1
masthead
29. října 1904
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. října. (Opět rozmlu v
s drem. Körbrem o rekonstrukei
kabinetu.) Ve středu dr. Körber mluvil
v Pešti s redaktorem vládního „Az Ujsagu“a
dal mu různá vysvětlení ke změně v rakouském
kabinetě. S Čechy neuzavřena dle výkladu Kör-
brova nijaká smlouva. Poměr vlády k Čechům
byl vždy divný; ať činila cokoli, Čechové vždy
na ni hleděli s nedůvěrou. Nyní však doufá, že
v poměru tom nastává obrat. (?) Vláda nevstou-
pila v závazné sliby, ale dala Čechům na sroz-
uměnou, že v oboru politickém i hospodářském
učiní pro ně vše, co se nepříčí zájmům země,
s druhé strany nepomýšlí na nic, co by jiným
bylo na prospěch, Čechům však na škodu. „Více
jsme činiti nemohli — dodal dr. Körber —
jestliže jsme nechtěli upadnouti v podezření
opět na jiné straně, že pokračujeme v politiee
hýčkání jednotlivých národností. Politika postu-
látů, na jejímž základě přichází na vládu se
svými požadavky dnes jedna, zejtra druhá
strana a slibuje za to různé ústupky, musí ko-
nečně přestati.
Körber
Aza Ujsago
Čecho
Praha
28 . říjen
Pešť
Čechy
6
article
O tom, bude-li příští rakouský parlament
již dělný, dr. Körber se určitě nevyslovil. Má
prý však dojem, že Čechové se přesvědčili (?)
že vláda není k nim nepřátelská a že tedy ob-
strukce znenáhla zmizí. »Vládě prý křivdí, kdož
o ní soudí, že nynější bezdělnost sněmovní její
vílána, poněvadž jí dává možnost vládnouti ab-
solutisticky. Naopak vláda še vždy snaží, aby
se parlament stal opět schopným práce. Politik
se nesmí dělati v konferencích a konventiklech.
nýbrž na říšské radě. Na dotaz, bude-li možno
vyříditi v rakouském parlamentě vyrovnání a
obchodní smlouvy, dr. Körber odvětil opět vy
hýbavě a dodal, že v krajním případě má § 14.
kierý ho nenechá na holičkách ani tentokrt
Ostatně otázka ta není prý ještě nikterak
aktuálná, poněvadž také uherský parlament ma
ještě daleko do vyřízení vyrovnání a obchodních
smluv.
doktor
Körber
Čecho
7
article
V Praze, 28. října. (Hlasy časopi st
orekonstrukci kabinetu.) Orgány pol-
ského kola eskontují už smír českého poselstv
s vládou Körbrovou a s toho stanoviska posuzuj
změnu, která nastala v rakouském kabinetě
Krakovský „Czas“ připisůje této změně dvoj
význam. Jednak prý dokazuje, že posice dra
Körbra jest velmi silná, sic by se neodvážil ta-
kové operace na svém kabinetě, jakou nyní
provedl; jednak ukazuje, že nastala změna poli
lického stavu, jejíž známkou jest povolání mi
nistra za Čechy do korunní rady. Celkový dojem
rekonstrukce jest prý příznivý, což jest pocho
pitelno proto, že tato změna slibuje lepší par
lamentní budoucnost..
Vídeňský zpravodaj téhož listu vysvětluje
nynější změnu ve vládě nespolehlivostí německé
lidové strany pro vládu, kterážto nespolehlivose
se ukázala zejmena v posledním zasedání dele-
gaci. Čechové byli prý vždycky spolehlivějšt
spojenci a pomocníci, než němečtí nacionálové
a odtud vznikla snaha, přivábiti Čechy opětdo
vělšlny. Pisatel nepochybuje, že se tato snah
selká s úspěchem.
Körbrová
Čecho
Praha
28 . říjen
Čechy
8
article
„Nová Reforma“ v rekonstrukci kabinelu
vidí znamení, že dr. Körber se konečně odhodla
vlidnouti bez-ohledu na německou levici. Již
při zřízení slovanských poboček ve Slezskus
prý ukázalo, že dr. Körber se počíná emancipo-
vali od vůle Němců a jednati bez jich předcho
zího dovolení. („N. R.“ je na omylu; Němci ke
zřizení poboček předem svolili. Pozn. red.) Hlav
ním momentem v rekonstrukci jest „Nové Re
formě“ jmenování českého ministra krajana
které prý jest makavým ústupkem (1?) Čechům
a rukojemstvím, že vláda jeho prostřednictvín
bude udržovati styk s českým poselstvem. Z toho
prý plyne dále, že Čechové se vzdali myšlenky
odstraniti především dra. Körbra. Jiným ústup-
kem pro Čechy jest prý odstoupení Böhm-Ba-
verka, jenž se k českým požadavkům choval
vždy odmitavě, kdežto nový ministr financí bude
vždy konati vůli dra. Körbra. Celkem i „Nov.
doktor
Körber
Němec
Čecho
Böhm
Čechy
9
article
Ref.“ soudí, že vstupujeme v novou fási parla-
mentního života a že lze očekávati uzdravení po-
měrů politických, jež budou zbaveny parla-
mentní jalovosti.
„Slowo polskie“ má rekonstrukci za pou-
hou změnu dekorací; na jevišti samém nena-
stane změna žádná. Podobně listy slovinské cho
vají se ke změně v kabinetě velice skepticky
„Slov. Narod“ praví, že význam Körbrova kabi
netu se niktorak nezměnil. Kabinet zůstal úřad-
nickým, jak byl, leda že na místo úřadníka
Rezka vstoupil úřadník dr. Randa, který bude
v kabinetě Körbrově právě tak málo důvěrníken
českých stran, jako byl dr. Rezek. „Slovenec“
končí svou úvahu slovy: „Dr. Körber povolal n
palubu státní lodi tři nové důstojníky, aby zdvihl
kotvy a napjali plachty. Kormidlo bude dr. Kör
ber držeti sám a bude se snažiti plouti dále sta
rým kursem.“
Z Pešti, 28. října. (Uherský roz po
čet na r. 1905.) V dnešní schůzi uherské sně
movny ministr financí dr. Lukacs předložn
rozpočet na r. 1905. Řádné výdaje jsou
rozpočteny v 1067,865.273 K, o 43,227.949 K
více než na r. 1904. Z tehoto přírostku připadá
22 millionů na zlepšení platů státních železnič-
ních a stoličních úřadníků a zřízenců. V mimo-
řádných výdajích, rozpočtených na
170,016.145 K, jeví se přírostek 4,498.444 K
proti letošku. Řádné přijmy jsou rozpočteny
na 1101,557.267 K, o 20,180.472 K výše, než
letos; mimořádné příjmy, rozpočítane
na 136,552.582 K jsou o 27,217.432 K vyšší
než letos. Do těchto mimořádných příjmů pojate
čáslka 48,392.544 K, jež se opatří úvěrem n
vojenské potřeby dle kvoty, připadající ne Uhry-
Rozpočet končí přebytkem 198.411 K.
doktor
Randa
Rezek
Körber
Kör
Lukacs
Pešť
Uhry
10
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
** Závody motorových dvojkolek
pořádal Český klub velocipedistů v Prostějově
V třídě A. (továrny) přihlášeny 2 továrny pěti stroji
a v třídě B. (amaleuři) přihlášeno 6 jezdců. V třídě A.
nestartovala továrna Michl ve Slaném, tak že zbyla
pouze firma Petr Kohout v Brně se třemi stroji. Trat
měla řečená třída předepsanou Prostějov— Brno (Pin-
dula) a zpět. 94 km. Jezdci Konečný a Semerád
ulrpěli delekty gumy a umožnili tím Konopáčovi, ž
v čase 2: 18: 9/2 jako první k cíli dojel. Trať za
normálních poměrů dosti obtížná, stala se předchá-
zejícím vytrvalým deštěm a při závodech panujícím
větrem ještě nesnadnější, zvláště pak čásť Vyškov—
Brno. V třídě B (amateurů) závodili 4 jezdci se stroji
firem: Laurin Klement a Petr Kohout. Trať měli
předepsanou Prostějov— Vyškov a zpět, 46 km. Ač
jest terrain kopcovitý, přece přispěl lepší stav silnice
k tomu, že p. E. Friml z Brna (Kohout) trať tu jako
první za 0: 51: 577/4 projel, kterýžto výkon pro
amateury mezi velmi pěkné dlužno zařaditi. Za ním
druhý přijel p. V. Kolbinger z Brna (Kohout) v čase
O: 55: 29s, jako třetí přijel p. F. Hanák z Vele-
šovic (Kohout) 1: 7: 521/s a čtvrtý ke starlu dojeh
p. E. Langer z Olomouce (Laurin Klement)
1: 13: 321z, jenž utrpěl defekt řetězu. Ačkoliv byly
tratě, jak již řečeno, dosti nesnadné a obecenstvo.
jež živý zájem na závodech jevíc po trati ve sku-
pinách sledovalo průběh závodů, nepříšel nikde
k úrazu; za to sluší vzdáti dík pořadatelstvu za obe-
zřelé obsazení tratě na všech místech nebezpečných
nebo více frekvenlovaných, kterěžto úlohy s nevšedn
ochotou se ujali členové obou cyklistských klub
v Prostějově.
Michl
Kohout
Semerád
E Friml
V Kolbinger
Vele
E Langer
Laurin
Klement
Prostějov
Brno
Pino
Vyškov
Olomouc
Český klub velocipedista
km
Laurin Klement
12
article
An k et n.
An k et n.
V západní Evropě dosti často měsíčníky
týdenníky mivají svou anketu. Rozešlou vtip-
ného referenta anebo tištěný dotazník po spiso-
vatelích, politicích, učencích, s otázkou, co
soudí o určité věci — třebas o vítězství v Man-
džurii nebo o zamilovaném jídle, o vlivu pian
na kulturu nebo o nevině Dreyfusově — a vý-
sledek takto získaný bývá čtení dosti zábavné.
U nás takové trápení literátů nebo vůb
P. T. publika nebývá časté; posledně potuluje
se v novinách anketa čilého lékaře-literáta, jenž
zkoumal mínění našich literátů o působení ta-
báku na jejich produkci. A přece by některá an-
keta byla dosti zajímavá.
Přichází do módy vydávati díla starších
našich autorů pod názvem „Naše klenoty“, „Čí
tárna českého lidu“, „Čeští spisovatelé XIX
věku“ atd., rojí se nové otisky děl zasloužilých
spisovatelů, arci nejméně již 30 let mrtvých,
rozumí se, slavných a znamenitých. Pozor-
vateli se skoro zdá, jakoby při tom všem často
rozhodovaly ohledy ne vždy literární — že se
vydává ne to, čeho je třeba, nýbrž to, co je na-
kladateli nejdostupnější. A že zůstávají věci
cennější a potřebnější ležeti jen proto, poněvadž
jejich autor je náhodou mrtev již — více nebo
méně než zákonných 30 let.
Dreyfusův
Evropa
Man
13
article
Což kdyby některý z našich orgánů literár-
ního zájmu — uspořádal mezi svým čtonář-
stvem anketu o tom, co se vskutku čte? A kdyby
vyžádal si, aby mu mezi 10—20 spisy, jež jistě
každý odpovídající vyjmenuje, bylo označeno
dílo čtenáři nejmilejši? A kdyby výsledek toho
hlasování, ciferně doložený, pak veřejnosti před-
ložil? Měli bychom pak seznam 50—100 knih,
jež vskutku se čtou a hierarchie jejich byla b
asi často odehylná od obvyklého cenění offi-
ciálné kritiky.
Netřeba se obávati, že by snad se dostaly
do předu literární plevy — jednotlivec snad dá
přednost některému dílku nepatrnému, ale ni-
koliv témuž souhlasně několik set čtenářů. Z
pokus by věc stála vždy-
Dixi.
Dix
14
article
České spisy.
* K. M. Čapek: Palero novel. V Praze uJ
Olty. 1904. Za K 3.—.
První tři novely mohly býti snadno romány
kdyby byl autor chtěl všecky součásti látky zpracovati
tak, jako zpracoval ty, které si vybral. Vybral —
chtěl — zplacoval, to už je kus umělecké theorie.
a skutečně, už první stránka oznamuje, že tu neběží
o pouhé sdělení věcí, s nimiž se autor v životě setkal.
nýbrž o projev sebevědomého uměleckého úsilí. Do-
jem první je překvapení čímsi neznámým, co se nám
schválně představuje jako zcela známé. Začátek no-
vely je jako pokračování po několika už kapitolách.
Je to zvláštnost formy. Dobrý prostředek upoulati
rázem pozornost. Ale chce to čtenáře už poněkud zku-
šeného a echotného. Aulor všude silně líčí a maluje
skvrnami. Žádné pozorně kreslené figury, žádně stro-
mořadí výjevů. Jediná prudlká situace všude středem
a popředím, příkře osvětleným, ostatek doplňuje kon-
turu celku, jehož pozadlí je velmi hluboké. Je to půda
fysicky silně podrobně přípravená, na té se objevuje
hnutí hmoty, pohyby a tvary, a když už je zjev pa-
měti vnímatelově dobře, určitě vštipen, vyběhne živo
vnitřní a s ním jakýsi děj. Začíná to výsledním stavem.
K M Čapek
Palero
Praha uj Olt
15
article
jenž tvoří už obral ke konci, vše další je výkladem
příčin. Ruch života vnitřního je zcela konkrétně za-
ložen na funkcích organismu tělesného. Psychofysiolo-
gie je hlavní pomocnicí autorových studit a poukazem
na jeho názor o tajemstvích života. Proto jeho indi-
vidua nejsou osamělá ani absolutná, ale v nerozlučné
souvislosti a závislosti na všem ostatním, co tvoři
svět. Vladne tu síla smyslového života, na obrazech
síla vjemů zrakových hlavně. Vše je tvar, barvaa
světio, podané dle subjektivného odrazu líčených
osobnoslí. Čtenář nabývá zpátečním pochodem ná-
zoru o jich duševních stavech. Místy přechází síla
dojmu z oboru pouhých představ na stavy nervovéa
čtenář cítí téměř skutečnost smyslné krásy Elviřiny,
smyslného zjevu Ceciliina a Kateřinina, tuší z blízka
jejich bujné žádosti, vývoj proměny a chápe pak bez
výkladu osudné následky těch proměn. Síla živola
inčividuálního, plasticky a v ruchu zjevená, v napjetí
význačné situace zobrazená, aby všemožné důsledky
jak psychologické, tak i morálné a sociologické byly
na jevě a na snadě, dává asi uměleckou ideu novel
autorových. Čtenář si může vybrati, a zajímati se
čím chce. Má tu zvláště poměr mužů a žen; poměr
půdy vychovatelské x vývoji jednotek: poměr síly
hnutí tělesných k síle citů idejních; choulostivý poměr
okolností a poměrů k zodpovědnosti a k živolu
mravnímu. Je tu vidět sllu vlivů atavislických, lata-
lism, determinism, různá duševná proudění z příčin
nezbádatelných, konečně také nepravidelnosti a po-
ruchy, jakožlo zajímavé případy. Na zajímavost látky
nilde nespoleháno, vždy je forma věcí hlavní. Síl
výběru a zhuštění působí v novele první. Muž se
probudil ráno po bolestné nemoci nějak proměněn.
Elvířin
Ceciliin
Kateřinin
16
article
Čím to? Kule vypadla sama ze staré rány. Kule vede
k vypravováni, ale jen ve vzpomínkách, o bosenské
vojně. Vojna a Bosna vede ke vzpomínkám dalším.
ku přehledu ninulosti mladě, kde se mu objevila
krásná vojačka. Třetí oddělení vzpomínek vypravuje
o návratu z vojny, o svatbě s krásnou vojačkou a vý-
voji rodinného neštěstí. Situace osoby stále táž, ale
kolem rej představ vybavovaných z obsahu paměti.
A náhle se ukáže, zdánlivě klidná situace na po-
čátku byla jen stanutím nad propastí. Místo románu je
tu jednoaktové drama v novele, většineu vzpomínkové.
Kula
Bosna
17
article
Po delší exposici příkrý, effektní konec. Podobně umě-
lou stavbu má novela druhá a třelí, ze všech nejdelší
a nejsilnější. Na konec pozorujeme, že má autor ně-
které oblíbené zvláštnosti. Konflikt všech tří nove
označen výkřikem osoby, kterou postihlo náhlé po-
znání a prudká žádost spasili sebe a zmařiti druhého
jediným slovem. Vojačka poráží muže křičíc: „Ty
krypl!“ Dělník Němec svou ženu „dý lůdr!“ a Ka-
teřina svého milence hejska „Ty Apollo šmathavý!“
První dvě kapitoly „Znova a lépe“ utrpěly slohem
plným příčestí a nezvyklých sestav slov, namáhavých
rozluk a těžkopádností. Slovo Bureš se nám skloňuje
chybnou analogií nesprávně (Bureše, Burešovi m.
Burše, Buršovi). Ostatek je vše bezvadné, kniha plná
soustředěného ruchu, jenž plyne z bohatého proudění
představ a silné kázně umělecké, projev osobnost
hlubokých základů, po domažlicku sobě věrné a vždy
sebe sama nalézající, literární zjev ceny nevšední
Vbk.
Němec
Bureš
Burša
18
article
* Jaroslav Vrchlický. Tiché kroky.
(1902—1904) Souborné vydání sv. LII. Nakl. J. Olto.
Kniha ryzé lyriky, dumy básníkových mužných let.
Široké obzory života a umění, nadšené jich apostrofy.
Celkový ráj, sebevědomý, vyrovnaný klid, jenž se
dostavuje po bouřích života. Přes filosofický obsal
jest forma básní prostá a průzračná, zvučná a
zpěvná.
* Vítězslav Hálek, Výbor z básní. Oddíl I.
Večerní písně. Pohádky z naší vesnice. Oddíl II.
V Přírodě. Naše klenoty sv. 7. a 8. Nakl. »Má j«. —
Třicáté výročí básníkova odeh du. Lyrické básně
povídky, tresť poelické básníkovy tvorby, tvoří vhod
nou vzpomínku. V Iyrice poetický názor na přírodu
Vrchlický
J Olto
Hálek
svatý
19
article
zvučnost rýmu, intimní, zpěvné písně, jež samy vo
lají po hudebni skladbě. Přese všechny změny vkusu
a mody dosud silné věci
* Johannes Doktor Faust. Stará loutková hrt
o pěti jednáních. Na základě české tradice obnovil
Arnošt Kraus a Jar. Vrcblický. Illustroval Fr
Šnajberk. Nakl. »Máj«. Spracována tu stará di
vadelní hra, kterou hrávali kočovní herci angličt
podle originálu Ch. Marlowa, předchůdce Shakespeara
Hra bývala v 17. a 18. století též v Německu oblí
bena a přešla odtud i k nám v podobě pro loutkové
divadlo upravené. Zde použito starého textu českého
jenž vyniká anohými přednosími nad současný tex
německý. Působivost hry na loulkovém jeviští se již
osvědčila.
Prol. Jan Novák, Illustrované dějiny če
ské. Svazek druhý. Čechy od nastoupení rodu
Habsburského až na naše doby. S četnými původ-
ními illustracemi. Nakl. I. L. Kober. Výklad formou
stručnou, nic podstatného neopomijející. Hlavní váha
vedle dějin politických na rozvoji kulturním, tak
důležitém pro historii českou v 18. a na počátku
19. stolelí.
* Pamätnica liter. spolku »Národa«. Ve Viedni
Pre tlač usporiadal Anton Štelánek. 1904
Slovenský literární spolek »Národ« ve Vídni vydává
na oslavu svého 10letého trvání zajímavý sborník
praci, táhnoucích se k minulému období jeho půso
bení. »Pamälnica« bude zajímavým příspěvkem k dě
jinám národně-osvětového úsili česko slovenského.
Johannes
Faust
Kraus
Šnajberk
Marlowe
Shakespeare
Novák
I L Kober
Štelánek
Německo
Čechy
Viedeň Pre
Vídeň
20
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* »Lumír« vyšel minulý týden v nové úpravě
jako měsíční revue a věnoval v prvním čísle hojně
pozornosti literatuře. Hrabě Lützow referuje v něm
o zajímavé knize hraběnky z Cromartie »Konec písně«
která vznikla ze studil autorčiných, konaných v zá-
padních krajinách Skotska, v těch místech, kde vládne
ještě keltský jazyk, zbytek oné slavné keltské kultury
o jejíž — literární — oživení dějí se dnes v západní
Evropě pokusy tak zajímavé.
* V »Naší Době« počíná J. Jakubec uveřejňovati
studii o Havlíčkově poesli politické, v níž rozeznává
čtyři vývojové doby: v poesii mládí politický rad.
kalism, na konci ruského pobytu vniká do jeho poli-
tické poesie poznání a rozvaha, v létech 1848 .50 je
poesie jeho politicky agitační, poslední období věno
váno hlavně politické satiře.
* Feuilletou »Máje« vypravuje, jak vznik! Alšdv
obraz, jenž je letošní prémil listu. Je v něm uchována
zajímavá episoda ze života Alšova, charakteristick
pro jeho způsob ivoření.
V »Rozhledech« Stanisl. Kovanda píše »Traktát
o spisovatelích« s citátem ze Jeana Paula. Chce pře
devším, abychom věnovali intensivnější pozornost
opravdovou, současné literatuře, debutum literárnín
a pak vyčitá autorům, dobývajícím si místa, jak mal
jsou jejich cíle, jak průzračné tendence, vyhovět ná
ladě massy, chuti naklad atele, krátce, lacino dobý
Čtená.
úspěchu.
Lützow
J Jakubec
Havlíčkův
Alšův
Kovanda
Lumír
Skotsko
Evropa
Jean Paulo
konec píseň
21
article
Ze slovanokých listů.
* Pieta k památce A. P. Čechova projevuje se
stále ještě na Rusi zřizováním nadácí a fondů. Po-
sledně zřízen v Petrohradě fond k lěčení chudých
so uchutinářů. Nemoc, jež sklála předčasně Čechova
čc hrobu, bude téčena z »fondu jména Čechovova«
* Alkoholism vyžádá si ročně na Rusi
mnoho obětí. Intelligenti propadají zkáze jako nižší
třídy. Vláda bojuje proli zlu »spolky střídmosti«, jež
pořádají lidové zábavy, při naprosté abstinenci
lihových nápojů; poslední dobou chopili se lékat
rušti v boji s alkoholismem s úspěchem hypno-
tismu.
* V Dubrovníku zemřel redaktor A. Fabris.
vřelý stoupenec myšlenky slovanského dorozumění
Dubrovnický tisk ztratil v něm svého nejlepšíno
zástupce.
* V »Istovič. Věstníku« píše A. Jacimirskij o vzá
jemném vztahu »selských básníků« k ruským spiso
vatelům. Zajímavá je beseda sedláka básníka Ojo
gova s Tolstým.
* Čtyři humoristé ruští — Gogol, Uspenskij
Sčedrin, Čechov — jsou předmětem studie Korolenkovy
v »Ruském Bogalstvu«. Dva z nich byli štížení me
lancholií a šilenstvím, dva nevyléčitelným pessi-
mism-m.
Čechův
Rus
Čechovův
A Fabris
V Istovič
A Jacimirskij
Tolstá
Gogol
Uspenskij Sčedrin
Čechov
Korolenkův
Petrohrad
Dubrovník
22
article
* Rediteli divadla ivovského M. Pawliko
skému u příležitos i desitiletí ředitelování (v Kra
kově a ve Lvově) uspořádalo obecenstvo v divadle
neočekávanou ovaci. U Ivovského obecenstva Pawli-
kowski pro své vážné snahy dlouho selkával se
nepřízní. Frašky a operety jeho zásluhou snlženy na
nejmenší počet.
V denníku »Rus« ve článku »Ode slov k činue
nadšení a chvála české obětavosti. Pisatel Nestor (prof.
Svjatkovský) vypočítává, co česká veřejnost vše
sbírkami pořídila. Českou obělavost staví za vzoi
ruskému obecenstvu. Myšlenka zříditi na Rusi fond.
z něhož by byly zřizovány školy pro vesnický lid
setkala se s neobyčejnou účastí. Začaly se scházeli
příspěvky; úřadníci věnují 2—3% svého platu
studenti zavazují se k doživotní daní 1—3 rublů
sami mužíci snášejí co mohou.
* Dvě polské dramatické novinky dosáhly znač
ného úspěchu: mladičkého autora Julia Germana
symbolické drama »Lilith« a satirika jizlivého
Neuverta Newaczyňského historické drama »Dyabet
laúcucki«. Všeobecně překvapil přeskok Nowaczyň
ského z oboru satiry do oboru historického dramatu.
Stowianin.
M Pawliko
Fraško
profesor
Svjatkovský
Rus
German
Dyabet
ský
Lvov
Rus
Reditel divadlo
Lilith
24
article
* Alfred Jensen: Jaroslav Vrchlický. Lite
rární studie. (En litterär studie). Stockholm, Aug
Rietz' Bokhandel. 1904. Pris Kr. 3.75.
Politika rozvádí a rozlučuje, národnostní zájmy
zatarasují obzor a styk, jež umění, poesiea
věda zase uvolňují. Ovšem i poesie a věda se někdy
propůjčují hlasům vášně, ale to déje se proti jejick
povaze a jen násilím. Projev síly lidství zušlechtě-
ného tvoří vlny, které se šíří po všem světě a všude
jsou vítány. To je telegrafie bez drátu zpráv nejdů-
ležitějších a signátů nejdalekosáhlejších. Tiché bly-
skání duchů objímajících se nad řáděním orkánů otá-
zek národohospodářských, náboženských i politických
Dosud zapomenuto není Goethovi, že mu byla vě-
decká novinka druhu zcela odborného důležitější, než
státotvosná bouře současnosti.
Jensen
Vrchlický
Goethe
Stockholm
Aug Rietz ' Bokhandel
25
article
Dlouho jsme se svojí literaturou ucbázeli o
splňování práva mezinárodní vzájemnosti. Budila na-
před pozornost jiných jen svou vlastní pozornost
k nim. To vydalo málo. Bylo třeba zjevů, které ny
upoutaly zraky ciziny svým rázem a silou samy
Hudba, malba, historie XV. století vyšly napřed. I na
poesii došlo družností silných individualit a český
svět literární získal na několika stranách milé a věrné
přátele, tím milejší, čím bylo u nich méně zištnosti.
Mezi nejmilejší zjevy toho přátelského stýkán
našeho s Evropou patří Alfred Jensen. Slovutný tento
znalec slovanských věcí ve Švédsku ujal se po Ahle-
quistovi, jenž dvacet let před ním už české poesii a
Lterární historii mnoho píle věnoval, studia věcí če-
ských a postaral se o ladu překladů z češtiny do
švédštiny. Jich porozumění a přijetí u svých krajano
napomáhá výklady a články. Letos před prázdninami
vydal velkou studii (333 stran) o Vrchlickém. Mile
uspokojení, nemilé zahanbení! Uspokojení, že učene
národa nás vzdáleného nabyl podnětů i času, vě-
novati se takovému úkolu absolutně ideálně hodnoly
kdežto — těžko domluviti! Raději mlčky na té tvrdě
líše dál a v před pracovati.
Jensen
Vrchlický
Mil
Evropa
Švédsko
26
article
Stude Jensenova má dva díly, dodatek, předmluvu
a závěr. Předmluva udává spisovatelovo kritické sla-
novisko a methodu, jakož i poměr jeho k českému
básníku a účel díla. Praví, že měl při monografii na
vybranou dvojí cestu, buď esthopsycholozickou nebo
literárně historickou. Esthopsycholog má práci vděč-
nější, protože parádnější a lehčí. Ale za to ubíhá
v subjektivnost tak, že místo aby líčil zvoleného aulo-
ra, líčí jen sebe. Prodlévá nejraději u těch stránek
básníka, jež poměrně nejlépe chápe, ostatní opomíjí.
buď že se k nim znáti nechce, neb že jich nezná vůbec
Ryze literárně historická melhoda je značně namáha-
vější a nedochází tolik úspěchu, ale za to je bez-
pečnější. Zvláště, dí Jensen sám sobě, jest jí nezbylná
potřeba tam, kde se zcela neznámý autor uvádí do
cizé literatury. Bez skutečné znalosti samých spisů
musí studie esthetická býti nejistá a nepřesná.
„Tato práce (dí doslovně) o nejvýtečnějším ly-
rikovi naší doby, nejplodnějším ve všem ohledu a
látkově nejobsáhlejším, ubírá se střední cestou tak.
aby se v prvém díle knihy podal zevruhný přehle
knihoplený a v dalším vyznačily podslatné stránky
jeho poesie.“ Při vší rozsáhlosti knihy ne-
chce Jensen látku vyčerpati, neboť „Jaroslav
Vrchlický znamená celou encyklopedii a jest v jistém
slova smyslu souborem světové literatury básnické
na počátku XX. století.“ Ujímá se tedy zvláště Vrchli-
ckého lyriky a epiky, kdežto o prose, dramatech
překladech je výklad jen v dodatku. Ale i v tom ob-
mezení myslí Jensen, že jest jeho pokus podstatnějšt
než všecky posavadné.
Jensenův
Jensen
Vrchlický
27
article
Aby dílo své a výklad názorně illustroval, přimísi
Jensen všude hojně překladů a vytkl si vůbec za zá-
sadu, nechat mluvil, pokud možno, básníka samého
Díl I. obsahuje životopisný úvod, pak přehled lyrick
a epické poesie Vrchlického podle sbírek, jak za sebou
vycházely. Začíná se sbírkou Z hlubin (Ur djupenl
z r. 1875, popisuje se rozsah a obsah, hlavní literární
ráz, vládnoucí vlivy a nálady, a připojují se ukázky
v překladech. Vše stručně a přehledně. Hlavním při
spěvkem naší literatuře je tu stálý přehled po vzta-
zích básníka našeho k evropské poesti. Množství při-
pojených překladů je za celou anthologii
Na konec oddílu řeší se obtížná otázka rozdělen
Vrchlického lyriky. Žádného z dosavadních dělidel
nemůže autor potřebovati, volí docela jiné, velmi za-
jímavě. První kapitola dílu II. o lyrikovi Vrchlickém
pomocí tří hledisek: Plodnost a idealism, Přírodaa
láska, Vlastenectví a světoobčanství. Druhá opět tro-
jako pod názvem „Faustovské ideje“ se dělí: Dante
a Goethe, Život a smrt, Dobro a křesťanství. Ve třeti
kapitole jedná se o epice a opět trojako: Látky antické.
středověké, orientální a severské. Kapitola prvnía
druhá jsou nejcennější, tu je Jasen celý. Vidí Vrchli-
ckého plodnost, plá se po příčině. Nalezá pracovní
sílu a chuť, ale to mu vysvětluje málo. Nalezá silnou
vnímavost, ohebnost, dědictví rodné, sílu improvisační
a formovou virtuosnost. Pídění se po cizích vzorech
a napodobeninách Jensen nepokládá sobě za vhodné.
ježto je to příliš snadné a nic to nevydá. Ale srovná-
vání pěstuje. Svatopluk Čech jedině, myslí Jensen.
může býti s Vrchlickým srovnáván z českých poelů
Je víc tendenění a panslavistický, a více u byronismu.
kdežto Vrchlický je nejzápadnější Slovan a vícek
Shelleymu. Příměr Vrchlického a Huga odbývá krátce
Jensen
Vrchlický
Dante
Goethe
Čo
Shelley
Hug
Ur
Slovan
Přírodao láska
28
article
Stoupání cen juty. V tomto témdni stouply ceny
Celá studie dýše nadšením, ale i klidem, přesvěd
čením a důvěrou v hodnotu věci a vítězství vytrvale
vodňuje se tím, že se v Kalkutě valně nevěři zprávám
práce. Klid mluvy a methoda vštěpuje důvěru čtenáři
o příliš veliké sklizní july. O jakosti nové sklizně
Třeba připomenouti, že autor nepsal knihu jen svým
vyslovují se některé zprávy nepříliš uspokojivě. Cel-
krajanům, nýbrž že se nadál vděčného odbytu i u nás
kem jsou však dovozy co do jakosti dobry. — O le-
v Čechách. Malý slovník a třínedělné pocvičení po-
tošní sklizni juty podává Director of Land Records
mocí Vymazalovy knížky postačí mladému literálu
and Agriculture v Bengalsku následující zprávu: Pě-
aby se mohl pustit do četby.
Z cizich revul.
Vymazalův
Kalkuta
Čechy
director of Land Record
29
article
* Ch. Pagot v La Revue řeší otázku klassického
vzdělání na školách středních. Odborníci soudí, že
by bylo lze snížiti počet hodin, věnovaných klassické
filologii, na polovinu. Tak se vyslovili i někteří spi-
sovatelé, Anatole France, Houssay, Marguerittové,
Menděs a j. Třeba si hleděti více poznání antického
ducha, než louskání gramatiky.
* Dle statistiky u anglických nakla-
datelů poptávka po belletristických dílech trvá na
stejné výši, kdežto odbyt vědeckých spisů roste
Poesie nejméně jde na odbyt
* Pařížská Opera podává zprávu o úspěchu
jednollivých oper. Největší počet představení (1018
dosáhli Hugenoti, pak Faust (987), Robert ďábel (758)
V novější době silně ke cti přišel u Pařížanů Wagne
dáván Lohengrin (234), Tannhäuser (233), Mistří pěve
(68) a Siezíned (30).
* V ruské literatuře — dle londýnského Athe
naea — v loňském roce vzbudil v belletrii největš
pozornost Leonid Andrejev povídkou „Život Va-
silije Febejckého“. Je to historie chudého popa ves-
nického, jenž vidí kolem sebe pouze bídu a sám n
sobě zakouší všecky druhy pozemské strasti. V extas
náboženské zhce vzbuditi zázrak a když se mu ne-
povede, zemře z rozčilení. Povídka vzbudila v kruzích
duchovních velkou nevoli. Dokončení své trilogio
„Kristus a Antikrist“ vydal loni Morežkovski
pod jměnem „Petr a Alexěj“. Tolstoj napsal dvě malí
povídky „Assyrský král Esar Haddou“ a „Tři otázky“
prosté a roztomilé práce. Čechov novelku „Nevěsta“
a Gorkij lyrickou báseň v prose „Muž“. Ostatn
známí spisovatelé ruští — Bobozykin, Korolenko, Ba-
rancevič a j. — loni nevynikli. V poesii do popředí
se dostal K. Balmont. Vedle něho se uplatnili Z. Gip-
pinsová, D. Mereškovskij, T. Sologub, A. Bělyj —
vesměs lyrikové. Smrt urvala ruské poesii nadaného
Ch
Franc
Houssay
Marguerittová
Menděs
Faust
Pařížan
Wagne
Lohengrin
Tannhäuser
Mistřit
Andrejev
Kristus
Petr
Alexěj
Tolstoj
Esar Hadda
Čechov
Gorkij
Bobozykin
Korolenko
K Balmont
Z Gip
D Mereškovskij
T Sologub
A Bělyj
Le revue
Virginie
Robert ďábel
Siezíned
30
article
Velička, autora překrásných orientálních motivů. Ve
dramatě byl jediný velký úspěch a ten platil labutímu
zpěvu A. P. Čechova „Višňová zahrada“. Vzorná
herecká společnost Stanislavského přispěla k triumíu
Čechova v Moskvě i v Petrohradě. Vedle Čechova
slušného úspěchu dobyli na jevišti kníže Sumbatov
Najděnov a hrabě Kapnist. V celku byla dramatick
žeň chudá. Z překladů třeba jmenovati nově, úplno
a vzorně přeložené vydání Shakespeara, děl Maeter
linkových, Byronova „Manfreda“, Lukretiova „De re-
rum natura“ a j. Ve filosofii vyšla díla zemřelých
Grola a Solovjeva. Ze žijících nejvíce vynikl Šerpano
spisem „Problem koncepce prostoru“. Událostí v obor
dějepisném je první díl „Ruských dějin“ V. Kljušev
ského. V biografické literatuře dokončeno velké dílo
velkoknížete Nikolaje Michajloviče „Život hraběte
A. Stroganova“; Barsukov vydal životopis Pogodina
* Zajímavou Bibliografickou studii napsal M. D
lines do „Revue universelle“: Čert v evrop
ském románu. Je tu sebrána celá literatura, v ní
dábel hraje nějakou úlohu
* V Ruthenische Revue ohnivá slova Leroy
de Beaulieua o svatém právu každého národa mlu
viti vždy a všude svým mateřským jazykem
Mr. Penn.
atd.
Bibliografie.
* Vzdělávací bibliotéka. Svazek 2
Arne Garborg: U maminky Román. Sv. 5
Arne Garborg: Muži. Román. Přeložil Huge
Kosterka. Nákladem Karla St. Sokola v Praze.
Čechův
Sumbatov Najděnov
Kapnist
Shakespeare
Maeter
linkový
Byronův
Manfréd
Lukretiův
jít re
Solovjev
V Kljušev
Nikolaj Michajlovič
A Stroganov
Barsukov
Pogodin
M D lines
Leroy Beaulieu
Garborg
Huge Kosterka
Karel Stanislav
Velička
Moskva
Petrohrad
Praha
Stanislavský
Sokol
31
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trlu obilního. Ani na včerejší naš
plodinové burse nebylo vhodných podnětů k oživen
obchodu. V obchodě zavládl proto klid. Následken
mírně nabídky bylo smýšlení o pšenici a žitě po
někud příznivější, ale ciferně nedá se změna cen kon
statovati. Pšenice znamenala K 10.85—11..30, žit
K 8.05—8.30. Velice zanedbáváno a těžce odbytné
bylo žito podlízenější jakosti, které bylo marně na
bízeno z Prahy za K 7.65. Záznamy ječmene snadno
dodržely, poněvadž se koupí zúčastnili poněkud ho-
něji vývozci. Z Prahy byl placen ječmen merkantiln
K 8.35—8.45, prostřední K 8.50—8.75, první jakosti
K 8.80—9.10, vybíraný K 9.20—9.40. Nabídka ovsa
byla silnější, ale přes to nebyl prodáván než za k
7.10—7.30 z Prahy. Kukuřice z La Platy přibylo
několik člunů do Ústí n. L., jakosť není však valná.
Dlouhé složení v člunech za velikých paren bylo
zboží na škodu. Na pohotové dodání dráhou nabízena
zdravá kukuřice na dodání z Prahy-nádraží za K 7.80.
S řepkou nebylo téměř žádných obratů. Zboží jest uz
téměř vesměs v pevných rukou, jež se nízkým na-
bídkám továrníků nepodají. Z Prahy znamená K 12.5
až 12.65. Červený i bílý jetel měly při nezměněnýc
cenách odbyt vleklý.
Praha
Ústí
prostřední K
8.75
32
article
Dohoda Lloydu s dalmatskými dopravními spo-
lečnostmi. O dohodě Lloydu s dalmatským dopravními
společnostmi — závažné události pro dalmatskou do
pravu — jsme na tomto místě již psali. Zbývá dodat
některé podrobnosti zajímavé této úmluvy. Lloydu při
padne, jak známo, veškerá rychlá doprava osobní do
Dalmacie a na březích Dalmacie. Jako ekvivalení
postoupí sdruženým společnostem dopravu zboží
nikoli ale veškeru. Společnostem dalmatským při-
padne doprava nákladová t. zv. poštovních linií. I téta
dopravy vyhražena bude Lloydu určitá část, ne sic
značná, přece však závažná. Doprava nákladová má
býti totiž důkladně přeměněna utvořením dvou nebo
tří nových přímých nákladových linií. Nejdůležitějš
bude linie určená pro obchod s Bosnou, trať Terst-
Metkoviče. Pro rychlé spojení na trati Terst—Gruž-
Kotor zařídí Lloyd týdně tři dopravy. Pro toto spo-
jení budou vystaveny nové lodi, určené výhradně
pro dopravu osob, dopisů a balíků. Nové lodi, jich
bude následkem smlouvy více zapotřebí, budou vy-
stavěny jednak v loděnicích Lloydu, jednak v lodě-
nici gružské. Doprava místní bude rozmnožena. Ale
jedna otázka není stále ještě jasně doložena. Jak
známo, pokoušela se lublaňská úvěrní banka za účin-
ného zasažení p. Hribara spojiti dopravní společ-
nosti dalmatské pod vedením svým. V úmluvy tyto
Lloyd
Hribar
Dalmacie
Bosna
Terst
Metkovič
Gruž
Kotor
33
article
Lloyd pojat býti neměl. Snahy lublaňské banky na-
lezly dosti ohlasu v ministerstvu obchodu, stojícím
na názoru, že posláním Lloydu jest, nabývati víca
více váhy v dopravě do cizích zemí a že obstaráni
místní dopravy dalmatské má býti ponecháno spo-
lečnostem tamním. Ovšem, tento projekt měl odpůrce
v ministerském předsedovi, který usiloval o soustře-
dění dopravy dalmatské pod vedením Lloydu. Lublan-
ská úvěrní banka docílila po delším jednání souhlasu
a snad i závazného prohlášení těch kterých společ-
ností pro své plány, jimž mělo se pro případ usku-
tečnění dostati subvence státní. Jsou tato jednání
nyní anullována a nebylo snad právě vzhledem k jich
výhlednosti nové ujednání Lloydu urychleno? Okol-
nost tato dosud vyjasněna není. — Pan Hribar mínil
veškery společnosti dalmatské dopravy námořní sou-
střediti v novou společnost — dle smlouvy s Lloydem
zachovají společnosti tyto svoji samostatnost. Ovšem
jest soutěž mezi nimi vyloučena. Jaký bude poměr
ke společnosti uhersko-chorvatské, která obstarává
spojení Dalmacie z Rěky a která požívá uherské státní
subvence, není dosud známo a rovněž se neví, bude-li
Lloyd s ní soutěžiti či sjedná-li i s ní úmluvu o roz-
vrhu dopravy. Také nutnost nové úpravy sazební s
hlásí. Dosavadní sazby jsou příliš vysoky a dalmatský
obchod nejednou již na jich nevhodnost upozorňoval
Lloyd
Hribar
Dalmacie
34
article
pohotové juty v Dunde o 10 sh. na 1 t. Vzestup zdů-
Vbk. and icuhu u odhaduje se experty na 2.890.000
akrů. Co do výsledků sklizňových jsou odhady ex-
pertů nástedkem nevčasných a značných dešťů celkem
nižší (76 proti 81% posledního odhadu). ŘReditel
má za to, že plocha pěstební není větší 2,850.000 akrů.
na nichž bude přibližně sklizeno 7,266.000 bal. Zá-
soby roku 1903 značně klesly
Železářská fuse. Včera konána ve Vídni valná
hromada Pražské železářské společno-
sti. Přitomno bylo 37 akcionářů, zastupujících
29..853 akcií. Na jednacím poř du bylo zvýšení ak-
ciového kapitálu o 8 mill. korun za účelem zakou-
pení akcií české báňské společnosti a příslušná
změna stanov. Ve zprávě valné hromadě této před-
ložené se praví: Výnos podniku oproti roku před-
chozímu značně stoupl. A? lze zlepšení z části při-
psati přechodným okolnostem (snížení berního bře-
mene), přivoděno bylo přece jen značnou měrou sní-
žením nákladů výrobních, důsledku to zlepšení pro-
středků výroby. Také zvýšení cen mělo na zisk
dobrý vliv Stav trhu uhelného byl v roce správ-
ním nepřízniv. Přes to podařilo se odbyt kamen-
ného uhlí zvětšiti a sice rozšířením odbytiště. Zvý-
šená těžba vedla k snížení nákladů její, čímž tlak
poměrů téměř cele vyvážen. Ježto se zdá, že ceny
uhelné klesly na nejnižší úroveň, možno se nadíti
lepšího rozvoje. Obchod železářský byl v mi-
nulém roce shodným s obchodem roku předchozího.
V poslední době vyskytují se však známky zlepšení
odbytového na domácím trhu. Speciálně možno se
nadíti oživení obchodu kolejnicového, proto že bude
nutno zadati dodávky kolejí pro alpské dráhy. Vý-
roba na Heřmanově huti úplně zaslavena, čímž uči-
nilo výrobní soustředění značné pokroky. Celkem
vyrobeno:
Vídeň
Heřmanův
35
article
1903,04 oproti 1902,03
36
article
uhlí hnědého a kamenného
8,474.816 + 1,468. 221
rudy železné . . . . . 3,146.216 + 344.705
vápence . . . . . . . 1,641.923 + 278.418
sur. železa . . . . . . 1,184.199 + 38.773
žel. polotovary . . . . . 203.974 —
4.950
hotové tovary válcované . 1,245.086 — 6. 783
Thomasova struska . . . 463 831 + 31.689
O splynutí s českou báňskou společností praví
se ve zprávě: Vztahy obou společností jsou tak
úzky, že jest splynutí samozřejmým důsledkem da-
ných poměrů. Obě společnosti vládnou jediným zá-
važným těžištěm rudy v Čechách a pomčry držby
této jsou tak spjaty, že se těžba rudy již nyní pro-
vádí pod společným vedením. Obě společnosti pro-
dávají společně své tovary, jsou hlavními majiteli
slezských uhelných dolů a koksáren. Již z toho pa-
trna intimnost jich vztahů. Jest tedy v zájmu jich
obou provésti splynutí, které má býti uskutečněno
lak, že pražská železářská vydá za každých pět akcií
české báňské společnosti své tři akcie s dividendo-
vým nárokem od 1. ledna 1905. Za účelem tím
bude akciový kapitál zvýšen o 8 mill. korun. Na
to uvádí zpráva výrobní výhody spojení tohoto.
Čechy
37
article
Zpráva tato schválena a usneseno z čístého zisku
5,476 065 K, který se lonským přenosem ziskovým
zvětší na 5,759.421 K, platiti dividendu K 120.— na
akcii, vyplatiti správní radě na tantiemách 465 107 k
a přenésti na nový účet 344.615 K. Při následují-
cích volbách do správní rady zvoleni vystupující
členové opětně. — Současně konána valná hromada
české báňské společnosti, na které schvá
len návrh na splynutí s Pražskou železářskou spo-
lečností za uvedených podmínek. — Naše stanovisko
k transakci této je známo
Daňová reforma ve Francil. Olázka zavedení
vzestupné daně důchodové do posledních důsledků
ve Francii a vybudování finanční soustavy na tomto
základě, jest starým problémem a s tarým požadav-
kem tamějších pokrokových stran. Rada osnov se
vystřídala, řada zápasů probojována, aby nyní snad
konečně došlo k bouřně žádané reformě. V létě t. r.
podána vládou příslušná osnova, o níž jsme na
tomto místě psali. Komise parlamentní skončila nyní
své jednání a předložila svůj elaborát parl amentu,
který reformě přeje. Předloha nese zřejmý ráz kom-
promisu mezi krajní pravicí většiny a mezi socialist-
ními jejími skupinami. A tak přináší předloha
podstatě jen zlepšení dosavadní daně důchodové.
Francie
38
article
Daň osobní a daň z oken a dveří mají býti odstra-
něny a jich místo má zaujmouti vzestupná všeobecná
daň z příjmu. Současně má býti dosavade státem
vybíraná daň pozemková (z nezastavených
pozemků) přikázána obcím a departe-
mentům. Osnova nové osobní daně nezná povin-
ného ohlašování příjmů. Poplatník může sice podati
přihlášku, ale nepodání její se netresce. Příjmy osob
k dani se nepřihlásivších zjistí zvláštní odhadní ko-
mise utvořená úřady obecními a berními. Odhady komise
této budou prováděny na základě placeného nájemného
(jako u dosavadní daně obsoní). Příjem se nominálně
odhaduje na: desateronásobný obnos činže v obcích
s 5000 až 10.000 obyvateli, na devateronásobný
obcích s 10.000 až 30.000 obyv., na osmeronásobný
v místech s více než 30.000 obyv. a na sedmi-
násobný v Paříži. Předloha nemá silného rázu so-
ciálního. Příjmy od 750 fr. až do 3 mili. fr. rozdě-
leny v 35 tříd. Daňová sazba činí veskrze 3% prů-
měru tříd jednotlivých. Není tedy úměrného rozvrhu
břemen mezi veliké a malé poplatníky. V prvých 13
třídách (příjmy od 750 do 20.000 fr.) provedeno
jisté snížení pomoci srážek. Tyto srážky činí 90%
v prvé třídě (750 až 1000 fr.), 85% v druhé a kle-
sají až na 10% v třinácté. Odhadnutý příjem 875 fr.
ku př zmenší se o 90%, zdaní se tedy jen 87.50 fr.
Obnosy daní činí
750 až 1000 fr. 2.5 .
1. třída
2000 » 10.5
5001 » 6000 „ 74.5
11. » 10.000 » 12.000 , 231
21. . 100.000 » 120.000 » 3300
31. . 120.000 1.200.000 , 33.000
V zdanění béře se zřetel na počet dětí. V prvých
deseti třídách vstupuje poplatník do nejblíže nižší
třídy, má-li dvě nebo tři děti, o dvě třídy níže.
má-li 4 až 5 dětí, o tři, má-li více než 5 dětí. Ve
vyšších třídách vstupuje poplatník i tehdy, má-li více
než pět dětí, jen o dvě třídy níže. Za zdanítelny
Paříž
5001