1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. června.
Praha
2
masthead
K číslu 179.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošťou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošťa
4
article
Válka.
Válka.
K novému výpadu vladivostockého
loďstva.
Ze Seulu, 29. června. Panuje zde značné
vzrušení nad zprávami, že vladivostocké loďstvo
podniklo nový, zdařilý útok. Podobné zprávy
rozšířeny jsou i v Tokiu a s dychtivostí očeká-
vají se o tom depeše admirála Toga.
Nučvan a jeho ohrožení bandity.
Z Londýna, 29. června. Z Nučvanu s
sděluje: Generál Štaklberk vrátil se do
Dašičaa, zatím co jeho zadní voj stojí v Šan-
ciunu. Pohyby ruského vojska v okolí Nuč-
vanu jsou záhadné. Opuštění Nučvanu Rusy
stává se pro obyvatelstvo kritickým, neboť ban-
dité v okolí jenom se hemží. Čítá se jich na
3000 a pomoc anglické víády, jež slíbila po-
slati do Inkau loď s posádkou, nepřichází.
Armáda Kurokia a její posice.
Z Petrohradu, 29. června. »Birž. Vědo
mosti« dovídají se z hlavního ruského stanuv
Hajčenu: Armáda generála Kurokia má
všeho všudy 70.000 mužů; z toho jedna bri-
gáda nalezá se u Fenvančenu, jedna u Sai-
madžu a ostatní rozestaveno jest v průsmycíeh
v okolí. Pod osobním velením Kurokia stoji
50.000 mužů.
Rus
Kurokia
Fenvančena
Seul
Tokio
Togo
Londýn
Šan
Nuč
Petrohrad
Sai
5
article
Kronštatské loďstvo.
Z Petrohradu dochází nezaručená a také
pravdě nepodobná zpráva, že čásť ruské ho
baltického loďstva dne 28. června
Kronštat opustila. Zjištěno je, že admi-
rál Avellane ondy několik válečných lodí ze-
vrubně prohlédl a že admirál Anqui st,
podvelitel baltického loďstva, před několika dny
od carských manželů přijat byl ve zvláštní au-
dienci.
K situaci na bojišti.
Dle nejnovějších zpráv z Tjencina a Čifu,
tedy z čínského pramene, postupují Ja-
ponci velmi ostře na sever a nut
Rusy ke stálému couvání. Z Tjencin
oznamuje se totiž »Reuterově kanceláři«: Dle
doslechu utrpěli Rusové včera dne 28.
asi 25 verst na východě od Hajčenu citel-
nou porážku. Ježto Japonci kvapně postu-
pují, jsou Rusové nuceni ustupo-
vati také rychle na sever, aby nebyli od Ja-
ponců zaskočeni. — Z Čifu pak se oznamuje
londýnským novinám »Daily Express«, že se
v Mandžursku od dvou dnů již
mezi Rusy a Japonci tuhý zápas
vede.
Japonci zahájili prý na celé čáře energický
postup ku předu, tlačíce na ruské voje čtyřmi
kolonami. V jakémsi souhlasu s tím oznamuje
se — neúřadně — z Petrohradu, že byl ru-
ský hlavní stan přeložen do Haj-
čenu. »Novému Vremeni« pak oznamuje se
odtamtud, že se na včerejšek očekávla la
ostrá bitva u vesnice Smičenu.
Kronštat
Rus
Japonec
Petrohrad
Tjencina
Nový Vremit
Reuterův kancelář
Daily Express
6
article
Vojsko generála Kuropatkina je prý v nejlepší
míře a plno důvěry.
Z Tokia pak, tedy z pramene ryze japon-
ského, oznamují londýnské »Times«, že Ja-
ponci, obsadivše v dosavadních zprávách
již jmenované horské průsmyky, pány
se stali také vysokého horského
hřbetu, jenž údolí řeky Jalu dělí od údolí
řeky Liaa. Ku předu postupující tř
japonské armády, generála Oku (na jihu),
generála Nodzu (ve středu) a generála Kurokiho
(na krajním východu bojiště) zaujímají frontu
asi 150—180 anglických mil dlouhou. Armády
Okuova a Nodzuova mají prý už stálý styk
spolu.
S Kurokim nebylo prý však dosud docíleno
trvalého spojení, což arci před bitvou státi se
musí a každou chvíli také státi se může. — Ze
zprávy generála Kurokiho o dobytí prů-
smyku Fenšulinského vysvítá, že ja-
ponský útok zahájen byl o 5. hodině a o 11. ho-
dině že Rusové na ústup se dali. Jak už ráno sdě-
leno, soudí se v Tokiu, že hodlá generál
Kuropatkin svésti velkou bitvu
nedaleko Dašiča a, kde železné dráhy se
rozbíhají a 5 nebo 6 divisí ruského vojska sou
středěno jest kromě 20.000 mužů, kteří stojí
na jižní straně Dašičaa, na silnici vedoucí do
Kajpinu, aby chránili levé ruské křídlo před
obcházecími manévry Japonců.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 30. června. Jako loni tak i letos
není žádná doba kyselých okurek a mořských
hadů. Loni byl převrat na trůně srbském, byla
Kuropatkin
Nodza
Kuroki
Rus
Dašiča
Japonec
Tokio
Jal
Vídeň
Times
7
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
maďarská obstrukce, byla nemoc a smrt papeže
Lva XIII. Nyní jest v zahraniční politice válka
na dálném Východě asijském, ve vnitřní poli-
tice pak bude po oba nejteplejší měsíce, čer-
venec a srpen, hlavní místo v úvahách politi-
ckých zaujímati cesta dra. Körbra do Haliče,
která podle jeho officiosů bude míti počátek ve
Sle zsku.
»Deutsches Volksblatt« náramně chladně
chová se k horké lásce, jakou pociťuje najed-
nou »Neue Freie Presse« k Polákům. Snaží
se patrně dělat náladu pro nějakou polsko-ně-
meckou allianci. Jmenovaný hlavní orgán
křesťansko-sociální strany úvahu svou shrnuje
v ten rozum, že nechť si Polákům dá dr. Kör-
ber co chce po stránce hospodářské, jen nie,
co by jakkoli dotklo se Němců. Jenom tak jest
jakási buď passivní aneb aktivní součinnost
možna.
Ze Lvova, 30. června. »Gazetta Na-
rodowa« míní o cestě Körbrově do Haliče,
že jeho vídeňský tisk, který zná nepříznivé smý-
šlení polského lidu vůči ministerskému předse-
dovi, usiluje o to, aby rovnal cestu do Haliče.
Lev XIII
Polák
Kör
Němec
Halič
Lvov
Gazetta
Neue Frei Presse
Deutsches Volksblatt
9
article
»Dr. Körber« — praví list — »má na svědomí
mnoho hříchů, které spáchal na naší zemi. Měl
by jich ještě více, kdyby nebyl narazil na odpor
bývalého místodržitele hrab. Pininského.
Je lépe, dotknouti se těchto choulostivých věcí
teď, než až přijde.«
»Slowo Polskie« upozorňuje chéfa
vlády, že malé dárky, které přinese ve svém
tlumoku, mnoho nespomohou. Polský klub musí
počítati se smýšlením lidu, třeba byl sebe
ochotnější, dáti se do služeb vládních.
»Nowa Reforma« považuje cestu mi-
nisterského předsedy za tah na šachov-
nici. Excellence v polském kole projevujek
této akci velkou důvěru.
Štvanice proti sokolské slavnosti ve Floridsčorfu.
Z Vídně, 30. června. Že všechno, co děje
a chystá se v blízkém Floridsdorfu proti skromné
slavnosti sokolské, děje a chystá se ve zna-
mení všeněmeckém, toho jsou četné,
také vnější důkazy. Toho svědectvím je velký
všeněmecký prapor, vystrčený na radnici florids-
dorfské, toho svědectvím jsou však také fakta,
že floridsdorfskou deputaci na policejní presi-
dium vídeňské a do místodržitelství rakouského
vedl známý poslanec František Stein, který
nezastupuje okres dolnorakouský, nýbrž okres
doktor
Körber
Stein
Vídeň
Slowo Polskie
11
article
Muzika.
Obrázek ze vsi. Načrtl Ferd. Mačenka.
Muziky, muziky,
srdcem divně hráte.
Popěvek.
Šenkýř Balatka odskočil před hospodu, aby
prozkoumal ještě „časy“
„Bude pěkně. Vzduch je čistej...“ pochva-
loval si. Slovo „čistý“ je u šenkýře Balatky vý-
razem pro svrchovanou dokonalost. Když se po-
díval ještě na vrchol Chlumu, nejsou-li na něm
páry (což je zlou předzvěstí!!), odběhl zase do
udírny, aby dohledl na uzenky, které se tam
pod přívalem kouře počínaly již rdíti do růžova.
Balatka je zároveň řezníkem a výrobky jeho
požívají, ne-li světové, tedy jistě aspoň „okresní“
slávy. Bývají sice velmi pepřeny, ale Balatka
říkává svým hostům, že pepř „tvrdí náturu“. Ve
skutečnosti chce, aby hosté měli po nich dů-
kladnou žízeň.
Když se setmívalo, „naplnila“ se šenkovna
prvními hosty. Jsou to dolinečtí hudebníci, s mi-
strem Škrtilem v čele. Mistr Škrtil poručil ted
právě pro svoji sedmičlennou „filharmonii“ dvoj-
násobný počet „krtků“ (jak přezdívá Balatkovým
uzenkám) a namáhá se marně zbaviti je kůže.
Vida marnost svého počínání, polyká je i s kož-
kou, při čemž mu tryskající mastnota vykouzluje
na vyžehlené náprsence prapodivné ornamenty
Mačenko
Šenkýř Balatka
Balatka
Balatkův
Chlum
12
article
Když se napili ještě z „plechu“ (žádný
muzikant jinak nepije) odešli nahoru do „sálu“.
Umí ten Balatka vyzdobiti „sál“!
Na stěny přibil větévky ze chvojí a mezi ně
umístil nádherný obraz „Námořní bitva u San
Portorika“. Dojem obrazu toho je prostě unáše-
jící. Červeně natřený „obrněnec“ napichuje
svého soupeře jako slanečka a k dovršení effektu
lítají námořníci do vzduchu jako skřivánci. Je
viděti, jak padají z přídy do vln moře, žralokům
přímo do tlamy. Hlavou napřed, rozumí se samo
sebou. Solidní žralok ani jinak lidi nežere, než
od hlavy.
Nad obraz umístil ještě Balatka svoji pa-
mátnou helmu, kterou vykopal kdysi na zahradě,
když stavěl studnici. Do půlnoci bude helma
klidně viset na zdi, ale po půlnoci sejme ji po-
vozník Nedopil se stěny, dá ji naplnit „nekta-
rem“ a truc na truc svému jménu, vypije ji až
na dno. Hrdinský jeho čin dojda z pravidla
mrzké kopie jiných závistníků a tak helma pu-
tuje z ruky do ruky až do bílého rána.
Když se „filharmonie“ usadila na povýšený
kůr v sále a naladila nástroje, pokynul mistr
Škrtil klarinetem a břeskné zvuky rázného po-
chodu rozvířily tišinu sálu.
Ze síně vstoupily na sál stydlivě dva párky
a zahájily „kolo“. Nebyly dlouho samy. Za chvíli
nahrnulo se tam tanečníkův a diváků tolik, že
prostorná „dvorana“ nijak už nestačí. Balatka
otevřel proto ještě sousední komoru, aby zjednal
místa pro „smetanu“ společnosti, která se co
nevidět také dostaví..
Balatka
San Portoriko
13
article
U dveří sálu krčí se hejno výrostků, kteří
netančí, ale jenom kritisují „výkony“ svých
starších soudruhů. Aby docela nezaháleli, ují-
mají se s dojemnou příchylností opuštěných
sklenic s pivem, jejichž skuteční vlastníci pro-
hánějí se právě v „kole“.
Rozumělo by se samo sebou, že takto pro-
jevená kollegialita dochází snad vděku od těch,
jimž byla prokázána. Ale chyba lávky! Bývají
z toho jen mrzutosti. Ba i do vlasů si někdy
vjedou mladíci. Ne však ze zlého úmyslu, jako
spíše z bujného veselí.
Slovo dá slovo a z hlučného dialogu přejde
se pak snadno k činům. Tomu je však šenkýr
Balatka již zvyklý. Dostanou-li se hoši do sebe,
odejde Balatka klidně dolů na dvůr, vezme jeden
ze silných kořenů, které kupuje v pasece na to-
pení do udírny, jde nahoru, vysouká rukávy a
teď to jde ráz na ráz:
„Tak ty tak, špačku, chceš se porážet?“
Tu máš, na!“ Vzduchem zasviští kořen a do-
padne na záda největšímu křiklounovi.
„Pro Krista Pána, lidičky,“ zaúpí bolestně
„pohlazený“ křikloun, „dyť von mě zabil.
Ale nezabil. Jen přizabil. Křikloun se
shroutí k zemi a když se vzpamatuje, peláší, „od-
kud slunce vstává“. Ostatní se rychle umoudří,
neboť s Balatkou a jeho kořeny nejsou žádné
žerty.
Zábava plyne pak pokojně až do rána.
K ránu má Balatka již také v hlavě. Usmívá se
poťouchle a často si zavdává z dřevěného kor-
bele, který stojí pod nálevním stolem.
Balatka
Krist