1
masthead
V Praze, v pátek dne 17. června.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Křižák „Bogatyr“ jako ochránce,
Z Petrohradu, 17. června. »Novoje Vremja«
oznamuje, že 15. t. m. vladivostocký
křižák »Bogatyre zachránil muž-
stvo soukromé lodi, která se ztroskotala
v Zlatém Rohu. Dostalo se mu za to díků od
admirála Skrydlova. Zpráva, že »Bogatyr« se
ztroskotal, je tudíž nepravdiva.
Japonský úspěch.
Z Tokia, 17. června. (»Zeit«.) Západně od
Liaojanu dobyli Japonci velkého ví-
tězství. V úterý a ve středu byl tam veliký
boj. Rusové měli u Vafantienu 2 a půl divise.
Japonská armáda byla zformována ve 2 kolony.
V úterý o 5. hod. byly bombardovány
ruské posice a po 2hodinném boj
dobyty. Rusové ustoupili do Va-
fantienu. Ve středu hlavní vojsko japonské
podél trati železniční postupovalo k Liaojanu.
Americké sbírky pro Japonce.
Z Nového Yorku, 17. června. V Severní
Americe sebráno až dosud pro Japonce, v ra-
kouských penězích počítaje, 5,600.000 korun.
Vysoce postavené japonské osob-
nosti na bojišti.
Z Petrohradu, 17. června. Známý válečný
zpravodaj Němirovič Dančenko oznamuje ;
Synovec japonského císaře je
smrtelně zraněn. V posledních bojích
zápasili v předních hlídkách princově z cí
sařské rodiny. Zúčastnili se také bitvyu
Kinču. Z Liaojanu sdělují, že husté čety
japonské pěchoty berou se před
zrakem ruského vojska k Wafan-
tienu. V japonské frontě nalezají se v čele
vysoce postavené osoby, bývalí mi-
nistři, president parlamentu a j., kteří z vlaste-
nectví šli do boje.
Japonec
Rus
Němirovič Dančenko
Synovec
Petrohrad
Tokio
Virginie
Nový York
severní Amerika
Novoj Vremja
7
article
Námořní bitva.
Námořní bitva.
—ch. Ze Senlu, 17. června. Včera zu-
řila námořní bitva proti ostrovu San.
Utkaly se tři křižáky ruského lod-
stva vladivostockého a čtyři ja-
ponské válečné lodi. Rusové ustoupil
pak na východ.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Senl
Rus
8
title
Telegrafické zprávy.
9
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. června. (C.-B.) Úřadní list
uveřejňuje nařízení ministerstva vnitra ze dne
15. června ve příčině rozdělení závodů povin-
ných k úrazovému pojištění do tříd
nebezpečnostních a stanovení procentových sa-
zeb nebezpečnostních tříd pro období od 1.
ledna 1905 do 31. prosince 1909.
Počínaje studijním rokem 1904—1905
budou propůjčována zlatá stipendia na-
dace císaře Františka Josefa-Alžběty a to na
české universitě pražské tři po 300 zlatých ve
zlatě a na české technice v Praze jedno po
300 zlatých ve zlatě.
Ministr obchodu jmenoval komisary živno-
stenské inspekce Václava Saka v Král. Hradci
a Richarda šl. Haumedera ve Vídni živno-
stenskými inspektory 2. třídy.
František Josef
Alžběta
Sak
Král
Richard
Vídeň
Praha
Hradec
nařízený ministerstvo vnitro
10
article
Zamitnutá rakousko-uherská nabídka.
Zamitnutá rakousko-uherská nabídka.
—ch. Z Říma, 16. června. »Corriere della
Sera« oznamuje: Rakousko-uherská vláda učinila
knížeti černohorskému nabídnutí, že dá vy-
stavěti železnoudráhu, kterouž
by Skaderské jezero s albánským
územím v jeho pozadí bylo spoje-
no. Ježto by však takováto dráha měla oči-
vidný účel, uvésti Albánsko pod po-
litickou a hospodářskou nadvlá-
du Rakousko-Uherska, kníže nabídnutí
to zamítl.
Řím
RakouskoUhersko
Corriere della Ser
11
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
12
article
Úplatková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 16. června. (C.-B.) Vyšetřující
komise v afféře kartuziánské vyslechla Edgara
Combesa, který podal zprávu o známých vě-
cech z prosince 1902. Lagrave prý mu pra-
vil: Kartuziáni byli by ochotni zaplatiti mini-
sterskému předsedovi za dosažení své autorisace
dva milliony franků. Svědek prý odvětil, že jest
štěstím, že sdělení to nebylo učiněno předsedovi
ministerstva. Neboť tomu, kdo by byl minister-
skému předsedovi ono sdělení učinil, byly by
bývaly ukázány dvéře. Nejednalo se prý o po-
kus úplatný, nýbrž o sdělení jednoho úřadník
druh ému.
Na to byl vyslechnut Lagrave. Vypovídá
o týchž věcech a dodává, že dle jeho mínění
nebylo v jednání Chabertově, který mu dal na
srozuměnou, že by bylo lze dostati od Kartu-
ziánů dva milliony, ani stopy nějakého pokusu
úplatkového.
Potom byl přečten dopis, který zaslal La-
grave z Nového Yorku Millerandovia
ve kterém oznamuje po telegrafickém rozkazu
ministra obchodu Trouillota jméno Cha-
berta jako autora onoho sdělení, že Kartu-
ziáni jsou ochotni nabídnouti dva milliony franků.
Lagrave dodal, že Chabert prohlásil, že
nebyl vyzván k nějakému jednání. Lagrave
požádal prý Milleranda, aby požádal Edgara
Combesa, aby notou v »Agence Havas« dal
sděliti pravý stav věci.
Edgar Combesa
Chabertův
Chabert
Millerand
Havas
Paříž
Nový York Millerandovie
13
article
Ruské lodi prý vypluly z Por
Arturu.
—ch. Z Petrohradu, 10. června. Kolují po-
věsti, že pancéřové lodi »Peresvit«, »Sevasto-
pol« a »Poltava« vypluly z Port A -
turu na pomoc loďstvu vladivosto-
ckému.
Pomník Makarovu.
—ch. Z Petrohradu, 17. června. Je úmysl
Makarovu v Kronštatu postaviti pomník.
Attentát na guvernéra Bobrykova.
Z Petrohradu, 16. června. (C.-B.) »Ruská
telegr. ag.« oznamuje z Helsingforsu: Attentát
na generálního guvernéra Bobrykov a byl
spáchán v 11 hodin dopoledne v budově se-
nátu, na schodišti ke druhému poschodí vedou-
cím. Generální guvernér byl zasažen tře m
střelnými ranami. Útočník Eugen Scha-
man se zastřeli l.
—ch. Z Helsingforsu, 17. června. Stav
zraněného guvernéra Bobrykova je bez-
nadějný.
Artur
Sch
Petrohrad
Poltava
Helsingfors
Bobrykov
Port Atur
14
article
Strašná katastrofa na moři.
Z Nového Yorku, 17. června. (»Zeit«.)
Vynášení mrtvol z vody je jevištěm nervy pře-
máhajícím. Celé vagony dovážejí se neustále do
márnice. Tam jsou očekávány od příbuzných a
známých, kteří rozechvěně pobíhajíce, hledají
mezi mrtvolami známé tváře. Dochází ke scé-
nám nevylíčitelným. Dosud vysazeno na
břeh 532 mrtvol a 400 lidí se ještě
pohřešuje. 203 zraněné osoby jsou v ne-
mocnici. Mnoho mrtvol nalezá se ještě ve vraku
lodi. Zdravotní úřad odhaduje nyní
počet mrtvých na 1200. Superintendent,
který byl na palubě, když oheň vznikl, chtěl
zabrániti panice, vyzvav okolí své k modlitbě.
Prostřed modlitby sesula se paluba a skupina
modlícího se lidu sřítila se do plamenů. Ženy
chovaly se heroicky; 3 krát i vícekráte pluly
některé na hořící loď, aby tam zachránily
vlastní nebo cizí děti. Mužstvu lodnímu činí se
výtka, že se chovalo zbaběle až na málo čest-
ných výjimek, kde do poslední chvíle zúčastnilo
se zachraňovacích prací. Tak inženýra
Nový York
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nemocné dítě.
Filantropická črta Ludmily Zbraslavské,
Ponocuje chudá žena, ku dítěti nachýlená
a co asi tuší ve bolavé duši, city její vědí
A šťastna, když po denní lopotě buď domác
nebo úmorné práci tovární zbývá jí tolik sil ještě
aby ponocovati mohla.
Kdo měl příležitost pozorovati dnešní ne
utěšené poměry v pracovní třídě lidu, plakal
často krvavé slzy soucitu.
Dospělému možno čeliti různě proti útra
pám nedostatku, ať již způsobem jakýmkoliv
Leč, co počíti má ubohé robě, jemuž neblahým
osudem určeno, aby narodilo se z rodičů ne-
majetných? Pokud je dítě zdrávo, dotud často
jako pravý hrdina snáší s odevzdaností trpký
los chudoby, ale ociťuje se na pokraji záhuby
onemocní-li.
Představme si rodinu malého řemeslník
nebo továrního dělníka na periferii dnešní velké
Prahy. Otec prací a starostí umořen v dílničce
improvisované z polovice obydleného pokoje,
provádí své řemeslo.
Matka vaří, pere, pomáhá muži při řemesle.
nebo zaměstnává se tovární prací domů jí svě-
řenou, pohlížejíc s bolestí na svého miláčka
v chatrné postýlce těžce oddychujícího.
Ludmila zbraslavský
Praha
16
article
Lékař ani sebe dovednější nemůže pomoci
leč by odstranil největší příčinu nemoci —
bídu! —
Co vytrpí tu ubohé srdce mateřské! Ne-
dovoluji si posuzovati city matek z různých
kategorií společnosti lidské, leč cituji to, co
obecné jest uznáno, že jen ti, kdo žijí s dětmi
v těsném svazku pospolitosti, mohou je opravdu
a hluboce milovati. A kde bývá takový harmo-
nický vroucí poměr rodičů k dětem a naopak?
— nejčastěji u rodin nezámožných.
Ještě hůře vede se ubožátkům, je-li matka
výživou odkázána na továrnu nebo jinam mimo
dům. Často opouští ubohé, nemocné dítě zů-
stavujíc je pouze dozoru odrostlejších, nedo-
spělých dětí, aneb dokonce bez dozoru samo.
Nic by nepomáhala péče nejsvědomitějšího
lékaře, když nedostává se dítěti toho nejpotřeb-
nějšího: klidné světničky, kde by na pohodlné
postýlce v čistém vzduchu teprve vlastně léky
mohly vykonávati svou divotvornou moc.
V strastech těchto jako maják zazáří duši
sklíčené: — „nemocnice““ —
17
article
Ano, nemocnice by poskytla úlevy dítěti
Ano, nemocnice by poskytla úlevy dítěti
jeho rodičům.
„Česká dětská nemocnice!“ Již mnoho o ní
vytištěno blahovolností redakcí denních listů a
zvláště v poslední době, po úmrtí dra. Erazima
Vlasáka dostává se jí i trochu četnějších darů.
Zakladatelé i mnozí lidumilové značnými
odkazy pamatovali na tuto nejpotřebnější a dlouho
postrádanou instituci našeho velkoměsta.
Leč to vše nepostačuje, láska a soucit
k bližnímu vyžaduje daně od každého jedno-
tlivce a podává mu denně příležitost, aby vy-
konal něco pro dobro těch ubohých drobečků,
nad jejichž bídou a zoufalstvím citlivé a šťast-
nější čtenářce bolestí srdce se zachvěje.
V král. českém platíme mnohé národní daně
a platíme je ochotně a rádi; kdyby každý pří-
slušník ročně 1 krejcar na českou dětskou
nemocnici složil, bylo by ze 3/4 českého obyva-
telstva jistých 40.000 zl. ročně čistého příjmu
bez nákladných slavností a velkých peněžních
obětí.
A což teprve, kdyby se ženy české zřekly
na venkově své nezbytné „lotynky“ a muži
aspoň jednoho doutníčku v týdnu, jaký obrovský
příjem „tisíců“ nepostačily by sebrati ve prospěch
ústavu, který otvírá brány své ubohým maličkým
trpitelům a navrací jim toho největšího statku
— zdraví! Nuže, cesta jest otevřena — prosíme!
Erazim Vlasák
krejcar