1
masthead
V Praze, ve středu dne 15. června.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Válka.
Válka.
K situaci na bojišti.
6
article
Z Vídně, 15. června. »Zeitu« telegrafují
z Liaojanu: Mezi oběma předními strážemi ve
Vafanau blíže Saimatsi strhla se přede-
včírem prudká palba. Tato se roz-
šířila přes celou frontu mukden-
skou. Japonci se musili dáti na ústup.
Témuž listu telegrafuje se z Tokia: Plán
Kurokiův namířen jest patrně nejen proti
Liaojanu, nýbrž čelí také proti Mukdenu.
Kuropatkinovi má být zahražen
ústup. Podaří-li se plán Kurokiův, potom osvo-
bození Port Arturu je nemožným, potom také
železniční trať pro Kuropatkina na severu a jihu
je ohrožena a on bude obklíčen. Rozhodná
bitva je zcela blízkou.
Artur
Vídeň
Tokio
Mukden
7
article
Známka blizkého útoku na
Port Artur?
— ch. Z Říma, 15. června. »Corriere della
Serra« oznamuje z Tokia, že vojenští zástup-
cové cizích států v neděli pojedou na poloostrov
Kvantunský. Očekává prý se toho dne vel ký
útok na Port Artur.
—ch. Ze Šanchaje, 15. června. Lo
»Mandžuria« s několika důstojníky a válečnými
zpravodaji přistála v přístavu liaotunském. Jest
prý to znamení nastávajícího blízkého útoku n
Port Artur.
Z Port Arturu a jeho okolí.
—ch. Z Petrohradu, 14. června. Dosud
nedošlo žádné potvrzení zprávy o zranění gene-
rála Stessela. — Dle čínských zpráv z Port
Arturu vypraveny byly dva ruské
obrněné vlaky, vyzbrojené děly
z »Retvizanu«, aby napadly přední
japonskou čáru obléhací; po znač-
ném znepokojení hlídek vrátily se oba vlaky
poškozeny do Port Arturu. — Admirál Tog
poslal 42 čínských džunek, jež byly na cestě
z Čífu do Port Arturu, zpět.
U Port Arturu.
—ch. Z Petrohradu, 15. června. Z Muk
denu se oznamuje: Japonská armáda, Port
Artur oblehající, je rozložena mezi Inčenseiem
a Lunventonem. Kolující zde zprávy o prove
deném opětném útoku na Port Artur nedošly
potvrzení.
Pohyby ruského vojska.
—ch. Z Tokia, 15. června. 4000 Rusů
10 děly obsadilo opevněné místo u Lučau se-
verně od Inkau.
Artur
Lo
Mandžurio
Port
Muk
Inčenseie
Lunventon
Rus
Řím
Tokio
Port Artur
Petrohrad
Togo
Číf
Corriere della Serra
8
article
Obklíčení Port Arturu.
Z Petrohradu, 15. června. Dne 12. června
přibyli dva ruští důstojníci z Port Arturu do
Liaojanu. Proklouzli hlídkami ja-
ponskými. Vypravují, že Japonci ob-
kličují pevnost velmi těsně. V Port
Arturu však jsou zásoby dostatečné a nálada
dobrá.
Ruská mobilisace.
Z Petrohradu, 15. června. Sem přicházejí
denně oddíly prvního armádního sboru z vojen-
ského tábora u Krásného Sela. Dopravují se do
Moskvy. Proslýchá se, že bude v červene
mobilisován nový armádní sbor.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Artur
Japonec
Petrohrad
Krásný Selo
Moskva
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K vnitřní situaci.
Z Vídně, 15. června. Komentáry, jimiž
provázejí listy včerejší schůzi sněmu
království českého, jsou všechny na
jednu tóninu: na vládní. Také výklady »Reichs-
wehr«, která po nedlouhém upejpání stala se
favoritkou pana Arnošta Körbra a dnes Čechům
sladce dokazuje, že, chtějí-li dra. K ör-
bra poraziti, musí zanechati ob-
strukce a voliti normální oppo-
sici. Nynější kampaň sněmu českého nazývá
hlavním raportem, který prý byl svolán
proto, aby se vnuklo poznání oběma stranám,
že mají nechat obstrukce a proti-
obstrukce. Čechové zejmena mají prý pří-
čin dost, aby uvažovali, zdali skutečně jediným
cílem strany obstrukční může býti ministerstvo,
které má býti potřeno, neobratností zachovávati
při vesle. Snaď konečně v českém výkonném
výboru rozhodne se, má-li dr. Körber býti po-
ražen nebo podporován.
»Neue Freie Presse«, na které jsou
patrny stopy a následky abnormálních veder,
která tady jsou již po několik dní, opakuje své
staré říkání, že Čechové jsou vyděrači a lupiči,
že nic nesvedou proti Körbrovi a státu. Z cho-
vání nejvyššího maršálka zvláště a z chování
celého konservativního velkostatku vůbec soudí
tento list, že stará historická šlechta
nepočítá již se stranou svobodo-
myslnou, nýbrž se stranou jinou.
Své říkání končí proto tento žurnál slovy, která
vyznívají v jakousi bilanci: »Starými stali se Mla-
dočechové, česká šilechta je opouští.
Kníže Lobkovic nejeví žádné vřelé účasti
pro né; brzy budou opuštěni docela. Finanční
potřeby země, velmi zdaněné, naléhají na roz-
hodnutí, zdali má česká blokáda býti rozbíta
Körbr
Čecho
doktor
Körber
Lobkovic
Vídeň
Neue Frei Presse
10
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce.
a expedice.
Praha
11
article
zemského sněmu lze ještě méně postrádati než
říšské rady. Dnes musí Čechové spolknouti trpký
nápoj. Jest to mírný trest za těžké zločiny.«
Ostatní projevy časopisectva můžeme za-
znamenati jen sumárně. Při tom podotknouti
musíme pro nynějšek i budoucnost, že dlužno
připraviti se na faktum, že rakouská hi-
storie, jako častokráte, bude zase
falšována na škodu naši v ten
rozum, že se úplně zamlčí existence něme-
cké obstrukce. Pomalu z německých listů a
zvláště z vládních žádný člověk v Rakousku
nedoví se, že byla jednou ve vídeňském parla-
mentě také obstrukce německá.
Druhý moment, na který též upozornit po-
važujeme za svou povinnost, je, že v časopisech
tak zv. černožlutých rozšiřuje se sou-
stavně lež, jakoby se Čechům ne-
byla stala žádná křivda, čímž má býti
vzbuzeno nahoru zdání, že celý jejich nynější
odpor jest svévolný. V tomto smyslu píše také
»Extrablat t«.
»Oesterreichische Volkszei-
tung« ve shodě se všeněmeckým žurnálem,
pronáší se v ten smysl, že Češi jsou vyděrači,
Němci však nalezají se v obraně.
Čecho
Čech
Němec
Rakousko
Oesterreichische Volkszei
12
article
»Deutsches Volksblatt« zabývá
se fysickými vlastnostmi dra. Herolda (jeho bři-
chem a jeho vráskami) a baví své čtenáře vý-
myslem, že Čechové vždy provozovali panslávský
irredentismus.
Konstatujeme, že v officiálních listech dává
dr. Körber rozšiřovati báchorku, že nevládne
proti Čechům, nýbrž jenom bez nich, protože
oni sami se vylučují ze součinnosti v parla-
mentě.
»Arbeiter Zeitung« uveřejňuje stať,
nadepsanou »Zbaběle nebo lenivě«, ve které za-
bývá se činností t. j. nečinností dra. Körbra
vůči poměrům českoněmeckým. Praví se tam:
»Problem rakouské politiky je Čechy poučiti, je
přesvědčiti, je získati pro smí r. Ale jest
možno získati lidi a stranu, když tropí se z nich
posměch a když se dělají z nich šašky? Po-
směchem bylo svolání sněmu če-
ského, které se nestalo v naději, že přestane
obstrukce, nýbrž v přesvědčení, že
obstrukce trvati bude dále. Nelze
zhostit se dojmu, že obstrukce na zemském sně-
mu českém, která původně neměla být leč pro-
středkem ke zmaření nepohodlné osnovy, byla
podporována vládou a že autorské
právo hesla: obstrukce proti obstrukci, nepří-
sluší nikomu jinému, než panu
ministerskému předsedovi, který
se skutečně domnívá, že takovými vtipy
Herold
Čecho
doktor
Körber
Čechy
Arbeiter Zeitung
Deutsches Volksblatt
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rybář.
14
article
Člověka, o němž vám chci dnes vypravovat,
zařaďte do oné skupiny lidí, s nimiž se setká-
váte jak na městské dlažbě, tak na polních ce-
stách. Nemají žádného trvalého zaměstnání, ne-
žebrají a přece jsou živi. Jakoby je sami ptáci
nebeští živili, zdá se. Roztomilý čtenář, jda
okolo nich, pohrdlivě krčí rameny a myslí si,
nebo dokonce si šeptá všelijaká slova, jako
darmošlap, lenoch, poberta atd.
Obětí mého pozorování byl statný muž.
tvrdý celým tělem, ale měkký očima. Jeho po
vaha byla povahou těch hor, v nichž se narodil.
Povrch drsný, ale srdce tak dobré, že je musíte
chtěj nechtěj milovat i v bouři.
Bylo to kdysi v létě. Chladivé, bílé mlhy
válely se v obrovských chomáčích po lukách a
lesy pod nimi ani vidět nebylo. Vycházející
slunce marně usilovalo svými paprsky do-
sáhnout země. Jenom zarůžovělé mlhy na vý-
chodě upozorňovaly na mohutně krásné rození
nového dne.
Šel jsem na ryby orosenou luční pěšinou.
Potom po úzké kamenné stezce v soutěsce
15
article
strmých skal, jež svírají hučící a pěnící se zde
Jizeru, přišel jsem k zelenavé tůni, lesem ob-
rostlé. A tam spatřil jsem člověka, jak se vodou
brouzdá a sehnut, něco vytahuje.
Byl to rybář. Večer zde naléčil a nyní
s dychtivostí náruživých lovců sbírá svou ko-
Byv šramotem sesouvajících se kamenů
na mne upozorněn, byl z prvu trochu překvapen
ale hned zase se sklonil ke své práci a ani si
mne nevšiml, když jsem sa k němu přiblížil.
„Pomáhej, Pánbůh!“ navazuji řeč.
„Dejžto, dejžto,“ odpovídá a pozorně v
vlikuje udici dosti velkému tloušti.
„Jsou tu nějaké ryby?“ ptám se poněkud
hloupě.
„Ale chvála Pánubohu, ryb dost, ani byje
člověk za rok nesněd',“ s trochou ironie se roz-
hovořil.
„A což, nebojíte se, že vás někdo udá?“
„No, tak mě udá, seďál jsem nejednou. To
voni páni juž vědí, že toho nenechám a tak mě
ani nezavíraj,“ a rozesmál se tak jadrně veselým
smíchem, že i na mne přenesl trochu vesele
nálady.
„Víte, vono mně někdy tak je, jako bych
bez vody to nebyl iá. Ani bych pánem nechtěl
Jizera
16
article
řist.
být, věřte mi. Takhle to je lepší, člověk se
smáchá, až se zimou klepe, ale zdravej při tom
sem, chvála Pánubohu až dost. A to je to
hlauní.“
Náhle se zamlkl, neboť na šnůře byla chy-
cena ryba, dle odporu, jejž kladla, větší.
„Pěknej kousek,“ pochvaloval si, když spa-
třil zmítající se parmu.
„Na posledním provázku, to se poďvejme,
a smál se celým obličejem, svazuje kořisť do vel-
kého uzlíku, který namáhavě vsoukal do šosů,
kdysi snad zeleného kabátu.
„Tak s Pánembohem,“ řekl mi na odchodu
a obratně skákal po velkých balvanech.
Díval jsem se za ním dlouho, až obrovská
vlna mlhy ho pohltila. Ale něco po něm zůstalo,
co nalévalo mi jakousi sílu do žil. Bylo mi, jako
bych ožil. Vůni lesa jsem cítil v prsou, jak se
tam rozpíná a šíří.
Do mlh proskočilo slunce, bylo náhle tak
jasně a svěže.
Bez dlouhého rozmýšlení jsem se sebe sho-
dil šaty, vklouzl do vody a máchal, plácala
brouzdal jsem se v ní s rozkoší, s jakou asi
slepice se popelí v horkém prachu.
Slastné jsou chvíle, kdy člověk splývá s pří
rodou.
17
title
Staníslav Minarík.
Staníslav Minarík