dreberův Svechaty panská sněmovna

12 article

Poukázav takto na nedostatky a vady, jimit panská sněmovna zhoršila opravu živnostenskéh řádu, upozornil p. Vaníček, že přes tyto vady obsa- huje osnova přece jen mnohá ustanovení živnost- nictvu příznivá, usnadňujíc jeho organisaci, posky- tujíc společenstvům pravomoc značné zvýšenou, ze- jména právo odvolání, a napomáhajíc zlepšení vnitřní správy společenstevní. Na konec zabýval se p. Vaníček nynější situací živnostenské opravy: je velice těžká. Jak se má živnostnictvo vůči ni zachovati, když na jedné straně tužbám jeho neboví, na druhé však znamená patrné zlepšení stavu dosavadního Zemská jednota živnostenských společenstev učinila vše, co jen mohla, aby z parlamentu vyšla živnostenská oprava živnostnictvu příznivá; »Jed nota« si tudíž zaslouží, aby živnostnictvem byla splnomocněna podniknouti všscky další kroky za tím účelem, aby společná věc všeho českého živnost- nictva byla náležitě opatřena. (Výborně! Hilučný potle sk.) Předseda p. Pišer sdělil pak, že na sjezd dosta- vili se dále poslanci dr. Lad. Drořák, dr. Sobolka dr. Karel Baxa, Krejčík, Kratochvil a Choc, nám starosty pražského posl. Jirousek, předseda. »Jed- noty«, za »Český klub« pak ob. starší dr. Šupich. uvital všecky poslance znova a poděkoval jim z účast, zájmům živnosfenským takto projevenou. Slov tato byla provázena hlučným potleskem.

Vaníček doktor Lada Sobolka Baxa Krejčík Kratochvil Choc Jirousek Šupich Český klub

13 article

Potom byla o podané zprávě zahájena rozprava. Pan Dvořák, mistr krejčovský z Poličky, poukázn na tíseň, kterou oberu krejčovskému působí kon- fekcionáři, čímž nejen jsou mistři poškozováni hmotne na své živnosti, nýbrž i podporují se nedoukové (Hlučný souhlas.) Chránic zájmy své, musí živnostní ctvo činiti tak i při volhách. Není pravda, tvzdí li ne že mladočeští poslanci nepracovali na prospěch živ- nostnictva. Pracovali dost, ale jejich práce a úsil živnostnictva rozbíjely se o nepřízeň panské sně- movny. Proto třeba se obrátiti proti panské sněmovně (Hlučný potlesk.) Zemský i řiáský poslanec Václav Březnovský po- děkoval předchozímu řečníkovi, panu Dvořákovi, z slova uznání a vyalovil povděk, že z řad živnostni- ctva samého vyšel zdravý úsudek o panské sněmovně, o kterou ve veřejnosti bylo pramálo zájmu, ač v skutečnosti je třeba, aby se panská sněmovna častěji podrobovala kritice velmi ostré. Již volba jejího člena dra. Exnera zpravodajem o živnostenské novele byla činem nepřízně její k živnostnictvu. Sekční ceheh dr. Exner vice přeje sociální demokracii nežli živ nostnictvu.

Dvořák Březnovská Exner doktor

14 article

Poslanec Březnovský sdělil pak podrobnosti o d pulaci německých bostinských z Čech, kterou k dru Exnerovi uvedí proto, že němečtí hostinští si nepřáli aby tak učinil německý poslanec všeněmecké strany Schönererovy, který obvod působnosti jejich na řiš ské radě zastupuje. Na oslovení poslance Březnov- ského odpověděl sekční chef dr. Exner: »Co je mně do zvláštních požadavků toho neb onoho stavu? Budu jednat dle své vůle!« Již lento případ stejně jako veliká řada jiných důvodů je pedporou našeho po žadavku, aby panská sněmovna byla důkladně zre formována ve smyslu pokrokových a moderních po- třeb doby. Pokud jde o stanovisko k opravě živnostenského řádu, dlužno uvážiti, že v předloze je vedle jejíc zřejmých nedostatků mnoho dobrého. Poslanci budou hlasovati proti předloze, jestliže by si toho většin živnostnictva přála, řečník však jako poctivý řemesl ník, práce živnostenské již 40 lel se účastnící, varuje přece před zamítnutím předlohy, čině tak k vůt tomu, co je v ní obsaženo dobrého. (Výborně ! Hilučný potlesk.) Pan Hamml vpozornil, že z ustanovení živno stenské opravy zachránila se aspoň část toho, e živnostnictvu je příznivo. Miní-li kdo, že oprava b se měla zamitnouti, že by mnoho dalších fet minule. nežli by se živnostnictvo rovné opravy řádu živno- stenského domohlo. Proto je účelnější, zachránít hned, co zachrániti lze, byť i živnostnictvo je opravou nynější namnoze sklamáno.

Březnovská Exner Schönererův Březnov doktor Hamml Čechy Miní

15 article

Vytknuv, že nemocenské pokladny, na něž živ- nostníci připlácejí, náležejí mezi střediska agilae protiživnostenské, což dlužno zameziti, pravil řečník že živnostnictvo musí při nastávajících volbách přiči- niti se o to, aby zvoleni byli mužové, zájmům živ nostenským oddaní. Řečník skončil požadavkem, abu se zemské jednotě živnostenských společenstev dal plná moc k podání rozhodujícího návrhu o směro- datném stanovisku k nynější opravě živnostenskéh řádu. (Potlesk. ) Pan Musil z Čáslavi poukázal na činnost českých poslanců ve prospěch příznivé pro živnostnictvo opravy živnostenského řádu, odsoudil jednání panské sněmovny v této otázce a žádal další pronikavou práci živnostnictva ve prospěch zájmových požadavků Za tím účelem se musí všecko živnostnictvo spojit v tábor jediný, a k vůli práci odborové musí se sjed- notiti pro nastávající volby, majíc na zřeteli poslance kteří své síly věnovali záležitostem živnostenským tak, jako klub českých poslanců. Při dalším postupu prospěje živnostnictvu vydatně řádná organisace. (Hlučný souhlas.) Pan Šule, bednářský mistr ze Zdic, poukázal n články živnostenské opravy, oboru bednářství nepří- znivě, odsoudil prudkými slovy panskou sněmovnu žádal, aby poslanci zamítli celou předlohu, nebude-i možnou oprava naznačených nepříznivých ustano- vení. Pan Khop z Českého Brodu poukázal na nejasné zprávy o znění § 38. opravy živnostenské a po vy svěllení zpravodaje p. Vaníčka žádal Jednotu, aby se dorozuměla se Živnostenskou radou budějovickouo společném postupu.

Musil Khop Vaníček Čáslav Zdice Český Brod panská sněmovna

16 article

Předseda pan Fišer žádal řečníky, aby se ve svých výkladech neodchylovali od věci, která je na programu rokování. Pan Kalbaba z Libáně vytýkal poslancům svo- bodomyslným, že na říšské radě nepodporovali ná- vrhy poslanců radikálních, načež mluvil o budoucích volbách říšských ve smyslu národní straně svobodo- myslně nepříznivém. Rečník získal si hlučný souhla v kroužku svých přátel. Předseda komorní rada Fišar: Svolali jsme tento sjezd prolo, abychom poskytli živnostnicivu možnns hromadného a silného projevu přání, kterak se vůč otázce opravy živnostenského řádu zachovati v okn mžiku pro ni rozhodném, jakož i projevu míněnío postupu sněmovny poslanecké i panské. (Výborně Je, bohužel, zlozvykem v řadách našich, že se na šich shromáždění, určených pro řešení olázek žirno- stenských, užívá k politickým třenicím. (Výborněl Neblahým toho dokladem byla schůze v Ml. Bole- slavi, svolaná k vůli protestu proti protičeskému jednání obchodní komory liberecké, kterážto schůze se hohužel na kanci zvratila ve strannicko politickou hádku. (Výborně!) Takové jednání není důstojn českého živnostnictva. (Výborně!) Kdo si přeje, aby vážnost živnostnictva vzrostla, musí zatracovati vy stupování, které z pobnatek pochybného rázu je n závadu klidnému řešení záležilostí, pro živnostnictv nejdů ležitějších. Dnešní sjezd nebyl svolán k vůli otázkám poli tickým (Výborně !), nýbrž k vůli rozhodnutí o živno stenské věci, dnes nejpalčivější.

Fišer Kalbaba Rečník Bol Libáň národní stranit svoboda komorní rada Fišar obchodní komora liberecký

17 article

Jsem předsedou volebního výboru živnostenskéh a jako pochivý řemeslník vám radím, abyste s nikým nedali svésti na cesty křivé přes varovné hlas těch, kteří s vámi dobře smýšlejí. (Souhlas.) Nyní jedná se o nrčení stanoviska k opravi živnostenského řádu. Osnova ta nám nevyhovuje. ale přece obsahuje mnoho dobrého. Nelze popírati že také starý řád živnostenský má řadu dobrých ustanovení, jichž živnostnictvo nevyužitkovalo. (Hlačný souhlas.) Uvažujíce nyní o jeho opravě, máme n zřeteli zdravý vývoj řemeslnictva a živnostnictva vůbec. Na tom musí živnostnictvo soustřediti hlav svoji pozornost a největší svoje úsilí. Dnes pak mus před veškerou veřejnost předstoupiti s důstojným projevem svého mínění. Tím způsobem získá sí vážnost u všech oslat ních; prisím, aby se v tomto smyslu dále rokovalo (Výborně! Hlučný potlask.) Pan Šlefan z Prahy žádal veřejně, aby kruhy rozhodující věnovaly živnostnictvu náležitou pot půrnou pozornost, vědomy jsouce jeho důležitost pro celý stát. Dále doporučil tuhou organisaci všeho živnostnictva. (Hlučný souhlas.) Pan Pleskol z Přelouče doporučoval ochranu ře meslného oboru oděvnického a obuvnického prot konfekcionářům. Živnostnictvo musí pro své zájmy pracovati svorně a neúnavně; pak budou stejně pra covati také poslanci.

Šlefan Pleskol Praha Přelouč

18 article

Pan Vojtěch Macháček z Prahy poukázal nejprv na rozkol, který trvá v řadách živnostnictva a tak na tomto sjezdu se projevil. V zájmu živnostnictv dlužno žádali, aby se sloučilo v jeden tábor a spo lečně postupovalo proti společnému nepříteli. Situace jeho stává se volební opravou těžší a kritičtější Přes to však živnostnictvo i otázku tak odbornou. jako je oprava živnostenského řádu, posuzuje s stanoviska politických stran, kdežlo společný jeho zájem káže, aby se sjednotilo v otázce této na spo lečném stanovisku a společný úsudek předložilo jako společný svůj požadavek všem politickým stranám. Pro posnizování opravy živnostenského tádu dlužno určiti pevný směr pomocí výslednice všech zájmů živnostenských, které na živnostenské opravě jsou zúčastněny. Výslednice ta musí býti vykládána tak, aby živnostnictvo nepozbylo důvěry ve vlastní svou organisaci. Proto musí se voliti střední cesta tu ustanovoje myšlenka živnostenské vzájemnosti Buď se tedy vyboví všem, uebo se osnova ne přijme.

Macháček Praha

19 article

Zájmy živnostenské dlužno uplatňovati léž př volbách a živnostnictvo musí postupovati jednotně aby bylo respektováno. Živnostnictvo nezamýšli sta věti politicko-stavovské kandidáty, chápajíc poměry celého národa; proto chce slučovati proti vy a půso biti tomu, aby v rámci celého národa byly uplal- ňovány požadavky živnostenské. Řečník potom navrhl tuto resoluci »My na sjezdu svolaném »Zemskou jednotou řemeslných a živnostenských společenstev v král českém« a konaném v Praze dne 13. ledna 190 shromáždění řemeslníci a živnostníci z kralovství českého, vyslechnuvše podrobný referát místopřed sedy jmenované Zemské jednoty pana AI. Vaníčka o řemeslnictvu a živnostnictvu velice nepřiznivýci návrzích zvláštní komise sněmovny panské ve věci úpravy a doplnění řádu živnostenského, podaných ku projednání ve sněmovně panské v sezení, bo naném dne 11. l. m., schvalujeme jednomyslně resoluční usnesení poradní schůze zástupců živno- stenských společenstev a gremií z král. českého konané na popud Zemské jednoty v Praze dne 9. t. m., jakož i kroky Zemskou jednotou ve smyslu a v základě resolučního usnesení toho zařízené.

Vaníček Praha

20 article

Vyslechnuvše dále zprávu téhož referenta o ča- slečném úspěchu zakročení toho ve sněmovně panské, žádáme Zemskou jednotu řemesiných živnostenských společenslev v král. českém, abý v posledním ještě okamžiku dle uznání svého čehe třeba na příslošných místech ve prospěch poža- davků řemeslnictva a živnostnictva, co do úpravy a doplnění řádu živnostenského kladených za- řídila. Poslanec JUDr. Sobolka pravil, že promluví jake člen státoprávního klubu řlšských poslanců českých Klub tento zasazoval se o změny původní osnovy vládní, poněvadž si jich živnostnictvo přálo. Prok nedbali výstrah, že panská sněmovna změny ly ne přijme. (Hlas: To se však stalo!) Řečník pravil pak že panská sněmovna některé změny přijala, ostatno povinností poslanců je pracovati pro lid, nikoli pr panskou sněmovnu. (? 1) (Souhlas.) Řečník upozornil pak, že nyní již nebude lze provésti žádnou změnu toho znění opravy živno stenské, jak je přijala sněmovna panská; poslaneck sněmovna nemá výběr, nežli buď ji v témže zněn přijmouti také neb zamítnouti ji. Řečník potom útočil prudce proti panské sně movně, mezi jiným vylýkaje, že do ní nebyl povolhi ještě žádný živnostník.

JUDr Sobolka Hlas panská sněmovna

21 article

V dalším oddílu výkladu svého obíral se řeční podrobnostmi živnostenské opravy a na konec žádal aby živnostnictvo určilo svoje slanovisko k živno- stenské novele: strana řečníkova se dle toho za chová. (Hlučný potlesk.) Poslanec Karbus promluvil jako člen klubu svobodomyslných lidových poslanců českých na radě říšské. Odmítnuv útoky p. Kolbaby z Libáně jak zcela nesprávné, podrobně o nich jednati náleži schůzím voličským — dovozoval řečník, že svobodo- myslní poslanci čeští postupovali ve stálém živno- stenském výboru poslanecké sněmovny tak, abys dospělo ke kladnému výsledku. Proto nepodávali návrhy, o kterých předem bylo zřejmo, že budou zamítnuty. V živnostenském výboru měli většinu upřímní přátelé živnostnictva jak z klubu poslanco svobodomyslných a ostatních klubů českých, tak klubu polského i klubů jiných. Postup svůj musil však určovati mimo jiné též úsudkem o stanovisku součinitelů ostatních, bez nichž opravu nelze vtělit v zákon. Zástupcové vlády nechovali se ku proni kavým opravám namnoze velmi nepříznivě a ž panská sněmovna nesmýšlí o živnostenské opravě příznivě, rovněž se vědělo předem. Dle toho musi stálý výbor živnostenský přizpůsobiti svoje jednání není pravda, že takto pracoval pro panskou sně movau, nýbrž umožňoval jen uzákonění živnostenské opravy, která přes mnohé nedostatky je přece jen pro živnostnictvo po mnohé stránce pokrokem. že tomu lak, je zřejmo z tísku, který slouží velkokapi- tálu a i nyní ještě proti nynějšímu znění opravy brojí i dokazuje, že oprava poškozuje průmysl obchod. stranfc živnostnictvu.

Karbus Kolbaba Libáň poslanecký sněmovna

22 article

Prováděti ještě nyní nové změny osnovy zna mená mařiti ji. Nebylo by však správno, aby živ nostnictvo odmítalo určité dobré, co v osnově obsa ženo jest, když ihned nedosahuje všeho. Řečník pro jevoval pak přání, aby živnostnictvo přijalo živno stenskou opravu nynější a tím, že o další jejť zle šení ihned zabájí nový zápas. (Výborně! Potlesk. Potom skončil výzvou, aby se živnostnictvo sou stavně organisovalo odborově; tím zjedná si vliv váhu. (Výborně! Hlučný pollesk. ) Tím byla rozprava skončena. Zpravodaj p. Vaníček shrnu! pak výsledek ce lého rokování, odvážil nedostatky a výbody živno stenské opravy nynější a skončil úsudkem: organi sace prospěje živnostnictvu, živnostenská oprava bude podporou organisace té, posílí tedy živnostnictvo pr další zápasy. (Víborně, Potlesk.)

Vaníček

23 article

Ob. starší p. Václav Prášek navrhl k resoluei dodatek v tom smyslu, aby ve všech zemích českých byly panské pivovary boykotovány, jestliže šlechta v panské sněmovně se postaví proti zájmům živno stenským. (Souhlas.) Potom se hlasovalo a to nejprve o resoluci, na vržené p. Macháčkem. Při hlasování vzniklo nedorozumění o předmětu hlasování, z čebož vzniki všeobecný nepokoj a hluk Resoluce byla přijata většinou blasů, jakož opáčnou zkovškou předseda pan Pišer konsta- toval. Dodatek p. Václava Práška byl zamftnut, načež schůze děkovným doslovem předsedy p. Fišera byla skončena o 129/4 hod. odpoledne. Manifestační schůze na ochranu titulu inženýrského. V sále Plodinové bursy v Praze sešli se včera dopoledne technikově obou národností, aby manife- stovali ve prospěch svého požadavku na ochranu ti tula inženýrského, jehož užití vyhražovali pouze absolventům vysokých škol technických a protestovali proti tomu, aby se titulu toho dostalo také absolven tům škol průmyslových. Účastníků bylo přes dva ti- síce. Průběh byl důstojný. Schůzi pořádali: Spolek architektův a inženýrů v král. českém. Spolek posluchačů inženýrství, archi tektury, stroj. inženýrství, chemie a kultur. mnženýr ství, dále Polylechnischer Verein a »Verband den Studierenden« na německé technice v Praze. Tyto korporace byly u předsednického stolu zastonpeny pp. inž. dr. Rich. Jahnem a vrch. inž. Šanlrů- čkem, inž. Rudolfem a řed. drem. Schö n ba- chem, Ing. C Sychravou a lng C. Grögrem profesorský sbor české vysoké školy technické zastu poval p. prof. Hirázský, německé p dvor. rad Dörfel.

Prášek Macháček Pišer Fišer Polylechnischer Verein Ing doktor Rich Jahn Rudolf Inga C Sychrava Grögr profesor Hirázský Ob Praha panská sněmovna spolek architektův a inženýr český vysoký škola technický

24 article

Předseda p. inž. dr. R. Jahn vřele uvítal účas- níky této památné schůze, kte á byla svolána na ob hájení titulu inženýrského, tohoto charakteristic ého znaku technického stavu a absalventů vysokých škol technických. Tento titul přísluší jim 209 lel jest tudíž hislorický. Jest to dosti smutně, že inže- nýři, kteří si získali takových zásluh na poli kuftury a blahobylu, mají se dovolavati ochrany tilulu, který jím právem přísluší. (Souhlas.) Jsou kruby, klere bez zvláštního důvodu, ba i domýšlivé kladou na roky, jimž nelze vyhověti. Řečník uznává cenu průmyslových škol a cen jich absolventy, ale nemůže je klásti na roveň absol- ventům vysokých škol technických. Proto jest nutno zdůraznit nárok inženýrů na výhtadné právo použí- vání toholo titulu. Vilá německé kolegy, jakož i zá- stupoe jednollivých korporaci, zejnéna zástupce pro fesorských sborů. Když jměnem německého technického spolkue ochraně tilulu inženýrského se zmínil p. vrch, inž. Rudolí, byly sděleny čelné souhlasné písemné telegrafické projevy od různých osobností a korporací. Za české posluchače české vysoké školy technické promluvil p. IngC. B. Sychrava a odůvodnil ob- šírně požadavek, aby titul inženýrský patřil pouz ahsolventém vysokých škol technických. Své vývedy končil slovy: V zemích koruny české jest 4200 poslu- chačů vysokých škol technických proti 1570 žákům průmysl. škol. Bude-li nám uštědřena ta polupná rána. kterou se nám hrozí, přijmeme ji hrdě, ale bude to znameni k tuhému boji mezi námi a absolventy prům škol. (Soulilas. ) V podobněm smyslu promluvil za posluchače ně mecké techniky p. IngC. Gröger.

Ing doktor R Jahn Ingc B Sychrava Gröger

25 article

Slanovisko Spolku architektův a inženýrů vy světlil v delší řeči p. vrch. inž. Šantrůček. Pro- jevil trpkost nad tím, že dosud není ústavně projed- nána vládní předloha zákona o titulu inženýrském V roce 1902 vláda prohlásila, že jsou zásadní obtíže které nepřipouští, aby se akademický titul udilel absol- ventům škol odborných neb středních. Na toto určite prohlášení dlužno vládu nyní upozornit. Akademicky vzdělaní technikové doulají, že rozhodující kruhy vlád- ní, nepodléhající jednostranné agitaci, cenící zajist vzdělání vyšší, hájící pokrok vzdělanosti a hledicí s náležitou prozíravostí do budoucnosti, poskytneu zákonné ochrany titulu „inženýr“, aby ho mohli p- užívali jen ti, jimž po zásluze patří. Nedojde-li naše volání ohlasu na radě říšské, bude-li odmíinut náš spravedlivý požadavek, aneb bude-li přijata osnova zákona ve způsobě pro nás nepřijatelné, pak bude to zjevem lím trudnějím, poněvaž hude tím podán důkaz, že se naprosto nechápe se strnny těch, jichz povinností jest počovali o hospodářský rozkvěl říše. význam a dosah práce technické, a že s lhostelnosti nepochopitelnou odpírá se morální podpora slavu. s jehož rozkvětem či úpadkem nepopíratelně souvis moderní pokrok hospodářský, rozvoj průmyslu i země- dělství a blahebyt vrstev nejširších! (Hlučná pochvala.)

Ing Šantrůček

26 article

Za německý technický spolek promluvil p. řed. dr. Schönbach, načež ujal se slova p. profeson Hrázský a pravil: Profesorský sbor české vysok školy technické sám od prvopočátku rozvíření se otázky titalové všemi legálními prostředky domá hal uzákonění tilulu inženýmkého, pro absolventy vy- soké školy technické a vahou svého hlasu přispival při každé příležitosti k uplatnění tohoto sprav edlivěh požadavku. Titul inženýnský jest hodností akademi ekou, jedině s technickým studiem spo- jenou, nové a nepřirozeně jest vyhledávati pro titu ten jiných kvalifikací, nežli akademických, z vysoko- školského studia pochodících, nepřirozeno jest vyhle dávati pro něj důvody z praxe.

doktor Schönbach Hrázský technický studio spo

27 article

Technika naše, nejstarší ze všech ve střední Evro pě, měla původ svůj ve škole inženýrské a jedině na technikách jest platnými řády zaveden studium inženýrské — na žádných jiných školách, nechť jsou to průmyslové školy vyšší, niž nebe speciálné, nikde není odborů, oddělení, před- mětů, inženýrským názvem se kryjících — slovo inže- nýrství v jich učebné osnově se ani nevyskytuje — prostě preto, že podmíňuje široký vědecký podklad- Naproti tomu máme na vysoké škole technické odbory inženýrské, odbor stavebního inženýrství, strojníh inženýrství, kulturníhe inženýrství atd., a právě tak státní zkoušky upraveny jsou ceslou zákonní jako zkoušky z inženýrství. Jestit tolik důvodů zákonilých i přirozených, že titul inženýr jest titulem akademickým pro absol- venty vysokoškolské, že nemůže býti o tom pochyb — leda když poměry přirozeně dané se násilně pře- kroutí, na př., když vedle vysoké školy technické se zavádí neoprávněně pojmenování „střední neb nižší škola technická“ pro školy průmyslové — to je totěž. jako by pro některé jiné školy se zavádělo pojmeno- vání „střední neb nižší škola universitní“. (Souhlas.) Jest to pedagogickým pochybením, když učitelstve těch či oněch škol, určitou úroveň vyškolení sleduji- cích, pouští se zření účel školy a vštěpuje žákům svým cíle, kam je osnova učebná věsti neměla.

vysoký škola technický

28 article

Sbor profesorský vysoké školy naší nepohlíž však nikterak nepřejně, tím méně ne- přátelsky na školství průmyslově, na- opak, přeje mu, aby v působnosti své dočinilo s úspěchů náležitých, avšak nemůže vydati starobylé. základy téměř veškerého rozvoje hospodářského tvo- řící učení technické a zájmy inženýrů z něho vyšlých nezřízené soutěži. Školy průmysiové jsou útvarem novým, nechť jich příslušníci opatří si titui přiměřený — vždyt nová doba jest v tom velice vynalézavá — a technikům nechť ponechají akademický titul inženýr ský, jim z dávna vlastní. V této významné chvíli apeluji jměnem sbor profesorského jak na státní správu lak na sněmovnu poslaneckou, by nám učinila po právu a vzala Gilul inženýrský bez jakýchkoli přípon a obměn pro fásdné absolventy vysokých škol technických a jim rovno- cenných v zákonitou ochranu — nechť jak vláda tak i sněmovna uváží, že málo jest těch pohnutek aby způsobem tak vytrvalým po léta a léta technick inteligence různých národů rakouských svorně do- máhala se přírozeného práva svého, a vělšina po- slanecké sněmovny nechť uváží, že vyšla z vůle inte- Mgence a že má vůči ni též svě povinnosti! (Hlučná pochvala.) Dvorní rada prol. Dörlel tlumočil názory pro- fesorského sboru německé techniky v Praze a pro- hlásil za nezbytný požadavek ochrany titulu inženýr- ského. Charakterisoval při tom také malou pěči státu o technické školy. Na zásluze, kterou inženýři n poli svělové práce dosáhli, státu přísluší nejmens podíl, poněvadz stát se nestará o důkladné opatren všech potřeh pro vysoké školy téchnické, I na Rus jsou lepší v tomto směru poměry než u nás. (Hlučně pochvala ) Po těchto projevech byla jednohlasně přijala ná- sledujicí respiuce?

Praha Rus

29 article

„Prohlašujeme: Akademický titul inženýrské jest histuricky tésně spojen již s bývalými skolani inženýrskými, z nichž vyvinuly se nynější vysoke školy technické. Vysoké žkoly technické jsou je- dině povolaným místem, kde pěstují se veskeré vědy technické a proto ony výhradně p- skytují nejvyšší theoretické i praktické vzdelání, kterého moderní technika vyžaduje. Na rozvoji ved technických, zaručeném pouze vysokými školam techinickými, závisí rozkvět veškerého průmy slu, obchodu a dopravnictví. Kdyby absolventi promy- slových škol měli dosáhnouti mnohem snadnějenn způsobem titulu inženýrského při nepoměrně menším vzdělání odborném i vše- obecném, než poskytují vysoké školy techinické, znehodnotily by se tím tyto, cež by mélo v zápěti úpadek věd technických a v důsledku toho nasiala by reakce v hospodářském a kulturním rozvej státu. Titul inženýrský nabyl dnešního vážného vý- znamu vědeckým hádáním, literární činnosti odbor- nou a praktickým působením jedině chovanic vys. škol technických. A právě pro tento značny vyznam bývá titul inženýrský různými činitcli pli dnešní jeho nechráněnosti ze spekulace k oklamání veřejnosti zneužíván.

30 article

Skoly průmyslové dle svého určení a progran nemají vychovávati inženýry, nýbrž technické pomocné síly, které mají tvořiti nezbytny článek mezi vedoucím inženýrem a dělníkem. Žá- dají-li přes to ahsolventi těchto škol, aby byli po- kládání za inženýry, jichž úkolem je samo- stacná duševní práce tvůrčí, pak neod- povidá tato jejich snnha ani skutečnému určení. ani odberné kvatifikaci jejich. Vzdělání, kleré nutno je pro úspěšnou činnost inženýra, nabýti mohiou absolventi průmysl. škol legální cestou, vymezenou nařzením ze dne 23. června 1905, dle něhož mohou se státi řádnými posluchači vys. škol technických. Proto žádáme co nejrozhodněji: Titul in že- nýrský a to beze všech přívlastků, budiž udělen pouze absolventům vys. škol technických a vys. škol jim n roveň postavených. Po příjetí resoluce ozval se dlouhotrvající potlesk Predseda p. cís. rada tech. dr. Jahn vyslovil po- těšení nad skvělým průběhem schůze, poděkoval ječ- níkům a účastníkům a projevil pochybnost o temo že otázka tato bude ještě timto parlamentem vyřízena Když tlumočil radost pad svorným, dosud nevídaným úsilím techniků obou národností a když několik zá- věrečných slov pronesi p. insp. inž. Rudolí, byl mo nifestační schůze ukončena.

Skola doktor Jahn Ing

31 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O únorovém zasedání sněmu království českého píše v »Bohemii« posl. prof. dr. A. Dachmann. Pisatel jest pln ustrnutí nad »zprá- vou ode dvou dnů kolportovanou, že vláda za- mýšli svolati zemský sněm v únoru k delšímu zasedání« a to prý nejen k vyřízení »nekoneč- ného pracovního programu, nýbrž k projednání celého a pravého programu vyrovna- cího« Němci prý »si přejí i chtějí míru v ná- rodnostním dorozumění, přejí si, aby obé bylo učiněno tak pevným a bezpečným, jak by t podle posledních bohatých zkušeností jen být mohlo, a tak aby bylo zajištěno jich trvání aspoň pro nejbližší dobu.« Než nynější chování s českých stran — nechť prý se jen uváží pro- hlášení pánů Herolda a soudruhů v posledním zasedání — jeví naprostý nedostatek kýžené náchylnosti k míru. »Především dolýká se každá dorozumivací akce přirozeně a nutně onobo nepromijitelněho německého po- žadavku, jehož splněním jedině umožněn bude skutečný a trvalý mir v zemi — a jen takový mír má cenu — dolýká se zřízení národní auto- nomie v Čechách, sekcionování zemského výboru s veškerými dal- šimi změnami zemského zříze ní, kteréž novému útvaru věcí v zemi teprve propůjčl podstaly a vý- znamu.« Požadavky Němců jsou podle prot.

profesor doktor A Dachmann Němec Herold Čechy Bohemia

32 article

Bachmanna založeny v podstatě věcí, jsou při- rozeně nutné pro ně, chtěji-li uchrániti nikoli snad své nejlepší, nýbrž svou vlastní existenci, jsonce daleky toho, dotýkati se nějakých práv anebo jenom drážditi jakoukoli citlivost fráse o roztržení země poskytnutím autono m ni samostatnosti Němcům v takovém rozsahu, jakého postrádati nemo- hou, jest jenom výrazem špatného svědomí — pravi proslulý Bachmann. Nedoufá však, že jsou Češi tak daleko, aby mohli klidně přistoupiti blíže k těmto podminkám míru, v moravském zemském sněmu byli Češi pouhou menšinou, v Čechách pak „vzdornou většinou“. Němci bu- dou nuecni ukázati obstrukčním mečem ještě jednou, že „svě dobré právo“, nejde-li to jinak, dovedou ještě vynutiti, že k tomu ještě mají dosti síly a zmužilosti. „Obáváme se toho, praví Bachmann. V nastávajícím zasedání sně- movním, kdyby trvalo i do března, není vůči to- mu času k vyrovnací akci a k jednoduchým ji- ným hospodářským záležitostem se Němei ne- propůjčí. Nezbude tedy nie jiného, než udělat zemský volební zákon. Avšak i tento plán za- vrhuje prof. Bachmann vzhledem k volebnímu boji, který znemožní všechnu klidnou a úspěš- nou sněmovní práci. Prof. Bachmann je tedy proti svolání sněmu a s ním i ostatní ne- mečtí poslanci, mezi nimiž, jak „Boh.“ z Vídně sděluje, zpráva o svolání sněmu na úner vzbudila „veliké rozladění“. Tento týden se- stoupi prý se porada německých poslanců, a by u vlády protestovali proti tomu to naproto nevčssnému svolání če- ského sněmu, při čemž prý spoléhají na vydatnou podporu německých ministrů.

Bachmann Němec Čech profesor Čechy Vídeň

33 article

— K auketě o autorských právech v Ná- rodním divadle, o níž podána zpráva ve včerej- ším čísle našeho listu, docházl nás toto vysvět- lení: »Zprávu ze dne 13. t. m. o anketěo autorských právech v Národním divadlé sluši doplniti. Alois Jirásek podal zprávu, proě Klub českých dramatiků, jednaje s výborem Společnosti Národního divadla o honorářích dra- matických autorů, přijal, že s autorem, od ně- hož dosud nic nebylo hráno na Národním di- vadle, má se státi zvláštní ujednání, ale záro- veň prohlásil, že Klub českých dramatiků přidá se ke každěmu návrhu, jenž by obsahoval zlep- šení honorářových poměrů če- ských dramatiků vůbec, bez roz- dilu. Návrh, aby hrou, která po pět let ne- byla na Národním divadle provozována, mohl autor volně disponovati, podán byl o d Klubu českých dramatiků výboru Společnosti Národního divadla, kterýž ten návrh přijal.« — Rodinné zprávy. Slečna Teruška O sva či- lova, dcera ředitele Živnostenské banky v. v., a pan MUDr. Karel Sulc, lékař uhelných dolů v Mi-

Jirásek Teruška MUDr Karel sulc národní divadlo živnostenský banka