Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

29. červénce 1907.

4

Číslo 207.

5 article

Odhalení ponniku Karla Havlička v Chocni. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«) . . Dávno už sňala pieta českého lidu se skrání Havlíčkových korunu trnovou a nahra- dila ji laurem; dávno už symbolisovala skálo- pevný jeho charakter tvrdou žulou pomníku. Jestliže včerejškem ke kamenným hlasatelům jasné jeho památky, týčlcím se v uvědomělých městech Hoře Kutné, Vysokém, Borové a jinde, přibyl v Chocni monument nový, jest jen hřejivým důkazem, že Karla Borovského se ne- zapomíná, že vlastenacký odkaz jeho žije v našem lidu a přenáší se s pokolení na pokolení. A to je nejradostnějším momentem v dobách dnešního národního skepticismu, v dobách šíření faleš- ných, nenárodních hesel a zvláště v době no- vého vzmachu klerikální sotně, proti které brixenský heroa vedl tak úporný boj l Odhalení pomníku, zbudovaného při vslupu do města na t. zv. »Chocenku«, mělo pro celý kraj poorlický ráz národního svátku. Ohromn zástupy věrného lidu českého sešly se od Lito- myšlska, Třebovska, Ústecka, Brandýsska, aby přítomny byly tklivé slavnosti. Pomník sám, připomínající model Strachovského, zobrazuje Havlička v póse řečnické. Postava s pozdvi- ženou rukou vytesána jest z hořického plskovee, mohutný podstavec je žulový a nese nápis »Karel Havlíček Borovský * 1821 + 1856 « hesla jeho »Přislibujte si mně« a »Moje barva«.

Havliček Havlíčkův Karel Strachovský Choceň Kutná Třebovsko Ústecko Brandýssko

6 article

Je dílem známého sochaře Reyla, který za- chytil velmi věrně podobu Havličkovu z mladších jeho let, číníž podstatně liší se tvář jeho o známých pomníků ostatních. Iniciativou k zbudování pomníku v uvědo mělém kraji bylo loňské padesáté výročí úmrií Okrašlovací spolek choceňský, za veliké podpory podn. staveb c. r. Kubíčka, kn. Karla Kinského. příspěvku města a dobrovolných sbírek opatři béhem necelého roku nutný obnos. Tak odha lení včerejší umožnéno. Do města zahaleného v barvách národníel už od časných hodin scházely se záslupy okol ního lidu a shromažďovaly se v Palackého třídě. kde spolky s prapory, Sokolstvo a hasičstvo utvořilo malebný průvod, v popředl s jízdou, devíti studenty v historických krojích. Rázem o půl desálé hodlně dopolední prů- vod se hnul, aby odebral se k pomníku, kde zřízena byla řečnická tribuna a čestné místo pro hosty. A tu dlužno vzpomenouti především vzácné přítomnosti jednoho z nejstarších ctitelů Havlíčkových, věčně mladého a nadšeného na- šeho básníka, škol. rady p. Adolfa Heydu ka. Od břehů otavských k orlickým přispěchal se svojí chotí, aby účasten byl holdu českého lidu památee Havličkově! Z Potštýna zavílal opětně univ. prof. dr. J. Urban Jarník, předseda Svazu okrašlovacích spolků, z Prahy slavnostní řečník dr. Lad. Klumpar, posl. J. K lo- fáč, dále starostové měst sousedních J. B.

Reyl Kubíček Kinský Havlíčkův Heyda profesor doktor J Urban Jarník Lada Klumpar Palacký třída Praha svaz okrašlovací spolek

7 article

Tůma z Vysokého Mýta, MUDr. Vicena z Ústí n. Orlicí, dr. Dvořák, delegáti měst Litomyšle, Č. Třebové, Brandýsa, Luže, Žam berka, Kyšperka, Chrudimi, Skuče, zástupee okrosu vysokomytsKeno p. TOunaJsky at Hromadně, vyjma nemocného starostu, do- stavila se městská rada choceňská s náměstkem p. Zběhlikem v čele, dále eís. rada Ku- biček s chotí, všechny spolky místní, počtem 23, okrašlovací s p. Kopeckým předsedou a uč. Haškem jednatelem, Sokol choceňský. hasičská jednota, Měšťanská beseda, vzdělávací spolek »Havlíček«, ochotnické spolky »Tyl« a »Kolár«, dělnické spolky všech stran atd. Když průvod došel k pomníku, seskupily se prapory kolem tribuny a choceňský zpěvácký spolek »Zvukobor«, řízením p. Al. Ku- bíčka, zapěl slavnostní sbor. Po dopění ujal se slova nám. starostův p. Zběhlík, aby přivítal účastníky slavnosti. Pravil: »Zejtřkem je tomu právě 51 let, kdy dotrpěl brixenský mučenník, nejšlechetnější syn národa českého náš Karel Havliček Borovský. Občanstvo zdejší jsoue si vědomo, čím národ český jest mu povinován, zbudovalo za veliké a šlechetné podpory c. r. p. Kubička, okrašlo- vacího spolku, spolků ostatních a jednotliveů tento pomník, klerý hlásati má, že pamálka ve- likého publicisty žije v srdcích národa. (Tak Přišli jste všichni bez rozdílu přesvědčení za jedním účelem, vedeni jsouce stejnou my šlenkou: pokloniti se památee Havličkově oslaviti s námi dnešní veliký svátek národní.

Tůma MUDr Vicena doktor Dvořák Kopecká Hašek Kolár Zběhlík Havliček Kubička Vysoký Mýto Ústí Orlice Litomyšl Č . Třebová Brandýs Luže Kyšperk Chrudim Sokol choceňský vzdělávací spolek » Havlíček ochotnický spolek » Tyl Ku

8 article

Proto jménem obce a občanstva vítám všechny. kdož k slavnosti přišli, zejména slovutného básníka a školního radu p. Adolfa Heyduka. slavnostního řečníka dra. Klumpara, našeho zá- stupce na radě říšské posl. Klofáče, zástupee okresů a obci, spolky, korporace a zástupee české žurnalistiky.« Na to slavnostní řeč o Karlu Havličku Bo- rovském a jeho významu pronesl způsobem velmi působivým dr. L. Klumpar, jenž na- stíniv v úvodu ovzduší doby, do které padl Havlíček jako zářivý, tmy rozrážející meteor charakterisoval zjev a činnost jeho v podstatě asi takto: »Politický zjev Karla Havlícka byl neoby- čejný. On spojoval v sobě vřelost, měkkost a eitění pravého Slovana s proziravostí ducha, silou a energil, jaká snad po staletí tu nebyla.

Heyduk Klumpar Klofáč Havlička Bo doktor L Klumpar Havlíček Havlíck Slovan

9 article

Vzpomínám slov Gablerových, jenž pravil, že nikdy netušil, kterak jest možno, aby muž sotva 17letý významenával se tak širokým rozhledem v záležitostech duševního života českého národa jako Havlíček. On hned od počátku své čin- nosti kladl důraz na vzdělávání a započalu sebe, vychovávaje se s neúmornou pilí v doko- nalého českého žurnalistu. Po marném pokusu, státi se učitelem, rozhodnut byl státi se politi- ekým novinářem a pojímal vážně tento úkol již v dobách, kdy žurnalistika česká byla ješte v plénkách. Již tehdy vystihl správně, že citli- vůstkářství nepovede k cíli a v polemice s Ty- lem řekl výslovně, co jest nutno, abychom vzhledem k positivním výsledkům vlastensctví činili, »Již dosti jalového vlastenčení, nám třeba, aby přišlo svobody takové a ne jen stálým hořekováním nad útrapami vlasti se projevovalo,« volal v oné polemice, jejíž přílišné ostří Tyla velmi holestně se dotklo. Ale Havliček sám na sobě ukázal, jak místo planého stesku dovede provésti čin. Když dnes přehlížíme ten les českého časopisectva, těžko jest se nám vpraviti do poměrů, za jakých on jest.)

Gablerův Havlíček

10 article

ujal se redakce českého listu. V době reakce dáti se do služeb národa, znamenalo vydávat existenci avoji úplně v šanc. Havlíček, nemoha od plic v »Národních Novinách« říci vládě, co by ehtěl, aspoň v podobenství pronášel své my- šlenky. A tu dlužno vytknouti jednu z nej- vzáenějších vlastnosti, jakou se honosil jako žurnalista. Byla to nezdolná přímost, s jakou pronášel své mínění nejen vůči vládě, nýbrž i proti svým vlastním krajanům. Z jeho článků vanulo tolik vzácné prozíravosti a pravdy, že ještě dnes všechno to hodí se na naše životní poměry. Když v březmu roku 1848 přivital zásvit první svobody, tu vážným způsobem vital tento květ, který tak brzo zašel pod mrazem centra- lismu. Tehdy varoval před domněnkou, že kon stituce sama jest posledním arkánem, který nám jest očekávati. Byl si vědom, že národ náš ne- stojí ještě na té výši hospodářské a politické vy- spělosti, aby mohl vyrovnati se koncertu ostat ních národů. Řečník líčí potom osud „Národních Novin “ vznik kutnohorských epištol, Havličkovy poroty slavné jeho osvobození a rozvinuje jeho pro gram politický. Ten byl národně svobodomyslný neboť Havliček kladl zvláště váhu na národnos a svebodu národní. Druhým stěžejním bodem jeho politického programu byla pravá demokratičnost, ona rov- nost, žádající rovné a stejné právo všem. Ko- nečně v programu jeho byl požadavek federa- lismu.

Havlíček Havličkův ko

11 article

Vyličiv persekuce Havličkovy, zastaven Národních Novin, Slovana, deportaci jeho do Brixenu a konečně smutný návrat do vlasti a skon, končil řečník po odhalení roušky s pomní- ku slovy: „Ta socha nechť je nám připomínkou denní že dílo Havlíčkovo dosud není skončeno. Nechí je nám znamením, že český lid chce kráčeti ve šlépějích Havlíčkových dále, ku předu za idei- lem jeho: pokroky a svobody. Ať žíje v myslecl českých s tímto heslem jeho jasná památka Sláva jíl Hřímavé, trojnásohné provolání slávy za burácelo prostranstvím a zapěna národní hymna. Když byl náměstek p. Zběhlik přečeí došlé telegramy E. Špindlera z Roudnice, dra Hanzy z Luže, městské rady v Žamberku. Skuči, Kolíně, Chrudimi a j., byla slavnost od- halení pomníku zakončena a odpoledne „na Pe- linách“ uspořádána lidová slavnost, spojena se cvičením sokolským. V sobotu, v předvečer odbalení pomníku uspořádána byla ve dvoraně panského domu Akademie s bohatým praporem, jenž nade vše ziskal vedle čísel hudebních a zpěvných řečí místra Adolfa Heyduka, který přednes o hásnické činnosti Havlíčkově velice cennou a přehlednou studii. Z ostatních, o zdar večera se zaslouživšíeh dlužno uvésti prof. F. Tomka, MUDra. Tom ka, sl. Olgu Politzerovu, p. J. Drimla. Haška, Kcheka, Koželuha, Kubíčka Nechanského, Novotného, Syro- vehv, Oslujsvka . Dýhma.

Havličkův Slovan Sláva E Špindler Heyduk profesor F Tomek Mudra ka Politzerův J Driml Hašek Kchek Koželuh Kubíček Nechanský Novotný Syro Oslujsvka Brixen Roudnice Luže Žamberk Skuč Kolín Chrudim panský dom akademie

12 article Sjezd c. k. dozorců vězňů.

Sjezd c. k. dozorců vězňů. Jednota státních zřízenců pro země koruny české ujala se dozorců vězňů a podporovala jejich snahu k dosažení lepších poměrů hmotných. Luni, by v Praze pořádán první sjezd přislušníků této kate- gorie, na němž promluveno o tužbách a přáních c. k. dozorců vězňů. Usnesena resoluce, zaslána suplika vládě, ale že se na poměrech pranie ne- změnilo, zřejmo z toho, že letos byl opět sjezd po- řádán a že dozorci vězňů své tužby ani v nejmenším nemají splněně. Včerejší sjezd, svolaný Jednotou státních zři- zenců do sálu Českoslovanské obchodnické besedy. byl velmi hojně obeslán. Značnější účastenství ze vzdálenějších koněin nedalo se ani očekávati, poně- vadž dozorci při panující mizerii nemohou podnik- nouti nákladnou cestu do Prahy. Ale kdo nemohí přijeti, zaslal vrouci přípis na doklad, že se všemi kroky pořadalelstva souhlasí. Sjezd zahájil jménem pořadatelstva pan M. Dvořák, načež při volbě předsednictva zvelen byl předsedou p. M. Dvořak, místopředsedou p. Nobili, zapisovatelem tajemník jednoly p. Seplavý.

M Dvořák Nobit Luni Praha

13 article

Když předsednictvo bylo ustaveno, ujal se slova zemský a říšský poslanec, přísedící zemského výboru JUDr. Jos. Herold. Pravil: Jsem zmocněn klubem českých poslanců na radě říšské, abych vašemu sjezdu Ulumočil od nich szdečný pozdrav, spojený s přáním, aby veškeré tužby, jimiž mysli vaše jsou naplněny a jimž nikďo oprávněnosti nemůže upříti. zdárně byly uskutečněny. Pokud na českých po- slancích hez rozdílu stran záleží, hudou vaše tužby. v resoluci vyslovené — a požadavky ty jsou spra- vedlivé a oprávněny — jimi dojista náležité podpo- rovány. Ubezpečují vás, že průběh i výsledek vašeho jednání budou naši poslanci míti na zřeteli a ž spravedlivá přání vaše budu tlumočiti na všech pří- slušných místech, tak aby vaše akce došla u našich poslanců plné součinnosti. S tímto vědomím provo- lávám vašemu jednání »Na zdar!« (Na zdar! Bouřlivý. trvalý pollesk.) Posl. dr. Lev Winter prohlásil, že byl če- skými poslanci sociálně demokralickými pověřen, aby se jejich jménem zůčastnil sjezdu a požadavky sje- zdem vyslovené aby tlumočil poslaneckému klubu, jehož je členem. Poslanecký klub sociální demokracie česko-slovanské přijímá za své všechny požadavky stálního zřízenectva, také požadavky c. k. dozorců vězňů, o kterých již poslanec dr. Herold prohlásil, že jsou spravedlivé. S tím přeje řečník sjezdu vše- chen zdar. (Na zdar! Hlučný potlesk.) Předseda pan Dvořák přečetl pak omluvný přípis posl. Buřívala.

JUDr Jos Herold Posl doktor Winter Dvořák Buříval

14 article

Potem jednáno o programu, pro sjezd připraveném. Zpravodaj p. Nobilis podal referáť o špatných hmetných poměrech c. k. dozorců vězňů, kteří nyní mají základní plat 800 K. Plat tenta je nedostatečný celými hospodářskými poměry odůvodněn je požada- vek, aby základní plat zvýšen byl na 1000 K. Po- sledním zákonem o úpravě platů zřízenců státníeh dostalo se vězeňským duzorcům IV. třídy zvýšení platů o 3 K měsičně. Certifikatisté mají z úpravy ovšem výhody mnohem větší. — C. k. dozorci vězůn žádají dále spravedlivý postup. Dosud nejlépe pla- cená místa této kalegorie dostávají certifikatisté; do- zorci žádají, aby jim lakové výhody, jež nejsou oprávněny, nebyly poskytovány, ponévadž tím trpl všichni ostatní. Dále žádají c. k. dozorci vězňů, aby jejch služební doba byla z 35 snížena na 30 roků- požadavek tento odůvodňuje nesnadností jejich služby faktem, že za nynějších poměrů valná čásť dozorců nedoslouží, a tím, že zřízenci podobného postavení četníci, finanční strážníci atd. mají služební dobu 30letou. Pak žádají c. k. dozorci vězňů, aby jejich denní služba snížena byla na 9 hodin jednak proto že služba jejich je velmi namahavá, jednak prole že následkem nedostatku personálu je velice dloubá. až 15hodinná i delší, konečně proto, že moderní zá- konodárství žádá stanovení pracovní doby ve všech oborech. Služební dobu lze nejlépe rozřešiti zříze- ním stříd. Řeferát o těchto čtyřech požadaveích přijať byl s potleskem. Při rozpravě o něm poukázal pan Fleissleben z Plzně k tomu, že c. k. dozorci domáhali se úpravy svých poměrů cesťou instanční byvše oslyšeni volí cestu veřejnosti. Dozorei jsous vědomi toho, že jsou nulnou součástl justice, i žá- dají, aby dle toho byli posuzováni. Je třeba nových

Fleissleben Plzeň

15 article

instrukcí, poněvadž dosavadní jsou úplně zastaralé Řečník žádá poslavce a žurnalistiku, aby se spra vedlivé věci dozorců ujali. (Výborně! Potlesk.) Pan Millek stěžoval si na to, že se certifika tistům dává přednost; to je na úkor všem ostatním dozorcům. Dále žádal, aby postup c. k. dozorců do vyšších tříd platebních se děl dle služební doby, bez nadržování certifikatistům. (Hlučný souhlas) Řečník pak vytýkal, že mnozí dozoreové slouží přes čas — jeden 47 let, jiný 45 let — a židal, aby na odpoči- nek dán byl každý dozorce, klerý si zákonnou dobu odslouží.

Millek

16 article

Pan Winter poukázal na poměry c. k. do- zorců v trestnici kartouzské. Třetina jich bydlí mimo ústav, službu mají 15hodinnou a nyní 10 dozoree musí konati hlídku, kterou dříve obstarávalo 180 vo jáků, kleří byli posláni jinam. Proto žádají dozore úpravu služební doby. (Výborně !) Potom referoval pan Miffek o zákonném stano vení nedělního klidu a o poskytování náhrady zař pak o zvláštním placení služby nedělní a služeb no ních a mimořádných. Řečník poukázal k tomu, že akce pro nedělní klid je všeobecná; dozorci vězňo mají jednou za 6 neděl půl dne prázdno. Proto vy stovují naznačené již požadavky. Pan Bělík doporučil tyto požadavky. Pan Nobilis referoval pak o poskytnutí celo- denního prázdna po službě noční; tento požadavel odůvodnil obtiží noční služby. Řečník žádá poslance by se ujali tohoto požadavku, který ovšem v sobě zahrnuje nutnost rozmnožení personálu. (Hlučný potlesk.) Pan Winter připojil se k tomuto požadavku — jakož před nim učinil p. Miffek — dodal, že Kartouzích musejí dozorci před noční službou konat stráž u zahradní zdi, majíce na starosti trať 420 kroků, na níž druhdy pracují trestanci k doživotnímu žaláři odsouzení. Řečník žádá za přispění poslanců. (Výborněl Pan Bonovský sdělil, že někdy dozorce má 15hodinnou službu denní, po níž následuje 12hodinná služba noční. Tu je třeba nápravy; trestanci nesměji býti přelíženi, dozorci jsou přetěžování zpravidle. (Hlučný souhlas. Pan Miffek referoval pak o požadavku c.k dozorců vězňů, aby dozorcům poskytovány byly na- turální byty nebo příbytečné. Požadavek náhradníei bytů odůvodnil služebním uslanovením, že dozoree nesmí se vymykali žádné službě mimořádné a že musí soustavně pečovati o osvětlení svého příbytke.

Winter Miffek Bělík Bonovský Kartouzy

17 article

(Souhlas) Pan Nobilis poukázal ke srážkám, jež se do zorcům z platů činí na byt, a vyslovil se proti tomu O stanovení jednoročního provisoria pro dehinilivum c. k. dozorců releroval p. M. Dvořák. Zajímavou okolnost dlužno z dalších referál přednesených uvěsti. Pre každého dozorce má stá vydati ročně 80 K na stejnokroj. Stát však na každém dezorci uspoři ročně 36 K, což při 1780 dozorcích v Rakousku činí ročně úsporu 65.184 K a za 30 l služebních uspoří stát na ubohých služobnícich 1.955.401 K. Ve smyslu přednesených referátů schvá- lena po delší debatě následujíci resoluce: „C. k. dozorci vězňů v trestnicích a věznicíel soudů sborových ze zemí koruny české, shromážděn na sjezdu v Praze dne 28. července 1907, které ne- snesitelné poměry nutí dožadovali se zlepšení sv existonce a tím i existence svých rodin, aby jeden- kráte již po dlouhém dožadování se u vlády za zlep- šení svých poměrů, těchto konečně dosaženo byle. usnášejí se na následujíci resolucim I. Základní služné budiž zvýšeno na 1000 K II. Budiž zastaveno nově proli právu praktikovano vypisování míst vrchních dozorců vězňů a dějž se postup dle míry služebního poměru, cerü fikatislo buďlež zařaďování důsledně do přiměřené třídy pla- tové a služební léta civilni, ve službě strávená, bud- tež úplně vojenským na roveň postavena. III. Doba služební snížena buď na dobu 30 let. IV. Žádáme zavedení devítihodinové služby denní, počínajíc v7 hod. ráno a končíc v 6 hodin večer, po celý rok, s dvouhodinovou přestávkou polední, po případě za- vedení dvojí střídy a to jedné od 5 do 12 a druho od 12 do 7 hod. V Stanovoní pravidelného nedělního klidu či poskytnutí za něj náhrady, a nedalo-li by

nobilis M Dvořák Rakousko Praha

18 article

se to docela provésti, zvláštní honorování jedné ka- ždé služby nedělní. Přiměřené a to nejméně jedno- korunové odměnování noční služby, jakož i služeb mimořádných přes čas a podob. na př. dle předpisů patných pro zřizence poštovní. VI. Budiž pe službě noční 12hodinový odpočinek poskylnut. VII. Veške- rým dozorcům buďlež poskytovány byty naturáln na blízku trestnic a věznic, eventuálně budiž jim přiznáno zvláštní příbytečné. VIII. Pro výpomocné dozorce stanoveno budiž jednoroční provisorium vůbec. IX. Buďtež zrušeny dosavadní služební před- pisy a budiž vydána modlerní pragmatika, jakož zrušena tajná kvalifikace. X. Žádáme zrušení dneš- ních disciplinárních treslů, zvláště pak trestů vězení a odnímání prázdna, nahražení těchlo trestů discipli- nárními opatřeními, platnými pro ostatní zřízenc státní a povolání dozorců vězeňských do discipli- nárních komisí jako odborných soudců laiků, jakož i přiznání disciplinárnímu vyšetřovanci právo k volbě a použilí obhájce. Budiž zaveden paušál na stejnokroj v ročním obnosu 100 K. XII. Žádáme za poskylnut plné pense dozorčímu orgánu, jenž následkem úrazu ve službě stal se k této úplně nezpůsobilým, resp. přidání 10 roků do pense dle zákona těm dozorcům vězňů, kteří předčasně slanou se nezpůsobilými ke službě následkem různých nemoci, přivoděných ve službě, aby tato pense nižádným způsobem nebyla vyměřena pod 600 K, pense vdovské a sirotčí budte zvýšeny na 600 K a příspěvek na výchovu každého dítěte 120 korun O odstavci IV. rozvinula se debata přes hodinu trvající. Sjezdu zúčastníli se dozorci zejména z Prahy Plzně, Kartouz a Chrudimi, pozdravné a souhlasné přípisy došly z Mladé Boleslavi, České Lípy, Znojma, Brna, Olomouce, Uh. Hradiště, Litoměřic, Mírova aj Sjezd trval 6 hodin.

Kartouzy Chrudim Mladá Boleslav Znojmo Brno Olomouc Uh Litoměřice Mírov Praha Plzeň Český Lípa

19 article

Mezinárodní kongres obchodních komor a jiných obchodnich a průmyslových asociací v roce 1908 v Praze. Dle telegrafické zprávy, došlé pražské ob- chodní a živnostenské komory právě z Ostende usnesl se ve své včerejší schůzi, v belgickém Ostende konané, permanentní komitét pro mezi- národní sjezdy obchodních komor a ostatních obchodních a průmyslových korporaci jedno- myslně na tom, aby přiští kongres tento kona se roku 1908 v Pra ze. Usnesení toto uvítá veškera naše veřejnost zajisté s povděkem, neboť tyto kongresy mají veliký význam věcný a pro město, ve kterém se konají, znamenají nesmirný zisk po stránce povznesení návštěvy cizinců. Počet účastníků těchto kongresů stále vzrůstá a poslední kongres, v loni v Miláně pořádaný, čítal již na 900 účastníků, kteří však s sebou přivedli ještě mnoho členů avých rodin, takže k tomuto kon- gresu přijelo do Milána přes 1200 osob z celého kulturního světa. Mezi nimi jest ovšem velký počet lidí velmi zámožných a ohromná většin skládá se z praktických obchodníků a prů- myslníků. Již z toho vysvítá veliká zásluha pražské obchodní a živnostenské komory, která svojí energiekou činností doeflila, že příštího roku při tomto kongresu navštíví Prahu jistě na půl- druhého tisíce cizinců a to většinou takových, kteří přispějí k navázání nových obchodních styků našich s cizinou a k mocnému zajisté povznesení našeho vývozu do ciziny. Podnět k akci o zlskání kongresu toho pro Prahu dal sekretář jubilejní výstavy komorní p. Fr. Hlaváček, který pražskou obchodní a živnostenskou komoru zastupoval na milánském kongresu a učinil návrb, aby permanentnímu

Hlaváček Praha Ostende Milán živnostenský komora

20 article

komitétu sjezdovému uloženo bylo, jednat o určení Prahy jakožto místa příštího kongresu Na jeho podnět pak obchodní a živnosténská komora pražská a výkonný výbor výstavní za slaly komitétu i jeho jednotlivým členům of- ciální pozvání v tomto smyslu, kterému mocně na závažnosti přispělo, že připojila se k němu městská rada král. hlav. města Prahy. Zásluhou a vřelou podporou starosty dra Groše byla akce tato sledována dalšími pří- pisy na členy komitétu, rozesíláním různýc publikací o Praze atd. Ke schůzi samé pak vy- slala komora do Ostende svého člena, velko- obchodníka p. Karla Voitla, který již pře schůzi vyvinoval horlivou činnost a osobně navštivil jednotlivé členy permanentního komitétu v jejich sídlech. Na některých stranách nebylo smýšlení Praze příznivé, ale ohnivé a přesvěd- čující výmluvnosti pana komorního rady Voilla podařilo se na konec doelliti jednomy sl- ného usnesení, aby příští kongres konalse r. 1908 v Praze. A jedním z hlavních důvodů. který tomuto usnesení nejvíce přispěl, bylo, že koná se r. 1908 v Praze výstava obchodní živnostenské komory, tedy jedné z korporací, které jsou členy kongresu. Lze tudíž s potěše ním konstalovati, jak znamenité účinky má ko- morní výstava již ve stadiu přípravném ! Pražská obchodní a živnostenská komora nyní ovšem bezodkladně ujme se přípravných prací pro kongres.

Groš Voitl Praha Ostende Voilla obchodní živnostenský komora kongres živnostenský komora

21 article

Požár v knihtiskárně Al. Wiesnera v Soukenické ulici. Včera v prvních hodinách ranních byli hasiči povoláni do Soukenické ulice na dol. Novém městě, kde zuřil požár v závodě firmy Alois Wiesner, knih- tiskárna, litografie, chemigrafie, ústav reprodukční nakladalelství, čp. 1196. Hasiče očekával perný a n- máhavý kus práce, které se po celohodinném napjei sil zbavili k úplné pochvale, neboť zuřící požár neje zdolali, ale velkému nebezpečí dalšumu zabránili Dříve, než vyličíme postup prací na žárovišti, uve- deme, jaká požární opatření v závodě Wiesnerově byla provedena Závod Al. Wiesnera umístěn jest ve druhém ná- dvoří domu čp. 1196—II. V prvém nádvoř. nalézaj se kanceláře místnosti knihliskárny, jakož i „Česk společnosti pro obchod a průmysl papírnický“ G Wiesner, Düffek a spol. Rozsáhlé skladiště papír v ceně přes 200.000 K této firmy umístěno jest n druhém nádvoři, kde zároveň vztyčuje se až ke

Al Wiesner Wiesnerův Düffek soukenický ulice

22 article

Klimentské ulici třípatrová budova. V přízenía v prvém patře této budovy nalézají se přečetné knih- tiskařské stroje, ve druhém patře umistěna sazárna ve třetím patře knihárna. Vedle této vysoké budovy jest přístavek pro stereotypii. Po požárech v závode Vilímkově a v Unii, kde zuřil požár vytahovadlem. byly v závodě Wiesnerově provedeny četné změny a adaptace za tím účelem, aby vypuknutí a rozšíření požáru bylo zabráněno. V celé třípatrové budově nen žádné lampy, ani kamen a osvětlení obstarává bez- pečně proud elektrický, takže po celý rok nenastala potřeba v budově sirku rozžehnouti. Veškerý personá ovšem měl co nejpřísněji zakázáno kouřiti v budově a vyhlášky o tom byly vyvěšeny na četných místech budovy. Zvláštní pozornost věnována byla vyta- hovadlu, pro něž zřízen otvor uprostřed budovy od přízemku až pod střechu. Vylahovadlo jest opatřeno tak bezpečně, že požár niktrak nemohlo podporovati a také skutečně se ukázalo, že splnilo veškeré očeká- vání. Vypuknuvší požár nalezl však jiné východiště k rozšíření plamenů. Bylo to olejem napuštěné lano vodle vytahovadla napnuté a tímto otvorem lan včerejši požár se rozšířil.

Wiesnerův Vilímkův

23 article

Jakým způsobem požár vzňikl v závodě Wiesne- rově není naprosto možno zjistiti, dá se ale tušiti, že byl zaviněn neopatrnestí některého zřízence. Re ditel knihtiskárny Wiesnerovy pan František Slovák ze všech okolností soudí, že asi některý zří- zenec v sobolu večer po práci zapálil si doutník doutnající sirku neopatrně odhodi nedaleko lana vytahovadla v přízemí, kde po celo- nočním doutnání včera časně z rána plameny vy- šichly. Závod byl v sobotu večer zavřen, když byla dříve provedena revise místnosti a nikdo neměl an tušení o tom, jaké nebezpečí závodu hrozí. Domovník Jan Dvořák před 10. hodinou v noci prošel obě ná- dvoří domu, pak pustil velkého hlídačského 1 1a odebral se do svého příbytku. Dlužno připomenouti. že na druhém nádvoří nikdo nebydli a že tedy požár nemohl býti ckamžitě zpozorován. Po celou noc doutnaly olejem napuštěné součástky v přízemí tří- patrové budovy. Odtud lanem vytahovadla plameny šířily se ke stropu, pronikly dále do prvého patra, kde rovněž podlaha ohořela a šlchaly dále do patra třetího. Veliká okna celé budovy byla dobře uza- vřena a této okolnosti lze děkovali, že plameny prou- děním vzduchu nerozdmychované, nerozšířily se ještě zhoubněji.

Wiesnerův František Slovák Dvořák

24 article

Domovník Jan Dvořák již o 5. hodině rann podnikl opět prohlídku nádvoří, V prvém nenalezl nic podezřelého, ba ani zápach dýmu neucítil. Teprve když vslupil na druhé nádvoří a pohlédl na tří- patrovou budovu, zmocnilo se ho nevýslovné překva- pení: přízemní okna byla do růzova zbarvená o plamenů, uvnitř zuřícího požárn. Překvapený domov- ník v prvém okamžíku chtěl požár sám utlumiti. Na- biral do nádoby vodu a vchrstl ji vždy do plamenů. snažení jeho bylo však marné. Teprve pak domovník spěchal z domu ven a kolemjdoucí hlídka požárním automatem, na domě umistěným, přivolala na pomoe hasiče. Mezitím nastal v domě i v sousedství po- chopitelný poplach a obyvatelě octli se v nemalých starostech, že majetek jejich bude ohrožen, nebot plameny byly zřetelné již ve všech Úech patrech budovy.

Dvořák

25 article

Za dvě minuty byli hasiči na místě. Přijeli ze staroměstského obecního dvora s podvelitelem panem Janem Záhorou Hasiči přijeli s parní střikačkou posunovacím žebřikem. Za nedlouho doslavili se na místo také hasiči ze staroměstské radnice a potom ostatní čilé sbory: z Karlína, Žižkova, Král. Vino- hradů a Holešovic, ba i z Nuslí vypravili se hasiči k požáru. Karlínský sbor byl vyslán do Klimentsk ulice, aby ze zadní strany chránil sousední budovy. kdežto sbor pražský zaujal postavení na druhém nádvoří. Odvaha a zručnost členů pražského sbor hasičského jest známá a znovu byla včera potvrzena. Požár, v třípatrově budově zuřicí, vyvozoval nejen neproniknutelné mnežství dýmu, nýbrž také způsobi nesnosítolný žár. Ale tyto překážky odvážní hasiě s uznání hodnou bravurou překonávali. Vnikli do vnitřku budovy s hadicemi v rukou, pustili do žá- roviště několik proudů vody z pouličních hydrant a vraceli se na čerstvý vzduch, aby poněkud okřáli A sotva že několikrát vydechli, opět spěchali do výhně a účinně snažili se požár utlumiti. Opravdu s nasazením vlastního života hasiči pracovali. Ne- menší horlivost hasiči prokázali i ve třetím patře Po žebříku posunovacím pronikli hasiči k oknu tře- tího patra, rozbili sklo, vstoupili do vnitř a už mračno dýmu, z vnitřku se valíci, bylo dokladem, že proudly vody dostaly se do styku s plameny Celou hodinu trvala velmi odvážná práce hasičů, když konečně podvelitel p. Záhora mohl sdě- liti, že požár jest úplně utlumen. Vstup do místnost nebyl však ani potom možný, pro nesnesitelný žár

Záhora Král Záhor staroměstský obecní dvůr Karlín Žižkov Holešovice Nusle Klimentsk ulice

26 article

Nejhůře bylo požárem postiženo okolí otvoru lan vytahovadla. Stropy a podlahy jsou prohořelé, širok kožená transmise upálila se na škváru, v ruce se dro lící. Jest pochopitelno, že požár měl neblahý vliv na stroje a bude nutno veškeré přístroje podrobiti dů- kladné revisi. Požar zuřil ve všech třech patrech budovy a způsobil velikou škodu, jejiž přesné ozna- čení hude možno teprve po několika dnech. Škod jes! však hražena pojištěním u banky „Slavie“ Spousty tiskařské černi rozlily se po podlaze a ste- kaly po schodech do nižších pater. Druhé patro jes požárem tak poškozeno, že bude nutno strop pode priti, aby těžké sazečské kasy se neprobořily V závodě Wiesnerově bylo zaměstnáno 150 oso Pravidelná práce v sazárně a tiskárně bude na ně- jakou dobu přerušena, než skonči prohlídka strojc a než budou odstraněny trosky prohořelých sírouů V závodě vydávají se publikace České akademie p vědy, slovesnost a umění. Čásť publikací těch bude asi opozděně vydána. Kromně toho tiskne se zde přes 20 různých druhů kalendářů, jichž vydání nebylo požárem zdrženo. Také obrazkový časopis „Český Svět“ tiskne se v závodě Wiesnerově. Ředitel závodu p. Slovák ujišťuje, že veškoré publikace byly po- žárem uchráněny a že po několika dnech opravných prací pravidelná činnost v celém závodě bude opět zahájena. Kromě stráže policejní udržovala pořádek v ulici Soukenické požární hotovost mysliveckého praporu č. 6, z nedalekých Josefských kasáren vyslaná. Zakladatel firmy p Al. Wiesner dlí na letním pobytu v Tupadlech a byla mu telegraficky zaslána zpráva o požáru.

Požar Wiesnerův Slovák Al Wiesner Tupadly u banka Slavia Český akademie p

27 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O náramné křivdě, spáchané na tenori- stovi vídeňské dvorní opery Slezakovi, daly si telegrafovati roztrpčené zprávy vídeňské den- níky z Ostende. Leo Slezak tam totiž zpíval v těchto dnech na jakémsi koncertě a byl prý velmi nemile překvapen, když shledal při svém příjezdu, že nárožní plakáty hlásají tuto událos slovy: »Le réputé ténor tchéque Leo Slezak« atd. Pan Slezak se sice prý n Moravě narodil, říkalo se mu kdysi Slezák a ostatně do sebe německou kulturu vsál po- někud opozdile, avšak — připomínají důrazně vídeňské listy — nevystupoval nikdy politicky a citil vůbec vždycky něme- ekorakousky. Z těchto důvodů jistě vele- závažných musila provokační narážka na původní národnost páně Slezakovu s plakátů dolů a oetl se tam správný titul: »Ténor de l'O pér Impériale de Vienne« atd. Pořadatelstvo ostendského koncertu páně Slezakova bylo roz hodně v neprávu, když chtělo světovému publiku těchto lázní zatajiti »vídeňskou národnost« a »ně- mecko-rakouské eftění« tenoristovo, k němuž se hlásí s takovou až dojemnou příchylností, ale rozhodně nelze tvrditi, že by je byl k tomuto omylu svedl český tisk. Nebyloť u nás nikdy zvykem, abychom si mermomocí přivlastňovali tenoristy sebe slavnější, když k nám sami ve své povznešenosti obracejí vavříny pokrytá záda. Avšak toto pořadatelstvo mělo jistě svůj dobrý důvod, proč na plakátech bezděky prozradilo če- ský původ tenoristův: znajíc nepopfratelně pro- nikavý zvuk českého zpěvu a české hudby v ci- zině, vědělo, jak nejlíp činiti reklamu zpěvákovi před (mezinárodní společností světových lázní. Tohoto maléru se ovšem pan Leo Slezak a s ním vídeňské listy nenadály.

Slezak Slezakův Ostende Morava Ténor jít l Impériale jít Vienne světový lázeň

28 article

— Osobní. Pan MUDr. Ant. Skyva, praktický a tovární lékař na Smichově, zahájil dne 29. t. m. opět praksi. — Císařský rada p. MUDr. V. K opí stein, primář okresní nemocnice v Mladě Boleslavi nastoupí dnem 1. srpna t. r. čtyřnedělní dovolenou. — Ve státní službě lesní jmenování byli lesmistři Karel Hering, Frant. Juza, Rich. Navrátil Karel Faber lesními rady, správci Alois Valenta, Vilém Chrž lesmistry. — Promoce. Pan MUC. Václav Baiza z Po- ličky byl dne 19. července na české universitě Karlo- Ferdinandově na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. Rodinné zprávy. Pan dr. Arnold Singer advokát v Plzni, slavi dnes v Praze sňatek svůj s slečnou Olgou Reiserovou, dcerou p. Hugona Reisera, velkoobchodníka a majitele cihelny v Praze.

MUDr Antonín Skyva Hering František Rich Navrátil Faber Valent Chrž Baiza doktor Singer Reiserův Hugon Reiser mladit Boleslav Ferdinandov Plzeň Praha český univerzita Karla lesní rada

29 article

— Úmrtí. Ve čtvrtek dne 25. července zesnula v Pacově po krátké nemoci pí. Anna Tey rov ská, rozená Průšova, choť majitele realit. Pochována byla včera odpoledne na místním hěbitově. Byla to 7zorná česká žena, která tři syny vychovala: Fran- tiška Xav. Teyrovského, doktora práv a spisovatele, Josefa, účetního okresní samosprávy dobříšské Edmunda, ing. chem. cand. — V Jilovém zemřela včera ve věku 64 let paní Marie Kulhavá, chof soukromníka a majitele realit. Pohřbena bude zítra o 3. hod. odpol. na místním hřbitově. — Pohřeb. Dnes odpůldne pochován bude n hřbitově trnovském u Davle pan Josei Bondník hostinský a dlouholetý člen obec, výboru v Trnové. — Pan Boudník byl otcem starostlivým, své živnosti a hospo dářství dbalým, do úmoru pracovitým. Pro svou milou povahu a ocholu, jakou každému osvěd- čoval, byl oblíben v kruhu četných Pražano, kleří rádi jeho hostinec vybledávali V poslední době bylo na něm pozorovali, že je stížen poruchou duševní, a ač mu věnována největší pozornost od jeho mi- lých, přece neza bráněno neštěstí: v sobotu ráno s oběsil. Star byl 55 let. Zanechal vdovu a 4 nedo- spělé dítky.

Tey Průšův Fran Xav Teyrovský Josef Edmund Ing Kulhavá Josei Boudník Pacov Davle

30 article

— Údělení odměn absolventům c. k. odborn školy keramické v Bechyni. C. k. ministerstvo kultu a vyučování ve Vídni nařídilo výnosem ze dne 3. června 1907 č. 20.498, klausurní práce n odborných školách pro jednotlivá odvětví umělecko- průmyslová. Těchto klausurních prací účastnilos všech 15 žáků III. ročníku c. k. odborné školy kera- mtcké v Bechyni. Themata, jež ministerstvo pro tento ústav určilo, byla: 1. pro odbor kamnářství: návrk krhu v měřitku 1 : 5 v kresbě a modelu; k tomu modelovaný dokorativní detail; 2. pro odbor uměle ckého hrnčiřství: návrh vásy na květiny rázu sgra- fita; výška 40 cm.; 3. pro odbor keramické malby: návrh čajového souboru z porculánu: podati tvar dekor. Porota ku posouzení klansurních prací při c. k. rakouském museu pro umění a průmysl v Vídni, kamž se všechny práce zaslaly, přisoudila v poradě, konané dne 4. července t. r. za ně devět odměn a to: 3 první ceny, 3 druhé ceny 1 třetí cenu a 2 pochvalná uznání. První cenu obdrželi absolventi: pp. Rudolí Schulz, Zdenk Baxa, Václav Jansa; druhou cenu: pp. Frant. Něme- ček, Antonín Peterka a Jan Šebesta; třetí cenu pan Robert Klička; pochvalná uznání: pp. Frant. Nohava a Štěpán Zajíček. — Pp. R. Schulz, Zd. Baxa, Fr Němeček. Fr. Nohava a Št. Zajíček absolvovali odbon kamnářství; V. Jansa, A. Peterka a J. Šebesta odbo uměleckého hrnčířství a R. Klička odbor keramické ma lby.

Schulz Zdenk Baxa Jansa František Peterek Šebesta Klička Nohava Zajíček R Schulz Zdeněk Baxa Němeček št V Jansa A Peterek J Šebesta R Klička Bechyně Vídeň Nout Francie centimetr

31 article

— Skandální poměry na poště v Břevnově, Píše se nám: V poslední době nastaly v doručování do- pisů v Břevnově tak neslýchané poměry, že dopis který dán jest v Praze na poštu jednoho dne, doručen jest v Břevnově až za několik dní! Jako ukázk sloužiž násle dující: Předseda elektrických podniku pan Václ av Brož zaslal dne 25. t. m. starostovi panu J. Ko átorovi do Břevnova dopis. Týž byl dne 26. t. m v Tejnce, ale adresátu štastně doručen až dne 28. t. m. o 3. hod. odpolední. Tento dopis není však výjimkou nýbrž pravidlem dopisů všech. Tážeme se, kdy ko- nečně poštovní ředitelství učiní těmto neslýchaným nepříjemnostem přítrž a postará se, by v měste 10.000 obyvatelů čítajícím, neobstarávali dva utrápení. usoužení a špatně placení zřízenci celou poštu do- ručovací!

Václ Brož J ko Břevnov Praha

32 article

— Tábor lidu o stávce v pražské elektrárně ko nán byl na ostrově Velkých Benátkách za účasti asi 1500 osob dělnictva národně sociálního, na němz řečníci nejostřejším způsobem útočili na stranu sociálně demokratickou pro její způsob stávkového zápasu, zvláště pro stávku vyvolanou v elektrárně. Tábor zahájil po 10. hodině p. Auda, načež zvoleni do předsednictva pp. Ferd. Šťastný, Ant. Klacl a Josel Tvrzník. Poslanci Buřival a Frasl, kteří měli na t- boru promluviti, se nedostavili. Proto jako první re- ferent ujal se slova p. Stříbrný, který líčil známé vypuknutí stávky v pražské elektrárně, pro níž došlo potom mezi oběma dělnickými tábory k tuhému boj a vzájemnému obviňování. Když ličil, že po zlomení stávky v elektrárně svoláni byli důvěrníci strany so- ciálně demokratické z vodáren a plynáren a nuceni do stávky, aby rána, mířená na zdar sletu, byl aspoň takto provedena a poukazoval, že „Právo Lidu v těchže číslech v polemikách proti „Nár. Listům“ a „Dnu“ dovolávalo se toho, že národní socialist stávkuj, v sociální hlidce však ukazovalo na ně jak

Auda Antonín Klacl Josel Tvrzník Buřival Frasl Stříbrná Benátky