Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve čtvrtek 18. února 1909.

Praha

3

Číslo 49.

4 article

Ma ranni a večerní hiety předplálili se V Praze v administracis na měsíc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 R 60h ve filiálkách: na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou na měsie. . . . . . a na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na dtvrt ioti : . . : 11 K 40h na měsie

Praha

5 article Slovanská jednota na radě říšské.

Slovanská jednota na radě říšské. V temnotách úsvit! Nebezpečné chmury shluknuvší se poslední dobou nad hlavam našimi a hrozicí pohromou blízkou, zvláště národu našemu a národu slovinskému, při měly zákonně zástupce těchto ohrožených národů, aby konečně shromáždili se pod jeden společný ochranný krov »Slovan- ské jednoty« na radě říšské a pod jeho záštitou svorně činili opatření, potřebná proti všem ranám a škodám na národní půdu naši a byt náš kvačícím. Ano, svitem v temnotách lze nazvati radostnou tu udá lost dneška: náhlé to bratrské sdružení se 83 národních poslanců českých, 37 jihoslo vanských a 5 staroruských v jeden parla- mentní tém, zpevněný ne pouze společnými stanovami, ne pouze zřízením výkonného výboru a zvláštní parlamentní ko- mise o 16 členech, ale což za důležitější ještě považujeme: svorným duchem a pře svědčením o potřebě nerozborné solidarity a účinné vzájemnosti slovanských kmenův této říše vůči spojenému a společnému pro- tivníku, který napíná právě v této době ve- škeré síly své k našemu rozhodnému pora žení a udolání na celé čáře. Prozatím 125 slovanských poslanců sešikovalo se v jednu armádu parlamentní proti nepřátelskému bloku německému, čítajícímu na 170 poslanců.

Slovan

6 article

Slušná to síla pro počátek, ale daleko ještě nedostačující k úspěchu práva a pravdy ve sněmovně, čítající 516 poslanců; stále nám ještě schází proti moci zapřísáhlých německo- centralistických odpůrců půl sta hlasů, do nadpoloviční většiny celé sněmovny pak do- konce 134 hlasů. Možnoliž nám kdy síly té dosíci? Vizme. Abychom předčili počtem hlasů blok německý, k tomu by stačilo pouhé přistoupení 71 poslanců kola pol- ského k naší »Jednotě slovanské«, kdyby pak s Poláky i Ukrajinci přitrhli k nám s praporem svých 25 poslanců a polští zio- nisté se svými 4 poslanci — dalo by to im- posantní tém 225 slovanských od- půrců německé centralisace a německé hegemonie v radě říšské.

Polák Ukrajinec

7 article

Nebyla by to sice pořád ještě přesila po- četní, avšak scházelo by nám do nadpolo- viční většiny (jež činí 259 hlasů) již jenom poubých 34 hlasů, o kteréž by snad ve chvíli rozhodných bitev nebyla nouze, ježto lze přece za to míti, že by proti nezřízeným pretensím německých usurpatorů moci stální v rozhodné chvíli vzepřeli se stejně i slo- vanští seciální demokraté i nespokojení Vlachové. Vše tedy záleží nyní na Polácích Ukrajincích: zda pochopí význam dějinné chvíle a neobyčejný historický dosah našeho zápasu přítomného i pro svou vla stne budoucnost, která stojí a padá s osudem západních a jižních Slovanů této říše. — Zdatný počátek jest učiněn: nechť žijí následující, k nimž volá právě v čas slo vinský »Národní Dnevník« z horké půdy celjské těmito vřelými slovy: Životní interes nám veli, aby Slované na radě říšské ko- nečně se vzchopili a proti zřízenému bloku německo centralistickému utvořili řádně zří- zený blok slovanský! Proti systému něme- ckého centralisovaného Rakouska nutno postaviti myšlenku svobodného

Vlach Polák Slovan Rakousko národní Dnevník

8 article

federativního Rakouska, v němž by přirozená slovanská většina uplatnila se ná- ležitě i v politice vnitřní i vnější. Sestavme si vůdčí pravidla slovanské po- litiky své a ne toliko pravidla taktického postupu pro nejbližší okamžik! Jest čas, aby. chom my všichni Slované rozloučili se s do- savadní politikou, která nestarala se než o strannický prospěch, i abychom vytvo řili si základ nové politiky vel kých obrysů, která určí směr i obsah vnitřní i zevnější politice většinou slovan ského Rakouska. « — Kolikráte od prvého slovanského sjezdu r. 1848 zavzněla již vlastmi Slovanů rakou- ských podobná zlatá slova. Ale jak daleko bylo od nich ke skutkům. Nuže, kéž posléze krušná zkušenost šedesátiletého bloudění pouští nesvornosti a neupřím- nosti vzájemné vyhojí nás všecky z krátko- zrakosti naší osudné Přímo slepotou by musili býti raněni dnes politikové slovanští v této říši, kteří by neviděli, kam spěje to s námi Slovany v Cislajtanii jako v Translajtanii, pakliže vůči rozmachu a horečnému úsilí onde zpupných Bathyanovců, zde Mommsenovců — nenalezneme sebe samých, pakliže neseřa- díme své rozptýlené houfce v zřízené, pevné kolonny a nedovedeme postupovat dle spo- lečně promyšleného plánu strategického svorně na celé čáře — hájíce věrně druh druha a neuzavírajíce se společným nepří- telem žádných příměří jeden bez druhého.

Slovan Rakousko

9 article

Šedesáte tomu let, co napsal nám Slovanům náš Karel Havlíček v odkaz: »Neopouštějme pro okamžitý snad zisk jeden druhého, ale pamatujme vždy, že buď všickni budeme svobodní anebo všickni podlehneme.« Zřízení slovanské jednoty na radě říšské jest konečně částečným splněním jeho tužby vroucí; kéž dočkáme se toho, aby splněna byla úplně a cele v duchu jeho. Pak by rázem trhala se černá mračna, nad námi dnes se nížící, pak by nebylo nám jen pozdraviti pouhý nadějný úsvit v temno tách, ale pak bychom se zaradovali již z jasné zoře lepší pospolité budoucnosti všech nás, neboť vítězství spravedlive velké věci naší bylo by konečn zajištěno vlastní naší statečností a schop ností politickou.

Slovan Havlíček

10 article Složení slovanské parlamentní družiny.

Složení slovanské parlamentní družiny. Z Vídně, 17. února. Oznámili jsme již ve večerním vydání „Ná rodních Listů“, že dnes dopoledne zkoncovány porady česko-jihoslovansko-ruské, které vedly k založení jedné veliké parlamentn družiny „Slovanské jednoty“ O založení tohoto svazu vydána tato zpráva „Zvláštní akční komitét dosazený k organisa společného postupu svazu poslanců českých se svazem slovinsko-chorvatským a s poslane staroruskými konal dnes o polednách za před sodnictví posl. dra. Pacáka dvouhodinovou po radu, ve které schváleny po návrhu posl. dra. Šusteršiče slanovy společného sdružení, jemuž dáno bylo po návrhu posl. Maštálky jmén „Slovanská jednota“. Její stanovy budou před- loženy ke schválení jednotlivým klubům. „Slovanská jednota“ jest největší svaz po slanecké sněmovny. Čítá členů 125.

Pacák Maštálek Vídeň

11 article

Výkonnými orgány jeho jsou: exekutiv níkomitét a 16členná parlamentn komise. Do této vyšlou češti agrárníci zástupce 3 Český klub 2, čeští poslanci katolicko-národní 2, národní sociálové 2, slovinští poslanci katoli ckonárodní 2, pokrokoví Slovinci a Chorvaté2 Starorusové 1, moravská strana lidová 1, strana realistů 1. Exekutivní komitét jest orgánem vý konným a representačném, postrádá však práva činiti usnesení závazná. Usnesení konati se bu dou podle klubů. „Sbovanská jednota“ byla za ložena, aby upravil se taktický postup skupin k ní náležejících a utvářen byl jednotně.

Chorvat Český klub 2 katolickýnárodní 2 moravský strana lidový 1

12 article Debata o zřízení armády maďarské.

Debata o zřízení armády maďarské. V uherské poslanecké sněmovně, Z Pešti, 17. února. Ku projevu rumunského poslance Maniu vrátil se včera uherská poslanecká sněmovna zevrubnou debatou, ze které jasně prosvítají snahy nejen po maďarštině jako armádní řeči v Uhrách, nýbrž po samostalné armadě uherské vůbec. Posl. hr. Batthyanij prohlásil: »Strana neodvislosti, jakožto největší strana v parlamentě uherském, klade podmínku, aby sesí- lení armády stalo se bez hmotného přetižení země. dále aby další vývoj armády dál se ve zname n maďarské myšlenky národní a zavedením maďarského smýšlení v armádě. Ti, kdož zhoubně a ošklivě se nabizejí VIdn a zde v partamentě zaujímají stanovisko prol zájmům státu uherského, neslouží tm ani dynastii, ani národům, jež zastupují.« Řčník odmílá potom co nejostřeji vývody posl. Maniu a praví: »Víme velmi dobře, že jeho řeč bude ve Vídni, kde národní maďarské my- šlenky se co nejhlouběji nenávidí, ob- šírně uveřejněna a náležitě vykládána. Posl. Maniu vydával se ve svém slavomamu z zástu ce všech občanů nemaďarského jazyka. To jest pomluva. Faktem jest — a poslední volby svědčí o tom (?) — že státní občané ne ma- darského jazyka nejsou na straně národnostl. nýbrž na našl straně (). (Hlučný souhlas.) Snahou politiky strany neodvislých v oboru vo jenském jest zřízení samostatné uherské armády.

Manio Posl Pešť Uhry Batthyanij Vídeň

13 article

(Hlučná pochvala.) Jisté rakouské kruhy snažíse zachovati společnou armádu v jejím dnešním stavu a zabrániti všemu, co by mohlo jen poněku sbližiti armádu s národem maďarským, ačkoliv dalo by se toho dosíci beze všeho nebezpečí. Též v ně- mecké říši jest armáda bavorská, armáda virlem berská, aniž by trpěla tím jednota armády německé Bývalý rakouský předseda ministerstva hr. Thun a rakouský poslanec svob. pán Morsey proh ásil v rakouském partámente, ze kdyby byly Unrám po skytnuty koncese v oboru vojenském, ne povolí předlohy o nováčcích. Řeč poslance Manin obsahuje tytéž myšlenky . . . Nuchei říci, že řeč Maniova byla objednána z Vídně. že byla zaplacena. Kdyby tomu tak bylo, pak by to bylo jednoduše sprosté počínán Jestliže však tato řeč byla pronesena spontanně tedy jest to vlastizráda. (Bouřlivá pochvaln a pollesk, odpor u poslanců národnost alch.) Řeč Maniova sleduje týž cíl, jako velko rakouská agitace. Jeho řeč dokazuje, že ná rodnosti něnávídí a tupí toliko maďarsko kulturo, nikoli však německou. Neboť on nežádají, aby byla zavedena rumunská nebo slo vanská řeč, nýbrž zasazují se o zacbování řeči německé. Pánové doufají, že tím seslabí uher- ský stát a spolupomábají vylvořiti velkorakouský federalislický stát, který by vedl k úpadku, aby pak z trosek mocnářství povstalo Dako Rumunsko. Po- slanci národností nechť vezmou na vědomi, že na příště nebudeme trpěti, aby pod ochranou imunity zneužívali svobody slova a uráželi naše národní city. Projevovali jsme vždycky oproti národnostem největší ochotu (! 1), avšak takové počinání, jakým byla včerejší řeč posl. M inia, vy lučuje jakoukoliv možnost dorozumění. Chováme největší lásku ke všem občanům télo země, také ke

Morse Thun Maniny Vídeň Rumunsko UNRRA

14 article

všem občanům nemaďarského jazyka (I). ale s lidmi kleří mluví tak, jak mluvil včera posl. Maniu, bu- deme nakladati tak, jak si zasluhují: jako s vele- zrádci. (Hlučná pochvala a potlesk. Volás Eljen.) Posl. Szíklai (str. neodvislosti) odmítá rovněž co nejrozhodněji vývody posl. Mania. Posl. Bozoky (neodvislá levice) prolestuje rozhodně proti obvinění, jakoby jeho strana jednala společně s národnostmi a navrhuje, aby předloha byla z jednacího pořadu sňala a aby především byla projednávána předloha o zřízení samo- statné banky uherské. Kdyby byl tento návrh zamifnut, navrhuje, aby sněmovna předlohy, nacházející se na jednacím pořadu, zamítla a vyzvala vládu, by ještě letos podnikla nutné kroky ke zřízení samostatné armády uberské V řeči téměř dvoubodinné odůvodňuje své stanovisko. při čemž jej předseda opětně napomíná, aby mluvií k věci. Konečně bylo mu odňato slo vo. Na to bylo rokování přerušeno a odročen na zejtřek. Posl. Popovič (Chorvat) podává dota o Nastičov i. Na to byla schůze skončena.

Posl Popovič Chorvat Szíklai

15 article Adresní debata v anglickém parlamentu.

Adresní debata v anglickém parlamentu. (V dolní a horní sněmovně.) Z Londýna, 17. únor. V dolní sněmovně prohlásil liberá! Rogers adresní debatě, že trůnní řeč, pokud jedná o zále- žitostech mezinárodních, jest ovládána duchem po- koje a dobré vůle. (Pochvala.) O návštěvě v Ber- líně pravil, že uvítání královských manželů způ- sobí, že bude odstraněno všeliké nedorozuměnía všeliké mylně posuzování vzájemných pohnutek, ja- ké bylo na této i oně straně Severního moře Balíour prohlásil, že nemá co by dodal k vý- vodům Rogersovým o zahraničních záležitostech co by namítal proti krokům, podniknulým vládou nebo sir Edvardem Greyem. Pokud však jde o Per- sii, pechybuje, zdali demokratická ústava, jež m býti zavedena společným nátlakem Ruska a Anglie. odstraní všechny obtíže po stránce hospodářské a obchodní Na to pravil předseda minislerstva Arqnith Pokud šlo o vývoj věcí na blízkém Východě učinili jsme ce nejvíce, abychom zajistili pokojné rozřešení oblíží a učiníme v budoucnosti rovněž tak Neužívám pochlebnických nebo překypujících výrazů pravím-li, že žádný člověk v Evropě nepracoval na této oblížné a prospěšné úloze tak vytrvale jako sin Edvard Grey (Pochvala.), a nekonal bych svou povinnost, kdybych zároveň jménem vlády anzlické neuznal slátnické vlastnosti a umírněnost, s kterou řídil Kjnmil paša vyjednávání Turecka s cizími národy za těchlo měsíců plných obtíží a nebezpečl. Doufáme, že jeho náslupce bule pokručovat v jeho politice.

Rogers Rogersův Grey Londýn severní moře Rusko Anglie Evropa Turecko Edvard Grey

16 article

Zdálo se, že politika lato pavede k roz řešení otázek jednak mezi Türeckem Rakousko-Uherskem, jednak mez Tureckem a Bulharskem na zák laně kompromisu, jenž bude pro všecky účastníky čestným a Turecku samému neškodným, a doufám. že politika talo je blízka toboto cíle. Oslalní pro- blěmy, jež musí býti ještě rozřešeny, jež bych na- zval problémy dalšími, lýkající se Srbska, Černe Hory a Kréty, jsou svou podslntou a svou veli- kostí móně povážlivy, avšak přes to jest nulno, aby se s nimi jednalo opatrně a blahovolně. Souhlas o zásadách dobodnutí mezí Tureckem a Rakousko-Uherskem a pak mezi Tureckem a Bul- harskem je dobrou předzvěstí a zlepšil v oněch tá- borech podstalně naděje v mír. Nejsme úplně zpra- vení o okolnostech, které v posledních několika dnech způscbily změnu ve vládě v Cařihradě, avšak i kdybychom byli, přece by nebylo naší po- vinností podávati k událoslem těm výklad. Pokud jde o vnitřní záležitosti císařství ottomanského, máme jen stálé trvalé přání, sdílené všemi stranami, aby totiž Turecko bylo reformou správy paslleno a znova tak zmohutnělo, aby se mohlo v budoucnosti roz- vijeli na základě svobody a spravedlnosti. Ať vláda turecká sleduje cíle jakékoli, politika tétoo dobré vůle bude míti i na dále srdečné sympatie Velké Britanie a budeme vždycky ocholni, při uskutečnění obtížného úkolu reformy správní poskytnouti ji pomoci, jaké

RakouskoUhersko Turecko Bulharsko Srbsko Černe Hora Kréta Cařihrad Velká Británie

17 article

V drobném prodejít ranní čislo o sobě . . za st večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . .je večerni . . . . . . . . D k Inseráty platí se hotově zapřed. Přadplaeení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakce, liskárna a expedice „Národních Listů- Rukopisy so nevracejl.

18 article

si přeje a přispěli jí svými službami, pokul jeel v moci naší. Situace v Persii jest naprosto neuspo- kojující. Každým měsícem je tam hůr a hůř není naděje na zlepšení, pokud šach nesplní sliby. které dal v dobrém uvážení národu svému. Přáním vlády britské bylo, aby stále mohla zů- stati věrna zásadě poliliky, nezakročovati. Avšak nebylo možno zneuznávati nebezpečí, spočívající v dalším chaotickém nepořádku, jenž by mohl snadno způsobiti zakročení z venku. Britská vláda ve spojení s Ruskem radila šacbovi více než jednou, aby slib svůj splnil. Dále britská vláda jíti nemohla, nechtěla-li se odhodlati k pří- mému zakročení, jehož se přála vyvanovati. Velká Britanie neúčestní se nijak akce, týkající se půjčky. nebo jiného způsobu poskylnutí podpory šacbovi. pokud šach selrvá ve své nynější osudné politice. Britská vláda vešla ve styky s vládou ruskou, jejíž zájmy byly v těsném a přimém poměru se zí- jmy Anglie a vláda jest ráda, že názory Ruska o situaci se shodují s názory její mi. Odpovídaje na některé jiné poznámky, předseda mir isterstva připouští, že některé části Irska jsou ve stavu politováníhodném, avšak použiti násilí a donucování by nepomohlo. Nynější zákon musí však býti důrazně uplatněn. Na konec prohlásil předseda ministerstva, že otázka finanční musí býti hlavním předmětem rokování v tomto za- sedání. Na to se sněmovna odročila. O návštěvě královských mauželů v Berlíně.

Persie Rusko Velká Británie Anglie Irsko Berlín

19 article

V horní sněmovně při debalě adresní pravil Lanedowne o návštěvě královských manželů v Ber- lině: Neřeknu příliš mnoho, podotknu-li, že žádná událost nebyla brilským národem přijata s větší sym- patil nebo s větší radostí, nežli návštěva královských manželů v Berlíně. Nemusíme se obávati odporu, řekneme-li, že návštěva královských manželů byla včasná a úspěšná a můžeme naprosto doufali, že návštěva může míti dalekosáhlé prospěš- né výsledky. Návštěva ta náleží k celé řadě návštěv a soudím, že nemůžeme nalézti slev, jež by byla dosti silná, aby projevila náš obdiv nad ne- únavnou energií, s kterou král převzal tento pro- spěšný úkol. Každá návštěva frvající přálelsíví upevnila, ane- bo zjednala nové přátelství. V tomlo případě jdeo dva veliké národy, jež jsou těsně spojeny páskou společného původu a společnými vlastnostmi char- akteru. Nejsou žádné jiné dva národy, jež by byly více sehopny kráčeti na přední stráži lidského po- kroku. Můžeme se proto těšiti, že oba panovníci v tomto zvláštním okamžiku zdůraznili přátelství, jež nikdy nemělo býti přerušeno a které, jak krá pravil, slouží světovému míru. Státní tajemník osad

horní sněmovna Berlín

20 article

Earl of Crewe pravil: Na základě osobního pozoro- vání mohu mluvili o neobyčejné srdečnosti, s ja- kouž byli královští manželé v Berlíně přijali. Tato srdečnosl byla od nejvyšších až k nejnižším bez rozdílu vrstev společenských nebo stavu osvědčo- vána. Chci se připojiti ke slovům, kterými velebil markýz of Lansdowne způsob, s kterým král plní své panovnické povinnosti. Návštěvy jako je tato, nemohau dosáhnouli všeho, nemohou samy o sobě urovnati znepokojující otázky mezinárodní, nemobou samy odstraniti hluboce tkvíci mezinárodní protivy nepřátelské, avšak v případě, v kterém jde o země jako jest Němnecho a Anglie, kde není žádného dů- vodu k nějaké mezinárodní animositě, nemůže ná- vštěva toho druhu přinésti nic jiného, nežli mneho dobrého. Působí k tomu, aby celá atmosféra byla Dále pravil: Pokud mohu, mluviti z osebnl znalosti, mohu po výměně názorů v Berlině říci, že přání, které projevila anglická vláda a kleré, jak my- slím, jest sdíleno celou zemí, jest také sdíleno těmi. kteří řídí osudy veliké německé říše. Tomuto přání rozumím tak, že oba národové, aniž by nějak dávali v sězku spolkové smlouvy nebo dohody, k nimž se zavázali, mají býti s to, chovati se jeden oproti dru- hému veskrz přátelsky a že mají býti s to, chopiti se každé příležilosti ke svornému spolupůsobení a to nejen na zachování světového míru, nýbrž i na pod- porování četných zájmů obou zemí, které si neod- zlepšena.

Berlín Anglie Earl of Crew

22 article FEUILLETON

FEUILLETON Ricarda Huchová a jeji „Risorglmento“. Ricarda Huchová jest nejen vrcholný zjev moderní ženské literatury německé, nýbrž prostě úctyhodný básník — užívám úmyslně maskulina — jeden z těch nemnohých oprav- dových tvůrců literárních, po nichž nebude smazána stopa, neboť rozmnožili svět uměle- ckých tvarů a duchových hodnot. Clara Vie- bigová jest snad sobustnější talent, ale Ri- carda Huchová jest kultivovanější duch: většt básník životní radosti, tragické důraznosti a osu- dových mocností. Čteš-li prósu Ricardy Huchově a jsi-li vzdělán esteticky i historicky, vidíš hned že jsi se octnul bezdéky v nejlepší společnosti prósa Ricardy Huchové jest prósa nejlepš německé tradice. Stíny Gottfrieda Kellera, velikého poety švýcarského a ještě průzračnější a melodičtější stíny Göthovy nesou se elysej- ským duchovým vláním nad krásnou, zlatovou, plnou, zákonnou skladbou této prósy opravdu kultivuvané — kultivované v témže smyslu. jako býval kultivovaný starý francouzský park. Vbihají-li i do komposicí Ricardy Huchové epi- sody barokně fantastické, jak je znáš z Kellera, nedovedou jich přece roztřištit a zdivočit: jsou vždycky ovládnuty, jsou vždycky podřízeny cel- kové ekonomii a plní v ní službu velmi účelnou.

Ricardo Huchová Claro Vie Ri Huchová Ricardo Huchův Keller Göthův

23 article

Má-li Huchová něco z Göthova fabulačního daru z vynalézavé snadnosti a radosti, z pohádkové pohody, do níž dovede ponořit svůj svět, má něco z jeho umělecké moudrosti a přísnosti, z jeho komposiční síly a úcty k formě a stylu Bývá-li ženská pró a velmi často roztříštěná nevyrovnaná a improvisovaná, prósa Rieardy Huchové působí dojmem mužnosti, sevřené zá konnosti, stylové ukázněnosti. Platí to především o jejim románě »Paměti Ludolfa Urslena mlad šlho« (1893), který jest mně posud jejím nej větším uměleckým činem. »Ludolf Urslen« bude ve vývoji moderního německého románu datem. V něm dostoupila poprvé krásná prosa ně mecká jakési klassičnosti: zmocnila se poprvé pevné umělecké formy, která teprve posvěcuje román na umělecké dílo a činí ze zábavné četby báseň. V »Ludolfovi Urslenovi« jest tolik čisté a přísné zákonné skladby, kolik ji nebývá ani v mnohém dobrém moderním dramatě;a opravdu, s tragedií sbližuje jej jeho velikolepá ironie, sebeničivá logika vášně, jejíž stravujíeí oheň obrací se naposledy proti sobě samé, ve- liké monumentální pojetí lidské vášně i lidského osudu. Jsou některé rysy, které spřizňují tento román s antickou tragedií; nepravím tím, že tento román dostupuje její výsostné velikosti — nikoliv, velikost ta jest jedinečná a nedostupná každé jině formě literární vyjma tragedii.

Huchová Göthův Riearda Huchová Urslen V Urslen

24 article

V staré patricijské rodině hamburské vy- rostla mladá generace, překypující bohatstvím zpupných sil, trávená žárem velikých vášní Tato mladá generace pohrdá průměrným všedním životem, touží po osudových blescích a bouřích a vytouží si je naposledy ke své záhubě: sme- tou ji s půdy, na níž stála a rostla. Jsou pře- syceni nudou a klidem, touží po neštěstí: oče- kávají od něho, že je vnitřně obohati, že do- berou se jím velkosti, která jim uniká. Ale vteřina, která přináší jim vyplnění staré touhy. jest jim poselkyní nevítanou: vzbouzí v nieh ihned touhu novou, nebezpečnější naplněné touhy staré. Dlouho žijí Ezard a Galeida svou zločin- nou, incestu podobnou lásku, která rozvrátilaa podryla celou rodinu; na konec dožijí se chvíle. kdy padly vnější překážky a kdy se mohli spojit zákonně; a v tutéž chvíli pozbývá pro Galeidu láska k Ezardovi kouzla. Zatouží po nápoji nově kořeněném, po hlubší ostruze nové bolesti. Se- tkává se s podivným, uzavřeným, temným ven- kovským synkem; Gaspard jest vedle Kzarda barbar, nová svěží síla, Ezard vedle Gasparda přejemnělý epigon pozdní kultury, otřelý sla- boch: a Galeida podléhá soustředěně temné síle Gaspardově, jeho uzavřené vůli; ztráci se v ni a rozplývá se v ní. Hypnotisoval ji; »udělal jí«, jak říká lid; a Galeida hyne z jeho vůle k jeho rozkazu: roztřištila se, bytost chvilková a rozmarná, o jeho mohutnou, temnou osob- nost . .

Ezard kouzlo Gaspard Gaspardův

25 article

Od tohoto díla napsala Ricarda Huchová fadu románů a novel mnohdy kouzelně krás- ných, ale nedostoupila již této sevřené veliké formy, tohoto mohutného, přísně sklenutého umění soudotvorného. Nejvíce přiblížila se mu v široké povídce »Aus der Triumphgassee (1902) krásné reliefnosti a nádherného odlesku jakéhosi heroického klidu. V objemném románě »Vita somnium breve« (1903) získala jisté jem nosti a odstíněného bohatství pololó nů a pře- chodů v psychologické malbě, ale nenalezla nově uzavřené zákonné komposice pro svůj ro- mán citlivkových moderních duší, kleré své dobré právo na štěstí pozemské berou s touže opravdovostí a zbožnosti až náboženskou, s niž pečovávali druhdy lidé o svou spásu posmrtnou. Tím narazil jsem na vlastní krásnou inspiraei Ricardy Huchové: jest to vášnivá nenasycená láska tohoto života a tohoto světa, ale ne sploštělého do všednosti, nýbrž obohaceného přítoky všech možností, všech snů o síle a kráse, všech skutečností citových i obrazivých — živoln rozpětí nejvyššího, v pravdě faustovského. Je-li kde v díle jejím melancholie, pessimism, zou- falství, neni tu snižovatelem energie živolné, nýbrž naopak: jejím kořením a její ostruhou Nejlepší a hlavní osoby jejich děl mohly by býti účastníky té »bandy svatého života«, která má odvahu, prostřed hrůz morových a jim na- vzdor, přitisknout ke rtům číši plamennou, byt ji smrt od nich odtrhla; všechny její osoby jsou jako její nešťastná Flora ve vyšším a krás- ném smyslu slova lehkomyslné: mají v žilách nepokojný kvas a pud dobrodružství.

Ricardo Huchová Aus der Triumphgassee Flor

26 article

Druhá větev bohaté tvorby Ricardy Huchové jest poesie lyrická. Jsou posud jen dva svazky jejích veršů, Gedichte (které vyšly nedávno v novém rozmnoženém vydání) a te- noučký svazeček erotické lyriky, Neue Ge- dichte (1907 nákladem »Inseln« v Lipsku), ale mezi nimi jest několik čísel, které zbudou, až opadne mnoho z toho, co se v dnešní mo- derní Iyrice nadýmá. V »Gedichte« hovoři ještě často jazykem a veršovým spádem švýcar- ského básníka Konrada Ferd, Meyera a jakýsi akademický chlad poutá a zalěžuje její vnitřní melodii, jinde tak teple zjihlou, ale v erotické knížce »Neue Gedichte« ukázala, že dovede liti svě víno do svých číši krásné dokonslé práce. Málokdy, tuším, vyrovnaly se spolu tak dokonale a beze ztráty inspirace tak žhavéa kult formy tak přisné a zákonné. Rrotika ženy pětačtyřicetileté! Jaká by to byla kapitola psy- chologická a estetická! Máme »Sonety z portu- galského« Alžběty Barrettové-Browningové, šťastné a oddané ženy, která nalezla své jaro také již tehdy, kdy jiným ženám blíží se podletí podzim. Neváhal bych nejednu báseň Ricardy Huchové postavit i nad některý »portugalský sonet«. V erotické lyrice Ricardy Huchové jest jakýsi dramatičtější akcent; jsou to temně žhavé básně nádherné citové nahoty a při tom plné temných osudových podobenství. A zákonný chlad formy dává ti jen hlouběji procítit mu- čivě žhavou inspiraci veliké osudné vášně, která dovede dostoupit místy až monumentálnosti úkonů náboženských, slavnostnosti jeho ritů.

Ricardo Huchová Gedichte Neue Ferd Meyer Neue Gedichte Barrett Browning Lipsko

27 article

Třetí proud, v který rozlila se tvůrčí slla Ricardy Huchové, bylo literární a nejno- věji i politické dějepisectví. Jest třeba říci, že Ricarda Huchová jest paní věcná doktorka filosofle, germanistka z povolání, byla dlouho městskou knihovnicí v městě Kellerově, v Curichu. Literární historikové i kritikové ně- mečti cení velmi její »Rozkvět romantiky« (1899) a její »Rozšíření a úpadek romantiky« (1902) a jistě právem. Tyto dvě knihy jsou vzácným i exaklním, i básnickým vzkřišením prvních desetileti XIX. století literatury i společnosti německé; Ricarda Huchová studuje tu nejen básnická díla romantická, ale zabrala se hluboko i do romantické filosofie, vědy, politiky, výtvarné kritiky a estetiky, lékařství, cítění náboženského i mystiky: pojala romantiku jako typ duševní jako nádherný, mohutně rozvětvený strom obrodných kulturních snah a zhodnotila posléze smělým pohledem a odvážným soudem tento svaz kyplcích sil a tryskajících tužeb. Její knihy jsou knihami soudu i ospravedlnění a přinesly korektiv starší jednostranné a liberalisticky za- ujaté R. Haymové »Romantische Schule«. Hu- chová ukázala, kolik sil zvláště staršího roman- tismu přešlo v majetek moderního člověka ustavilo jeho ráz, i očistila dobu, pomlouvanou často malodušně, nepřikrývajíc při tom jejlch nedostatků a slabostí, které zavinily sice jei pád, ale odpadly a zapadly také samy v toku časů.

Ricardo Huchová Kellerův R Haymová Hu Curych Romantische Schule

28 article

Ricarda Huchová narodila se v Porto Ale- gre a měla vždy sympatie k italskému živlu a duchu, k duchu naivně uměleckému, nadanému o to víc tvárně a plasticky, oč méně má vloh spekulativných a abstraktních, k duchu vtip- nému, bystrému pružnému a výbojnému, jehož i lstivost má cosi dětského, k duchu, jenž rád stane »mimo dobro a zlo« a jest osvobozen o novalistických předsudků mnohem víc než duch německý. Některá její díla belletristická děj- stvují na italské půdě, a v poslední době obrací se Huchová soustavněji k studiu heroické minu- losti italského obrození v XIX století. Sem hledí její rozsáhlá románová skladba o Garibaldovi, i menší kniha sedmi historických podobizen, je- jíž jméno nadepsal jsem tomuto článečku: »Risorgimento« (1908 v Lipsku).

Ricardo Huchová Huchová Lipsko

29 article

Námětem této rozkošné knihy jest prvn generace bojovníků za italskou svobodu, kteří ve dvacátých letech min. století v Lombardsku vzepřeli se despotismu císaře Františka I. a od- pykali svou odvahu dvanácti až patnáctiletou vazbou v kasomátech špilberských a vyšli z nich — až na jednoho — zlomení buď na duchu nebo na těle a nejčastěji na obojím. Několik starých italských vlastenců a rebelů, Federica Confaloniera, básníka Silvia Pellica, Maroncella, Giorgia Pallacivina a jiné — jména dnes skoro vesměs zapomenutá — oživila zde Huchová nevšední intuicí psychickou a vztýčila před námi s nemalým uměním krásného slova. Řeknu rovně, že tyto portréty obstojí čestně vedle nejlepších historických podobizen Sainte- Beuveových. Huchová namaluje abstraktních typů heroismu zjednodušujíeí patronou; nikoliv, maluje živé lidi, kleří vedle chvil hrdinných měli i chvíli slabosti a mdloby, malichernosti a pohodlnosti ryze lidské a vlc: jichž karaktery měly někdy i trhliny, přes něž nedovede zrak pozorovatelův přenést ani pósa sebe důsledněji dodržovaná. Tyto všecky jemné a nejjemnější složky karakterové svážila podivuhodně Huchová a vytvořila jimi portréty úžasné životnostia síly suggestivné, duše, jejichž vnitřní dramata

František Federica Confalonier Pellico Maroncell Pallacivin Huchová Lombardsko SainteBeuveový