1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 167. ze dne 18. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Anarchistický vandalismus. Z Paříže se ozna-
muje: Onehdy v noci byl v bezprostředním soused-
ství závodiště v Longchamps po dostizích o velkou
cenu chrám v Surnes spustošen a zapálen. Jde tu
patrně o zločin ryze anarchistický, neboť pustošení
bylo jediným účelem zločinců, poněvadž nebylo nic
ukradeno. Kostel pochází sice ze 13. století, ale jest
malý a neúhledný a byl pokryt toliko šindelem. Na
jedné straně sousedí s obytnými budovami a na dvou
stranách jsou ulice tak úzké, že nebezpečí ohně pro
sousedstvo bylo tudíž velmi značné. Zločinci pro-
máčkli okno postranní kaple a vnikli do chrámu.
Vozka, jenž se ubíral ráno o páté hodině do práce,
slyšel z venčí praskot ohně a probudil kostelníka.
Když kostelník zavolal hasiče, hořela již střecha a
celý kostel byl naplněn dýmem. Pod dřevěnou kaza-
telnou byli žháři nakupili židle a zapálili je, načež
na ně naházeli vše, co bylo hořlavé. Také varhany
byly úplně zničeny. Sochy svatých byly zohaveny.
Poněvadž zločinci nevzali nic s sebou, bude těžko,
přijít jim na stopu.
= Strašná muka a smrt dělníka. Z Larissy píše
nám přítel našeho listu: V Trykalla vykopávalo ně-
kolik dělníků studni v měkké prsti, aniž učinili opa-
tření proti sesypání stěn. Když dosáhli hloubky asi
patnácti metrů, sřítila se prsť a zasypala jednoho
pracujícího dělníka. Jeho druhové vynaložili okamžitě
vše, by jej zachránili, ale když ho vybrabali, shledal
lékař, kterého mezi tím přivolali, že nebožák zemřel.
Vozka
Socha
Paříž
4
article
Proto donesli ho do márnice hřbitova, kde měl býti
pohřben. Jelikož však zákon v takých případech vy-
žaduje, by vládní lékař podal své dobrozdání, dříve
než se pohřbí usmrcený člověk a udal příčiny jeho
smrti, prohlédl soudní lékař mrtvolu a podrobil ji
pitvě. Sotva však učinil první řez do domnělé mrtvoly.
počal se nebožtík svíjeti a obživl. Následkem toho
nařídil lékař, by byl donesen do bytu příbuzných.
Přítomní příbuzní dělníka vyplnili přání lékaře, který
sešil učiněnou ránu, by zabránil ztrátě krve a donesli
obživlého do jeho bytu, ale ve zmatku zapomněl
obnaženého pokrýti. Následkem toho nastudil se tak
silně, že druhého dne skonal. Tak sice po lehkomy-
slnosti prvého lékaře byl zachráněn před strašnými
mukami býti pohřben za živa, avšak lehkomyslnosti
svých příbuzných přišel o život, který mu mohl druhý
lékař zachovati.
= Zajímavé darebáctví. Pařížská policie pátrá
po podvodníku, jemuž nelze upřít vynalezavosti. Po-
mocí svého nového triku dovedl v posledních dnech
několikrát napáliti poslance o zcela slušnou sumičku.
Taškář manipuluje následovně: Přijde k poslanci,
jenž několik hodin před tím zpraven byl o jeho ná-
vštěvě telegramem, ovšem podvrženým, starostou
obce svého volebního okresu. Ú poslance vypravuje
dojemnou historii: dal převézti mrtvolu svého otce
do Paříže, aby ji tu pohřbil, avšak železniční spo-
lečnost nechce ostatky nebožtíkovy vydat, poněvadž
mu není možno zaplatiti sto franků za dopravu.
Prosí tedy atd. Až doposud každý z pánů poslanců,
jež navštívil, dal se chytit na tuto vějíčku.
Paříž
5
article
= Pět osob poraněno sřícením se domu. Pět
osob poraněno, z nichž tři, jak se zdá, velmi nebez-
pečně, při sřícení se čtyřpatrové tovární budovy ve
vých. 8. ul. v Novém Yorku. Lidé ti zaměstnáni byli
v zmíněném domě ve třetím poschodí, kde má dilnu
svou na výrobu čepic firma Alexander Poltica. De-
vět ostatních dělníků vyvázlo bez pohromy. Těžce
poranění odvezeni byli do St. Vincent hospitálu. Pří-
činou neštěstí bylo nerozvážné stržení vedlejší budovy
a podkopání její základů. Polír Sarmentis, který
tyto práce podkopávací řídil, byl zatčen; dělníci
tam pracující se zavčas všichni zachránili. Přihoditi
se neštěstí ono v jiný den, kdy v sřícené budově
pracuje na sta lidí, bylo by neštěstí to strašlivé. In-
spektor Titus se vyjádřil, že jedině brozná nedbalost
podebíráním základů nese celou tíhu neštěstí a že
zodpovědné za to osoby zaslouženému trestu ne-
ujdou.
= Moderní furie. Z Londýna se oznamuje: Ne-
obyčejné divadlo, že as padesát rozlícených žen hnalo
se za jediným mužem ulicemi, odehrálo se těchto
dnů ve městečku Thrapstonu. Před hrabským sou-
dem konáno líčení, jež se od. 9 hod. ranní protáhlo
až do pozdního odpoledne. Žalobci ovšem záleželo,
aby mu soud dal za právo a tak na prospěch své
věci jmenoval značný počet svědkyň, jež vesměs
obeslány. Ženské byly nanejvýš rozmrzelé, že nej-
větší čásť dne, kdy většina z nich právě měla prádlo,
musily strávit v soudní síni. Již při líčení dávaly
na jevo svoji nevoli tak hlučně, že předseda soudu
je musil důrazně napomenout, aby byly zticha. Tím
ještě více rozlíceny, přísahaly rozhněvané ženy, že si
shladí žáhu na člověku, jenž jim vše to způsobil.
Alexander Poltica
Sarmentis
Titus
Nový York
St . Vincent HOSPITÁLU
Londýn
Thrapston
6
article
Když konečně byly propuštěny, počíhaly si u vchodu
na žalobce. Jedva že zpozoroval bojovné vzezření
žen, shledal, že mu nezbývá nic jiného, než spasit
se rychlým útěkem. Ženské pustily se za ním a
ubožák jako štvaná zvěř prchal před rozzuřeným
davem žen. Z počátku byly mu těsně v patách, ale
po několika minutách pozbývaly stihatelky dechua
jedna po druhé zůstávala pozadu. Konečně hnalo se
za prchajícím jen deset neb dvanáct nejvytrvalejších,
jimž však konečně ve vzrůstajícím soumraku poda-
řilo se mu uniknouti do postranní uličky.
= Zadusil se ve svěrací kazajce. Z Neapole se
oznamuje: V trestnici v Cassinu byla těchto dnů
jakémusi trestanci pro hrubé vzepření se proti do-
zorcům dána svěrací kazajka. Když po několika ho-
dinách chtěli trestanci svěrací kazajku svléci, byl již
mrtev. Poněvadž byla na snadě domněnka, že svě-
rací kazajka byla příliš těsně utažena a následkem
toho se trestanec zadusil, nařídilo ředitelstvo trest-
nice přísné vyšetřování. Dva zřízenci, kteří se zúčast-
nili při navlékání svěrací kazajky, byli prozatím
suspendováni.
Neapol
7
article
= Rodinné drama zvláštního druhu vzbuzujev
Bukurešti značné vzrušení a trapnou sensaci. Velko-
statkář Maleanu z Kostešti v okresu agrešském za-
předl nedovolený poměr s manželkou tamějšího dru-
hého smírčího soudce. Mladá paní dala se konečně
od svého muže rozvésti a provdala se za Maleana.
Avšak manželství nebylo dlouho šťastné. Mladá pa-
nička podváděla svého druhého manžela, značně
staršího, nejprve s úřadníkem podprefektury a ko-
nečně s kočím svého manžela, zcela obyčejným ci-
kánem. Služka, jež byla důvěrnicí paní Maleanové,
zradila svoji velitelku. Velkostatkář předstíral cestu
do Bukurešti, ale po dvou hodinách se vrátil a při-
stihl svou manželku s kočím. Vytrhl revolver a stře-
lil na cikána, jenž ihned klesl smrtelně raněn. Na
to vrhla se žena k nohám mužovým, prosíc o smi-
lování. Ale nadarmo, rozzuřený Maleanu vystřeli
Malean
Maleanová
Cikán
Bukurešť
8
article
podruhé a zločinná žena, zasažena do života, klesla
těžce raněna. Byla dopravena do nemocnice v Pitešti,
kde již po dvou hodinách zemřela. Maleanu byl
zatčen.
= Dočkali se zklamání. Ze Springfieldu, O., se
oznamuje: Jak jsou lidé lehkověrní a jakým způso-
bem této lehkověrnosti nesvědomitými agitátory jest
využitkováno, nasvědčuje případ manželů Hamptono-
vých, kteří zadrženi byli na blízku Chicaga s mrtvo-
lami dvou svých dítek a vráceni zpět do svého do-
mova ve Wheeling, Záp. Virginie. Manželé, kteří plné
dva dny s mrtvolami kráčeli, nalezali se na cestě do
Zionu, kde očekávali, že apoštolové »proroka Eliáše«,
jak všeobecně potrhlý Dowie jest nazýván, opět je
k životu přivedou. Hamptona vylákali z jeho domova
před několika měsíci misionáři Dowiovi a manželé
opustili domov svůj a následovali misionářské agitá-
tory jako sluhové až do Montany, vaříce a starajíce
se o kazatele a zpěváky prorokovy. V Montaně spo-
lečnost byla nucena se rozejíti a manželé s dítkami
ve stáří 3 a 5 roků nuceni byli podniknouti pěšky
cestu zpět ke svému domovu. Na této cestě, asi 50
angl. mil od Crawsfordsville, zemřely obě dítky zá-
nětem plic a víra v moc apoštolů dowiismu byla
srdcích ubohých lidí tak mocna, že s mrtvými dětmi
v náručí k nim putovali, aby děti opět jim vzkřísili.
Nějací dobří lidé v Crawfordsvillu mrtvoly jim ode-
jmuli a na příslušném místě pohřbili. Rodiče vracejí
se zarmouceni, ale o nemožnosti svého záměru ne-
přesvědčeni, domů.
Eliáš
Hampton
Dowi
Pitešť
Springfield
Chicago
Wheeling
Zápy
Virginie
Zion
Montana
Crawsfordsville
Hamptono
9
article
Aréna na Smíchově (bliže Palaokého
Aréna na Smíchově (bliže Palaokého
mostu).
V sobotu 18. června.
Začátek o 1/28. hod.
Ve prospěch podpůrného fondu národního sdružení
českých typografů »VELESLAVÍN« v král. českém.
Praha nade vše!
Fraška se zpěvy o 3 odděleních. Napsali M. Ordon-
neau a Greut-Dancour. Dle Schierova zpracování
přeložil a zcenoval Josef Kubík.
Fraško
M Ordon
Schierův
Kubík
Smíchov
Veleslavín
Praha
fond národní sdružený
GreutyDancour
17
article
Eugenie Ponchuova vstoupila však jakožto tajná dů-
věrnice do služeb úřadu bezpečnostního, u něhož jest pod
přísným dozorem mým.
Má pět set franků měsíčně.
Tardin zamumlal
»Smutný to zjev !«
»Co činit však, komandante? Nesmíme býti příliš
citliví ve věcech, kdež jest ohrožena bezpečnost země. Vy
to víte sám! Nebyl jste nucen používati při důležitém po-
stavení svém leckdy také osob nízké povahy, byste chrá-
nil bezpečnost armády ?«
»Ano, někdy též! Bohužel, je leckdy nemožno uči-
niti jinak.«
»Tu člověk nemůže se rozpakovat, když běží o
blaho země naší aneb o odhalení zločince. Pak jest věcí
hlavní, dospěti k cíli. Pak i vítězívá názor, že všechny
prostředky jsou dobré, kdy ale věc stává se skutečně od-
pornou, jest to ve věcech politických. Nejen že tu lidé,
jichž služeb se užívá, zrazují z pravidla vlastní přátele své,
nýbrž v devíti případech z deseti bývají i oni sami pů-
vodci nepokojů a vzbouření, ano i attentátů.«
»0, vím, že téměř vše, co týče se politiky, jest
nekalé.«
»A více ještě nežli sám snad tušíte, pane koman-
dante.«
»Tím hůře !«
Reval jal se pak pokračovati v líčení života Fe-
»Eugenie Ponchuova obdrževši plat svůj, ubytovala
se nejprvé v třídě de Clichy pod jmenem Fedora Rami-
dořina
něvna, artistka; žila — na venek — život dvojího
Eugenius Ponchuův
Reval
Clichy
Rami
19
article
mají tajné a důvěrné styky s našimi anarchisty, jichž ja-
kousi kastu tvoří, jsouce však aristokratičtější jich. Jsou
proto od nich, jak řečeno, jako zvláštní skupina zcela
určité odloučeni, nicméně jsou v neustálých stycích.
Fedora aneb lépe řečeno Eugenie Ponchuova byla
několik měsíců se svými deseti tisíci franky pravou pro-
tektorkou celého toho světa.
Žila však ponejvíce přece mimo něj, což chránilo
ji právě před podezřením úřadů našich. Zbožňovala Žo-
linského a všechno, co nebylo milencem jejím, pone-
chávalo ji lhostejnou. V pravdě — před nezasvěcenci —
nebyla to ona, jež podporovala finančně skupinu nihilisti-
ckou, byl to zmíněný student lékařství.
Ten potřeboval jen říci: »Dej mně pět set frankův,
jest to pro stávkující dělníky vojenských dílen — dej mi
sto franků, jest to pro jednoho přítele měho, stihaného
policií: jest nutno, aby zmizel, nemá-li býti zatčen« —
a ona již poskytla mu jich i bez jedinké námitky.
A tak by to bylo nepochybně trvalo až do poslední
bankovky, kdyby se nebyl přihodil ze žárlivosti případ,
jenž zkazil všechno.
Jistý počet uprchlíkův, mužů i žen, scházel se dosti
často večer u Žolinského v malém obydlí v ulici Viěte.
V místnosti té také smluveny byly — jak zvěděli
jsme od té doby — i připraveny tři attentáty, s ni-
miž stal se pomocí třaskavin pokus minulého roku. Ano
při schůzkách těch vyrobeny i přístroje k attentátům těm.
Přes všechnu svou bdělost úsilnou nebyli jsme tehdy
však s to, vypátrati tento arsenál nového způsobu.
Za schůzek těch Žolinský zahleděl se do očí mladé
studentky lékařství, skutečně velmi hezké, jež slula Da-
midova.
Zaprodáni vepřitali.
497 —
Eugenius Ponchuův
Viě