ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 0e9ff610-71f6-11dc-871f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 38 celkem · entity: person 143, place 58, org 5, work 12
1 masthead
29. října 1904
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k čislu 299.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. října. (Opět rozmlu v s drem. Körbrem o rekonstrukei kabinetu.) Ve středu dr. Körber mluvil v Pešti s redaktorem vládního „Az Ujsagu“a dal mu různá vysvětlení ke změně v rakouském kabinetě. S Čechy neuzavřena dle výkladu Kör- brova nijaká smlouva. Poměr vlády k Čechům byl vždy divný; ať činila cokoli, Čechové vždy na ni hleděli s nedůvěrou. Nyní však doufá, že v poměru tom nastává obrat. (?) Vláda nevstou- pila v závazné sliby, ale dala Čechům na sroz- uměnou, že v oboru politickém i hospodářském učiní pro ně vše, co se nepříčí zájmům země, s druhé strany nepomýšlí na nic, co by jiným bylo na prospěch, Čechům však na škodu. „Více jsme činiti nemohli — dodal dr. Körber — jestliže jsme nechtěli upadnouti v podezření opět na jiné straně, že pokračujeme v politiee hýčkání jednotlivých národností. Politika postu- látů, na jejímž základě přichází na vládu se svými požadavky dnes jedna, zejtra druhá strana a slibuje za to různé ústupky, musí ko- nečně přestati.
Körber Aza Ujsago Čecho Praha 28 . říjen Pešť Čechy
6 article
O tom, bude-li příští rakouský parlament již dělný, dr. Körber se určitě nevyslovil. Má prý však dojem, že Čechové se přesvědčili (?) že vláda není k nim nepřátelská a že tedy ob- strukce znenáhla zmizí. »Vládě prý křivdí, kdož o ní soudí, že nynější bezdělnost sněmovní její vílána, poněvadž jí dává možnost vládnouti ab- solutisticky. Naopak vláda še vždy snaží, aby se parlament stal opět schopným práce. Politik se nesmí dělati v konferencích a konventiklech. nýbrž na říšské radě. Na dotaz, bude-li možno vyříditi v rakouském parlamentě vyrovnání a obchodní smlouvy, dr. Körber odvětil opět vy hýbavě a dodal, že v krajním případě má § 14. kierý ho nenechá na holičkách ani tentokrt Ostatně otázka ta není prý ještě nikterak aktuálná, poněvadž také uherský parlament ma ještě daleko do vyřízení vyrovnání a obchodních smluv.
doktor Körber Čecho
7 article
V Praze, 28. října. (Hlasy časopi st orekonstrukci kabinetu.) Orgány pol- ského kola eskontují už smír českého poselstv s vládou Körbrovou a s toho stanoviska posuzuj změnu, která nastala v rakouském kabinetě Krakovský „Czas“ připisůje této změně dvoj význam. Jednak prý dokazuje, že posice dra Körbra jest velmi silná, sic by se neodvážil ta- kové operace na svém kabinetě, jakou nyní provedl; jednak ukazuje, že nastala změna poli lického stavu, jejíž známkou jest povolání mi nistra za Čechy do korunní rady. Celkový dojem rekonstrukce jest prý příznivý, což jest pocho pitelno proto, že tato změna slibuje lepší par lamentní budoucnost.. Vídeňský zpravodaj téhož listu vysvětluje nynější změnu ve vládě nespolehlivostí německé lidové strany pro vládu, kterážto nespolehlivose se ukázala zejmena v posledním zasedání dele- gaci. Čechové byli prý vždycky spolehlivějšt spojenci a pomocníci, než němečtí nacionálové a odtud vznikla snaha, přivábiti Čechy opětdo vělšlny. Pisatel nepochybuje, že se tato snah selká s úspěchem.
Körbrová Čecho Praha 28 . říjen Čechy
8 article
„Nová Reforma“ v rekonstrukci kabinelu vidí znamení, že dr. Körber se konečně odhodla vlidnouti bez-ohledu na německou levici. Již při zřízení slovanských poboček ve Slezskus prý ukázalo, že dr. Körber se počíná emancipo- vali od vůle Němců a jednati bez jich předcho zího dovolení. („N. R.“ je na omylu; Němci ke zřizení poboček předem svolili. Pozn. red.) Hlav ním momentem v rekonstrukci jest „Nové Re formě“ jmenování českého ministra krajana které prý jest makavým ústupkem (1?) Čechům a rukojemstvím, že vláda jeho prostřednictvín bude udržovati styk s českým poselstvem. Z toho prý plyne dále, že Čechové se vzdali myšlenky odstraniti především dra. Körbra. Jiným ústup- kem pro Čechy jest prý odstoupení Böhm-Ba- verka, jenž se k českým požadavkům choval vždy odmitavě, kdežto nový ministr financí bude vždy konati vůli dra. Körbra. Celkem i „Nov.
doktor Körber Němec Čecho Böhm Čechy
9 article
Ref.“ soudí, že vstupujeme v novou fási parla- mentního života a že lze očekávati uzdravení po- měrů politických, jež budou zbaveny parla- mentní jalovosti. „Slowo polskie“ má rekonstrukci za pou- hou změnu dekorací; na jevišti samém nena- stane změna žádná. Podobně listy slovinské cho vají se ke změně v kabinetě velice skepticky „Slov. Narod“ praví, že význam Körbrova kabi netu se niktorak nezměnil. Kabinet zůstal úřad- nickým, jak byl, leda že na místo úřadníka Rezka vstoupil úřadník dr. Randa, který bude v kabinetě Körbrově právě tak málo důvěrníken českých stran, jako byl dr. Rezek. „Slovenec“ končí svou úvahu slovy: „Dr. Körber povolal n palubu státní lodi tři nové důstojníky, aby zdvihl kotvy a napjali plachty. Kormidlo bude dr. Kör ber držeti sám a bude se snažiti plouti dále sta rým kursem.“ Z Pešti, 28. října. (Uherský roz po čet na r. 1905.) V dnešní schůzi uherské sně movny ministr financí dr. Lukacs předložn rozpočet na r. 1905. Řádné výdaje jsou rozpočteny v 1067,865.273 K, o 43,227.949 K více než na r. 1904. Z tehoto přírostku připadá 22 millionů na zlepšení platů státních železnič- ních a stoličních úřadníků a zřízenců. V mimo- řádných výdajích, rozpočtených na 170,016.145 K, jeví se přírostek 4,498.444 K proti letošku. Řádné přijmy jsou rozpočteny na 1101,557.267 K, o 20,180.472 K výše, než letos; mimořádné příjmy, rozpočítane na 136,552.582 K jsou o 27,217.432 K vyšší než letos. Do těchto mimořádných příjmů pojate čáslka 48,392.544 K, jež se opatří úvěrem n vojenské potřeby dle kvoty, připadající ne Uhry- Rozpočet končí přebytkem 198.411 K.
doktor Randa Rezek Körber Kör Lukacs Pešť Uhry
10 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Automobilism. ** Závody motorových dvojkolek pořádal Český klub velocipedistů v Prostějově V třídě A. (továrny) přihlášeny 2 továrny pěti stroji a v třídě B. (amaleuři) přihlášeno 6 jezdců. V třídě A. nestartovala továrna Michl ve Slaném, tak že zbyla pouze firma Petr Kohout v Brně se třemi stroji. Trat měla řečená třída předepsanou Prostějov— Brno (Pin- dula) a zpět. 94 km. Jezdci Konečný a Semerád ulrpěli delekty gumy a umožnili tím Konopáčovi, ž v čase 2: 18: 9/2 jako první k cíli dojel. Trať za normálních poměrů dosti obtížná, stala se předchá- zejícím vytrvalým deštěm a při závodech panujícím větrem ještě nesnadnější, zvláště pak čásť Vyškov— Brno. V třídě B (amateurů) závodili 4 jezdci se stroji firem: Laurin Klement a Petr Kohout. Trať měli předepsanou Prostějov— Vyškov a zpět, 46 km. Ač jest terrain kopcovitý, přece přispěl lepší stav silnice k tomu, že p. E. Friml z Brna (Kohout) trať tu jako první za 0: 51: 577/4 projel, kterýžto výkon pro amateury mezi velmi pěkné dlužno zařaditi. Za ním druhý přijel p. V. Kolbinger z Brna (Kohout) v čase O: 55: 29s, jako třetí přijel p. F. Hanák z Vele- šovic (Kohout) 1: 7: 521/s a čtvrtý ke starlu dojeh p. E. Langer z Olomouce (Laurin Klement) 1: 13: 321z, jenž utrpěl defekt řetězu. Ačkoliv byly tratě, jak již řečeno, dosti nesnadné a obecenstvo. jež živý zájem na závodech jevíc po trati ve sku- pinách sledovalo průběh závodů, nepříšel nikde k úrazu; za to sluší vzdáti dík pořadatelstvu za obe- zřelé obsazení tratě na všech místech nebezpečných nebo více frekvenlovaných, kterěžto úlohy s nevšedn ochotou se ujali členové obou cyklistských klub v Prostějově.
Michl Kohout Semerád E Friml V Kolbinger Vele E Langer Laurin Klement Prostějov Brno Pino Vyškov Olomouc Český klub velocipedista km Laurin Klement
11 title
Z literatury.
12 article An k et n.
An k et n. V západní Evropě dosti často měsíčníky týdenníky mivají svou anketu. Rozešlou vtip- ného referenta anebo tištěný dotazník po spiso- vatelích, politicích, učencích, s otázkou, co soudí o určité věci — třebas o vítězství v Man- džurii nebo o zamilovaném jídle, o vlivu pian na kulturu nebo o nevině Dreyfusově — a vý- sledek takto získaný bývá čtení dosti zábavné. U nás takové trápení literátů nebo vůb P. T. publika nebývá časté; posledně potuluje se v novinách anketa čilého lékaře-literáta, jenž zkoumal mínění našich literátů o působení ta- báku na jejich produkci. A přece by některá an- keta byla dosti zajímavá. Přichází do módy vydávati díla starších našich autorů pod názvem „Naše klenoty“, „Čí tárna českého lidu“, „Čeští spisovatelé XIX věku“ atd., rojí se nové otisky děl zasloužilých spisovatelů, arci nejméně již 30 let mrtvých, rozumí se, slavných a znamenitých. Pozor- vateli se skoro zdá, jakoby při tom všem často rozhodovaly ohledy ne vždy literární — že se vydává ne to, čeho je třeba, nýbrž to, co je na- kladateli nejdostupnější. A že zůstávají věci cennější a potřebnější ležeti jen proto, poněvadž jejich autor je náhodou mrtev již — více nebo méně než zákonných 30 let.
Dreyfusův Evropa Man
13 article
Což kdyby některý z našich orgánů literár- ního zájmu — uspořádal mezi svým čtonář- stvem anketu o tom, co se vskutku čte? A kdyby vyžádal si, aby mu mezi 10—20 spisy, jež jistě každý odpovídající vyjmenuje, bylo označeno dílo čtenáři nejmilejši? A kdyby výsledek toho hlasování, ciferně doložený, pak veřejnosti před- ložil? Měli bychom pak seznam 50—100 knih, jež vskutku se čtou a hierarchie jejich byla b asi často odehylná od obvyklého cenění offi- ciálné kritiky. Netřeba se obávati, že by snad se dostaly do předu literární plevy — jednotlivec snad dá přednost některému dílku nepatrnému, ale ni- koliv témuž souhlasně několik set čtenářů. Z pokus by věc stála vždy- Dixi.
Dix
14 article
České spisy. * K. M. Čapek: Palero novel. V Praze uJ Olty. 1904. Za K 3.—. První tři novely mohly býti snadno romány kdyby byl autor chtěl všecky součásti látky zpracovati tak, jako zpracoval ty, které si vybral. Vybral — chtěl — zplacoval, to už je kus umělecké theorie. a skutečně, už první stránka oznamuje, že tu neběží o pouhé sdělení věcí, s nimiž se autor v životě setkal. nýbrž o projev sebevědomého uměleckého úsilí. Do- jem první je překvapení čímsi neznámým, co se nám schválně představuje jako zcela známé. Začátek no- vely je jako pokračování po několika už kapitolách. Je to zvláštnost formy. Dobrý prostředek upoulati rázem pozornost. Ale chce to čtenáře už poněkud zku- šeného a echotného. Aulor všude silně líčí a maluje skvrnami. Žádné pozorně kreslené figury, žádně stro- mořadí výjevů. Jediná prudlká situace všude středem a popředím, příkře osvětleným, ostatek doplňuje kon- turu celku, jehož pozadlí je velmi hluboké. Je to půda fysicky silně podrobně přípravená, na té se objevuje hnutí hmoty, pohyby a tvary, a když už je zjev pa- měti vnímatelově dobře, určitě vštipen, vyběhne živo vnitřní a s ním jakýsi děj. Začíná to výsledním stavem.
K M Čapek Palero Praha uj Olt
15 article
jenž tvoří už obral ke konci, vše další je výkladem příčin. Ruch života vnitřního je zcela konkrétně za- ložen na funkcích organismu tělesného. Psychofysiolo- gie je hlavní pomocnicí autorových studit a poukazem na jeho názor o tajemstvích života. Proto jeho indi- vidua nejsou osamělá ani absolutná, ale v nerozlučné souvislosti a závislosti na všem ostatním, co tvoři svět. Vladne tu síla smyslového života, na obrazech síla vjemů zrakových hlavně. Vše je tvar, barvaa světio, podané dle subjektivného odrazu líčených osobnoslí. Čtenář nabývá zpátečním pochodem ná- zoru o jich duševních stavech. Místy přechází síla dojmu z oboru pouhých představ na stavy nervovéa čtenář cítí téměř skutečnost smyslné krásy Elviřiny, smyslného zjevu Ceciliina a Kateřinina, tuší z blízka jejich bujné žádosti, vývoj proměny a chápe pak bez výkladu osudné následky těch proměn. Síla živola inčividuálního, plasticky a v ruchu zjevená, v napjetí význačné situace zobrazená, aby všemožné důsledky jak psychologické, tak i morálné a sociologické byly na jevě a na snadě, dává asi uměleckou ideu novel autorových. Čtenář si může vybrati, a zajímati se čím chce. Má tu zvláště poměr mužů a žen; poměr půdy vychovatelské x vývoji jednotek: poměr síly hnutí tělesných k síle citů idejních; choulostivý poměr okolností a poměrů k zodpovědnosti a k živolu mravnímu. Je tu vidět sllu vlivů atavislických, lata- lism, determinism, různá duševná proudění z příčin nezbádatelných, konečně také nepravidelnosti a po- ruchy, jakožlo zajímavé případy. Na zajímavost látky nilde nespoleháno, vždy je forma věcí hlavní. Síl výběru a zhuštění působí v novele první. Muž se probudil ráno po bolestné nemoci nějak proměněn.
Elvířin Ceciliin Kateřinin
16 article
Čím to? Kule vypadla sama ze staré rány. Kule vede k vypravováni, ale jen ve vzpomínkách, o bosenské vojně. Vojna a Bosna vede ke vzpomínkám dalším. ku přehledu ninulosti mladě, kde se mu objevila krásná vojačka. Třetí oddělení vzpomínek vypravuje o návratu z vojny, o svatbě s krásnou vojačkou a vý- voji rodinného neštěstí. Situace osoby stále táž, ale kolem rej představ vybavovaných z obsahu paměti. A náhle se ukáže, zdánlivě klidná situace na po- čátku byla jen stanutím nad propastí. Místo románu je tu jednoaktové drama v novele, většineu vzpomínkové.
Kula Bosna
17 article
Po delší exposici příkrý, effektní konec. Podobně umě- lou stavbu má novela druhá a třelí, ze všech nejdelší a nejsilnější. Na konec pozorujeme, že má autor ně- které oblíbené zvláštnosti. Konflikt všech tří nove označen výkřikem osoby, kterou postihlo náhlé po- znání a prudká žádost spasili sebe a zmařiti druhého jediným slovem. Vojačka poráží muže křičíc: „Ty krypl!“ Dělník Němec svou ženu „dý lůdr!“ a Ka- teřina svého milence hejska „Ty Apollo šmathavý!“ První dvě kapitoly „Znova a lépe“ utrpěly slohem plným příčestí a nezvyklých sestav slov, namáhavých rozluk a těžkopádností. Slovo Bureš se nám skloňuje chybnou analogií nesprávně (Bureše, Burešovi m. Burše, Buršovi). Ostatek je vše bezvadné, kniha plná soustředěného ruchu, jenž plyne z bohatého proudění představ a silné kázně umělecké, projev osobnost hlubokých základů, po domažlicku sobě věrné a vždy sebe sama nalézající, literární zjev ceny nevšední Vbk.
Němec Bureš Burša
18 article
* Jaroslav Vrchlický. Tiché kroky. (1902—1904) Souborné vydání sv. LII. Nakl. J. Olto. Kniha ryzé lyriky, dumy básníkových mužných let. Široké obzory života a umění, nadšené jich apostrofy. Celkový ráj, sebevědomý, vyrovnaný klid, jenž se dostavuje po bouřích života. Přes filosofický obsal jest forma básní prostá a průzračná, zvučná a zpěvná. * Vítězslav Hálek, Výbor z básní. Oddíl I. Večerní písně. Pohádky z naší vesnice. Oddíl II. V Přírodě. Naše klenoty sv. 7. a 8. Nakl. »Má j«. — Třicáté výročí básníkova odeh du. Lyrické básně povídky, tresť poelické básníkovy tvorby, tvoří vhod nou vzpomínku. V Iyrice poetický názor na přírodu
Vrchlický J Olto Hálek svatý
19 article
zvučnost rýmu, intimní, zpěvné písně, jež samy vo lají po hudebni skladbě. Přese všechny změny vkusu a mody dosud silné věci * Johannes Doktor Faust. Stará loutková hrt o pěti jednáních. Na základě české tradice obnovil Arnošt Kraus a Jar. Vrcblický. Illustroval Fr Šnajberk. Nakl. »Máj«. Spracována tu stará di vadelní hra, kterou hrávali kočovní herci angličt podle originálu Ch. Marlowa, předchůdce Shakespeara Hra bývala v 17. a 18. století též v Německu oblí bena a přešla odtud i k nám v podobě pro loutkové divadlo upravené. Zde použito starého textu českého jenž vyniká anohými přednosími nad současný tex německý. Působivost hry na loulkovém jeviští se již osvědčila. Prol. Jan Novák, Illustrované dějiny če ské. Svazek druhý. Čechy od nastoupení rodu Habsburského až na naše doby. S četnými původ- ními illustracemi. Nakl. I. L. Kober. Výklad formou stručnou, nic podstatného neopomijející. Hlavní váha vedle dějin politických na rozvoji kulturním, tak důležitém pro historii českou v 18. a na počátku 19. stolelí. * Pamätnica liter. spolku »Národa«. Ve Viedni Pre tlač usporiadal Anton Štelánek. 1904 Slovenský literární spolek »Národ« ve Vídni vydává na oslavu svého 10letého trvání zajímavý sborník praci, táhnoucích se k minulému období jeho půso bení. »Pamälnica« bude zajímavým příspěvkem k dě jinám národně-osvětového úsili česko slovenského.
Johannes Faust Kraus Šnajberk Marlowe Shakespeare Novák I L Kober Štelánek Německo Čechy Viedeň Pre Vídeň
20 article Z českých listů.
Z českých listů. * »Lumír« vyšel minulý týden v nové úpravě jako měsíční revue a věnoval v prvním čísle hojně pozornosti literatuře. Hrabě Lützow referuje v něm o zajímavé knize hraběnky z Cromartie »Konec písně« která vznikla ze studil autorčiných, konaných v zá- padních krajinách Skotska, v těch místech, kde vládne ještě keltský jazyk, zbytek oné slavné keltské kultury o jejíž — literární — oživení dějí se dnes v západní Evropě pokusy tak zajímavé. * V »Naší Době« počíná J. Jakubec uveřejňovati studii o Havlíčkově poesli politické, v níž rozeznává čtyři vývojové doby: v poesii mládí politický rad. kalism, na konci ruského pobytu vniká do jeho poli- tické poesie poznání a rozvaha, v létech 1848 .50 je poesie jeho politicky agitační, poslední období věno váno hlavně politické satiře. * Feuilletou »Máje« vypravuje, jak vznik! Alšdv obraz, jenž je letošní prémil listu. Je v něm uchována zajímavá episoda ze života Alšova, charakteristick pro jeho způsob ivoření. V »Rozhledech« Stanisl. Kovanda píše »Traktát o spisovatelích« s citátem ze Jeana Paula. Chce pře devším, abychom věnovali intensivnější pozornost opravdovou, současné literatuře, debutum literárnín a pak vyčitá autorům, dobývajícím si místa, jak mal jsou jejich cíle, jak průzračné tendence, vyhovět ná ladě massy, chuti naklad atele, krátce, lacino dobý Čtená. úspěchu.
Lützow J Jakubec Havlíčkův Alšův Kovanda Lumír Skotsko Evropa Jean Paulo konec píseň
21 article
Ze slovanokých listů. * Pieta k památce A. P. Čechova projevuje se stále ještě na Rusi zřizováním nadácí a fondů. Po- sledně zřízen v Petrohradě fond k lěčení chudých so uchutinářů. Nemoc, jež sklála předčasně Čechova čc hrobu, bude téčena z »fondu jména Čechovova« * Alkoholism vyžádá si ročně na Rusi mnoho obětí. Intelligenti propadají zkáze jako nižší třídy. Vláda bojuje proli zlu »spolky střídmosti«, jež pořádají lidové zábavy, při naprosté abstinenci lihových nápojů; poslední dobou chopili se lékat rušti v boji s alkoholismem s úspěchem hypno- tismu. * V Dubrovníku zemřel redaktor A. Fabris. vřelý stoupenec myšlenky slovanského dorozumění Dubrovnický tisk ztratil v něm svého nejlepšíno zástupce. * V »Istovič. Věstníku« píše A. Jacimirskij o vzá jemném vztahu »selských básníků« k ruským spiso vatelům. Zajímavá je beseda sedláka básníka Ojo gova s Tolstým. * Čtyři humoristé ruští — Gogol, Uspenskij Sčedrin, Čechov — jsou předmětem studie Korolenkovy v »Ruském Bogalstvu«. Dva z nich byli štížení me lancholií a šilenstvím, dva nevyléčitelným pessi- mism-m.
Čechův Rus Čechovův A Fabris V Istovič A Jacimirskij Tolstá Gogol Uspenskij Sčedrin Čechov Korolenkův Petrohrad Dubrovník
22 article
* Rediteli divadla ivovského M. Pawliko skému u příležitos i desitiletí ředitelování (v Kra kově a ve Lvově) uspořádalo obecenstvo v divadle neočekávanou ovaci. U Ivovského obecenstva Pawli- kowski pro své vážné snahy dlouho selkával se nepřízní. Frašky a operety jeho zásluhou snlženy na nejmenší počet. V denníku »Rus« ve článku »Ode slov k činue nadšení a chvála české obětavosti. Pisatel Nestor (prof. Svjatkovský) vypočítává, co česká veřejnost vše sbírkami pořídila. Českou obělavost staví za vzoi ruskému obecenstvu. Myšlenka zříditi na Rusi fond. z něhož by byly zřizovány školy pro vesnický lid setkala se s neobyčejnou účastí. Začaly se scházeli příspěvky; úřadníci věnují 2—3% svého platu studenti zavazují se k doživotní daní 1—3 rublů sami mužíci snášejí co mohou. * Dvě polské dramatické novinky dosáhly znač ného úspěchu: mladičkého autora Julia Germana symbolické drama »Lilith« a satirika jizlivého Neuverta Newaczyňského historické drama »Dyabet laúcucki«. Všeobecně překvapil přeskok Nowaczyň ského z oboru satiry do oboru historického dramatu. Stowianin.
M Pawliko Fraško profesor Svjatkovský Rus German Dyabet ský Lvov Rus Reditel divadlo Lilith
23 article
Cizí cplsy-
24 article
* Alfred Jensen: Jaroslav Vrchlický. Lite rární studie. (En litterär studie). Stockholm, Aug Rietz' Bokhandel. 1904. Pris Kr. 3.75. Politika rozvádí a rozlučuje, národnostní zájmy zatarasují obzor a styk, jež umění, poesiea věda zase uvolňují. Ovšem i poesie a věda se někdy propůjčují hlasům vášně, ale to déje se proti jejick povaze a jen násilím. Projev síly lidství zušlechtě- ného tvoří vlny, které se šíří po všem světě a všude jsou vítány. To je telegrafie bez drátu zpráv nejdů- ležitějších a signátů nejdalekosáhlejších. Tiché bly- skání duchů objímajících se nad řáděním orkánů otá- zek národohospodářských, náboženských i politických Dosud zapomenuto není Goethovi, že mu byla vě- decká novinka druhu zcela odborného důležitější, než státotvosná bouře současnosti.
Jensen Vrchlický Goethe Stockholm Aug Rietz ' Bokhandel
25 article
Dlouho jsme se svojí literaturou ucbázeli o splňování práva mezinárodní vzájemnosti. Budila na- před pozornost jiných jen svou vlastní pozornost k nim. To vydalo málo. Bylo třeba zjevů, které ny upoutaly zraky ciziny svým rázem a silou samy Hudba, malba, historie XV. století vyšly napřed. I na poesii došlo družností silných individualit a český svět literární získal na několika stranách milé a věrné přátele, tím milejší, čím bylo u nich méně zištnosti. Mezi nejmilejší zjevy toho přátelského stýkán našeho s Evropou patří Alfred Jensen. Slovutný tento znalec slovanských věcí ve Švédsku ujal se po Ahle- quistovi, jenž dvacet let před ním už české poesii a Lterární historii mnoho píle věnoval, studia věcí če- ských a postaral se o ladu překladů z češtiny do švédštiny. Jich porozumění a přijetí u svých krajano napomáhá výklady a články. Letos před prázdninami vydal velkou studii (333 stran) o Vrchlickém. Mile uspokojení, nemilé zahanbení! Uspokojení, že učene národa nás vzdáleného nabyl podnětů i času, vě- novati se takovému úkolu absolutně ideálně hodnoly kdežto — těžko domluviti! Raději mlčky na té tvrdě líše dál a v před pracovati.
Jensen Vrchlický Mil Evropa Švédsko
26 article
Stude Jensenova má dva díly, dodatek, předmluvu a závěr. Předmluva udává spisovatelovo kritické sla- novisko a methodu, jakož i poměr jeho k českému básníku a účel díla. Praví, že měl při monografii na vybranou dvojí cestu, buď esthopsycholozickou nebo literárně historickou. Esthopsycholog má práci vděč- nější, protože parádnější a lehčí. Ale za to ubíhá v subjektivnost tak, že místo aby líčil zvoleného aulo- ra, líčí jen sebe. Prodlévá nejraději u těch stránek básníka, jež poměrně nejlépe chápe, ostatní opomíjí. buď že se k nim znáti nechce, neb že jich nezná vůbec Ryze literárně historická melhoda je značně namáha- vější a nedochází tolik úspěchu, ale za to je bez- pečnější. Zvláště, dí Jensen sám sobě, jest jí nezbylná potřeba tam, kde se zcela neznámý autor uvádí do cizé literatury. Bez skutečné znalosti samých spisů musí studie esthetická býti nejistá a nepřesná. „Tato práce (dí doslovně) o nejvýtečnějším ly- rikovi naší doby, nejplodnějším ve všem ohledu a látkově nejobsáhlejším, ubírá se střední cestou tak. aby se v prvém díle knihy podal zevruhný přehle knihoplený a v dalším vyznačily podslatné stránky jeho poesie.“ Při vší rozsáhlosti knihy ne- chce Jensen látku vyčerpati, neboť „Jaroslav Vrchlický znamená celou encyklopedii a jest v jistém slova smyslu souborem světové literatury básnické na počátku XX. století.“ Ujímá se tedy zvláště Vrchli- ckého lyriky a epiky, kdežto o prose, dramatech překladech je výklad jen v dodatku. Ale i v tom ob- mezení myslí Jensen, že jest jeho pokus podstatnějšt než všecky posavadné.
Jensenův Jensen Vrchlický
27 article
Aby dílo své a výklad názorně illustroval, přimísi Jensen všude hojně překladů a vytkl si vůbec za zá- sadu, nechat mluvil, pokud možno, básníka samého Díl I. obsahuje životopisný úvod, pak přehled lyrick a epické poesie Vrchlického podle sbírek, jak za sebou vycházely. Začíná se sbírkou Z hlubin (Ur djupenl z r. 1875, popisuje se rozsah a obsah, hlavní literární ráz, vládnoucí vlivy a nálady, a připojují se ukázky v překladech. Vše stručně a přehledně. Hlavním při spěvkem naší literatuře je tu stálý přehled po vzta- zích básníka našeho k evropské poesti. Množství při- pojených překladů je za celou anthologii Na konec oddílu řeší se obtížná otázka rozdělen Vrchlického lyriky. Žádného z dosavadních dělidel nemůže autor potřebovati, volí docela jiné, velmi za- jímavě. První kapitola dílu II. o lyrikovi Vrchlickém pomocí tří hledisek: Plodnost a idealism, Přírodaa láska, Vlastenectví a světoobčanství. Druhá opět tro- jako pod názvem „Faustovské ideje“ se dělí: Dante a Goethe, Život a smrt, Dobro a křesťanství. Ve třeti kapitole jedná se o epice a opět trojako: Látky antické. středověké, orientální a severské. Kapitola prvnía druhá jsou nejcennější, tu je Jasen celý. Vidí Vrchli- ckého plodnost, plá se po příčině. Nalezá pracovní sílu a chuť, ale to mu vysvětluje málo. Nalezá silnou vnímavost, ohebnost, dědictví rodné, sílu improvisační a formovou virtuosnost. Pídění se po cizích vzorech a napodobeninách Jensen nepokládá sobě za vhodné. ježto je to příliš snadné a nic to nevydá. Ale srovná- vání pěstuje. Svatopluk Čech jedině, myslí Jensen. může býti s Vrchlickým srovnáván z českých poelů Je víc tendenění a panslavistický, a více u byronismu. kdežto Vrchlický je nejzápadnější Slovan a vícek Shelleymu. Příměr Vrchlického a Huga odbývá krátce
Jensen Vrchlický Dante Goethe Čo Shelley Hug Ur Slovan Přírodao láska
28 article
Stoupání cen juty. V tomto témdni stouply ceny Celá studie dýše nadšením, ale i klidem, přesvěd čením a důvěrou v hodnotu věci a vítězství vytrvale vodňuje se tím, že se v Kalkutě valně nevěři zprávám práce. Klid mluvy a methoda vštěpuje důvěru čtenáři o příliš veliké sklizní july. O jakosti nové sklizně Třeba připomenouti, že autor nepsal knihu jen svým vyslovují se některé zprávy nepříliš uspokojivě. Cel- krajanům, nýbrž že se nadál vděčného odbytu i u nás kem jsou však dovozy co do jakosti dobry. — O le- v Čechách. Malý slovník a třínedělné pocvičení po- tošní sklizni juty podává Director of Land Records mocí Vymazalovy knížky postačí mladému literálu and Agriculture v Bengalsku následující zprávu: Pě- aby se mohl pustit do četby. Z cizich revul.
Vymazalův Kalkuta Čechy director of Land Record
29 article
* Ch. Pagot v La Revue řeší otázku klassického vzdělání na školách středních. Odborníci soudí, že by bylo lze snížiti počet hodin, věnovaných klassické filologii, na polovinu. Tak se vyslovili i někteří spi- sovatelé, Anatole France, Houssay, Marguerittové, Menděs a j. Třeba si hleděti více poznání antického ducha, než louskání gramatiky. * Dle statistiky u anglických nakla- datelů poptávka po belletristických dílech trvá na stejné výši, kdežto odbyt vědeckých spisů roste Poesie nejméně jde na odbyt * Pařížská Opera podává zprávu o úspěchu jednollivých oper. Největší počet představení (1018 dosáhli Hugenoti, pak Faust (987), Robert ďábel (758) V novější době silně ke cti přišel u Pařížanů Wagne dáván Lohengrin (234), Tannhäuser (233), Mistří pěve (68) a Siezíned (30). * V ruské literatuře — dle londýnského Athe naea — v loňském roce vzbudil v belletrii největš pozornost Leonid Andrejev povídkou „Život Va- silije Febejckého“. Je to historie chudého popa ves- nického, jenž vidí kolem sebe pouze bídu a sám n sobě zakouší všecky druhy pozemské strasti. V extas náboženské zhce vzbuditi zázrak a když se mu ne- povede, zemře z rozčilení. Povídka vzbudila v kruzích duchovních velkou nevoli. Dokončení své trilogio „Kristus a Antikrist“ vydal loni Morežkovski pod jměnem „Petr a Alexěj“. Tolstoj napsal dvě malí povídky „Assyrský král Esar Haddou“ a „Tři otázky“ prosté a roztomilé práce. Čechov novelku „Nevěsta“ a Gorkij lyrickou báseň v prose „Muž“. Ostatn známí spisovatelé ruští — Bobozykin, Korolenko, Ba- rancevič a j. — loni nevynikli. V poesii do popředí se dostal K. Balmont. Vedle něho se uplatnili Z. Gip- pinsová, D. Mereškovskij, T. Sologub, A. Bělyj — vesměs lyrikové. Smrt urvala ruské poesii nadaného
Ch Franc Houssay Marguerittová Menděs Faust Pařížan Wagne Lohengrin Tannhäuser Mistřit Andrejev Kristus Petr Alexěj Tolstoj Esar Hadda Čechov Gorkij Bobozykin Korolenko K Balmont Z Gip D Mereškovskij T Sologub A Bělyj Le revue Virginie Robert ďábel Siezíned
30 article
Velička, autora překrásných orientálních motivů. Ve dramatě byl jediný velký úspěch a ten platil labutímu zpěvu A. P. Čechova „Višňová zahrada“. Vzorná herecká společnost Stanislavského přispěla k triumíu Čechova v Moskvě i v Petrohradě. Vedle Čechova slušného úspěchu dobyli na jevišti kníže Sumbatov Najděnov a hrabě Kapnist. V celku byla dramatick žeň chudá. Z překladů třeba jmenovati nově, úplno a vzorně přeložené vydání Shakespeara, děl Maeter linkových, Byronova „Manfreda“, Lukretiova „De re- rum natura“ a j. Ve filosofii vyšla díla zemřelých Grola a Solovjeva. Ze žijících nejvíce vynikl Šerpano spisem „Problem koncepce prostoru“. Událostí v obor dějepisném je první díl „Ruských dějin“ V. Kljušev ského. V biografické literatuře dokončeno velké dílo velkoknížete Nikolaje Michajloviče „Život hraběte A. Stroganova“; Barsukov vydal životopis Pogodina * Zajímavou Bibliografickou studii napsal M. D lines do „Revue universelle“: Čert v evrop ském románu. Je tu sebrána celá literatura, v ní dábel hraje nějakou úlohu * V Ruthenische Revue ohnivá slova Leroy de Beaulieua o svatém právu každého národa mlu viti vždy a všude svým mateřským jazykem Mr. Penn. atd. Bibliografie. * Vzdělávací bibliotéka. Svazek 2 Arne Garborg: U maminky Román. Sv. 5 Arne Garborg: Muži. Román. Přeložil Huge Kosterka. Nákladem Karla St. Sokola v Praze.
Čechův Sumbatov Najděnov Kapnist Shakespeare Maeter linkový Byronův Manfréd Lukretiův jít re Solovjev V Kljušev Nikolaj Michajlovič A Stroganov Barsukov Pogodin M D lines Leroy Beaulieu Garborg Huge Kosterka Karel Stanislav Velička Moskva Petrohrad Praha Stanislavský Sokol
31 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z pražského trlu obilního. Ani na včerejší naš plodinové burse nebylo vhodných podnětů k oživen obchodu. V obchodě zavládl proto klid. Následken mírně nabídky bylo smýšlení o pšenici a žitě po někud příznivější, ale ciferně nedá se změna cen kon statovati. Pšenice znamenala K 10.85—11..30, žit K 8.05—8.30. Velice zanedbáváno a těžce odbytné bylo žito podlízenější jakosti, které bylo marně na bízeno z Prahy za K 7.65. Záznamy ječmene snadno dodržely, poněvadž se koupí zúčastnili poněkud ho- něji vývozci. Z Prahy byl placen ječmen merkantiln K 8.35—8.45, prostřední K 8.50—8.75, první jakosti K 8.80—9.10, vybíraný K 9.20—9.40. Nabídka ovsa byla silnější, ale přes to nebyl prodáván než za k 7.10—7.30 z Prahy. Kukuřice z La Platy přibylo několik člunů do Ústí n. L., jakosť není však valná. Dlouhé složení v člunech za velikých paren bylo zboží na škodu. Na pohotové dodání dráhou nabízena zdravá kukuřice na dodání z Prahy-nádraží za K 7.80. S řepkou nebylo téměř žádných obratů. Zboží jest uz téměř vesměs v pevných rukou, jež se nízkým na- bídkám továrníků nepodají. Z Prahy znamená K 12.5 až 12.65. Červený i bílý jetel měly při nezměněnýc cenách odbyt vleklý.
Praha Ústí prostřední K 8.75
32 article
Dohoda Lloydu s dalmatskými dopravními spo- lečnostmi. O dohodě Lloydu s dalmatským dopravními společnostmi — závažné události pro dalmatskou do pravu — jsme na tomto místě již psali. Zbývá dodat některé podrobnosti zajímavé této úmluvy. Lloydu při padne, jak známo, veškerá rychlá doprava osobní do Dalmacie a na březích Dalmacie. Jako ekvivalení postoupí sdruženým společnostem dopravu zboží nikoli ale veškeru. Společnostem dalmatským při- padne doprava nákladová t. zv. poštovních linií. I téta dopravy vyhražena bude Lloydu určitá část, ne sic značná, přece však závažná. Doprava nákladová má býti totiž důkladně přeměněna utvořením dvou nebo tří nových přímých nákladových linií. Nejdůležitějš bude linie určená pro obchod s Bosnou, trať Terst- Metkoviče. Pro rychlé spojení na trati Terst—Gruž- Kotor zařídí Lloyd týdně tři dopravy. Pro toto spo- jení budou vystaveny nové lodi, určené výhradně pro dopravu osob, dopisů a balíků. Nové lodi, jich bude následkem smlouvy více zapotřebí, budou vy- stavěny jednak v loděnicích Lloydu, jednak v lodě- nici gružské. Doprava místní bude rozmnožena. Ale jedna otázka není stále ještě jasně doložena. Jak známo, pokoušela se lublaňská úvěrní banka za účin- ného zasažení p. Hribara spojiti dopravní společ- nosti dalmatské pod vedením svým. V úmluvy tyto
Lloyd Hribar Dalmacie Bosna Terst Metkovič Gruž Kotor
33 article
Lloyd pojat býti neměl. Snahy lublaňské banky na- lezly dosti ohlasu v ministerstvu obchodu, stojícím na názoru, že posláním Lloydu jest, nabývati víca více váhy v dopravě do cizích zemí a že obstaráni místní dopravy dalmatské má býti ponecháno spo- lečnostem tamním. Ovšem, tento projekt měl odpůrce v ministerském předsedovi, který usiloval o soustře- dění dopravy dalmatské pod vedením Lloydu. Lublan- ská úvěrní banka docílila po delším jednání souhlasu a snad i závazného prohlášení těch kterých společ- ností pro své plány, jimž mělo se pro případ usku- tečnění dostati subvence státní. Jsou tato jednání nyní anullována a nebylo snad právě vzhledem k jich výhlednosti nové ujednání Lloydu urychleno? Okol- nost tato dosud vyjasněna není. — Pan Hribar mínil veškery společnosti dalmatské dopravy námořní sou- střediti v novou společnost — dle smlouvy s Lloydem zachovají společnosti tyto svoji samostatnost. Ovšem jest soutěž mezi nimi vyloučena. Jaký bude poměr ke společnosti uhersko-chorvatské, která obstarává spojení Dalmacie z Rěky a která požívá uherské státní subvence, není dosud známo a rovněž se neví, bude-li Lloyd s ní soutěžiti či sjedná-li i s ní úmluvu o roz- vrhu dopravy. Také nutnost nové úpravy sazební s hlásí. Dosavadní sazby jsou příliš vysoky a dalmatský obchod nejednou již na jich nevhodnost upozorňoval
Lloyd Hribar Dalmacie
34 article
pohotové juty v Dunde o 10 sh. na 1 t. Vzestup zdů- Vbk. and icuhu u odhaduje se experty na 2.890.000 akrů. Co do výsledků sklizňových jsou odhady ex- pertů nástedkem nevčasných a značných dešťů celkem nižší (76 proti 81% posledního odhadu). ŘReditel má za to, že plocha pěstební není větší 2,850.000 akrů. na nichž bude přibližně sklizeno 7,266.000 bal. Zá- soby roku 1903 značně klesly Železářská fuse. Včera konána ve Vídni valná hromada Pražské železářské společno- sti. Přitomno bylo 37 akcionářů, zastupujících 29..853 akcií. Na jednacím poř du bylo zvýšení ak- ciového kapitálu o 8 mill. korun za účelem zakou- pení akcií české báňské společnosti a příslušná změna stanov. Ve zprávě valné hromadě této před- ložené se praví: Výnos podniku oproti roku před- chozímu značně stoupl. A? lze zlepšení z části při- psati přechodným okolnostem (snížení berního bře- mene), přivoděno bylo přece jen značnou měrou sní- žením nákladů výrobních, důsledku to zlepšení pro- středků výroby. Také zvýšení cen mělo na zisk dobrý vliv Stav trhu uhelného byl v roce správ- ním nepřízniv. Přes to podařilo se odbyt kamen- ného uhlí zvětšiti a sice rozšířením odbytiště. Zvý- šená těžba vedla k snížení nákladů její, čímž tlak poměrů téměř cele vyvážen. Ježto se zdá, že ceny uhelné klesly na nejnižší úroveň, možno se nadíti lepšího rozvoje. Obchod železářský byl v mi- nulém roce shodným s obchodem roku předchozího. V poslední době vyskytují se však známky zlepšení odbytového na domácím trhu. Speciálně možno se nadíti oživení obchodu kolejnicového, proto že bude nutno zadati dodávky kolejí pro alpské dráhy. Vý- roba na Heřmanově huti úplně zaslavena, čímž uči- nilo výrobní soustředění značné pokroky. Celkem vyrobeno:
Vídeň Heřmanův
35 article
1903,04 oproti 1902,03
36 article
uhlí hnědého a kamenného 8,474.816 + 1,468. 221 rudy železné . . . . . 3,146.216 + 344.705 vápence . . . . . . . 1,641.923 + 278.418 sur. železa . . . . . . 1,184.199 + 38.773 žel. polotovary . . . . . 203.974 — 4.950 hotové tovary válcované . 1,245.086 — 6. 783 Thomasova struska . . . 463 831 + 31.689 O splynutí s českou báňskou společností praví se ve zprávě: Vztahy obou společností jsou tak úzky, že jest splynutí samozřejmým důsledkem da- ných poměrů. Obě společnosti vládnou jediným zá- važným těžištěm rudy v Čechách a pomčry držby této jsou tak spjaty, že se těžba rudy již nyní pro- vádí pod společným vedením. Obě společnosti pro- dávají společně své tovary, jsou hlavními majiteli slezských uhelných dolů a koksáren. Již z toho pa- trna intimnost jich vztahů. Jest tedy v zájmu jich obou provésti splynutí, které má býti uskutečněno lak, že pražská železářská vydá za každých pět akcií české báňské společnosti své tři akcie s dividendo- vým nárokem od 1. ledna 1905. Za účelem tím bude akciový kapitál zvýšen o 8 mill. korun. Na to uvádí zpráva výrobní výhody spojení tohoto.
Čechy
37 article
Zpráva tato schválena a usneseno z čístého zisku 5,476 065 K, který se lonským přenosem ziskovým zvětší na 5,759.421 K, platiti dividendu K 120.— na akcii, vyplatiti správní radě na tantiemách 465 107 k a přenésti na nový účet 344.615 K. Při následují- cích volbách do správní rady zvoleni vystupující členové opětně. — Současně konána valná hromada české báňské společnosti, na které schvá len návrh na splynutí s Pražskou železářskou spo- lečností za uvedených podmínek. — Naše stanovisko k transakci této je známo Daňová reforma ve Francil. Olázka zavedení vzestupné daně důchodové do posledních důsledků ve Francii a vybudování finanční soustavy na tomto základě, jest starým problémem a s tarým požadav- kem tamějších pokrokových stran. Rada osnov se vystřídala, řada zápasů probojována, aby nyní snad konečně došlo k bouřně žádané reformě. V létě t. r. podána vládou příslušná osnova, o níž jsme na tomto místě psali. Komise parlamentní skončila nyní své jednání a předložila svůj elaborát parl amentu, který reformě přeje. Předloha nese zřejmý ráz kom- promisu mezi krajní pravicí většiny a mezi socialist- ními jejími skupinami. A tak přináší předloha podstatě jen zlepšení dosavadní daně důchodové.
Francie
38 article
Daň osobní a daň z oken a dveří mají býti odstra- něny a jich místo má zaujmouti vzestupná všeobecná daň z příjmu. Současně má býti dosavade státem vybíraná daň pozemková (z nezastavených pozemků) přikázána obcím a departe- mentům. Osnova nové osobní daně nezná povin- ného ohlašování příjmů. Poplatník může sice podati přihlášku, ale nepodání její se netresce. Příjmy osob k dani se nepřihlásivších zjistí zvláštní odhadní ko- mise utvořená úřady obecními a berními. Odhady komise této budou prováděny na základě placeného nájemného (jako u dosavadní daně obsoní). Příjem se nominálně odhaduje na: desateronásobný obnos činže v obcích s 5000 až 10.000 obyvateli, na devateronásobný obcích s 10.000 až 30.000 obyv., na osmeronásobný v místech s více než 30.000 obyv. a na sedmi- násobný v Paříži. Předloha nemá silného rázu so- ciálního. Příjmy od 750 fr. až do 3 mili. fr. rozdě- leny v 35 tříd. Daňová sazba činí veskrze 3% prů- měru tříd jednotlivých. Není tedy úměrného rozvrhu břemen mezi veliké a malé poplatníky. V prvých 13 třídách (příjmy od 750 do 20.000 fr.) provedeno jisté snížení pomoci srážek. Tyto srážky činí 90% v prvé třídě (750 až 1000 fr.), 85% v druhé a kle- sají až na 10% v třinácté. Odhadnutý příjem 875 fr. ku př zmenší se o 90%, zdaní se tedy jen 87.50 fr. Obnosy daní činí 750 až 1000 fr. 2.5 . 1. třída 2000 » 10.5 5001 » 6000 „ 74.5 11. » 10.000 » 12.000 , 231 21. . 100.000 » 120.000 » 3300 31. . 120.000 1.200.000 , 33.000 V zdanění béře se zřetel na počet dětí. V prvých deseti třídách vstupuje poplatník do nejblíže nižší třídy, má-li dvě nebo tři děti, o dvě třídy níže. má-li 4 až 5 dětí, o tři, má-li více než 5 dětí. Ve vyšších třídách vstupuje poplatník i tehdy, má-li více než pět dětí, jen o dvě třídy níže. Za zdanítelny
Paříž 5001