1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 166. ze dne 17. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Poutník-kajícník. Ruský člověk vyznamenává
se vniternou, vroucí opravdovostí, s jakou pojímá
nauky křesťanské. Hřeší jako každý jiný smrtelník.
ale nepovažuje pokání za pouhou formalitu, nýbrž
kaje se zcela upřímně posty, bděním a poutěmi ku
posvátným místům. Jednou z nejzajímavějších postav
mezi těmito poutníky-kajicníky jest »Anton-poutní-
ček«, jenž se již více než čtyricet let nalezá neustále
na pouti a za tu dobu proputoval Sibíř, střední Asii
a evropskou Rus. Přes rameno a kolem těla nese
řetězy, vážící celkem padesát liber a železný pas
třicet liber těžký, zamčený na zámek, jehož klíč
kajicník svého času hodil do severního Ledového
moře. Na svých poutích nasbíral již značné sumy,
ale z peněz těch neužil pro sebe jediné kopějky,
nýbrž věnoval je výhradně na stavbu chrámů a škol.
»Anton-poutníček« těší se značné úctě nejenu
lidu, ale též u tříd vzdělaných a zámožných,u
nichž pro svoji zbožnost bývá často rádcem ve vě-
cech svědomí.
Asie
4
article
= Roztržitá slečna doktorka. Z Londýna se
oznamuje: Jakás dáma v Brightonu podala žalobu
na doktorku mediciny miss Mary Thorneovu pro
trestuhodnou nedbalost a žádá odškodné tak značné,
že bude-li obviněná dle jejího návrhu odsouzena,
bude musit pracovat po celý život, aby žalobkyni
uspokojila. Dáma z Brightonu byla operována miss
Mary Thorneovou na jakés londýnské klinice. Ope-
race zdařila se znamenitě — jak obyčejně. Rána za-
šita, ale brzy potom si stěžovala pacientka na nové,
ještě prudčí bolesti a operování počalo znovu. Ne-
mocná dáma se opět uzdravila a dověděla se teprve
později, že po první operaci byl v ráně zapomenut
kousek houby. Následkem toho vznikla recidivaa
došlo ku procesu. Vyslechnutí svědkové vzdali lékař-
skému umění miss Thorneovy největší chválu; mladá,
velmi energická dáma získala prý praxí v londýn-
ských nemocnicích značnou jistotu. Obviněná nepo-
pírala faktum, z něhož byla viněna, ale snažila se
svaliti všechnu zodpovědnost na ošetřovatelku. Dříve
než rána zašita, odstranila slečna doktorka pečlivě
všecky kousky houby a nařídila ošetřovatelce, aby
je spočítala. Ošetřovatelka prohlásila, že je všeckov
pořádku a že nechybí žádný kousek houby. Teprve
později zpozorovala, že počítala spolu s kousky
houby také kousek masa. Jest otázka, možno-li činit
lékařku zodpovědnou za osudný omyl ošetřovatelky.
O tom nyní rozhodne soud.
Maro Thorneův
Maro Thorneová
Londýn
Brighton
5
article
= Rvačka mezi německými důstojníky a poli-
cajty. V Hannoveru vzbuzuje značné pohoršení skan-
dální rvačka mezi čtyřmi záložními důstojníky a po-
licisty, jež udála se těchto dnů. Záložní důstojníci
baron Bodenhausen, setník šl. Besser, báňský inspek-
tor Heye a jakýs p. Rheingeld přibyli z Berlína, aby
se v Hannoveru zúčastnili důstojnické hostiny. Po
skončené hostině, v noci o 3. hod., šli přes náměstí
Arnošta Augusta, jež se rozkládá před nádražím,
silně zpiti, husím pochodem a tropili hlučný povyk.
Bodenhausen
Besser
Rheingeld
Augusta
Hannover
Berlín
6
article
Napomenutí policejního strážníka Henkela, aby se
chovali tiše, ani si nepovšimli. Když jiný strážník,
Glockemann, po několikerém marném napomínání
chtěl zjistit jejich osoby, okřikli ho: »Jsme z Berlína
a můžeme se bavit, jak chceme!« Glockemann odpo-
věděl ostrou důtkou, ale baron Bodenhausen chytil
jej za hrdlo a počaí jej škrtit. Strážník Henkel chtei
přispět svému soudruhu ku pomoci, ale výtržníci
křičeli: »Zabte ty psy!« a počali holemi bušiti do
obou policistů. Nejzuřivěji počínal si baron Boden-
hausen, jenž konečně byl seknut jedním strážníkem
šavlí přes hlavu tak prudce, že klesl. Zatím co poli-
cisté odváděli raněného na strážnici, křičel ještě set-
ník šl. Besser: »Ti prašiví psi, ti katovi pacholci, mu-
sím je zabít!« Na strážnici na nádraží choval se
bar. Bodenhausen stále ještě jako posedlý a bránil
se i lékaři, jenž ho chtěl obvazovat. Konečně se po-
dařilo dopravit jej do blízkého hotelu, odkud v ne-
mocničním voze dopraven na soukromou kliniku. Má
proseknutou lebku a zraněnou paží, ale rány nejsou
nebezpečné. Ostatní účastníci rvačky vrátili se do
Berlína. Celá afféra dostane se před vojenský soud.
= Nádraží v plamenech. V neděli odpoledne
vyhořely nákladní nádraží a uhelné doky dráhy
Lackawanna v Jersey City. Delší dobu byly plameny
ohroženy též přívoz dráhy Lackawanna, jakoži
doky německých paroplavebních společností a byly
zachráněny jen po nadlidském úsilí hasičů z Jersey
City a Hobokenu. Požár vypukl na přístavišti č. 12
a v poměrně krátké době nabyl netušených rozměrů.
Henkel
Glockemann
Bodenhausen
Besser
Berlín
Boden
Jersey Cita
Jersey Cita
Hoboken
7
article
Mnoho zboží bylo zničeno a škoda způsobená páčí
se na 5 millionů dollarů. Příčina ohně není známa.
U doků německých paroplavebních společností kot-
vily parníky »Moltke«, »Princ Oscar«, »Pretoria«,
»Phönicia«, »Grosser Kurfürst«, »Kronprinc Wilhelm«
a »Trave«. Vzhledem ke hrozícímu nebezpečí bylo
topičům nařízeno, aby pod kotly rozdělali oheňa
přípravili vše k odplutí. Z přístaviště č. 12 přesko-
čily plameny na přístaviště č. 11. Konečně rozšířil
se požár na přístaviště č. 6 a 7, jakož i na sousední
obrovská skladiště uhlí. Teprve po 6. hodině večer
se hasičům podařilo dalšímu šíření ohně učiniti
přítrž. Od poletujících jisker vzňala se střecha Ho-
boken Cork Co., vzdálená od hořících doků jeden
blok, avšak hasičům se podařilo plameny uhasiti.
Různé menší lodi a barky, kotvící mezi hořícími
přístavišti, shořely, poněvadž nebylo možno v čas
je odvléci. Má se za to, že shořelo nejméně 100
lodí. Rovněž shořely 3 velké železniční prámy, které
kotvily mezi přístavišti č. 11 a 12. Mimo to shořelo
několik nákladních vozů dráhy Lackawanna. Během
požáru byly 4 osoby tak vážně poraněny, že musily
býti dopraveny do hospitálu. Jak hasiči později zji-
stili, vypukl požár na barce »Allen Churchill«a
odtud rozšířily se plameny na přístaviště č. 12.
Moltke
Oscar
Pretorius
Phönicio
Grosser Kurfürst
Wilhelm
Trave
Allen Churchill
HOSPITÁLU
Cork Company
8
article
= Loupežníci unesli velkostatkáře. Přítel našeho
listu píše nám z Janiny: Již delší čas ohrožuje silná
tlupa loupežníků zdejší okolí, aniž se turecké úřady
staraly o veřejnou bezpečnost. Minulý týden jednoho
dne večer přepadlo dvanáct ozbrojených loupežníků
velkostatek A. Velionyho, kde se svou rodinou by-
dlel. Jelikož dům jest vystavěn jako pevnost, nemohli
loupežníci vniknouti do něho a proto stříleli do oken
a do dveří, vyhrožujíce obyvatelům usmrcením. Ač
ve vesnici Kolotanu, ležící nedaleko statku, obyvatelé
slyšeli střelbu, neodvážil se nikdo přispěti oblehaným
na pomoc, nemohl přece nikdo věděti, nepodnikli-li
útok ten turečtí vojáci. Když loupežníci po delší
střelbě viděli, že nebudou s to vniknouti do domu,
vlezl jeden z nich do sklepa a nahromadiv tam roští
a slámu, zapálil dům. Plamen pronikl brzo podlahu
a ohrožoval obyvatele tak, že byli nuceni dobrovolně
otevříti dvéře a vydati se loupežníkům na milost. Ti
nejprve sebrali rychle drahocennější věci a 400 tu-
reckých lir a svázavše statkáře, jeho ženu a syna,
odvedli je do hor. Poslední dva byli koulemi z pušek
lehce raněni; proto je pustili na svobodu, nařídivše
jim, aby poslali tisíc lir výkupného za velkostatkáře,
s kterým pak odešli dále. Turecké úřady na místo
by nejprve osvobodili výkupným zajatého, odeslali
silné oddělení vojska, hy pronásledovalo loupežníky.
A Veliony
Kolotan
Janin
9
article
Následkem toho, podaří-li se i vojákům dostihnouti
loupežníky, zavraždí zločinci nejprve ukrutně zajatého,
jak učinili již v jiných případech. Loupežnická tlupa ta
sestává většinou z Řeků, sebravších se z různých
krajin a proto jsou Turci netečni, by osvobodili za-
jatého Řeka, ponechávajíce vyřízení záležitosti jeho
krajanům, kteří přečasto takové tlupy tajně podpo-
rují, přepadají-li Turky nebo jiné národnosti, pova-
žujíce to za vlastenecký čin ku prospěchu řeckých
zájmů. Tentokráte se však »vlastenci« přepočítali,
neboť loupežníci neberou žádného ohledu na národ-
nost a vyznání, nýbrž toliko na bohatství.
Řek
Turek
Turec
10
article
Zemřelí v Praze.
Dne 9. června 1904: Černý Jaroslav, syn děl-
níka, 4 měs., 32—VIII. Werner František, syn holiče,
21/2 měs., 42—II. Wienerová Emilie, soukromnice,
50 roků, 1418—II. Tirichtrova Aloisie, 19 r., 1471—II.
Vocelová Anna, švadlena, 51 rok, 1524—II. Elicerová
Anna, manželka pekaře, 36 roků, 248—V. Hulinský
Jaroslav, syn pekaře, 6 měs., 127—VIII. Marýzek
Oldřich, syn dělnice, 11 měs., 515—VIII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Brož Hynek, dělník, 80 r.
Lokvenc Josef, malíř, 39 roků. Maršátová Anna, choť
pekaře, 53 roků. Strnadová Barbora, vdova po děl-
níku, 63 roky. Vejmelka František, dělník, 37 roků.
Váňa Josef, zedník, 21 rok. — U Milosrdných
bratří: Skořepa Jan, dělník, 57 roků. — U M ilo-
srdných sester: Kaska Jaroslav, obuvník, 29
roků. Lieberzeit Václav, krejčí, 23 roky
Werner
Wienerová
Tirichtrův
Aloisie
Anna
V Hulinský
Jaroslav
Oldřich
Lokvenc
Josef
Strnadová
Vejmelka
Váňa
Lieberzeit
Praha
Maršátová Anno
Černá Jaroslav
Brož Hynek
Skořepa Jan
U M it
Kaska Jaroslav
11
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 17. června.
206. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Kouzelná flětna.
Zpěvohra o čtyřech dějstvích. Složil W. A. Mozart.
Nový text napsal V. J. Novotný. Dirigent M. Anger.
Konec o 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Mozart
V J Novotná
M Anger
Praha
národní divadlo
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 17. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po šesté: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
(blíže Palackého
Rus
Palacký
Praha
lidový divadlo
13
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Začátek o 7. hod.
V pátek 17. června.
Ve prospěch divad. strojmistra J. Koukala.
Jako host vystoupí komik pan Josef Vanderer.
Bez halíře do Paříže!
Velká výpravná původní fraška se zpěvy, tanci a
skupeními o pěti jednáních. Napsali Josef Kubíka
Josef Vanderer. Hudba od různých skladatelů.
na Král.
J Koukal
Vanderer
Kubík
Král
Smíchov
Paříž
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
Pištěkovo lidové divadlo vinohradect.
V pátek 17. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Tichý dům u Nemluvňat.
— 496 —
Pištěkův lidový divadlo
Tichá dům u nemluvně
15
article
Ona sama podporovala pak po celý rok stranu ni-
hilistickou, aniž policie ruská ji po celou dobu tu vůbec
podezřívala. A vy víte přece, že policie ruská vyzná se
v oboru svém! Přes to však jednoho večera student její
se vrátil a děl milence svojí:
»Nino, musíme uprchnouti, sice budeme lapeni;
pokusili jsme se vyhoditi do povětří místnosti hlavního
úřadu policejního; nepodařilo se to ale nežli z polovice.
Opatrnost žádá, abychom neztráceli času a — zmizeli !«
Oba nalezli skutečně prostředky, jak z Ruska utéci.
Projeli Německem a Belgií i poskytli šesti jiným
nihilistům možnosti, aby uprchli s nimi.
Tak přibyl hlouček ten až do Paříže.
Fedora, jež — mimochodem řečeno — nezvala
se té doby ještě jménem, jež přijala později, měla v kapse
ještě asi deset tisíc franků — nic víc z těch dvou set
tisíc neb tří set tisíc franků, jež podařilo se jí »zaho-
spodařiti si« za svého pobytu u bojara.
Ubytovala se v ulici Vite i s milencem svým Žo-
linským.«
Komandant tázal se:
»S nihilistou Žolinským, kterýž byl minulého roku
odsouzen?«
»S tímtéž! A zde počíná historie Eugenie Ponchuovy
nabývati zvláštního rázu. Víte, pane komandante — aneb
snad to i nevíte — že v Paříži a vůbec ve velikých
střediskách našich jest řada malých kroužků ruských
uprchlíkův?«
»Vím to!«
»Uprchlíci ti, skorem vesměs vzdělanci, často i velice
učení — rekrutují se, ať muži, ženy, po většině ze stu-
dentův a sledují kursy velikých našich mistrův vědy —
— 493 —
Nina
Eugenius Ponchuův
Rusko
Německo
Belgie
Paříž
16
article
»Za jakým účelem vám služby své nabízím? Pro
peníze! A ještě i pro jinou věc. Vidíte, že jsem upřímná !«
»Jaká jest to »ještě jiná věc?« Vysvětlete mi!«
»Také to jest mým tajemstvím! Odhalím vám je
teprve, až přiznáte, až si budete zcela jist, že mohu vám
prokázati skutečně vážné služby.«
»A co zvete — penězi?«
»Peníze počínají u mne teprve . . . dvaceti tisíci
franky !«
Komandant opakoval obnos tento tónem, jenž mluvil
sám za obé.
»Dvacet tisíc franků!«
»Myslíte, že žádám příliš ?«
»Vše závisí od toho, jaké byly by služby, jež chcete
prokázati !«
»Nuže, pane komandante, jaké jest vaše rozhodnutí?
Chcete mne dáti pořád ještě zatknouti ?«
Fedora zasmála se opět hlasitě.
Tardin odtušil:
»Nikoli, madame. Ale musím přemýšleti o věci
a učiniti své přípravy dříve, nežli mohu se rozhodnouti,
abych použil nabídky vaší. Neobtěžovala byste si přijíti
zejtra znovu?«
»Ráda«
A ironicky dodala návštěvnice:
»Budete míti zatím dosti času, byste si zjednal
informace o mně.«
Komandant Tardin nedovedl potlačiti úsměvu.
Fedora povšimla si toho.
I dodala s přízvukem skorem vulgárním, kterýž
lišil se podivně od jejího chování korrektního i mluvy
uhlazené, s jakouž byla až dosud vystupovala:
Zaprodáni nepřiteli.
Tardin
Fedora