ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0fe0f3d0-71f1-11dc-9a7c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 19, person 24, work 4, org 1
1 masthead
V Praze, ve středu dne 15. června.
Praha
2 masthead
K číslu 164.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Válka.
Válka. K situaci na bojišti.
6 article
Z Vídně, 15. června. »Zeitu« telegrafují z Liaojanu: Mezi oběma předními strážemi ve Vafanau blíže Saimatsi strhla se přede- včírem prudká palba. Tato se roz- šířila přes celou frontu mukden- skou. Japonci se musili dáti na ústup. Témuž listu telegrafuje se z Tokia: Plán Kurokiův namířen jest patrně nejen proti Liaojanu, nýbrž čelí také proti Mukdenu. Kuropatkinovi má být zahražen ústup. Podaří-li se plán Kurokiův, potom osvo- bození Port Arturu je nemožným, potom také železniční trať pro Kuropatkina na severu a jihu je ohrožena a on bude obklíčen. Rozhodná bitva je zcela blízkou.
Artur Vídeň Tokio Mukden
7 article
Známka blizkého útoku na Port Artur? — ch. Z Říma, 15. června. »Corriere della Serra« oznamuje z Tokia, že vojenští zástup- cové cizích států v neděli pojedou na poloostrov Kvantunský. Očekává prý se toho dne vel ký útok na Port Artur. —ch. Ze Šanchaje, 15. června. Lo »Mandžuria« s několika důstojníky a válečnými zpravodaji přistála v přístavu liaotunském. Jest prý to znamení nastávajícího blízkého útoku n Port Artur. Z Port Arturu a jeho okolí. —ch. Z Petrohradu, 14. června. Dosud nedošlo žádné potvrzení zprávy o zranění gene- rála Stessela. — Dle čínských zpráv z Port Arturu vypraveny byly dva ruské obrněné vlaky, vyzbrojené děly z »Retvizanu«, aby napadly přední japonskou čáru obléhací; po znač- ném znepokojení hlídek vrátily se oba vlaky poškozeny do Port Arturu. — Admirál Tog poslal 42 čínských džunek, jež byly na cestě z Čífu do Port Arturu, zpět. U Port Arturu. —ch. Z Petrohradu, 15. června. Z Muk denu se oznamuje: Japonská armáda, Port Artur oblehající, je rozložena mezi Inčenseiem a Lunventonem. Kolující zde zprávy o prove deném opětném útoku na Port Artur nedošly potvrzení. Pohyby ruského vojska. —ch. Z Tokia, 15. června. 4000 Rusů 10 děly obsadilo opevněné místo u Lučau se- verně od Inkau.
Artur Lo Mandžurio Port Muk Inčenseie Lunventon Rus Řím Tokio Port Artur Petrohrad Togo Číf Corriere della Serra
8 article
Obklíčení Port Arturu. Z Petrohradu, 15. června. Dne 12. června přibyli dva ruští důstojníci z Port Arturu do Liaojanu. Proklouzli hlídkami ja- ponskými. Vypravují, že Japonci ob- kličují pevnost velmi těsně. V Port Arturu však jsou zásoby dostatečné a nálada dobrá. Ruská mobilisace. Z Petrohradu, 15. června. Sem přicházejí denně oddíly prvního armádního sboru z vojen- ského tábora u Krásného Sela. Dopravují se do Moskvy. Proslýchá se, že bude v červene mobilisován nový armádní sbor. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Artur Japonec Petrohrad Krásný Selo Moskva
9 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K vnitřní situaci. Z Vídně, 15. června. Komentáry, jimiž provázejí listy včerejší schůzi sněmu království českého, jsou všechny na jednu tóninu: na vládní. Také výklady »Reichs- wehr«, která po nedlouhém upejpání stala se favoritkou pana Arnošta Körbra a dnes Čechům sladce dokazuje, že, chtějí-li dra. K ör- bra poraziti, musí zanechati ob- strukce a voliti normální oppo- sici. Nynější kampaň sněmu českého nazývá hlavním raportem, který prý byl svolán proto, aby se vnuklo poznání oběma stranám, že mají nechat obstrukce a proti- obstrukce. Čechové zejmena mají prý pří- čin dost, aby uvažovali, zdali skutečně jediným cílem strany obstrukční může býti ministerstvo, které má býti potřeno, neobratností zachovávati při vesle. Snaď konečně v českém výkonném výboru rozhodne se, má-li dr. Körber býti po- ražen nebo podporován. »Neue Freie Presse«, na které jsou patrny stopy a následky abnormálních veder, která tady jsou již po několik dní, opakuje své staré říkání, že Čechové jsou vyděrači a lupiči, že nic nesvedou proti Körbrovi a státu. Z cho- vání nejvyššího maršálka zvláště a z chování celého konservativního velkostatku vůbec soudí tento list, že stará historická šlechta nepočítá již se stranou svobodo- myslnou, nýbrž se stranou jinou. Své říkání končí proto tento žurnál slovy, která vyznívají v jakousi bilanci: »Starými stali se Mla- dočechové, česká šilechta je opouští. Kníže Lobkovic nejeví žádné vřelé účasti pro né; brzy budou opuštěni docela. Finanční potřeby země, velmi zdaněné, naléhají na roz- hodnutí, zdali má česká blokáda býti rozbíta
Körbr Čecho doktor Körber Lobkovic Vídeň Neue Frei Presse
10 article
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce. a expedice.
Praha
11 article
zemského sněmu lze ještě méně postrádati než říšské rady. Dnes musí Čechové spolknouti trpký nápoj. Jest to mírný trest za těžké zločiny.« Ostatní projevy časopisectva můžeme za- znamenati jen sumárně. Při tom podotknouti musíme pro nynějšek i budoucnost, že dlužno připraviti se na faktum, že rakouská hi- storie, jako častokráte, bude zase falšována na škodu naši v ten rozum, že se úplně zamlčí existence něme- cké obstrukce. Pomalu z německých listů a zvláště z vládních žádný člověk v Rakousku nedoví se, že byla jednou ve vídeňském parla- mentě také obstrukce německá. Druhý moment, na který též upozornit po- važujeme za svou povinnost, je, že v časopisech tak zv. černožlutých rozšiřuje se sou- stavně lež, jakoby se Čechům ne- byla stala žádná křivda, čímž má býti vzbuzeno nahoru zdání, že celý jejich nynější odpor jest svévolný. V tomto smyslu píše také »Extrablat t«. »Oesterreichische Volkszei- tung« ve shodě se všeněmeckým žurnálem, pronáší se v ten smysl, že Češi jsou vyděrači, Němci však nalezají se v obraně.
Čecho Čech Němec Rakousko Oesterreichische Volkszei
12 article
»Deutsches Volksblatt« zabývá se fysickými vlastnostmi dra. Herolda (jeho bři- chem a jeho vráskami) a baví své čtenáře vý- myslem, že Čechové vždy provozovali panslávský irredentismus. Konstatujeme, že v officiálních listech dává dr. Körber rozšiřovati báchorku, že nevládne proti Čechům, nýbrž jenom bez nich, protože oni sami se vylučují ze součinnosti v parla- mentě. »Arbeiter Zeitung« uveřejňuje stať, nadepsanou »Zbaběle nebo lenivě«, ve které za- bývá se činností t. j. nečinností dra. Körbra vůči poměrům českoněmeckým. Praví se tam: »Problem rakouské politiky je Čechy poučiti, je přesvědčiti, je získati pro smí r. Ale jest možno získati lidi a stranu, když tropí se z nich posměch a když se dělají z nich šašky? Po- směchem bylo svolání sněmu če- ského, které se nestalo v naději, že přestane obstrukce, nýbrž v přesvědčení, že obstrukce trvati bude dále. Nelze zhostit se dojmu, že obstrukce na zemském sně- mu českém, která původně neměla být leč pro- středkem ke zmaření nepohodlné osnovy, byla podporována vládou a že autorské právo hesla: obstrukce proti obstrukci, nepří- sluší nikomu jinému, než panu ministerskému předsedovi, který se skutečně domnívá, že takovými vtipy
Herold Čecho doktor Körber Čechy Arbeiter Zeitung Deutsches Volksblatt
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rybář.
14 article
Člověka, o němž vám chci dnes vypravovat, zařaďte do oné skupiny lidí, s nimiž se setká- váte jak na městské dlažbě, tak na polních ce- stách. Nemají žádného trvalého zaměstnání, ne- žebrají a přece jsou živi. Jakoby je sami ptáci nebeští živili, zdá se. Roztomilý čtenář, jda okolo nich, pohrdlivě krčí rameny a myslí si, nebo dokonce si šeptá všelijaká slova, jako darmošlap, lenoch, poberta atd. Obětí mého pozorování byl statný muž. tvrdý celým tělem, ale měkký očima. Jeho po vaha byla povahou těch hor, v nichž se narodil. Povrch drsný, ale srdce tak dobré, že je musíte chtěj nechtěj milovat i v bouři. Bylo to kdysi v létě. Chladivé, bílé mlhy válely se v obrovských chomáčích po lukách a lesy pod nimi ani vidět nebylo. Vycházející slunce marně usilovalo svými paprsky do- sáhnout země. Jenom zarůžovělé mlhy na vý- chodě upozorňovaly na mohutně krásné rození nového dne. Šel jsem na ryby orosenou luční pěšinou. Potom po úzké kamenné stezce v soutěsce
15 article
strmých skal, jež svírají hučící a pěnící se zde Jizeru, přišel jsem k zelenavé tůni, lesem ob- rostlé. A tam spatřil jsem člověka, jak se vodou brouzdá a sehnut, něco vytahuje. Byl to rybář. Večer zde naléčil a nyní s dychtivostí náruživých lovců sbírá svou ko- Byv šramotem sesouvajících se kamenů na mne upozorněn, byl z prvu trochu překvapen ale hned zase se sklonil ke své práci a ani si mne nevšiml, když jsem sa k němu přiblížil. „Pomáhej, Pánbůh!“ navazuji řeč. „Dejžto, dejžto,“ odpovídá a pozorně v vlikuje udici dosti velkému tloušti. „Jsou tu nějaké ryby?“ ptám se poněkud hloupě. „Ale chvála Pánubohu, ryb dost, ani byje člověk za rok nesněd',“ s trochou ironie se roz- hovořil. „A což, nebojíte se, že vás někdo udá?“ „No, tak mě udá, seďál jsem nejednou. To voni páni juž vědí, že toho nenechám a tak mě ani nezavíraj,“ a rozesmál se tak jadrně veselým smíchem, že i na mne přenesl trochu vesele nálady. „Víte, vono mně někdy tak je, jako bych bez vody to nebyl iá. Ani bych pánem nechtěl
Jizera
16 article
řist. být, věřte mi. Takhle to je lepší, člověk se smáchá, až se zimou klepe, ale zdravej při tom sem, chvála Pánubohu až dost. A to je to hlauní.“ Náhle se zamlkl, neboť na šnůře byla chy- cena ryba, dle odporu, jejž kladla, větší. „Pěknej kousek,“ pochvaloval si, když spa- třil zmítající se parmu. „Na posledním provázku, to se poďvejme, a smál se celým obličejem, svazuje kořisť do vel- kého uzlíku, který namáhavě vsoukal do šosů, kdysi snad zeleného kabátu. „Tak s Pánembohem,“ řekl mi na odchodu a obratně skákal po velkých balvanech. Díval jsem se za ním dlouho, až obrovská vlna mlhy ho pohltila. Ale něco po něm zůstalo, co nalévalo mi jakousi sílu do žil. Bylo mi, jako bych ožil. Vůni lesa jsem cítil v prsou, jak se tam rozpíná a šíří. Do mlh proskočilo slunce, bylo náhle tak jasně a svěže. Bez dlouhého rozmýšlení jsem se sebe sho- dil šaty, vklouzl do vody a máchal, plácala brouzdal jsem se v ní s rozkoší, s jakou asi slepice se popelí v horkém prachu. Slastné jsou chvíle, kdy člověk splývá s pří rodou.
17 title
Staníslav Minarík.
Staníslav Minarík