1
masthead
27. října 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listn
5
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. října. (Z rozmlu vy
s drem. Körbrem.) Peštský dopisovatel
»Neue Freie Presse« rozmlouval s »vynikajícím
rakouským státníkem« (drem. Körbrem) za pří-
ležitosti jeho návštěvy v Pešti. Z rozmluvy té
vyjímáme některá místa. Dr. Körber svolal letos
na podzim český sněm, aby se obě sporn
strany opět setkaly. A tu za kulisami sněmu
možno bylo na obou stranách pozorovati přízni
vější náladu, tak že vláda uznala nynější dobu
za vhodnou k vlastnímu zakročení, neboť by
pokládala za neodpustitelnou chybu, kdyby ne-
užila každé přiležitosti k obnovení dělnosti par
lamentu. Českým politikům bylo prý sděleno
že tou cestou, kterou kráčejí, nedojdou cíle.
Ministerský předseda jest prý vš k hotov, ba
i odhodlán jmenovati opět čes kého ministra bez
ohledu na chování českých politiků, a sice mi-
nistra, který sice nenáleží k jejich klubu, ale
těší se značné úctě v českém národě, jakož
i všeobecné důvěře a proto jest schopen hájiti
zvláštních českých zájmů v kabinetě Českým
politikům — vypravuje dále zpravodaj — bylo
oznámeno, že vláda, opět bez ohledu na cho-
vání českých poslanců, hodlá se zabývati hospo
dářskými a hmotnými otázkami, blízko se dotý-
kajícími českého národa, a postarati se o jich
rozřešení. Rozpravy o tom byly pro obě strany
nezávazny v tom smyslu, že kabinet Körbrův
neodchýli se od dosavadního směru, nebude
jedné národnosti poskytovati výhod na útraty
druhé, ale učiní vše, aby spor mezi stranami
byl zmírněn a parlamentu se dopomohlo opět
k dělnosti, a že současně češti politikové ne
berou na sebe nijakých závazků.
Neue Frei
doktor
Körber
Körbrův
Praha
Pešť
6
article
Při tom se dodává, že není správné, jakoby
vláda dra. Körbra se byla zavázala sestátniti
severozápadní dráhu a státní dráhu. Jinak prý
vláda bude ochotna vyhověti českým požadav-
kům, dokud to dovolí státní finance. Důvody,
jež přiměly dra. Böhm Bawerka k demissi, jsou
jednak osobního, jednak politického rázu. Dr.
Böhm zabývá se nyní velkým státovědeckým
dílem a měl obavy, že by mu úřadní práce ne-
dovolily ukončiti toto své zamilované dílo. K tomu
se přidružily difference, vzniklé za posledního
zasedání delegací stran požadavků ministerstva
vojenství a správy válečného loďstva. Změna
v ministerstvě financí neznamená však změnu
systemu. Vláda bude i příště dbalá, aby se
státní výdeje nepřepínaly. Jsou učiněna všechna
opatření, aby se říšsk á rada mohla svolati v po-
lovině listopadu, přibližně asi 17. listopadu.
Rozhodující kruhy si přejí, aby se těžiště roz-
hovorů přeneslo z eouloirů do sněmovního plena.
Jinak dosavadní vládni kurs zů-
stane nezměněný.
Jmenování nových ministrů dra. Randy.
dra. Kozla a hr. Douquoye jest již provedeno.
Cisař se vrátí tyto dni z Pešti do Vídně a tam
budou noví ministři vzali v přísahu.
V Praze, 23. října. (Revise občan-
ského zákonniku.) Dle spolehlivých prý
informaci „N. W. Tagbl.“ pracuje se pilněo
předlohách a zprávách, spojených se zamýšle-
ncu opravou občanského zákonníku. Ministerstvo
spravedlnosti dohotovilo prý již zprávu, v níž
vou označeny ony části občanského zákonníku,
jež vyžadují nové úpravy, spolu s theoretickými
i ze soudní praxe vyplývajícími důvody, mlu-
vícími pro novou úpravu. Tento obšírný elaborát
byl již rozeslán členům komise, v níž zasedají
dvor. r. prof. dr. Randa, dr. ryt. Madeyski, dr.
Böhm
doktor
Randa
N W Tagbl
profesor
Pešť
Vídeň
Praha
7
article
Unger, dr. Steinbach, odbor. přednosta Fr.
Klein a bar. Schey. Doba, kdy se tato komise
sejde na společnou poradu, není dosud stano-
vena, ale soudí se, že bud svolána hned po ny-
nějším zasedání říšského soudu.
V Praze, 23. října. (Z uherské ob-
strukee.) Dle pověstí, jež kolovaly před
týdnem v poslaneckých kruzích vládní strany
hr. Tisza měl svůj návrh na zostření jednacího
řádu odůvodniti již minulý týden. Tisza návrhu
vého neodůvodnil a nyní se proslýchá, že s odů-
vodněním vyčká ještě aspoň týden, jehož má
býti použito na vyjednávání s opposicí, by při-
pustila omezení jednacího řádu aspoň pro de-
bafu rozpočtovou. Zdá se však, že opposice není
ochotna ani k takovému ústupku. Zpravodaj
„Zeitu“ mluvil o té věci s některými vůdci oppo-
sičných stran a všichni se vyslovili rozhodně
proti jakémukoli zostření jednacího řádu. Fr.
Košut popřel zprávy o možnosti nějakého
kompromissu v této otázce. Doba je nyní příliš
vážna a v brzku bude nutno řešiti tak důležité
pro Uhry otázky, že o změně jednacího řádu
právě nyní nemůže býti ani řeči. Snad to bude
prý spíše možno v dobách klidnějších. Gabr.
Ugron, jenž léčí svou zraněnou ruku v Pešti,
prohlásil, že ani jehc strana, ani kterákoli jiná
opposiční strana ani se nevpustí v jakékoli vy-
jednávání s vládou o otázce jednacího řádu. Hr.
Unger
doktor
Steinbach
Klein
Tisza
František
Košut
Ugron
Praha
Uhry
Pešť
Hradec
8
article
Tisza buď musí svůj návrh úplně odvolati, nebo
rozpoutá nejkrutější obstrukci. Prof. Jul.
Saghy ze strany národní prohlásil, že změna
jednecího řádu je nemožna bez důkladné re-
formy parlamentu. Se stranou národní o kom-
promis dosud nikdo nevyjednával; chopí-li se
vláda násilí, odpoví se ji obstrukcí. Bar. Ivor
Kaas ze strany lidové pravil, že obchodn
smlouva s Italií a rozpočet nebyly by letos na-
razily na odpor, kdyby hr. Tisza nebyl přišel
se svým návrhem na změnu jednacího řádu. Se-
trvá-li Tisza na svém, vznikne buď obstrukce,
aneb parlament musí býti rozpuštěn. Technická
obstrukce, jak ukázal rakouský parlament,je
nepřemožitelna a také je marný plán, přiřknouti
presidentu sněmovny větši právomoc, poněvadž
i to opposice zmaří. Ze všech těchto výpovědí
vysvitá, že vyhlídky na brzkou změnu jedna-
cího řádu uherské sněmovny jsou tedy pra-
skrovné.
Ze Záhřeba, 19. října. (V zpomínk a.
Dnes je tomu třicet let, co byla slavnostně ote-
vřena záhřebská chorvatská universita, čímž
splněno dávné přání chorvatského národa, vy
slovené biskupem Strossmayrem již roku 1861
na sněmu chorvatském. Biskup Strossmayer vě-
noval už tehda na založení universitního fondu
všechny příjmy, jež dostával jako virovitický
vrchni župan. Téhož roku podána panovníku
petice za zřízení university, podepsaná 272
chorvatskými posluchači vysokých škol ve Vídni,
v Praze, v Moskvě a jinde. Ale teprve r. 1869,
když sněm se vykázal již dostatečným fondem,
byl panovníkem schválen universitní zákon. O
té doby fond rychle vzrůstal značnými dary
(bisk. Strossmayer věnoval opět 58.000 zl.
kardinál Hanlik 10.000 zl., město Záhřeh
profesor
Jula
Ivor Kaas
Tisza
Strossmayer
Záhřeb
Vídeň
Praha
Moskva
Záhřeh
Italia
Tisza
uherský sněmovna
zl
9
article
50.000 zl., župa záhřebská 28.000 zl. atd.)
tak že r. 1874 možno bylo olevříti tři fakulty
bohosloveckou, právnickou a filosofickou; medi
cinská fakulta měla se zříditi později, ale ne-
došlo na její zřízení bohužel podnes. Slavnostní
otevření university vykonáno 19. října 1874 z
přítomnosti bána Iv. Mažeraniče jako zástupce
císařova a za přítomnosti zástupců universi
peštské, klužské, štyrsko-hradecké, berlfaské.
krakovské a pražské. Slovanské vysoké školy
učené společnosti zastupovali tehdy ; dr. Ant.
Randa pražskou universitu, dr. Emil Weyer če-
skou techniku, dr. Josef Emler českou učenou
společnost, dr. Čeněk Křižek spolek českých
lékařů, dr. Martin Čulen slovenskou Matici, dr.
Skobel krakovskou universitu, dr. E Costa slo
vinskou Matici v Lublani, Stojan Markovič běle-
hradskou vysokou školu a Stojan Novakovic
srbskou učenou společnost.
Ze Záhřeba, 24. října. (Změna ve
vládě. — Kralevinská deputace.
Včera úřadní noviny publikovaly panovníkovy
listy, jimiž se dosavadní přednosta odboru pre
vyučování, Armín Pavič, dává do výslužby
přednostou vyučování se jmenuje dosavadní
vrchní župan virovitický Levin Chavrak
Vrchním županem virovitiekým jmenován Ant.
Iva
doktor
Antonín
Randa
Weyer
Emler
Křižek
Čulen
Skobel
E Costa
Markovič
Novakův
Pavič
Levin Chavrak
Lublaň
Záhřeb
spolek český lékař
Matica
10
article
Mihalovič. O Chavraku, jenž jest důvěrným
přítelem bána hr. Pejačeviče, se tvrdi, že jeho
úkolem bude šířiti z nalost maďarskéh
jazyka v Chorvatsku! Krásné povolání v zemi.
v níž polovina domácího chorvatského a srb-
ského obyvatelstva neumí čísti ani psáti, poně
vadž pro ně není škol. — Chorvatská krale-
vinská deputace měla dnes schůzi, v níž místo
zesnulého posl. Francisea zvolen za předsedu
posl. Kuševič. Na to referent Egersdorfer přečeti
zprávu, jež má býti sněmu podána o finanční
dohodě s Uhrami, na níž se v letě obě krale
vinské deputace usnesly v Pešti. Zpráva schvá
lena všemi hlasy proti dvěma hlasům opposičním
a zamítnut návrh Frankův, aby se ke zprávé
připojil jeho odehylný názor.
Zo Záhřeba, 24. října. (Staroslo v an-
ská bohoslužba) Kotorský biskup Ue
cellini byl náhle povolán do Říma ad audi
endům verbum. Příčinou jest dovolení bisku-
povo, aby se v den sv. Cyrila a Methoda v jeho
diecesi sloužily mše v slovanském jazyku, což
se prý nelibi římské kurii. Msgr. Uccellini vy
jádřil se před svým odjezdem, že raději se vzdá
své biskupské hodnosti, než by se zpronevěřil
svému národně náboženskému přesvědčení. —
Dne 22. t. m. konala se porada križeveckého
dekanátu, při níž všichni přítomní duchovní se
vyslovili pro opětné zavedení hlaholských boho-
služeb v Chorvatsku. — Tyto dni dostala se
na veřejnost zpráva, že nynější papež zastavi
další tisk hlaholského missálu latinskými typy
»Obzoru« sděluje se naproti tomu z pramene
hodnověrného, že hlaholský missál, tištěný typy
hlaholskými, byl dokončen již dne 27. července
Nebyl však rozeslán proto, že proti hlaholským
bohoslužbám se vyslovili též veškeři biskupové
chorvatští, hlavně splitský.
Mihalovič
Chavrako
Pejačevič
Frankův
svatý . Cyril
Chorvatsko
Uhry
Pešť
Řím
zo Záhřeb
audi end
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Kurtel strojíren. Včera konala se valná hromad
Pražské akciové strojírny dříve Rustonovy. Zu-
častnilo se 39 akcionářů, zastupujících 5572 akcií.
Jednání bylo stručně. Předseda dr. Přibram, zahájiv
valnou hromadu sdělil s ní zprávu, týkající se akce
kartelní. Pravl se v ní: Nepřiznivé hospodářské po-
měry posledních let, které zviášť citelně doléhají na
náš průmysl strojnický, přiměly dříve již některé větši
strojírny, že zabývaly se podrobně otázkou, jakým
způsobem tento nesnesitelný stav dal by se s vyhlíd-
kou na trvalý úspěch odstraniti. Dotyčná jednání
skončila tím, že více strojíren vzájemně úže se sbli-
žilo, tak že bylo alespoň v některých otázkách do-
cíleno jistého dohodnutí mezi nimi. Bohužel ukázalose
však těhem času, že zmíněná akce splnila jen nepa-
trně to, co od ní bylo očekáváno, takže docílené vý-
sledky nijak neuspokojily. Následkem toho přišlo se
k poznání, že mají-li se výše vylíčené trudné poměry
trvale ziepšiti, jest nutno jim rozhodněji a radikálněji
čeliti. Vzhledem k daným okolnostem sestoupily se
firmy: První českomoravská továrna na stroje, Fr
Ringhoffer, Škodovy závody a Pražská akciová stro-
jirna a utvořily dalekojdoucí zájmové sdružení. Př
ujednáních, na kterých sdružení toto spočívá, byl
vzorem nejlepší trvající podobná sdružení, bylo nutno
však přizpůsobíti se poměrům rakouského strojnictvi
vůbec a zvlášlě však poměrům, panujícím ve zmíně
ných čtyřech strojírnách. Účelem sdružení jest vyrá-
běti levně při jinak dokonalé jakosti výrobků a v dů-
sledcích toho rozmnožiti pole odbytu pro své tovary
Rustonův
doktor
Přibram
Ringhoffer
Škodův
Francie
12
article
Každé ze zmíněných čtyř strojíren bude vlastní indi
vidualita zachována, budou však pracovati v těch
odvětvích, které jsou předmětem ujednání, v úplném
vzájemném dorozumění a bude stálou snahou všech
čtyř firem a každé z nich zvlášť, aby dosaženo bylo
možnosti nejdokonalejší výroby. V důsledcích toho
budou také za souhlasu všech zúčastněných firem
prováděny investice, vyplývající z nulnosti a nejno-
vějších zkušeností na společný účet. Není pochybnosti
že v tomto směru bude možno docíliti příznivých vý-
sledků. Prodej tovarů sdružených továren obstará spo-
lečná prodejní kancelář v Praze, která od prodejní
ceny odečte pouze výdaje výrobní a výdaje spojené
s ústřední kanceláří. Zbytek rozdělí mezi zúčastněné
strojírny. Z jednotlivých přikázaných podílů nulno
za příčinou zjištění čistého zisku té které strojírny
odečísti výdaje, vyplývající z její individuálních po-
měrů, jako daně, úroky, odpisy na budovách a strojích
všeobecnou režii atd. Opakujeme však znovu, že viast-
ní individualita každé strojírny i na dále v platnost
zůstává. Zvolená forma naší donody odpovídá všem
v předu označeným požadavkům a vyžaduje samo-
zřejmo delšího trvání společných zájmů. Na základě
tom uzavřeli jsme dohodnutí s dříve již jmenovanými
firmami s První českomoravskou továrnou na stroje.
Praha
13
article
Fr. Ringhoffrem a Škodovými závody a sice na dopu
20 roků, počínaje 1. lednem 1905. Zpráva tato schvá-
lena bez debaty jednohlasně, čímž valná hromada
ukončena. — Tím stává se tedy kartel strojíren i for-
málně platným. Není úplným a budoucno ukáže, by-
ly-li správny názory, které poukazovaly na stinné
stránky ujednání, či potvrdí-li se optimism, vanouc
zprávou uvedenou. Naše stanovisko je známo: nestáli
jsme zásadně proti kartelu, který by usiloval o nutnou
specialisaci a posílení strojnického průmyslu, který
tolik utrpěl nepřízní posledních let, ale nemohli jsme
se a nemůžeme nadchnouti pro sdružení, provedené
pod vedením mužů železářského kartelu, pro sdružení
jehož účelem jest usnadniti sanaci Škodových závodů,
které dnes de facto náležejí skupině spekulantů žele-
zářských. Aby nám bylo rozuměno: víme, že moderní
snahy organisační, podnikatelské, dělnické, jsou zna-
mením doby, nutným důsledkem daného vývoje ho-
spodářského. Bojovati proti nim vůbec a vždy, z
každou cenu, bylo by bláhovo a nesprávno. Ale i při
tomlo stanovisku nelze klidně přihlížeti k tomu, jak
řada spekulantů z professe, zmocnivších se vedení
průmyslu železářského, vyhání a stlačuje kursy že-
lezářské dle svých spekulačních ptánů a jak moci
kartelní zneužívá k obohacování osobnímu. To není
rys vyšších koncepcí průmyslových, o nichž pánově
z kartelu tak rádi mluví! Že tito mužové bursy při-
cházejí nyní „ozdravit“ průmysl strojní — může
při nejmenším vzbuditi vážné pochybnosti o správ-
nosti dané akce strojírenské. Aie, jak řečeno: budouc-
no ukáže, který názor byl správným a doloží, bude-l
skutečně ozdraven průmysl strojnický či jen některý
závod, a zároveň, nenabudou-li vrchu zde ve vedení
živly spekulační.
František
Ringhoffr
Škodův
14
article
Spory o Hibernii. Jak známo, protestovala Dráž-
ďanská banka na poslední valné hromadě Hibernie
proti tomu, že dovoleno hlasovati i novým akcioná-
řům podniku tohoto. V důsledcích tohoto protestu stě-
žovala si uvedená banka, zastupující zájmy pruskéno
fisku, do zápisu usnesení o zvýšení akciového kapitál
u zemského soudu v Bochumu. Stížnost tato byla za-
mítnuta. Věru: pruský fiskus na dráze soudních sporů
štěstí valně nemá!
Pšeniční vývoz Spojených států soveroamerických
bude, jak patrno z dosavadního vývoje jeho, jedním
z nejmenších. Vývoz všenice byl v prvých devíti mě-
sících toholo roku o 10 mill. b. menší vývozu v tomže
období loňském 45 mill. b. proti 55 mill. b.). Tak
co do vývozu mouky možno pozorovati menší vývoz-
nost. V uvedeném období vyvezeno loni 13.5 a leto
5 mill. sudů.
spojený stát
Hibernia
15
article
Známky dohody v zápasu námořních dopravních
společnosti? Psali jsme na tomto místě opětně o bo-
jích cunardské linie s trustovanými dopravními spo-
lečnostmi anglickými a německými. Speciálně tyto
vedly v zápasu proti cunardské linii hlavní slovo
protože vystěhovaleckou politikou uherské vlády, jež
spjata s cunardskou linií zvláštní úmluvou, utr pěly
v prvé řadě. Uherská vláda svádí vystěhovalecký prou
přes Rěku, čímž ovšem hamburské a brémské dopravní
společnosti ztrácejí značně tím více, že téměř veskrze
se dosud uherští vystěhovalci brali přes přístavy se-
verního Německa. Ale přes hlomození zbraněmi jed-
nalo se stále o dohodu. Zaznamenali jsme dosavadní
zprávy o tom. Nejnověji oznamuje „Berl. Tgbl.“
„Cesta generálního ředitele (severoněmeckého Lloydui
Ballina do Londýna má za účel navázati opětně
jednání s cunardskou linií. V minulém témdni měla
se konati porada vůdčích osobností dopravnícn společ-
ností v Kolíně n. R., která ale odložena, prolože se
Ballin rozhodl raditi se s interessenty v Londýně.
Berl
Ballina
Německo
Lloydui Ballina
Londýn
Kolín
16
article
Má se za to, že bude touto poradou siluace aspoň do
té míry vyjasněna, že se jednání o dohodu stalo na-
dějnějším. Hlavním účelem jednání bude úprava do-
pravy v mezipalubí, která je hlavním kamenem úrazu
Možno se naditi, že bude docíleno dohody o sazbách
dopravy v mezipalubí
Klesání cen lihu. Kampaň 1903-4 přinesla prů-
myslu lihovarnickému vysoké ceny. Stoupání toto
nebylo přivoděno momenty výrobními. Výroba byl
normální, ale zásoby z předchozí kampaně byty ne-
patrny, takže zboží nové kampaně úsilně hledáno
a placeno ochotně zvýšenými cenami. Tuto vysokou
úroveň cenovou bylo snadno lze udrželi zdrželivostí
prodejovou. Během léta došlo k opětnému cenovému
vzestupu, protože stálé sucho a horko vzbudilo obavy.
že bude sklizeň malá a že tedy výroba kampaně
1904-5 bude nevalna. Počátkem září dostoupila cena
poholového kontingentního lihu K 54.40 až 54.80.
nejvyššího bodu, ceny, která jest vzácným úkazem
na trhu lihovarnickém. Ale říjen byl již svědkem
oslabení a po zvolném sestupu klesly včera ceny po-
hotového kontingentového lihu na K 49.80 a 50.20.
Jeví se tedy oslabení o K 4.60, ač jsou i dnešní ceny
stále značny a vysoky. Dnešní oslabení podníceno
z Haliče, jejíž sklizeň bramborová byla nad očekávání
dobrá. Také značné nabídky levnějšího lihu uherského
oslabily smýšlení.
Různé zprávy. Hrubé příjmově přebylky akciové
společnosti důlní „Nordstern“ činí za prvá tři čtvrtleií
5,153.099 mk. proti 5,571.890 mk. loni. — Jak s
oznamuje, obírá se ruská vláda úmyslem zvýšiti
dopravní sazby osobní. Zvýšení toto mě býti
provedeno však tím způsobem, aby jím nebyly po-
stiženy chudší třídy. Mají býti totiž zvýšeny sazby
dopravní: prvé třídy asi o 25%, druhé o 302% „ třeli
ne více než o 25 kop. při tratích delších 400 verst.
Halič
17
article
Jak netřeba ani dodávati a jak dostatečně známo, by y
jízdní sázby ruských dráh neobyčejně nízky a budou
i po provedeném zvýšení nižší na př. našich. — o
stavu německého trhu železářského ozna-
muje „R. W. Ztg.: Celkový obraz železářského trhu
stále ještě neuspokojuje, zaměstnanost závodů jest
poměrně menší než loni v tomže obdobl. Nejistota
o budoucnost svazů průmyslu tohoto půsopí tísnivě
na obchod. Všude převládá zdrželivost a nedůvěra.
Svělová sklizeň hedvábí. Die dat Sdružení
lyonských obchodníků s hedvábím činí světová
sklizeň hedvábí r. 19.3 — bez hedvábí zpracovaného
v Číně a Japonsko — 18135.000 kg proti 18.764 00
kg roku 1902 a 19.299.000: 18.472.000 a 18,823.000
kg ve třech předchozích létech. Z celkové sklizně
připadá na
Roční průměr sklizeň
1896/1900 1898/02 1903
západní Evropu. . 5,220.000 5,355.000 4,361.000
Levantu a stř. Asii 1,552.000 1,873.000 2,530.000
vých. Asii (vývoz) . 10,281 000 11,169.000 11,244. 000
Celkem . . . . 17.053 000 18,397.000 18,135 00
Ze západní Evropy připadá na Italii 3,526 000 kg
proti 5.355 000 v průměru let 1898—1902, na Franci
474.000 (614.000) kg. na Rakousko 275.000 (294 000
kg a Španělsko 86.000 (80.000) kg. Na asijském vý
vozu zúčastněny jsou: Čina 6,391.000 (6,861.000) kg.
Japonsko 4,608.000 (4.012.000) a Indie 245.00
(296.000) kg.
Ztg
Čína
Japonsko
Evropa
Asie
Rakousko
Španělsko
Indie
Franek 474.000
kg
18
article
Dohoda rakouského Lloydu s dopravními spo-
lečnostmi dalmatskými. V Terstu podepsána dohoda
dalmatských dopravních společností a Lloydu rakou-
ského. Z dalmatských společností zúčastněny: Společ-
nost dubrovnická, společnosti Rismondova, firma Top-
pich, firma Pio Negri, a konečně společnost zader-
ská. Dle úmluvy podrží Lloyd dosavadní rychlé linie
dopravní a lépe vypraví. Lloyá zavazuje se věnovati
osobní dopravě dalmatské obzvláštní péči, ostatní spo-
tečnosti budou se za to tím úsilněji obírati dopravou
zboží. Dohodou stanoven společný postup a usnadněn
rozvrh subvencí. Doprava bude společně provozována
a to tak, že rozvržena mezi společnosti. Subvence
kterou skytá vláda dalmatským společnostem, bude
dle výkonnosti rozvržena a současně budou se spo-
lečnosti uvedené domáhati zvýšení jejího.
Z pražské plodinové bursy. Poněvadž na úterý
dne 1. listopadu 1904 připadá svátek, bude se konaii
ulavní bursa místo toho dne v pondělí dne 31
t. m. v obvyklých hodinách od 9—11 hod. dopoledne
a od 2—3 hodin odpoledne.
Lloyd
Terst
Rismondov
toppich
Pio Negri
19
article
Zástupce a komisionář v cinině. Vývozní kan-
celář pražské obchodní a živnostenské komory sdělt
na požádání zvlášť zdatného zástupce ve Winnipeku
(Kanada) a jistou vývozní, resp. komistonářskou firmu
pro západní Německo, Švýcarsko, Belgii a Franci
v Germersheimu (Porýnské Falcko).
Dovozní jednatelství v Paříži. Člen výboru rak.-
uher. obchodní komory v Paříži hodlá co nejdříve
ve velkých rozměrech zříditi ústřední dovozné jedna-
telství za účelem zavedení rak, výrobků ne pouze do
Francie, nýbrž i do oněch zámořských zemí, které
obyčejně zvláště ve Francii nakupují. S jednatelstvím
má býti spojena stálá výstava rak.-uher. výrobků, na
niž budou francouzští interessenti vhodným způso-
bem upozorňováni. Bližší zprávy podě vývozní kan-
celář pražské obchodní a živnostenské komory.
Výroční trh na hovězí dobytek v Pacově bude
14. listopadu.
Franek
Kanada
Německo
Švýcarsko
Belgie
Paříž
Francie
Pacov
živnostenský komora
Winnipek
Germershei
20
article
Banky, záložny a spořitelny.
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská bahka pro Čechy a Moravu v Praže,
jakož i její filiálky v Brně, Plzni, Jihlavě, Čes. Budě-
jovicích, Pardubicích, Táboře, Mor. Ostravě a ve Vídn
přijímají pojišťování následujících losů proti kursovní
ztrátě slosováním nejmenší výhrou: Italského čer-
veného kříže a vídeňských komunálních k tahu dne
2. listopadu t. r.; dobrého srdce (Jószív), 4% uher-
ských hypotečních; uherských premiových (celýchi
polovičních) k tahu dne 15. listopadu t. r.: 3% po-
zemkových z roku 1880 k tahu dne 16. listopadu t. r.
státních losů z roku 1864 (celých i polovičních) k tahu
dne 1. prosince, co nejlevněji.
Mor
Čechy
Morava
Brno
Plzeň
Jihlava
Čes . Buda
Pardubice
Tábor
Ostrava
22
article
Pražská bursa.
Pražská bursa.
V Praze, 26. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při udržujících se cenách došlo na dnešní burse
k závěrkám kom. dlužních úpisů české zemské banky
za K 99.75, 4proc. zástavních listů české hyp. banky
za K 100.30, 41/2 proc. zástav. listů Hal. akc. hypo
teční banky za K 101.60 a akcií České banky Union
za K 249.50.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.50, České spol. pro průmysl cukerní 178.—
První českomoravské strojírny 525.— peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Orfciální záznamy znějí
Praha
Hal
Union
Český společenský
23
article
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Zástavní listy české hyp. banky 59%
314e
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
» » » » „ » (v K) 49%
Mel. úpisy » „ » (ve zl.) 4%
» » (v K) 4
Žel.
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. byp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy ,
Zástavní listy I. mor. spořítelny 41/2 0
„ hal. zem. banky 41/29
Kom. dl. úpisy » » . 49%
Železnič. . . » . 4%
Zást. listy Hal, akc. hyp. banky 4 1/2 0
„ „ Rak. uherské banky 49%.
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 490
» 31/2 0
Kom. dl. úp.»
. » » » » » 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 29%
Dubnová »
(ve stř.) 4.290
Květnová . „
(v pap ) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 49%.
„ investiční „ . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . ..
Zal. úv. ústav v Hradcí Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Hal
Daňkův
Rustonův
Rakousko
Zala
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
Hradce Králové
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
24
article
Z Vídně, 26. října.
Z Vídně, 26. října.
kursy.)
Únorová renta . 100. 35
lvovskočernovická 579.—
květnová
99.95
spol. st. dr. rak.-uh. 661 25
99 85
jižní dráha
. 86.25
červenc. »
100.35
štyrsko br. -köfl. . 399 —
říjnová a
119 85
severní dráha . 5600 —
rakouská » zlatá
99.90
rak. severozáp. dr. 427. —
» kor.
118 95
pardubická dráha
uherská » zlat
„ kor.
97 95
polabská dráha
422.—
91.35
česká sev. dráha . 347.50
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher.
40% zást. listy Hyp
1062.—
pražsko duchcov. 205.—
banky král. č.
duchcov.« podmok
31/2% zást. 1. Hyp.
ústecko - tepl. dr.
banky král č.
dunaj. paroplaveb. 868.—
4% kom. dluhop.
rakouský Lloyd . 718.—
Zem banky kr.č.
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák rež. 338.—
Zem. banky kr.ě.
rak. zbrojovka . 528.—
Rudolfova hut
státní losy 1860
alpská montan. sp. 487.50
po 500 zl..
rým.-muráň. spol. 529 25
po 100 zl.
Poldina huť . . 438.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 2446.—
losy úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
česká montan. sp. 1415.—
Daněk
370.—
tisské losy . ..
západočeská uhl. 211.75
turecké losy
severočeská ubl.
rak.ub. banka.
mostecká uhl. sp. 655.—
rak. úvěrní ústav
b. anglo-rakouská
vídeň. stavební sp. 161 —
701.—
vídeňská unionka
Schodnica
haličsko-karpatské 1122 —
b. pro země rak.
peštská vagonka . 641.—
uh. úvěrní banka
devisa německá . 117.62
bank. jednota .
pařížská . 95.25
r. úst. pro úv. poz
Česká průmyslová
curyšská . 95.05
412.—
» londýnská 239.12
banka. . ..
roln. úvěr. banka
376.—
dvacetifrank . . 19.06
česká b. Union . 249 25 marka papírová . 117.62
Živnost. banka . —.— rubl
» . 253.50
doktor
Lloyd
Poldin
Vídeň
Rudolfov
ústav b
úvěrní banka
239.12 banka
Daněk 370
český b
25
article
Eskoniní sazby 31/2—33/4 procenla.
Po velice pevném průběhu na neodpovidající zá-
znamy zahraničné smýšlení poněkud ochablo. Doda-
tečná bursa: kreditky 673.75, státní dráha 660.755.
z. Z Vídně, 26. října. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Rekonstrukce kabinetu posuzo-
vána byla na celé čáře jako fakt, od něhož dá se
naditi zlepšení parlamentní situace, t. j. obnova jeho
Hned z počátku obchodu byly podnikány koupě
v hlavních papírech, které proti včerejšku podražily
v popředl zájmu nalezaly se papíry dop avní, o kte-
rých — jak jsme konstatovali již v odpoledníku —
šířeny bezpodstatné zprávy o postátnění. V první
řadě kupovány akcie státní dráhy, kromě nich pak
obě severozápadní, akcie dráhy severní a také du-
najskoparoplavební. Později však, když oznámeno
z Prahy, že mezi drem. Körbrem a českými
poslanci nestala se vůbec žádná úmluva, ještě méně
pak o postátnění soukromých drah, nabyly převahu
prodeje. Způsobeny byly také neuspokojivými zá-
znamy zahraničních burs a tak polední zisk čá-
stečně ztracen. Celkový resultát však přes to proti
včerejšku byl positivní. Rakouské kreditky zachovaly
si reprisu. Akcie státní dráhy, jižní, severní a du-
najskoparoplavební zdražily čáslečně. Akcie pražské
železářské a české báňské stouply. Petrolejovým
hodnotám přiskočilo. Na trhu ukládacím smýšlení
příznivě. Devisy a valuty zůstaly na kursech vyš-
ších. Na eskomptním trhu stav peněz 31/14—31/20%.
x. Z Vídně, 26. října. (Tellgrm »Nár. Listů«.)
Doda
Vídeň
Praha
26
article
Večerní bursa. Kreditky 674.25, po —.—
uberské kreditky 785.—, anglobanka 283.—, bankovní
jednota 548.—, unionka 544.—, länderbanka 453.50.
státní dr. 660.50, —.—, jižní dráha 86.25, polab. dr.
423.—, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákové
338.50, rýmavsko-muráňské 530.50, alpinky 488 25
květnová renta 99.95, uherská korunová 97 95
turecké losy 131.75, marky za hotové 117.60, ultimo
—.—. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 26. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Vídeň
27
article
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198.45
198 65, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek a
kr. lh. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo n
delší lhůty 117 60, 117.85. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239.15, 239.40, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.22 1/2,
95.35, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.25, 95.35, Paříž delší lh.
.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.071/2, 95.20, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.071/, 95.20, na delší lhůty —.—
Z Petrohradu, 26. října. (Zpráva Živnost. banky.)
Diskontní 392. Ruská banka pro vnější obchod 306
Mezinárodní banka 385. Volžsko kamská banka 878
Baku 484. Mantašev 249.—. Caspienne 5600. Sormovo
193.—. Putilovské železo 128.—. Hartmannské lokomo
tivy 161.—. Petrohradské metallurgircké 146. Baltické
vagonky 1025, Brijanské uhlí 142.50.
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Petrohrada ruský město šek
mezinárodní banka 385
kamský banka
Italia šek
Bak
28
article
Berlínská bursa, 26. října. (Zvl. telef. zpráva
Národ. Listů«.) Na Vídeň stouply kreditky a fran-
couzské hodnoty asi o 1. Také Vídeňská bankovní
jednota a lombardky byly pevné. Vliv včerejšího
klesnutí ruských hodnot na burse pařížské byl para-
lysován na zdejším trhu s ruskými papíry lepšími
zprávami petrohradskými. Hodnoty báňské, zvláště
bochumské, Lauřiny a rýnské ocelářské byly tržními
zpávami stísněny. Hibernia, v nichž jsou obraty
dosud jen ojedinělé, stouply o 5%. Americké papíry
zvláště baltimorské, klesly z počátku o 11/4%, po-
zději se však poněkud zotavily. Také jinak byla
bursa většinou pevnější, zvláště Paquet a velké sil-
niční. Soukromý diskont 41/2 0.
První citry znamenaji začáteční, druhé konečné
kursy: Rakonské kreditky 211.80 211.75. Diskonto
191.10, 19112. Německá banka 228.10. 228 25, Ob-
chodní společnost 160.90, 161.50, Drážďanská banka
153.50, 154 —, Bochumské ocelárny 214.—, 214 25,
Lauřina huť 251 50 251 62, Dortmund. Union lit. C.
—.—, 82.50, Harpenská uhl. spol. 215 25, 215.50,
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 441 75, —.—.
Severoněmecký Lloyd 107 —, 107.25, Packet 122 —
123.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127.—,
127. 25.
Z kasovních papírů: Concordia 301.50, Esch-
weilské 249 25, Geisweidské 150 —, Hochdahl
118.—, Katovické 203 75, Wilhelm 250.10, Phönik
160 30, Rh. Stahl 184 90, Schalker Gr. 545.25,
Westfalia 180 25, Orenstein 163 90. Rh. Metali
62 25, Hasper 191 75, Donnersmark 271.—, Huld-
schinský 127.—, Vulcan 286.50, Bismark 285.—
Caro —.—, Hoesch 221.—, Georg Marie 110 90,
Königsb. 153.—, Nordstern 288.—
Z Borlina, 26. října. (0 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 211.75, slátní dráha 141 75, lombardy 17. 75.
Lauřin
Lloyd 107
Esch
Wilhelm 250.10
Stahl
Cara
Georg
Marie
Vídeň
Ob
251
Dortmund
Kanada
katovický
Vulcan
Hibernia
160.90
drážďanský banka
Schalker Gr . 545.25
Packet 122
Hochdahl 118
75
Phönik 160 30
Westfalia 180 25
Orenstein 163 90
Donnersmark 271
Hulda
Bismark 285
Nordstern 288
29
article
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 26. října. (C.-B.) Kreditky 211.75,
státní dráha 141 75, jižní dráha 17.75, diskonto, 191. —
německá banka 228 90, obchodní b. 161.440, dráž-
danská b. 154 —, darmštadtská banka 140.90. ná-
rodní banka 128.60, dráha Henri 108 40, Transvaal
—.—, Kanada 166.40, Gotthard —.—, Lloyd 107 25,
Packet 122.25. — Za hotové: Lauřina buť 251 60,
dortmundské —.—, bochumské 214.10, gelsenl. ir-
chenské 227 75, Hibernia —.—, harpenske 215.40,
Consolidace —. —. Smnýšlení dosti pevné.
Z Frankfurtu, 26. října. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 211.60, akcie společnosti státní dráhy
141.70, lombardy 17.75, papírová renta 100.50, stří-
brná ranta 100.30, zlatá renta 101.75, uherská zlatá
renta 100.05, uh. korunova renta 97 90, 49% rak.
korun. renta 100.—. Smýšlení klidné.
Z Frankřurtu, 26. října. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 211.30, státní dráha 141.70, lombardy 17.70.
Z Paříže, 25. října. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 97.95, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé.
Z Paříže, 26. října. (Telegr. zavěrečné kursy.)
Bproc. umořitelna renta —.—, Sproc renta 97.92,
3aproc. renta —.—, italská renta 103.90, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1325, státní dráha 714.—,
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.101/2. rakou-
ská zlatá renta 101.—, uherská zlatá renta 101. 45,
otomanská banka 590 —, tabáková režie 362 —, tu-
recké losy 127.50. Smýšlení chabé.
Henri 108
Gotthard
Berlín
Transvaal
Kanada
Frankfurt
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia
Lloyd 107 25
Packet 122.25
39
article
100 40
102.—
100 50
102. 40
99.70
99.80
99.75
102 50
99 70
100.50
100.90
94. 25
100.80
94.90
100.80
82.95
100.55
100 55
100.15
100.10
120.05
100.10
91.55
249. 75
414.—
550 —
380.—
572.-
47
article
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 26. října.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice
česká 1904 79 -83 kilogramů K 10 85, 11 25, uherská
— kg —.—, —.—, moravská —, 0. —, 0. —, rakouská
jakosť — kg —.—, —.—, vadné jakosti 10 20. 1 30,
nová česka —.— kg —.—. —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 —
až — kg 0 —. 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.05 až
830, moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9 25. 9.40, první jakosti
8.80. 9 —, střední 8 55, 8.60, merkantilní 8.35, 8 45,
ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 7 25, 7 30, prima 1903 7.15, 7.20, merkantilní
705, 710, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 — 0.—
kukuřice uher. 1903 8.25, 8.30, cizozem. 7.85 7 95.
cinquant. 1903 K 9 25. 9.35, vikev česká 9. 50, 9.75.
baličská 9 25, 9.50, uher. K 0.—, 0.—, pohanka
0.—, 0.—, prnso 0.—. 0.—.
kg
48
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo: pše-
ničná mouka č. O K 34.—, 35.—. č. 1 33.—, 34.—.
č. 2 32 —, 33.—, č. 3 30.75, 31 75, č. 4 29.—, 30.—
č. 5 27.50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24.—
č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. fl.
22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15..50, 16.50,
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 40. hrubé 13 —.
13.40 otruby žitné 13.—, 13.40, krupice 35 —, 36.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50 čís. 2/0 36.——, 37.50,
čís. U 35.—, 36 50, čís 1 33.—, 34.50, čís. 2 32.—,
33 50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30 50. čís. 5
29.—, 29.50, zlom 20.—, 21.50.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení
0 —, 0.—, čočka 1904 17..50, 24..—.
Semena. Ceny za 50 kg. : mák modrý česk ý 29 —.
30.—, modrý ruský 27 50, 28 50, kmín český 23 50,
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 48. —, 63 —.
žervený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—-
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus
31 75
28 50
Viktoria
kg
K 34
otruby žitná 13
32
50
50
article
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 480, 5.—, nelisované 4 80, 5.—, cizí 0.—.
0.—, sláma cepy mlácená 2. 10, 2 20), ke krmení 1.30,
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizi 0.—, 0.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
—.—. —.—, merkantilní 9.—, 9 25, bosenské 110/120
10.50, 11.25, 95/100 15.50, 16.—, 50/85 24.50, 24.50,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višné —.
—.—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 38.—, kří-
žaly —.—, —.—.
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3 75,
4.—, k jídlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ub.
—.—, 1ů1 —.—. —. —.
73 50, 74.50, sadlo amer.
Obilí.
T. Z Vídně, 26. října. (Telef. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Zprávy ze zahraničných
burs byly vesměs chaby. Tady však došla ozvěny
klidná nálada terminového trhu peštského. Nebot
jen s tamějším trhem je zdejší ve styku tak blí-
zkém, že smýšlení jedné bursy přenáší se na bursu
druhou. Tady smýšlení upevnilo se potud, že přes
velkou zdrželivost konsumu a též obchodníků pše-
nice a žito neklesaly dále. Obchod s ječmenem nebyl
téměř žádný. V pícninách kukuřice odčinila ztráty.
utrpěně počátkem tohoto týdne, poněvadž kvalita-
tivní výsledky uherské sklizně kukuřice neuspoko-
jily. V ovsu smýšlení klidné, ceny pevny. V mouč-
ných výrobcích následkem špatného odbytu mouky
hromadily se zásoby, jakkoliv uherské mlýny již
omezily svou výrobu. Přes to však, jelikož již po-
čátkem týdne zlevnily ceny mouky o 20 h, zname-
nány dnes ceny nezměněny.
Vídeň
kg
kg : Švestka
51
article
Znamenaly: Pšenice tísská nová 10.70, 11.20,
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.25, 10.60, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.20, 10 50,
rumunská 10.35, 10.70. Žito slovácké nové 7.90,
8.25, z okolí Pešti nové 795, 8.10, z jižní dráhy
nové 7.70, 7.95, dolno-rakouské 7.85, 7.95, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 8. 40, 9.50, slovácký
0.—, 0.—, z Moravského pole 0.—, 0.—, severo-
uherský 8.30, 9.35, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—
pro pivovary O—, 0.—, ke krmení 7.20, 7.75.
Kukuřice uherská 7.75, 7.90, cinqoantinská 8.25,
875. Oves uherský špatnější 7 15, 7.30, prostřední
7.35, 8.05, prima 0.—, 0.—, český a moravský 0.—,
0.—. Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —.—.
Z Vídně, 26. října. (Telgr.) Pšenice tisská 10.70,
11.20, pšenice banátská 10 55, 10.90, pšenice slo-
vácká 10.25, 10.60, smýšlení klidné. Žito slovácké
7.90, 8.05, peštské 7.95, 810, smýšlení upevněné.
Ječmen moravský 8.80, 9.50, smýšlení chabé. —
Kukuřice uherská 775, 7.90, cinquant. 8.25, 8.75,
smýšlení pevné. Oves uherský, střední 7.25, 7 45,
prima 7.35, 7.65, rychlik —, —, smýšlení pevné.
Repka pohotová 11.75, 12 25, smýšlení bez obch.
Počasí zamračené.
Z Vídně, 26. října. (Moučné výrobky.)
Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16.50—16.80, č.3
K 14.90—15.20. č. 5 K 12.60 až 13.40, č. 7 K 11.4
až 12.40, ke krmení K 6.80 až 7.30. Vídeňská žitna
Ječmen
Řepka
Pešť
Vídeň
slovácký
10.60