1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 170. ze dne 21. června 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Podívínský lakomec. Z Brusselu se ozna-
muje: Ve starobylém Malině zemřel jakýs Wichelen.
lakomec, pověstný svým podivínstvím. Byl původně
krejčím, ale zaměnil tuto živnost zaměstnáním mno .
hem výnosnějším. Kupoval totiž ve dražbách všechny
dělnické domky, pokud byly k dostání. Bylo-li mu
možno, prodal je znovu s pěkným ziskem, jinak je
pronajímal. Nájemníci musili prováděti sami menst
opravy, větší opravy pak vykonával sám. Takto bylo
jej po celý den viděti běhat po městě s cihlami.
okenními rámy anebo prkny, jichž měl ve svém do-
mě plno. Svoji manželku přinutil, aby zůstávala do-
poledne v posteli, by uspořil jedno jídlo denně, až se
konečně dala od něho rozvést. Wichelen zanechal
as sto dělnických domkův a mimo to 300.000 franků
a vydědiv svoji rodinu, odkázal všechnu pozůstalos
svému příteli.
= Poštmistr zástupoem Prozřetelnosti. Z Chri
stianie se oznamuje: Co se týče vyřizování poštov
ních zásílek, panují ve venkovských okresech nor
ských ještě poměry dosti primitivní, jež nejlépe zná-
zorňuje případ, jenž se udál těchto dnů. Rozdávání
poštovních zásílek děje se, poněvadž jen výjimkou
jsou ustanoveni poslíčkové, většinou tím způsobem.
že poštmistr odevzdá zásilky někomu, kdo náhodou
přišel, jenž si vybere, co patří jemu a jeho známým
a ostatek příležitostně pošle do sousední obce, ovšem
že dříve klidně všecko přečte, co se dá číst. Rovněž
svědomitě pročte i poštmistr všechny došlé noviny a
dopisnice, než je vydá. Onehdy pozvala jakási ro-
dina na venkově dopisnicemi svoje přátele k hostině
a později rovněž dopisnicí objednala si u nejbližšího
řezníka pečeni. Spřátelená rodina nemohla pozvání
vyhovět a oznámila to hostitelům rovněž dopisnicí.
Brusel
4
article
Avšak než hostitel dopisnici dostal, přišel sám na
poštu pro objednanou pečeni. Podivil se však nemálo.
že tu očekávané zásilky nebylo. — »To je přec po-
divné,« pravil, »náš řezník bývá přece tak dochvil-
ný!« — »Ach!« odpověděl ochotný poštmistr, »my-
slite tu pečeni? Což pak ji chcete mít přec, ačkoliv
vaši přátelé nemohou přijeti?« — »Ovšem, že chci
mít pečeni.« — »Ach, to prosím, abyste mi promi-
nul! Když totiž vaši přátelé odřekli, myslil jsem, že
z hostiny nebude nic a tak tedy jsem lístek řezní-
kovi ani neodeslal...«
= Loupežnictví v Thessalii. Přítel našeho listu
píše nám z Vola: Již dlouhý čas řádí v Thessalii
loupežnické tlupy, které ohrožují veřejnou bezpečnost
v některých krajinách tak, že se obyvatelé i ve dne
obávají choditi na polní práce. U vesnice Chatzepasi
zajali loupežníci dva obchodníky s dobytkem, kterým
nejen peníze, ale i šatstvo odňali, načež je polonahé
pustili na svobodu. Druhého dne na to zajali u ves-
nice Lespochorion jiného obchodníka, kterého odve-
dli, poněvadž neměl u sebe peněz, do hor. Nyní ža-
dají od rodiny zajatého 2000 drachem výkupného
vyhrožujíce, že ho usmrti, nebude-li jim částka ta brzy
zaplacena. Úřady v Larisse vyslaly ihned silné odde-
ení četníků, by osvobodilo zajatého, ale to jest velký
nesmysl, neboť to může míti za následek, že loupež-
níci, vidouce se ohroženi, jej usmrtí, jak se v jiných
případech stalo. Jak smutné poměry panují v Řecku,
vidíme ze statistického výkazu soudů za měsíc bře-
zen; dle toho bylo na konci toho měsíce 8860 pro-
následovaných zatykačem a 22.288 odsouzen ýeh.
Chatzepasi
Larissa
Řecko
5
article
kteří utekli, by se vyhnuli trestu. Ti se potloukají
většinou na venkově, aniž by je četnictvo a policie
mohly zatknouti. Mezi nimi jest 774 obžalovaných
nebo odsouzených pro vraždy a 457 loupežníků
Strašný to počet pro obyvatelstvo, čítající sotva dva
a půl millionu. V celé turecké říši nebylo spácháno
za rok tolik vražd! Mimo vzpomenutou tlupu řádí
na venkově ještě dvě jiné silný tlupy loupežníků,
sestávající z odsouzených zločinců, jež provozují
hrůzovládu. Pozoruhodno jest, že poměry ty uspoko-
jují veřejnost a vládní noviny uvádějí hrozná ta čí-
sla, by dokázaiy, že se veřejná bezpečnost polepšila
a že vláda zjednala pořádek. Co ti lidé za tako-
vých poměrů asi nepořádkem rozuměji, nemůžesi
člověk se zdravým rozumem představiti. Proti lou-
pežníkům chce ministerstvo upotřebiti výminečných
zákonů, ale i ty se minou s cílem, neboť mnozí lou-
pežníci těší se vlivuplné protekci.
= Provaz oběšencův. Z Paříže se oznamuje
S podivnou žádostí přišla onehdy k jednomu zdej-
šímu policejnímu komisaři hezká maďarská herečka.
Zcela upřímně vyznala se mladá cizinka ochránci
veřejné bezpečnosti, že jest jako všichni její krajané
neobyčejně pověrčivá. Po mnoho měsíců již ji sti-
hají těžké rány osudu. Na krušné sklamání lásky
následovala ztráta vzácného šperku. K tomu ke všemu,
ačkoliv je přesvědčena o svých dosti značných here-
ckých vlohách a jest také nadanou houslistkou, ne-
mohlo se jí přese všecko namáhání podařit, aby byla
angažována na některém divadle anebo dosáhla místa
učitelky housli. Musí si teď vypomáhati tím, žev
chantantech zpívá, doprovázejíc se sama na housle.
Paříž
6
article
Tohoto bídného života má teď již po krk a chce ještě
naposledy podniknouti pokus, aby byla angažována
na některém divadle. Dříve však, než znovu počne vy-
jednávat s agenty a řediteli, musí se opatřit účinným
talismanem a jest pevně přesvědčena, že kou-
sek provazu oběšence pomůže jí k vytouže-
nému štěstí. Den před tím dověděla se o podobné
sebevraždě ve čtvrti, kde bydlí a odebrala se ihned
k domovníkovi, by si od něho vyprosila kousek pro-
vazu sebevrahova. Odtamtud však ji poslali na po-
licejní komisařstvíža teď tedy prosí pana komisaře
co nejsnažněji, aby jí poskyti kousku onoho provazu,
by nebyla nucena, následovati příkladu onoho ne
šťastníka. Velké melancholické oči prosebkyně vzblí
žely ke komisaři tak toužebně, že strážce veřejného
pořádku, nikoliv otrlý vůči ženským vnadám, nedo-
vedl se odhodlat, aby žádost její, samu o sobě tak
skromnou a neškodnou, oslyšel. Opatřil krásné Ma-
ďarce kousek provazu oběšencova a již pozejtří do-
stal od ni dopis, oplývající nadšenými diky, v němž
oznamovala, že byla angažována k divadlu.
Zemřelí v Praze
Dne 15. června 1904: Emilie z Rittersteinů.
velkostatkářka, 83 roky, 820—II. Ziegier Marek, býv
rabín, 75 roků, 11—I. Mráček Josef, syn obuvníka,
13 dní, 230—III. Peška Bedřich, mag. rada v. v., 83 r.
1642—II. Řepa Jiři, syn strojníka, 1 rok, 83—ve
Livinská Kateřina, vdova po hřebenáři, 74 r., 170—III
Poštova Karolina, dcera kočího, 6 roků, 376— VII
Homub František, býv. mlynářský pomocník, 68 roků,
248—V. Herglotz Antonín, syn školníka, 8 roků,
614—II. — Ve všeobecné nemocnici: Tichá
Anna, manželka pekare, 28 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Máček Josef, krejčí, 42 roky. Steiner
Karel, zlatník, 40 roků, Mlejnek Josef, pekař, 36 roků.
Emilie
Marek
I Mráček
Josef
Pešek
Řepa
V Herglotz
Antonín
Steiner
Karel
Mlejnek
pekař
Ma
Praha
Livinský Kateřina
Homub František
Poštův Karolina
Tichá Anno
U Milosrd
Máček Josef
7
article
— U Milosrdných sester: Nezavdalová Marie;
vdeva po kočím, 67 roků. — V josefovské ne-
mocnici: Spoustová Johanna, manželka tesaře,
36 roků.
Dne 16. čeryna 1904: Zelenka Karel, syn zá-
mečnického pomocníka, 4 měs., 204—V. Rigl Frant.,
majitel domu, 69 roků, 1380—II. Houdková Barpora,
manželka síťaře, 32 roky, 248—VII. Novákova Marie,
dcera krejčovského pomocníka, 7 měs., 518—VII. —
Va všeobecné emocnici: Brettschneidrová
Albina, 60 toků. Limax Josef, nádenník, 57 roků. —
U Milosrdných sester: Holub Václav, nádc.-
ník, 73 roky
Zelenka
Karel
V Rigl
František
Houdková Barpora
Novákův
Marie
Josef
Václav
Virginie
Nezavdalová Marie
Spoustová Johann
Brettschneidrová Albin
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
209. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou o 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Král
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
národní divadlo
9
article
V úterý 21. června.
10
article
Ve středu 22. června.
Odpoledne o 3/43,
Ve prospěch Podpůrného spolku technického perso-
nálu obou král. zemsk. divadel v Praze.
Nově studováno
Zvonky corneviliské.
Večer v předplacení:
Poprvé
Tažní ptáci.
Zvonek
Praha
podpůrný spolek technický perso
11
title
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
12
article
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 21. června.
Začátek o 7. hod.
První vystoupení nově engažovaného člena p. Ant.
Jiřikovského.
Se svolením sl. správy Nár. divadla.
Po druhé: Kontrolor spacích vagonů.
Komedie o 3 dějstvích. Napsal Alene Bisson. Přel.
G. Schmoranz. Režisér Ant. Jiřikovský.
(hliže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
Jiřikovský
Bisson
G Schmoranz
Antonín
národní
Palacký most
13
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
14
article
V úterý 21. června.
Halý vévoda.
Komická operetta o 3 jednáních. Text od Mailhaca
a Halévya. Přel. Em Züngel. Hudbu složil Charles
Lecocq. Režisér Josef Kubík.
em Züngel
Lecocq
Kubík
Mailhaca
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vnakrsdeah.
Pištěkovo lidové divadlo vnakrsdeah.
na Král.
V úterý 21. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch spol. přátel chudé školní mládeže ve
Vršovicích
13793
Della Rosa aneb Poslední Rožmberk.
Původní truchlohra o 7 obrazech od Gust. Pflegra-
Moravského,
Král
Gusta
Pflegr
Vršovice
Pištěkův lidový divadlo
della Rosa aneb poslední Rožmberk
16
article
»Z Petrohradu do Paříže
Obdržíte záhy výtečný vzorek jadrné kmínky.
Beryllon.«
Tvář komandanta se rozjasnila.
Zvolal hlasité:
»Konečně zvím tedy něco nového a nepochybněi
dobrého! Konečně!«
A rozradostněn, komandant Tardin usedl ke stolu
svěmu i jal se pracovati.
Tardin
Petrohrad
Paříž
17
article
Navštěvovala nadále nižší vrstvy, v nichž anarchism
bují a současně vrhla se opět ve vír polosvěta, kdež ale
vymezila obor svůj. Všímala si zvláště cizinců.
Jsouc velmi prohnaná a intrikánkou velmi zkuše-
nou, dovedla toho již po několika týdnech, že zapředla
styky s členy různých cizích vyslanectev a zjednala nám
— jak se jí dopátrala? to nevím, nechtěla nám to
říci — zjednala nám informaci jednu obzvláště důležitou.
Pomohla nám k tomu, že jsme polapili — majíce i do-
klady na oporu svou — dvě osoby, jež cizí vláda jedna
poslala k nám jako anarchisty, by skupinu anarchistickou
finančně podporovaly.
Uvádím vám jeden jen příklad z četných jiných,
poněvadž jest typickým a poněvadž ukazuje, jak dovedná
a obratná jest žena ta.
Ale ať jest tomu tak či onak, jisto jest, že Fedoře
od té doby zvýšen byl plat: má nyní tisíc franků za
měsíc.
»Nalezla prostředky, aby se ubytovala v malém ho-
telu na boulevardu de Courcelles, majíc i povoz pro
sebe — a vím, že přijímá tam velikou řadu cizinců.
Má mnoho milovníků, ale — věc zajímavá ! —
není znám ni jeden mezi nimi, jenž byl by Fran-
couzem.
Po nějakou dobu náležel k milencům jejím i třeti
tajemník italského vyslanectva a v době té Eugenie Pon-
chuova pomohla nám velmi rychle objeviti klíč k šifro-
vaným korrespondencím vyslanectva tohoto státu, které hož
kliče jsme ještě neznali.
Byl jistý setník pěchoty, přidělený ministerstvu za-
hraničních záležitosti, který, díky informacím, poskytnu-
Zaprodáni nepřitel.
Courcelles
Fran
Eugenius Pon