Strana2

NÁRODNÍ LISTY-

18. února 1909. Číslo 49.

Politické zprávy domáci. V Praze, 17. února. (Schválená vo- lebni oprava.) Rozhodnutím ze dne 15. t. m. panovník schválil osnovu zákona, kterým se opnavuje zemské zřízení a volební řád sněmu solnohradského. Novým zákonem zavádí se v Solnohradsku všeobecná volební kurie a vo- lební povinnost. V Praze, 17. února. („Frmdbl.“ o pě chlácholí.) Bar. Bienerth zahajuje právě jednání s českými a německými politiky, aby umožnil klidné zasedání sněmu král. českého.

„Fremdenbl.“ v úvodní stati upravuje mu ná- ladu, ukazuje na důležitest klidného sněmo- vání v Praze pro obě národnosti v Čechách pro celý stát. Svou úvahu zaklončuje takovým slovy. Máme-li na mysli dělnost říšské rady které je přikázáno tolík důležitých úkolů máme-li na mysli vnější politiku mocnářství, jež právě nyní vyžaduje seskupení všech sil a čin- nost všech veřejných orgánů, shledáváme ne- zbytným, aby se český sněm co nejrychleji usta- vil a dal se klidně do práce. Dohoda je zeela možna. Nebude-li žádná strana své požadavky a svůj odpor napínati do krajmosti, kompromie se jistě zdaří. Krajní stanoviska znemo žňují sice takovou vyhlídku a vydávají parlament ve- likému nebezpečí. Tvrdí-li se na německé stra- ně, že se musí obstruovati tak dlouho, až do- jde na rozdělení Čech; činí-li se s české straany ochota ke sluěným a oprávněným (!) německým požadavkům, týkajícím se zemské správy, zá- vislou od ústupků, ležíeích mimo obor zem- ských záležitostí, je to přepinání, které poško- zuje zemi a neprospívá v ničem ani jednomu ani druhému národu. Krajní stanoviska s he- slem „Všecko nebo nic!“ znemožňují vyjedná- vání a ruší se navzájem. Tak se nepostoupí ani o krok ku předu. V zájmu mocnářství, v zájm státu a v zájmu obou národů jest treba takové přepínání odmítnouti a držeti se půdy, na které možno s úspěchem vyjednávati a dojíti v brzku k cfli.

Tento projev vládního listu je tím zaj- mavý, že se v něm po dlouhé době jednou zase uznává, že všechna vina nespočívá jen na „zlých Češích“, nýbrž že i Němci nejsou bez viny. Že my Čechově činíme některé požadav- ky, ležící mimo obor zemských záležitostí, není také naše vina. Naučili nás tomu Němci. Kdyby čeští Němci své požadavky omezovali jen po- třebami království českého, dohoda mohla být dávno hotova. V Praze, 17. února. (Pro spole čký slovanský prvogram.) Mladý, ale dobče liberální a slovanský celský „Narod. Dnevnik“ radí, aby Slovaně na říšské radě se konečně vzchopili a proti centrulistickému německému bloku utvořili řádně zorganisovaný federali- stický blok slovanský. „Proti něme- ckému bloku — praví — nutno postaviti slo- vanský blok, proti myšlence německo-centrali- stického Rakousk myšlenku svobodného, fede- rativného rakouského státu, v němž by se slo- vanská většina upiatnila ve vnitřní i vnější poli- tice. Nechať se sestaví vůdčí pravidla slovan- ské politiky a ne tolíko taktický postup pro nej- blížší okamžik. Jest čas, abychom se rozloučili s dosavadní politikou, která se nestarala o nie jiného, než o výhradně strannický prospěcha abychom vytvořili základ nové politiky velikých obrysů, jež přesáhne úzké meze stran a jedno- tlivých národností a která určí budoucí směra obsah vnitřní i vnější politiky většinou slovan- ského Rakouska.“ V Praze, 17. února. (Krise v pol- ském ministerstvu.) „Kur. Lwow.“, za- znamenávaje zprávu vídeňského „Tagbl,“, že ryt. Abrahamowicz v brzku odstoupí, že se polkkým ministrem krajanem slane profesor

Glabiňski a předsedniciva v polském kole se ujme opět hr. Vojt. Dzieduszyeki, po- znamenává: Zprávu tuto nutno přijati opatrně proto, že, jak se dovídáme z polských kruhů, krise má býti rozřešena teprv, až se opět sejde parlament. Prvá část zprávy co do prof. Gla- biňského se piotvrdí. O příštím předsed- nictvě hr. Dzieďuszyckého v polském kole vy- slevují se však poehybnosti, hodí-li se jednak býv. ministr za předsedu, jednak může-li kon- servativec býti předsedou kola, dnes většinou demokratického. jsou ještě mnohem zajímavější než pohnutá dra- mata vnější. Dočteš li tuto knihu, jest ti, jakobys důvěrně obcoval po léta a léta s lidmi neoby- čejně ti blízkými, jakobys prožil jejich osudy hlouběji než oni sami. Všichni tito lidé byli v čemsi nedokonali, neceli a rozdrobení a ne- chybím asi, vidím-li v tom to, co k nim lákalo Ricardu Huchovu, která ve svých dvou kniháeh o romantice německé studovala tolik duší pře- lomených a umdlených, necelých a vyšinutých.

Její knížkou o italském »Risorgimentu« klesá snad mnohá legendární svatozáře, ale roste za to hluboká, ryze lidská sympatie k těmto mužům, snad slabým a neúplným, ale přes to statečným, oddaným velikému snu a kteří dovedli za ním jit i na popraviště. Byli hrdiny — alespoř ve své chvíli. V knize Ricardy Huchové setkáváš se s dvěma portréty královskými: s králem Karlem Albertem Savojským a s císařem Františkem 1 Portrét Karla Alberta, tohoto »Hamleta na trůně«, jak mu řikali kdysi, jest kus velikého umění tragiského. Jak jest vymalována a rozebrána ve svých složkách tato duše, schnoucí záhadnou ranou od kořene, tato duše zestaralá a zprahlá předčasně, slabošská, skeplická i mystická zá- roveň — čteš-li to, neubráníš se záchvěvům hrůzy. Při Františkovi I. jsou to jen odpor a opovržení, které tě jímají. I to jest podobizna nevšední síly charakterisační, která se prodírá hluboko do nitra portretovaného. Zase zprahlý a vnitřně pustý člověk, ale jiným, bědnějším vulgárnějším způsobem než Karel Albert, který má vždycky ještě cosi výsostného. Tento cl- sařský kat jest především člověk úžasně malýa prázdný, malicherný a obmezený; tyran — pe- dant; všecky skutky jeho jsou malé, i mstivost jeho jest malá a nízká, bez velikosti, a proto právě dvakrát odporná. Poušť srdce, poušť intelektu a nedostatek všeho charakteru, není-li charakterem malicher F. X. Šalda. nost.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 17. února. Burcev a Bakaj před soudem v Krakově. Jak už telegraficky oznámeno, v Krakově koná se před porotou přelíčení pro urážku na cti slečny Janiny Borowské, studentky lékařství na krakovské universitě, jež žaluje na redak- tora socialistického listu „Naprzód“, že o n uveřejnil zprávu, že je ve službách varšavské policie. Slečna Borowska nehrála vynikající úloby v polské socialistické straně. R. 1905 několi krát jezdála do Varšavy, kďe podle tvrzení „Na- przódu“ vešla ve spojení s náčelníkem detek- tivné služby Petersonem, jemuž udala, že v je jím bytě v Krakově je kancelář strany polských socialistů pro falšování ruských pasů a že by tedy mohla prokázati vážné úsluhy ruským špi onům, což by ovšem učinila pouze za slušnou odměnu. Peterson vyšel Borowské vstříc a sl Borowska byla příjala do počtu tajných varšav ské policie za sto rublů měsíčného platu. Jednou, když byla v kabinotě Petorsonově udělalo se jí špatně a přítomný Bakaj ji křísil při čemž, jak praví, měl příležifost podobu jeji dobře si vštípiti do paměti. Bakaj, jenž byl nibilistou a revolucionářem a vstoupil do tajné služby varšavské policie z tím účelem, aby donášel revolucionářům, se- stavil seznam tajných agentů ruské policiea skrze Burceva doručil jej polským sociálním revolucionářům. Oba tito mužové v aféře Azefově často jme- novaní přijeli do Krakova svědčit proti Borow Bakaj odhalil nejen Borowskou, pýbrž tak Stanislava Brzozowského, sociali- stického publicistu, modlu polské socialistické mládeže. Podle dokumentů Bakajových i Brzo- zowski bral peníze od varšavské policie za taj né služby, které jí konal. Brzozowski dle tvrzení Bakajova napsal na objednání varšavské policie také článek proti zřízení polské uni- versity ve Varšavě- ské.

Nový politický alentát v Rusku. V Ríze učiněn atemlát na život předsedy vojenskéhio soudu g. m. Košeleva. Košelev jak obyčejně v 10 hod. r. jel po Alexandrovském bulváru k soudu, jehož budova stojí proti hlav- nímu chrámu. Generála dohonila jiná drožka, v níž seděl mladý muž, jenž dal do Košeleva rychle za sebou několik ran z revolveru. Pře- padnuti událo se tak przo, že Košelev nestačil vyjmouti z kapsy revolver. Raněný generá bez vědomí klesl a v takovém stavu byl dovezen do městské nemocnice. Vrah po vykonání zlo- činu tryskem ujížděl, ale na Nikolajevské ulie policistům se podařilo raniti jej z revolverů d hrudi. Raněný vypadl z drožky a byl dopa a- ven do měslské nemocnice, kde umřel, aniž na- byl vědomí. Vrahovi bylo 18—20 let a byl slušně oděn. Generál raněn do krku a jazyka. Rány jeho lékaři prohlásili za velmi nebez- pečné. Košelev všude chodil bez vojonského průvodu. Bílá kniha o Marokku. Z Berlina se oznamuje, že marocká bílá kniha, sestavená na přání parlamentu, je již vytištěna a byla členům budgetní komise dů- věrně předložena. Vzhledem k německo francouz- ské dohodě a následkem toho změněné situae je pochybno, zda-li bude parlament klásti zvláštní váhu na bílou knihu a bude požadovati jej doručení. Vyjednávání s Mulejem Hafidem. Jak oznamují »Times« z Fezu, bylo zahá- jeno vyjednávání francouzského vyslance Regnaulta s novým sultánem marockým Mulejem Hafidem. Maročtí úřadníci jsou velmí potěšeni nad umírněnosti francouzského pro gramu. Marquis de Noailles Předevčírem zemřel v Paříži bývalý fran- couzský vyslanec v Berlíně Marquis de Noajl- le s. Narodil se r. 1830. Zahájil diplomatickou kariéru za vlády Thiersovy, jež ho poslala do Washingtonu. Na to přišel do Říma. Usídlil

Hudba. + Dnašní lidový koncert Spolku českých žumnalistů v Praze zahájen bude večer přesně o 7. ho- dině. Nepatrný počet zbylých křesel po 2 a 1 Ka míst k stání po 80 a 40 h dostati lze u hud. fäirem pp. Urbanků dnes jen do 3 hod. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več. koná se v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert. Provedeny budou skladby Antonína Dvořáka (Ouvertura k op. »Vanda«. Legend č. 1.—4., »Karneval«, ouvertura) a Ricb Wagnera (Oovertura- k opeře »Tannhäuser«, Idylla na Stegtrieda, Holdovací pochod). Vstupenky po 60h. rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 h prodávají se od 7. hod. več. u pokladny. + Z Nového Yorku, 17. února. Gustav Mahle byl na dva roky zvolen dirigentem zdejší Filharmonie

Různé zprávy. = K zalčení anarchisty Seiligra. Z Brusselu 16. únoar. Zatčený anarchista Seiliger doznal, že zho tovil pumu, v Brusselu nalezenou, a že se dopustil vyděračství na jistém kožešníku. Oslatní zaáčení anarchistě byli opět propuštění. Vykonány jaké Jali domovní prohlídky a výslechy. = Plavba Iloydových parníků. Z Tersiu, 17 února. (K. k.) Parník „Kleopntna“ odplul 16. t. m z Brindisi do Terstu, „Praga“ z Bombaje do Adenu „Marie Valerie“ z Colomba do Adenu, „Bregenz z Valony do Terstu a „Moravia“ připlul z Madrasu do Kalkuty = Dělnici zasypáni v dole. Z Londýna, 17 února. (K. k.) Z dělníků, kteří byli zasypáni v uhel- ném dole West Stanley, bylo 32 zachráněno. Jsou obavy, že ostatní jsou ztraceni. Až dosud bylo vy- tažena 8 mrtvol = Mor v Hollanduku? Z Haagu, 17. Února (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že v Lods- duinen u Haagu neudál se případ onemocnění dý mějovým morem, nýbrž patrně tyfem. = Živelní pohromy na Nové Kaledonil. Z Pa- říže, 17. února. (K. k.) Ministterstva osad doše. telegram, že ostrov Nová Kaledonie byl třídenní vichřicí velmi spustošen. Povodeň způsobila ob zvláště v kávových plantážích velkou škodu. Několik plachetních lodí se potopilo, mužstvo jejich bylo všal zachráněno. = Zknutí šíje v kanárnách. Z Paříže, 17. Kno- a. (K. k.) v dragounských kasárnách v Evreux (der Eure) vypuklo zirnutí šíje, jemuž podleblo 5 vojínů = Záhuba celé rediny. Z Berlína, 17. únor V předměsské obci Johannesthalu poúrezal dnet v noci zámečník Musslich své manželce a dvěma dilkám ve věku 8 a 3 let hrdlo, načež se sám za- střelil. Přičinou zoufalého skutku byla starost o vý živu a nemoc.

francouzské vyslanectví v palazze Farnese a vy- stupoval s velkou okázalosti. Od r. 1882 do 1885 byl vyslancem v Cařihradě. Deset let na to po- volal ho Hanotaux, který byl v Cařihrad jeho vyslaneckým radou, ale mezitím se stal mi- nistrem zahraničních věcí, opět do aktivní služby a poslal ho do Berlína, kde setrval až do r. 1902. Noailles byl grandseigneur v starém fran- couzském smyslu a miloval vznešený svět. Byo velmi obliben v Berlíně. Odsouzený útočník. Mladý Bengalec, kterýž usmrtil státního zá- stupce Asuta Bisvu v Kalkutě ve Východní Indii, byl odsouzen k smrti. Vatikán a volby. Papežský »Osservatore Romano« prohlašuje. že trvá známý zákon papežův »Non expedit«. nedovolující katolikům účast při volbách sně- movních, biskupové mohou ale uděliti výjimku tam, kde běží o to zmařiti volbu poslanců ná- boženství nepřátelských a mohou v tom případě hlasovati i pro katolické kandidáty, kteří ale. kdyby zvoleni byli, nesmějí se vydávati za ofi ciální zástupce katolické strany. Jak známo, papež neuznávaje ofieiálně sjednocené Italie, ne chce uznati ni jejího parlamentu.

Alfons XIII. rozhodčím mezi Anglií a Německem. Španělský král byl požádán oběma těmito státy, aby přijal roli smírčího soudce mezi oběma těmito státy ve sporu o Velrybí záliva přijal jí. Dle všeho oba státy prokázati mu chtěly pozornost za to, že Španělsko tak špalně pochodilo v poslední smlouvě o Marroku. Ná- hrada to ovšem více než problematická- Castrova proklamace. Bývalý president republiky venezuelské Castro, pozdraviv se péčí lékařů berlínských, vydal provolání k občanům své vlasti, kdež mu zatím býv. náměstek jeho Gomez presidentství urval. Ujišťuje v proklamaci té, že jako presi- dent měl na mysli jen prospěch vlasti. Na oltár její že obětoval klid, jmění, existenci. Rozdrtiv téměř (?) její nepřátelské státy, uzavřel mír, z něhož se Venezuela teď trvale těší a dal obratnou vládou podnět k rozvoji národního podnikání. Některé styky diplomatické přerušil, protože nechtěl, aby země zkoušela otrocké jho cizovlády a že se opříti chtěl ziskuchtivosti vyssávačství cizinců. Přes to, že jest nucen nevděkem národa žíti v cizině, nebolí jej to příliš, protože vzpomíná, že i Napoleon a Bolivar sdíleli rovněž nevděk národa. Odřiká se tudíž sám na vždy moci své a přeje si jen, aby jeho národ byl velikým, pokročilým a šťastným. Veliké srdce nezná mstivosti a proto promijí spoluob- čanům svým, neboť v srdci jeho hárá přese vše láska k vlasti, jež povede jej opět do řad bojovníků, kdyby se vlasť octla v nebezpečl. Provolání to rozšířeno bylo ve velikém množ- ství v Karakasu, hlavním městě vene zuelské republiky.

Kam přesídlí „Umělecká Beseda v Praze S neobyčejným zájmem Byl očekáván průbčh valné hromady Umělecké besedy, svolané na včerejší večer do sálu obchodnického spolku „Merkur“ v Mi- kulášské třídě za účelem definitivního rozhodnulí kam se U. B. má přestěhovati, když se zmařily plány s přosídlením do slarobylého domu „u Vejvodůl- Dlužno předeslati historii této otázky, klerá se v poslední době stala předmětem vaestranných rozprav. Když se ve veřejnosti vyskylla zpráva, že dům „u Vejvodů“ má být sbourán, ujala se věci Umě- lecká beseča a zabývala se úmystem koupit dům „u Vejvodů“ jako svůj spolkový dům. Ovšem zará- žela vysoká kupní cena (170.000 K, odhadní cena 135.000 K). Mezitím žádost o sbourání demu byla- odvolána, takže nebylo nuíno s koupí příliš pospí- chati, zejména také z důvodu, že očekávalo se sní- žení kupní ceny. Hned po schůzi správního výboru Umělecké be- sedy, v níž se o těchto záležitostech jednalo, koupil dům „u Vejvodů“ akad. mali p. Klusáček. Jeho právní zástupce v příští schůzi správního výboru U. B. prohlásil, že dům koupilo družstvo, jeho členy prozatím nebude jmenovati. V další schůzi sděleno správnímu výboru U. B. že oním konsorciem jest vlastně p. Klusáček sám který učinil Besedě podmínky na pronajatí některýcl místnosli v tomto domě U. B. neradda se loučila s původní myšlenkou získa! dům do svého vlastnictví, ale proto přece jed- nak s p. Klusáčkem o nájem, když určitě prohlásil že dům Besedě za tu cenu, kterou dlo svého tvrzení zaplatil, nepřenechá.

Mimořádná valná hromada U. B. schválila nájem místnosti v domě „u Vejvodů“ za obnos 6000 K, dále vložení 25.000 K na dům a zaranbování 4% čroku ze 60.000 K subvencí, což representuje úhrnem ná- jemní sumu 9400 K. Ve dnech 15. června a 3. srpna sdlělána přesná smlouva nájemní v tom znění, jak ji p. Klunáček navrhl. Správní výbor U. B. tuto smlouvu vělšinou hlasů přijal. Krátce po uzavření smlouvy oznámil p. Klusáček Umělecké besedě podmínky, které oproi uzavřené zlouvě pro Besedu nebyly výhodnéa prolo správní výbor odptral jakoukoli změnu a čet- né jeho návrhy na změnu původní snlouvy vesmě záporně vytídil. Zejména z toho důvodu, že již prvol- ní smlouva sáhala až na krajní možnost finančních sil Besedy. Dne 18. ledna; v dokě, kdy dle smlouvy měly být Umělecké besedě odevzdány místnosti, čten nový návrh p. Klusáčka na správní výbor U. B., který Besedu omezoval zejména pokud se týče doby nájmu. neboť místo stanovených 20 let dával záruku jen na 3 léta. Zároveň prohlašoval p. Klusáček opětně že žádné smlouvy neuznává. Správní výbor U. B. nemoha za těchto poměrů k Vejvodovům se stěho- vati, zejméno také, poněvadž reslaurování domu ne- bylo ukončeno, vzal prohlášení p. Klusáčka, že není smlcuvy, na vědomi a prodloužil nájem v misino- stech dosavadních.

Přes to ještě několikrát byly učiněny pokusy. aby p. Klusáček uznal buď půvední smlouvu nebe změnu, jak si přál ještě dne 11. ledna, ale marně. Poslední návrh p. Klusáčka zněl v ten smysl, aby Beseda, chce-li mít nájem déle 6 let, zaplatila nových 38.000 K. Správní výbor U. B. počal se slarali o jině míst- nosti. Vyjednáváno s Národní radou o společný ná- jem paláce Sylva-Tarouccy a o nájem (společně s Če- ským šermiřským klubem) starého barokového p- láco Thun-Salmovského v Jungmannově třídě, jehož I. patro od kvělna 1909 se uprá zdní. Jelikož správní výbor U. B. po 10 let marně hledal vhodně mísínosti a tyto palácové místnosii uznal za vhodné, rozdělení jich účelné a nájem příz- nivý, zajistil ještě před valnou hromadou možnost jich nájem uzavřit. Včerejší valná hromada Byla svolána prolo, aby rozbodla, zda jednání správního výboru bylo správné a dále, do kterých mísiností má se Beseda slěhovali Jde o tylo místnosti: 1. zůstati v dosavadním nájmu v bývalé Svalováclavské záložně, 2. v paláci Thun Salmovském, 3. dům u Vejvodů“, 4. paláe Sylva

Tarcucey. Včerejší mimořádná valná bromada Uměleckě besedy byla neobyčejně čelně navštívena, Snad co Beseda existuje, takové účastenství nepamatuje. Pro- storný sál byl členy přeplněn. Příjomno bylo 250 členů. Schůzi zahájil slanosta U. B. spisovafel p. Fr Herites a stručně vylíčil, že správnímu výboru nepodařilo se najíti cesty, na nichž U. B. byla by se mohla dohodnouti s p. Karlem Klusáčkem, majite- lem domu „u Vejvodů“ v příčině pronájmu míst- ností v tomto domě k účelům besedním. Na to jednatel U. B. pan prof. A. B. Svojslk vylíčil dopodrobna celou záležitost o domě „u Vej- vodů“. Referát jeho, odůvadněný zápisy v protoko- lech, souhlasá s úvodem této zprávy. Z referátu vyplývá, že výčep v domě „u Vejvodů“ získal Nu- selský pivovar. Zpráva jednatele vyslechnuta s beuř livou pochvalou.

Pan Klusáček ujal se polom slova a pravil že se špatným úmyslem bylo několikrát pronesene sbovo „družstvo“. (Oho! Hlučný odpor.) Řečník vy právěl jakých zásluh si získal, že zabránil sbourán domu „u Vejvodů“ a dcznal, 2e řokl, že konsorciem byl on sám. Prohlásil dále, že nečinil žádné požadav- ky na subvence, naopak, že byl ochoten slevit tu část z činže Besedy, která by se složila na subven- cích. Původní smlouvu byl by ochoten podepsali. kdyby v ni nebyl odstuvec, že Beseda mohla ná roční výpověď z půjčky 25.000 K. Ve smlouvě sku- tečně ledacos změnil, ale proto, že měl k tomu růz- né důvody, zejména ten, že ze tří místností byln utvořena jedna, čímž původní disposice úplně byly změněny. Ale veškeré nové změny děly se v rámei nájemného, valnou hromaddou povoleného. Jedinou měl snahu, prospěti Umělecké besedě. Prohlašuje. že tvrzení, jakoby chtěl Besedu připravit o přístřeší není správné. (Pochvala.) Tajemník Besedy p. proř. Svojsik vyvrace tvrzení p. Klusáčka a dovozoval, že původní smlouva byla později změněna v neprospěch Besedy.

Pan dr. Nejedlý vyprávěl, že prohlížel míst- nosti v domě „u Vejvodů“ a blahopřál p. Klusáčkovi že se mu tak znamenitě zdařilo dům zrestaurovat. Jest pro to, aby v domě zasazena byla deska, na níž by se hlásalo, že jeho zásluhou byl dům zachován Naše veřejnost má povinnost, aby tente dům byl na dále zachován. Jestli obec dává miliony na k- nály a mihiony na legrační, pardon, represčn.tační dům, mohla by se také postarali o tento dům a utvo- řiti z něho museum. Mislnosti pro archiv se však nehodí, také je nedostatek východů a už z počátku měl být na tyto okolnosti vzat zřetel. Smlouvy byly zrušeny a obě strany jsou nyní zbaveny všech zá- vazků, Besoda se do domu „u Vejvodů“ nehodí, po- něvadž jsou tam dřevěně schody a stropy a nebezpečí ohně není vyloučeno. Nazeoti tomu jsou nfsrnosti v poláci thunovském v Jungmannově třídě neoby- čejně vbodné. Prolo vyslovuje se, aby Besoda získala místnosti v tomto paláci a nežádala se oběť na če- ském umělci Klusáčkovi. (Hlučná pochvala.) Pan srch. Fanta s odborného stanoviska lií cenu místností v domě „u Vejvodů“. Místnosti, které najímala U. B, mají cenu 11.575 K. Dále ospraaved- ňuje jednání p. Klusáčka ve příčině pozdějších změn smlouvy které byly podmíněny architektonickými změnami. Konslatoval, že p. Klusáček jednal pouze a jedině ve prospěch U. B. Odmítl jízlivý způsoh jakým snahy p. Klusáčka byly podceňovány. Za levneu činži byly mísinosti „u Vejvodů“ pro Besedu uprvovány a řešeny. Vyslovuje se proti tomu, aby Beseda najímla mistnosti v palácí Němce. Souhlas i odpor.) Končí názorem, že U. B. má setrvati ve smlouvě s p. Klusáčkem, klerý se s obětavostí a na- dšením podjal záchruny památného domu. (Po- chvala.) Na to o 11. hod. v noci přijaš návrh nal kone debaty.

Pan dr. Šilhan navrhoval po delším odůvod- nění, aby jednání správního výboru bylo schváleno. (Souhlas a odpor. Pan dr. Pospíšil uvedl, že Laké má zájem Besedy na zřetehi. Pan Klusáček má snad také ta- kový zájem, ale je zaujal. Neboť jednou jednal jak místopředseda Besedy a po druhé jako majitel domu. Beseda nemá výhradní cil, aby zachovávala sťaro- hylé památky. Jestli někdo tu povinnost má, jest lo šlenku zachování domu os v možně kroky, abychom to umožnili. Smlouva byla hotova, ale byla jednou stranou rozvázána a proto správní výbor měl povinnost ohlížeti se po jiných místnostech. Nezadáme nikterak svému národnímu stanovisku, když najmeme mísínosti v německém paláci. Beseda bude mít povoleno označiti své mí nosti česky, také prapory národní má právo vyvěsit Národní rada má také místnosti v německém domě A co byste řekli tomu, že p. Klusáček žádal o postou pení pohledávky Českou spořitelnou? (Volání harby odpor a potlesk.) Pan dr. Hurych litoval, že beseda nekoupila dům „U Vejvodů“ sama. Když se tak nestalo, nulne počitati s tím, aby smlouva o nájmu byla dodržena Projevuje názor, aby navázáno bylo nové jednán mezi rozvážnými členy správního výboru a p. Klu- náčkom, neboť místnosti jsou pro besedu vejm vhodné. Doufá, že v těchlo místnostech domu „U Vej vodů“ zavládne nový, družný duch besední a že pře stanou veškeré hořkosti.

V tomtěž smyslu promluvil p. Osvald a fvrail že nebezpečí ohně od elektrického vedení není. Pro- hlašuje, že přečetní členové besedy musili by z toho vyvodit své důsledky, kdyby beseda najala místnosti v německém paláci. (Souhlas.) Pan Nebuška vylíčil finanční stav Besedy a dovozoval, že beseda nemůže se na tak vysogou činži zavázat. Tvrdí, že místnosti nejsou pro besedu vhodné. (Potlesk.) Pan Klusáček vysvětloval své slanovisko příčině výpůjčky u České spořitelny. Národohospo dářsky je správné vypůjčit si levné peníze u něme- ckého ústavu, ale národohospodářské to není, když se od Němce mají najmout místnosti O půlnoci přikročene k hlasován Hlasováno o návrzích dra. Nejedlého; 1. Jednání správního výboru se schvaluje, 2. uznává se, Že smlouva s p. Klusá- čkem se zrušila a 3. správní výhor se zmocňuje najmouti místnost v palác! Thun-Salmovském.

Dále o návrhu p. dra, Henrycha o zahájení no- vého vyjednávání a konečně o návrhu na obnoven původní smlouvy. Většina žádá hlučně, aby se hlasovalo nejprve o temto posledním rávrhu. Proti tomuto způsobu hlasování ohlašuje dr. Nejedlý a dr. Pospíšil pro- test. Pan Amiort navrhuje hlasování dle jmen, po- něvadž jde o kulturní čin. Itokuje se bouřlivě o tom, o kterém návrhu mi se hlasovati nejdříve. Předseda p. Herites konslatuje, že nejširší návrh je dra. Hurycha (zahájení nového jednání sp Klusáčkem). Pro tento návrh Byl 81 hlas, ledy značná menšina. (Hlasy: Opačnou zkoušku!) Opačncu zkouškou se konstatuje, že proti byl 121 hlas. Hlasuje se o návrzích dra. Nejedlého a sice dle rozhodnutí předsedy, dle jmen Pro návrhy dra. Nejedlého (místnosti v paláci Thun-Salmově) hlasovalo 124 členů, proti 78 členů. Hlasování dle jnfen skončilo o 1/41. hod. v noci Výsledek hlasování provázen hlučnou pochvalou polleskem, mezi nímž ozvalo se zvolání „Hanbaí“

Denní zprávy. — Odvolaná demise akademického se- nátu německé university. Před dvěma měsíci podal akademický senát německé university v Praze demisi, poněvadž prý »bistorická práva na buml« nejsou dostatečně chráněna. Ve vče- rejší své schůzi demisi definitivně odvolal s Uímto odůvodněním: »Jelikož vláda dostatečným způsobem vyhověla přáním, od nichž členové akademického senátu učinili odvolání své demise závislým, a to přípisem správce ministerstva kultu a vyučování z dne 8 února 1909, jímž zaručena zvlá- ště plná ochrana práv studentstva za všech okolností a bez omezení místa — usnesl se senát demisi svou ze dne 4. pro- since 1908 odvolati«. — Politické schůze. Řádná valna hromada politického spolku pro okres vino- hradský svolána jest na pátek dne 19. února o 7. hod. večerní do místností Měšťanské be- sedy v Národním domě (vchoď z Korunní třídy). Na pořadu jsou záležitosti spolkové a návrh na zřízení pamětní desky JUDru. Jos. Heroldovi. Volné návrhy. — Kluby občanské. Slaroměstský občanský klub v Praze koná členskou schůzi dnes ve čtvrtek o 8. hodině večer v restaurantu pana Sochůrka v „Kopmance“. Na pořadu jest roz- hovor o vládní předloze jazylové a krajského zřízení v Král. českém, který zahájí pan posl. dr. Podlipný. Uvedení hosté jsou vítáni. — Ob- čanský klub na Král. Hradčanech koná dnes 18. února o 8. hod. več. v restauraci pana Jindřich Šimůnka ve „Staré radnici“ čis. pop. 173/IV. schůzi členskou.

— Dru. Váolavu Škardoví zaslaly dalsl projevy městské rady: Městská rada v Křivo- klátě, staresta Friebert; městská rada v Radni- cích, starosta Flcischhans; městská rada v Hum- polci, stanosta Wurm; městská rada v Novém Městě n. Met., starosta dr. Vostřebal; městská rada v Košířích, starosta F. Bečka; městská rada v Roudnici, starosta Špindler a městská rada v Pečkách na dráze, starosta V. Kreml. — Z Národní rady české. Schůze praesidi- ální komise koná se dnes ve čtvrtek v 5 hod. odpoledne v zasedací síni Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20). — Osobní změny v ředitelstvu Hypoleční banky král. českého. Sdělili jsme již, že zem- ský výbor království českého jmenoval ve vče- rejší schůzi své okr. starostu Jindřicha Dole- žala, člena ředitelstva Hypoteční banky, ná- městkem generálního ředitele na místě dosa- vadního náměstka, nynějšího ministra orby dra. Bráfa. Odstoupivšímu dru. Bráfovi vysloven byl dík zemského výporu za horlivou činnost v ban- ce. — Na místo voleného člena ředitelstva Hy- poteční banky po náměstku generálního ředitele Doležalovi povolán byl dosavadní náhradník ře- ditelstva Fr. Wellat, ředitel ústř. kanceláře b. Nostitze v Praze, sněmem zvolený náhradníkem za kurii velkých statků.

— Prof. Ot. Ševěik, jak jsme již ve večerním vydání »Nár. Listů« včera oznámili, jmenován byl ředitelem nově zřízené místrovské školy houslové na státním hudebním ústavu ve Vídni, současně s Leo- poldem Godowským, jenž jmenován opět ředite- lem mistrovské školy klavírní. Odchodu slavného če- ského paedagoga hry houslové z Prahy do Vídně, litovati dlužno tím více, čím vřeleji vídeňské listy, na př. »N. W. Abendblatt«, vítají jeho jmenování, a zapomínajíce na ráz českého jména, původu i smý- šlení mistrova, zaznamenávají, že »muž, požívající svělové pověsti, trvale uveden je ve spojení s vídeň- ským životem hudebním, což zvláště je potěšitelno.« Není pochyby o tom, že jmenováním prol. Ševčíka ředitelem mistrovské houslové školy ve Vídni zaji- šťuje se tomuto ústavu předem skvělá pověst ve světě budebním a aspoň po dobu jeho ředitelování budoucnost; odtud i pochopitelné potěšení vídeň- ských krubů nad jmenováním slovutného mistra, jehož národnost najednou je citlívým jindy Vídeňa- um teOVeIE KDeuv, Koctándvarznám trojice Angličanek Hallové, Bridsonové a Dickenso- nové dlouho váhal s přijetím nabídnutého mu místa. neboť věděl, že odchodem jeho z Čech způsoben bude i odliv zahraničních, najmě anglických jebo žáků, známé cizinecké kolonie Ševčikovy. Je vylou- čeno, že by prof. Ševčíka vedly do Vídně motivy snad materiální nebo touha po slávě. Obojím jest dávno již požehnán z doby své působnosti v Praze a nezbývá tudíž než přijmouti výklad tohoto kroku mistrova, dle zpráv vídeňských, že vyhověl jen opě- tovnému přání, projevenému z míst nejvyšších. — Rodinné zprávy. Slečna Krisl. Jelínkova a pan Jaroslav Jolínok, korektor našeho lisiu, sla- vili dnes o 1/48. hod. ranní v chrámu Panny Marlo Sněžné svůj sňatek manželský.

— Osobní. Pan Karel Líman, rodák mlado- boleslavský, dvorní rumunský architekt v Bukurešli, budovatel královského zámku v Bukurešti a Sinaii byl za svoje zásluhy o rakouský průmysl a vývoa jmenován rakouským stavebním radou. — Pan Fr Zaba, rodilý z Běslovic u Chocně, podrobil se u místodržitelství zkoušce z pozemního slavitelstvía stal se oprávněným stavitelem. — Architekt pan Karel Beladu z Král. Vinohradů podrobil se u c. k. mísbodržitolství predepsané zkoušce a stal s oprávněným stavitelem. Sodusáté narozeniny vinohraflského okres- ního slarosty p. Al. Bureše byly, jak jsme již sdělili. městským zastupitelstvem na Král. Vinohradech oslaveny udělením zlaté záslužní medaile městské. Okresní zastupitelstvo vinohradské odalo p. stare- stovi Burešovi krásně provedenou blahopřejnou adre- su. Správní rada Měšťanského pivovaru na Král. Vi- nohradech věnovala jubilantu, jako svému předse- dovi, rovněž skvostnou adresu. Záložna vinohradská, Městské divadlo a přečelné jiné korporace a jedno- tlivci projevili mu blahopřání. Pan Aloi. Bureš na- rodil so r. 1849 v Kožině n. L., po absolvování reálky věnoval se praxi stavitelské, nejprvé ve službách dráhy severozápadní a dráhy Františkovy, načež v r. 1869 usadil se na Král. Vinohradech, R. 1878 zvolen byl za člena městského zestupitelstva a v léto kor- poraci dosud působí. V roce 1882 zvolen byl do okresního zaslupitelstva, jehož jest nyní slarcstou. — Úmrtí. Včera 17. t. m. o 1 hod. v noci ze- mřela v Praze paní Marie Schönbachov a, roz. Hyanova, vdova po pražském měšťanu a mi- stru truhlářském, ve stáří skoro 69 let. Pohřeb koná se v pátek 19. února t. r. o 3. hod. odpol. z ústřední smě na hřbitově olšanském.

— Pohřcb. Z domu smutku v Eliščíně třídě č. 5 na dol. Novém městě konal se včera o 3. hod, odpo- lední pohřeb p. J. Hitze, továrníka. V komnstě, snutečně vyedobené, na katafalku spočívala rakev s tělesnými oslniky zesnulébo a mnoho nádherných věnců bylo k ní položeno. Věnovali je zejměna: re- dina Janouškova, dělnictvo bednářské, rodina F. Tů- my. Pavlina a Václav, rodina Kreutzerova, Herta a Antonín, rodina Tůmova, Karel a Joseí Simonovi. rodiny Bejvlova a Němcova a j. Pohřbu zúčastnili se vicepresident obchodní komory p. posl. V. Němec. obecní starší pp. ředitel Kreutzer, ředitel Kuklaa Ševd. pokladní rada obchodní komory p. c. r. Tůma, továrník p Václav Tůma z Bukurešti, čelní obchod- níci a průmyslníci a j. v. Spolek dělníků bednářských zúčastnil se pohřbu korporativně s praporem. Ze- snulý p. Hilz byl pochován do rodinné hrobky na hřbitovech olšanských. — Nový ředitel pražských olektrických podniků. Po delších úvahách sešla se presidiální komíse správní rady elektrických podníků, aby učinila návrh na obsazení mista ředitele. Usnesla ne doporučiti na toto místo chefinženýra elektrických podniků pana Aloisa Svobodu. — Okresní výbor v Rondnici jako zástupce vše- ho občanstva samosprávného okresu roudnického, jednaje o vládních návrzích zákona jazykovéhoa osnově o krajském zřízeni, usnesl se jednomyslně, ohraditi se slavně a rozhodně proti každému pokusu, aby tyto osnovy státi se měly zákonem. Rada říš- ská není naprosto příslušným místem, kde by spory jazykové, pouze král. českého se týkající, řešeny byt měly a mohly a tím méně možno a připustno, aby nově ohraničení okresů a krajů provedeno bylo be