1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 164. ze dne 15. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vlci v rouše beránčím. Z Paříže se ozna-
muje: Bohatý Ital signor Vitelli navštívil onehdy
odpoledne basiliku Sacre Coeur na Montmartru, kde
jej oslovili dva italští mniši. Pravili, že v něm po-
znali krajana a poněvadž prý v Paříži nejsou obe-
známeni, žádali ho, aby je dovedl do restaurace
vhodné pro duchovní. Vitelli vydal se s mnichy na
cestu a z vděčnosti za jeho ochotu nabídl mu jeden
z mnichů škapulíř, který prý posvětil sám zakladatel
jejich řádu. Trval na tom, že sám připevní svému
průvodčímu vzácnou relikvii na prsa mezi košilía
vestou, načež se ubírali dále a k ulici Ramey. Zde
pravil druhý mnich: »Hleďme, tu je ulice Ramey
teď už vím, kudy kam«. — Vitelli se jim poroučel
ale záhy zpozoroval, že mu chybí tobolka s 1200
franky a zlaté hodinky. Policii se podařilo, vypá
trati zloděje a zjistit, že to byli dva Angličané, kteří
se vydávali za mnichy
= K americké výpravě do Tripolisu na vypro-
štění amerického příslušníka dra. Perdikarisa, podá-
vají anglické časopisy následující zajímavou para-
lellu: Vypravení silného válečného loďstva ameri-
ckého vzbuzuje vzpomínku na Američana Williama
Eatona, jenž byl americkým konsulem v Tunisu,v
době, kdy mladé loďstvo Spojených států bilo se
s válečným loďstvem paše tripolisského. Je tomu
právě sto let. Eaton seznámil se s jakýmsi Hame-
tem Caramellim, jenž měl nároky na trůn tripolisský,
anebo aspoň tak tvrdil. Caramelli navrhl Eatonovi,
aby mu pomohl vypuditi pašu tripolisského, začež
Vlk
Ital
Vitelli
Ramey
Angličan
Američan
Eaton
Caramelli
Paříž
Tripolis
Tunis
spojený stát
Eaton
Ham
Sacre Coeur
Montmartre
4
article
Caramelli byl ochoten uzavříti přátelský svazeks
americkou republikou. Eaton, jemuž se tato myšlenka
líbila, odebral se do Ameriky, kdež byl tehdáž pre-
sidentem Jefferson, nikterak příznivý dobrodružným
podnikum. Avšak ministři Jeffersonovi přece potají
přistoupili na návrh odvážného Eatona. Dali mu na
srozuměnou, že zdaří-li se jeho podnik, bude z něho
míti vláda Spojených států všechen prospěch, ale
zhatí-li se, musí on sám nésti všechny následky ne-
zdaru. Dostav titul »agent severoamerického námoř-
nictva přibyl Eaton v prosinci 1904 do Kahýry
odjel s Hametem do Alexandrie. Zde najali vojsko
500 mužů, mezi nimiž 100 křesťanů z Alexandrie.
V době, kdy president Jefferson při druhém svém
nastolení pronášel řeč ke shromažděným členům
sněmoven, podnikl Eaton v čele svého sboru s od-
vahou nového Alexandra výpravu 500 anglických mil
pouští. Sbor jeho dostal se vskutku až do Derne.
Paša tripolisský dostal strach, zejmena když se sou-
časně objevilo americké loďstvo pod kommodorem
Barronem před rejdou tripolisskou a počal s vládou
americkou vyjednávat. Ale přes to nedostal se Hamet
Caramelli na trůn tripolisský a nároky Williama
Eatona na náhradu nebyly nikdy uspokojeny. Zemřel
roku 1811. Dosud žije vzpomínka na onu výpravu
v Kahýře mezi tamními četnými americkými přísluš-
níky, potomky onoho sta křesťanů, kteří pro svoje
účastenství na první africké výpravě pod hvězdným
praporem Unie vesměs byli prohlášeni za občany
americké.
Caramelli
Jefferson
Paša
Barron
Hamet Caramelli
Eaton
Amerika
spojený stát
Kahýr
Hamet
Alexandrie
Eaton
sněmovna
5
article
= Hrozné vraždy na lodi. Přítel našeho listu
píše nám z Tripolisu: Po dlouhém pronásledování
podařilo se zdejším četníkům zatknouti nejnebezpeč-
nějšího loupežníka celého okolí, Aladina Pachtikiona,
který byl postrachem venkovského obyvatelstva. Z po-
čátku byl podloudníkem a provozoval obchod s haši-
šem do Egypta, kterým se zde zabývá mnoho lidí.
jelikož je velmi výnosný. Posledně dohodl se s ka-
pitánem jedné plachetní lodi, by dovezli tajně několik
tisíc kilogramů hašiše na egyptský břeh, přislíbiv mu.
že mu zpeněží bohatě i hašiš, který koupí na svůj
účet. Proto náležela velká čásť nákladu kapitánovi.
Pachtikion
Tripolis
Egypt
6
article
Když se loď přibližovala k Alexandrii, zastihla ji
silná bouře, která ji zahnala na africký břeh a vrhla
ji na písek. Jelikož tamější pobřeží jest pusté a není
pod dozorem anglických celních lodí, nalezali se tam
podloudníci v bezpečí a kapitán s posádkou pracoval,
by stáhl loď s písku. To trvalo několik dnů. Mezitím
odebral se Pachtikion na břeh a vyhledal tamější
Beduiny, s kterými se dorozuměl, by vyloupili lod.
K účelu tomu odebral se s nimi v noci na loď a pře-
kvapiv spícího kapitána a mužstvo, zavraždil je vše-
chny a hodil mrtvoly jejich do moře. Potom odnesl
s Beduiny hašiš na břeh a odtud tajně do Egypta.
kde ho prodal. Jelikož při tom okradl své společníky.
prozradili ho, ale podařilo se mu uniknouti do Reckaa
vrátiti se zase sem. Netrvalo to však dlouho a do-
věděl se od policie, že mu hrozí nebezpečí a proto
utekl do okolních hor, odkud do dnes provozoval lou-
pežnictví a zavraždil několik lidí, by je oloupil; mimo
to spáchal mnoho jiných zločinů. Z prozatímního vy-
šetřování vychází na jevo, že má mnoho spojencůa
ochránců v různých kruzích obyvatelstva. Tripolis je
totiž středem výroby a obchodu s hašišem a protoí
podloudníků, kteří ho dovážejí tajně do Tureckaa
do Egypta, aniž jim v tom řecké úřady brání. Obchod
ten jest ovšem, jak jsme připomenuli, velmi výnosný,
ale má za následek, že se mnoho lidí a zvláště mlá-
deže v Řecku oddává kouření hašiše a tím povstala
hrozná demoralisace.
Alexandrie
Egypt
Tripolis
Řecko
7
article
= Podivné dary divadelním výtečníkům. Z Lon-
dýna se oznamuje: Oblíbení herci v Anglii bývají
často zasypávání velmi podivnými dary. Tak na př.
oznamuje zdejší jeden časopis, že primadonně jakéhos
anglického divadla hozena byla při premiéře jakéhos
kusu kytička, k níž byla připevněna malá juchtová
tobolka na navštívenky, v níž vězela tisíciliberková
bankovka. Neméně než sedmkrát v dosti dlouhých
přestávkách opakoval se podivný tento dárek, aniž
se umělkyni podařilo zjistit, kdo byl onen neznámý
dárce. Teprve před nedávnem hodil v Londýně jakýsi
starý pán obálku s novými penny v ceně 5 l. st. na
jeviště děvčátku, jež vystupovalo v pantomimě na
jednom předměstském divadle. Zejmena benefiční
večery poskytují obecenstvu vítané příležitosti, aby
svoje miláčky zasypávalo všemožnými dary, od pánve
na beefsteak až k zelenině pro kuchyňskou potřebu.
Podivný dárek dostal onehdy velmi oblíbený herec
na velkém venkovském jevišti. Hrál ve velké panto-
mimě úlohu cizopasníka Cadgia, jenž opatřen dým-
kou s ohromnou hlavou volal občas do obecenstva:
»Mohl by mi někdo přispěti trochou tabáku?« Při
posledním představení pantomimy, jedva že proslovil
známou svoji žádost, byl zasypán spoustou balíků a
balíčků tabáku všeho druhu, z nichž přes 120 dopadlo
na dosah ruky hercovy.
Lon
Anglie
Londýn
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 6. června 1904: Rückrova Božena, dcera
sluhy, 19 měs., 884—I. Němec Jan, advokátní úřadník,
31 rok, 23—VI. Fukar Josef, úřadník rak. stát. dráhy
85 roků, 4—II. Mazanec Karel, syn kovářského po-
mocníka, 14 měs., 111—VI. Břehovských Anna, 9 dní,
492—II. Rungová Františka, vdova po telegr. zřízenci,
67 roků, 20—I. Šefl Vilém, syn slévače, 7 n., 579—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Hromádková
Marie, tovární dělnice, 40 roků. — U Milosrdných
sester: Woletzová Terezie, býv. opatrovnice, 71 r.
Klouček Josef, dělník, 80 roků. Podlešák Jan, 20 roků.
Dne 7. června 1904: Mengeová Josefa, manž.
c. k. expeditora, 74 roky, 1072—I. Plackova Alžběta,
dcera řemenáře, 2 roky, 1664—II. Králová Anna, man-
želka sládka, 28 roků, 79—VIII. Havlíkova Anna, dcera
měst. zřízence, 31/2 měs., 1803—II. Vondráčková Ce-
cilie, manželka domovníka, 72 roky, 379—III. Krisa-
nová Magdalena, vdova, 84 roky, 606—III. Lísková
Františka, manželka zámečníka, 27 roků, 630—VII.
Routa Josef, krejčí, 68 roků, 533—II. Nováková Josefa,
dělnice, 48 roků, 7—VIII. Kýhosova Františka, dcera
dělnice, 9 měs., 243—VIII. Pek Václav, sladovnický
pomocník, 38 roků, 534—VIII. Feldmannová Lota,
soukromnice, 68 roků, 791—I. Hotovec Theodor, syn
tiskaře, 3 roky, 230—VII. Adámek Josef, knihař, 41r.
393—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Te-
sárková Marie, manželka rolníka, 53 roky. Podařil
Alois, knihař, 52 roky, Šindelářová Barbora, almuž-
nice, 66 roků.
Jan
Josef
Mazanec
Karel
I Šefl
Vilém
Klouček
Podlešák
Anna
Havlíkův
Magdaléna
František
Nováková
Kýhosův
Pek
Feldmannová Lot
I Hotovec
Theodor
Adámek
Podařil
Šindelářová
Barbora
Praha
Rückrov Božena
Břehovský Anno
Rungová František
Mengeová Josef
Rout Josef
Hromádková Marie
Woletzová Terezia
Tsárková Marie
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 15. června.
204. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Maďarsko
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 15. června.
Ve prospěch kapelníka p. E. Starého.
Novinka. Po čtvrté: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních.
Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého.
Baletní vložky tančí a nastudova paní Friesová-
Janovská
(blíže Palackého
E Starý
Rus
K Fořt
E Hraška
Starý
Friesová
Janovská
Palacký
Praha
lidový divadlo
12
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve středu 15. června.
Začátek o 7. hod.
Cyklus frašky VII.
FATINICA.
Komická operetta o 3 jedn. Napsali Fr. Zell a R.
Genéc. Přel, E. Züngel. Hudbu složil Fr. šl. Suppé.
Režisér Josef Kubík.
na Král.
R Genéc
E Züngel
Suppé
Kubík
Král
Smíchov
Francie
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeo
Pištěkovo lidové divadlo vinohradeo
Ve středu 15. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí
Nemanželské dítě
Pištěkův lidový divadlo
14
title
Veselohra o 3 jednáních. Napsal J. Misárek.
J Misárek
15
article
A na místě jiných slov důstojník odpověděl otázkou
pouhou
»Přicházíte mně, madame, tedy nabídnouti své
služby?«
Fedora odtušila hlasem pevným-
»Zajisté.«
Komandant podotkl
»Děkuji vám, madame, za dobrou vůli, ale nevidím,
jak byste mohla býti vy nám nápomocna v té afféře.«
»Myslíte tak ?«
»Ano, madame !«
»Toť ale právě veliký omyl se strany vaší, pane
komandante.«
Komandant, stále zdvořile, opáčil:
»V každém případě, madame, bylo by nutno zvěděti
především, jakého druhu jsou služby, jež byste mínil
prokázati zpravodajskému oddělení našemu a zdali by
služby ty mohly nám přinésti užitek skutečný . . .«
Fedora usmála se, ukazujíc při tom řadu skvost-
ných zubů.
»Nemáte ke mně důvěry, pane komandante, není-liž
pravda? . . . To jest ovšem pochopitelno, neboť mne ne-
znáte .. . Avšak pravím vám, pátráte nadarmo po věcech,
jež snad já mohla bych vám pomoci odhahiti.«
Ačkoli komandant Tardin dovedl se dobře ovládati,
hnul sebou přece prudce při slovech těch.
Vztýčil se v křesle svém a loket opíraje o stůl
psací, naklonil hlavu v před, hledě více nežli zrakem
svým vniknouti v zrak ženin.
A zároveň tázal se
Fedora
16
article
»Po čem pátráme marně, madame — podle vašich
»Po čem pátráme marně, madame — podle vašich
slov ?«
17
title
Fedora Rominěvna.
Fedora Rominěvna
18
article
V tutéž hodinu komandant Tardin byl málem pr
hotov s vyřizováním pošty denní a rapportů běžný
když tu kdosi zaklepal na dvéře jeho pracovny.
Zvolal:
»Vstupte!«
Heugg se objevil.
»Pane komandante, dáma jakás přeje si s vámi mlu-
viti. Zde její navštívenka.«
A Heugg podával důstojníku lístek parfumovaný,
elegantního rázu.
Komandant četl na navštívence:
19
article
Fedora Rominěv na.
Boulevard de Courcelles.
Číslo 187.
Rominěv
Courcelles
20
article
Kde jest osoba ta?
»Čeká dole, pane komandante; Chartier přinesl mi
nahoru lístek její.«
Komandant rozmýšlel se chvílenku.
Potom položiv lístek na psací stůl svůj, pravil
Heuggovi:
Zaprodáni nopřiteli.