1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 165. ze dne 16. června 1904.
3
masthead
Zemřelí v P'raze.
P ' razit
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Veselý život v Port Arturu. Poslední číslo
časopisu »Novyj Kraj«, jež bylo zasláno z Port Ar-
turu, než bylo spojení přerušeno, podává zajímavý
obraz veselého života, jenž toho času v pevnosti pa-
noval. »V neděli,« píše »Novyj Kraj«, »hrála hudba
posádky kvantunské před palácem místokrálovým.
Kdo viděl veselý, bavící se ten dav, nedovedl uvěřit.
že to Port Artur, o jehož zničení evropské časopisy
tolikrát přinesly zprávu. Přítomnost hezkých žen
lehkých jarních toiletách, všeobecná veselost nepři-
pomínaly ani z daleka, že Japonci každé chvíle by
se mohli objevit před hradbami pevnosti a že by
na prostranství, kde jste stáli, mohly dopadati dva-
náctipalcové granáty. Skvělé provedení programu za-
nášelo nás do vzdáleného Petrohradu, do Moskvy a
do Paříže, kdež jiné symfonické orchestry za zcela
jiných podmínek naplňují jarní vzduch rozkošnými
melodiemi geniálních duchů.«
= Sousedské zvyky švýcarské policie. U příle-
žitosti attentátu na ruského vyslance v Bernu praví
tamější dopisovatel »N. Zür. Ztgu.«, »Nebudeme-li.
posuzujeme-li věc objektivně, ničeho věcně vytýkati
kantonální policii, jež ovšem v celku nepožívá po-
věsti přílišné energie, jest jinak u městské policie.
Artur
Japonec
N Zür
Novyj kraj
Petrohrad
Moskva
Paříž
Bern
Novyj kraj
Port Aratur
5
article
Co se týče posudku o nejnovějším jejím výkonu, bude
bezpochyby i v Bernu toliko jediný hlas. Že útočník
Ilníckij, byv po činu přiveden na policii, byl tu opět
propuštěn, se potvrzuje. Na stihací kanceláři byl pří-
tomen jediný písař, jenž zapsal jednotlivé jeho údaje
a pak pachatele propustil, požádav jej, aby se později
opět dostavil. Avšak nejen že, jak se zdá, mezi ho-
dinou s poledne a půl druhou na policii nebyli doma,
ale oznamuje se nám též se strany spolehlivé, že
vládní místodržitel, nejvyšší policejní úřadník kanto-
nálního policejního ředitelstva, dověděl se o atten-
tátu teprve o třetí hodině odpolední, tedy plné dvě
hodiny po činu! Dlužno doufat, že spolková rada
nebude déle otálet, aby se zaměstnávala otázkou
organisace, jaké jest nezbytně třeba policii předního
města spolkového. Myslíme, že ostatně v Bernu sa-
mém dospěli ku poznání, že reorganisace policie
stala se nezbytnou. Při nynějších poměrech to na-
prosto dále jít nemůže.
Ilníckij
Bern
6
article
= Ze života náčelníka banditů Raisulia. Jak
jsme již oznámili, povolil sultán marocký skorem
všecky požadavky Raisuliovy, jemuž to také již ozná-
meno, tak že lze očekávat, že bude teď uspokojen
propustí svoje zajatce. O životě Raisuliově přinášejí
anglické časopisy různé podrobnosti, z nichž vyjí-
máme následující: Mulej Achmed el Raisuli, jak zní
plné jeho jméno, jest as 40letý. Dostalo se mu do-
brého vychování a jest mohutné postavy. Pochází
z dobré rodiny; hrob jeho děda v Tetuanu jestu
obyvatelstva ve značné úctě. Rodiště Raisuliovo
jest Tazaru, tvrz jeho kmene, šestnáct hodin koňmo
od Tangeru. Zločinnou dráhu nastoupil ve dvacátém
roce. Pächal drobné krádeže, pro něž se dostal do
vězení, ale podplatil guvernéra a byl propuštěn na
svobodu. Raisůli vida, kterak je snadno uniknouti
trestu, složí li se potřebné úplatky, odhodlal se pro-
vozovati lupičství ve velkém slohu. Podplácel hojně
guvernéra svého okresu a byl tak po pět nebo šest
et postrachem všeho sousedstva, odháněl dobytek
a olupoval lidi podle své libosti. Ale jednoho
dne zašel přece poněkud daleko a odehnal stádo
dobytka, náležející Evropanům. Teď podány na něho
četné a povážlivé žaloby. Guvernér tangerský Abdur-
rachman Ben Abt es radok ujal se věci. Vlákal
Raisulia do Tangeru slibem, že jej učiní šejkem.
Raisulius
Evropan
Abdur
ben Abt
Tanger
7
article
Když seděl u večeře, byl přepaden strážemi guverné-
rovými a uvržen do vězení, odtud pak do trestnické
kolonie v Magadoru, kde pobyl šest let. Jakmíle však
Abdurrachman stal se guvernérem ve Fezu, ujali se
uvězněného jeho přátelé a příbuzní a opět se jim
podařilo uplácením vládních úřadníků pomoci mu
na svobodu. To bylo přede dvěma lety. Jedva že se
Raisuli ocítil na svobodě, počal znovu svůj lupíčský
život. Přísahal, že dříve nepřestane s vydíráním, dokud
se nepomstí na všech, kdož se přičinili, aby byl
uvězněn. Této přísaze, pokud mu bylo možno, také
věrně dostál. Páchal vraždy, krádeže dobytka, lupič-
ství a žhářství v hojné míře. Minulého roku obleh
Arsilu. Shromáždil kolem sebe silnou tlupu banditů,
tak že se stal postrachem venkovského obyvatelstva.
Tehdáž unesl mr. Harrisa, dopisovatele »Timesů«.
V tomto případě Raisuliovy podmínky splněny; do-
stal nejen výkupné, ale též 21 jeho spoluvinníků
propuštěno z vazhy.
= Hrozná vražda z pomsty a důstojnický skan-
dál. Přítel našeho listu píše nám z Pirea: Ve ves
nici Maudritza u městyse Povliani žil Turek Christo
Tsamchis, který před několika dny přestoupil na
křesťanství. Tím se však nesmířil se svým sousedem
Abdurrachman
Raisout
Arsil
Turek
Tsamchis
Magador
Pireus
Timesy
8
article
Stamnulem, s nímž žil od dávných dob v nepřátel-
ství a číhal jen na příležitost, by se mohl na něm
pomstíti. Tohoto pondělku potkav na ulici tříletého
chlapečka Stamnulova, uchopil ho za krk, tak že ne-
mohl křičeti a uškrtil ho dříve, než tomu mohly
ženy, jež z oken jeho zločinné a ukrutné jednán
viděly, zabrániti. Hodiv potom mrtvolu na ulici.
utekl z vesnice. Nevzdálil se však daleko, když je
obyvatelé, poplašeni křikem a nářkem žen, na poli
zastihli a obklopili. Ozbrojeni klacky, motykamia
kameny, zbili ho tak hrozně, že nejen hned zemřel
ale i mnohé části jeho těla byly na kusy roztlučeny
a jeho hlava k nepoznání rozbita. Tak zohavenou
mrtvolu nechali pak nepohřbenou na poli ležeti, za-
bránivše i četníkům, by ji pohřbili. Za to bylo ne-
šťastné dítko za účastenství obyvatelů celé vesnice
a okolí pohřbeno. — Nemalé pohoršení způsobilo
jednání četnického setníka Zacha v Athénách, které
vrhá temný stín na orgány, určené chrániti ve-
řejnou bezpečnost. Setník ucházel se dlouhý čas
marně o přízeň krásné Fotiny, která dávala přednost
jakémus mladému obchodníkovi a žila s ním. Tím
uražen a rozžárlen, odhodlal se setník vymoci si lá-
sku násilím a k účelu tomu odebral se tohoto úterku
o deseti hodinách v noci do bytu obou milenců, kteří
již spali. Když mu Fotiny nechtěla otevříti dvéře,
vyvrátil je a po delší rvačce, kterou vyvolal, pokou-
šeje se vypuditi obchodníka a vstoupiti na jeho místo,
vyhodil oba milence polonahé na ulici. Mezi tím se-
bralo se na ulicích mnoho zvědavých a i několik po-
licistů, ale ti přihlíželi netečně, neboť se ostýchali
zakročiti proti důstojníkovi četníků, takže milenci se
mohli vrátit teprve domů, když setník, přesvědčiv se.
Zach
Fotina
Atény
9
article
že nedosáhne svého cíle, dobrovolně se vzdálil. Po-
dobné skandály nejsou vzácné a povážíme-li, že oby
čejně zůstanou bez následků pro pachatele, může-
me si představiti, jak tím trpí důstojnická čest a po-
stavení a i vojenská kázeň a co možno od takých
ochránců veřejné bezpečnosti a pořádku očekávati
Nesmíme se proto diviti, že je často obyvatelé ven-
kovských osad vypuzují, považujíce je za hlavní pů-
vodce panujících zlořádů a za nebezpečné škůdce.
10
article
Dne 8, června 1904: Heucová Marie; manželka
tiskaře, 53 roky, 1357—II. Krupičková Veronika, ku-
chařka, 61 rok, 1627—II. Jehličková Anna, švadlena,
23 roky, 1948—II. — Ve všeokecné nemoc-
nici: Fejtková Alžběta, manželka krejčího, 48 roků.
Laube Karel, knihvedoucí, 42 roky. Svoboda Ignác,
řeznický pomocník, 37 roků. Vojtíšková Anna, kolo-
vrátkářka. 56 roků. Ježková Anna, manželka kočího,
28 roků. Humlová Aloisie, manželka truhláře, 31 rok.
— U Milosrdných sester: Holoubková Aloisie,
manželka výběrčího, 30 roků. Kupsa Otomar, zedník,
29 roků. — V městském chorobinci: Brandejs
Jindřich, chovanec, 49 roků. — V c. a k. vojenské
nemocnici: Löffler Antonín, invalida, 77 roků
Veronika
Laub
Karel
Ignác
Anna
Ježková
Humlová
Kupsa
Heucová Marie
Fejtková Alžběta
Holoubková Aloisie
Brandejs Jindřich
Löffler Antonín
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
205. hra v předpl.
(1. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
12
article
Ve čtvrtek 16. června.
Ve čtvrtek 16. června.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou o 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Maďarsko
13
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 16. června.
Novinka. Po čtvrté: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních
Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého
Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložk
tančí a nastudovala paní Friesová-Janovská.
(blíže Palackého
Rus
K Fořt
E Hraška
E Stará
Friesová
Janovská
Palacký
Praha
lidový divadlo
14
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve čtvrtek 16. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Ferdinanda Kaňkovského.
Jako hosté vystoupí slečny Pavla Stolzova, Růžena
Kučerova a pan Otto Čermák.
FERREOL.
Činohra o 4 jednáních. Napsal V. Sardou. Přeložila
Eliška Pešková. Režisér Jan Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
13495
na Král.
Kaňkovský
Pavel Stolzův
Kučerův
Čermák
V Sardou
Pešková
Kubík
Urbánek
Král
Smíchov
Praha
národní divadlo
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vinehradeoh.
Pištěkovo lidové divadlo vinehradeoh.
Ve čtvrtek 16. června.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch slečny M. Kreisovy.
Cesta k srdci.
Veselohra o 4 jednáních. Dle Ad. L'Arrougea volně
zpracoval J. Kühnel.
13479
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Tichý dům u Nemluvňat.
M Kreisův
L Arrouge
J Kühnel
Pištěkův lidový divadlo
Tichá dům u nemluvně
16
article
A Fedora vztýčila při těchto slovech svých skorem
vyzývavě hlavu svou.
Komandant dodal
»V každém případě musíte pochopiti, madame, že
v podobných věcech musí člověk věděti jasně, oč běží a
s kým má čest. Kdo jste vy? Co chcete? Jaké jsou vaše
zámysly?«
»Kdo jsem? Můžete si zjednati o tom zpráv u pana
de Revela, přednosty hlavního oddělení úřadu pro veřejnou
bezpečnost.e
»Posílá on vás ?e
»0, nikterak! Přišla jsem z vlastního popudu svého
a neradila jsem se také s nikým o tom.«
»On vás ale zná ?«
», velmi dobře!«
»Používá vás?«
»Jaké to ošklivé slovo, pane komandante! Rcete
lépe, že mu prokazuji služby !«
»V jakém směru ?«
»Přijímám návštěvy velmi mnohých osob cizinecké
kolonie. Mám hojné styky, mám i vlivuplné přátele . ..«
»A proto právě jste tak dobře zpravena o . . . na-
šich záměrech ?«
»Ne.«
Fedora
Revel
17
article
»Nuže, pak tedy zpravili vás lidé, náležejíeí
»Nuže, pak tedy zpravili vás lidé, náležejíeí
mezi nás !«
»Ani to ne. Dovoltež mi však, bych ponechala pro
sebe toto tajemství své, kdybych je s vámi sdělila ihned,
nebyla bych vám již nijak k užitku.«
»Za jakým účelem nabízíte mně služby své ? Jaký
prospěch vede vás?«
489 —
18
article
Návštěvnice pohlédla rovněž pronikavě na koman-
danta i odvětila hlasem velmi pevným
»Pane komandante, vy hledáte Stacka, aneb lépe ře-
čeno, pana z Felzenu, snažíce se tak dosíci opět doku-
mentův, jež nepochybně odnesl, abyste mohli dle toho
změniti plány své. A hledáte ho nejen proto, nýbrž také.
abyste poznati mohli Francouze, kterýž spáchal pokus vra-
žedný na agentu vašem. Přáli byste si poznati tohoto pře-
devším a zatknouti jej nejprve, abyste potrestali jej zá
čin, kterýž spáchal — však nejen to: abyste jeho prostřed-
nictvím mohli vypátrati i stopu jiných a zjednati v afféře
té úplné jasno . ..«
Dáma umlkla.
Komandant pravil jena
»Pokračujte, madame. Poslouchám vás skutečně
velmi pozorně.«
»Co vás však mučí a mrzí nejvíce, jest, že se do-
mníváte, že pikle vyzvědačův sahají až sem, až k vám.
I míníte, že byste polapením útočníka ze silnice bezonské
také je odhalili a dostali v moc svou. Tak aspon
doufáte!«
»Dobře usuzujete, madame!«
Tvář návštěvnice zasmušila se poněkud, neboť Fe-
dora viděla v tónu, jakým slova ta byla pronešena, lehký
přízvuk výsměchu.
»Promiňte mi, pane komandante! Pravíte si: tot
intrikářka, jež chce vlouditi se do přízně naší. Mýlíte se.
Pokládáte-li ale služby mé za zbytečné, promiňte, že jsem
vás vyrušila.«
Dáma povstala.
Zaprodání nopřitel.
Stack
Francouz
Felzen