1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v ponděli 21. dubna 1913.
Praha
4
article
Narannía večerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
na měsie.
na čtvrt lieta
. 6K —
s dvaji donáškou,
na měste. . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K el2k
ve filiálkách:
na měslo. .. 9 K 3o
na měsle. . . . . .s
na čevrt ista . . . . 9 K e0
a dvojí zásilkou
na měsíe.
rista: . . k
Praha
5
article
Večern
Večern
dání
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . za sh
vačerni
za dh
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 10h
večerní
. . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotové napřad-
Předplacení a inserty přijimá
admmnistrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a sxpsdlee
„Národních Listů“
Rukopisy se novracejí.
7
article
Nová válka na Balkáně
Nová válka na Balkáně
Mezi spojenci. — Bulharsko je odhodláno
uzavříti pro sebe mír s Tureckem.
M. Z Kolína n. R., 21. dubna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle sofijského telegramu „Köln.
Ztgu.“ vzbudila tam velkou sensaci pověst
že soustřeďují značné síly vojska Srbovév
Kepryly-Bitolji a Řekové u Soluna. Minister-
ská rada bulharská prý se usnesla, rozhod-
ne-li se Turecko zásadně pro žádanou úpravu
hranic a válečnou náhradu, jakož i pro úplné
odzbrojení, že dá Bulharsko generálem Savo-
vem podepsati preliminář míru. Kdyby spo-
jenci tak učíníti váhali, je Bulharsko odhodlá-
no uzavříti samo mír s Tureckem, ježto by
pak nuceno bylo učiniti náležitá opatřen
proti možným událostem v Makedonii.
Spor rumunsko-bulharský.
M. Z Kolína n. R., 21. dubna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Sofijská depeše oznamuje: Přibyla
sem deputace z Dersteru (Silistrie). Hodlá tu
vydati provolání k bulharskému národu, aby
se vzepřel proti postoupení Dersteru Ru-
munsku.
Köln
Řek
Přibyl
Balkán
Bulharsko
Turecko
Kolín
Sava
Makedonie
Silistrie
Soluna
Derster
8
article
V Cařihradě-
Stíhaní sběhové.
V Cařihradě-
Stíhaní sběhové.
Z Caříhradu, 20. dubna. (K. k.) Vojenský
soud vydal zatykač na setníka Hadží Aliho,
který jako domnělý parlamentář u Bachčikeje
přešel k armádě bulharské, jakož i na lodního
inženýra Leftheriho (Řeka), jenž s torpedo-
borce „Garhissar“ sběhl do Řecka.
žádost za autonomii Kurdistanu.
Z Cařihradu, 20. dubna. (K. k.) Jakse
proslýchá, usnesla se vláda vypověděti členy
kurdského výboru, jenž usiluje o autonomi
Kurdistanu. Memorandum, odevzdané velko-
vezirátu v příčině Kurdistanu, sepsal kurdský
náčelník Abdur Rezak Bederhan, bývalý ob-
řadník dřívějšího sultána. Abdur Rezak zdržu-
je prý se nyní ve vilajetu vanském.
Ali
Řek
Abdur Rezak Bederhan
Abdur
Cařihrad
Řecko
Leftheri
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Konference u hraběte Berchtolda.
Z Vídně, 21. dubna. (K. k.) Předseda
uherského ministerstva dr. šl. Lukacs odebral
se dopoledné do ministerstva záležitostí za-
hraničních, kdež se konala Ronference, které
se zúčastnili ministr zahraničních záležitostí
hr. Berchtold, předsedové ministerstva
šl. Lukacs a hr. Stürgkh, ministr vojen-
ství ryt. Krobatin a společný ministrfi-
nancí ryt. Bilinski.
Uherský poslanec dr. Zsivko.
Z Peští, 20. dubna. (K. k.) Poslanec, nále
žející národní straně práce, dr. Zsivko Bog-
dan, dnes ráno v 60. roce věku zemřel.
Berchtold
Lukacs
Stürgkh
Bilinský
doktor
Zsivko
Zsivko Bog
Vídeň
Pešť
11
article
Z Říma, 21. dubna. (K. k.) O zdravotním
stavu papežově byla dnes o 8. hod. ráno vy-
dána tato lékařská zpráva: Stav Svatého Otee
se trvale zlepšuje a blíží se k uzdra-
vení. Proto nebudou vydávány už žádné
zprávy. Podepsáni dr. Marchiafava, dr. Amici
Boje v Tunissku.
Z Říma, 20. dubna. (K. k.) „Agence Ste-
jani“ sděluje z Benghazi ze dneška: Protože
vzhledem na klidnější moře bylo možno
urychliti vylodění vojska, vydal se generál
Tassoni včera ráno se silným vojenským od-
dílem na pochod proti Mergu. Když rychle
přemohl nepřátelský odpor, podařilo se mu
9. hod. večer zmocniti se Mergu.
Kardinál Ferrata.
Z Říma, 20. dubna. (K. k.) Kardinál Fer-
rata, papežský legát pro eucharistický sjezd
odebral se do Syrakus, odkudž odpluje n
Maltu.
doktor
Marchiafava
Amica
Tassoni
Řím
Fery
Syrakusy
Malta
stav svatý Otee
12
article
Napětí mezi Francií a Německem.
M. Z Kolína n. R., 21. dubna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) „Kóln. Ztg.“ obdržela z Petrohradu
telegram, ve kterém se praví: Zavítavší
sem politický redaktor pařížského deníku
„Temps“ prohlásil v rozmluvě s redaktore
„Birževých Vědomosti“, že se napěti mez
Francií a Německem nadmíru vážně přiostři-
lo. Věčné hrozby obrněnou pěstí Německ
staly se prý už nesnesitelnými. Francouzové
jsou prý jisti, že budou při srážce s Něme-
ckem podporování Anglií. Navzdor tomute
válečnému nebezpečí na Rýně byly prý úřad-
ní kruhy francouzské ochotny, podporovat
společně s Anglií Rusko v balkánském kon-
fliktu až do krajnosti.
Kóln
Birževý
Francouz
Francie
Německo
Kolín
Petrohrad
Anglie
Rýn
Rusko
Německ
13
article
Francouzský ministerský předseda promluvil
Z Paříže, 20. dubna. (K. k.) Na výroční
dobročinné slavnosti učitelského sdružen
pronesl předseda ministerstva Bartho
řeč, ve které mimo jiné pravil: Nesprávně
posuzují Francii a zneuznávají zemi, kdožji
vyličují, jakoby byla schopna nevím jakého
chauvinistického útoku. Veřejné mínění
francouzský tisk za rozhodujících a obtížných
okolností svorně ukázaly, jak dovedou zacho-
vati chladnou krev a cit své důstojnosti. Je
nutno hlasitě říci, že dávajíce takové příkla-
dy náležíme k těm, kteří nemusí od nikoho
přijímati poučení. (Pochvala.) Příliš často uká-
zal se chauvinismus, jaký nám nyní neprá-
vem vytýkají na druhé straně hranic. Francie
je oddána míru, avšak chce jenom mír při za-
chování švé důstojnosti, svých zájmů a svých
práv a nikoli při zřeknutí se svých vzpomí-
nek své minulosti a svého civilisačního po-
slání. Právě viděl jsem s hlubokým pohnutím
jak na počátku této slavnosti se sklonili gym-
nasté před naším praporem. (Pochvala.) Nen
zde nikoho, kdo by se nebyl sklonil, kdo by
nebyl povstal a pozdravil trikoloru, která je
věnčena slávyplnými vzpomínkami na minu-
lost a zářivými nadějemi v budoucnost
(Dlouhotrvající pochvala.)
Paříž
Francie
14
title
Ustavující valná schůze
15
article
Technického odboru národní strany
svobodomyslné, sekce vysokoškolské.
Technického odboru národní strany
svobodomyslné, sekce vysokoškolské.
(Pokračování.)
Po poslanci p. dru. K. Kramářovi „O úko
lech technického odboru v rámci působnosti ná-
rodní strany svobodomyslné“ promluvil dále
dv. rada posl. prof. Hráský:
Vzácné shromáždění! Vážení kolegovél Politi
cká organisace českých techniků nemá původ svů:
v agitaci politicko-strannické, snad aby čeští tech
nikové pro nár, stranu svobodomyslnou získáni byli
nýbrž— původ její vychází z vlastního poznání, jež
v řadách technických čím dále tím více se prohlu-
buje, že vedle sdružení ryze odborných, stavov-
ských jest třeba českým technikům organisac
politické, jež by je přímo pojila k ži-
votu politickému. (Výborně!)
K poznání tomu dospěli jsme my technikové
po mnohých trpkých zkušenostech. (Souhlas.) Uply-
nulé padesátiletí doby ústavní v Rakousku, doby
silných příbojů politických, časově kryje se sice
dobou netušeného rozmachu praxe a vědy tech-
nické v celém světě i v tomto státě — avšak vlny
příbojů politických přenášely se přes nejspravedli
vější a etické požádavky techniků, je mořily
ničily nejen na škodu stavu technického, nýbrž ku
škodě obecné. [Výborně!)
Doba ústavní znamená v Rakousku zkompliko-
vání správy veřejné, při čemž technikové nejhůře
pochodili, ztrativše ve správě státní i onu samo-
statnost úřadní a výkonnou, kterouž jim i dob
předústavní přiznávala; přicházelí čím dále tím více
v područí ve správě i v celém životě veřejném
školství technické zanedbáváno, i to, co techniko i
jest ideově nejvlastnější, to, co rázovitě označuje
jeho akademické vzdělání, pojmenování „inženýr“
„architekt“, i to vydaly neprozíravé správy státn
ku volné disposici.
K Kramář
profesor
Hráská
Rakousko
technický odbor národní strana
16
article
Za padesátileté doby ústavní v Rakousku poko-
ření techniků se pohříchu vžilo a to jak ve správě
státní, tak i autonomni. (Souhlas.)
Milliardové podniky technické byly sice tech-
níky a za jich odpovědnosti vytvořeny, vrchní sprá-
va jich zůstává však doménou netechníků. Provo-
zovací výsledky jsou ovšem dle toho — jsou n
obecnou škodu.
Na jedné straně vytvořily vlády rakousk
správního technika s universalním vzděláním od-
borným jako pomocného orgánu úředníka juristy —
na druhé straně vytvořily technika jen o specielném
odborném vzdělání, s jednou státní zkouškou, i řadi
ho do nižší ještě kategorie služební. Táži se, bylo
by to možno u studia právnického? V tom jsou zá-
sadní pochybení. Tak jako nemůže jednotlivec ob-
sáhnouti všechny obory technické vědy a praxe, tak
pochybeno jest bez široké základny všeobecnéh
technického vzdělání specialisovati.
Rakousko
Provo
17
article
Jak bagatelisuje státní správa rakouská stav
civilně-technícký, toho nejlepšími důkazy jsou jak
rozhození oprávněnosti stavitelské i na osobnost
nejrůznější kvalifikace, tak již půlstoletí trvající
zatímní nařízení, jimiž oprávněnost civilně-techni-
cká stanovena jest. Správa státní však sama v důle-
žitých ustanoveních jich nedbá, nepřijímajíc po
smyslu jich úř. opr. civ. techniky pro přechodní
služby státní na smlouvu, nýbrž volí k tomu inžený-
ry, absolventy, jimž tím existenční vývoj jen ztěžuje
aneb ve svých kancelářích opatřuje ony výkony, jei
by příslušely civ. technikům, svými orgány. Nej.
bizarrnější ilustrací a pokoření techniků správou
státní jest přijímání jich za kresliče do státníc
kanceláří stavebních a správa státní ponechává tech.
niky se dvěma státními zkouškami i po pět let
takovém nedůstojném zaměstnání. To týká se ovšem
jen techníků českých, u německých by si to vláda
nedovolila. (Výborněl)
Namítne-li se: to jsou zjevy z nadprodukce
nezaměstnanosti pochodíci, pak táží se, proč dává
správa státní — ministerstvo orby — ve své vlastní
režii prováděti t. zv. hrazební, vlastně regulační
a meliorační práce do millionů korun nákladů jdou-
cí stavebně nekvalifikovanými silami, lesníky?
18
article
Jak čelí vláda nezaměstnanosti techniků, jest
nejlépe z toho patrno — ač má zbytek 92 mill. ko-
run zákonně povolených úvěrů pro vodní dráhyk
disposici, ač je po smyslu zákona i dle dosavadn
praxe může rozvrhnoutí dle svého uznání — že
vyvolává stagnaci v pracích těchto v Čechách, ná
sledkem čehož podnikatelstva, jich inženýři, zří-
zenci, dělnictvo, jich drahé inventáře jsou bez za-
městnání.
Nezaměstnanost v podnikání technickém jes
identická s hospodářským úpadkem státu, jenž ne-
dá se odčiniti domnělou prestiží velmocenskou
(Výborně!) Nezaměstnanost techniků u nás jest tín
krutější, že vlády rakouské nadržujíce německé
obstrukci na sněmu zemském, pracují k úpadku ho-
spodářství zemského.
Pokořením svým ve správě státní i v životě ve
řejném jsou technikové i sami dosti vinní — často
neváží si odborné pospolitosti, zejména však vyhý
bají se činnosti veřejné, činnosti politické i ve svých
nejvlastnějších oborech, sami přenechávají vedení
jiným, netechnikům. (Výborně!)
A přece zkušenost nás poučuje, jestliže kdy
něco ku prospěchu stavu technického v Rakousku
se stalo, nerozhodovaly o tom přímo důvody věcné
pamětní spisy, petice a slyšení u ministrů, nýbrž
střetnutí se událostí a příčin politických. Na př
Český polytechnický ústav zemský byl za německo
většiny sněmovní proto zřízen, aby — dle referent
— české velikášství bylo přivedeno ad absurdum
a nikoliv, aby zjednáno bylo semeniště pro českou
vědu technickou.
Čechy
Rakousko
Český polytechnický ústav
19
article
Brněnská technika česká, fakulta zemědělská
investice vodocestné, regulační, železniční, zřízen
ministerstva železnic, ministerstva veřejných prací
sestátnění železnic a m. j. nebyly ve skutek uve-
deny pro naléhavost potřeby, nýbrž z důvodů po-
litických a tak tomu bude i na dále: o velikých
technických úkolech státu i zemí budou rozhodovati
motivy politické, právě tak jako o sociálním posta-
vení technika nebude rozhodovati jen akademické
vzdělání, nýbrž i jeho politická schopnost, jaké do-
vede si uhájiti či vydobýti místo ve víru sociálně-
politického života, aby byl platným a hledaným či-
nitelem jeho.
Promiňte, že tak méně důstojný příklad volím
ale jest přiléhavý. Když se ve sdružení techníků
na radě říšské představoval první ministr veř. prae
Dr. Gessmann, pravil: „Já nejsem technikem, já ne-
jsem však také juristou, já se vám nepředstavují
též jako doktor filosofie, nýbrž jako osobnost poli-
tická a jako taková budu hájit zájem techniků
nové funkci své.“ Ovšem, že na to hájení zcela
zapomněl. (Veselost.)
My v politické organisaci techniků nechcem
hlásat úklad a boj vůči jiným stavům, nýbrž chce-
me hájiti naše dobré právo a vykonávati politi-
ckou práci ku zajištění a povznesení nerušenéh
vývoje a činnosti technické v zájmu obecném. (Vy
borněl)
Gessmann
20
article
Bez neustálého zvelebování práce technické ne
obejde se ani správa veřejná, ani jakékoliv podni
kání výrobní, společenské či soukromé, zaměstnáva
tel či zaměstnanec vývoj technický jest vzpružinou
novodobého způsobu života a vzdělanosti lidské
pročež i pro politickou práci techníků musí býti vy
hrazeno i přední místo ve straně, hlásající a pro-
vozující positivnou politickou práci vůbec. (Výbor-
ně! Potlesk.)
My nemůžeme splynouti s oněmi politickým
proudy, jež práci technika, intelligenta neuzná
vají, my nemůžeme se pojiti k politickým snahám
hlásajícím negaci neb abstrakci. (Výborněl)
Politické práce v zájmu technickém jest tal
mnoho třeba, že je žádoueno, by všichni jí poroz-
uměli, by přiložili ruce k dílu a hlasem svým při-
spěli ke zdůraznění našich požadavků. (Výborněl
Politická práce v síních zákonodárných mus
míti svou vnější resonanci, svůj ohlas v tisících zá-
jemcích — má-li míti žádoucího výsledku.
Jest v tom rozdíl, usiluje-li o technický zájem
poslanec jednotlivý, sám, aneb může-li prohlásiti
že jedná jménem politického sdružení techniků —
avšak rozdíl ten jest ještě vydatnější, když míste
jednotlivého poslance nastoupí významný politický
klub a věc techníků prohlásí za svou. (Výborněl)
V parlamentech hlasy rozhodují
To v lidovém parlamentu pociťovali poslane
technikové a sestoupili se ve volné sdružení — jest
nás však málo a jednati můžeme jen o ryze tech
nických, všeobecných otázkách bez přídechu ná-
rodnostního, i nemůžeme se krýti závazností svýel
klubů politických. Záleží na dobré vůli vlády účast-
niti se a dbáti jednání těch či nikoliv
Z důležitých otázek zájmů technických
tknoucích, jež by měly býti na radě říšské projsd-
návány, uvedme sin .
Výborněl
21
article
1. Reforma správy státní vůbe
Dude to lěžký boj o osamostatnění správy slaveb-
ní o soustředění technických agend — a dlouh
ještě k jednáním těm nedojde, aě již nyní proti tomu
jest v kruzích interesovaných odpor
2. Reorganisace státní správy že-
lezniční. Té vyhýbá se nynější vláda, pone-
chává ji až pro nějakou příští vládu parlamentárni
— zatím však utužuje centralisaci, germanisací
područí techniků.
Jest sice pravda, že alespoň v předpokojí mi-
nistra železnic, doktora Forstra sedí praesidiu při
dělený vrchní inženýr. Nebude-li však v kruzích
politických více porozumění pro zájmy technické
a nebudou-li technikové sami více dbáti činnosti
politické, pak sotva se dočkáme, aby technikdo
salonů ministra železnic se přesídlil.
3. Snad již v květnu počne projednávati výbor
kompotenční nová přidělení některých odborů
minísterstvech
Přidělení vodocestné agendy k mini-
sterstvu veřejných prací, což pro racionálné řešen
vodních úprav má velký význam. Při té příležilosti
projednány budou též návrhy, aby technicke
meliorace, opatření krajin vodou
hrazení bystřin vyloučeny byly z mi-
nisterstva orby a přiděleny byly k min. veřej-
ných prací, kde spojeny byvše s přiléhajícími obo-
ry vodního hospodářství, tvořily by sekci kulturně-
inženýrskou. Jest již na čase, když správa státni
před více než 20 lety na vys. školách technických
založila odbor kulturně inženýrský, před 6 lety
odbor zemědělský. by absolventy, mající průkaz
Forstra
22
article
druhé státní zkoušce jako průpravy pro státní
službu, ze služby státní nevylučovála. U minister-
stva Veřej. prací hájiti musíme setrvání školství
montanistického, setrvání odboru pro zvelebování
živností i školství živnostenského, setrvání úřadu
patentního i jeho reformu na urychlení projedná-
vání patentů. Vymanění triangulačního úřadu z po-
dručí minísterstva financí a přidělení k min. veřej
prací.
Jak důležítou posicí pro nás jest ministerstvo
veřejných prací, tak jeví se pro nás posice mini-
sterstva orby v dosavadním uspořádání o význa-
mu dosti pochybném. Novodobý pokrok zeměděl-
ství nezakládá se jen na empírické práci zeměděl-
cově, nýbrž na vývoji věd přírodních, zejména na
vývoji technickém — o tom však v sestavení mini-
sterstva orby dosud sotva sledu nalézti lze; v mini-
sterstvu orby markantně vystupuje samovláda vyš-
šího úřadnictva německo-národního na úkor če-
ských zájmů zemědělských i technických.
Za celou dobu sněmovní obstrukce německé
zadržuje ministerstvo orby příspěvek státní k meli-
oračním podnikům v Čechách z formálných důvodí
a naším družstvům vodním vznikají tím ceítel í
vydání interkalární; mnohá v podnicích ustala, čími
nezaměstnanost techniků jen vzrůstá.
4. Bude-li polsko-rusínský spor poněkud urov-
nán, dospěje v poslanecké sněmovně k projednání
novella vodocestná, do níž též odpůrná
nám byrokracie německá nasela dračí sémě „kom-
pensací“.
5. Snad ještě v letním zasedání domůžeme s
předložení osnovy zákona o investicích pro
nové železnice lokální i hlavní, však
pochybuji, že bude při tom náležitě dbáno sou-
stavného vybudování železniční sítě v Čechách.
6. Otázka využití sil vodních a otáz-
ka elektrické trakce čím dále tím nalé-
havěji doléhá na zákonné projednání.
Čechy
23
article
7. Není vyloučena možnost, že státní útok na
civilní geometry, jenž počal novellou zá-
kona, jímž usnadněny býti mají změny v pozem-
kové držbě knihovní tím, že kdokoliv může zdělá-
vali dílčí plány — vrálí se z výborů, jimž přikázán
byl, před plenum sněmovny poslanecké i bude
třeba dalšího boje proti této zvůli byrokratismu.
Na veškeré tyto záležitosti přípraviti se jest
a žádoucno se jeví srovnati důvodný maferiál od-
horně i politicky, což jest nejbližším úkoiem orga-
nisace naší.
Avšak nejen tyto a podobné záležitosti, jež
projednávati se budou ve sněmovnách, jsou po-
hnutkou ku politickému sdružení techníků českých.
nýbrž snad ještě více i ony záležitosti, jež spadaií
do přímé kompetence správy, státní a naléhavě
žádají vniterného kontaktu českého světa techni-
ckéholeho zástůpcí politiekými, by soustavněa
v čas čelilo se křívdám. jež náhodně či úmyslné
vzejíti by námí mohly. (Výborněl
To vše však podmiňuje vzájemnou dů-
věru, odstavení zájmů osobních za
zájmy celku, práci a oběť pro stranu
politickou, veřejné hájení jejiho vý-
znamu a dobrovolnou z přesvědčeni
vycházející disciplinu. Jen tak d -
činiti se můžeme úspěchů a jen ty
politiee rozhodují. (Výborně! Všeobecný
pollesk.)
Předseda p. inž. Rotnágl vyslovuje dvor. ra-
dovi prof. Hráskému povděk za jeho řeč, tak jako
přítomní povděční byli posl. dru. Kramářovi za
jeho slova a praví, že jsou nejsrdečněji vděční dv.
radovi prof. Hráskému za všechnu tu práci a obě-
tavou námahu, kterou vykonal v jejich prospěchv
zákonodárném sboru (Všeobecný potlesk a po-
chvala) a že je opravdu šťasten z toho, že pan dv.
rada postavil se jako předseda v čelo Technického
odboru národní strany svobodomyslné. (Výborněl
(Dokončení.)
Potlesk.)
Ing
Rotnágl
profesor
Hráský
Kramář
technický odbor národní strana
24
title
Politická hlídka.
25
article
Zmatky mezí Němci.
Zmatky mezí Němci.
V „Bohemii“ uveřejnil včera posl. Legler člá-
nek o úpravě učitelských platů. Sděliv, že na tisíe
vysloužilých sil učitelských čeká na úpravu učitel-
ských platů, aby s lepšími příjmy odejíti mohli
Němec
Bohemia
27
article
Květinové výzdoby oken a balkonů.
Květinové výzdoby oken a balkonů.
Přes mrazíky, jimiž ohlašovala zima, že se
dosud nevzdala své vlády, upravují se všude
zahrady a párky, aby bylo vše přichystáno pro
sváteční dni jarního slunce. Tento zahradni-
cký ruch nám připomíná, že je na čase, pomý-
šleti na letošní květinovou výzdobu okena
balkonů. Je stále ještě nutno upozorňovati
na význam a potřebu květinové výzdoby na-
šich ulic, neboť nejsme dosud — aspoň velká
většina z nás — takovými estetickými labuž-
níky, aby nám byl pohled na krásu životní ra-
dostí. Ve městě je příliš mnoho jiných radostí.
často ovšem dosti pochybné hodnoty, které
velké většině dávají zapomenouti na svěži
zeleň a pak, přiznejme si to, jsme také trochu
pohodlní k tomu, přibírati si ke svým denním
starostem nové starosti, třeba by nám zabí-
raly jen několik minut denně. K důvodu čistě
estetickému, který mluví pro ozdobování
oken a balkonů květinami, druží se také dů-
vod praktický, neboť zdobíce svá okna, při-
spíváme k okrase naší královské Prahy, kte-
rou vzhledem k žádoucímu přílivu cizinců
chceme míti přece co nejhezčí. A pak ještě
jeden prospěch nám přinese pěstování květin:
prospěch paedagogický. Předejme starosto
květiny svým dětem, lhostejno, zdali hochům
či dívkám. Obojím přinese nemalý užitek, bu-
dou-li míti povinnost, která jistou přesností,
opatrností a vytrvalostí, jichž vyžaduje, při-
spěje značnou měrou k vytvoření přímého,
Praha
28
article
pevného charakteru a dá jim poznati čistou
radost z vykonané práce, kterou vykonají za-
jisté hravě. Snad nic tak jako květiny neod-
měňuje těch několik jim věnovaných chvil.
Zkuste to a uvidíte, jak nesmírnou radost bu-
dou míti vaše děti z každého lístku, z každé-
ho poupěte, které jim vyrostou takřka pod
rukou. Máte-li nějaké obavy vzhledem k ceně
květin nebo výšce oken, nechť děje se péče
dětí o květiny za vašeho dozoru. Ani z ohledů
finančních nelze proti květinové ozdobě ni-
čeho namítati. Mřížka do okna, prkénko a po
případě truhlik na květiny, jednou jsouce po-
řízeny, vytrvají léta a za několik haléřů se-
men dá nám květin do kolika oken. U nás, kde
zpravidla nemáme místa na přezimování kvě-
tin, jsou nejvýhodnější květiny jednoleté. V ob-
chodě je už množství drobných laciných
spisků, příruček pro pěstování květinv
oknech, z nichž každý může se náležitě po-
učiti.
— Hegenbeckova největší lovecká expedice
byla vypravena před lety do Nubie. V jistém
anglickém listě líčil tehdy očitý svědek dopravu
schytaných zvířat do Alexandrie, kde měla býti
zvířata naloděna. Píše: Zdvihá se velké mračno
prachu; je slyšeti divokou směs zvířecích hlasů
bučení skotu, mečení drobného dobytka, houkání
slonů postrach vzbuzující, řev lvů a k tomu ještě
hluk a šum, působený lidmi, křičícími a živě ge-
stikulujícími. Stopadesát Nubičanů, vesměs zku-
šených lovců, provází karavanu. Přes 150 velblou-
dů nese na svých hřbetech různé nářadí, potra-
viny a velké kožené vaky s pitnou vodou pro
lidi i pro zvířata. Pak je viděti 25 oslů a několik
set koz, které dodávají mléko pro mladá zvířata.
Hegenbeckův
Nubičan
Nubie
Alexandrie
29
article
odejmutá matkám; ze 400 ovcí, jež výprava vzala
s sebou, zbylo už jich jen několik, ostatní byly
už cestou sněděny. Zvláštní zájem však vzbuzuji
schytaná zvířata. V čele táhne resignovaně čtrnáct
slonů; následují dva velbloudi s klecemi na zá-
dech a v klecích jsou dva mali nosorožci. Pyšně
kráčí 29 pětrosů, za nimi v silných klecích je do-
pravováno sedm mladých lvů. Pak je tu ještě
11 žiraí. 5 divokých bůvolů, 20 antilop a gazel
4 nubiětí mravenečníci, levharti. 25 hyen. divoké
kočky, opice, orli, supi, 12 klecí drobných ptáků
atd. Všecky tyto klece jsou neseny velbloudy . ..
Na lodi pak, která měla dopraviti do Evropy zvi-
řata, určená pro Berlin. Drážďany, Londýn a Ham-
burk, odehrála se vzrušující scéna. Kdysi ráno
vyšel si jeden z chycených lvů na procházku po
paluběl Zděšení námořníci spěchali k Hagen-
beckovi, spícímu v kajutě. Když přišel nahoru
stáli kapitán s kormidelníkem proti lvu, míříee
na udiveně hledicí šelmu nabitými revolvery. Ha-
genbeck dal přinésti otevřenou klec, zapráska
bičem a lev, trochu si zabručev, vlezl poslušně do
klece. Lovů v Nubii a v Sudanu zúčastnily se di-
voké tlupy Arabů, kteří žirafy, slony a nosorožce
loví dvojsečnými mečíky. Arabští lovci jsou tak
odvážní, že napadají lvice a ulupují jim mláďata.
Jiní lovci lvů opět — jako Zulukafři a Basutové —
používají při lovu žípů. Zcela nazí vniknou až ke
známému jim brlohu lvimu, vyplašenou lvici usmrti
deštěm šipů, mláďata pak vloží do šatu a přinesou
je vůdci výpravy. Hadi, zvláště indičtí, jsou chy-
táni za chladných nocí. Lovci rozdělají velký ohen
a kolem rozprostrou sítě, do nichž pak schytají
hady, přivábené žárem. Nubická Hagenbeckova
výprava stála 200.000 mk.
Hagen
Hagenbeckův
Evropa
Berlín
Drážďany
Londýn
Ham
Súdán
30
article
= Operace proslulého závodního koně. V
pešťských závodních kruzích nemluví se o jiném,
než o operaci, která byla před několika dny pro-
vedena na proslulé čistokrevné anglické klisn
„Landluftu“, majetku knižete Hohenzollerna. O
října minulého roku, kdy naposled zúčastnila se
závodů, postonávala a žádný z přivolaných zvě-
rolékařů nemohl dáti diagnosu. Zvíře rychle
chřadlo, zvláště když poslední dobou odmítalo po-
travu. Před několika dny přišel náhodou k traine-
rovi knížete Hohenzollerna anglický zubní tech-
nik mr. Lyon. Za řeči došlo také na knížecí stáje
a trainer si postěžoval, jakou ztrátu stáje utrpí
zajde-li „Landluft“. Mr. Lyon vyslovil domněnku
že snad trpi zviře zubní chorobou. S velkými ob-
tížemi prohlédl zuby zvířete, ke kterému bylo těž-
ko se přiblížiti a konstafoval, že Landluft má pět
zubů úplně zkažených a dásně zanícené. Žralo-
zvíře oves, zabodával se mu do chorobných dásní
a proto zvíře instinktivně potravu odmítalo. Tech-
nik podle všech pravidel svého umění zvířetí zuby
vyčistil a vyplomboval a druhý den „Landluft
opět po dlouhé době zřala. Cenu zvířete možno
představit dle toho, že mr. Lyon dstal za svou
práci, která trvala tři hodiny, 3000 kor
— List Amosa Komenského v uherském museu
Jak píše „Neues Pester Journal“, získalo uherské
Národní museum do svých sbírek list našeho slav-
ného paedagoga Amosa Komenského. Dopis psán
je r. 1667 v Amsterodamu, je latinský a adres -
ván Komenského uherským přátelám, jež získal
době, kdy působil na koleji v Mokroluzích (1650
Hohenzollern
Komenský
Lyon
Amsterodam
Neue Pester journal
národní muzeum
31
article
Mrs. Evansová zemřela. Z Toulonu, 20. dub-
na. Choť badatele jižního pólu. Evanse, zemřel
na parníku „Otranto“ na zánět slepého střeva
Mrtvola bude převezena do Anglie
Mezínárodní kongres stenografů v Pešt
U příležitosti jubilea 50letého trvání moderní ste-
nografie v Uhrách, bude uspořádán v Pešti ve
dnech od 6.—15. srpna mezinárodní kongres steno-
grafů. Kromě sjezdového jednání je na programu
několik vděčných výletů do Tater, na Blatenské
jezero, dunajská partie a výlet do Segedína a
Kečkemetu. V Pešti a v Segedině bude ve dnech
sjezdových odhaleno bronzové poprsí zakladatele
maďarské stenografie systému Gabelsberger-Mar-
kovits, Ivana Markovitse.
— Kadeřník se vydával za universitního pro-
fesora. V Stolném Bělehradě v Uhrách byl zatčen
podvodný kadeřník Matyáš Erdědy, který vydávaje
se za klužského universitního profesora téhož jmé-
1654).
Evansová
Evans
Gabelsberger
Markovits
Matyáš Erděda
Toulon
Otranto
Anglie
Uhry
Pešť
Tatry
Segedín
Kečkemet
Mar
Stolný Bělehrad
32
article
na, vylákal u různých firem zboží. Na sochaři Juliu
Mauksovi vylákal čtyři sošky v ceně 4000 K.
— Pokladník ruské dráhy prchl. Z Petrohradu,
20. dubna. Chef peněžního oddělení azovsko-don-
ské dráhy Steindlin zpronevěřil ze svěřených pe-
něz čtvrt milionu rublů a prchl v průvodu jisté
kabaretní zpěvačky do ciziny.
= Útulek pro staré herce. Z Říma se píše
„Pester Lloydu“: Dle příkladu Verdiova, jenž za-
ložil v Miláně útulek pro staré operní pěvce a hu-
debníky, hodlají vynikající dramatičtí autoři
impresariové italští zříditi útulek pro herce. Za
sídlo útulku vyhlédnuta je Boloňa, jejíž obec dala
již podniku k disposici značný kus pozemku. Ve
všech italských městech jsou pořádána benefiční
představení ve prospěch sympatického projektu.
Kdy asi u nás bude podobného uspořádáno?
— Dvě děti utonuly. Z Berlina, 21. dubna.
Poblíže Grünau utonuly dvě děti zednického poli-
ra Brucknera.
Mauks
Lloyd
Bruckner
Petrohrad
Řím
Milán
Boloňa
Berlín
33
article
— Vražda ze žárlivosti. Z Mnichova, 21.
dubna. Řezník Hager čekal dnes ráno na svou
milou 21letou sklepníci Stellerovou a probodl ji.
Tolikéž jejího nynějšího milence. U soudu udal, že
tak učinil ze msty
= Poprava automobilových zločinců. Z Pa-
říže, 21. dubna. (K. k.) Dnes ráno byli automo-
biloví zločinci Soudy. Callemin a Monier popra-
veni.
Z Paříže, 21. dubna. (K. k.) Ke dnešní po-
pravě automobilových apačů se oznamuje: Odsou-
zení přijali zprávu, že jejich žádost o milost byla
zamítnuta, zmužile. Poprava byla provedena velice
rychle a trvala 41/2 min. Když tři k smrti odsouzení
lupiči byli probuzeni, aby byli dopraveni na po-
praviště, bylo Dieudonovi sděleno, že dostal mi-
lost. Byl hluboce pohnut, když se dověděl, že mu
byl darován život.
ženitba bývalého portugalského krále. Ze
Sigmaringen, 21. dubna. (K. k.) Princezna
Augusta Viktorie Hohenzollernská zasnoubila sea
bývalým králem Manuelem.
Hager
Callemin
Monier
Augusta
Viktoria
hohenzollernský
Manuel
Mnichov
Paříž
Sigmaringen