1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 29. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přeďfplácí set
v Praze v aduninistraei
sa nisíe
B čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškeu
za měs
n čtvrt leta . . .
ve úiříalkách
sa něske.
Poštout
n ětrrt lela . . ..
s dvojí zásilkou
a něeto
Praha
6
article
nrla. . . K eoh
7
title
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranácb.
Praha
8
article
Rekonstruované ministerstvo.
Rekonstruované ministerstvo.
Vídeňský úřadní list tedy včera přines
vlastnoruční listy panovníkovy, jimiž provedeny
změny ministerstva, počálkem tohoto téhodne
ohlášené. Událost tato přijata německým časo
pisectvem celkem velmi klidně, a jest patrno.
že není předmětem nového znepokojení v kru
zích německých. Za to tím pozorněji stopují do
sah nynější akce předsedy ministerstva dra
Körbra v Uhrach. Oceňují akci tuto hlavně zetř
hledisk, předně ce do významu, jaký bude mit
pro Uhry, za druhé pro poměry v Cislajtan
zvláště vzhledem k našemu národu a konečně
ohledně nadcházejících úkolův, jež jest řešiti
společně oběma polovinám soustáti.
Doznává se v Pešti skorem bez výjimky,
že tak zvaná „nová situace“ ve Vídni přispěje
k uklidnění poměrů v uherské sněmovně; úči-
nek tento bylo pozorovati již na klidném vyří-
zení prozatímni obchodní úpravy s Italií a udě-
lení indemnity vládě hr. Tiszy za kroky, jež
v tomto ohledu se staly bez předehozího zmoc
nění parlamentem uherským. Osvědčí-li se tento
uklidňující účinek na uherskou sněmovnu i při
dalších předlohách vládních, nebude možno se
ubrániti domněnce, že Maďaři pociťují potřebu
sraziti těsněji svoje šiky vůči této „nové si
tuaci“
Pokud se nás Čechů týče vyslovuje se nej
zajímavěji „Budap. Hlirlap“. Vycházi při tom
z předpokladu, že rekonstrukce ministerstva dra
Maďar
Čecho
Uhrach
Uhry
Pešť
Vídeň
ministerstvo doktor Körbro
Tisza
Italia
9
article
Körbra jest známkou přiblížení se Vídně Če
chům po „válce sedmileté“. Sblížení se tedy po
kládá za možné, a je-li možné nyni, bylo možné
již dříve. Proč se tedy nestalo? Vždyť státy
trvale založené, musí se budovati na stálých
ideách; mají sledovati svůj cíl, a aby takoví
idea a takový eíl se vtělily v život, má se jim.
je-li toho potřebí, vše podříditi, vše přinésti
oběť, a vše, colzebezůjmy idei a cíl
tomu pro národy učiniti, jsou po-
vinny vykonati. Nepříčí-li se těmto dvěma
podmínkám přiblížení Čechům nyní, nemohl
se jim příčiti ani dříve; a jest proto neod-
pustitelno, proč se tak už dávno
nestalo! Parlamentní forma vládní jest právě
ohniskem kompromissů, aby dohodou, od pří-
padu ku případu mohl se vyvíjeti život státu
všichni činitelé veřejného života . .
Přání Čechů neoetnou se v odporu se zájmy
uherskými dotud, dokud nezpůsobí rozklad sou-
vislosti a součinnosti rakouské části státu. Zá
jem Uher má zapotřebí toholo stavu, pokud jde
o jednotu ducha, a hmotných e vojenských sil
Jakým způsobem se v tomto rámci uspořádá Ra-
kousko, o to prý v Uhrách nedbají. Uhry ne
hodlají mluviti do toho, jak Čechové použivaji
ve vnitřni správě svých autonomních práv, jen
když jest representace druhé poloviny státu
ústavní, parlamentní a svobodná. Schvalují do-
hodnutí s Čechy, protože jest posláním národů
slovanských, aby tvořili rovnováhu německé
agressivnosti. Opravdový návrat k ústavním řá-
dům na místo výpomocného čl. 14. přinesl by
i upokojení veřejného mínění v Uhrách. — Za
to jest znepokojující okolností, neobsáhne-l
sbližení s Čechy veškeré politicke
otázky rakouské, všecek jejich
soubor a nezjedná-li uspořádán
na celé čáře, neboť toho jest zapo-
ebí, má-li nastat trvalý a pevný
2 av.
Čecho
Uher
Vídeň
Uhry
Čechy
10
article
Pouhé příměří na určitou dobu a ku pro-
vedení pouze některých předloh nebylo by pro
Uhry štavem uspokojujícím. Jednodenní úspěe
malých prostředků, koncepce malých myšlenek
není ještě ideou obrození. Ke smíru jest třeb
upřímnosti, má-li se státi na mnoho let. Ra-
kousko má zapotřebí poznání velikých ideí
jiskutečnění jich, a nestačí nikterak polovičatost,
kramářské úskoky, veliká reklama a drobné
klamy ...
Byť i ne tak určitě, ale hodně obaleně, přece
v podstatě i vládní „Pest. Lloyd“ stejně posu-
zuje situaci. „Dokud nenastane změna v ná-
zerech sťran,“ praví, „dokud nenastane zvláště
obrat ve smýšlení Němců a Čechů, potud změny
v ministerstvě nebudou provázeny i příznivou
změnou v poměrech stran na radě říšské. Ovšem
stojí v Rakousku teprve na prahu „polepšení“
jež může každým okamžikem se zmařiti; ovšem
kladou se teprve základy pro dělnost rady říš-
ské, jež mohou se nejmenší nešikovností neb
ukvapením opět zbortiti. Opravdová rekonstrukce
Rakouska může býti přivoděna pouze živly, pře-
jícími pokroku. A těmi jsou Němci a Čechové
jak co se týče duševního, tak hospodářského
oboru; tu stojí oba kmeny nejvýše a ve vlaste-
nectví nedají se předstihnouti. Na nich záleží
půjde-li Rakousko vstříc zdárnému a trvalému
rozvoji, anebo dočká-li se nového, snad nej
nebezpečnějšího zklamání.
Lloyd
Němec
Čecho
Uhry
Rakousko
11
article
Jinak má se v Uhrách za to, že nyní počn
se pracovati v obou polovinách soustátí na vy
řízení zvláště důležitých předloh hospodářských
Pro sněmovnu ulierskou je prý dobrou před
zvěstí, že vyřídila prozatímní obchodní smlouvu
s Italií; stejně bude svým časem vyřízena i ob-
chodní smlouva s Německem a se Švýcary, a
proto se v Uhrách hledí s tím větším napjetím
ke konečnému uspořádání hospo-
dářského poměru obou polovi
soustátí. Uhry zajímá nynější rekonstrukce
vídeňského ministerstva hlavně proto, posky
tuje-li záruky, že se polepší, ne-li zabezpečí vy-
hlídky na provedení vyrovnání mezi Rakouskem
a Uhrami smluveného. Opětně se sice již vy
skytly naděje na ukončení posavadních hospo
dářských provisorií, ale po každé selhaly; kdy
koliv mělo nastati rozhodnutí, vyskytlo se nové
období dělné neschopnosti rady říšské
Snad se podaří tentokráte vyřaditi národnostn
spory, vyříditi hospodářské nezbytnosti — celn
a obchodní záležitosti.
Orgán hr. Apponye považuje v nynější si
tuaci za významnou onu vnější okolnost, že za
pobytu předsedy ministerstva dra. Körbra v
Uhrách došlo k jakési reciprocitě mezi minister-
skými krisemi v Uhrách a v Rakousku. Všecky
posavadní krise ministerstev uherských řešily se
ve Vídni, tentokráte řešila se velmi důležitá
krise ministerstva vídeňského — na půdě uher
ské. Důležitost rekonstrukce této dána jest tim.
že jeji hlavním cílem jest, zjednati dělnost rady
říšské. Protože německý živel zůstane jako do-
sud vládnoucím v ministerstvu, nepanuje v kru-
zích německých zvláštní rozčilení. Avšak v
ohledu národním trvají Němci i nadále na svém
příkrém stanovisku negace, a tak an
tato rekonstrukce neposkytuje dosud žádné zá-
ruky, že bude parlamentní mír obnoven.
Uher
Němec
Uhry
Německo
Švýcary
Rakousko
Vídeň
12
article
Jinak uherské listy se domnívají, že po ná-
vštěvě dra. Körbra u panovníka v Jedlové v po-
radě, konané mezi drem. Körbrem a hr. Tiszou,
se rokovalo o parlamentním vyřízení předloh
jež se týkají rakousko-uherského vyrovnání
kromě toho projedná asi rada říšská společný
celní tarif a státní rozpočet. Projednáním spo-
lečného celního tarifu dostane se vládám zákon-
ného pevného podkladu k dojednání obchodních
smluv s cizinou, a vyřízením rozpočtu dostalo
by se dru. Körbrovi prostředků ku pravidelnému
obstarávání úkolů vládních. O předloze nouzové
a investiční se zvláště nezmiňujeme, protože
v tomto ohledu by nenastala nijaká odehylka o
posavadních poměrů.
Jak patrno z těchto ukázek, jest zájem o re-
konstrukci ministerstva dra. Körbra v Uhrách
bez mála mnohem vétší než v této polovině sou-
státí, a jak zřejmo, tento zájem se netýká jen
nejbližších okamžiků; Maďaři by rádi pronikli
i do tajemství další budoucnosti a proto je
zvláště zajímá otázka — proč se Vídeň přiblí-
žila Čechům, a kam až přiblížení ono by mohlo
dospěti.
Našim čtenářům je známo, že poslanei čeští
hodlají pouze zaujati stanovisko pozorovacía
že jednání své zařídí dle toho, jaké budou
skutky rekonstruované vlády vídeňské. Co vy-
bočuje z tohoto rámce, jest pouhou bezdůvod-
neu domněnkou, a mají-li uherské časopisy, jak
se dle jejich úvah podobá, za to, že stala se ně-
jaká určitá ujednání, snad bezděčně prozrazují
pouhá vlastní přáni. A znáti to, nemůže býti na
újmu politikům českým, tím méně širší veřej
nosti naší.
Körbr
Maďar
Čecho
Uhry
Vídeň
Tisza
13
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. října.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. října.
Židovské nepokoje v Gomelu.
Dne 23. t. m. začalo v Gomelu zasedán
kyjevského soudního dvoru, aby vylíčena byla
pře pro židovské nepořádky, které tam byly
v září loňského roku. Obviněných je 80, z nichž
44 křesťanů. Mezi obžalovanými jsou i ženskéi
17letá Židovka a 2 Rusky. Svědků obesláno
přes 1000, z čehož vidno, že přelíčení na dlouho
Praha
28 . říjen
Gomel
Rusko
14
article
se protáhne. Líčení je veřejné. Zaloba líčí udá
losti gomelské následovně:
Brzy po bouřích kyšiněvských židovské oby
vatelstvo gomelské jevílo se neklidným, po-
dobně, jako v jiných židovských středech. Žide
říkali veřejně, že se připravují k sebeobraně
budou-li se bouře protižidovské opakovati. Pro
slýchalo se, že se Židé zásobili zbraněmi a ně
kteří obyvatelé již na jaře roku 1903 vi-
děli, že židovská mládež konala cvičení v
střelbě z revolverů, při čemž zpívali písně, kře-
sťanům nepřátelské. To prozrazovalo, že nejde
již jen o sebeobranu, nýbrž o pomstu za Kyši-
něv. Gomelští Žídé jednali s křesťany náramně
s vysoka a byly případy, že urazili rolníky i děl-
níky, ano i k ruské intelligenci chovali se stále
vyzývavěji. Byly případy, že kupující byli urá-
ženi v židovských obchodech, a posléze Zide
troufali si i na vojíny, sestrkujíce je s chodníků
Konečně se městem roznášely pověsti, že Židé
chystají se bíti Rusy a policie byla upozorněna
že se chystá „vážná událost“
Událost ta vypukla, jak obyčejně bývá, pr
nejmalichernější příčinu. Dne 11. září přijel do
Gomela lesník ze statku Paskevičova a šel příme
na bazar, kde si kupoval rybiček. Při tom se
nepohodl se Židovkou, jež se rozsápala a na
plila mu do obličeje. Na lesníka vrhlo se několik
Židů, povalili ho na zem a bili ho, co kdo po
padl. Rolníci Rusové, kteří byli na bazaru
chtěli se lesnika ujmouti, ale tu se ozvalo hví
zdání a na to znamení přiběhla tlupa Židů
ozbrojených holemi, kterými začali biti rolníky
Když policie na místo se dostavila, rvačky
už nebylo, a tím by věc bezpochyby byla skon-
čila, kdyby se Židé mezitím byli nevzbouřili.
Žid
Rus
Paskevičův
15
article
Znamení hvizdotem patrně bylo umluveno, ne-
boť Židé ihned uzavřeli své krámy a sbihali se
i přijížděli na bazar, každý něčím ozbrojen;
revolverem, holí, klaekem, kladivem, ano i že
leznými pruty. Křesťané prchali z bazaru, Žide
jich doháněli a bili, nehledíce ani na věk, an
na pohlaví, volajíce: „To máte za Kyšiněv!“
Rozčilení rostlo. Křesťán, někým na baza
poslaný podívat se, co se děje, stál podál a jed
housku. Tu jej někdo nožem nebo jiným ostrým
nástrojem sekl do týla a ulekl; člověk se popad
za šíji, ale již se svalil mrtev.
Poručík Penský se čtyřmi muži potkal u
kajícího Žida, za nímž lidé běželi, křičíce
„Držte ho! Vrah!“ Vojáci chtěli utíkajícího z
držeti, ale tu se na ně vrhla tlupa Židů, ozbro
jených železnými pruty, a jiní je kamenovali
Při tom křičeli: „Bijte důstojníka! Ubijíe dů
stojníka!“ Penský byl přinucen nejen pustiti
zadrženého, nýbrž i sám jedva se zachránil.
Rusové schovévali sosv dvoře hasičů. Žid
vytrhali dláždění, nanosili si ho do bytů a sy-
pali je s oken a s balkonů na hlavy Rusů na
ulicích. Rozléhaly se i výstřely revolverů. Tak
to trvalo až do večera, kdy přijelo vojsko.
Raněných a zbitých bylo dost.
Všecko ruské obyvatelstvo bylo strašně roz-
jitřeno. Všichni to pokládali pouze za počátek
horších věcí. Kolovaly pověsti, že dělnictvo na
železnici k něčemu se připravuje. K ochraně
nádraží byla postavena setnina abchazského
pluku.
Žid
Kyšiněv
Penský
Rus
16
article
Minuly dva dni. Dne 14. září v poledne
když dělníci začali vycházeti z dílen, začali se
kupiti a jakási znamení si dávati. Policie se jim
postavila v cestu, aby jim zabránila přístup do
města. To dělníky dopálilo. Začali nadávati pol
cejnímu řediteli a chovali se hrozivě. Policejní
ředitel marně jim domlouval. Dělníci dotlačili se
do města, a jakmile tam byli, začali házeti ka
mení do oken židovských domů. Židé utvořil
skupiny a z dálky házeli kamením na dělníky
Při tom omráčili policejního úřadníka (pristava
Březovského. Lid začal volati: „Židé ubili pri
stava!“ A nyní vypukla skutečná bouře. Lid
vrhnul se na židovské krámy a domy, ale sel-
nina vojska, jež zatím přikvapila, rozdělila se
na dvě části, z nichž jedna měla na uzdé držeti
Židy, druhá dělníky. Dělníci vzdorovali, ale po
druhé atace se rozptýlili. Ale jinde začali se ku-
piti zas a Židy vybíjeli dál. Policejní ředitel jim
domlouval, ale oni naň volali: „Židovský batko.
ty's nás prodal!“ Policisté sáhli ke zbraním, ale
dav se jich už nelekal, volaje: „Lépe umřiti o
ruských kuli, než od židovských nožů!“ Avšak
když k policii přitrhlo vojsko, dav dal se na
ústup, vybíjeje mezitím židovské krámy. Na
Větrné ulici Židé do něho stříleli. Také na
jednotlivé chodce, i vojáky Židé napadali.,
Mnoho lidí ranili, dva smrtolně.
Sedmnáctiletá Židovka Chana Katzova hrál
v bouřích vynikající úlohu. Z židovského davu
bylo slyšet její hlas, jak své souvěrce povzbu-
zovala: „Sem, nebojte se, postavte se našim
vrahům!“ Oháněla se i holí, i kamením házela
i sekerou mávala, a na konec uhodila voják
kusem železa.
Celkem bylo rozbito 250 židovských krám
a bytů. S každé strany ubiti 4 lidé a raněno 8.
Březovský
Žid
Chan Katzův
17
article
Dozvuky Mirbachovy afféry.
Ozvaly se včera v poslanecké sněmovno
pruské díky interpellaci Trägerově. Průběh jed
nání byl ovšem již v depeši vylíčen. Dlužno
dodatkem uvěsti alespoň některé ještě momenty
ze řeči svobodomyslného dotazovatele. Poslane
Träger vinil Mirbacha, že zneužil svého posta
vení jako hodnostář dvoru císařovnina ku
sbírkám pro čestný dar k stříbrn
svatbě cisařských manželů, až
zneužil dále k tomu i politických úřadův stát-
ních. Dárci měli býti zapisováni do knihy
tato měla býti předložena císar
ským manželům, při čemž dárci nejvyš
ších obnosů měli býti nápadně vyznačeni
(Hlasy: Slyšte! Slyšte!) Ve svém přípise vrch-
ním presidentům ohradil se Mirbach prot
malým darům, kteréž jsou prý »v še-
obecně neoblibeny«. Důsledky, jež by
se daly vyvoditi z takového jednání, mu sily
by, praví řečník, hraničiti přím
na urážku Veličenstva. (Tak jest!)
Ministři jsou zodpovědni za to, aby nebylo tak
zasahováno do sféry jejich pravomoci, neboe
vedlo by k nejkrajnějším zmatkům, kdyby
vedle zodpovědně vlády existovala je š t
nekontrolovatelná a nezodpovědná
vedlejší vláda. To by znamenalo zhoubu
celé správy. (Souhlas.) Řečník appelloval pak
na ministra, aby v odpovědi své dle své přisahy
úřadní řekl čistou pravdu, neboť právo inter-
pellační stává se illusorním, nemůže li miti sněm
bezpodmíněnou důvěru o pravdomluvnost mini
sterských odpovědí. Jak ministr vnitra Hammer
stein dotazovateli replikoval, jest již zná mo
depeší.
Mirbachův
Trägerův
Poslane Träger
Mirbach
Hammer
18
article
»Vorwärts« promlouvaje o rokování pru
ského sněmu v příčině interpellace o Mirbachové
afféře praví, že jednání toto nepřineslo žádného
objasnění. Při této přiležitosti vzpomíná »Vor
wärta« též toho, že kníže Arnošt Günte
ŠlesvickoHolštynský zaslal letos v létě redake-
časopisu »Köln. Zlg.« dopis, ve kterém pravil
Soudním jednáním při při procesu pomořanské
hypoleční banky nebyla položka oněch 325 000
marek s úroky, jichž příjem Mirbach potvrdi
zniž by je byl přijal, nikterak vysvětlena. Jes
tudíž nezbytně nutno, aby byli příjemci télc
sumy zjištění, což — jak »Vorwärts« na kone
konstatuje — dosud se ještě nestalo.
Mirbach
Günte
Köln
Vorwärts
19
article
Veřejná schůze nouzová na Mělníku
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Dne 23. října t. r. konal hospodářsko-průmyslový
spolek mělnický za součinnosti okr. výboru a korpo
rací okresu mělnického velkou manifestační schůz
za příčinou uspíšení akce nouzové.
Zastoupeny byly veškeré slavy i rada zemědělská
vyslala svě zástupce pp. Rychnovského, taj. panství
a Fr. Šípala. Žel, že schůze nevyzněla až do svéh
ukončení důstojně. Zásluhu o její rozpuštění mají p
Havránek, pokladník okr. nemocenské pokladnyn
Mělníku za stranu „rudého karafiátu“ a Ludvík Nový
statkář ze Střednic, agrárník.
Rokování zahájil okr. starosta p. V. Pav lí č ek
stalkář z Korycan. Po uvítání přítomných pravi
Je známo, že letos v celých Čechách, zvláště v Po
labí a to hlavně v našem okresu od počátku květn
do konce srpna nepršelo a že tímto atmosferickým
zjevem — který nemá pamětníků — způsobeno
ohromných škod. K tomu ke všemu stihlo četně kraje
krupobití. Škoda suchem způsobená páčí se v Če-
chách letošního roku na 250,600.000 K nepočítaje v t
obrovské ztráty na lesích a zvířecívu. Kdyby tat
škeda měla se opakovati, bylo by zemědělství úplně
zničeno. Povážíme-li, že zemědělství je chlebodá rcem
země a že většina krajů se zemědělstvím zaměstnává.
můžeme tvrditi, že trudné následky škod rozhostily
se všeobecně. Praví se, že následky škod nejsou tak
zlé, a že se to dá zhojiti. To mohou tvrditi jen
lidé, kteří o zemědělství mají nedostalečné znalosli
Když nemá zemědělec, nemá dělník, obchodník, živ-
nostník. V obchodě, řemesle atd. obrací se kapiti
Šípal
Havránek
Ludvík
Mělník
Francie
Korycany
Čechy
20
article
V drobném prodeji
paní šíslo o sobě . . . za 8h
ipolední
. . . . za 2 h
Ve slialkách na venkověí
ranní číale. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Sh
Inseráty
platí se hotově napřee.
Předplacení a inserty přijímá »dmisi-
strace v Marianské ulicí č. 3
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a expedice „Národních Listě“.
Eukopisy se novraceji.
21
article
několikráte; zemědělec obrací svůj kapitál jen jednou
do roka, zastihne-li ho taková rána, jako roku letoš-
ního, nenapraví se jedním rokem, nýbrž má k tomu
potřebí několika let. V naší zbahnělé společnosti lidské
vyskytují se strany, které chtějí z této bídy země-
dělské těžiti.
Vedlo by mne daleko, kdybych měl se o věci
šířiti. Končím přáním, aby nastaly utěšenější časy
zemědělství našemu.
Předseda schůze, p. Fr. Šípal, v pěkné, promy-
šlené řeči nakresiil obraz zbědovaných poměrů země-
dělských.
Co bude po letošní kalastrofě? Naší bíděs
nevěří, k našim steskům jsou povolaní krunsové
hluší, dokud ubohý český rolník ještě poctivý kabát
má na sobě, dokud nechodí bos. Ani slavná vláda,
ani úřady její, ani úřady berní neznají slitování
s ubohým občánkem — jen plať, vezmi kde vezmeš.
Šípal
Francie
22
article
Zemědělská rada odhaduje u ječmene ztrátu n
zrně 30%, též i na slámě celkem v Čechách 31,625.000
korun; na ovse v zrně 30—40%% též i v slámě celkem
v Čechách 45,000.000 K; ne bramborách 70%% celkem
v Čechách 70,824.500 K; na cukrovce, nehledě ke
škodě na chrástu 60% při ceně za 1 q = 1 K 70
ceikem 35,802.000 K; na luštěninách 70% celkem
3,360.000 K; na pícninách se zřelelem na ztracené
otavy, ztráty na řízkách a chrástu řepním 60 %%
počítala tak zemědělská rada, že ztratili jsme 809
zelené píce po měsíce srpen, září, říjen, což činí
as na 1 kus dobytka při zeleném krmení a celko-
vém počtu kusů dobytka v Čechách denní zrátu 50
na 1 kus za 3 měsíce celkem 63.000.000 K
Celkový odhad škod obnáší tedy v Čechách
250,636.000 K. Zdánlivý odhad škod suchem letošním
rokem v okresu našem obnášel by tedy dle percen-
tuálního odhadu rady zemědělské v ječmene při oselě
ploše 1900 ha celkem 505.300 K, u ovsa při oselé
ploše 1500 ha celkem 145.900 K, u bramborů osá-
zeně plochy 1840 ha (70% škody) 367.000 K, u cu-
krovky při 6300 ha (60% škody) 1,701.000 K. Ko-
nečně na pícninách (802% ztráty) zelené píce za měsíce
srpen, září, říjen počítáno 50 h denně zráty za 1
kus dobytka při 15.500 kusech dobytka v okresu drže
ného celkem 682.000 K.
K ko
Čechy
ha
23
article
Úhrnná ztráta tedy na plodinách výše jmenova-
ných vyjímaje pšenici a žito v okresu našem činí
3,401.200 K. A krajiny, kde jiné plodiny hospodář-
ské jsou hlavním příjmem občanů na př. v Byšicích-
Přivorech zelí, okurky, cibule, česnek, suchem zni-
čeny. Město Mšeno, kde hlavním zdrojem je chmel.
utrpí zničením chmele letos přes 200.000 K, rovněz
i obec Šemánovice postižena krupobitím a suchem
o jediný zdroj o chmel zničena úplně. A naše perl
Polabí a Povltaví — ten ráj to na pohled — zničeno
suchem, které po celé 4 roky za sebou úrodu sprahlo.
takže na bohatých půdách závodských pomalu ne-
bude lze ani hospodařit
Může býti výmluvnějších dokladů pro bídu, která
se letos v našich dědinách uhostila a o jejichž ná-
sledcích pro budoucno nemáme ještě ani tušení?
Čísla tu mluví — rolníku vede se zle! On však
neprosí — nežebrá — jsa si vědom svých povinností
jako příslušník státu, koná jen pokud sily stačí mile-
rád, ale míra této možnosti je naplněna — více ne-
může — a lu jest svatou povinností stálu, aby
v bídu upadlý stav zemědělský nenechal zahynouli.
umožnil jeho existenci a jemu přispěl.
Byšice
Mšeno
Šemánovice
Polabí
Povltaví
24
article
Jak bude po roce? Ještě bude hůře! Jetele uschly.
řepky, první plodiny, které peníze do hospodářství
přinášejí — uschly, brambory nejsou a jsou-li solva
stačí k selbě, ani sláma ke stlaní nestačí — a jaká
je cena krmiv? Otruby za 14 K, pokrutiny za 18 K
Poukazuje se také na drahotu viklualií. Vyjm
mléka, rolník na zdražení veškerých potravin viny
nenese, musí sám s ními šetřit
Letošní živelní pohroma, nebude-li rolnictvu po-
moženo v čas, zasadí mu ránu smrtelnou.
Nevýnosnost půdy, zvyšování daní a rozmanitých
přes míru již sahajících přirážek a j. způsobuje stou-
pající zadlužování, vyčerpává fysickou i mravní silu
jeho a vzbuzuje nelásku ke stavu svému. Půde při-
chází pomalu do rukou nepovolaných, na mnoze do
rukou našich národních nepřátel. A přece to byl
chata rolníka, odkud v době, když již národ byl na
vymření, ozvala se líbezná mluva česká, odkud za-
vzněla opčt svěrázná píseň česká, kde doznal poro-
bený národ náš svého obrození
Řečník odměněn byl hlučným potleskem a mez
řečí provázen byl častým souhla sem.
Za obchod, živnosti a průmysl promluvil p. Keo-
11k, který připomenul, že neúroda zanechává citelné
slopy nejen u rolníka, dělníka, ona jde dále. Take
obchod a řemesla utrpěla velkých škod. Obchodní
tržba zmenšila se o 12, řemeslník hledí vstříc špatné
době. Denní spotřeby zdraženy, výdělku málo, letošn
Jetel
Otruba
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovensko zpěvvné.
Cestou na Slovensko zatoulal jsem se letos
laké do moravských Klobouk. V pohostinném
Vomě výborného paedagoga a spisovatele Jos.
Úlehly údálo se mi uslyšeti ukázky lidového
zpěvu slováckého. Na pobídku domácí paní, pří
kmný host, pan učitel Bim, usedl ke klavíru
Bylo hned znáti, že host ovládá dokonale ná
stroj a umí vložiti do zpěvu i hry všecku duši
Po svérázné předehře zpival píseň za písní, stále
krásnější a dojemnější. A písně zcela neznámé
nikdy neslyšené, nikde nepublikované! Vlastn
sbírka pana Bíma.
„A chtěl byste slyšet více?“ táže se pěvee
vida můj zájem.
Kdož by nechtěl? S dovolením hostitelo
rím odcházíme do bytu p. Hynka Bíma. A rov-
nu ke klavíru. A teď to jde „od repetice“. Par
Bím zpívá, já naslouchám. Hodiny plynou jak
voda.
„A kolik máte nasbíráno takových písní?“
Úkázal na skříň, plnou rukopisů a řek
s úsměvem:
„O sm set
Osm set písní! Krásných, lidových, úplně
nám neznámých, pravých skvostů siovácké zpěv-
né duše! Písně, nasbírané během několika let.
poutí ode vsi ke vsi, od kraje ke kraji. Pr
každou zvláštnost slova i zpěvu má sběratel
bystrý postřeh, jeho tužka vše přenáší věrně n
notový papír. Obrovská práce leží tu, čekajíe.
aby se rozletěla vytištěna po širých slovanskýeh
nivách!
„Není naděje na vydání?“ táži se
„Není,“ praví sběratel. „Marně jsem volal
chodil, prosil . ..
Tak to bývá.
Jos
Úlehla
Bím
Hynk Bím
Slovensko
26
article
Chlubíme se světu svým bohatstvím hudeb-
ním a nejryzejší jeho doklady, co přímo z duše
lídu vytrysklo, nemáme pohromadě. Jak se
doložiti?
„Byl tu kdysi muž,“ povídá pan Bím, „jevi
zájem o moji sbírku, ale byl — Švéd ...
Nahledl jsem v seznam písní. Z okolí
Ivančic je ve sbírce 69 písní, z Němčic 77, z
Žbánic 107, z Klobouk 111! A tak to jde dále.
Osm set písní nasbíral tichý horlivec, skromný
nadšenec, a neustává. Ještě mnoho nových po-
kladů doufá získati pro svoji obrovskou sbírku.
Netušil jsem, že v krátké době na to sejdu
se s jiným, neméně pilným sběratelem pokladův
slovenské národní duše. Pan Antonín Svoboda,
učitel a spisovatel v Čejči u Hodonína je rodem
uherský Slovák. Učiteloval v Bytči na Sloven-
sku, kde jeho vlastenecké práce do dnes vzpo-
mínají. Stal se záhy trnem v oku maďarským
úřadům. Dlouho nemohli mu na kůži. Konečně
našli nitku: Svoboda sc učil rusky! Pansláv!
Po výslechu u maďarské „spravedlnosti“, který
dojemně tlumočila Gabriela Preissová se své
„Pohádce zimního večera“, odsouzen „pansláv
ke ztrátě místa. Odešel na Moravu, kde složiv
znovu zkoušky, došel po mnoha trudných létech
povné oxistence jako nadučitel v bohaté slo-
vácké obci.
Na Slovensku Svoboda sbíral písně pilně
a se zdarem, jak svědčí lístek vlastence sloven
ského, jenž mu píše-
„Vďaka Vám! Keby bolo tak ochotných.
pilných, za vec zaujatých na Slovensku aspor
děsat ako Vy! Ej, čiže by bolo! museli by sme
ich aspoň 3000 sohnať . ..
Bím
Svoboda
Slovák
Pansláv
Preissová
Švédsko
Ivančice
Němčice
Žbánice
Klobouky
Čejč
Hodonín
Bytča
Morava
Slovensko
slovenský národní duše
tichý horlivec
27
article
Roku 1894 vypravil se Svoboda do dolníh
Trenčanska na „žatvu“ té národně-umělecké
úrody.
V Podhradí ujal se ho folklorista Rizner
Týž sám z jediné bošácké doliny nasbíral n
500 písní! Šli spolu hledat „speváčku“. Sta
řenky jsou vždy z prvu nedůvěřivy, ostýchavy
Třeba je dříve naladiti.
„Na príklad tůto viete?
„Oj, viem,“ přisvědčuje žena a už zpívá. .
Nápěvy zachyceny do zápisníkův a proti-
zkouškou (Svoboda sám zazpíval píseň) přesvěd
čil se sběratel, že správně napsal.
V Kalnici našli výtečnou zpěvačku, pan
rychtářku. Až do 11 hodin v noci zpívala a Svo-
boda zapisoval, až prsty brněly a hlava únavou
se skláněla na papír... V dědině se rychle roz-
hlásilo, že „sú tu jeden pán, čo spisujů pes-
ničky — ale nie pobožné!“ Přicházeli i jiní
pochlubili se každý svým. Ze Stankovic odnes
Svoboda 50 písní.
Byly tu i scěny dojemné
Děvčátko malé, pobídnuto ke zpěvu, za
notilo třeslavým hláskem;
Bola mi vólička ici za Janíčka
ale mi zbránila tá moja mamička
Radšej budem s milým šípový plot plies
jako s tým nemilým škvareninu jesti ...
Stará žena, kterou také vybidli zpívati
zdráhala se:
„Ale prosím ich, ja bych im zaspievala, ž
bych sa pri nej rozplakala ...
Na domluvu zazpívala
„Bože mój, otče mój, šak mi je hrube zle
kdo ma nevychoval, ten mi rozkazuje.
a kdo ma vychoval, v čiernej zemi leží,
v čiernej, neoranej, huboko kopanej...
V Ozorovcích našlo se 55 ukázek. Ve Vy-
sočanech notila zpěvačka bez ustání jako kanái
a ještě se chlubila: „Ja viem pesničiek, že by
ich na tie steny nepopisali.“
O prázdninách r. 1896 vyšel Svoboda n
novou „žatvu“. Tentokráte lákala sběratele do
lina marikovská.
Psal o tom sám v „Národních Novinách
turč. -martinskýcha
Rizner
Svoboda
Stankův
Bol
Janíčko
Bož
28
article
„Keď začaly mi spievat marikovské diev-
čence, ruka klesla, prsia sa dmuly . ..“
Bylo nutno počínati si velmi opatrně, zpě-
vačky byly už oproti zvědavému eizímu pánu
zamlklé, uzavíraly se. Bylo třeba si pomáhat
všelikými nadskoky a diplomatikami. Gazdovi,
jenž si z dýmky hulal, nabídnuta lepší nacpávka,
mládencům, kteří si rádi zašilhají po měšťácích,
vonný doutník, děvčatům stužku, dětem krejear-
Dárky naladily mysl, uvolnily hrdla, mládenei
sesedli se v kolo. A zpěvy se řinuly, až se čelo
zadumá a zrak zarosil... Texty tak poetické
jako kraj, kde se zrodily. Chlapci mají písně
zcela jině než dívky. Dívky dlouhe se nechtěly
odhodlat ku produkci. Sem tam se šoulaly,
zvědavě okloumaly, okukovaly. Když však mlá-
dencům tak dobře se povedlo, nechtěly být za-
hanbeny. Samy přišly a spustily svoje.
Sběratel nestačil zapisovat. V knížce bylo
již ke 300 písní, letmo zachycených tužkou ...
Některé kusy ze sbírky byly uveřejněny ve
sborníku, jenž se tiskne na Slovensku. Ne však
mnohé. Jen význačnější. Ostatně sběratel horli-
vec neskládá rukou v klín, chce sbírati dále . ..
Však se časem jistě najde někdo, milovník
náruživý a znalec mocný, jenž z pokladnic sbě-
ratelů aspoň čásť třpytného pokladu vyveze n
širokou veřejnost slovanskou, aby měla odku
dočerpávati svěžího ducha i citu národní své
Ferd. Mačenka.
duše.
Gazda
Sam
Mačenko
Slovensko