1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. června.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Japonská porážka.
Z Londýna, 16. června. Z Čífu sdělují
Z ruského pramene došly zprávy, že J a pone
utrpěli severně od Kaičau těžkou porážku.
Němec jeden dostal telegram, dle kterého byl
Japonci před Port Arturem por-
ženi a Rusové v Čifu oslavoval
toto vítězství.
Zamýšlené spojení ruských loďstev.
Z Londýna, 16. června. Angličtí námořníci
projevují mínění, že admirál Skrydl o
učiní zoufalý pokus spojiti své
loďstvo s loďstvem portarturským.
Čeká, až ho dojde zpráva, že cesta z Port
Arturu je uvolněna a pak že správky lodí, které
se měly vykonat, jsou hotovy. Postup generála
Oku proti pevnosti přiměl Rusy, aby odvážili se
výpadu a stůj co stůj podnikli boj s admirálem
Togem. Zde v Londýně se odhodlání to schva-
luje, poněvadž všechno bude pro Rusy lépe,
než aby bylo loďstvo jejich chyceno do pasti.
Z Tokia, 15. června. (»Zeit«). O polednách
slyšeti bylo kanonádu u ostrova Tsušimi. Myslí
se, že ruskému loďstvu vladivostocké-
mu podařilo se uniknouti směrem zá-
padním. Nedaleko Okinčimy napadly válečné
lodi ruské 3 japonské obchodní parníky, které,
jsouce rýchlejší, unikly.
Z Tokia, 15. června. (»Zeit«). Deset ob-
chodních parníků japonských se
pohřešuje. Jest obava, že byly zajaty lod-
stvem vladivostockým.
Postup ruského vojska na jih.
Z Nučvanu, 15. června. (»Daily Mail«.)
Silné vojsko ruské hnulo se od Liaojanu již-
ním směrem ke Kaiču. Účelem tohoto
manévru je prý uvolnění Port
Arturu. On souvisí patrně se změněnou
taktikou Kuropatkinovou (?).
Očekávaná bitva.
Z Tokia, 15. června. (»Zeit«.) Nepočala-li
již, tedy každou chvíli počne velká bit va
v průsmyku motienském. Rusů je
tam 14.000.
—ch. Z Londýna, 15. června. Z Tokia se
oznamuje, žej na průsmyku motienském schy-
luje se k veliké bitvě. Rusové mají tu na
Němec
Japonec
Artur
Rus
Skrydl
Londýn
Port Artur
Togo
Tokio
Daily Maila
6
article
UDN
UDN
40.000 mužů; Japoncike 30.000, ale velmi
silné dělostřelectvo. Každé chvíle se očekávaj
zprávy o bitvě.
Japoncike
7
article
Zajmutí čínských lodí s proviantem
Zajmutí čínských lodí s proviantem
do Port Arturu.
—ch. Z Nučvanu, 15. června. Francouzský
parník, jenž sem přibyl, sděluje, že j apon
ské loďstvo zajalo čínské džunky
vezoucí do Port Arturu Rusům zá
soby masa.
Bitva armády Stakelberkovy.
—ch. Z Londýna, 15. června. Sděluje s
z Liaojanu, že u Wafantianu došlo k nové,
značné bitce Japonců s armádou Stakelber-
kovou, ve které tento Japonce zatlačil a po
stoupil o 10 kilometrů k Port Arturu blíže.
K výpadu ruských lodí z Port
Arturu.
Ke zprávě o výpadu ruských lodí (křižáku
»Novik« a 10 lodic torpédových) z Port Arturu
oznamuje se z Londýna, tedy se strany ja-
ponské: Vjezd do přístavu portarturského není
o nic více volným, než byl dne 15. května t. r.
v den, kdy japonská loď »Hatsuse« se potopila
a kteréhožto dne také ruský křižák »Novik« se
řadou torpédových lodic z přístavu vyplul. »No-
vik« je totiž nejužší z velkých ru-
ských lodí v Port Arturu. Je toliko 12
metrů široký. Tím vysvětluje se, že vždy jenom
»Novik« ze zataraseného přístavu vybíhá a žádná
jiná ruská loď velkého typu.
Spojené loďstvo japonské.
Z Tokia, 15. června. Loďstvo admirála
Kanimury, jež mělo úkol střežiti pohyby
loďstva vl adivostockého, spojilo se
včera u ostrova Čimusy s loďstvem admirála
Toga. Togo přijal vrchní velení nad spojenou
eskadrou, která má dle všeho úkol svésti veli
kou námořní bitvu s loďstvem portarturským.
Jak žije vrchní velitel ruské
armády na bojišti.
Z Londýna, 15. června. Z ruského hlav-
ního stanu v Liaojanu se sděluje: Celé vrchní
velení a každý pohyb ruské armády na bojišti
řídí se nyní ze železničního vagonu, v němž
Kuropatkin pracuje, jí i přespává. Vagon
zařízen jest jako byt: má salonek, pracovnua
ložnici. Ačkoliv je menší postavy, vyniká vždy
Kuropatkin nad své okolí, byť uniformy jeho
Artur
Artur Rus
Japonec
Kanimura
Londýn
Port Artur
Tokio
Togo
Wafantian
8
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
druhů byly sebe lesklejšími. Mezi vojíny má
pověť přísného, ale vždy spravedlivého velitele;
jeho slovo je zákonem.
Důstojníci hledí k němu s neobmezenou
důvěrou a nadšením; prostému vojínu jest ide-
álem. Cizí vojenští attaché velice si ho váží a
jsou jednosvorného mínění o výborných jeho
vlastnostech jako vojevůdce a stratéga. Kuro-
patkin vzdor svému věku zůstává vojínem
v pravém slova smyslu. Přes den nepopřeje si
odpočinku, vyjma nejvýše po obědě půlhodinnou
siestu, panuje-li velké vedro. A to ještě zabývá
se lekturou nějakého novějšího literárního díla.
Telegramy z bojiště dodávají se mu, jakmile
dojdou, nechť je to ve dne či v noci. Sám tak
nařídil.
Ji dobře, ač jednoduše a ve chvatu; zřídka
kdy zůstane při tabuli přes půl hodiny. Vína
pije velmi mírně a vykouří po obědě jeden neb
dva doutníky. Vstává o 7. hodině ranní a ke
12. hodině noční jde spat, když byl odeslal de-
peše na cara, v nichž sděluje mu resumé den-
ních událostí. Ranní hodiny věnuje úvahám
strategickým a korrespondenci. Na to sedne na
koně a vykoná objížďku po táboře v Liaojanu.
Odpoledne přijímá návštěvy a čte rapporty, které
mu generálové z bojiště zasílají o stavu svých
oddilů. Velmi často navštěvuje lazarety, aby
dodával útěchy nemocným a zraněným. Nikdy
neschází na stanici, kdykoliv přijede vlak s ra-
něnými a nemocnými a rozdíli mezi ně došlé
podpory z Petrohradu. Těm raněným, kteří se
v boji vyznamenali, udili medaille.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Kura
Petrohrad
10
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Věci slezské.
Z Vídně, 16. června. Dvě zajímavé,
pozoruhodné a vážné zprávy došly
z hlavního města vévodství slezského. Všeně-
mecký denník totiž oznamuje: »Slované slezští
o letošních Letnicích na příslušném vídeňském
centrálním místě vymohli si záruky, že počínaje
příštím školním rokem na ústavě
kej vzdělání učitelů v Opavě zřídí
se parallelka česká, na ústavě ke
vzdělání učitelů v Těšíně pak
parallelka polská.«
»Na všechen způsob« — dodává žurnál —
»němečtí poslanci slezští učiní dobře, vyšetří-li
věc, aby svévolnému poslovaňování Slezska v čas
zabránili.«
Slovan
Vídeň
Všeň
Opava
Těšín
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
U „Pacolda“e.
Obrázek z techniky.
12
article
U „Pacolda“ zovou se v obecné mluvě
technické tři prostorné místnosti v budově české
techniky ve druhém poschodí, sloužící za rý-
sovny posluchačům přednášek c. k. dvorního
rady Pacolda. Pracuje se v nich za širokýmia
dlouhými stoly po celý den. Ve spoustě prken,
pravítek a papíru možno viděti nachýlené po-
stavy jednotlivých „pilníků“ nad svými pracemi.
Rýsuje se od rána do večera a hlučno je stále
jak v úle. Zde přetřásají se všechny zprávy.
které přinesly ranní noviny, zkritisuje válka
rusko-japonská, probírá se politika, vypravují se
rozmanité veselé historky z předešlého dne,
druh dobírá si druha dobrými i špatnými vtipy.
sem tam si notují jednotlivci přerozmanité me-
lodie, které se jim od včerejška nevykouřily
z hlavy, chvílemi dá se jich strhnout ke zpěvu
i více, tak že rozmanité písničky zaznívají rý-
sovnou celým sborem a zase hned na to hřm
álem salvy smíchu a tak za samého ruchu a
šumu ubíhají denní hodiny. Sem tam si někdo
zabručí, když se mu práce zrovna nedaří
a ti, kteří nejméně dělají, hubují po celý den
na strašnou dřinu.
Pacold
13
article
Zde slibuje někdo velkou odměnu za ciga-
retu, pohlížeje labužnicky na souseda, který
nachýlen nad prací, s tužkou a pravítkem v ruce,
pokuřuje s úctyhodnou vážností z dlouhé dýmky.
Tam zase někdo „pořádnější“ neví, jakou
barvou má naznačit na výkresu železo a hledí
se obohatiti o tuto novou moudrost u některého
ze svých sousedů, při čemž leckde, zvláště na-
razí-li nešťastnu náhodou na někoho, kdo právě
uvažuje o těžké finanční krisi neb o hamižnosti
a nevěře ženského pokolení, dostává se mu uví-
tání ne zrovna nejlepšího. Když konečně dosáhl,
co chtěl vědět, shání zase barvu a štětec, po pří-
padě i miskr nebo jiné ku práci nutně potřebné
věci a tak za pilného namáhání mu ty hodiny
také ubíhají.
Občas přichází nováček, který dosud rýso-
vati nezačal, s údivem pohlíží na práce svých
pilnějších kollegů a křižuje se, kdy to všecko
také udělá.
Rýsovny procházejí páni assistenti, zasta-
vujíce se u jednotlivých posluchačů; udílejí rady
a pomoci v nesnázi a přijímají práce již hotové.
Mnozí posluchači tráví v rýsovně celý den.
Odstěhují si sem všechny potřebné rekvisity a
vycházejí odtud jenom na jednotlivé přednášky,
vracejíce se po nich opět do rýsovny, aby dále
rýsovali „Pacolda“, jakž v krátkosti mezi sebou
práce tohoto oboru nazývají.
Však nerýsuje se tu jenom „Pacold“, nýbrž
i jiné práce se zde provádějí. Dosti často možno
14
article
spatřiti jednotlivce, jak pilně kopírují od svých
pořádnějších kollegů rysy a tabulky pro jiný,
předmět. Také celé porady se pořádají, vy-
skytne-li se nějaký záhadný a těžký úkol.
K polednímu se rýsovna pomalu vyprazd-
ňuje. Jde se na oběd. Po obědě se začíná znova
pracovat a pracuje se nebo také nepracuje, čili
jenom baví až do večera, kdy i ten nejpilnější
dá se zvábit usměvavou přírodou a vychází, aby
na procházce narovnal svůj po celý den ohnutý
kříž a popřál plicím trochu čerstvého vzduchu.
Též jedno velmi blahodárné zařízení mají
u „Pacolda“. Vstoupí-li do rýsovny někdo za
jiným účelem, než aby tam rýsoval, na příklad
přijde-li tam někdo vyhledat svého kollegu, se
kterým potřebuje velmi nutně mluvit, ať již za
účelem „pumpování“ nebo kterýmkoli jiným,
rozlehne se po celé rýsovně volání „kybic“ a již
nejbližší kollega spěchá k milému hostu s po-
kladničkou „Husova fondu“, která jest zde za
tím účelem přichystána a zadržený kybic musí
zaplatili za svou návštěvu nepatrné vstupné
aspoň jednoho krejcaru. Zařízení to ukázalo se
býti velmi výhodným a zavedeno jest i v ostat-
ních rýsovnách.
Že se již blíží spěšným krokem konec škol-
ního roku, možno pozorovati i u „Pacolda“.
Stále plno a pile nevídaná. Opozdilci dohánějí,
co zameškali a ostatní dodělávají poslední práce,
aby se mohli věnovati zase věcem jiným. Každý
by rád měl do prázdnin „Pacolda“ s krku.
Kamil Otto.
Husův
Kamil Otta