Strana 2.

NARODNÍ LISTY-

30. března 1909. Cislo 89

Král Viktor Emannel prý radil, aby králem vy hlášen byl prine Alexandr. Zklamání Srbů. Králevic Jiří minulou středu v 7 hod. večer by v zau aničném ministerstvu, když příšel telegram že ruský car zmocnil Izvolského, aby uzual zábot Bosny a Herceg viny. Králevie Jiří vyslechí depeši zbledl, vstal a beze slova odešel domů. Nazejtří s vzdal trůnu. Totě pravá příčina jeho abdikace a nikoli sm jeho komorníka Kolakoviče po operaci na kýlu. Z článků srbských listů je čísti hrozné zklamání Srbské zklamán vídeňská žurnalistika bude příčítali jak se samo sebou rozumi, za vinu Rusku. Nikoii Srbové mají i v léto těžké chvíli tolik rozvahy, aby uznali, že ani Rusko nemohlo se hnouli, když všecky velmoci ustoupily dvojspolku německých velmocí uznaly jejich převahu. Ani Rusko nemohlo se posla- viti naproti celé Evropě a nemohlo k vůli olázce, která byla za pět měsíců zredukována na čistou theorii mezmárodního práva, riskovati válku s ně- meckými velmocemi, když by nemělo oporu v dru- hých velmocech západních.

»Trgovinski Glasnik« naříká, že velmoci pošla- paly mezinárodní právo a daly blahoslov porušené rovnováze na Balkáně. Tím velmeci přiznaly, že ži- jeme ve věku, kde síla panuje nad právem a podaly se právu silnějšího Německa s Rakousko-Uherskem. Možná, že je dosti blízká doba, kdy velmoci budou chilt přehlédnouti své účty s velmocemi německými, ale my již nebudeme míti důvěry v ně. Naše důvěra v jejich moudrost a spravedlnest byla neomezená. Byli jsme přesvědčeni, že mohou rozhodovati pouse podle právního vědomí, a nikoli z ohledů sobeckých a ze strachu války. Zmýlili jsme se, ale omyl bude nám poučením, jak se chovati v budoucnosti. Nám už nezbývá nic jiného, než důvěra v sebe a boha. My se pro nynějšek podrobíme rozhodnutí velmocí, ale dá bůh, že v budoucnosti dobře zvolíme okamžik apellace proti rozhodnutí velmocí, a tou apellaci budou naše zbraně. (Další zprávy viz na str. 4.)

Kancléř Bülow o balkánské kris (»Angličtí fanatikové«. — Politika škodolibosli. — Německá podpora Rakonska votázee annexe Bosny a Hercegoviny. — Instrukce německému velvyslanci ve Vídni. — »Podpora Rakouska je zájmem německým!« — Svoleni Srbska netteba l) V říšském sněmu německém ujal se včerm slova říšský kaneléř kn. Bülow, jenž především vzpomněl návštěvy anglických královských man- želů v Berlíně, jich uvitání německým lidem a ozvěny, jakou tato návštěva zanechala v An- giii. Usuzuje z toho, že oba národové mají pří- činu závoditi v práci o mír a praví: „Doufám že v dalším nebudou rozhodovati angličt fanatikové, kteři nechtěji viděti společen- ství zájmů anglických a německých. Úmluva o Marokku zabezpečuje Francii v Marokku nikoliv neoprávněný politic ký vliv, Němeeku však volnost v obclhodě a do- pravě. Naše odborné stanovisko v této otázee bylo vždy totéž, jen methodu jsme změnili. Politika škodolibosti dnesjižkniče mu nevede a nikomu jíž neprospívá. Dohoda jest výronem naši jasné politiky. Ve své řeči zabýval se říšský kanoléř dále také legendou, jako by byl z počátku kolísal jaké stanovisko má zaujati

Německo k annexi Bosny a Hercegoviny. Činí podrobné sdělení na základě spisů předčítá instrukci, která byla den pře prohlášením annexe zaslána vele- vyslanci ve Vídni, v niž označuje spole- hlivé stanovisko za samozřejmou loyalitu, jakož i instrukci, zaslanou druhého dne do Londýna. aby bylo zdůrazněno u tamější vlády, že Něme- eko chová síce upřímné sympatie k mladoture- ckému hnutí, ale že by svého spojenee v těžké situaci neopustilo. 13. října zaslal říšský kanelé? do Lon- dýna zprávu, že Německo nemůže právě lak jako Rak.-Uhersko připustiti disku si o annexi na konferenei a téhož dne za- slal zprávu do Vídně, že cisař Vilém v neochvěj- ném přátelství k císaři a králi Františkovi Jose- fovi schvaluje německou politiku, která chee splniti spojeneckou povinnost a že Ra- keusko-Uhersko může spoléhat i při obtížných komplikacich na němockou po- moo. Řišský kancléř dodává: „Nespravedlivou jest výtka, že Německo podporovalo věc Ra- kousko-Uberska s nadbytečnou horlivosti a že se vydávalo pro eizí zájmy zbytečně v nebez- pečí. Bismarkem se tato výtka podepříti nedá. Bismavk pravil r. 1888, ze stát, jako Rakousko- Uhersko, by se odeizil, kdybychom ho opustili Ja že by se připojil k odpůrci nespolehlivého spojence. Podpora Rak.-Uherska jest zájmem německým. Kdybychom byli Rak.- Uhersko nepodporovali, stáli by- chom brzy oproti téže skupině mocnosti, které by bylo musilo Rakousko-U her sko ustoupiti. Měně jasnou podporou Rakouska bylo by Německo vybizelo k pokusům, aby Rakousku byla připravena diplomatická po- ráž ka.

Thková porážka byla by též oslabila posta- voní Německa v Evropě a byla by zlehčila váhu. již oba spojenci dohromady znamenají. Právě v pevném semknutí s Rakousko- Uherskem tkví svrehované zabez pečení míru. Uveřejnění spojenské smlouvy způsobilo kdysi uklidnění. Dnes může prohlá- šení, že spolek nepozbyl na síle, působiti jen v stejném směru. Němc i, praví kaneléř, s toj vždy rádi tam, kde jde o sprave- dlivou věc (1!) Jest dokonce něme ckou vlastností věc slabého (!) po- važovati za spravedlivou, ponč- vadž jest slabší. Nyní jsou pochybnosti zcela zbytečny. Rakousko má ve sporu se Srbskem práve na své straně. (Souhlns.) Annexe jest posledním stupněm třicetileté. mocnosti uznané politické a kulturní práce. Rakouskouherská správa obou zemí jest skvělý kulturní čin. Rakousko-Uhersko nabylo práva na ony země stálou prací. Jednáním s Tureckem vyhovělo se též formálnímu právu. Obě strany mohou se těšiti z dohody, k niž došlo na zá kladě státnické prozíravosti. Formální uznán ostatních signalárních mocnosti nemůže nechat na se čekati.

Svolení Srbska není třeba. Tento názor zamítalo Rakousko-Uhersko právem od počátku v každé formě. Srbové ne- mají na své straně žádného právního nároku. Zbrejení Srbska jest nebezpečno hrou. Třebaz k vůli Srbsku nemá býti evrop- ský mír ohrožen, nevyplývá z toho nikterak, že by Rakousko-Uhersko nebo Turecko mělo povo- liti politickým tužbám Srhsk. Velká zodpovědnost padá na ty. kdož povbuzují nějnk srbské uspi- race. Potřeba máru v Evropě jest dosti silnou aby zabránila světovému poožáru Roditelé ruské politiky, zvláště car Mi- kuláš, získali si svým opělně zaujatým stane- viskem díky všech přátel míru. Německo nemělo od prvopočátku zásadnýel pochyb proti konferenci, jestliže by se ji zúčast- nily všechny moenosti a jestliže by se předem dohodly o sporných bodech, jestliže by tudíž byl program přesně stanoven a vymezen. Oproti výtce, že Německo nevyvinulo sprostřed- kovací činnost, pravi říšský kancléř, že pokud tu byla basis pro sprostředkování, působile Německo v tomto smyslu mezi Vídní Cařihradem a mezi Vídní a Petro- hradem. Vlastní zájmy a loyalita vůči Rakou- sko-Uhersku určovaly hranice prostředkování.

Dějiny Německa napomínají k obezřelosti v ak- cích prostředkovacích. Na berlinském kongresu bylo Bs- markovou vůdčí myšlenkou zachrániti Evropu před válkou. To se Bismarkovi podařilo, alo Ne- mecko si přivodilo tím hněv a nedůvěru spor ných stran. Po násbylo házeno kameny ze zhroucené budovy nadějí. Německo, kleré zachovalo mír, ocllo se samo brzo po kongresu v nebozpečí války. Né- mecko stojí věrně při Rakousko-Uhersku a tín hájí také své vlastní zájmy. Tím zabezpečuje mír co nejlépe. Neučinili jsme kroku a neučiní- mo kroku, který by se nesrovnával anebo i jen dopouštěl pochyby o naší pevné rozhodnosti. nevydávati v šane žádný rakousko-uherský životní zájem a právě tak nedáme se zi- skati pro to, aby se Rakousko-Uhersku kladly požodavky, keré by byly nesrovnatelny s váž- nosti habsburského mocnářství. Stojíce pevně pří Rakousko-Uhorsku, nejlépe hájíme své zá- jmy a nejvíce přispiváme k zacbování evrop- ského míru, jehož zachování si přeje tato slavná sněmovna a německý národ.

Politické zprávy domáci.

V Praze, 29. března. (Shoda štyr- ských Slovinců zmařena.) Sdělili jsme již, že zástupci všech tří slovinských politickýeh stran v jižním Štyrsku vyjednávají o kompro- mis, jenž by jim umožnil jíti do nastávajícíeh sněmovních voleb svorně proti společnému ně- meckému nepřiteli. Nový sněmovní volební řád zabezpečuje Slovineům 13 mandátů z jižního Štyrska. Slo o to, aby se tyto budoucí mandáty rozdělily poměrně mezi všechny tři strany: kle- rikálnou selskou, konservativnou Plojovu a libe- rální národní stranu. Strane národní žádala, aby se jí ponechaly čtyři mandály; posl. Ploj žádal pro svou skupinu tři mandáty, takže by kleriká- lům zbyle šest mandátů. Ve středu dne 24. t. m. klerikálové měli v Mariboru poradu a usnesli se nabízený kompromis zamítnouti. V dopise k zástupcům druhých dvou stran praví, že se nemohou spokojiti šesti mandáty, poněvadž by neměli dosti podpisů na své iniciativní návrhy ve sněmu, ježto jednací řád vyžaduje osmi pod- pisů; hlavně pak proto, že spojené druhé dvě strany měly by při volbě přísedícího zemského výboru více hlasů než klerikálové a zvolili by svého vlastního kandidáta. Neústupnost slovinských klerikálů, kteří se ochotně spolčují s německými křesťanskými so- ciály, ač vědí, jako se stalo v Korutanech, že jdou s nimi na jistou porážku, ale s liberálnímí Slovinci zamitají jakýkoli kompromis, zavine tedy, že i ve Štyrsku každá slovinská strana půjde do volebního zápasu samostatně a bude bojovati nojen proti Němcům a sociálním deme kratům, nýbrž i proti svým vlastním bratřím.

Jsou to poměry, hodné největšího politování. V Praze, 29. března. (Trojspolek chorvaština v Dalmacii.) Ve státníeh úřadech v Dalmacii byly počátkem tohoto roku zavedeny čístě cborvatské tiskopisy a štampilky místo dřívějších vlašsko-chorvatských. Změnn tato pokládána za prvý krok ke konečnému za- vedení vnitřní úřadní chorvaštiny v Dalmacii, zemi téměř rýze srbsko-chorvatské. Tyto dni však čistě chorvatské tiskopisy odvolány a za- vedeny zase staré blankety dvoujazyčné. Vy- světlení této změny obdržely záhřebské listy ze Zádru. Stala se prý na zakročení německé a ital. ské diplomacie ve Vídni. Bur. Aehrenthal, chtěje si za poslední bosensko-srbské zápletky zabez- pečiti romoc neb aspoň přátelství spojenen z trojspolku, přičínil se, aby se řešení jazykové otázky v Dalmacii odročilo, poněvadž zavedení chorvatštiny do státních úřadů působilo by ne- příznivě na Italii, Sejde tedy na čas netoliko s prohlášení zborvatštiny vnitřním úřadním ja- zykem v Dalmacii, nýbrž zavedeny opětně i sta- ré dvoujnzyčné tiskopisy.

Z Černovců, 24. března. (Hospodá ství v náboženském fondě.) Bohntý náboženský fond bukovinské provoslavné církve byl po dlouhá léta předmětem vykořisťování různých politických nepoctivců. Bylo třeba dlou- holetých zápasů, aby vídeňská správa postřehla. jaký účel mají prodeje „z volné ruky“ a naří- dila, že lesy náboženského fondu se smějí pro- dávati pouze ve veřejné dražbě. Výnos fondo- vých lesů stoupl náhle o celé miliony, jež se dřive tratily v kapsách různých bukovinskýeh podnikatelů, kteří ovšem z vděčnosti nezapomí nali ani „disposičního fondu“ prosidenia fon- dové správy, takže tento bukovinský prosident vládl mnobem vějším disposičním fondem, než celé ministerstvo. Zdálo se, že po zkušenostech, jichž vláda nabyla zrušením prodejů „z volně ruky“, nikdy se již nebude nic fondového pro- dávati tínto způsobem. Ale nyní, jak sděluje časopis „Patria“, jde o zadání různých mine- rálných ložisek, zvláště manganových rud, pa- třieích náboženskému fondu, a správa fondová opět je hodlá prodati „z volné ruky“. „Patria- právem poukazuje, že veřejnou dražhou vytěží se i za tato bohatstvi mnohem vice pro fond, než prodejem z volné ruky, a proto žádá, aby správa fondovní dala minerální ložiska nejprve řádně prozkoumati a potom na jich zadání vy- psala veřejnou dražbu nejen v bukovinských li- stech, nýbrž i v časopisech jinýcli zemí, v nichž se snáze najdou dovední podnikatelé, kteří ma- hou minerální ložiska bukovinská recionálně vy- užitkovati na prospěch sobě i nábočenskému fondu. Z Pešti, 27. března. (Košut se pozdra- vuje.) Po dnešní ministerské poradě se pro- slechlo, že zdravotní stav Košutův se zlepšil již na tolik, že bude moci 4. nebo 5. dubna vydati se do Vídně, kde se má státi konečné rozhodnut v otázce bankovní. Přátelé Košutovi pochiybují

však, že mu bude možno podniknouti tak brzy cestu do Vídně. Ze Záhřeba, 26. března. (Bratrská po mocčeská.) Všechny zdejší listy zaznamená. vaji s povděkem zprávu, že čeští hosté v Opati sebrali mezi sebou okolo 3000 K, jež odevzdal spolku sv. Cyrilla a Methoda na školy pro chor- vatskou mládež v Istrii. Chorvatské listy přijí mají tento český dar s tím větší vděčností, ježto vědí, že český národ ve své vlastní otčině musí svými penězi vydržovati soukromé školy pro českou školní mládež v poněmčených krajích. Čin opatijských Čechů staví za vzor svým kra- janům, kteří zřídka kdy si vzpomenou na bratry chudé v Istrii, vedoucí tam nerovný boj s pře mocí vlašskou.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. března. Hromadné domovní prohlidky a zatýkání v Pehohredě. Na rozhodnutí Izvolského v oťázee zábore Bosny a Hercegoviny působilo nejisté vnitř ní položení Ruska. Není pochyby, že by se byla revoluce obnovila, jakmile by se stalo pravděpodobným, že Rusko bude donuceno ke brannému zakročení. Bylo by se ukázalo, že by válečný konflikt Ruska v Evropě byl ruským re- volucionářům právě tak vítán k akci, jako válk s Japonskem. Kdo si myslili, že ruští revolucio- néři maji nějaké národní sympatie a že by za- stavili své nepřátelství naproti ruskému státu aspoň na doby války, která by měla motivy ná- rodní, šeredně by se zklamali skutečností. Připravy k nové revoluci byly v Petrohradě zpozorovány už před několika měsíci. Policte pozorovala podezřelé kutění a když podezření bylo sesíleno, přikročila k domovním prohlidkám a zatýkání. Již několikráte nám byla o něm po- dána z Petrohradu zpráva. Poslední prohlidky bytů a zatýkání byly provedeny dne 24. a 25. t. m. Prohlídek bylo okolo 60, z nichž 30 skončilo zatčením. Polici jak obyčejně padly do rukou revoluční spisy a proklamace, dopisy, falešné pasy. Postižení jsou studenti a studentky, inteligenti a dělníci. Varšavský skandál. ý. Z Varšavy, 29. března. (Zvl. tel. „Nár Listů.“) Po sebevraždě Morawského, odhadce ve zdejší městské zastavárně, provedena úřadní revise děl tohoto ústavu. Objeveno, že Morawski prvým osobám varšavské společnosti půjčova nž 500 rublů na měděné prsteny, náušnice, ná- ramky s falešnými brillianty. Morawski si o tom vodl účty, v nichž plnými jmény uvedeny osoby, kterým kterou fingovanou půjčku poskytl, jakož i jaký podil dostala strana a jaký on. Všechn tylo osoby octnou se nyní na lavici obžalova- ných.

Schůzky panovnické. Dla zpráv římských setká se ještě z jara král italský s císařem německým a hned n to v Neapoli s králem anglickým. Říšský sněm německý o zabraničné politice. Po řeči kuneléře Bülowa, kterouž kladem na jiném místě, rozvinula se v říšském sněmu německém čilá debata o jeho rozpočtu. Posl. de. sv. p. Hertling (střed) pro hlásil, že jeho strana s potěšením slyší, že smlouvou marockou byla poskytnuta naděje. aby vztahy s Francií byly uvedeny na příznivou a lepší dráhu. Snad ovšem mohlo se toho dosíci již o několik let dřive. Prohlášení stát- ního tajemníka svob. p. Sehoena o výběru dorostu diplomatického neposkytuje důvod ke kritice nepříznivé. Vlastní jmění až do jistě výše musi diplomat miti. Annexe musí býti uznávána vzhledem na kulturní práci, kterou Rakousko-Uhersko v Bosně vykonalo. Považu- jeme postavení vlády naší k Rakousko- Uhersku za správné. Neběželo jen o to, aby Rakousko- Uhersku byly vysloveny díky za Algeciras, nýbrž šlo též o to, abychom své nejvlastnější a nejživotnější zájmy ehránili svou spojeneckou věrností. (Hlasy: Výborně !) Jsme přesvědčeni že naší spojeneckou věrností byl evropský mi podporován, ne-li zachován. To jest moje nej vniternější přesvědčení a žádná votum důvěry. k němuž ostatně nemám příčiny a na něž

se neklade žádná váha. (Veselost a pochvala.) Přání, abychom žihi pokojně a přátelsky s všemi státy a zvláště s Anglii, jest zajisté sdíleno celou sněmovnou. Namanuje se otázka, možno-li omeziti výdaje na loďstvo. Pro Německo s jeho silným vojskem bylo by to rozhodně žádoueím. Odpověď Německa, že stavba jeho lodí musí se říditi dle jeho vlastních potřeh, byla venkoncem správnou. Posl. hr. Kanitz (kons.) praví: Nikdo není oprávněn udělovati Rakousko-Uhersku k vál Bosně předpisy, nebo žádati kompensace, jak- mile se Rakousko dohodlo s Tureckem a my učmili jsme dobře, že postavili jsme se mu po bok. Na druhé straně nemáme žádné příčiny, abychom změnili svůj tradičně přátelský poměr k Rusku. Jest nepochopitelno, jak mohly s nám pro naše lodní zbrojení připisovati s ně- které strany výbojné úmysly. Děkuji říšskému kaneléři, že poukázal na mírumilovný význam srdečného uvítání anglických královských man- želů v Berlině. Vítáme se zadostučiněním, že bylo válce zabráněno. Víme, že za tento obrat v politice dlužno především dékovati účinnému zakročení řišského kaneléřo.

Posl. Bassermann (nár. lib.) praví: Prospěšnost našeho silného vojska osvědčila s opět v dobé balkánské krise. Vojsko toto činí z nás zvláště cenného spojence. Touha Srbska po cestě k moři jest pochopi- telnou, zrovna tak jako přání, aby bylo spojeno teritoriálné se svým pokrevencem na Černé Heře. Na velko- srbské hnuti je malá naděje. Neboť z 10 milionů Srbů žijí čtyři miliony v Rakousku, dva miliony v Bosně a jeden milion v Turecku. Bylo by nejlépe, kdyby balkánská krise byla odstraněna bez konference přímým jednáním. Těším se z pevné a rozhodné politiky Německa, jež smě- řovala k zachování míru a s jejímiž úspěchy mohou býti spokojeny všechny vrstvy našeho národa. Zřízení německé skoly v Tangeru dlužno vílati. Těžisko německo-francouzská dohody tkví v hospodářském otevření země, bez nadržování některé smluvní straně.

Nutno uznati, že státní tajemník ohlásil reorganisaci zahraničního úřadu a zahraniční služby. Při obsazování míst měla by rozhodo- vati sehopnost a talent. Vedle právníků náležejl do diplomacie schopní praktikové. Schválení ná- mořního rozpočtu bez debaty bylo projevem dů- věry státnímu tajemníkovi, sdíleným celým ná- rodem. Strana řečníkova jest za jedno s říšským kancléřem, že se musí usilovati o dobré vztahy ke všem státům. Posl. Sohrader (svobodomyslné sdruž.) praví, že pokládá za předčasno rokovati zde o otázce odzbrojení. Annexe Bosnya Hercegoviny, soudí řečník, Rakou- sko-Uhersko nepotřebovalo, co někdo má, nepotřebuje už annektovati. Více lodí, nežl lodní program obsahuje, nemělo by se stavěti. Znepokojení jest bezdůvodné. Posl. Ledebour (soc. dem.) prohlašuje, že krátké rokování o rozpočtu námořním ne- znamená všestranné votum důvěry pro státního tajemníka. Byloť řečeno tehdy, že by bylo dobře, kdyby o našem poměru k Anglii se mluvilo te- prva za přítomnosti říšského kaneléře. Prohlá- šení anglického předsedy ministerstva Asquitha o podnětech nám daných pro odzbrojení ne- souhlasí s prohlášením Bülowa Schoena. Zrovna jako u nás pracují v Angli šovinističtí stváči, aby oba národy proti sobě poštvali, na místě, aby se podporovala dohoda.

Že Německo nepostupuje boz ohledu na zbro- jení cizích zemí, dokazuje stavba německých dreadnoughtů. Prosím za přijetí svého návrhu, směřujíeího k tomu, aby se usilovadoo omezení zbrojení. Anglii bylo by nyní asi nejsnadněji, aby byla ochotna přistoupiti na podobné podněty. Přijetím návrhu byste doká- zali, že vám mír více znamená, než prázdná slova. Se stanoviskem vlády něme- cké v politice balkánské jsmev celku srozuméni. () Též my jsme stoupenci spolku sRakousko-Uher- skem se závazkem hájiti druhého spojencle, i když dělá hlonposti. (Tento názor »protidynastické« německé strany sociálné- demokratické jest zajisté pro ni a její metamor- fosy na nejvýš — karakteristickým ! Pozn. red.) Rakousko-Uhersko vyhlédlo si pro annexi nej- nepříznivější chvíli. V době, kdy Turecko vzcho- pilo se ke konstituci, annexe působila na Mlado- turky dráždivě. Za zachování míru v prvé řadě sluší děkovati srbským sociálním demokratůma ne německému fíšskému kancléři, neboť sociální demokraté srhští zabránili mezi jiným zatajení aféry korunního prince a jeho komorníka. Také sociální demokracii třeba děkovati, že v Rusku zvítězila zásada míru. Posl. děd. princ Hohenlohe-L angen- burg (říš. str.) dovozuje, že německá politika hrála velice důležitou úlohu po boku rakousko- uherských spojenců, kdy zdálo se, že nelze po- kojně rozřešiti balkánskou otázku. Posl. Liebermann šl. Sonnenberg (hosp. adr.) myslí, že postup Německa naproii Rakousko-Uhersku byl moudrý a úspěšný. Ra- kousko mělo by ve vlastní zemi ještě vlce chrániti zájmy německého lidu.

dený vymlouval se jednotvárnou odpovědi: Ne- mohl jsem, mám hostec. Mluvil svebodně, přímo a rozbodně, jakoby se jednalo e nevinný žert a uvažoval o každé maličkostí. Penize prý opatří z Paříže od vy- slance Košutova hrab. Teleky a důstojníky z pol- ského ústředního výboru, taktéž v Puříži. Na námitku Sabinovu, že k tak veliké věci přede- vším nutno, aby to byla jasná vůle lidu, odvětil „To je hloupost; lid revoluci chce, ale neni vědom, že ji chce. Proto vzbuďte jeho vědoml. — A kde vzít zbraně? — V krámech, ve zbroj- nicích a v kasárnách.“ „Až to propukne, dejte řádit všem liticím, loučil se Bakunin s českými demokraty, kteří o něho odcházeli s různýmí pocity. Jeho sen mě krvavé obrysy... A čeští demokraté neměli to lik nadšení, aby se krve nebáli. Osud české „revoluce“ je znám: byla udu šena policii dříve, než vypukla. Vilém Gauč, jednatel Slovanské Lípy, br odsouzen 7. května 1851 na smrt provazem kterýžio trest mu zmírněn v 18letý žalář; věz něn byl v Komárně a při amnestii 16. dubna 1854 osvobozen. Jan Knedihans, pseud. Liblinský, r. 1848 redaktor radikálního Večerního Listu, zařaděn v červnu r. 1849 do pluku Benedekova a po slán do Tyrol; choval se bezvadně a povýšil na desátníka. 10. října 1853 odsouzen pro účas na zamýšlené revoluci k degradaci a k 5řetému vězení pevnostnámu v Torezíně; cestou milost zmírněn mu trest na rok. Č. Vávra, kandidát práv a člen stud. spolku Slavie, odsouzen 10. října 1853 na 5 let do vě- zení, trest zmírněn na 1 rok, kterýž si odbýval v Mukačevě. Zatčen byl teprve na Sylvostra 1850 a byl 3 leta ve vyšetřovací vazbě. K. Preis, právník, odsouzen stejně s Va vrou na 5 let; trest zmírněn na 3 roky. Uvězněn byl v Mukačevě. K. Sabina odsouzen 21. května 1852 na smrt provazem; trest zmirněn na 18letý žalář Uvězněn byl v Olomouei.. Argus.

Dramatické umění. =V Moskvě otevírá se v těchto dnech zají- mavá výstava, věnovaná historii památného roku 1812 — tažení Napoleonova, opuštění Moskvy, obsa zení jejímu vítěznými vojsky francouzskými, a po sléze neblahému požáru, katastrofě to národní, která ve svých důsledeích ukázala se býti záchranou Ruska Zajímavé retrospektivní výstavě věnovány jsou d největší ze sálů »Historického mosen« moskevského V části obrazové první místo zaujmou známý H es sův historický obraz »Bitva u Vjazmy« a Va- reščaginův »Napoleon na přechodu přes Bereginu« Bohatá jest kolekce portrélův a bust předních činí telů této bistorické epochy, Rusův i Franconzů. Mim to tu množství drahocenných miniatur a památek vo jenských. Větěmu vystavených předmětů, pokud ne jsou v majetku historického mases, propůjčily ruské pluky, cizí musen a soukromnici sběratulé z kruho ruské šlechty a bohatého, starousedlého kupectva moskevského. = Největší přítažlivostí letošní jarní vý stavy peredvižníků v Petrohradě, ote- vřené koncem min. měsíce, jest veliký obraz V. E. Makovského »Poslě Chodynki, zobrazu jíeí obrovskou katastrofu na smutně proslulém Cho dynském poli u Moskvy, kde po korunovačních slav nostech nynějšího cara Mikuláše v panice zabynulo několik tisíc lidí. Obraz Makovského je širším kru- hům dosud málo znám, neboť vystavení jeho Moskvě bylo svého času úřady zakázáno, a uměle teprve nyní se dal pohnouti, aby jej vystavil v Petro hradě. V Lausanne (ve Švýcarsku) bude v letoš- ním létě uspořáděna výstava ruského kustar- ného průmyslu (rukodílná výroba předmětů z dřeva), jehož export do ciziny stále stoupá, těšese všude velké oblibě pro vkusný vzhled, praktičnost láci. Výstava pořádá se z podnětu zemstev několika jihovýchodních gubarnií, v nichž výrobou kustarných předmětů se obírají celé šíré kraje.

Hudba. + Z České Filharmenie. Zejtra 31. t. m. kon se druhý s poslední populární koncert (při restauraě ním zařízení sálu) v Národníma domě na Smíchově. Na programu budou skladby Smetany, Dvořáka, Ne- dbala, Massenela atd. Vstupenky lze koupiti buď pře- dem v kanceláři Českého Filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53 aneb před koncertem u pokladny + Měžťanská heseda na Král. Vinohradech po- řádá v sobotu 3. dubna o 8. hod. več. ve velkém sále Národního domu historický komorní večer s předná- škou dramalurga městského divadla, spisovatelep Jaroslava Kampra, jenž promluví o kulturních pemě- rech z dob našeho národního probuzení a jehož před- náška vyvrcholena bude hudebními obrázky českých skladatolů této doby. K účinkování získány předn síly umělecké. Úprava sálu koncerlní (při židlich) Příšlí divadelní večer ve středu 7. dubna, při němž drama tický odbor za režie p. B. Frýdla sehraje ve- selohry „Oči lásky“ a „Mlčení“ + V dnešním koncertě rukopisných novinel „Hlaholu“ vinohradského jako solista účinkuje kon- certní pěvec baritonista p. Jan Peršl, který zapěje pl- sně s průvodem orchestru od dra. C. Zicha. Prove- deny buďou dosuů v Praze neprovozované práce skla datelů Olak. Bradáče (Plzeň), Jindr. Másla a Ot. Zichy (Praha)

Různé zprávy. = Saský král Bedtich August, jak z Drážďan s telegrafuje, vrátil se tam včera ráno ze svých cest. = »Zázračný obraz« v kosiele. Z ŘIma, 28. bře- zna. V městecku Gerace u Catanzara rozšířila se ná- hle zpráva, že obraz Jezulátka v kostele sv. Anny potí krev. Na sta žen, mužů a dětí přiběhlo s kř kem a pláčem do kostela, vrhlí se na zem před zá zračným obrazem a prosili zoufalým hlasem, aby bůh nchránil zemi od nového nežtěstí. V okamžiku uklidnění sňal nějaký rozumný člověk obraz se stěny a ukázal ubohým zaslepencům, že domněle kapky krve jsou jen světelným odrazem na zapráše- ném skle. Na to se oklamaní lidé rozzuřili a několik starých žen, jež zprávu o zázraku rozšířily, jen stěží ušlo lynchování. = Útloukl vlastní děti. Z Pešti, 28. března. V Jedlové opil se pití oddaný tesař Saikovský, jeně byl dlouho bez zaměstnání, v úmyslu, že zavraždí své děti. 12lelého chlapce poslal do náboženské ho- diny s rozkazem, aby se modlil, načež utloukl kla- ckem tři děvčata ve věku 2, 6 a 10 let, uloži mrtvoly do postele a vyšel se zkrváceným oděvem z bytu. Na schodech potkal svou man želku, ježo po-

znavši situaci, volala o pomoc. Salkovský počalji rdousiti, ale když přiběhli sousedě, uprchl do blíz kého lesa, kdež jej četníci nalezli úplně opiléhov příkopu. Bestialní vrah nejevil žadné lítosti, nýbrž pravil, že aspoň nebude ve vězení hladověti. = Nanávist proti Japoncům v Americo. Jak se sděluje ze San Franciska, způsobilo zasnoubení misa Helan Emeryové se synovcem japonského státníka hraběte Aokia rodině takové nepřijemnosti, že s musila vystěhovati ze San Franciska. Emeryovi kteří nálaželi k nejlepší společnosti, od té doby ni kdo nezdravil a byli vydáni různým útokům. Rodič marně se snažili přímět dceru, aby od zasnouben upostila a proto se rodina rozhodla odstéhovatis do Sakramenta, kdež si ženich chce zaříditi obchod.

Když Emervovi přijeli na nádraží, přijal je tisíci- hlavý dav pukřikem a házel po nich rýží a pomo- rančovými slupkami. Situace stávala se hrozivou takže přítomoí novinářští zpravodajové vzali matk a dceru mezi sebe a dovedli je k vlaku. Soudí se, ž mladí novomanželé v Sakramentu při náladě, jaká tam panuje, dlouho nevydrží = Měslo se přestshovalo pro alkohol. Protial- koholní houtí ve Spojených slalech mivá někdy za následek podivné přihody. Ve státě lndianě odblaso- valo obyvateistvo většinou, že v celé county nesmějí se příště prodávati alkohotické nápoje. To popudilo obyvatele městečka Haubštadtu v onom kraji, takže se rozhodli vystěhovati se. Veškeré budovy vystavě- né ze dřeva, byly vloženy na kolečka a s hudbou v čele táhli obyvátelé, většinou Némci přen hranice sousedního kraje, kdež dobrý doušek není zakázán. V dlouhé řadě vlekli za nimi koně a voli domy, slo doly a stáje, které byly na místech předem vyhléd nulých opět postaveny, načež nová osada uspořádala veselou slavnost, při níž leklo hojnost moku, ve sta rém domově zapovězeného = Chorobná spavost. Z Paříže, 28. března (K. k) Misionář řádu svalého Ducha. F. Beauchenet který se před nedávnem vrátil z území Ubangi, by stižen chorobnou spavostí. Byl dopraven do nemo nice Pasteurova ústavu.

= K záhadné vraždě v Římě. Z ŘIma 29. března. Každým dnem množí se počel osob které se přihlašuji, že mluvily se záhadně zavraždě ným Rusem anebo jej viděly. Jsou to většinou pro davači doutníků, kočí a kavárníci. Nyní poznali za- vražděného dle podobizny také dva florentští chaní feuři. Jeden z nich vezl jej přes Sienu a Vílerbo do Říma. Ve Viterbu příjal prý neznámý pasažer tele gram, došlý tam na jméno Richard Goebel. V Římě ubytoval se v Grandhotelu a tam viděl jej chanffen mluviti s tlustým, podezřele vypadajícím, člověkem

Námořní rozpor v Anglii. Veřejnost anglická hladí s napjetím vatříe nastávajícímu zápasu, který se rozproudí v par- lamentu při debatě o rozpočet námořní. Misto Balfoura bude však vládu interpelovat jměnem oposice poslanec Lee, jak jsme již oznámili. Oposice podává vládě olivovou ratolest. Ozná- mí-li vláda transakci o počtu obrněnců, jež mají býti sestrojeny od tohoto roku, učiní Balio ur mír a ušetří parlament choulostivou rozprav u o národní obraně. Sir Eduard Grey uchopí se slova. Debata bude jednou z nejpohnutějších za poslední leta. V Australii mínění se rozchází o záměru nabídnouti mateřské vlasti obrněnc po příkladu Nového Zeelandu. Lordmayorv Sydney uveřejnil provolání k obyvatelům, aby upsali 250.000 liber šterl. na opatření lodi typu Dreadnoughta. Naproti tomu prohlásil Wader, první ministr australský, že okol- nosti nevyžadují, aby se dal Anglii dar obr- něnco, neboť není teď nebezpeči. Ale naproti tomu možno zvýšiti na 500.000 lib. šterl. roční námořní subvence, aby Australie dokázala, že je vždy hotova podporovati Velkou Britant. Manitestace obecenstva v předních městech vy- slovily se pro subskripci.