1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 17I. ze dne 22. června 1904
17 I
4
article
= Kůň Napoleona I. Z Paříže se oznamuje: V
skladišti musea v Louvru nalezena onehdy velká
bedna, jež měla nápis v černých literách: „Panu ře-
diteli císařských museí v Paříži. — Kůň císaře Na-
poleona I. — Od spolku pro přírodní vědy v Man-
chestru.“ — V bedně nalezen vycpaný kůň, hnědo-
bílá straka, jenž měl na levém stehně vypálené N pod
císařskou korunou. Historie tohoto koně jest úplně
neznáma a nikoliv bez zlomyslnosti poukazuje se
k tomu, jaký kult Angličané věnovali koním prvního
císaře Francouzů, kterého byli odklidili se světového
jeviště. Tak na př. jeden z válečných ořů císařových,
nazvaný „Jaffa“, jenž prý se dočkal věku 37 let, po-
hřben v parku jednoho zámku ve hrapství kentském,
kdež hrob jeho označen sloupem. Ve vojenském
ústavu ve Whitehallu nalezá se kostra koně jménem
„Marengo“ a důstojníci královské gardy mají ve svém
kasinu v paláci Saint James kopyto tohoto koně, zpra-
cované na tabatěrku, na jejímž stříbrném víčku vyryi
je nápis, že Napoleon užil tohoto koně v bitvě u Ma-
renga, u Slavkova, u Jeny, u Wagramu, na výpravě
proti Rusku a u Waterloo. O správnosti tohoto udání
silně se pochybuje, neboť podle zápisků sedláře Vin-
centa, jenž dokonale znal koně Napoleonovy, jmenoval
se kůň, jehož použil císař u Waterloo „Tauris“. By
to stříbrošedý perský hřebec, dar cara AlexandraI.
z doby kongresu v Erfurtu, jenž se účastnil všech vá-
lečných výprav v severním Německu i v Rusku. Na-
poleon seděl na něm po celou bitvu u Waterioo a vy-
střídal jej toliko svým povozem. Když byl odvezen n
ostrov sv. Heleny, odevzdal tohoto koně svému štol-
bovi de Montaren, jenž koně po mnoho let opatroval
a každého rána dal jej prováděti kolem sloupu Velk
Armády na náměstí Vendomském. „Tauris“ tedy nikdy
nepřišel do Angiie.
Napoleon
Angličan
Francouz
Napoleonův
svatý . Helena
Montaren
Paříž
Louvre
Man
Jaffa
Whitehall
Saint James
Marenga
Slavkov
Wagram
Rusko
Waterloo
Erfurt
Německo
5
article
= Chycený lupič. Z Říma se oznamuje: Těchto
dnů opět se podařilo ozbrojené moci zatknouti marně
stíhaného nebezpečného briganta, jenž chtěl v Kala-
brii opakovati činy Musolinovy. Byl to jakýsi Suppa
z Mileta ve kraji Reggio di Calabria, jenž měl na
svědomí několik vražď a několikráte, právě jako jeho
vzor Musolino, uprchl z vězení. Také jemu nechy-
bělo spoluvinníků, přátel a obdivovatelů a nebylo
mu nikterak nesnadno nalézti v širém okolí velko-
statkáře, šafáře, sedláky, pastevce, uhlíře atd., kteří
ho opatřovali vším, čeho mu bylo třeba, poskytovali
mu přístřeší a zpravovali jej o záměrech a opatře-
ních úřadů, pohybech četníkův a policie i snahách
tajných agentů. Byl opatřen nejlepšími zbraněmi
neměl nikdy nedostatek potravin, tabáku a do-
brých vín a nalezal i mezi vesnickými krasavi-
cemi ochotné ctitelky, jež mu oslazovaly samotu
Obraznost lidu obklopovala jej, ačkoliv nebyl ani
Suppa
Řím
Kala
Reggio di Calabria
6
article
Adonis, aniž měl vynikající vlastnosti — mimo sta-
tečnost a obratnost — nezaslouženým nimbem.
pročež také ceny na jeho hlavu, jež postup-
ně zvyšovány, zůstávaly bez účinku. Konečně poda
řilo se odvážnému policejnímu komisaři Csrlu Men-
nitiovi, jenž schválně vyslán k jeho pronásledování
z Pizza do Mileta — nikoliv bez některých porušeni
občanského zákonníka a zákonů lidskosti — obklíčiti
stíhaného lupiče. Dal za nicotných záminek uvě-
znit několik příbuzných a přátel Suppových a vyhro-
žoval jejich rodinám neúprosnou přísností, jestliže
nadále poskytnou banditovi přístřeší a podpory. Vy-
pravuje se, že dal také nemilosrdně zmrskat několik
šibeničníků, kteří byli v podezření, že uváděli policii
v omyl. Tak dosáhl toho, že Suppa byl nucen uchý-
liti se z nepřístupného horského lesa do roviny, aby
se zásobil. Těchto dnů dověděl se komisař, že se
lupič zdržuje v jakési slaměné chýši blíže Condo-
mina. Chýše tato byla před svítáním obklíčena a
stihatelé chtěli vyčkat, až stíhaný lupič před chýší
se objeví. Avšak štěkot psa přinutil je, aby
jednali ještě rychleji. Komisař a dva četníci vrhli se
dovnitř a přišli právě v čas, aby vyrvali banditovi
pušku, kterou byl strhl k líci. Když byl spoután,
shledáno, že nebyl samoten. Vedle něho leželo statné
selské děvče, jež spolu s jakýmsi pastýřem a jakýmsi
nádenníkem musilo s banditou nastoupiti cestu do
Mileta. — Obyvatelstvo městečka nechtělo nikterak
uvěřit, že tento šeredný chlap s ježatým vousem,
šilhavýma očima a odporným výrazem tváře, jest
proslavený a často opěvaný hrdina hvozdů Kalabrie.
Adonis
Suppový
Suppa
Mileto
Kalabrie
Csrlo Mena
7
article
= Ryby z artézské studně. Grantova studně ar-
tézská, nacházející se blíže Iroquis v jižní Dakotě,
jest podivuhodnou do jistého smyslu. Vyvrhuje totiž
s vodou svou na povrch zemský ryby průměrné
délky asi dvou palců. Studně jest asi 850 stop hlu-
boká. Ježto ryby její nejsou slepé, jako všechny,
jež obývají podzemní vody, zůstává tajemstvím, jak
dostaly se do artézské nádržky, která podmílá vět-
šinu jižní Dakoty. Artézská nádržka dle ujišťování
geologů naplňuje se ze skalních puklin, jimiž vod
proniká a není tedy podzemním jezerem obrovských
rozměrů, za jaké byla do nedávna považována. Po-
chybuje se však, že ryby, jež studně zmíněná vy-
vrhuje, dostaly se také do nádržky otvory skalními,
urazivše několik set mil pod povrchem zemským.
Spíše zdá se býti pravdě podobno, že dostaly se do
artézské nádržky v místech, kde dostává své hlavní
zásoby vodní, totiž u »černých vrchů«, kde nalezá
se velký otvor skalní, jímž voda do vnitrozemí vniká.
Ryby ony dle všeho jsou domorodky bystřin z »čer-
ných vrchů«. Vzdálenost tří set angl. mil dělí bod,
kudy dle domnění vnikají do nádržky, od artézské
studně, kterou zase na povrch zemský vycházejí.
Ryba
Grantův
Dakota
Dakota
studeň ar
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 17. června 1904: Kalina Karel, syn krej-
čovského pomocníka, 10 měs., 1880—II. Kračmerová
Anna, vdova po mistru pekařském, 91 rok, 37—V
Wavák František, obchodní agent, 69 roků, 1638—II.
Sýkora Josef, býv. obuvník, 72 roky, 618—II. Nasse-
ová Vilémina, posluhovačka, 59 r., 30—IV. Šremrová
Marie, manželka rukavičkářského pomocníka, 231/2 r.,
—VI. — Ve všeobecné nemocnici: Böhm
Jan, malíř porculánu, 64 roky. Branišová Aloisie, man-
želka zedníka, 30 roků. Formanová Marie, manželka
cihláře, 34 roky. Novotná Barbora, vdova po úřadníku,
59 roků. Tvrz František, dělník, 42 roky. Schvarzová
Marie dělnice, 55 roků. — U Milosrdných se-
ster: Seidlová Josefa, vdova po dělníku, 69 roků.
Nápravník Ludvík, dělník, 55 roků. Víšková Františka,
služka, 63 roky. Tumpach Josef, čalouník, 23 roky. —
U Alžbětinek: Pešková Marie, manželka knihaře,
38 roků.
Dne 18. června 1904: Kohout Jaroslav, zá-
mečník, 27 roků, 164—VII. Miallern Julius, inžený
Karel
Anna
Sýkora
Josef
Vilémin
Branišová
Formanová
Marie
Novotná
Barbora
František
Nápravník
Víšková
Miallern
Julius
Praha
Wavák František
Šremrová Marie
Kohout Jaroslav
Böhm Jan
Seidlová Josef
U Alžbětinka
Pešková Marie
9
article
73 roky, 199—III. Dvorská Anna, manželka hostin-
ského, 39 roků, 681—VII. Jandera Frant., syn dělnice,
2 měs., 335—VIII. Distlová Marie, manželka pekaře,
29 roků, 796—I. Nykodemová Gabriela, vdova po dis-
ponentu, 63 roky, 250—III. Bartošová Marie, soukrom-
nice, 76 roků, 463—III. Floriána z Merklů, 11/2 roku,
1705—II. PhDr. Vilém Weiss, professor na něm. tech.
vys. škole, 45 roků, 1773—II. Žežulka Václav, 7 roků,
176—V. — Ve všeobecné nemocnici: Dvořák
Eduard, dílovedoucí, 50 roků. — U 2íilosrdných
bratří: Přenosil Jan, truhlář, 47 rsků. — V měst-
ském chorobinci: Heller Zikmund, býv. kupec,
49 roků.
Jandera
Bartošová
Marie
Florian
Merkl
Weiss
Václav
Anno
Distlová Marie
Nykodemová Gabriel
Dvořák Eduard
Přenosil Jan
Heller Zikmund
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze,
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
Ve středu 22. června.
O 3/43. hod. odpol.
Ve prospěch Podpůrého spolku technického perso-
nálu obou král. zemsk. divadel v Praze.
Nově studováno
Zvonky corneviliské.
Romanticko-komická opereta o třech dějstvícha
čtyřech obrazech od Clairvilla a Gabeta. Hudbu
složi! Robert Planquette.
Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
Ve středu 22. června.
210. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Poprvé
Tažní ptáci.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Karel Želenský.
Režisér Karel Želenský.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/210. hod.
Král
Zvonek
Clairvill
Planquette
Anger
Krössing
Želenský
Praha
národní divadlo
Podpůrý spolek technický perso
11
article
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po 9.: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého.
Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky
tančí a nastudovala paní Friesová -Janovská.
Ve středu 22. června.
Rus
K Fořt
E Hraška
Starý
E Stará
Friesová
Janovská
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
(bliže Palackého
mostu).
Smíchov
Palacký most
13
article
Ve středu 22. června.
Cyklus frašky IX.
Burský generál.
Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 odděl.
Napsali E. Norini a E. Baum. Přel Karlier. Hudbu
složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
E Norini
E Baum
R Reiman
K Lier
14
title
Začátek o 7. hod.
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vinadto.
Pištěkovo lidové divadlo vinadto.
na Král.
Ve středu 22. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: PROBUZENCM.
Historické drama o 5 dějstvích. Napsal F. A. Šubert.
Zejtra ve prospěch paní M. Kremanové.
Král
Šubert
M Kremanová
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Bohatá holka.
Bohatá holka.
13842
17
article
Hodiny míjely rychle.
Trojlístek agentů vrátil se proto na nádražl.
Záhy vlak se opět rozjel vpřed, ale pomalu, nebot
parostroje vytápěny jsou dřívím jedlovým; polena dříví
toho viděti jest nakupena na každém nádraží, jízda jeví
ale zřejmé následky toho.
Rychlost nepřekročuje nikdy pětačtyřicet kilometrů
za hodinu.
Následovaly stanice na větší vzdálenosti za sebou.
Agenti projeli Grodnem a potom i Vilnem, hlavním
městem Litvy s chrámovými kopulemi bílými, zelenými
i pozlacenými.
Potom následovaly Pskov a Gačina, oblíbené sídlo
cara, stanice to, od níž až po Petrohrad trať bývala stře-
žena vojáky s puškami nabitými. Bylo viděti neustále
projížděti i hlídky; na vzdálenost vždy jednoho kilometru
zvedala se při okraji cesty i malá kasárna, podobná sru-
bům, z polovice do země vestavěná a obývaná asi jed-
ním stem vojáků, jimž veleli dva neb tři důstojníci.
Konečně vlak zastavil se naposled, k veliké radosti
našich tří cestovatelů, kteří pociťovali velikou potřebu na-
táhnouti své nohy a uleviti jim po jízdě tak dlouhé.
Hned po svém příjezdu do Petrohradu Rochemond
a jeho dva soudruzi jali se pátrati po těch, na jichž sti-
hání byli vysláni.
Morela doufali dostihnouti v šlépějích hraběnky
Juany Boccinellové, jejíž stopy, jak se zdálo, zlosyn ten
vytrvale sledoval. Dle vyprávění Ficellova znali také již
příčinu tohoto pronásledování houževnatého.
V případě tomto pravidlo v pravdě policejní: »Hle-
dejte ženy !« skutečně bylo podivuhodně na místě.
Morel
Boccinellová
Grodno
Vilno
Litva
Pskov
Petrohrad
hledát žena
18
article
Rochemond, Ficelle a Beryllon byli se řozhodli bez
dlouhého rozpakování pro cestu na Rus, aby stihali zrádce
Morela, Stacka i hraběnku Boccinellovou.
Vedlo je k tomu především zaměstnání a povinnost
jejich i živá touha, aby se úkol, jim svěřený, podařil.
Krom toho pociťovali však i živou radost z toho,
že budou moci poznati Rus, o níž se tolik mluvilo ve
Francii.
Beryllon byl sice zajel si už několikráte na Rus,
ale Rochemond a Ficelle nebyli dosud nikdy nohou vstou-
pili na ruskou půdu.
Všichni opustili tedy Berlín a vydali se přes Varšavu
do Petrohradu rychlikem, jenž opouští residenci německou
v jedenáct hodin sedmačtyřicet minut večer.
Za krátko už přejeli Odru, potom vlak přenesl se
i přes Vislu v Bydhošti a zabočil v baltické kraje ně-
mecké, skytající vzhled velmí bídný.
Všude rozkládala se jen pláň a nie než rovná pláň
s řídkými jen domky a s nemnohými jen pozemky sku-
tečně obdělávanými.
Zaprodáni nopřítel.
Beryllon
Morel
Stack
Boccinellová
Rochemond
Ficelle
Rus
Francie
Berlín
Varšava
Petrohrad
Visla
Bydhošť
19
title
V okruhu carské moci.