ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e882850-71f6-11dc-8516-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 46, person 55, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 29. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 299.
4 article
Na ranní a odpol. listy přeďfplácí set v Praze v aduninistraei sa nisíe B čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškeu za měs n čtvrt leta . . . ve úiříalkách sa něske. Poštout n ětrrt lela . . .. s dvojí zásilkou a něeto
Praha
5 article
2 K 30h
6 article
nrla. . . K eoh
7 title
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Praha
8 article Rekonstruované ministerstvo.
Rekonstruované ministerstvo. Vídeňský úřadní list tedy včera přines vlastnoruční listy panovníkovy, jimiž provedeny změny ministerstva, počálkem tohoto téhodne ohlášené. Událost tato přijata německým časo pisectvem celkem velmi klidně, a jest patrno. že není předmětem nového znepokojení v kru zích německých. Za to tím pozorněji stopují do sah nynější akce předsedy ministerstva dra Körbra v Uhrach. Oceňují akci tuto hlavně zetř hledisk, předně ce do významu, jaký bude mit pro Uhry, za druhé pro poměry v Cislajtan zvláště vzhledem k našemu národu a konečně ohledně nadcházejících úkolův, jež jest řešiti společně oběma polovinám soustáti. Doznává se v Pešti skorem bez výjimky, že tak zvaná „nová situace“ ve Vídni přispěje k uklidnění poměrů v uherské sněmovně; úči- nek tento bylo pozorovati již na klidném vyří- zení prozatímni obchodní úpravy s Italií a udě- lení indemnity vládě hr. Tiszy za kroky, jež v tomto ohledu se staly bez předehozího zmoc nění parlamentem uherským. Osvědčí-li se tento uklidňující účinek na uherskou sněmovnu i při dalších předlohách vládních, nebude možno se ubrániti domněnce, že Maďaři pociťují potřebu sraziti těsněji svoje šiky vůči této „nové si tuaci“ Pokud se nás Čechů týče vyslovuje se nej zajímavěji „Budap. Hlirlap“. Vycházi při tom z předpokladu, že rekonstrukce ministerstva dra
Maďar Čecho Uhrach Uhry Pešť Vídeň ministerstvo doktor Körbro Tisza Italia
9 article
Körbra jest známkou přiblížení se Vídně Če chům po „válce sedmileté“. Sblížení se tedy po kládá za možné, a je-li možné nyni, bylo možné již dříve. Proč se tedy nestalo? Vždyť státy trvale založené, musí se budovati na stálých ideách; mají sledovati svůj cíl, a aby takoví idea a takový eíl se vtělily v život, má se jim. je-li toho potřebí, vše podříditi, vše přinésti oběť, a vše, colzebezůjmy idei a cíl tomu pro národy učiniti, jsou po- vinny vykonati. Nepříčí-li se těmto dvěma podmínkám přiblížení Čechům nyní, nemohl se jim příčiti ani dříve; a jest proto neod- pustitelno, proč se tak už dávno nestalo! Parlamentní forma vládní jest právě ohniskem kompromissů, aby dohodou, od pří- padu ku případu mohl se vyvíjeti život státu všichni činitelé veřejného života . . Přání Čechů neoetnou se v odporu se zájmy uherskými dotud, dokud nezpůsobí rozklad sou- vislosti a součinnosti rakouské části státu. Zá jem Uher má zapotřebí toholo stavu, pokud jde o jednotu ducha, a hmotných e vojenských sil Jakým způsobem se v tomto rámci uspořádá Ra- kousko, o to prý v Uhrách nedbají. Uhry ne hodlají mluviti do toho, jak Čechové použivaji ve vnitřni správě svých autonomních práv, jen když jest representace druhé poloviny státu ústavní, parlamentní a svobodná. Schvalují do- hodnutí s Čechy, protože jest posláním národů slovanských, aby tvořili rovnováhu německé agressivnosti. Opravdový návrat k ústavním řá- dům na místo výpomocného čl. 14. přinesl by i upokojení veřejného mínění v Uhrách. — Za to jest znepokojující okolností, neobsáhne-l sbližení s Čechy veškeré politicke otázky rakouské, všecek jejich soubor a nezjedná-li uspořádán na celé čáře, neboť toho jest zapo- ebí, má-li nastat trvalý a pevný 2 av.
Čecho Uher Vídeň Uhry Čechy
10 article
Pouhé příměří na určitou dobu a ku pro- vedení pouze některých předloh nebylo by pro Uhry štavem uspokojujícím. Jednodenní úspěe malých prostředků, koncepce malých myšlenek není ještě ideou obrození. Ke smíru jest třeb upřímnosti, má-li se státi na mnoho let. Ra- kousko má zapotřebí poznání velikých ideí jiskutečnění jich, a nestačí nikterak polovičatost, kramářské úskoky, veliká reklama a drobné klamy ... Byť i ne tak určitě, ale hodně obaleně, přece v podstatě i vládní „Pest. Lloyd“ stejně posu- zuje situaci. „Dokud nenastane změna v ná- zerech sťran,“ praví, „dokud nenastane zvláště obrat ve smýšlení Němců a Čechů, potud změny v ministerstvě nebudou provázeny i příznivou změnou v poměrech stran na radě říšské. Ovšem stojí v Rakousku teprve na prahu „polepšení“ jež může každým okamžikem se zmařiti; ovšem kladou se teprve základy pro dělnost rady říš- ské, jež mohou se nejmenší nešikovností neb ukvapením opět zbortiti. Opravdová rekonstrukce Rakouska může býti přivoděna pouze živly, pře- jícími pokroku. A těmi jsou Němci a Čechové jak co se týče duševního, tak hospodářského oboru; tu stojí oba kmeny nejvýše a ve vlaste- nectví nedají se předstihnouti. Na nich záleží půjde-li Rakousko vstříc zdárnému a trvalému rozvoji, anebo dočká-li se nového, snad nej nebezpečnějšího zklamání.
Lloyd Němec Čecho Uhry Rakousko
11 article
Jinak má se v Uhrách za to, že nyní počn se pracovati v obou polovinách soustátí na vy řízení zvláště důležitých předloh hospodářských Pro sněmovnu ulierskou je prý dobrou před zvěstí, že vyřídila prozatímní obchodní smlouvu s Italií; stejně bude svým časem vyřízena i ob- chodní smlouva s Německem a se Švýcary, a proto se v Uhrách hledí s tím větším napjetím ke konečnému uspořádání hospo- dářského poměru obou polovi soustátí. Uhry zajímá nynější rekonstrukce vídeňského ministerstva hlavně proto, posky tuje-li záruky, že se polepší, ne-li zabezpečí vy- hlídky na provedení vyrovnání mezi Rakouskem a Uhrami smluveného. Opětně se sice již vy skytly naděje na ukončení posavadních hospo dářských provisorií, ale po každé selhaly; kdy koliv mělo nastati rozhodnutí, vyskytlo se nové období dělné neschopnosti rady říšské Snad se podaří tentokráte vyřaditi národnostn spory, vyříditi hospodářské nezbytnosti — celn a obchodní záležitosti. Orgán hr. Apponye považuje v nynější si tuaci za významnou onu vnější okolnost, že za pobytu předsedy ministerstva dra. Körbra v Uhrách došlo k jakési reciprocitě mezi minister- skými krisemi v Uhrách a v Rakousku. Všecky posavadní krise ministerstev uherských řešily se ve Vídni, tentokráte řešila se velmi důležitá krise ministerstva vídeňského — na půdě uher ské. Důležitost rekonstrukce této dána jest tim. že jeji hlavním cílem jest, zjednati dělnost rady říšské. Protože německý živel zůstane jako do- sud vládnoucím v ministerstvu, nepanuje v kru- zích německých zvláštní rozčilení. Avšak v ohledu národním trvají Němci i nadále na svém příkrém stanovisku negace, a tak an tato rekonstrukce neposkytuje dosud žádné zá- ruky, že bude parlamentní mír obnoven.
Uher Němec Uhry Německo Švýcary Rakousko Vídeň
12 article
Jinak uherské listy se domnívají, že po ná- vštěvě dra. Körbra u panovníka v Jedlové v po- radě, konané mezi drem. Körbrem a hr. Tiszou, se rokovalo o parlamentním vyřízení předloh jež se týkají rakousko-uherského vyrovnání kromě toho projedná asi rada říšská společný celní tarif a státní rozpočet. Projednáním spo- lečného celního tarifu dostane se vládám zákon- ného pevného podkladu k dojednání obchodních smluv s cizinou, a vyřízením rozpočtu dostalo by se dru. Körbrovi prostředků ku pravidelnému obstarávání úkolů vládních. O předloze nouzové a investiční se zvláště nezmiňujeme, protože v tomto ohledu by nenastala nijaká odehylka o posavadních poměrů. Jak patrno z těchto ukázek, jest zájem o re- konstrukci ministerstva dra. Körbra v Uhrách bez mála mnohem vétší než v této polovině sou- státí, a jak zřejmo, tento zájem se netýká jen nejbližších okamžiků; Maďaři by rádi pronikli i do tajemství další budoucnosti a proto je zvláště zajímá otázka — proč se Vídeň přiblí- žila Čechům, a kam až přiblížení ono by mohlo dospěti. Našim čtenářům je známo, že poslanei čeští hodlají pouze zaujati stanovisko pozorovacía že jednání své zařídí dle toho, jaké budou skutky rekonstruované vlády vídeňské. Co vy- bočuje z tohoto rámce, jest pouhou bezdůvod- neu domněnkou, a mají-li uherské časopisy, jak se dle jejich úvah podobá, za to, že stala se ně- jaká určitá ujednání, snad bezděčně prozrazují pouhá vlastní přáni. A znáti to, nemůže býti na újmu politikům českým, tím méně širší veřej nosti naší.
Körbr Maďar Čecho Uhry Vídeň Tisza
13 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. října.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. října. Židovské nepokoje v Gomelu. Dne 23. t. m. začalo v Gomelu zasedán kyjevského soudního dvoru, aby vylíčena byla pře pro židovské nepořádky, které tam byly v září loňského roku. Obviněných je 80, z nichž 44 křesťanů. Mezi obžalovanými jsou i ženskéi 17letá Židovka a 2 Rusky. Svědků obesláno přes 1000, z čehož vidno, že přelíčení na dlouho
Praha 28 . říjen Gomel Rusko
14 article
se protáhne. Líčení je veřejné. Zaloba líčí udá losti gomelské následovně: Brzy po bouřích kyšiněvských židovské oby vatelstvo gomelské jevílo se neklidným, po- dobně, jako v jiných židovských středech. Žide říkali veřejně, že se připravují k sebeobraně budou-li se bouře protižidovské opakovati. Pro slýchalo se, že se Židé zásobili zbraněmi a ně kteří obyvatelé již na jaře roku 1903 vi- děli, že židovská mládež konala cvičení v střelbě z revolverů, při čemž zpívali písně, kře- sťanům nepřátelské. To prozrazovalo, že nejde již jen o sebeobranu, nýbrž o pomstu za Kyši- něv. Gomelští Žídé jednali s křesťany náramně s vysoka a byly případy, že urazili rolníky i děl- níky, ano i k ruské intelligenci chovali se stále vyzývavěji. Byly případy, že kupující byli urá- ženi v židovských obchodech, a posléze Zide troufali si i na vojíny, sestrkujíce je s chodníků Konečně se městem roznášely pověsti, že Židé chystají se bíti Rusy a policie byla upozorněna že se chystá „vážná událost“ Událost ta vypukla, jak obyčejně bývá, pr nejmalichernější příčinu. Dne 11. září přijel do Gomela lesník ze statku Paskevičova a šel příme na bazar, kde si kupoval rybiček. Při tom se nepohodl se Židovkou, jež se rozsápala a na plila mu do obličeje. Na lesníka vrhlo se několik Židů, povalili ho na zem a bili ho, co kdo po padl. Rolníci Rusové, kteří byli na bazaru chtěli se lesnika ujmouti, ale tu se ozvalo hví zdání a na to znamení přiběhla tlupa Židů ozbrojených holemi, kterými začali biti rolníky Když policie na místo se dostavila, rvačky už nebylo, a tím by věc bezpochyby byla skon- čila, kdyby se Židé mezitím byli nevzbouřili.
Žid Rus Paskevičův
15 article
Znamení hvizdotem patrně bylo umluveno, ne- boť Židé ihned uzavřeli své krámy a sbihali se i přijížděli na bazar, každý něčím ozbrojen; revolverem, holí, klaekem, kladivem, ano i že leznými pruty. Křesťané prchali z bazaru, Žide jich doháněli a bili, nehledíce ani na věk, an na pohlaví, volajíce: „To máte za Kyšiněv!“ Rozčilení rostlo. Křesťán, někým na baza poslaný podívat se, co se děje, stál podál a jed housku. Tu jej někdo nožem nebo jiným ostrým nástrojem sekl do týla a ulekl; člověk se popad za šíji, ale již se svalil mrtev. Poručík Penský se čtyřmi muži potkal u kajícího Žida, za nímž lidé běželi, křičíce „Držte ho! Vrah!“ Vojáci chtěli utíkajícího z držeti, ale tu se na ně vrhla tlupa Židů, ozbro jených železnými pruty, a jiní je kamenovali Při tom křičeli: „Bijte důstojníka! Ubijíe dů stojníka!“ Penský byl přinucen nejen pustiti zadrženého, nýbrž i sám jedva se zachránil. Rusové schovévali sosv dvoře hasičů. Žid vytrhali dláždění, nanosili si ho do bytů a sy- pali je s oken a s balkonů na hlavy Rusů na ulicích. Rozléhaly se i výstřely revolverů. Tak to trvalo až do večera, kdy přijelo vojsko. Raněných a zbitých bylo dost. Všecko ruské obyvatelstvo bylo strašně roz- jitřeno. Všichni to pokládali pouze za počátek horších věcí. Kolovaly pověsti, že dělnictvo na železnici k něčemu se připravuje. K ochraně nádraží byla postavena setnina abchazského pluku.
Žid Kyšiněv Penský Rus
16 article
Minuly dva dni. Dne 14. září v poledne když dělníci začali vycházeti z dílen, začali se kupiti a jakási znamení si dávati. Policie se jim postavila v cestu, aby jim zabránila přístup do města. To dělníky dopálilo. Začali nadávati pol cejnímu řediteli a chovali se hrozivě. Policejní ředitel marně jim domlouval. Dělníci dotlačili se do města, a jakmile tam byli, začali házeti ka mení do oken židovských domů. Židé utvořil skupiny a z dálky házeli kamením na dělníky Při tom omráčili policejního úřadníka (pristava Březovského. Lid začal volati: „Židé ubili pri stava!“ A nyní vypukla skutečná bouře. Lid vrhnul se na židovské krámy a domy, ale sel- nina vojska, jež zatím přikvapila, rozdělila se na dvě části, z nichž jedna měla na uzdé držeti Židy, druhá dělníky. Dělníci vzdorovali, ale po druhé atace se rozptýlili. Ale jinde začali se ku- piti zas a Židy vybíjeli dál. Policejní ředitel jim domlouval, ale oni naň volali: „Židovský batko. ty's nás prodal!“ Policisté sáhli ke zbraním, ale dav se jich už nelekal, volaje: „Lépe umřiti o ruských kuli, než od židovských nožů!“ Avšak když k policii přitrhlo vojsko, dav dal se na ústup, vybíjeje mezitím židovské krámy. Na Větrné ulici Židé do něho stříleli. Také na jednotlivé chodce, i vojáky Židé napadali., Mnoho lidí ranili, dva smrtolně. Sedmnáctiletá Židovka Chana Katzova hrál v bouřích vynikající úlohu. Z židovského davu bylo slyšet její hlas, jak své souvěrce povzbu- zovala: „Sem, nebojte se, postavte se našim vrahům!“ Oháněla se i holí, i kamením házela i sekerou mávala, a na konec uhodila voják kusem železa. Celkem bylo rozbito 250 židovských krám a bytů. S každé strany ubiti 4 lidé a raněno 8.
Březovský Žid Chan Katzův
17 article
Dozvuky Mirbachovy afféry. Ozvaly se včera v poslanecké sněmovno pruské díky interpellaci Trägerově. Průběh jed nání byl ovšem již v depeši vylíčen. Dlužno dodatkem uvěsti alespoň některé ještě momenty ze řeči svobodomyslného dotazovatele. Poslane Träger vinil Mirbacha, že zneužil svého posta vení jako hodnostář dvoru císařovnina ku sbírkám pro čestný dar k stříbrn svatbě cisařských manželů, až zneužil dále k tomu i politických úřadův stát- ních. Dárci měli býti zapisováni do knihy tato měla býti předložena císar ským manželům, při čemž dárci nejvyš ších obnosů měli býti nápadně vyznačeni (Hlasy: Slyšte! Slyšte!) Ve svém přípise vrch- ním presidentům ohradil se Mirbach prot malým darům, kteréž jsou prý »v še- obecně neoblibeny«. Důsledky, jež by se daly vyvoditi z takového jednání, mu sily by, praví řečník, hraničiti přím na urážku Veličenstva. (Tak jest!) Ministři jsou zodpovědni za to, aby nebylo tak zasahováno do sféry jejich pravomoci, neboe vedlo by k nejkrajnějším zmatkům, kdyby vedle zodpovědně vlády existovala je š t nekontrolovatelná a nezodpovědná vedlejší vláda. To by znamenalo zhoubu celé správy. (Souhlas.) Řečník appelloval pak na ministra, aby v odpovědi své dle své přisahy úřadní řekl čistou pravdu, neboť právo inter- pellační stává se illusorním, nemůže li miti sněm bezpodmíněnou důvěru o pravdomluvnost mini sterských odpovědí. Jak ministr vnitra Hammer stein dotazovateli replikoval, jest již zná mo depeší.
Mirbachův Trägerův Poslane Träger Mirbach Hammer
18 article
»Vorwärts« promlouvaje o rokování pru ského sněmu v příčině interpellace o Mirbachové afféře praví, že jednání toto nepřineslo žádného objasnění. Při této přiležitosti vzpomíná »Vor wärta« též toho, že kníže Arnošt Günte ŠlesvickoHolštynský zaslal letos v létě redake- časopisu »Köln. Zlg.« dopis, ve kterém pravil Soudním jednáním při při procesu pomořanské hypoleční banky nebyla položka oněch 325 000 marek s úroky, jichž příjem Mirbach potvrdi zniž by je byl přijal, nikterak vysvětlena. Jes tudíž nezbytně nutno, aby byli příjemci télc sumy zjištění, což — jak »Vorwärts« na kone konstatuje — dosud se ještě nestalo.
Mirbach Günte Köln Vorwärts
19 article
Veřejná schůze nouzová na Mělníku (Pův. zpráva »Nár. Listů-.) Dne 23. října t. r. konal hospodářsko-průmyslový spolek mělnický za součinnosti okr. výboru a korpo rací okresu mělnického velkou manifestační schůz za příčinou uspíšení akce nouzové. Zastoupeny byly veškeré slavy i rada zemědělská vyslala svě zástupce pp. Rychnovského, taj. panství a Fr. Šípala. Žel, že schůze nevyzněla až do svéh ukončení důstojně. Zásluhu o její rozpuštění mají p Havránek, pokladník okr. nemocenské pokladnyn Mělníku za stranu „rudého karafiátu“ a Ludvík Nový statkář ze Střednic, agrárník. Rokování zahájil okr. starosta p. V. Pav lí č ek stalkář z Korycan. Po uvítání přítomných pravi Je známo, že letos v celých Čechách, zvláště v Po labí a to hlavně v našem okresu od počátku květn do konce srpna nepršelo a že tímto atmosferickým zjevem — který nemá pamětníků — způsobeno ohromných škod. K tomu ke všemu stihlo četně kraje krupobití. Škoda suchem způsobená páčí se v Če- chách letošního roku na 250,600.000 K nepočítaje v t obrovské ztráty na lesích a zvířecívu. Kdyby tat škeda měla se opakovati, bylo by zemědělství úplně zničeno. Povážíme-li, že zemědělství je chlebodá rcem země a že většina krajů se zemědělstvím zaměstnává. můžeme tvrditi, že trudné následky škod rozhostily se všeobecně. Praví se, že následky škod nejsou tak zlé, a že se to dá zhojiti. To mohou tvrditi jen lidé, kteří o zemědělství mají nedostalečné znalosli Když nemá zemědělec, nemá dělník, obchodník, živ- nostník. V obchodě, řemesle atd. obrací se kapiti
Šípal Havránek Ludvík Mělník Francie Korycany Čechy
20 article
V drobném prodeji paní šíslo o sobě . . . za 8h ipolední . . . . za 2 h Ve slialkách na venkověí ranní číale. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Sh Inseráty platí se hotově napřee. Předplacení a inserty přijímá »dmisi- strace v Marianské ulicí č. 3 Tam nacházejí se též redakee tiskárna a expedice „Národních Listě“. Eukopisy se novraceji.
21 article
několikráte; zemědělec obrací svůj kapitál jen jednou do roka, zastihne-li ho taková rána, jako roku letoš- ního, nenapraví se jedním rokem, nýbrž má k tomu potřebí několika let. V naší zbahnělé společnosti lidské vyskytují se strany, které chtějí z této bídy země- dělské těžiti. Vedlo by mne daleko, kdybych měl se o věci šířiti. Končím přáním, aby nastaly utěšenější časy zemědělství našemu. Předseda schůze, p. Fr. Šípal, v pěkné, promy- šlené řeči nakresiil obraz zbědovaných poměrů země- dělských. Co bude po letošní kalastrofě? Naší bíděs nevěří, k našim steskům jsou povolaní krunsové hluší, dokud ubohý český rolník ještě poctivý kabát má na sobě, dokud nechodí bos. Ani slavná vláda, ani úřady její, ani úřady berní neznají slitování s ubohým občánkem — jen plať, vezmi kde vezmeš.
Šípal Francie
22 article
Zemědělská rada odhaduje u ječmene ztrátu n zrně 30%, též i na slámě celkem v Čechách 31,625.000 korun; na ovse v zrně 30—40%% též i v slámě celkem v Čechách 45,000.000 K; ne bramborách 70%% celkem v Čechách 70,824.500 K; na cukrovce, nehledě ke škodě na chrástu 60% při ceně za 1 q = 1 K 70 ceikem 35,802.000 K; na luštěninách 70% celkem 3,360.000 K; na pícninách se zřelelem na ztracené otavy, ztráty na řízkách a chrástu řepním 60 %% počítala tak zemědělská rada, že ztratili jsme 809 zelené píce po měsíce srpen, září, říjen, což činí as na 1 kus dobytka při zeleném krmení a celko- vém počtu kusů dobytka v Čechách denní zrátu 50 na 1 kus za 3 měsíce celkem 63.000.000 K Celkový odhad škod obnáší tedy v Čechách 250,636.000 K. Zdánlivý odhad škod suchem letošním rokem v okresu našem obnášel by tedy dle percen- tuálního odhadu rady zemědělské v ječmene při oselě ploše 1900 ha celkem 505.300 K, u ovsa při oselé ploše 1500 ha celkem 145.900 K, u bramborů osá- zeně plochy 1840 ha (70% škody) 367.000 K, u cu- krovky při 6300 ha (60% škody) 1,701.000 K. Ko- nečně na pícninách (802% ztráty) zelené píce za měsíce srpen, září, říjen počítáno 50 h denně zráty za 1 kus dobytka při 15.500 kusech dobytka v okresu drže ného celkem 682.000 K.
K ko Čechy ha
23 article
Úhrnná ztráta tedy na plodinách výše jmenova- ných vyjímaje pšenici a žito v okresu našem činí 3,401.200 K. A krajiny, kde jiné plodiny hospodář- ské jsou hlavním příjmem občanů na př. v Byšicích- Přivorech zelí, okurky, cibule, česnek, suchem zni- čeny. Město Mšeno, kde hlavním zdrojem je chmel. utrpí zničením chmele letos přes 200.000 K, rovněz i obec Šemánovice postižena krupobitím a suchem o jediný zdroj o chmel zničena úplně. A naše perl Polabí a Povltaví — ten ráj to na pohled — zničeno suchem, které po celé 4 roky za sebou úrodu sprahlo. takže na bohatých půdách závodských pomalu ne- bude lze ani hospodařit Může býti výmluvnějších dokladů pro bídu, která se letos v našich dědinách uhostila a o jejichž ná- sledcích pro budoucno nemáme ještě ani tušení? Čísla tu mluví — rolníku vede se zle! On však neprosí — nežebrá — jsa si vědom svých povinností jako příslušník státu, koná jen pokud sily stačí mile- rád, ale míra této možnosti je naplněna — více ne- může — a lu jest svatou povinností stálu, aby v bídu upadlý stav zemědělský nenechal zahynouli. umožnil jeho existenci a jemu přispěl.
Byšice Mšeno Šemánovice Polabí Povltaví
24 article
Jak bude po roce? Ještě bude hůře! Jetele uschly. řepky, první plodiny, které peníze do hospodářství přinášejí — uschly, brambory nejsou a jsou-li solva stačí k selbě, ani sláma ke stlaní nestačí — a jaká je cena krmiv? Otruby za 14 K, pokrutiny za 18 K Poukazuje se také na drahotu viklualií. Vyjm mléka, rolník na zdražení veškerých potravin viny nenese, musí sám s ními šetřit Letošní živelní pohroma, nebude-li rolnictvu po- moženo v čas, zasadí mu ránu smrtelnou. Nevýnosnost půdy, zvyšování daní a rozmanitých přes míru již sahajících přirážek a j. způsobuje stou- pající zadlužování, vyčerpává fysickou i mravní silu jeho a vzbuzuje nelásku ke stavu svému. Půde při- chází pomalu do rukou nepovolaných, na mnoze do rukou našich národních nepřátel. A přece to byl chata rolníka, odkud v době, když již národ byl na vymření, ozvala se líbezná mluva česká, odkud za- vzněla opčt svěrázná píseň česká, kde doznal poro- bený národ náš svého obrození Řečník odměněn byl hlučným potleskem a mez řečí provázen byl častým souhla sem. Za obchod, živnosti a průmysl promluvil p. Keo- 11k, který připomenul, že neúroda zanechává citelné slopy nejen u rolníka, dělníka, ona jde dále. Take obchod a řemesla utrpěla velkých škod. Obchodní tržba zmenšila se o 12, řemeslník hledí vstříc špatné době. Denní spotřeby zdraženy, výdělku málo, letošn
Jetel Otruba
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovensko zpěvvné. Cestou na Slovensko zatoulal jsem se letos laké do moravských Klobouk. V pohostinném Vomě výborného paedagoga a spisovatele Jos. Úlehly údálo se mi uslyšeti ukázky lidového zpěvu slováckého. Na pobídku domácí paní, pří kmný host, pan učitel Bim, usedl ke klavíru Bylo hned znáti, že host ovládá dokonale ná stroj a umí vložiti do zpěvu i hry všecku duši Po svérázné předehře zpival píseň za písní, stále krásnější a dojemnější. A písně zcela neznámé nikdy neslyšené, nikde nepublikované! Vlastn sbírka pana Bíma. „A chtěl byste slyšet více?“ táže se pěvee vida můj zájem. Kdož by nechtěl? S dovolením hostitelo rím odcházíme do bytu p. Hynka Bíma. A rov- nu ke klavíru. A teď to jde „od repetice“. Par Bím zpívá, já naslouchám. Hodiny plynou jak voda. „A kolik máte nasbíráno takových písní?“ Úkázal na skříň, plnou rukopisů a řek s úsměvem: „O sm set Osm set písní! Krásných, lidových, úplně nám neznámých, pravých skvostů siovácké zpěv- né duše! Písně, nasbírané během několika let. poutí ode vsi ke vsi, od kraje ke kraji. Pr každou zvláštnost slova i zpěvu má sběratel bystrý postřeh, jeho tužka vše přenáší věrně n notový papír. Obrovská práce leží tu, čekajíe. aby se rozletěla vytištěna po širých slovanskýeh nivách! „Není naděje na vydání?“ táži se „Není,“ praví sběratel. „Marně jsem volal chodil, prosil . .. Tak to bývá.
Jos Úlehla Bím Hynk Bím Slovensko
26 article
Chlubíme se světu svým bohatstvím hudeb- ním a nejryzejší jeho doklady, co přímo z duše lídu vytrysklo, nemáme pohromadě. Jak se doložiti? „Byl tu kdysi muž,“ povídá pan Bím, „jevi zájem o moji sbírku, ale byl — Švéd ... Nahledl jsem v seznam písní. Z okolí Ivančic je ve sbírce 69 písní, z Němčic 77, z Žbánic 107, z Klobouk 111! A tak to jde dále. Osm set písní nasbíral tichý horlivec, skromný nadšenec, a neustává. Ještě mnoho nových po- kladů doufá získati pro svoji obrovskou sbírku. Netušil jsem, že v krátké době na to sejdu se s jiným, neméně pilným sběratelem pokladův slovenské národní duše. Pan Antonín Svoboda, učitel a spisovatel v Čejči u Hodonína je rodem uherský Slovák. Učiteloval v Bytči na Sloven- sku, kde jeho vlastenecké práce do dnes vzpo- mínají. Stal se záhy trnem v oku maďarským úřadům. Dlouho nemohli mu na kůži. Konečně našli nitku: Svoboda sc učil rusky! Pansláv! Po výslechu u maďarské „spravedlnosti“, který dojemně tlumočila Gabriela Preissová se své „Pohádce zimního večera“, odsouzen „pansláv ke ztrátě místa. Odešel na Moravu, kde složiv znovu zkoušky, došel po mnoha trudných létech povné oxistence jako nadučitel v bohaté slo- vácké obci. Na Slovensku Svoboda sbíral písně pilně a se zdarem, jak svědčí lístek vlastence sloven ského, jenž mu píše- „Vďaka Vám! Keby bolo tak ochotných. pilných, za vec zaujatých na Slovensku aspor děsat ako Vy! Ej, čiže by bolo! museli by sme ich aspoň 3000 sohnať . ..
Bím Svoboda Slovák Pansláv Preissová Švédsko Ivančice Němčice Žbánice Klobouky Čejč Hodonín Bytča Morava Slovensko slovenský národní duše tichý horlivec
27 article
Roku 1894 vypravil se Svoboda do dolníh Trenčanska na „žatvu“ té národně-umělecké úrody. V Podhradí ujal se ho folklorista Rizner Týž sám z jediné bošácké doliny nasbíral n 500 písní! Šli spolu hledat „speváčku“. Sta řenky jsou vždy z prvu nedůvěřivy, ostýchavy Třeba je dříve naladiti. „Na príklad tůto viete? „Oj, viem,“ přisvědčuje žena a už zpívá. . Nápěvy zachyceny do zápisníkův a proti- zkouškou (Svoboda sám zazpíval píseň) přesvěd čil se sběratel, že správně napsal. V Kalnici našli výtečnou zpěvačku, pan rychtářku. Až do 11 hodin v noci zpívala a Svo- boda zapisoval, až prsty brněly a hlava únavou se skláněla na papír... V dědině se rychle roz- hlásilo, že „sú tu jeden pán, čo spisujů pes- ničky — ale nie pobožné!“ Přicházeli i jiní pochlubili se každý svým. Ze Stankovic odnes Svoboda 50 písní. Byly tu i scěny dojemné Děvčátko malé, pobídnuto ke zpěvu, za notilo třeslavým hláskem; Bola mi vólička ici za Janíčka ale mi zbránila tá moja mamička Radšej budem s milým šípový plot plies jako s tým nemilým škvareninu jesti ... Stará žena, kterou také vybidli zpívati zdráhala se: „Ale prosím ich, ja bych im zaspievala, ž bych sa pri nej rozplakala ... Na domluvu zazpívala „Bože mój, otče mój, šak mi je hrube zle kdo ma nevychoval, ten mi rozkazuje. a kdo ma vychoval, v čiernej zemi leží, v čiernej, neoranej, huboko kopanej... V Ozorovcích našlo se 55 ukázek. Ve Vy- sočanech notila zpěvačka bez ustání jako kanái a ještě se chlubila: „Ja viem pesničiek, že by ich na tie steny nepopisali.“ O prázdninách r. 1896 vyšel Svoboda n novou „žatvu“. Tentokráte lákala sběratele do lina marikovská. Psal o tom sám v „Národních Novinách turč. -martinskýcha
Rizner Svoboda Stankův Bol Janíčko Bož
28 article
„Keď začaly mi spievat marikovské diev- čence, ruka klesla, prsia sa dmuly . ..“ Bylo nutno počínati si velmi opatrně, zpě- vačky byly už oproti zvědavému eizímu pánu zamlklé, uzavíraly se. Bylo třeba si pomáhat všelikými nadskoky a diplomatikami. Gazdovi, jenž si z dýmky hulal, nabídnuta lepší nacpávka, mládencům, kteří si rádi zašilhají po měšťácích, vonný doutník, děvčatům stužku, dětem krejear- Dárky naladily mysl, uvolnily hrdla, mládenei sesedli se v kolo. A zpěvy se řinuly, až se čelo zadumá a zrak zarosil... Texty tak poetické jako kraj, kde se zrodily. Chlapci mají písně zcela jině než dívky. Dívky dlouhe se nechtěly odhodlat ku produkci. Sem tam se šoulaly, zvědavě okloumaly, okukovaly. Když však mlá- dencům tak dobře se povedlo, nechtěly být za- hanbeny. Samy přišly a spustily svoje. Sběratel nestačil zapisovat. V knížce bylo již ke 300 písní, letmo zachycených tužkou ... Některé kusy ze sbírky byly uveřejněny ve sborníku, jenž se tiskne na Slovensku. Ne však mnohé. Jen význačnější. Ostatně sběratel horli- vec neskládá rukou v klín, chce sbírati dále . .. Však se časem jistě najde někdo, milovník náruživý a znalec mocný, jenž z pokladnic sbě- ratelů aspoň čásť třpytného pokladu vyveze n širokou veřejnost slovanskou, aby měla odku dočerpávati svěžího ducha i citu národní své Ferd. Mačenka. duše.
Gazda Sam Mačenko Slovensko