ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0fe81fc0-71f1-11dc-a25f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 20 celkem · entity: person 62, place 26, work 5, org 10
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 164. ze dne 15. června 1904.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Vlci v rouše beránčím. Z Paříže se ozna- muje: Bohatý Ital signor Vitelli navštívil onehdy odpoledne basiliku Sacre Coeur na Montmartru, kde jej oslovili dva italští mniši. Pravili, že v něm po- znali krajana a poněvadž prý v Paříži nejsou obe- známeni, žádali ho, aby je dovedl do restaurace vhodné pro duchovní. Vitelli vydal se s mnichy na cestu a z vděčnosti za jeho ochotu nabídl mu jeden z mnichů škapulíř, který prý posvětil sám zakladatel jejich řádu. Trval na tom, že sám připevní svému průvodčímu vzácnou relikvii na prsa mezi košilía vestou, načež se ubírali dále a k ulici Ramey. Zde pravil druhý mnich: »Hleďme, tu je ulice Ramey teď už vím, kudy kam«. — Vitelli se jim poroučel ale záhy zpozoroval, že mu chybí tobolka s 1200 franky a zlaté hodinky. Policii se podařilo, vypá trati zloděje a zjistit, že to byli dva Angličané, kteří se vydávali za mnichy = K americké výpravě do Tripolisu na vypro- štění amerického příslušníka dra. Perdikarisa, podá- vají anglické časopisy následující zajímavou para- lellu: Vypravení silného válečného loďstva ameri- ckého vzbuzuje vzpomínku na Američana Williama Eatona, jenž byl americkým konsulem v Tunisu,v době, kdy mladé loďstvo Spojených států bilo se s válečným loďstvem paše tripolisského. Je tomu právě sto let. Eaton seznámil se s jakýmsi Hame- tem Caramellim, jenž měl nároky na trůn tripolisský, anebo aspoň tak tvrdil. Caramelli navrhl Eatonovi, aby mu pomohl vypuditi pašu tripolisského, začež
Vlk Ital Vitelli Ramey Angličan Američan Eaton Caramelli Paříž Tripolis Tunis spojený stát Eaton Ham Sacre Coeur Montmartre
4 article
Caramelli byl ochoten uzavříti přátelský svazeks americkou republikou. Eaton, jemuž se tato myšlenka líbila, odebral se do Ameriky, kdež byl tehdáž pre- sidentem Jefferson, nikterak příznivý dobrodružným podnikum. Avšak ministři Jeffersonovi přece potají přistoupili na návrh odvážného Eatona. Dali mu na srozuměnou, že zdaří-li se jeho podnik, bude z něho míti vláda Spojených států všechen prospěch, ale zhatí-li se, musí on sám nésti všechny následky ne- zdaru. Dostav titul »agent severoamerického námoř- nictva přibyl Eaton v prosinci 1904 do Kahýry odjel s Hametem do Alexandrie. Zde najali vojsko 500 mužů, mezi nimiž 100 křesťanů z Alexandrie. V době, kdy president Jefferson při druhém svém nastolení pronášel řeč ke shromažděným členům sněmoven, podnikl Eaton v čele svého sboru s od- vahou nového Alexandra výpravu 500 anglických mil pouští. Sbor jeho dostal se vskutku až do Derne. Paša tripolisský dostal strach, zejmena když se sou- časně objevilo americké loďstvo pod kommodorem Barronem před rejdou tripolisskou a počal s vládou americkou vyjednávat. Ale přes to nedostal se Hamet Caramelli na trůn tripolisský a nároky Williama Eatona na náhradu nebyly nikdy uspokojeny. Zemřel roku 1811. Dosud žije vzpomínka na onu výpravu v Kahýře mezi tamními četnými americkými přísluš- níky, potomky onoho sta křesťanů, kteří pro svoje účastenství na první africké výpravě pod hvězdným praporem Unie vesměs byli prohlášeni za občany americké.
Caramelli Jefferson Paša Barron Hamet Caramelli Eaton Amerika spojený stát Kahýr Hamet Alexandrie Eaton sněmovna
5 article
= Hrozné vraždy na lodi. Přítel našeho listu píše nám z Tripolisu: Po dlouhém pronásledování podařilo se zdejším četníkům zatknouti nejnebezpeč- nějšího loupežníka celého okolí, Aladina Pachtikiona, který byl postrachem venkovského obyvatelstva. Z po- čátku byl podloudníkem a provozoval obchod s haši- šem do Egypta, kterým se zde zabývá mnoho lidí. jelikož je velmi výnosný. Posledně dohodl se s ka- pitánem jedné plachetní lodi, by dovezli tajně několik tisíc kilogramů hašiše na egyptský břeh, přislíbiv mu. že mu zpeněží bohatě i hašiš, který koupí na svůj účet. Proto náležela velká čásť nákladu kapitánovi.
Pachtikion Tripolis Egypt
6 article
Když se loď přibližovala k Alexandrii, zastihla ji silná bouře, která ji zahnala na africký břeh a vrhla ji na písek. Jelikož tamější pobřeží jest pusté a není pod dozorem anglických celních lodí, nalezali se tam podloudníci v bezpečí a kapitán s posádkou pracoval, by stáhl loď s písku. To trvalo několik dnů. Mezitím odebral se Pachtikion na břeh a vyhledal tamější Beduiny, s kterými se dorozuměl, by vyloupili lod. K účelu tomu odebral se s nimi v noci na loď a pře- kvapiv spícího kapitána a mužstvo, zavraždil je vše- chny a hodil mrtvoly jejich do moře. Potom odnesl s Beduiny hašiš na břeh a odtud tajně do Egypta. kde ho prodal. Jelikož při tom okradl své společníky. prozradili ho, ale podařilo se mu uniknouti do Reckaa vrátiti se zase sem. Netrvalo to však dlouho a do- věděl se od policie, že mu hrozí nebezpečí a proto utekl do okolních hor, odkud do dnes provozoval lou- pežnictví a zavraždil několik lidí, by je oloupil; mimo to spáchal mnoho jiných zločinů. Z prozatímního vy- šetřování vychází na jevo, že má mnoho spojencůa ochránců v různých kruzích obyvatelstva. Tripolis je totiž středem výroby a obchodu s hašišem a protoí podloudníků, kteří ho dovážejí tajně do Tureckaa do Egypta, aniž jim v tom řecké úřady brání. Obchod ten jest ovšem, jak jsme připomenuli, velmi výnosný, ale má za následek, že se mnoho lidí a zvláště mlá- deže v Řecku oddává kouření hašiše a tím povstala hrozná demoralisace.
Alexandrie Egypt Tripolis Řecko
7 article
= Podivné dary divadelním výtečníkům. Z Lon- dýna se oznamuje: Oblíbení herci v Anglii bývají často zasypávání velmi podivnými dary. Tak na př. oznamuje zdejší jeden časopis, že primadonně jakéhos anglického divadla hozena byla při premiéře jakéhos kusu kytička, k níž byla připevněna malá juchtová tobolka na navštívenky, v níž vězela tisíciliberková bankovka. Neméně než sedmkrát v dosti dlouhých přestávkách opakoval se podivný tento dárek, aniž se umělkyni podařilo zjistit, kdo byl onen neznámý dárce. Teprve před nedávnem hodil v Londýně jakýsi starý pán obálku s novými penny v ceně 5 l. st. na jeviště děvčátku, jež vystupovalo v pantomimě na jednom předměstském divadle. Zejmena benefiční večery poskytují obecenstvu vítané příležitosti, aby svoje miláčky zasypávalo všemožnými dary, od pánve na beefsteak až k zelenině pro kuchyňskou potřebu. Podivný dárek dostal onehdy velmi oblíbený herec na velkém venkovském jevišti. Hrál ve velké panto- mimě úlohu cizopasníka Cadgia, jenž opatřen dým- kou s ohromnou hlavou volal občas do obecenstva: »Mohl by mi někdo přispěti trochou tabáku?« Při posledním představení pantomimy, jedva že proslovil známou svoji žádost, byl zasypán spoustou balíků a balíčků tabáku všeho druhu, z nichž přes 120 dopadlo na dosah ruky hercovy.
Lon Anglie Londýn
8 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 6. června 1904: Rückrova Božena, dcera sluhy, 19 měs., 884—I. Němec Jan, advokátní úřadník, 31 rok, 23—VI. Fukar Josef, úřadník rak. stát. dráhy 85 roků, 4—II. Mazanec Karel, syn kovářského po- mocníka, 14 měs., 111—VI. Břehovských Anna, 9 dní, 492—II. Rungová Františka, vdova po telegr. zřízenci, 67 roků, 20—I. Šefl Vilém, syn slévače, 7 n., 579—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Hromádková Marie, tovární dělnice, 40 roků. — U Milosrdných sester: Woletzová Terezie, býv. opatrovnice, 71 r. Klouček Josef, dělník, 80 roků. Podlešák Jan, 20 roků. Dne 7. června 1904: Mengeová Josefa, manž. c. k. expeditora, 74 roky, 1072—I. Plackova Alžběta, dcera řemenáře, 2 roky, 1664—II. Králová Anna, man- želka sládka, 28 roků, 79—VIII. Havlíkova Anna, dcera měst. zřízence, 31/2 měs., 1803—II. Vondráčková Ce- cilie, manželka domovníka, 72 roky, 379—III. Krisa- nová Magdalena, vdova, 84 roky, 606—III. Lísková Františka, manželka zámečníka, 27 roků, 630—VII. Routa Josef, krejčí, 68 roků, 533—II. Nováková Josefa, dělnice, 48 roků, 7—VIII. Kýhosova Františka, dcera dělnice, 9 měs., 243—VIII. Pek Václav, sladovnický pomocník, 38 roků, 534—VIII. Feldmannová Lota, soukromnice, 68 roků, 791—I. Hotovec Theodor, syn tiskaře, 3 roky, 230—VII. Adámek Josef, knihař, 41r. 393—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Te- sárková Marie, manželka rolníka, 53 roky. Podařil Alois, knihař, 52 roky, Šindelářová Barbora, almuž- nice, 66 roků.
Jan Josef Mazanec Karel I Šefl Vilém Klouček Podlešák Anna Havlíkův Magdaléna František Nováková Kýhosův Pek Feldmannová Lot I Hotovec Theodor Adámek Podařil Šindelářová Barbora Praha Rückrov Božena Břehovský Anno Rungová František Mengeová Josef Rout Josef Hromádková Marie Woletzová Terezia Tsárková Marie
9 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 15. června. 204. hra v předpl (4. čtvrtka.)
Král Praha národní divadlo
10 article
Tragedie člověka. Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický. Hudbu složil František Picka. Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka. Po předehře a druhém dějství přestávky. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.
Madách František Brábek Vrchlický Picek Kvapil Maďarsko
11 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. Ve středu 15. června. Ve prospěch kapelníka p. E. Starého. Novinka. Po čtvrté: Na pomoc Rusům. Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních. Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého. Baletní vložky tančí a nastudova paní Friesová- Janovská (blíže Palackého
E Starý Rus K Fořt E Hraška Starý Friesová Janovská Palacký Praha lidový divadlo
12 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Ve středu 15. června. Začátek o 7. hod. Cyklus frašky VII. FATINICA. Komická operetta o 3 jedn. Napsali Fr. Zell a R. Genéc. Přel, E. Züngel. Hudbu složil Fr. šl. Suppé. Režisér Josef Kubík. na Král.
R Genéc E Züngel Suppé Kubík Král Smíchov Francie
13 article Pištěkovo lidové divadlo vinohradeo
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeo Ve středu 15. června. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po třetí Nemanželské dítě
Pištěkův lidový divadlo
14 title
Veselohra o 3 jednáních. Napsal J. Misárek.
J Misárek
15 article
A na místě jiných slov důstojník odpověděl otázkou pouhou »Přicházíte mně, madame, tedy nabídnouti své služby?« Fedora odtušila hlasem pevným- »Zajisté.« Komandant podotkl »Děkuji vám, madame, za dobrou vůli, ale nevidím, jak byste mohla býti vy nám nápomocna v té afféře.« »Myslíte tak ?« »Ano, madame !« »Toť ale právě veliký omyl se strany vaší, pane komandante.« Komandant, stále zdvořile, opáčil: »V každém případě, madame, bylo by nutno zvěděti především, jakého druhu jsou služby, jež byste mínil prokázati zpravodajskému oddělení našemu a zdali by služby ty mohly nám přinésti užitek skutečný . . .« Fedora usmála se, ukazujíc při tom řadu skvost- ných zubů. »Nemáte ke mně důvěry, pane komandante, není-liž pravda? . . . To jest ovšem pochopitelno, neboť mne ne- znáte .. . Avšak pravím vám, pátráte nadarmo po věcech, jež snad já mohla bych vám pomoci odhahiti.« Ačkoli komandant Tardin dovedl se dobře ovládati, hnul sebou přece prudce při slovech těch. Vztýčil se v křesle svém a loket opíraje o stůl psací, naklonil hlavu v před, hledě více nežli zrakem svým vniknouti v zrak ženin. A zároveň tázal se
Fedora
16 article »Po čem pátráme marně, madame — podle vašich
»Po čem pátráme marně, madame — podle vašich slov ?«
17 title
Fedora Rominěvna.
Fedora Rominěvna
18 article
V tutéž hodinu komandant Tardin byl málem pr hotov s vyřizováním pošty denní a rapportů běžný když tu kdosi zaklepal na dvéře jeho pracovny. Zvolal: »Vstupte!« Heugg se objevil. »Pane komandante, dáma jakás přeje si s vámi mlu- viti. Zde její navštívenka.« A Heugg podával důstojníku lístek parfumovaný, elegantního rázu. Komandant četl na navštívence:
19 article
Fedora Rominěv na. Boulevard de Courcelles. Číslo 187.
Rominěv Courcelles
20 article
Kde jest osoba ta? »Čeká dole, pane komandante; Chartier přinesl mi nahoru lístek její.« Komandant rozmýšlel se chvílenku. Potom položiv lístek na psací stůl svůj, pravil Heuggovi: Zaprodáni nopřiteli.