ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1094da30-75c5-11dc-9032-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 46, person 62, work 2, org 10
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 14. ledna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo t4.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplácí ne: Praze v admini Ran. : : :: k- s drojí donákti ka a rě- k: ::: K nie ve sllanr teki aK o rošton te sdrojí zlni, n:::e
Praha Rana
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Předposlední týden trvání nynější říšské rady Z Vídně, 14. ledna. Ministerský předseda bar Beck byl v sobotu přijat eísařem ve styšení, ve kterém panovníkovi podával zprávu o stavu věcí v parlamentě. Tento vstupuje dnes ve svém dosavadním složení do předposledního týdn u své existence. Ve sněmovně poslanecké myslí se, že v sobotu 2. února, o svátek Hromnic, vyhlášen bude v úřadním listě soubor všech zá- konů s volební reformou souvi- sicích, zároveň pak nejvyšší patent, kte rým říšská rada se rozpoušti, nové volby se vypisují a stanoví se termín pro sestoupení nové řís- ské rady. Schůze důvěrníků všeněmecké strany. Z Vídně, 14. ledna. Včera konala se z schůze důvěrníků všeněmeck strany, které předsedal posl. Schönerer jenž vykládal, že všeněmecká strana není stranou podle obvyklé šablony, nýbrž sborem osob stejně smýšlejících. Podle všeněmecké kore- spondence sdělovali delegáti zemských a okres- ních volebních výborů, že v měšťáckých kru- zích německých jest veliké rozhořčení na za- stance volební reformy, která jest Němoům nepřátelská. Pokud týká se zásad, na základé kterých kandidáti všeněmečtí ucházeti se budou o mandáty, usneseno, že hlavní podminkou pro kandidáty všeněmecké strany jest: uznati Sehč- nerera vůdcem a podepsati všeněmecký pro- gram z roku 1906. Ve příčině stanoviska Vše- němců k agrárnímu programu usneseno, že dává se mu souhlas, protože zásady agrárního prográmu, dne 10. t. m. vyhlášené, po většině hlásal Sehönerer již od r. 1886. Vysloven totiko politování, že v programu tom nebyl po- ložen náložitý důraz na pokračující zabírání malého pozemku velkostatkárstvem.
Beck Vídeň
6 article
Dlouhá rozprava konala se o roz d ě l e n královstvíčeského a poměru V se- němců k německé národní radě království tom. Netoliko důvěrníci ze severozá- padních a západních Čech, ale také důvěrnlei z alpských zemi, zvláště z Tyrol a Štyrska, vyslovili se proti rozdělení krá- lovstvi českého. Postup německé národní rady byl odsouzen nejen pokud se týká přibrání křesťanských sociálů, ale také poku se týká agilace pro učení se jazyku če- skému a přijata jednomystně tato re so- luce: »Rozdělení, nechať se týká krá- 1ovství českého nebo jiné země bývalélio némeckého bundu, o dporuje skutečným zájmům německého lidu ve vý. chodnl marce. Zastávati dvojdílnos , jest dostati se do přlkré protivy ke všeněmeckému programu budou- címu. Všeněmci čínili podmínkou svého vstupu do německé národní rady v království českém, aby vyloučeni byli křesťanští sociálové a platn usnesení stalo se jen tenkráte, budou-li přitomni všichni členové a jen votum jednohlas ně.
ě l e můj královstvíčeský Čechy Tyroly Štyrsko
7 article
Tyto požadavky byly zamítnuty. Všeněm i tedy nemají žádné příčiny, měniti stanovisko své k německé národní radě a litují toho tim více, jelikož německá národní rada vydavši leták »Němci učte se český«, porušila svoji důstojnost. Všeněmci nemohou se tudíž přimlouvati za vstup do t- hoto sboru.« Přijata byla pak resoluce o stanovisku k otázce židovské a k heslu »Pryč od Říma«. Prohlašuje se, že stou- penci Schönererovi trvají jako dosud na stano- visku čistého antisemitismu ple- menného a že heslo »Pryč od Judy« nesmí slejně umlknouti jako heslo »Pryč od ŘRimat. Schönerer byl jednomyslně vyzván, ab přijal kandidaturu ža venkovské o b Cheb, Vildštejn a Kraslice. Naposledy vzaly na přetřes také volby do řišskéh sněmu německého a vysloveno přání, aby se podařilo národním stranám zatlačiti interna- cionálu rudou a černou. Sjezd skončen byl za zpěvu »Wacht am Rhein«. V důvěrně poradě rokovalo se o kandida turách a známé záležitosti poslance Schal ka. Ve přičině této S chö ne r e r prohlásil, že aféra tato nedá se nikterak porovnávati s aférou Wol- fovou a Bergrovou; váží prý si dra. S e h a l ka ješté a neshody s ním vznikly toliko z důvodo věcných. Randidatury. Z Vídně, 14. ledna. Poslanci Heimric a Skála podle zprávy »M. P. « se zdráhaj přijati opět kandidaturu.
Němec Juda Schönerer Bergrův Heimric Skála M P Řím Cheb Vildštejn Vídeň Wacht be Rhein
8 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Sjezd alpských lidovců. Z Lubna, 13. ledna. (K. k.) Za neobyčejn četné účasti byl zde dnes v tělocvičně obecnýci škol konán německý sjezd pro rakou ské alpské země, svolaný německou lido vou stranou ve Štyrsku. Zúčastnili se ho delegáti ze všech okresů v alpských zemích, četní říšsti a zemští poslanci, starostové měst a městysů profesoři, advokáti, zástupci obchodu, průmyslu a živností a národní dělnici. Město bylo bohate ozdobeno. Sjezdu obcovali ministři dr. Der schatta a Prade. Říšský posl. Hofm a n z Wellenhofu zahájil sjezd v půl 4. hod. odpol., načež byl zvolen předsedou. Když byl sjezd uvítal starosta města, podal říšský posl. dr. Beuerle podrobnou zprávu o polit cké situaci, vytvořené volební opravou navrhl resoluci: „Německá lidová strana z alpských zem vyzývá všechny německy a svobodomyslně smý- šlející obyvatele alpských zemí, aby zmužile obětavě pustili se do volebního boje. Sjezd vy- slovuje přesvědčení, že jak zájmům německéh lidu v Rakousku, tak i hospodářským zájmům německých alpských zemí bude poslouženo jen velkým sdružením se všech německy a svobodo- myslně smýšlejicích poslanců. Od poslanců oče- kávají shromáždění, že se budou v novém parla- mentě zastávati občanské svobody, hospodár ského blaha a kulturního rozvoje našeho lidu a že pevně budou trvati na německém sou- Potom mluvil říšsky posl. Dobernis který navrhl reseluci.
doktor Beuerle Lubno Štyrsko Rakousko občanský svoboda
9 article
„Ve smyslu návrhu Beuerlova usnáší s shromáždéní, že bude objednáváním a rozšiřo- váním vydatně podporovati sbírku lidových le táků, působicích v duchu národně-svobodomysl ném, kterou chystá vydati německý lidový spo- lek v Horních Rakousích. Mluvili ještě za velké pochvaly poslane Haider, Chiari, Kienmann a Huste načež po řeči ministra Prada byly resoluee jednomyslně schváleny. — Večer by pořádán neobyčejně četně navštívený komers jehož se zúčastnil také ministr P ra de. Ministr železnie dr. Derschatt a odje v půl 9. hod. večer. ručenství.
Haider Chiari Kienmann Hust doktor Derschatt Horní Rakousy Prado
10 article
Italský vyslanec na Cetynl. Z Cetyně, 13. ledna. (K. k.) Nový italsk vyslanec markýz Carlotti odevzdal dnes knížet ve slavnostním slyšení svůj ověřovací list. S obou stran bylo při tom promluveno o srdečném přátelství, vížícím Italii a Černou Horu
Carlotti
11 article Demonstrace v Toulonu
Demonstrace v Toulonu Z Toulonu, 13. ledna. (K. k.) Asi sto ar- senálních dělníků uspořádalo včera bouřli ve protimilitaristické projevy před palácem námořního prefekta, který dával právě hostinu. Zakročilo četnictvo a zatklo dva děl- níky, u nichž byly nalezeny anarchistické letáky.
Toulon námořní prefekt
12 article
sace pro pravidelnou polní armádu v míru má sestávati ze 4 brigád jizdy, šesti divisí a sa- mádních vojů«. Výraz »armádní voje« zna- mená dle armádního rozkazu vojsko z takových jednotek složené, které tvoři část výpravní ko- lony, nejsou však pojaty do organisace jízdn divise, divise nebo spojovacích oddíla. Turecká náhradia válečná. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Na splátku válečné náhrady Rusku 350.000 liber, jež jes splatná pozejíři, scházelo včera ještě 270. 000 liber, které snad zatím byly sebrany v provin- ciích. Na všechen způsob zůstane asi jenom nepatrný zbytek, kterýž bude vyrovnán v nej- bližších dnech. Volba do francouzského senátu. Z Pařiže, 13. ledna. (K. k.) Při dnesní volbě do senálu za zesnulého progresistskéh senátora Thorela byl zvolen senátorem proge- sísta Mon ni e r 584 hlasy proti 350, jež do stal radikálně socialistický kandidát O u r s e Z Marokka. Z Madridu, 13. ledna. (K. k.) Státní mi nistr prohlasuje, že se Francie a Španělsko obmezí přísně na střežení marockého pobřeži a hájení tamějších přístavů, aniž by se kdy vměšovaly do vnitřních bojů. Z Madridu, 13. ledna. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí prohlásil dopisovatelům že jest uspokojen zprávami, docházejícími z Marokka, dle nichž není pravda, že Raisuli má značný počet bojovník. Z Madridu, 13. ledna. (K. k) Kongre Afrikáni stů schrálil několik návrhů. Ne důležitější návrhy směřují k tomu, aby španěl- ským přístavům v Africe byl dán ráz p ř stavů svobodných a by tam byla zřízen skladiště a doky. Dále má býti od maghzen vymoženo dle akty algecirasské Španělům práv téžiti kork; stěhování ze Španělska do Afriky má býti podporováno, přistěhovalcům má se po- nechati půda k osídlení; naturalisace cizin budiž usnadněna a bezpečnost osadníků zaru- čena
Thorel Kongre Španěl Cařihrad Rusko Maroko Madrid Francie Španělsko Afrika O u r
13 article
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jaurés horlí ostře v »Humanité« proti anglickému šovinisti- ckému tisku, zvláště proti »Daily Telegr.«, který v úmyslu nepokrytě štvácském obviňuje Německo, že v Marokku opětn kuje pikle. Třeha donťati, píše Jaurés dále. že vlády francouzská a španětská, jakož i veli- telé loďstev nepopřejí sluchu těmto zločinným štvanicím. Avšak obojaká situace, způsoben předčasným zakročením Francie a Španělska mohla by býti nebelečpou, kdyby trvala jest dále. Již vyskytuje se v části veřejného mínění španělského netrpělivost a nervosita. Teprve potom zmizí všeliké nebezpeči, až Francie Španělsko vráti se k témuž výkladu akty algeci- rasské. Protože v Marokku jest bezpečnost in- tervencí magh zenovou opět obnovena, nech Francie a Španělsko v dohodě se sultánem po- licii rychle organisují a svá loďstva odvolají. Kdyby byla někdy potřebna rozsáhlejší úprav věcí pro obchodní styky všech zemí, musily by všechny signatární mocnosti společně převzít tuto úmluvu, jinak by nekalými piklemi fran- couzských záškodníků a anglických jingů, ja- kož i úklady šovinistů byl způsoben všeobecný stav podrážděnosti a nebezpečí konfliktu.
Jaurés Paříž Německo Maroko Francie Španělsko Daily Telegr
14 article
Z Balkánu. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vzhledem na nedávné snahy, rozřešiti otázku kuco- vlašskou, jest pozoruhodno, že dnešní číslo úřadního orgánu ckumenického patriarchátu ob- novuje útoky. Článek praví, že patriarchát opě- tovně litoval těch, kteří penězi chtějí v Make- donii utvořiti novou národnost a tím nové ohnisko piklů a nepokojů. Byl povinností zaznamenati zbytečný boj podněcova- telů, aby byli podporováni krajané, kteří si za- chovávají svou národnost. Čiánek chválí Řeky elasonské, kteří rumunské propagandě dokázali, třebas v jazyku se vyskytují slova cizí a barbar- ská, že přece jiné příznaky dokazují, že zůstali Řeky. Emisarům rumunské propagandy, kteří
Řek Balkán Cařihrad
15 article
před dvěma měsíci přišli do Elasony, bylo za- bráněno se tam usadití. Konečně je list nazývá hrstkou tuláků. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Dle souhla ných telegramů skopijského konsulátu je nyní též se strany turecké konstatováno, že vynikajíe vůdce vnitřní organisace Damian Gru je přece jen u Rosina padl. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Řecký m - tropolíta v Kastorii (vilajet bitoljský) sděluje, ž dostal od místních úřadů zprávu, že na rozk zenerálního dozorce je vyloučen z okresní sprá- vv. Patriarcha svolal následkem toho mim- řádnou schůzi synody. Ze Sofije, 14. ledna. Demokratický orgá „Preporec“, blízký kruhům makedonským, vy- zývá vládu, aby Srbům vypověděla o tev ře n nepřátelství. Jest prý lépe, prolévá-li s krev mezi pravidelným vojskom, nežli mezi srb- skými tlupami a bulharským obyvatelstvem v Makadonii. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Při dnešní smu teční slavnosti na památku Damiana G ru je v poukazoval jeden řečník, že Grujev první po- znal nepřátelskou a zrádnou propagandu srb- ských tlup, namířenou proti bulharskému živlu v Makodonii a hlásal boj proti nim. Řečník po- ukazoval na výrok jistého srbškého listu, ze Srbové musí litovati, že G ruje v padl rukou tureckou a nikoli srbskou, a prohlásil, že Srbové jsou úhlovními nepřáteli Bulharů. Tito nemohou s nimi nikdy uzavříti přátelství.
Damian Grus Rosin Srba Damian Bulhar Cařihrad Kastorie Sofijá
16 title
Ruské události.
17 article Státní rozpočet.
Státní rozpočet. Z Petrohradu, 13. ledna. (P. t. ag.) v sdělení ministra financí se praví: Poněvadž pro rozpuštění dumy a odročení říšské rady do 20. února (dle juliánského kalendáře) nebude včas projednána předloha o státním rozpočtu a následkem toho nebylo možno, jako dříve, uveřejniti státní rozpočet 1. ledna, usnesla s ministerská rada, že musí býti rozpočet 20. února dle jul. kal., t. j. 5. března, předložen v dumě i v říšské radě. V otázce, jakého způ- sobu použíti při výdajích od 1. ledna do schvá- tení rozpočtu, rozhodla se ministerská rada držeti se čl. 116. státního základního zákona, který praví: »Není-li státní rozpočet schválen na počátku rozpočtového roku, platí rozpočet minulého leta. Až do schválení rozpočtu jest jednotlivým resortům dán úvěr, který měslčně nesmí převyšovati dvanáctinu úhrnného obnosu rozpočtených výdajů«. Po poradě jednotlivých resortů byl na základě státního rozpočtu zr. 1906 slanoven úhrnný obnos řádných a mimo- řádných výdajů na rok 1907 okrouhle 2 mili- ardami rubla. Se eřetelem k tomu, že rozpočet na r. 1907 může býti schválen teprve po skon- čeném prvním půlletí, a že čl. 116 státního zá- kladního zákona nežádá přikazování úvěrů z každý měsíc zvlášť, usnesla se ministerská rada stanoviti dočasné úvěry k úhradě řádných mimořádných výdajů v době od 1. ledna do 1 dubna obnosem okrouhle 643 milionů rubl
Petrohrad
18 article
Při sestavování rozpočtu bylo učiněno všemnožné. aby výdaje až do schválení rozpočtu na r. 1907 byly obmezeny Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) „Petro hradská telegr. agentura“ oznamuje: O projektu státního rozpočtu na rok 1907, který se právě ukončuje v mínisterstvu financi, se ještě sdě- luje: Řádné příjmy jsou vypočítány n 2175 mil. rublů. Očekává se, že budou 147 mil. rublů vyšší, než v roce 1906. Pro řádné výdaje je stanoveno 2173 mi- lionů (oproti r. 1906 o 141 m il. více.) Pře to, že zvýšily se výdaje, že v mnohých guber- niích se neurodilo, že odpadl příjem 32 milionů rublů následkem konečného zrušení vyvazova- cích platů z r. 1907, kryjí úplně řádné příjmy dle rozpočtového projektu řádné výdaje, ba do- konce zůstává přebytek 1.6 mil. rublů.- Celkem obnášejí mimořádná vydání n rok 1907 2986 milionů. Na úhradu části mimořádného vydání zamýšlí se úvěrní operace, jejíž rozsah bude záviseti na příjmechi r. 1907.
Petrohrad
19 article
v drobném prodeji 2nní dnie o sobe nsk Ve slislkách na vonkor nelc šolo. Inserat, phati se hotově napleí Piodrlacení aloery pndpisi- am nacházojí ne tés redlia koe Uskárna a ezpedice, Národnich Linta“, Bskoplvy so sevnaej
Národnich Linto
20 article Dl zkazu tinančnílio ministorstna
Dl zkazu tinančnílio ministorstna osvei státního rozpočtu na r. 1906, obná- šejí řadne příjmy 2265 milionů, to jest proti rozpočtu o 237 milionů a proti lon- sku o 241 milion více. Řádná vydání činí 2051 milion. Zbývá tudíž v řádném rozpočtu přebytek 214 milionů a s uza- vřenými úvěry dle rozpočtu minulých rok 218 milionu. Mimořádné příjmy obnášejí 1082 miliony, mimořádná vydání 1088 mi- lionů. Celkem obnášejí příjmy obou kategorií 3352 miliony, vydání 3139 milionů. Pří- jmy jsou větší, nežli vydání o 213 milio no. Po úhradě deficitu z r. 1905 v obnosu 158 mi- lionů zůstává jako volná hotovost říš- ského důchodu 55 milic nu.
21 article Nové útoly.
Nové útoly. Ze Sebastopolu, 13. ledna. (K. k.) „Petro- hradská telegrafní agentura“ oznamuje: Minulé noci byla na policejního důstojníka Slavin- ského hozena puma. Slavinský byl na chvíli omráčen, nic se mu však nestalo. Jeho choť, jeden policejní voják a jeden strážník byli raněni. Útočníci, byvše pronásledováni, hodili druhou pumu. Střílelo se z revol- verů. Tma pomohla zlosynům uprchnouti. Z ministerstva. Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Petr. tel. ag. oznamuje : Ministerský předseda Stolypin a ministr spravedlnosti Ščeglovito v byli dnes jmenováni členy řišské rady s ponecháním na dosavadních místech. Zejtra bude uveřejněn reskript carův Stolypinovi, v němž vyslovuje se naděje, že carem jmenované mini- sterstvo a Stolypin jako náčelník vlády budou po svolání dumy na svých místech.
Slavinský Petr Stolypin Petra Petrohrad
22 article
Nový atentát. Z Petrovska (Deghestan), 12. ledna. (K. k.) Dnes byl zde z avražděn policm i s tr Brezňovaký. Pachatel unikl. Carův list Stolypinovl. Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Ve vlastno- ručním listě, daném předsedovi ministerstva Stolypinovi, vzpomíná car především doby, ve které byl jmenován předseda ministerstva, jemuž připadl těžký úkol, obnoviti veřejný po- řádek, porušený revolučními rejdy. V době půl šesta měsíce dovedl kabinet S tolypinův — pokračuje car — rozhodností zjednati z ře- telné zlepšení v příčině veřej- ného pořádku, přes odvážlivé vystupování revolucionářů a přes opětovné zločiny, podni- kané za tím účelem, aby vládní kruhové uve- deni byli ve zmatek. Car vzpomíná pak zá- komuývtru smuv, které ministorstvo chyst pro zasedání dumy a opatření, která ministerstvo nezbytně bude musit uskutečniti ještě před se- jitím se dumy. Car vyslovuje pak díky Sto- lypinovi a celému ministersvua vyslovuje naději, že po nastávajícím zahájen dumy a nové řišské rady ministerstvo, řízené Stolypinem, bude prokazovati provádění caro- vých plánů tytéž služby jako dosud, neboť jen součinností nových zákonodárných orgánů s vlá- dou, jmenovanou carem, vidí z áruku zá- konného pořádku a upevnění sil s tátu, dle potřeb Ruska, povolaného k no- vému životu.
Carův Stolypinovl Stolypin Petrovsk Petrohrad Rusko
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. ledna. (Rozmnož e n vojska.) Poslední zpráva »Fremdenblattu«, že počet společného vojska bude rozmnožen o 21. 000 mužů, jichž bude třeba na obsluhu houfnic úpravu polní dělostřelby, vzbudila nevůli v uher- ských poslaneckých kruzích, poněvadž odporuje prohlášení uherské vlády, že bez národních ústupků na rozmnožení vojska není pomyšlení. Ministr honvédů Jekelfalussi uchlácholi však vznětlivé poslance novým prohlášením, uči- něným v kruhu značného počtu členů parla- mentu. Zpráva »Fremdenbl.« jest dle výkladu ministra honvédů jen samovolná kombinace. »Fremdenbl.« dávno už není takový orgán, aby
Fremdenblatta Jekelfalussi Fremdenbl Praha
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dvě jubilea. Rada Winter a profesor P ič. (K šedesálým narozeniná m) Přišla šedesšíka a zaklepala na dvéře za- kladatele kulturní historie u nás, prof. dra. Wintra, aby ho vyrušila aspoň na chvilku svými nezbytnými gratulacemi z jeho práce. Navštivila ho právě v době radostí vánočních na sklonku minulého roku (27. prosince), aby nahlédlad jeho studovny a přesvědčila se, jak se mistrovi vede . . . A shledala, že Winter přes svou se- divou hlavu je v plné duševní sile práce a tvo- ření a že jen ten trochu zakaboněný obličej dává tušiti, že se Winter na ta svá léta přece trochu hněvá. S jménem Wintrovým setkáváme se skoro v každém vážnějším časopisu českém, ať již ve vědeckém pojednání, ať v povídce; a vedle toho jdou jeho velké vědecké publikace. A vždy je to týž samorostlý a originelní mistr, ať se objeví v tom neb onom rouše, ba zdálo by se do- konce, že si libuje v různých modách, jakob z ciziny přinesených a přec je to vždy poctivá a solidně pracovaná látka domácí, setkaná pevnou uiti důmyslné energie. Snad bychom si ani dobře jeho práce ne- dovedli vysvětliti, kdyby nám nebyl sám pro- kradil, že od počátku svého působení pilně všestranně sbíral material po pražských a ven- kovských archivech ke svým pracím o kultur- ním životě u nás v XV. a XVI. století, takže dnes pohodlně látku sebranou vtěluje ve vě- decké knibr.
Winter profesor doktor Wintrův
25 article
Anglická armáda cizinecká Z Londýna, 12. ledna. (K. k.) Ve vydaném dnes armádním rozkaze praví se o válečné or- ganisaci polní armády pro službu v cizině, ž má sestávati z jedné divise jízdy o 4 brigádách, šesti divisí, »armádních vojů« a z oddilů ne- zbytných pro spojovací čáru. Prislučná organi- Winter je protesorem gymnasijotmí a t nutno při zakladateli kulturní historie v Čechäe vždy míti na paměti. Často totiž slyšeti stesk — Rezek to šíře formuloval — že se u středo- skolských profesorů jeví úpadek vědeckého sna- žení; vysvětluje se to tím, že jest to jen př- rozený následek poměrů, jaké na středníchi ško- lách panují a že výtky činěné se týkají systém a ne osob. U Wintra to neplatilo a neplat Pracuje totiž tak rychle, že mu z toho byl činěna kdysí i výtka. Avšak nesprávně. Je sic pravda, že jeho dům vyrůstá vlastně jakoby přes noc — ale kde stavíva v hojnosti a pra- covník pilný a neúnavný, tam práce rychle
Winter Rezek Londýn
26 article
Winter jest u nás zakladatelem kulturní historie a pojímá ji, jak Pekať o něm v Památ- níku Akademie napsal, v celé své hloubce šířce, maje vždy zřetel k celku. Kant viděl účel člověka ve vývoji kultury, která jej osvobo od despotismu vášní a subjektivní předběžnou podmínku k tomu spatřovat v technické dove- nosti, která vede k stálému zušlechťování lid stva, poněvadž s prací tělesní se souběžně ve- vtjt i duch lidský. A s tohoto hlediska zajím pak vše: lidská strava, oděv, obydlí, den prostý zivot, dílna i pracovna, škola, kostel atd. neboť to vše vyžaduje určitou sumu dušev ních sil. Vlastním studiem Wintrovým jsou kulturně- bistorické poměry našich měst v XV. a XVI stol. ve všech jejich projevech, ať hospodá ských, církevních, právnických, socialních ald- Vybral si zvláště dobu od husitských válek do bitvy na Bílé Hoře k svému důkladnému pozo- rování. A je-li ještě dnes mnoho z té doby sporno a záhadno a vrhá-li se moderní historii
Winter Kant Wintrův Bílá hoře
27 article
roste. na všestranné vyhledávání příčin, proč se udá- losti tak nešťastně pro národ český vyvinuly budou práce Wintrovy v mnohém sm ěrodatnými poněvadž skutečný život neodehrává se jen stolků diplomatických Historie konečně, když již nemůže vysvě tliti, chce aspoň porozuměti. A tu z těch zdán livých malicherností kulturně-historických vyrůstá leccos, co podává klíč k jinak nevyzpytatelným příběhům dějinným a otevírá výhled do míst ností, o nichž se řiká: Člověk jest sám sob největší hádankou. Výčet prací Wintrových přesahoval by rá- mec těchto sloupců; jen na poslední práci upo- zorňuji »Dějiny řemesel a obchodu v Čecháche v XIV. a XV. stoleti«, která jest jakoby ohlasem dnešní doby demokratické. Winter tu podává celý vývoj obchodu a jednotlivých řemesel s tím spojeného ústrojí hospodářsko-sociálního přihlížeje jednak k cechovním organisacím doby starší, jednak i k souvislosti s cizinou. « ) Jako Winter jest zakladatelem kulturní bi- storie české, jest univ. prof. dr. Jo L. Píč, ředitel sbírky archaeologie praehistorické musea král. českého, zakladatelem české archae- ologie. **) Nevyšel původně z archaeologie, jeh prvotní práce týkají se etnografických a státo- právních poměrů v uherských zemich. Cílem jeho bylo zpracovati dějiny vzděla- nosti slovanské za doby knížecí, poněvadž však písemné prameny byly sporé a málomluvné. obrátil se přirozeným vývojem k archaeologii, kterýž směr podporovalo také redaktorství »P - *) O jeho beletristické činnosti podal pěkn obrázek Ot. Theer v »Časopisu českého musea« 190 ) Nkrodil se vo Miřeně 19. ledna 184.
Wintrův Winter profesor doktor L Píč Otakar Theer Miřena archaeologie praehistorický muzeum král český muzeum
28 article
mátek archaeologických«, které v r. 1887 přejal a které se staly neznámějším českým časopisem za hranicemi a které »nejednomu cízímu ba dateli vtisknou český slovník. a českou mluvnie do ruky.« Pič prokopal soustavně skoro celé Čechy aby odkryl podle vlastních slov tu roušku z dol dávno minulých, o kterých historie ničeho neví a aby volal ke svědectví pokolení dávno zmi- zelá, po nichž nezůstalo jen několik kostí předmětů z jejich domácnosti. A s pietou ukláda pak své nálezy do sbírek Musea král. českého. Při svém badání »po stopě nebožtíků « nedhá slunečního úpalu, deště, sněhu a mrazu, nebo chce osobně vše prozkoumati. A to, co okotu vidí a duše cíti, oditi v slova, a oživiti a vzkři- siti mrtvé národy k životu — toť jeho uměním. Prameny jeho jsou němé a proto jest jeho práce nesnadná a obtížná. »Nikdo mě to nenaučil čísti,« říkává o sobě v žertu, »a proto jsem byl nucen začíti od počátku, od jádra. Motyka. rýč, a rozum do hrsti...« A tak přistoupil k svému monumentálním dílu: Starožitnosti země české. Čechy předhisto- rické na základě praehistorické sbírky Musea král. českého. Díl I. Sv. I.: Člověk diluviální pokolení skrčených koster, 1899; Pokolení k menných mohyl, 1900. Dil II. Čechy na úsvit dějin. Sv. I.: Kostrové hroby s kulturou marn skou čili laténeskou a Bojové v Čechách, 1902 sv. 2.: Hradiště u Stradonic jako hostorické Marobudum, 1903; sv. 3.: Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů, 1905.*) »Nesesta
Motyka Marbud Čecho Čechy muzeum král Hradiště u Stradonice
29 article
*) Sv. 2. dílu III. přeložen Děchelletem do fran couzštiny, sv. 3. překládá Želízko do němčiny. vuji z desíti knih jedenáctou, « tvrdívá Píč o sobe a Starožitnosti jsou toho dokladem. Jestto systematické a chronologické zpracování musej- ních sbírek archaeologických, na základě stálého srovnávání s nálezy zahraničními, které Pič jako málo kdo u nás zná, prostudovav skoro všechn důležitější musea evropská. I v tom sa jeví ku jeho vlastní charakteristiky: nevěri, dokud sám neviděl. Kdo si zajde do musea král. českého prohlédne si sbírky archaeologické, porozumí, co. práce tvůrce těchto sbírek vykonal a s obdivem se pozastaví ... Vždyť přijíždí tolik cizích od- borníků do Praby jen za tím účelem, prohlěd- nouti si sbírky archaeologické a učiniti jejich řediteli svou návštévu a všichni odcházejí s pl- ným uznáním vykonaně zde práce .. Původní cil Píčův byly dějiny vzdělanosti z doby (IX. stol. — XII. stol.) a době té, pro- pracovav se archaeologii, se teď blíží a zaha- juje již v tom směru soustavné zkoumání sta- rých hradišt*), naleznuv jako vždy řadu zají- mavých fakt, které jistě povedou k osvětlenía poznání správných »nejstarších dějin českých«, které podnes ohledně vzdělanostních poměrů jsou více méně fantastickou pohádkou. A tak se v kulturní historii oba jubilanu setkají. *) Na jeho podnět chopili se práce prozkoumat stará hradiště i města, věnujíce obětavě peněžité ná- klady na podrobná bádání v tomto směru jako na př. město Plzeň, kde v r. 1906 kopali na hradišti »Staré Plzně« profesor J. Strnad a prof. dr. Boh. Horák.
Píč Píčův J Strnad profesor doktor Boh Plzeň muzeum král