1
masthead
V Praze, v úterý une 21. června.
Praha
2
masthead
K číslu 170.
Číslo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
Zničené lodi japonské.
Z Vladivostoku, 21. června. (»Zeit.«) Ru-
skému loďstvu, které potopilo japonské lodi do-
pravní, velel admirál Bezobrazo v. Počet
Japonců, kteří utonuli, páčí se n
5000. Několik set důstojníků a mužů byl
zajato.
Admirál Alexějev.
Z Petrohradu, 21. června. (»Daily Mail.«)
Mezi nejvyšší vojenskou správou a carem vy-
měněny zajímavé telegramy. Místodržitel
Alexějev požádal za dovolenou,
aby mohl přijíti do Petrohradu a ospravedlniti
celé své jednání za války před státní radou.
Car odpověděl: »Netřeba!« Odpověď ta se vy-
kládá v ten rozum, že car je srozuměn s po-
stupem Alexějeva.
Rozhořčení v Japonsku.
Z Berlína, 21. června. Z Tokia telegra-
fují: Lid je rozhořčen nad neštěstím, jež
potkalo dopravní lodi. Pokroková strana konala
schůzi, na které usneseno pohnat k zod-
povědnosti ministra vojenství
ministra námořnictví, žádati od nich
vysvětlení, jaká se stala opatření k ochraně do-
pravních lodí těch a co se stalo proti osobám,
které katastrofu zavinily. Konečně, jaké se stane
opatření pro budoueno.
Japonec
Alexějev
Vladivostok
Petrohrad
Netřeba
Japonsko
Berlín
Tokio
Lido
Zeit
Daily Maila
7
article
Vladivostocké loďstvo se vrátilo
Vladivostocké loďstvo se vrátilo
domů.
Z Petrohradu, 20. června. (C.-B.) Úřadní
zpráva. Telegram admirála Skrydlova, za-
slaný dnes císaři Mikulášovi, hlásí: Divise
křižáků vrátila se dnes do Vladi-
vostoku. Neutrpěla žádného po-
škození lodí a neztratila ani jedi-
ného muže.
Skrydlův
Mikuláš
Petrohrad
Vlad
8
article
Zprávy o situaci na bojišti
v Mandžursku.
Z Londýna, 21. června. »Daily Mail« ozna-
muje z Fenvančenu: V situaci nestala se žádná
změna. Rusové dostávají posily. Trvalé deště
již počaly.
Z Londýna, 21. června. Z tábora Kuro-
patkinova sdělují, že ruský tento generál poprvé
od svého jmenování vrchním velitelem zahajuje
operace sám. Soudí se z toho, že je ofensivn
postup Ruska věcí hotovou. V ruském táboř
poslední boje nezpůsobily žádného neklidu. Vo-
jenští attaché odcestovali na jih, poněvadž oče-
kávají velké události.
Očekává se velká bitva.
Z Petrohradu oznamuje se německému
tisku: V zdejších vysokých vojenských kruzích
očekávají se s velkým napjetím další zprávy
z bojiště, ježto prý, nejsou-li snad již cesty na-
stoupivšími výročními dešti neschůdnými uči-
něny, dnes nebo zítra bitva mezi Ru sy
za osobního vedení generála Kuropatkinaa
vojskem generála Oku, jež sestává z
11., 5. a 8. divise, neodvratnou se
jeví. Nepochybně přirazí prý k této branné
moci ještě druhá divise Kurokiovy reservy. Boj
bude prý asi zoufalý a zdejší vojenské
kruhy soudí, že při poměrně slabé vojen-
ské moci, již generál Kuropatki
po ruce má, Japonci opět zvítěziti mohou.
Armáda generála Stakelberga jest prý už je-
nom stinem svého bývalého sta vu.
Ona ztratila 150 důstojníků, mezi nimi 3 ko-
mandéry. Kuropatkin pošinuv tento sbor na jih,
učinil tak proti svému přesvědče ní,
na rozkaz došlý z Petrohradu. Vy-
dání tohoto rozkazu se dosud popíral o.
Z Liaojanu telegrafovali včera, že tam
došly zprávy o nových velkých bojích
na jihu. Nedaleko Kaiču rozpou-
tala prý se velká bitva. Podrobností
dosud není.
Rus
Kuropatki
Japonec
Stakelberg
Londýn
Rusko
Petrohrad
Daily Maila
Fenvančen
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
německému, když bylo usneseno, že nemají býti
trpěny české nápisy na hřbitovech ve smišeném
území, podává dnes lapidárním slohem sou-
bor lží, jimiž vyplněn je systé m
vlády dra. Körbra. Je to stať pozoru-
hodnější tím, že jest pravdiva.
List píše: Od rozpuštění většiny pravice
až k polskému prostředkování — jaké to ne-
spočetné výmluvy a sebeobelhávání! Reformy
jednacího řádu, rozhodné konání platného jed-
nacího řádu a vyhladovění Mladočechů, odstra-
nění českého ministra, nesvolání českého sněmu
a zase jeho svolání: každý měsíc vyno-
řuje se jedna zvakových lží, aby
v nejbližší chvíli učinila místo jiné. Celý rok
bylo nám dokazováno, že obstrukční taktika
Čechů spočívá v tom, že dr. Rezek je v kabi-
netu a že tedy vědí Čechové, že se jim nemůže
nic stát. Dr. Körber, který všem těm lžím věřil,
propustil dr. Rezka. V loni bylo praveno: Vzdor
Čechů může býti zlomen, nebude-li český sněm
svolán. Tož nebyl svolán. Letos však moudrost
hlásala, že sněm musí býti svolán, aby prý Če-
chové viděli, kam je žene jejich umíněnost.
Čecho
Rezek
doktor
Körber
11
article
Přesně se to stalo; sněm byl demonstrativně
svolán a demonstrativně zase od-
ročen. Není žádné majority pravice a pol-
ský klub měl ke blamáži čas po celé
zasedání. Pan Körber poslal Práškovi list, ve
kterém prohlašuje příkře, že vláda pro nouzi
českých sedláků nemá peněz. Co nějaký
hloupý politik na skladě měl a vy-
seděl, pan Körber věrně to pro-
vedl. A výsledek? Čechové prý musí býti
sraženi k zemi. Pan Grabmayer volal po celá
tři léta ve dne v noci, že točí se Rakousko
okolo taktiky mladočeské. Pravda je, že ne-
chce se hledět věcem ve tvář, aby
dětinská naivní hra tohoto parla-
mentarismu nemusila býti přeru-
šena.
Potom zabývá se list — jak praví —
nejnovější lží rakouské politiky
»rozpuštěním říšské rady.« Dospívá
k tomuto záměru: »Myšlenka spočívá na ná-
zoru, že obstrukce mladočeská je pouhou ná-
hodou. Tož zachraňte tedy parlament —a
učiníte obstrukci nezbytnou! Neboť bude-li nyní
rozpuštěna říšská rada na platformě obstrukce,
musí býti obsahem volebního boje mezi českými
Körber
Prášek
Čecho
Grabmayer
Rakousko
12
article
V bitvě u Vafangou.
Z Tokia, 20. června. (C.-B.) Generál Oku
oznamuje, že dal pohřbiti 1516 na bo-
jišti u Telisu-Vafangou padlých ru-
ských vojínů. Kromě toho pohřbili Rusové
sami, jak domorodci vypravují, mnoho mrtvol
svých zabitých soudruhů anebo je odvlekli.
Rus
Tokio
Telis
13
article
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
14
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Lži vládního systému.
Z Vídně, 21. června. »Arbeiterzei
tung«, která zůstává něma také tam, kde jde
o záležitosti dělnické, která mlčela k hyenismu
Vídeň
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Baroarola.
16
article
Slunečný den, plný tepla a jasu, jeden
z oněch překrásných dnů, v nichž se snoubí
jarní svěžest a kouzlo s klidem a žárem už po-
činajícího léta.
Den, kdy všechno zpívá a voní, kdy všechny
barvy jsou o několik tónů jasnější, jásavější, kdy
se všechno chvěje, ale lámou se kontury i kři-
klavé kontrasty a odstíny prudkého slunečního
světla vibrací vzduchu v lahodný, splývající
barevný souzvuk.
Ba, všechno je v souzvuku.
Je svátek a kde kdo, užívá půvabu toho dne.
Stezky parku hemží se lidmi. — Dívky po-
prvé oblékly své lehýnké šatky; vystřižené, polo-
průhledné halenky závodí v delikátním zbarven
a uspořádání — kloboučky sedí koketně na bra-
vurně zkadeřených hlavách. —
Nu, zkrátka: všechno jeví na sobě aspoň
čásť půvabu toho dne.
Hudba hraje, lidé se smějí, ptačí písen
zní — —
Bože, vždyť za pár dní bude to vše už
fádní, zašedlé prachem, svadlé a vypráhlé
sluncem.
Tož užijme těch několika báječných chvil,
užijme! —
Vyšli jsme také spolu. Měla poprvé nové
šaty. Jemně šedivé, plné záhybů a složek, deli-
kátně zdrchané kolem šíje — tak cudně upjaté
a přec dávající tušiti okrouhlé linie dívčích
ramen a vábivé křivky útlého pasu — — -
Zvlněná sukénka — ručky, ty maličké, útloučké
prstíky, poloukryté v chomáči krajek, nadrcha-
ných, „napěněných“ — — Černé, hedvábné
punčošky, lehounký střevíček — —
A z pod bělavého širáku, plného stuh, muše-
línu a růží, smály se její temné oči — svítily
zlaté pletence vlasů ! —
Věděla, jak ji to sluší, věděla, jak se jí ob-
divuji s byla tím rozveselena, tiskla se ke
mně —
Chodíce při hudbě, smáli jsme se a žvatlali
jako děti! —
A prchl ten den jako mžikem.
Šum a hovor začínal utuchávati, pěšiny
parku pozvolna se prázdnily, lidé spěchali dolů
do města a na protější výběžek parku, aby se po
dívali na jarní slavnost, na řece pořádanou.
Černá
Šum
17
article
Pomalu začalo se vše obetkávati modro-
šedým závojem — z prva jen v hustinách křo-
vin, pak vždy šíře a šíře — —
Bez začal intensivněji voněti. —
Hudba v restauraci na dlouhou chvíli
zmlkla.
Šero začalo se valem rozprostírati. —
Lavičky byly už vesměs uprázdněny, jenom
kolem světel, v restauraci rozžatých, mihaly se
stíny. —
Byli jsme sami.
Příjemně znaveni celým tím nečinně pro-
žitým dnem, usedli jsme k sobě přituleni v zá-
koutí parku. — Bylo ticho, ani větérek se ne-
hnul.
Na větvi javoru zpíval pták.
Kaštan nad námi skláněl větve, plné pěti-
prstých listů až nad naše čela a průlinami mezi
jeho větvemi svítily v modrotemnu bílé cho-
máče jeho květů. —
Mlčeli jsme. — Jenom jsem přitiskl k sobě
ty hebounké vlny jejích šatů. —
Po nedaleké pěšině přeběhlo několik lidí. —
Smáli se čemusi hlasitě a písek rupal pod
nohama — — A ticho —
Srpek měsíce počal se prodírati listovím
kaštanu, kresle průliny i kontury listů po našich
šatech i v písku.
Daleko ve středu města volaly massy lidu
a tleskaly podařenému ohňostroji — Znělo to
jako na sluchovém obzoru. — —
Bez voněl až omamně v bezvětrém, měkce
vlahém nočním vzduchu.
V tom vpadly v to ticho zas tóny hudby. —
Několik zvuků silnějších, rychlejší praelu-
dium a pak tiše, tichounce a zvolna nesly se
vzduchem měkce vzrušující, tak snivé a drá-
ždivé akkordy Offenbachovy Barcaroly . ..
Konvulsivní stisknutí proběhlo našimi pa-
žemi — ulpěli jsme si dlouhým polibkem na
rtech — — —
Doznělo a chvíli bylo ticho, jenom daleko
zmíraly poslední záchvěvy tónů .
V tom zahlučela bouře potlesku, která nás
vyrvala z chvíle tal čistého, krásného štěstí . ..
A vzchopivše se, utíkali jsme domů před
řinčivými zvuky přidaného vídeňského val-
číku. —
Jaroslav Nauman.
Kaštan
Offenbachův
Nauman
Barcarola