1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 14. ledna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listr
předplácí ne:
Praze v admini
Ran. : : :: k-
s drojí donákti ka
a rě-
k: ::: K
nie ve sllanr teki
aK o
rošton
te
sdrojí zlni,
n:::e
Praha
Rana
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Předposlední týden trvání nynější říšské rady
Z Vídně, 14. ledna. Ministerský předseda
bar Beck byl v sobotu přijat eísařem ve
styšení, ve kterém panovníkovi podával zprávu
o stavu věcí v parlamentě.
Tento vstupuje dnes ve svém dosavadním
složení do předposledního týdn u své
existence. Ve sněmovně poslanecké myslí se, že
v sobotu 2. února, o svátek Hromnic, vyhlášen
bude v úřadním listě soubor všech zá-
konů s volební reformou souvi-
sicích, zároveň pak nejvyšší patent, kte
rým říšská rada se rozpoušti,
nové volby se vypisují a stanoví se
termín pro sestoupení nové řís-
ské rady.
Schůze důvěrníků všeněmecké strany.
Z Vídně, 14. ledna. Včera konala se z
schůze důvěrníků všeněmeck
strany, které předsedal posl. Schönerer
jenž vykládal, že všeněmecká strana není stranou
podle obvyklé šablony, nýbrž sborem osob
stejně smýšlejících. Podle všeněmecké kore-
spondence sdělovali delegáti zemských a okres-
ních volebních výborů, že v měšťáckých kru-
zích německých jest veliké rozhořčení na za-
stance volební reformy, která jest Němoům
nepřátelská. Pokud týká se zásad, na základé
kterých kandidáti všeněmečtí ucházeti se budou
o mandáty, usneseno, že hlavní podminkou pro
kandidáty všeněmecké strany jest: uznati Sehč-
nerera vůdcem a podepsati všeněmecký pro-
gram z roku 1906. Ve příčině stanoviska Vše-
němců k agrárnímu programu usneseno, že
dává se mu souhlas, protože zásady agrárního
prográmu, dne 10. t. m. vyhlášené, po většině
hlásal Sehönerer již od r. 1886. Vysloven
totiko politování, že v programu tom nebyl po-
ložen náložitý důraz na pokračující zabírání
malého pozemku velkostatkárstvem.
Beck
Vídeň
6
article
Dlouhá rozprava konala se o roz d ě l e n
královstvíčeského a poměru V se-
němců k německé národní radě
království tom. Netoliko důvěrníci ze severozá-
padních a západních Čech, ale také důvěrnlei
z alpských zemi, zvláště z Tyrol a Štyrska,
vyslovili se proti rozdělení krá-
lovstvi českého. Postup německé národní
rady byl odsouzen nejen pokud se týká
přibrání křesťanských sociálů, ale také poku
se týká agilace pro učení se jazyku če-
skému a přijata jednomystně tato re so-
luce: »Rozdělení, nechať se týká krá-
1ovství českého nebo jiné země bývalélio
némeckého bundu, o dporuje skutečným
zájmům německého lidu ve vý.
chodnl marce. Zastávati dvojdílnos ,
jest dostati se do přlkré protivy ke
všeněmeckému programu budou-
címu. Všeněmci čínili podmínkou svého vstupu
do německé národní rady v království českém,
aby vyloučeni byli křesťanští sociálové a platn
usnesení stalo se jen tenkráte, budou-li přitomni
všichni členové a jen votum jednohlas ně.
ě l e můj královstvíčeský
Čechy
Tyroly
Štyrsko
7
article
Tyto požadavky byly zamítnuty. Všeněm i
tedy nemají žádné příčiny, měniti stanovisko
své k německé národní radě a litují toho tim
více, jelikož německá národní rada vydavši leták
»Němci učte se český«, porušila svoji
důstojnost. Všeněmci nemohou se
tudíž přimlouvati za vstup do t-
hoto sboru.« Přijata byla pak resoluce
o stanovisku k otázce židovské a k heslu
»Pryč od Říma«. Prohlašuje se, že stou-
penci Schönererovi trvají jako dosud na stano-
visku čistého antisemitismu ple-
menného a že heslo »Pryč od Judy« nesmí
slejně umlknouti jako heslo »Pryč od ŘRimat.
Schönerer byl jednomyslně vyzván, ab
přijal kandidaturu ža venkovské o b
Cheb, Vildštejn a Kraslice. Naposledy vzaly
na přetřes také volby do řišskéh
sněmu německého a vysloveno přání, aby
se podařilo národním stranám zatlačiti interna-
cionálu rudou a černou. Sjezd skončen byl za
zpěvu »Wacht am Rhein«.
V důvěrně poradě rokovalo se o kandida
turách a známé záležitosti poslance Schal ka.
Ve přičině této S chö ne r e r prohlásil, že aféra
tato nedá se nikterak porovnávati s aférou Wol-
fovou a Bergrovou; váží prý si dra. S e h a l ka
ješté a neshody s ním vznikly toliko z důvodo
věcných.
Randidatury.
Z Vídně, 14. ledna. Poslanci Heimric
a Skála podle zprávy »M. P. « se zdráhaj
přijati opět kandidaturu.
Němec
Juda
Schönerer
Bergrův
Heimric
Skála
M P
Řím
Cheb
Vildštejn
Vídeň
Wacht be Rhein
8
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Sjezd alpských lidovců.
Z Lubna, 13. ledna. (K. k.) Za neobyčejn
četné účasti byl zde dnes v tělocvičně obecnýci
škol konán německý sjezd pro rakou
ské alpské země, svolaný německou lido
vou stranou ve Štyrsku. Zúčastnili se ho delegáti
ze všech okresů v alpských zemích, četní říšsti
a zemští poslanci, starostové měst a městysů
profesoři, advokáti, zástupci obchodu, průmyslu
a živností a národní dělnici. Město bylo bohate
ozdobeno. Sjezdu obcovali ministři dr. Der
schatta a Prade. Říšský posl. Hofm a n
z Wellenhofu zahájil sjezd v půl 4. hod.
odpol., načež byl zvolen předsedou. Když byl
sjezd uvítal starosta města, podal říšský posl.
dr. Beuerle podrobnou zprávu o polit
cké situaci, vytvořené volební opravou
navrhl resoluci:
„Německá lidová strana z alpských zem
vyzývá všechny německy a svobodomyslně smý-
šlející obyvatele alpských zemí, aby zmužile
obětavě pustili se do volebního boje. Sjezd vy-
slovuje přesvědčení, že jak zájmům německéh
lidu v Rakousku, tak i hospodářským zájmům
německých alpských zemí bude poslouženo jen
velkým sdružením se všech německy a svobodo-
myslně smýšlejicích poslanců. Od poslanců oče-
kávají shromáždění, že se budou v novém parla-
mentě zastávati občanské svobody, hospodár
ského blaha a kulturního rozvoje našeho lidu
a že pevně budou trvati na německém sou-
Potom mluvil říšsky posl. Dobernis
který navrhl reseluci.
doktor
Beuerle
Lubno
Štyrsko
Rakousko
občanský svoboda
9
article
„Ve smyslu návrhu Beuerlova usnáší s
shromáždéní, že bude objednáváním a rozšiřo-
váním vydatně podporovati sbírku lidových le
táků, působicích v duchu národně-svobodomysl
ném, kterou chystá vydati německý lidový spo-
lek v Horních Rakousích.
Mluvili ještě za velké pochvaly poslane
Haider, Chiari, Kienmann a Huste
načež po řeči ministra Prada byly resoluee
jednomyslně schváleny. — Večer by
pořádán neobyčejně četně navštívený komers
jehož se zúčastnil také ministr P ra de.
Ministr železnie dr. Derschatt a odje
v půl 9. hod. večer.
ručenství.
Haider
Chiari
Kienmann
Hust
doktor
Derschatt
Horní Rakousy
Prado
10
article
Italský vyslanec na Cetynl.
Z Cetyně, 13. ledna. (K. k.) Nový italsk
vyslanec markýz Carlotti odevzdal dnes knížet
ve slavnostním slyšení svůj ověřovací list.
S obou stran bylo při tom promluveno
o srdečném přátelství, vížícím
Italii a Černou Horu
Carlotti
11
article
Demonstrace v Toulonu
Demonstrace v Toulonu
Z Toulonu, 13. ledna. (K. k.) Asi sto ar-
senálních dělníků uspořádalo včera bouřli ve
protimilitaristické projevy před
palácem námořního prefekta, který dával právě
hostinu. Zakročilo četnictvo a zatklo dva děl-
níky, u nichž byly nalezeny anarchistické
letáky.
Toulon
námořní prefekt
12
article
sace pro pravidelnou polní armádu v míru má
sestávati ze 4 brigád jizdy, šesti divisí a sa-
mádních vojů«. Výraz »armádní voje« zna-
mená dle armádního rozkazu vojsko z takových
jednotek složené, které tvoři část výpravní ko-
lony, nejsou však pojaty do organisace jízdn
divise, divise nebo spojovacích oddíla.
Turecká náhradia válečná.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Na splátku
válečné náhrady Rusku 350.000 liber, jež jes
splatná pozejíři, scházelo včera ještě 270. 000
liber, které snad zatím byly sebrany v provin-
ciích. Na všechen způsob zůstane asi jenom
nepatrný zbytek, kterýž bude vyrovnán v nej-
bližších dnech.
Volba do francouzského senátu.
Z Pařiže, 13. ledna. (K. k.) Při dnesní
volbě do senálu za zesnulého progresistskéh
senátora Thorela byl zvolen senátorem proge-
sísta Mon ni e r 584 hlasy proti 350, jež do
stal radikálně socialistický kandidát O u r s e
Z Marokka.
Z Madridu, 13. ledna. (K. k.) Státní mi
nistr prohlasuje, že se Francie a Španělsko
obmezí přísně na střežení marockého pobřeži
a hájení tamějších přístavů, aniž by se kdy
vměšovaly do vnitřních bojů.
Z Madridu, 13. ledna. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí prohlásil dopisovatelům
že jest uspokojen zprávami, docházejícími z
Marokka, dle nichž není pravda, že Raisuli má
značný počet bojovník.
Z Madridu, 13. ledna. (K. k) Kongre
Afrikáni stů schrálil několik návrhů. Ne
důležitější návrhy směřují k tomu, aby španěl-
ským přístavům v Africe byl dán ráz p ř
stavů svobodných a by tam byla zřízen
skladiště a doky. Dále má býti od maghzen
vymoženo dle akty algecirasské Španělům práv
téžiti kork; stěhování ze Španělska do Afriky
má býti podporováno, přistěhovalcům má se po-
nechati půda k osídlení; naturalisace cizin
budiž usnadněna a bezpečnost osadníků zaru-
čena
Thorel
Kongre
Španěl
Cařihrad
Rusko
Maroko
Madrid
Francie
Španělsko
Afrika
O u r
13
article
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jaurés horlí
ostře v »Humanité« proti anglickému šovinisti-
ckému tisku, zvláště proti »Daily Telegr.«,
který v úmyslu nepokrytě štvácském obviňuje
Německo, že v Marokku opětn
kuje pikle. Třeha donťati, píše Jaurés dále.
že vlády francouzská a španětská, jakož i veli-
telé loďstev nepopřejí sluchu těmto zločinným
štvanicím. Avšak obojaká situace, způsoben
předčasným zakročením Francie a Španělska
mohla by býti nebelečpou, kdyby trvala jest
dále. Již vyskytuje se v části veřejného mínění
španělského netrpělivost a nervosita. Teprve
potom zmizí všeliké nebezpeči, až Francie
Španělsko vráti se k témuž výkladu akty algeci-
rasské. Protože v Marokku jest bezpečnost in-
tervencí magh zenovou opět obnovena, nech
Francie a Španělsko v dohodě se sultánem po-
licii rychle organisují a svá loďstva odvolají.
Kdyby byla někdy potřebna rozsáhlejší úprav
věcí pro obchodní styky všech zemí, musily by
všechny signatární mocnosti společně převzít
tuto úmluvu, jinak by nekalými piklemi fran-
couzských záškodníků a anglických jingů, ja-
kož i úklady šovinistů byl způsoben všeobecný
stav podrážděnosti a nebezpečí konfliktu.
Jaurés
Paříž
Německo
Maroko
Francie
Španělsko
Daily Telegr
14
article
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vzhledem
na nedávné snahy, rozřešiti otázku kuco-
vlašskou, jest pozoruhodno, že dnešní číslo
úřadního orgánu ckumenického patriarchátu ob-
novuje útoky. Článek praví, že patriarchát opě-
tovně litoval těch, kteří penězi chtějí v Make-
donii utvořiti novou národnost a tím
nové ohnisko piklů a nepokojů. Byl
povinností zaznamenati zbytečný boj podněcova-
telů, aby byli podporováni krajané, kteří si za-
chovávají svou národnost. Čiánek chválí Řeky
elasonské, kteří rumunské propagandě dokázali,
třebas v jazyku se vyskytují slova cizí a barbar-
ská, že přece jiné příznaky dokazují, že zůstali
Řeky. Emisarům rumunské propagandy, kteří
Řek
Balkán
Cařihrad
15
article
před dvěma měsíci přišli do Elasony, bylo za-
bráněno se tam usadití. Konečně je list nazývá
hrstkou tuláků.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Dle souhla
ných telegramů skopijského konsulátu je nyní
též se strany turecké konstatováno, že vynikajíe
vůdce vnitřní organisace Damian Gru je
přece jen u Rosina padl.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Řecký m -
tropolíta v Kastorii (vilajet bitoljský) sděluje, ž
dostal od místních úřadů zprávu, že na rozk
zenerálního dozorce je vyloučen z okresní sprá-
vv. Patriarcha svolal následkem toho mim-
řádnou schůzi synody.
Ze Sofije, 14. ledna. Demokratický orgá
„Preporec“, blízký kruhům makedonským, vy-
zývá vládu, aby Srbům vypověděla o tev ře n
nepřátelství. Jest prý lépe, prolévá-li s
krev mezi pravidelným vojskom, nežli mezi srb-
skými tlupami a bulharským obyvatelstvem
v Makadonii.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Při dnešní smu
teční slavnosti na památku Damiana G ru je v
poukazoval jeden řečník, že Grujev první po-
znal nepřátelskou a zrádnou propagandu srb-
ských tlup, namířenou proti bulharskému živlu
v Makodonii a hlásal boj proti nim. Řečník po-
ukazoval na výrok jistého srbškého listu, ze
Srbové musí litovati, že G ruje v padl rukou
tureckou a nikoli srbskou, a prohlásil, že Srbové
jsou úhlovními nepřáteli Bulharů. Tito nemohou
s nimi nikdy uzavříti přátelství.
Damian Grus
Rosin
Srba
Damian
Bulhar
Cařihrad
Kastorie
Sofijá
17
article
Státní rozpočet.
Státní rozpočet.
Z Petrohradu, 13. ledna. (P. t. ag.) v
sdělení ministra financí se praví: Poněvadž pro
rozpuštění dumy a odročení říšské rady do 20.
února (dle juliánského kalendáře) nebude včas
projednána předloha o státním rozpočtu
a následkem toho nebylo možno, jako dříve,
uveřejniti státní rozpočet 1. ledna, usnesla s
ministerská rada, že musí býti rozpočet 20.
února dle jul. kal., t. j. 5. března, předložen
v dumě i v říšské radě. V otázce, jakého způ-
sobu použíti při výdajích od 1. ledna do schvá-
tení rozpočtu, rozhodla se ministerská rada
držeti se čl. 116. státního základního zákona,
který praví: »Není-li státní rozpočet schválen
na počátku rozpočtového roku, platí rozpočet
minulého leta. Až do schválení rozpočtu jest
jednotlivým resortům dán úvěr, který měslčně
nesmí převyšovati dvanáctinu úhrnného obnosu
rozpočtených výdajů«. Po poradě jednotlivých
resortů byl na základě státního rozpočtu zr.
1906 slanoven úhrnný obnos řádných a mimo-
řádných výdajů na rok 1907 okrouhle 2 mili-
ardami rubla. Se eřetelem k tomu, že rozpočet
na r. 1907 může býti schválen teprve po skon-
čeném prvním půlletí, a že čl. 116 státního zá-
kladního zákona nežádá přikazování úvěrů z
každý měsíc zvlášť, usnesla se ministerská rada
stanoviti dočasné úvěry k úhradě řádných
mimořádných výdajů v době od 1. ledna do 1
dubna obnosem okrouhle 643 milionů rubl
Petrohrad
18
article
Při sestavování rozpočtu bylo učiněno všemnožné.
aby výdaje až do schválení rozpočtu na r. 1907
byly obmezeny
Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) „Petro
hradská telegr. agentura“ oznamuje: O projektu
státního rozpočtu na rok 1907, který se právě
ukončuje v mínisterstvu financi, se ještě sdě-
luje: Řádné příjmy jsou vypočítány n
2175 mil. rublů. Očekává se, že budou
147 mil. rublů vyšší, než v roce 1906.
Pro řádné výdaje je stanoveno 2173 mi-
lionů (oproti r. 1906 o 141 m il. více.) Pře
to, že zvýšily se výdaje, že v mnohých guber-
niích se neurodilo, že odpadl příjem 32 milionů
rublů následkem konečného zrušení vyvazova-
cích platů z r. 1907, kryjí úplně řádné příjmy
dle rozpočtového projektu řádné výdaje, ba do-
konce zůstává přebytek 1.6 mil. rublů.-
Celkem obnášejí mimořádná vydání n
rok 1907 2986 milionů. Na úhradu části
mimořádného vydání zamýšlí se úvěrní operace,
jejíž rozsah bude záviseti na příjmechi r. 1907.
Petrohrad
19
article
v drobném prodeji
2nní dnie o sobe
nsk
Ve slislkách na vonkor
nelc šolo.
Inserat,
phati se hotově napleí
Piodrlacení aloery pndpisi-
am nacházojí ne tés redlia koe
Uskárna a ezpedice, Národnich Linta“,
Bskoplvy so sevnaej
Národnich Linto
20
article
Dl zkazu tinančnílio ministorstna
Dl zkazu tinančnílio ministorstna
osvei státního rozpočtu na r. 1906, obná-
šejí řadne příjmy 2265 milionů, to jest
proti rozpočtu o 237 milionů a proti lon-
sku o 241 milion více. Řádná vydání
činí 2051 milion. Zbývá tudíž v řádném
rozpočtu přebytek 214 milionů a s uza-
vřenými úvěry dle rozpočtu minulých rok
218 milionu. Mimořádné příjmy obnášejí
1082 miliony, mimořádná vydání 1088 mi-
lionů. Celkem obnášejí příjmy obou kategorií
3352 miliony, vydání 3139 milionů. Pří-
jmy jsou větší, nežli vydání o 213 milio no.
Po úhradě deficitu z r. 1905 v obnosu 158 mi-
lionů zůstává jako volná hotovost říš-
ského důchodu 55 milic nu.
21
article
Nové útoly.
Nové útoly.
Ze Sebastopolu, 13. ledna. (K. k.) „Petro-
hradská telegrafní agentura“ oznamuje: Minulé
noci byla na policejního důstojníka Slavin-
ského hozena puma. Slavinský byl na
chvíli omráčen, nic se mu však nestalo. Jeho
choť, jeden policejní voják a jeden strážník byli
raněni. Útočníci, byvše pronásledováni, hodili
druhou pumu. Střílelo se z revol-
verů. Tma pomohla zlosynům uprchnouti.
Z ministerstva.
Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Petr. tel.
ag. oznamuje : Ministerský předseda Stolypin
a ministr spravedlnosti Ščeglovito v byli
dnes jmenováni členy řišské rady s ponecháním
na dosavadních místech. Zejtra bude uveřejněn
reskript carův Stolypinovi, v němž
vyslovuje se naděje, že carem jmenované mini-
sterstvo a Stolypin jako náčelník vlády
budou po svolání dumy na svých místech.
Slavinský
Petr
Stolypin
Petra
Petrohrad
22
article
Nový atentát.
Z Petrovska (Deghestan), 12. ledna. (K. k.)
Dnes byl zde z avražděn policm i s tr
Brezňovaký. Pachatel unikl.
Carův list Stolypinovl.
Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Ve vlastno-
ručním listě, daném předsedovi ministerstva
Stolypinovi, vzpomíná car především doby,
ve které byl jmenován předseda ministerstva,
jemuž připadl těžký úkol, obnoviti veřejný po-
řádek, porušený revolučními rejdy. V době půl
šesta měsíce dovedl kabinet S tolypinův —
pokračuje car — rozhodností zjednati z ře-
telné zlepšení v příčině veřej-
ného pořádku, přes odvážlivé vystupování
revolucionářů a přes opětovné zločiny, podni-
kané za tím účelem, aby vládní kruhové uve-
deni byli ve zmatek. Car vzpomíná pak zá-
komuývtru smuv, které ministorstvo chyst
pro zasedání dumy a opatření, která ministerstvo
nezbytně bude musit uskutečniti ještě před se-
jitím se dumy. Car vyslovuje pak díky Sto-
lypinovi a celému ministersvua
vyslovuje naději, že po nastávajícím zahájen
dumy a nové řišské rady ministerstvo, řízené
Stolypinem, bude prokazovati provádění caro-
vých plánů tytéž služby jako dosud, neboť jen
součinností nových zákonodárných orgánů s vlá-
dou, jmenovanou carem, vidí z áruku zá-
konného pořádku a upevnění sil
s tátu, dle potřeb Ruska, povolaného k no-
vému životu.
Carův
Stolypinovl
Stolypin
Petrovsk
Petrohrad
Rusko
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. ledna. (Rozmnož e n
vojska.) Poslední zpráva »Fremdenblattu«, že
počet společného vojska bude rozmnožen o 21. 000
mužů, jichž bude třeba na obsluhu houfnic
úpravu polní dělostřelby, vzbudila nevůli v uher-
ských poslaneckých kruzích, poněvadž odporuje
prohlášení uherské vlády, že bez národních
ústupků na rozmnožení vojska není pomyšlení.
Ministr honvédů Jekelfalussi uchlácholi
však vznětlivé poslance novým prohlášením, uči-
něným v kruhu značného počtu členů parla-
mentu. Zpráva »Fremdenbl.« jest dle výkladu
ministra honvédů jen samovolná kombinace.
»Fremdenbl.« dávno už není takový orgán, aby
Fremdenblatta
Jekelfalussi
Fremdenbl
Praha
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dvě jubilea.
Rada Winter a profesor P ič.
(K šedesálým narozeniná m)
Přišla šedesšíka a zaklepala na dvéře za-
kladatele kulturní historie u nás, prof. dra.
Wintra, aby ho vyrušila aspoň na chvilku svými
nezbytnými gratulacemi z jeho práce. Navštivila
ho právě v době radostí vánočních na sklonku
minulého roku (27. prosince), aby nahlédlad
jeho studovny a přesvědčila se, jak se mistrovi
vede . . . A shledala, že Winter přes svou se-
divou hlavu je v plné duševní sile práce a tvo-
ření a že jen ten trochu zakaboněný obličej
dává tušiti, že se Winter na ta svá léta přece
trochu hněvá.
S jménem Wintrovým setkáváme se skoro
v každém vážnějším časopisu českém, ať již ve
vědeckém pojednání, ať v povídce; a vedle toho
jdou jeho velké vědecké publikace. A vždy je
to týž samorostlý a originelní mistr, ať se objeví
v tom neb onom rouše, ba zdálo by se do-
konce, že si libuje v různých modách, jakob
z ciziny přinesených a přec je to vždy poctivá
a solidně pracovaná látka domácí, setkaná pevnou
uiti důmyslné energie.
Snad bychom si ani dobře jeho práce ne-
dovedli vysvětliti, kdyby nám nebyl sám pro-
kradil, že od počátku svého působení pilně
všestranně sbíral material po pražských a ven-
kovských archivech ke svým pracím o kultur-
ním životě u nás v XV. a XVI. století, takže
dnes pohodlně látku sebranou vtěluje ve vě-
decké knibr.
Winter
profesor
doktor
Wintrův
25
article
Anglická armáda cizinecká
Z Londýna, 12. ledna. (K. k.) Ve vydaném
dnes armádním rozkaze praví se o válečné or-
ganisaci polní armády pro službu v cizině, ž
má sestávati z jedné divise jízdy o 4 brigádách,
šesti divisí, »armádních vojů« a z oddilů ne-
zbytných pro spojovací čáru. Prislučná organi-
Winter je protesorem gymnasijotmí a t
nutno při zakladateli kulturní historie v Čechäe
vždy míti na paměti. Často totiž slyšeti stesk —
Rezek to šíře formuloval — že se u středo-
skolských profesorů jeví úpadek vědeckého sna-
žení; vysvětluje se to tím, že jest to jen př-
rozený následek poměrů, jaké na středníchi ško-
lách panují a že výtky činěné se týkají systém
a ne osob. U Wintra to neplatilo a neplat
Pracuje totiž tak rychle, že mu z toho byl
činěna kdysí i výtka. Avšak nesprávně. Je sic
pravda, že jeho dům vyrůstá vlastně jakoby
přes noc — ale kde stavíva v hojnosti a pra-
covník pilný a neúnavný, tam práce rychle
Winter
Rezek
Londýn
26
article
Winter jest u nás zakladatelem kulturní
historie a pojímá ji, jak Pekať o něm v Památ-
níku Akademie napsal, v celé své hloubce
šířce, maje vždy zřetel k celku. Kant viděl účel
člověka ve vývoji kultury, která jej osvobo
od despotismu vášní a subjektivní předběžnou
podmínku k tomu spatřovat v technické dove-
nosti, která vede k stálému zušlechťování lid
stva, poněvadž s prací tělesní se souběžně ve-
vtjt i duch lidský. A s tohoto hlediska zajím
pak vše: lidská strava, oděv, obydlí, den
prostý zivot, dílna i pracovna, škola, kostel atd.
neboť to vše vyžaduje určitou sumu dušev
ních sil.
Vlastním studiem Wintrovým jsou kulturně-
bistorické poměry našich měst v XV. a XVI
stol. ve všech jejich projevech, ať hospodá
ských, církevních, právnických, socialních ald-
Vybral si zvláště dobu od husitských válek do
bitvy na Bílé Hoře k svému důkladnému pozo-
rování. A je-li ještě dnes mnoho z té doby
sporno a záhadno a vrhá-li se moderní historii
Winter
Kant
Wintrův
Bílá hoře
27
article
roste.
na všestranné vyhledávání příčin, proč se udá-
losti tak nešťastně pro národ český vyvinuly
budou práce Wintrovy v mnohém sm ěrodatnými
poněvadž skutečný život neodehrává se jen
stolků diplomatických
Historie konečně, když již nemůže vysvě
tliti, chce aspoň porozuměti. A tu z těch zdán
livých malicherností kulturně-historických vyrůstá
leccos, co podává klíč k jinak nevyzpytatelným
příběhům dějinným a otevírá výhled do míst
ností, o nichž se řiká: Člověk jest sám sob
největší hádankou.
Výčet prací Wintrových přesahoval by rá-
mec těchto sloupců; jen na poslední práci upo-
zorňuji »Dějiny řemesel a obchodu v Čecháche
v XIV. a XV. stoleti«, která jest jakoby ohlasem
dnešní doby demokratické. Winter tu podává
celý vývoj obchodu a jednotlivých řemesel
s tím spojeného ústrojí hospodářsko-sociálního
přihlížeje jednak k cechovním organisacím doby
starší, jednak i k souvislosti s cizinou. « )
Jako Winter jest zakladatelem kulturní bi-
storie české, jest univ. prof. dr. Jo
L. Píč, ředitel sbírky archaeologie praehistorické
musea král. českého, zakladatelem české archae-
ologie. **) Nevyšel původně z archaeologie, jeh
prvotní práce týkají se etnografických a státo-
právních poměrů v uherských zemich.
Cílem jeho bylo zpracovati dějiny vzděla-
nosti slovanské za doby knížecí, poněvadž však
písemné prameny byly sporé a málomluvné.
obrátil se přirozeným vývojem k archaeologii,
kterýž směr podporovalo také redaktorství »P -
*) O jeho beletristické činnosti podal pěkn
obrázek Ot. Theer v »Časopisu českého musea« 190
) Nkrodil se vo Miřeně 19. ledna 184.
Wintrův
Winter
profesor
doktor
L Píč
Otakar
Theer
Miřena
archaeologie praehistorický muzeum král
český muzeum
28
article
mátek archaeologických«, které v r. 1887 přejal
a které se staly neznámějším českým časopisem
za hranicemi a které »nejednomu cízímu ba
dateli vtisknou český slovník. a českou mluvnie
do ruky.«
Pič prokopal soustavně skoro celé Čechy
aby odkryl podle vlastních slov tu roušku z dol
dávno minulých, o kterých historie ničeho neví
a aby volal ke svědectví pokolení dávno zmi-
zelá, po nichž nezůstalo jen několik kostí
předmětů z jejich domácnosti. A s pietou ukláda
pak své nálezy do sbírek Musea král. českého.
Při svém badání »po stopě nebožtíků « nedhá
slunečního úpalu, deště, sněhu a mrazu, nebo
chce osobně vše prozkoumati. A to, co okotu
vidí a duše cíti, oditi v slova, a oživiti a vzkři-
siti mrtvé národy k životu — toť jeho uměním.
Prameny jeho jsou němé a proto jest jeho práce
nesnadná a obtížná. »Nikdo mě to nenaučil
čísti,« říkává o sobě v žertu, »a proto jsem
byl nucen začíti od počátku, od jádra. Motyka.
rýč, a rozum do hrsti...«
A tak přistoupil k svému monumentálním
dílu: Starožitnosti země české. Čechy předhisto-
rické na základě praehistorické sbírky Musea
král. českého. Díl I. Sv. I.: Člověk diluviální
pokolení skrčených koster, 1899; Pokolení k
menných mohyl, 1900. Dil II. Čechy na úsvit
dějin. Sv. I.: Kostrové hroby s kulturou marn
skou čili laténeskou a Bojové v Čechách, 1902
sv. 2.: Hradiště u Stradonic jako hostorické
Marobudum, 1903; sv. 3.: Žárové hroby
v Čechách a příchod Čechů, 1905.*) »Nesesta
Motyka
Marbud
Čecho
Čechy
muzeum král
Hradiště u Stradonice
29
article
*) Sv. 2. dílu III. přeložen Děchelletem do fran
couzštiny, sv. 3. překládá Želízko do němčiny.
vuji z desíti knih jedenáctou, « tvrdívá Píč o sobe
a Starožitnosti jsou toho dokladem. Jestto
systematické a chronologické zpracování musej-
ních sbírek archaeologických, na základě stálého
srovnávání s nálezy zahraničními, které Pič jako
málo kdo u nás zná, prostudovav skoro všechn
důležitější musea evropská. I v tom sa jeví ku
jeho vlastní charakteristiky: nevěri, dokud sám
neviděl.
Kdo si zajde do musea král. českého
prohlédne si sbírky archaeologické, porozumí, co.
práce tvůrce těchto sbírek vykonal a s obdivem
se pozastaví ... Vždyť přijíždí tolik cizích od-
borníků do Praby jen za tím účelem, prohlěd-
nouti si sbírky archaeologické a učiniti jejich
řediteli svou návštévu a všichni odcházejí s pl-
ným uznáním vykonaně zde práce ..
Původní cil Píčův byly dějiny vzdělanosti z
doby (IX. stol. — XII. stol.) a době té, pro-
pracovav se archaeologii, se teď blíží a zaha-
juje již v tom směru soustavné zkoumání sta-
rých hradišt*), naleznuv jako vždy řadu zají-
mavých fakt, které jistě povedou k osvětlenía
poznání správných »nejstarších dějin českých«,
které podnes ohledně vzdělanostních poměrů
jsou více méně fantastickou pohádkou.
A tak se v kulturní historii oba jubilanu
setkají.
*) Na jeho podnět chopili se práce prozkoumat
stará hradiště i města, věnujíce obětavě peněžité ná-
klady na podrobná bádání v tomto směru jako na
př. město Plzeň, kde v r. 1906 kopali na hradišti
»Staré Plzně« profesor J. Strnad a prof. dr. Boh.
Horák.
Píč
Píčův
J Strnad
profesor
doktor
Boh
Plzeň
muzeum král