1
masthead
V Praze, v úterý dne 25. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 234.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administrací
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3..
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Obchodní smlouva se Srbskem.
Z Vídně, 25. srpna. Dnešní »Zeit« ozna-
muje, že náhlý příjezd dra. Luegra na dva
dni do Vídně souvisí s potížemi, které
vznikly ve vlastní jeho straně
v záležitosti obchodní smlouvy
srbské. Proslýchá se, že agrárníci staví s
proti městskému voličstvu a dr. Lueger má
mezi oběma tábory sprostředkovati. Celkem ne-
došlo však k žádné změně situace a možno
považovati za jisté, že srbská obchodní smlouva
bude 1. září na základě zmocňovacího zákona
uvedena v platnost.
Tak zvaná velezrádná aféra srbská.
Ze Záhřeba, 25. srpna. Ve velezrádné
aféře byly zase dvě osoby zatčenya
sice učitel Patijačevič a kupec Rado
vanovič. Zatčení byli uvězněni u záhřeb-
ského soudu.
Starost o náměstka zemského maršálka
v Haliči.
Ze Lvova, 25. srpna. Jmenování nového
náměstka zemského maršálka neráží na potíže.
Zpráva, že rusinský biskup Czechowicz.
který již jednou tento úřad zastával, jest vv-
hlédnut opětné za kandidáta na tento úřad, jest
úplně bezpodstatna. Biskup tento ani u Staro-
rusů ani u Ukrajinců se netěší veliké oblibě.
Za to možno považovati daleko jistějším, že
dosadní náměstek zemského ma-
šálka, rusínský metropolita hr. Szeptycki
vzbledem na těžkou situaci se asi odhodlá n
vládní popud přijmouti zase tuto hodnost.
doktor
Lueger
Czechowicz
Ukrajinec
Srbsko
Vídeň
Záhřeb
Halič
Lvov
7
article
Volební oprava tyrolská.
8
article
Z Inšpruku, 25. srpna. Staroklerikální
zdejší orgán uveřejňuje v posledním svém čísle
podrobnosti o osnově volební reformy,
kterou vypracoval výbor pro tuto otázku zvlášt
dosazený a kterážto osnova má býti v září z e m-
skému sněmu předložena. Dle této by
příští sněm čítal 78 členů (dosuď jich bylo jen
68). Virilní hlasy zůstaly nezměněny. Kurie pre-
látů by byla ztenčena o 1 člena, kurie velkostat-
ků šlechtick,cn o 5 mandátů umenšena. Kurie
komor, které dosud vysílaly tři poslance, m
býti úplně odstraněna. Hlavní část po-
slanců tvořila by volná kurie censo vá
Inšpruk
9
article
a sice 50 mandátů, ze všaobacné karie
by pak pylo voleno 25 poslanců. Pro obě kurie
by bylo vzato za základ rozdělení volebních
okresů, obsažené v říšském volebním řádě. Kurie
censová podmíněna jest přímou daní aspoň 5ko-
runovou. V ohledu národnostním oylo by, ne
hledě na velkostatký, 54 Němců a 28 Italů,
kdežto dosud bylo 48 Němců 20 Italů. Třeb
vyčkati, potvrdí-li se tato zpráva.
Klerikální buršové.
Z Inšpruku, 25. srpna. V příštím zimním
semestru maji zde býti založeny dva no v
klerikální kulérové spolky; dva
studentské spolky, které byly suspendovány.
mají zase obživnouti. Tyto klerikální spolky
mají býti posíleny studenty z ně-
mecké říše. Spolek »Tiroha«, který dosud
nosil jenom stuhu, chce na příště nositi také
barevnou čapku. Celkem bylo by na uni-
versitě pět klerikálních kulérových spolků. Ně-
mecké liberální listy se obávají, že to poved
opětné k novým těžkým konfliktům mezi stu-
denty.
Wolfiáni do volebního zápasu.
Z Vidně, 25. srpna. Němečtí radikálové
(Wolfláni) prohlasují ve své korrespondenci, že
jejich strana, která jest proti každému kompro-
misu s křesťanskými sociály, podstoupí za všech
okolností volební boj a v několik
okresích v dohodě s německými svobodo-
myslníky prohlásí vlastní kandidáty. Kdyby ně-
mecká strana lidová uzavřela s křesťanskými
sociály kompromis, není vyloučena možnost, že
některý kompromisní kandidát by dostal ně-
mecko-radikálního odpůrce.
Pokroková mohamedánská strana v Bosně.
Z Pesamie, 25. srpna. Za četné účasti po
krokových mohamedánů konalo se zde ustavení
pokrokové mohamedánské strany
Orgánem strany bude »Svijyt«, který počne od
září vycházeti v Sarajevě.
Němec
Italos
Inšpruk
Boseň
Pesamie
Sarajevo
10
title
Telegrafické zprávy.
11
article
kových hutí, zlízených dle všeobecného zákona
horniho
Tittoni do Salepurku.
Z Říma, 24. srpna. (K. k.) „Agenzia Stefani“ sdě-
luje z Berchtesgadenu: Ministr záležitostí zahranič-
ních Tittoni přibude sem zejtra na cestě z Mni-
chova do Salcpurku a bude míti rozmluvu se státním
tajemníkem ministerstva záležitostí zahraničních šl.
Tittoni
Salepurk
Stefan
Řím
Berchtesgaden
12
article
Schoenem.
Schoenem.
Otázku důstojníků reformovélio četnictva v
v Makedonii.
Z Londýna, 24. srpna, (K. k.) Jak se dovídá Reu-
terova kancelář, rozhodla vláda anglická o budouc-
nosti anglických četnických důstojní-
ků v Makedonii v tom smyslu, že otázka po-
stavení cizích důstojníků nyní má býti rozhodnuta
ujednáním mocností; tolikéž soudí se, že
všeliká akce, jež snad by měla býti podniknuta, by
musila býti výsledkem dohody mezinárodní.
Americké pacifické loďstvo.
Ze San Fianciska, 24. srpna. (K. k.) 7 křižáků
amerického pacifického loďstva se sedmi torpédo-
borci podniklo velkou plavbu křížovo u do
Havajea k Samojským ostrovům
Makedonie
Londýn
Reo
Sana Fiancisko
13
article
Vdslonti v Marekku.
14
article
Z Konger. 24. stpna. (Něm. kab. spol.) Bitva
u elKelay byla rychle rozhodnuta. Fran-
couzští důstojníci vysvětluí porážku zrad ou,
avšak dle zpráv z Marakeše bylo po ce-
lý den vážně bojováno. Vojsko Abdula
Aziza je úplně rozpadlé. V okolí Tan-
geru byl Mulej Hafid prohlášen sultá-
nem. Město jest slavnostně ozdobeno. Domorodci
zahájili slavnost, jež má potrvati tři dni. Nebyly za-
hájeny žádné represalie protí úřadníkům Azizovým,
ačkoliv přednostové úřadů u Francouzy chtěli prohlá-
šení odložiti na pozdější dobu.
VIII. sjezd Ústředního svazu
slovanských novinářů v Lubiani ve
dnech 8. a 9. záři 1908.
Fran
Abdul Aziza
Azizův
Francouza
Konger . 24
Německo
Tana
15
article
Z úřadního věstníku.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje nařízení ministerstva veřej-
ných prací v dohodě s ministerstvem vnitra o za-
řízení a provozování olověných a cin-
Vídeň
Wiener Zeitung
16
article
Výbor Ústředního svazu slovanských novinářů
konal schůzi dne 24. srpna v Brejškově restaurantu
v Praze v přítomnosti zástupce slovinského spolku
spisovatelů a novinářů p. Rasto Pustoslemška.
Stanoven přesný sjezdový program, který spolu
s legitimací bude zaslán všem přijatým účastníkům
a hostům sjezdu. Odznak sjezdový (slovanská triko-
lora s perem) obdrží účastníci ve sjezdové kanceláři
Pustoslemška
Praha
Brejškův restaurant
spolek spisovatel
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dáma s kameliemi.
18
article
U příležitosti 84. výročí narození Alfonsiny Du-
plessisovy, modelu »Dámy s kameliemi«, vypravuje
Edgard Verdeau v »Matinu« některé zajímavé po-
drobnosti ze života této dámy z polosvěta, která se
Dumasovým kusem stala nesmrtelnou. Sebral je na
cestě do domovské obce »malé Plessisovy«, jakji
tam s chloubou lokálního patriotismu nazývají.
V Nonant le-Pin, kde její rodiče měli na cestě
k Rouenu malý obchod se smíšeným zbožím, spa-
třila Alfonsina 15. února 1824 světlo světa. Otec její
Martin Plessis byl piják, rváč a podvodník, jenž pro-
měňoval ženě i dětem život v peklo. Když jednoho
dne přišel domů opilejší než jindy, neodbylo se vše
obvyklými ranami, zuřivec pokoušel se boditi ne-
šťastnou ženu do obně, planoucího na obništi a jen
zakročením souseda, přivolaného křikem dětí, byla
zachráněna. Po tomto výstupu uprchla žena do Pa-
říže, kdež si nalezla místo jako komorná a po dvou
letech zemřela žalem a zoufalstvím u Ženevského
jezera.
Obě dcery, sedmiletá Alfonsina a o tři leta
starší Delfina, nalezly útočiště u jedné tety, která
sotva sehnala chléb pro vlastní četnou rodinu. Del-
fina přišla brzy jako učednice k pradleně a Alfon-
sina, jsouc ponechána sama sobě, vedla žebravýa
potulný život i nelze se diviti, že již ve dvanacti
jetech měla jisté zkušenosti ve věcech lásky. Stala
se také pradlenkou a později vstoupila do služby
v Gacé. Nyní objevuje se na jevišti také otec. Osa
mocen žil bídně z almužny a příležitostných krádeží.
Alfonsina
Edgard Verdeau
Matin
Dumasův
Plessis
Nonant lePino
Rouen
del
19
article
Syt takového života, vzal dceru Alfonsinu ze služby
a zavedl ji k rozmařilému starci jménem Plantierovi.
Peníze, jež obdržel za toto kuplířství, dovolily mu
vésti po několik neděl veselý život.
Když dosáhla Alfonsina patnacti let a dozrála
v nápadně krásnou dívku, zavedl ji otec do Paříž
a svéřil ji k další výchové své sestřenici, obchodnic
s ovocem v rue des Deux Ecus v blahém vědomí.
že Aifonsina dík jeho návodu a vlastním přirozeným
schopnostem se už neztratí. Alfonsina Plessisova, jež
se od té doby nazývala Marie Duplessisova, stala se
nejprve pradlenou v rue de l'Echigins, později pak
modistskou v rue Saint Honoré, nastoupila skutečně
dráhu, kterou jí otec určil. V šestnácti letech získala
již v polosvětě půdu a v osmnácti letech měla již
pověst.
Byla velká, štíhlá a hnědovlasá jako její ubohá mat-
ka, obličej její měl neodolatelný půvab, oči byly svůdné
a úsměv líbezný. Dle všeho nechybělo jí také ducha
a z tuláckých rysů i dětských her zůstala jí hluboká
melancholie, která dodávala její příjemné fysiognomi
zvláštního náladového půvabu. Prolhaná byla ovšem
skrz naskrz, ale dovedla se vtipně vymluviti, že nic
nečiní zuby tak bílými jako lež.
Duplessisův
Paříž
rue jít l ' Echigins
Saint Honoré
Deux Ecus
20
article
Toto dítě Normandie jevilo úžasnou obratnos
v umění, k němuž je určil jsud, totiž tahati mužům
peníze z kapsy, ale byla dobrosrdečná a velmi štědrá
ruchu svého požitkářského života nezapomínala
nikdy na své přátele a příbuzné, na sestru, vdanou
na venkově a všechny, kdož jí pomohli, když byla
ještě chudá a ubohá. Posflala všem peníze, mnoho
peněz a často je také zanesla sama do Nonantu.
Jedna taková návštěva je ve vesnici posud v dobré
paměti. Stala se tehdy právě matkou syna, kterého
jí otec, hrabě de Saint Y. odňal a jenž snad podnes
žije, přišla pak do Nonantu, aby se po šestineděl
zolavila. Byla tak krásná a elegantní, že ji poznal
teprve, když se sama představila slovy: „Jsem to
já. Alfonsina, víte přece, malá Plessiova!“ A vyprá-
věla o svém novém životě.
Po několik dní, jež ztrávila na vesnici, rozhazo-
vala peníze plnýma rukama. Než odjela, připadla na
myšlenku, vyhledati mladého pastýře, který byl je,í
první láskou. Jmenoval se Marcel a lidé v Nonantu
chovají dobrého muže, jenž známostí se světoznámou
kurtisanou nijak nezpyšněl, posud v paměti.
Když jej Alfonsina konečně nalezla, pozvala jej ke
snídani. Přijal pozvání ze zdvořilosti, ale malá Ples-
sisova se brzy přesvědčila, že zábava se zaraženým
selským synkem postrádá půvabu, jaký očekávala
v setkání s přítelem z mládí.
Marcel
Normandie
21
article
= Doktor, jenž líbá za peníze. Je známo, že ně-
kteří mužové, zvláště při tak zvaných dobročinných
slavnostech, obětují pěkné peníze, aby dostali polibek
od hezké dámy, ale aby dámy házely zlato a stříbro
za polibek od starého pána, to snad zde ještě ne-
bylo. Tímto mužem, jehož polibky dámy draze pla-
tily, byl nedávno v Kansas City, kde se každoročně
koná národní sjezd homoeopathů, dr. Biggar. Každý
polibek stá! 100 dolarů. Dr. Biggar jest ctihodný pán
s bílými vlasy a jest ve vědeckém světě velmi znám.
Při letošním sjezdu převzal úkol, sbírati peníze na
propagandu homoeopathie. Scházely se jen malé ob-
nosy, ale doktor měl velkolepou myšlenku. Vzal
100dolarovou bankovku a pravil, obraceje se k da-
mám: „Zahajuji subskripci a prohlašuji, že každé da-
mě, která věnuje tolik, kolik jsem věnoval já, dám
polibek“ Doktorka Mabel Spencerová vstala hned a
pravila, že jen proto, aby dostala polibek, dává rov-
něž 100 dolarů. Dr. Biggar podal jí galantně rukua
vtiskl jí za pochvaly shromáždění polibek na tvář.
Na to přistoupila stará šedovlasá dáma, vyplatila
s kemickou důstojností a slavnostně svých 100 do-
larů a dala se rovněž políbiti. Když doktor viděl, že
polibky na tvář nemají takové přítažlivosti, jak oče-
kával, prohlásil, že další subskribentce vtiskne nikoli
otcovský polibek na tvář, nýbrž ohnivý polibek na
rty. Půl tuctu žen bylo okamžitě ochotno k subskripci
a obdrželi kvitanci v podobě hubičky. Následovaly
další a dr. Biggar měl za krátko pohromadě 5000
dolarů. Když byla subskripce skončena, šel dr. Biggar
v radosti nad úspěchem své myšlenky přímo ku první
subskribeníce a políbil ji po druhé, tentokráte však
zadarmo.
doktor
Biggar
Spencerová
Kansas Cita