Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 119, place 73, org 22, work 3
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
29. března 1989. Číslo 98.
4
article
propaganda je říši nebezpečnější
než srbská, protože Německo je
velkou a Srbsko malou zeml.« A
zase s vřelostí, stejně jako někteří dřive vy-
slechnutí obžalovaní, se zmínil o českém »So-
kolu«. Vzpomněl Tyrže a Fügnera. Ukázal na
morální výsledky: dříve lidé se oddá-
vali pití, rvačky do krve bývaly
na dennjm pořádku a to všechno
přestalo od těch dob, kdy založeny
byly spolky »Sokol«. »Mravní po-
vznešení lidu, to je účelem » Sokola«, děl.
Bekič. Ohradil se proti místu obžaloby, v němž
se vytýká, že i vysloužili vojáci byli přijímáni
za členy »Sokola« a děl: »Voják nepřestává
býti občanem. »Sokol«, to je mravn
disciplina lidu — podívejte se do
Čech, tam je 65.000 Sokolů,« nadšeně
zvolal Bekič.
Předseda vytkl Bekičovi, že on působil na
otevření (třetí) konfesionální školy v Dvoru, a
prý byla na místě jen škola autonomní »Vláda
to povolila. Škola měla být proto konfesienální,
aby se ušetřilo výloh obci použitím kosteiního
fondu,« vysvětlil Bekič. A mezi dalším licením
povýšeným hlasem projevil: »Jsem Srbem
od kosti a je-li to velezrádon —
vy to chcete dokázat svýmiszjevy«
— tož nás 53 hned oběste. Zůsit ane
tu potom ještě 700000 velezrádců«
Ta slova vyrušila p. Aecurta ze strnulosti.
Dosud slova neprohodil. Krěil se dříve nac svém
místě, když Bekič rozvíjel myšlenku »Sokola«,
již alkoholism potírai (p. Aceurti je známý
»noční pták«), ale mlčel. Až teď zvolal: »Bylo
by smutno, kdyby všichni Srbové byli takými,
jakými jste vy.« (My bychom srbskému národu
jen gratulovali !)
Tyrž
Fügner
Sokol
Bekič
Srb
Aecurt
Srba
Německo
Srbsko
Čechy
Dvůr
Sokol
5
article
Po přestávce
6
article
se pokračovalu v »debatě« (takový ráz mě
dialog předsedy a Bekiče) o »Sokolu«. Na pře-
třes potom přišlo prodávání prachu. Bekiě uká-
zal na dvě nezákonitosti. Nebyly mu před
loženy výpovědi svědků obža
loby. Při prohlídce zabaven byl i sud. s pra-
chem, který před samou prohlídkou omy lem
byl přenešen do skladu obžalovaného — by
zbožím druhého kupce! A tim sudem se prot
Bekičovi operovalo ! Véru, divné věci přicházejí
na jevol
Na otázku předsedy, proč se Bekič př
svém zatčení ptal četníka, bylli již. Oresčsni
zatknut, obžalovaný odpovídá: »Orešč ani
je můj přítel. Poznal jsem, jak ve
Dvoru úplně nevinní lidé, be ze
věí přičiny byli uvěznéni a t
jsem hned pomyslil, že i příte
Oresčanin bude zalčen. My vši chi ni.
do jednoho všickni, jsme věděl .
že vláda aranžuje velké politicke
stvaní proti Srbům.« Předseda mu udě-
lil důtku.
Bekič odmítl odpovědi na otázky, jež jsou
v souvislosti s Nastičem: »Ne odpovl m.
dokud tu nebude Nastič« Najto před-
seda: »My jsme také Nastiče ještě neviděli e
A Bekič: »Ale viděl ho pan státni ástupce.«
Předseda ho pokáral: »Nechte puna státníhe
nádvladního na pokoji . . .«
Přelfčení skončeno ! Zase žádná velezráda
Jenom ty »zjevy« — nie víc ! — Dnes Záhřeb
o jeden »zjev« je chudším. Policie zatkla pu-
blicistu Pluta. Dala mu na vybranou: vězení.
nebo okamžitý odjezd do Bělehradu. Pan Plat.
rozumí se, se rozhodl pro cestu. I nám se zdá.
že se rádi usadíme do vagonu, který nás odnese
z krásného Záhřebu — to si sladkým »uchs
ulevíme.
Bekič
Oresčsni
Oresčanin
Srba
Nastič
Najto
Dvůr
Záhřeb
Pluto
Bělehrad
Sokol
7
article
Dne 26. března 1909.
8
article
Soud patrně se střeží všeho, co by mohlo doká
zati nevinu obžalovaných. Ta snaha bila do oč
i dnes. Dříve, než byl vyslýchán Stanko Rebra
ča, pokladnik srbské průmyslové banky v Glině, jeho
obhájce, dr. Budisavljevič, ukázal na to, že obžalo-
vaný nemohl vésti své doby banderium a že ani vele
zrádnou řeč, jíž dle udání křivých svědků (a dle tvr-
zení obžaloby) banderium měl osloviti, nedržel a to
z té jednoduché příčiny, že téhož dne v Glině
vůbec nebyl. Alibi obžalovaného je doká zánoa
to mnohými svědky, vyslechnutými u soudu v Glině.
Budisavljevič žádá prolo, aby onen s o udni pr oto
kol před výslechem obžalovaného přečten by
a doufá, že potom slátní zástupce sám Rlebraču z ob
žaloby propustí. Tento návrh je spravedlivým/ a logi
ckým: k čemu výslech člověka, který neměl účasten-
ství na určitém činu, protože byl nepřítomen? Ale
jina je logika Accurta a soudu. Návrh po přání stát-
ního zastupitelstva byl zamitnut a Rebrača by
vyslýchám.
Žadných revolučních řečí nikdy nemluvil. Na
žádných tajných schůzích účastenství neměl. Banderia
jscu v tom kraji zjevem obvyklým. Obyčejně o váno-
cích. Tu se z hambitck střílvá. Obžalov a ny
kdy i při tom příšel o své pravé oko
Smích vzpudila jeho odpověď na otázku votanta Fin-
ka, jeli mnoho Frankovců v Glině: „Tolik, koli
svědků uvedla obžaloha.“
Zajímavým bylo sdělení obžalovaného, že mu už
měsíc před jeho zatčením okresní náčelnik
Radančevič oznámil, že bude uvčzněn. Odkud
ten to vědělr-
Obzalovaný Jiří Končar je členem srbsk
samostatné strany. Neví ničeho o ozbrojených ban-
deriích. Stejně nemá ponětí o boykotu Srbů prot
Chorvatům.
Stanko Rebr
doktor
Budisavljevič
Rlebrač
Jiří Končar
Srba
Chorvat
Glina
Finsko
srbský průmyslový banka
9
article
Ohzalovaný krejčí Ljubemir Vilič uvězně-
ním byl přiveden na mizinu. Velkého smích
vzbudilo ohřívání episody se psem, který obžalobe
poskytl látku pro „velezrádu“ obžalovaného
(Str. 41.).
„Svědci tvrdí, že jste šlápl tomu psovi na ohon
a že jste zvolal: Tak křiči Chorvatél“ uvání
predseda. „Ach, to je ten proslulý pes! Vždyť on
je bez ohonu“, dí Vilič. „No, snad jste mu při-
šlápl packu?“ vece předseda. „Povím, jak to bylo-
Po svěcení praporu hasičů seděli jsme v hospod
U druhého stolu sedělo několik Frankovců. Provoko-
vali nás, Srby i Chorvaty. Pokřikovali na nás, žet
žádných Srbů není, ježto prý vše, co se tu na-
rodilo, je chorvatské. Na to jsem řekl, že
Dy potom i ten bezocasý pes byl Chor-
vatem. To je ta velezráda“, dí vtipný krejče
za obecné veselosti. Ostatně mnoho Chorvatů z Gliny
v přesvědčení o jeho nevině, podali žádost za jeho
osvobození ze žaláře. Mezi těmito občany je i jeden.
jehož svědectví obžaloba se dovolává. Směšným byl
úccurti, naléhající na maloměstského krejčíka, aby
mu popsal srbský prapor. Dobře ho usadil dr. Hinkc-
vič zvoláním: „Hle, dokonce už i krejčí z de
má rozvíjeti historické pojednánío
znacích.“ A na řadu přišlo hrozné odhalenís
krejčí šil srbské prapory. Přiznal to. Šil po
celou řadu let srbské i chorvatské prapory a to ka-
ždému, kdo mu za práci zaplatil. Accurti chtěl zvě-
děti, kdo prvý si u krejčího prapor objednal. „ách
to je těžká věc! To nevím! Pane státní zástupce, n
praporjsem nikdy míru nebral a tak jsem
si objednávky nezapisoval. Ostatně, je to dávno“
rozmarně odvětil Vilič. „Dávno! Anul Ale tehda ješty
nemluvilo se o králi Petrovi jako o našem
vladaři“, drázdivě zvolal Accurti.
Ljubemir Vilič
Chorvatél
Vilič
Srba
Chorvat
Hinkc
Šil
Accurt
Petro
Glina
10
article
Ze zadních lavic obžalovaných profesor Valeriae
Pribičevič se ozval: „To ani dnes se nemluví.“
Tento přirozeně oprávněný projev rozdurdil předse-
du; rozkřiknul se na obžalované. Ti odpověděli hluč
ným protestem.
Soud se hned odebral ku poradě a nařídil poton
strážím, aby všechny obžalované (z okresu vrgino-
moslského) do cel odvedli. Protestoval proti tomute
násilí kněz Milič, který se dříve ani slovem
neozval. Marně.
Obžalovaní byli odvedenl. Ti na o
chodu velali: „Co je to za soud? Kde zůsta
vá ochrana obžalovaných?“
Na to ze sině odešel předsoda s Accurtim. Dlouh
venku prodleli. Vzbudilo to podivení.
Vyslýchán byl potom kupec Dimitr Gajič. Čl
nev srbské samostatné strany není. Ničeho nev
o „velezrádných zjevech“. Neprodával čapky » nápe
sem: „At žije Karadžordževič“, ale jen ony
s nápisem: „Ať žije Chorvatsko!“ Přišlo n
jevo znamenité zjištění: svědek, který tvrdil, ž
u Gajiče v krámu viděl čepice s nápisem „Ať žije
Karadzonižcvič!“, neumí ani psát a ani číst
(Přestávka.)
Pribičevič
Milič
Gajič
Chorvatsko
Karadzonižcvič
Ata žít Karadžordževič
11
article
Ani výpověli obžalovaného úřadníka Bogdan
Ristoviče nic nepřincsly, z čeho by se dalo soudu
na „zjevivší se zjevy“ (smích vzbuzující a ča-
sto užívaná fráze předsedy a Accurta) velezrády
Dokázaly jen znovu frivolní zneužití moci
která bezdůvodně zničila existenci mnoha ubohých
redin!
Nudu rozplašily výpovědi holiče Stevo Kon
čara. Ubažák ani pouětí nemá o významu některých
slov Gjako organisace a pod). Holil každého, kdo m
pod břitvu přišel. Sešlodi se klientů více, zaháněl
si nudu čtením novin, jež holič odebíral. Tak by
předplacen i na „Srbské Kolo“. Kdež by byl nešťast
ník tušil, že se tím dopustil velezrády! V Bělehrad
nikdy nebyl. „Proč?“ divil se předseda. „Jako ho
lič nikdy jsem neměl dost peněz“, vece Končar
„A kdybyste jich byl měl, to byste byl raději jel d
Bělehradu, než do Taříže“, uboze zavtipkoval s
předlseda.
Aceurtovi to nedalo: musil zvědět, kde se ob
žalovaný sezněmil s některými obtalovanými. „Se
známi1? Ja? Vevězeni! Ale některého už dřivo
jsem viděl“, odvětil Končar. „Tak? A to snad
Adama Pribičeviče?“ di Accurti. „Ano, prosim
jednou jsem ho holil“, za všeobecně veselos
odpověděl holič.
Dobře petom Accurta parodoval obhájce dr. Budi
savljevič: „Pane Končare, viděl jste dříve před svým
výslechem náměstka prokura, pana Stožirar“
„Prosím, prosím, já se holím sám!“ vesele pro
hodil přítomný Stožir Stejnou veselost vzbudilo tvr
zení obzalovaného, že nad hlavou poslance Supile
(Accurti schválně vždy říká Šupilo) za deště drže
deštník sám okresní náčelník Radančevič. —8.
Ristovič
Vevědit
Pribičevič
di Accurt
doktor
Budi
Končar
Stožirar
Supile
Accurt
Bělehrad
Stevo Kon
Končar
12
article
Anketa o provedení reformy středo-
školské v Praze.
Anketa o provedení reformy středo-
školské v Praze.
byla dnes zahájena na staroměstské radnici. Referá
školní členům ankety zaslal zprávu, v níž uvádí s
mimo jiné
Snaha o reformu středního školství, která téměi
ve všech evropských zemích již dříve a loňského
roku konečně laké v Rakousku byla realisována
vytvořením nevého typu středních škol, sledoval
všude hlaivní dvojí cíl: jednak dosavadní příkrý du
lismus mezi gymnastem s převahou klasických j
zyků a mezi reátkou buď vůbec odstranili (vytvořením
pokud možno jednolné střední školy) neb aspoř
zmírniti (vsunulím jakélosi sprostladkujicího střed-
níhu typu) jednak umožniti žactvu, aby nebylo nu-
ceno rozhodnouti se již při vstaupení na střední školu
pro směr gymnasiální a universitní, neb reální a
technický, nýbrž aby volba tato po případě změna
volby vykonané mohla se sláti i ve věku pozdějším.
Podle toho, který z obou těchto cílů kde převládl.
dopadla reforma strední školy v různých zemích
různě. Tam, kde hlavní snaha byla obrácena k cíli
druhému, vyníkla jediná střední škola, která, po-
skytujíc v nižších třídách všemu žactvu stejný vše-
obecný základ vzdělání, rozrůzňuje se ve vyšších
ročnících na dvě, později i více oddělení speciálních.
Praha
Rakousko
13
article
Typicky proveden byl tenio system ve Franci
reformou r. 1902, kdy na místo dosavadního dualis-
mu zavedena jediná střední škola (lycče). Na školu
tu vstuoují děti v 8. roce věku a studium rozmnoženo
jsouc na 11 let, počíná čtyřletým kursem elementár-
ním deště na stupní školy obecné), po němž teprv
následuje vlastní sedmileté studium středoškolská.
které opět se rozpadá na dva stupně (cyeles): prvý
čtyřetý cyklus má již dvě paralelní oddělení dle
volby žákovy, totiž oddělení s latinou a po 2 lelech
i s řečtinou (je povinna jen pro ty, kdo chtějí ve
vyšším cyklu v ní pokračovat) (division clasigue)a
oddělení hez klaeických jazyků (divisien moderne).
Vyšší tříletý cyklus dělí se již dokonce na čtyři sekce
1. sekci latinsko-řeckou, 2. latinskou bez řečtiny, z
to s modernímí jazyky, 3. lalinskou bez řečtiny, za t
s mathematikou a vědami přírodními a 4. sekci věd
přírodních s novými řečmi. Po předchozim 8letém
studiu společném a všeobecném nastává tudíž teprve
v posledním třiletí na těchto lycejích podstatné roz-
různění ve studium gymnasiální a reální s různými
přechody. Absolventi všech čtyř sekcí mají však be
rozdílu volný vslup na všecky fakulty vysokých
14
article
Obdobně provádí se reforma také v Italii, po-
dobně i ve Švědsku, kde je posud devitilřídní
škola s jednotným trojtřídním základem, ve třídě
čtvrté a páté rozdělena ve větev latinskou a reátní.
ve třídě šesté až deváté dále rozrůzněna ve 3 oddě-
lení: latinské s řečtinou, latinské bez řečtiny a od-
dělení reálné, připravuje se však reforma v tom
směru, že prvých 5 tříd má býti úplně bez jazyků
klasických, čtyři vyšší třídy pak mají se děliti v
větev latinskou a na větev bez latiny (řečtina vy-
loučena). Tak i v Dánsku je od r. 1903 čtyřtřídní
jednotná střední škola nižší, k níž se pojí čtyřtřídní
škola vyšší o 3 sekcích: v prvé převládají jaz yůy
klasické, v druhé jazyky moderní a ve třetí vědy
přírodní a mathematika. V Norsku stejně až na to.
že řečtině se neučí vůbec a latině jen na některých
ústavech s povolením sněmu.
Na druhé straně v zemích, kde sledován byi
zvláště cíl prvý, totiž zmírniti velký kontrast mer
čistým gymnasiem a čistou reálkou a připraviti tak
po př. půdu pro budoucí veskrze jednotnou a ne-
zištnou školu střední, ubírala se reforma jiným smě-
rem: mezi dosavadní čistá gymnasia a čisté reálky.
kteréžto dvojí ústavy dále trvají, vsunují se spro-
středkující typy nové, na nichž obmezeno studinm
jazyků. Rečtině se z pravidla vůbec nevyučuje. Ty-
pickým takovým útvarem jest t. zv. reální gymna-
sium, které již r. 1875 vzniklo v Německu z t. zv.
drivější Realschule I. Ordnung (Tyto devititřídni
střední školy s latinou i bez řečtiny trvaly v Prusku
již od r. 1859) neučí se na něm vůbec řečlině, latině
škol.
učí se méně než na čistých zymnasiích, za to ui
Švědsko
Dánsko
Norsko
Německo
Realschule I . Ordnung
15
article
se jinému živému jazyku a přidáno hodin reáliín
Kdežto však dříve směli absolventi těchto reál. gym-
nasií vslupovati kromě techniky pouze na filosofi-
ckou fakultu a studovati tam pouze mathema tiku,
vědy přírodní a moderní jazyky, byl r. 1960 prolomen
dosavaddní monopol čistých gymnasií, jichž absol-
venti měli jedině neomezený přístup na universily:
od této doby maji v Prusku gymnasia, reálná gymna-
sia a reálky — ústavy to vesměs devítitřidní a ab-
solventi všech těchto typů mají zcela volný přístup
na vysoké školy abiturienti latiny neznalí učí se dle
polřeby latině ve zvláštních kursech při universitách
samých. Za nejvíce oblíbený typ se prohlašuje reálné
gymnasium.
Od r. 1878 vyvíjejí se v Německu paralelně
se státními školami středními také ústavy nestátní.
zvi. obecní, které namnoze ze odchylují od typů stát-
ních škol středních, čímž vznikají zejména t. zv.
reformní gymnasia a to zvláště dvojího typu:
a) Altonské rel. zymnasium je spojení
reálného gymnasia a vyšší nek nižší reálky (v prvých
3 třídách učí se frančtině nikoli latině, odloučení na-
stává ve 4. třídě, kde žáci volí si za druhý povinný
jazyk latinu nebo angličinu),
b) soustava frankfurtská (od r. 1892)
spojuje gymnasium, reálné gymnasium i reálku tím
způsohem, že nejnižší 3 třídy jsou společny (gemein-
samen lateinloser Unterbau) a neučí se tam latině.
nýbrž frančmě. Latina počíná se učiti ve 4. roce
v odd. gymnasiálním a reálně-gymnasijním a učebný
plán v obou těchto odděleních zůstává ještě po 2 léta
společným, takže teprve v 6. roce nastupuje rozdělen
na čisté gymnasium s řečtinou, a na reálně gymna-
sium, kde místo řečtiny nastupuje angličina.
Prusko
Německo
16
article
Jak petrno, tato reformní gymnasia němnecká
blíží se refermním školám prvé skupiny (systém fran-
couzský) a mají značný úspěch, docházejíce uznán
i od správy vyučovací. R. 1903 bylo těchto ústavo
v Německu 63 (dle soustavy altonské 13, dle soustav
frankfuriské 50).7)
Reforma střední školy, provedená v Rakou-
sku (nařízení c. k. ministerstva kultu a vyučování
ze dne 8. srpna 1908 č. 34.180) následuje v základě
vzor německý.Mezi čisté gymnasium a reálku va-
nuty byly u nás také nové dva typy, na nichž jazyky
klasické jsou obmezeny také, že řečtina vůbec od-
padá a nahražena jest jazykem živým, kdežto počet
hodin latiny snížen na prospěch realií. Zavádí se
totiž jednak osmitřídní reálné gymnasium, na
němž latině učí se teprve od třídy první, jednak rov-
něž osmitřídní reformní rnálné gym nasium. na
němž lstině učí se teprve od třídy páté, kdežto prvi
4 třídy rovnají se týmž třidám dosavadních reálek
řečtině neučí se na žádném z těchto typů. Nové re-
álné gymnasium zavedeno jest trvale, reformní reálné
tymnasium pouze na zkoušku.
Německo
nařízený c
17
article
Podrebnější karakteristika nových typů vynikne
srovnáním s dosavadním naším gymnasiem: na no-
vém reálném gvmnasiu oproti čistému gymna-
siu ubývá jednak řečtina vůbec ,28 hodin týdne), jed-
nak ubírá se vyučovacích hodin; latině (méněo
5 hodin), mathematice a filosofické propaedeutice (ka-
ždému předmětu méně o 1 hodinu). Dějepisu ubráno
tiské 9 hodin, ale za to jako zvláštní předmět z
veden zeměpis ve všech třídách (celkem 11 hodin)
Kromě zeměpisu zavedeny dále tyto nové předměty
moderní jazyk (22 hodin), chemie (4 hodiny), geo-
metrie (4 hodiny), krestení (10 hodin), krasopis z
hodiny) a tělocvik (16 hodin): přídáno hodin: vy-
učovacímu jazyku (češtině) 2 hodiny a přirodopisu
3 bodiny.
Na t. zv. reformním gymnasiu, které se
skládá z čisté reálky a vyššího reál. zymnasia odpadá
rovněž řečtina vůbec (28 hod.) a ubírá se bodin
latině (teprve od 5. třídy) 20 hodin), náboženství, ma-
thematice, flos. propnedeutice pe 1 hod. Dějepisu
rovněž odňato 9 hodin, za to však opět zavádi s
zeměpis jako zvláštní předmět s 11 hodinami. Krom
zeměpisu přibývají nové předměty: živý jazykk z1
hod.), geometrie (8 hod.), kreslení 20 hod.), krasopi
2 hod.) a tělocvik (16 hodin), starým předmětům se
přidává: jazyku vyučovacímu 4 hodiny, přírodopisu
3 hodiny a fysice také 3 hodiny.
18
article
Je patrno, že mezi dvěma typy není v podrob-
nostech jiného valného rozdilu mimo ten, že na reál
gymnasiu učí se latině již od I. tř. druhému ži-
vému jazyku od 3. třídy), kdežto na ref. reál. gym-
nasiu počíná vyučování latině teprve V. třídou (dru-
hěmu živému jazyku již 3. tř.), což má ovšem
následek, že ve tř. 5—8 je značný počet hodin latiny
(ve tř. 5. a 6. po 7, ve tř. 7. a 8. dokonce po 8 hod.
týdně)
O rozsahu oprávněnosti absolventů těchto no-
vých reál. gymnasií ke studiu na vysokých školách
nebylo sice posud rozbodnuto, ale dle slibu, danéh
ve vládní anketě samým ministrem, není o tom po-
chyby, že abeclventům jich budou kromě theolegie
klasické filologie otevřeny všecky ostatní obory uni-
versitní i technika.
Letos — pokud známo — byla dvě česká gymna-
sla přeměněna v nový typ rcálného gymnasia (s lati-
nou od I. třídy) a to v Kolíně (I. a III. tř.) a v Lito-
myšli (I. tř.), stalo se tak k žádosti obecních zastu-
pilelstev.
V Litomyšli zvláště mělo otevření prvé třídy dle
nového typu pěkný úspěch: počet žáků v télo tříde
stoupl na 34 (ve šk. roce 1907/8 jen 24).
Jakkoli několikrát bylo již vysloveno, že s pře-
měnou v nové typy měle by se počíti zvláště v mě-
stech venkovských, kde je pouze jediná střední škola
starého typu, přece na druhé straně nelze neuznati.
že také velká města (zvl. Praha s předměstimi), ma-
jící čislých gymnasií a reálek s dostatek, v prvé řadě
se tomu hodí, aby v nich s přeměnou aspoň několika
ústavů v nové typy bylo počato a tak aby sehopnost
a zdatnost nových útvarů v konkurenci se starými
pyla vyzkoušena a zároveň obecenstvu poskytnuka
možnost nejširší volby mezi všemi typy-
Kolín
Litomyšl
Praha
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z kraje plemenného záští. Německý
poslanec Rudolf Lössi uveřejnil tyto dny v »Ost-
deutsche Rundschau« paličský článek proti če-
ským poštovním úřadníkům, exponovaným
v letní době do lázeňských míst, nadepsaný
»Poštovní Čechové v německých lázeňských mi-
stech«, který jest přímým výsměchem nedávno
vydanému boykotovému výnosu bar. Bienertha.
Ze článku, oplývajícího četnými urážkami jak
českého poštovního úřadnictva, tak i celého če-
ského národa, uvádíme pouze některé ukázky
»zářící« německé kultury. Tak na př. píše pan
poslanec mezi jiným následovně: »Zvláště po-
sléze uvedený ústav (pošta) stal se v poslední
době přímo »národní metlou« německé části
Čech, neboť dovoluje si věci, jež téžce zkou-
šené poplatnietvo velmi trpce litovati musí.
Lössi
Čecho
Bienerth
Čechy
20
article
Chceme poukázati zejména na »zlořád«, jenž
se každého jara opakuje a letos přímo veřejnou
otázkou se stal. Značně zvýšená doprava v lá-
zeňské době vyžaduje značný počet úřadníků
a zřízenců, kteří musí býti na tuto dobu do lá-
zeňských míst na výpomoc exponováni. Uváži-
mo-li, že na př. pouze do Karlových Varů ex-
ponováno bývá kolem 80 sil veškerých kategorii,
z nichž dle dosavadní praxe bývá vždy více
nežli polovice Čechů, pochopíme rozčilení (! l).
jaké zmahá se obyvatelstva nad tímto značným
množstvím státem vnucených mu protivníků.
Kde stojí psáno, že musí tak býti? Vždyť jedná
se o čistě německá města!« A podobným tónem
jde tento podařený výpotek národnostní zášti
dále, až konečně pan poslanec sahá k ná-
sledujíci nedůstojně, ano přímo zbaběle
zbrani, neboť píše: »Podobným jednáním
poškozuje stát lázeňská místa zcela otevřeně,
poněvadž »výbuchem nevole lídu« právě v lá-
zeňských místech, kde zvláštní mír a kli
*) Střední školy v Anglii (colleges) a ještě více
v Americe (high schools od 14. do 18. roku, a colle-
ges od 18. do 22 let věku) liší se značně od středního
školství na kontinentě. O různé oblibě zelasických
jazyků v Americe svědčí, že r. 1907/8 dle úřasdní
statistiky studovalo na t. zv. high schools latinu
49.446. řečtinu jen 4.57% zaciva.
Čecho
Karlová Vary
Anglie
Amerika
21
article
panovati má, mohou povstati mnohem těžš
otřesy v nerušeném hospodářském životě nežli
kde jinde. Na konec svého článku, ilustrujícího
tak význačným způsobem utrpení českého úřad-
nictva v uzavíraném územi, pronáší pan poslane
Löesl následující zbožné přání: »Pro nás Němce
jest to opětně důkazem, že zjednati pořádek
možno jedině rozdělením správy.« Výborně ! T
vše se panu poslanci Lösslovi jak náleží po-
dařilo. Exponování českých poštovních úřadníků
s několikajazyčnou kvalifikací, jež poštovní
správa do lázeňských míst každoročně na 2—3
měsice k obsluze slovanských hostí vysílá, na-
zývá pan poslanec Lössl »zlořádem« a píše
o roztrpčení lázeňského obyvatelstva nad něja-
kými 40 poštovními úřadníky a zřízenci. O tom,
jestli návštěva Čechů a ostatních slovanských
hostí, ročně do tisíců jdoucí, jest také zlořádem
a jestli tamější obyvatelstvo, jemuž slovansti
lázeňšti hosté každoročné přinášejí značný pe-
něžní užitek, proti němuž příjmy, plynoue
z kapes skrblivých Němců, jsou pravým stinem,
jsou taktéž nad touto slovanskou »mvasí« roz-
čileni, to vše nám pan poslanec Lössl nepovídá.
Ujisťujeme pana poslance Lössla, že, bude-li
počet dosavadně exponovaných českých úřadníků
zkrácen jen o jediného, organisace poštov-
ního úřadnictva postará se již o to, aby ve
veškerých čelnějších polských, ruských a ostat-
ních slovanských listech náležitě bylo obecenstv
informováno o poměrech, panujících v německých
lázeňských místech v Čechách a že záští Němeů
proti Slovanům jde již tak daleko, že an
k jejich obsluze určené úřadníky české národ-
nosti ani na dva měsíce ve svých zdech netrpl.
Němec
Lössl
Čecho
Čechy
Slovan
22
article
— Nový slovanský spolek. Mladý slovanský pra
covník, ruský student Fedor Fedorovič Aristov
redaktor Koníčkova „Slavjanského Pulěšestvenníka“-
založil při moskevském „Obchodním spolku“ (Kom
merčeskij Institut) pobočný spolek „Slavia“. Spo
lek má za účel soustředění slovanského studentstva
vzájemné sblížení a obeznámení se s historií, litera
turou i politickým postavením všeho Slovanstva. Spo
lek bude míti též i svůj tělocvičný odbor, bezpochyby
při mosk. „Sokole“. Při ustavující schůzi zvolen F.v
Aristov za předsedu. Čílý výbor nyní zaměstnává se
sestavením knihovny, která by v sobě seskupila vše-
chny knihy a pokud možno i brožury a články, týka
jící se slovanských otázek ve všech slovanských ja-
zycích, bez rozdílu politických stran. K tomu cí
prosí výbor spolku o zasílání knih, brožur, článků
o podobných otázkách jednajících, které se týdně pro-
čítati a pokud možno i v ruských časopisech publ-
kovati budou, aby tyto přestaly konečně své infor-
mace z německých, Slovanům nepřá telských časopist
čerpati. Členský příspěvek je nepatrný, toliko 1 rub
(21/4 koruny) ročně. Přihlášky a dopisy přijímá F.
Fedorovič Aristov
Koníčkův
Pulěšestvenník
obchodní spolek
Slavia
Sokol
Slovan
23
article
Aristov, předseda spolku „Slavia“, Moskva, Bol. Sa-
dovaja Dem 167, kv. 7.
— Úmrtí v rodině hraběle Lützowa. Dne 24. t.
m. zemřela v Anglii Jindřiška říšská hraběnka z Lütz-
owů, rozená ze Seymonrů, matka dra Františk
hraběte Lůtzowa, známého přítele českého národa
jenž stal se nyní hlavou rodíny lützowské; hraběte
Jindřicha Lůtzowa, c. a k. velevyslavce v Rímě,
Růženy provdané za Alfreda knížete Salm-Salma.
— Ze staroměstské radnice. Dnes dopoledne ko-
nala se sehůze komise ve příčině převzetí vojenských
hradeb. Jednání zúčastnili se zástupcové magistrátu
a vojenských úřadů.
— Česká Matice technická konala XIV. valnou
hromadu včera v zasedací sini radnice staroměstské
Schůzi zahájil místopředseda prorektor a ř. prof. vys
učení technického inž. Fr. Novotný, věnovav
především vřelou posmrtnou vzpomínku zakladatel
České Matice technické a dlouholetému jejímu před-
sedovi prof. Krist. Petrlíkovi. Vystižnými slovy oceni
vzácné vlastnosti prof. Petriíka jako učitele a přitel
stodentstva a zvláště pak vytkí obětavost, s jakou
zesnulý neunavně až do poslední chvíle svého ži-
vota přicházel vstříc všem podnikům, ke zdokona-
lení stavu technického čelfcím. Zvláště sluší uvésti
založení a správu vycházkového fondu, jimž umož-
ňuje se každoročně řadé nemajetných techniků, aby
odborná studia svá shlédnutím vynikajících techni-
ckých děl v cizíně prohloubili a nejhorlivější účast
při založení Matice technické před třinácti lety
jakož i lví podíl na správě její po celou
dobu trvání a rozkvětu, jemuž dnes se těší
Aristov
Bol
Lůtzowa
Růžena
Alfréd
Salm
profesor
František
Novotná
Krist
Petrlík
Petriík
Moskva
Anglie
Lütz
staroměstský radnice
spolek
Slavia
Český Matica
učený technický Ing
24
article
Neméně významně ocenil pan místopředseda vzá-
cné vlastnosti zesnulých členů Č. M. T., kteří byli ji
v době po ukončení a rozeslání zprávy výroční smrti
odňati: P. T. p. dra techn. Vojtěcha Novotného, býv.
ředitele a úř. správního rady I. Českomoravské stro-
jírny v Praze, jenž náležel Č. M. T. od jejího počátku
jako člen zakladající a nikdy nescházel tam, kde je-
dnalo se o podporu zájmů technických věd a techni-
ckého stavu; dále pana inž. Em. Schindlera, inspe
ktora a přednosty trati v Čáslavi, kde zesnulý pr
Matici zastával úřad místního jednatele. Ostatníc
zesnulých ve správním roce 1908—09 bylo vzpome
nuto ve zprávě jednatelově. Členstvo, hojně shromá
žděné, vyslechlo zprávy ty stojíc, a osvědčilo tak
důstojně pietu k svým zesnulým členům. Po té ná
sledovaly zprávy jednotlivých funkcionářů. Z nic
pozoruhodna jsou zvláště data následující: Č. M.T
největší to středisko příslušníků stavu technického.
čítala koncem správního roku 3 členy čestné, 81 za
kládajících a 1081 činných. Za dobu svého třinácti
letého trvání vydata Č. M. T. 23 děl, namnoze velm
obsažných a o 43 sešitech jednotlivých; z toho dva
spisy o 5 knihách bylo nutno uveřejniti již ve vydání II
M T
Novotný
Ing
Schindler
Praha
Čáslav
Matica
25
article
Spisy vydané jsou z nejrůznějších oborů technických
díly k tisku chystanými pro příští léta bude rozma
nitost ta ještě značně zvětšena. Význam toho pr
literaturu technickou je samozřejmý. Názor o roz-
sahu nákladu na knihy vydávané podává ta okol-
nost, že výrobní cena spisů pouze za r. 1908 publi-
kovaných jest 13.614 K 61 h. Česká Matice tech-
nická plní osvětové své poslání, umožňujíc vydávání
děl, na něž by se soukromý podnikatel sotva moh
odvážiti. Je tedy členství Č. M. T. nejen povinnost
každého českého technika, ale i jeho vlastním
zájmem, neboť za nepatrný příspěvek členský 10K
ročně dostává se mu spisů, jichž krámská cena
hodnotu tuto několikráte převyšuje. Na to vykonány
doplňovací volby výboru, při nichž zvoleni bylii
Předsedou p. František Novotný, L. č. prorektor.
ř. prof. c. k. české vys. školy lechnické. Náměstkem
předsedy p. Václav Rubín, c. k. stav. rada, stavební
ředitel komise pro splavnění Vltavy a Labe v Čechách
Jednatelem p. Antonín Jílek, dr. techn., král. č. zem
inženýr a docent c. k. české vys. školy technické.
Náhradník: Jan Tille, vrchní inženýr firmy bar.
Ringhofera. Náhradný zástupce odborn pro archi-
tekturu a stavitelství pozemní: Rudolf Kříženecký
architekt a profesor c. k. české vys. školy technické
Zástupce odboru pro stavitelství mostů, silnic a že
leznic: Vojtěch A. Velflík, c. k. dvorní rada, ř. pro
c. k. vys. školy technické Náhradný zástupce od
boru pro stavitelství vodní: Antonín Klír, dr. techn.
ř. prof. české vys. školy technické. Pan cís. rad
dr. Bazika tlumečil potom díky valné hromady před-
sednictvu Matice, načež vřelým doslovem nově zvo-
leného p. předsedy byla schůze skončena.
M T
Novotná
Václav rubín
Jílek
doktor
technický
Till
Ringhofer
Kříženecký
Vojtěch
Velflík
Klír
Bazika
Vltava
Čechy
Matica
26
article
— Večer L. N. Tolstého pořádá dne 1. dubna
(ve čtvrtek) v Národním domě vinohradském
Vzdělavací odbor vinohradského »Sokola«. Večer za-
hájen bude přednáškou známého řečníka sokolského
pana prof. dra. A. Pražáka. Z dalšího pořadu ve-
čera uvedeny buďtež sbory, jež zapěje zpěv. spolel
»Skroup« řízením sbormistra svého pana Rudoifa
Kliera. Z těch uporněno budiž na sbor ruských
burláků »Ej uchněm...«, pak sbory česko- bratrské
ze 16. století, dle českých kancionálů harmonisované
panem Rudolíem Veselý m. Vkládajíc sbory tyto
do pořadu večera, symbolisuje tím pořaďatalstve
ideové příbuzenství Tolstého s českými bratry.
Známé, výborné bájky z čítanky Tolstébo recitovati
bude pan R. Budli; týž sehraje s druhým členem
své družiny panem Karlem Vackem dialog »Ju-
lius a Pamfilus«, slohově inscenovaný. Tol-
stoj ve své pracovně jasnopoljanské:
toť další obraz večera, v němž pan Karel Vacek
čísti bude úchvatné pojsdnání »v čem záleží
lidské štěstí...« Zvláště pak budiž upozor-
něno, že každý platící návátěvník večera
obdrží u pokladny zdarma »Čítanku Tol-
stého« (redaktor dr. K. Kolman), vydanou nákladem
Fr. Radouška v Přerově. Při nepatrném vstupném,
pro večer stanoveném, třeba ovšem vítati tento o-
vážný pokus popularisace s tím vřelejším oznáním,
že podniká to ne nějaká korporace bohatě k účeřům
takovým dotovaná, ale odbor disponující finsočními
prostředky pranepatrnými. Proto doufáme, že jak
členstvo jednoty, tak i celá inteligentní veřejnost
hojnou účastí odmění tyto osvětové snahy a uvědomí
sa svoje povinnosti k podníkání tohoto rázu. Večer
počíná se o 1/28. hodině: vstup z Korunní třídy.
L N
Tolstý
profesor
doktor
Rudoif Klier
Rudolí
Vacek
K Kolman
Radoušek
Tolo
Francie
Přerov
národní dům vinohradský Vzdělavace
Sokol
27
article
— Výbor Ústřední Matice školské ustavil se dne
26. března tím způsobem, že zvolení do předsedni-
ctva všichni posavadní funkcionáři (starostou jest
ředitel F. Kneidl, místopředsedy JUDe. Jaroslav Po-
spíšil, JUDr. Přemysl Šamal, jednatelem ředitel Václ.
Broj, pokladním dozorcem ředitel Rud. Heřmánek,
účetním dozorcem Fr. Vyšohlíd, inspektorem kance-
laře em. lékárník Jos. Müldner). Schůze odboru ho-
spodářského budou se konati každý všední úterý.
schůze odboru školského každý všední pátek.
— Slezská činnost Ústřední Malice školské, která
z části zavdala podnět ke sporu česko- polskému, jest
činností čistě obrannou pruti germanisaci. Matiční
školy v Rychvaldě jsou namířeny proti utrakvisti-
ckým školám německo-polským, jakož vůbec není ve
Slezsku ryze polských škol. Dříve než Ústřední Ma-
tice školská první takovouto školu ve Slezsku za-
ložila, konány bedlivé studie, zda Matice nezasahuje
do sféry národa polského, avšak po vyšetření národ-
nostních a školských poměrů slezských ukázalo se,
že Ústřední Matice školská svými školami chrániti
bude pouze jen mládež českou, a že o českou mládet
běží, o tom podává důkaz dialektologie moravského
učence Frant. Bartoše. Nářečí lidové na Těšínsku
jest nářečím českým, nikoliv polským. Tou dobou
má Ústřední Matice školská 7 škol vlastních ve
F Kneidl
Jude
Jaroslav
JUDr
Šamal
Václ
Broj
Heřmánek
Vyšohlíd
Müldner
František
Bartoš
Francie
Jos
Rychvald
Slezsko
Ma
Těšínsko
Matica
28
article
Slezsku, ve Frýdku pětitřídní, v Hrošově pětitřídní,
v Karvíně dvoutřídní, v Opavě sedmitřídní, v Rych-
valdě »Podlesí« čtyřtřídní, v Rychvaldě »U kostela«
šestitřídní, ve Volovci dvoutřídní. Karvinská škola
založena roku loňského. Hrušovská škola založena
na důkaz péče českého národa o bratry slezské
z daru družstva »Politiky« v Praze; dopösud kaž-
dého roku 10.000 K. Opatrovny Ústř. Matice školské
jsou ve Frýdku, Hradci u Opavy, Kateřinkácha
Opavě. Mimo to jest Matice v živých stycích s organi-
sacemi slezskými, s Maticí Osvěty lidové, Maticí
opavskou a Ústřední hospodářskou spoléčností. Na
některé ústavy těchto slezských spolků poskytuje
značné subvence. Veřejná škola v Malých Kunčicích
povstala ze školy matiční. Nejvíce poškozuje školstv
slovanské ve Slezsku nařízení Zeynkovo o povín-
ném vyučování němčině na školách slovanských,
podle kterého školy se úplně germanisují. Již před
osmi lety z podnětu Ústřední Matice školské by!
zdvižen odpor proti tomuto nařízení, avšak dosda
marně. O ponechání v platnosti nezákonného toboto
nařízení usilují slezské úřady školní, vláda a při
nejmenším lhostejno jest německo přátelským Polá-
kům. První podminkou česko-polskě
shody mělo by býti, aby toto nařízen
bylo odstraněno úsilím obou národů.
Zeynkův
Slezsko
Frýdek
Hrošův
Karvína
Opava
Rych
Rychvald
Praha
Hradec
Kateřinkách Opava
Matica
přátelský Polá
29
article
— Všeobecná nemocenská pokladna v Praze
konala v neděli valnou hromadu v Obchodní a živ-
nostenské komoře za předsednictví p. Boh. Kavky.
tajemníka. Při zprávě za pátý rok působení poukázal
řaditel Simonides na činnost pokladny v po sledním
roce. Počatjiékařů zvýšen na 33 obvodních a 4 lékaie
specialní. Nemocných s nároky na podporu bylo
3461 a vyplacena jim podpora za 65.617 dní v úhrn-
ném obnosu 84.093 K 26. Lékařských honorářů vy-
placeno 20.819 K 88 h. za léky 18.151 K 9 h, na
pohřebném vyplaceno 3668 K. — Bylo tudíž vypla-
ceno úhrnem pro nemocné 134.293 K 19 h; víceo
37.145 K 90 h než v roce 1907. V roce 1907 vypla-
ceno ze všech příjmů pro nemocné 84.62%, v rocs
1908 103.48e, tudíž více o 18.80% než v roce 1907.
Čislice tyto svědčí o rozmachu pokladny a o nej-
možnějším vycházení vstříc onemocnělým členům.
I v tomto roce léčeni byli členově v sanatoriu pro
elektro therapii s výborným výsledkem. Zpráva po-
kladní vykazuje v roce 1908 příjem 168.704 K. vy-
dání pak 155.210 K, zbývá tudíž reservní fondv
částce 13.094 K. Inventář celý v obnosu 3000 K
mimo zásoby obvazové v obnosu 500 K jest ode-
psán. Představenstvo neuznávalo potřebu inventářem
zvyšovati jmění pokladny. V tomto roce zařízen při
pokladně zvláštní reservní fond pro členy, kteří vy-
čerpali 20nedělní statutární podporu a obnášel ke
konci roku 431 K 81 h. Veškeré zprávy jednehlas ně
schváleny a představenstvu uděleno, absolutorrum.
Do dozorčího výboru zvolení pp. Žďarský Karel,
typograf, Sadík J.. vrchní zahradník, Heller Ferd.,
úřadník. Do rozbodčího soudu zvolen p. Hájek Karel.
Kavka
Simonides
Karel
Sadík
Heller Ferd
Hájek
Praha
30
article
Valná hromada usnesla se změniti § 11 c) stanov
následovně: »Těm členům, kteří po dobu pěti let ne-
Přetržitě členy pokladny byli a příspěvky po dobu
tuto řádně platili, bude podpora po dobu dvaceti pěti
týdnů vyplácena.« Po vyčerpání programu ukoncil
starosta p. Kavka valnou hromadu s přáním, by po-
kladna dále ku prospěchu onemocnělého dělnictva
zkvétala.
— Stíhání národních socialistů. Jak jsme již sdě-
lili, provádějí orgánové úřadní velmi čilé prohlídky
u stoupenců strany náredně-sociálni. Kromě redaktora
Špatného byl zatčen tajemník mladě generace Hatina,
který teprve před čtyřmi dny byl propuštěn z ne-
mocnice. Dále došly zprávy, že v Zelezném Brodě
bylo provedeno několik domovních prohlidek a zatčen
byl Josef Šilhan, ubohý mrzák, který nemá jedné
nohy a jedné ruky. Zatčený dopraven byl k trestnímu
soudu do Prahy. V Plzni byli zatčení tři členové
mladé generace a prohlídky vykonány dále v Liberci,
Kolíně a Kutné Hoře. Vyšetřování děje se pro pode-
zření z protimilitaristické akce.
— Neštěstí při zařizování nového vedovodu. Obee
vinohradská rozšířila svůj vodovod z Podola do Vi-
nohradů. Dnes dopoledne s pracemi těmi bylo zapo-
čato. Po odstranění násypu v Podole bylo zakončení
vodovodu uzavřeno, avšak zátka pojednou vyletěla
s takovou prudkostí, že čtyři dělníci byly vážně zra-
něni. Z nich dělník Podraský z čp. 155/I. utrpěl
přeražení levé nohy. Dělník Sulta byl vůlne zraněn
na hrudníku. Oba zranění dopraveni byli do nemoc-
nice. Kromě nich ještě utrpěli vážná zranění dva
dělníci, kteří po lékařském příspění byli ponecháni
v domácím ošetřování.
Kavka
Hatina
Šilhan
Sult
Zelezný Brod
Praha
Plzeň
Liberec
Kolín
Kutná hoře
Podol
31
article
— Zlodějské historky. Dnen před 5 hod. ranní
zpozorovala policejní hlídka v ulici Milešovské na
Král. Vinohradech dva muže, nesoucí břemena na
zádech. Oba mužové dali se na útěk a zanechaliv
ulici pytel, v němž bylo mnoho doutníků, cigaret,
uzeného zboží a pod. Byli to zloději, vracející se
z lupu. Komu návštěvu učinili, nebylo dnes ráno
ještě zjištěno. — V Nuslích byl včera zatčen 41letý
zedník Josef Babický, který již 17 roků prožil v ža
lářích. Zatčený nesl kufr, naplněný damským jem-
ným prádlem, dále měl 85 liřebenů, zlatý prsten
pod., vše patrně z krádeže pocházojící. Babický po-
nechán byl ve vazbě.
— Hodinky ve smel. Do stanice Chvala- Počer-
nice byl přivezen vagon smelí z Prahy k omrvení
polI. Při rozházení smeli nalezeny v něm šestery
damské stříbrné hodinky, označené těmito čísly:
1132—2, 896—20, 1194—14, 896 —57, 1194 —27a
1193. Pátrání bylo zahájeno za účelem zjištění, komu
hodinky náleži.
— Vykradený krám. V noci na dnešek vnikli
zloději do krámu hokynáře p. Václava Ondráčka
v Podolí č. 59 a odcizili mu mouku, cukr, vejce atd
— Mrzntou koupel zažil v neděli odpoledne 9lelý
školák Václav Tomášek ze Šmíchova č. 1105. Chlapee
pobíhal po ledových krách ve smíchovském přístavi-
šti a nešťastnou náhodou spadl do řeky. Kolemjdoucí
muž přispěl mu na pomoc a školáka zachránil.
— Dopadený šibal, Vícekráte pro podvod trestaný
Josef Šťástka byl včera v Žižkově dopaden, kdyz
bezcenný prsten nabízel ku prodeji.
— Postřelen. Frant. Kohout, 25letý pokrýva
z obce Svakova u Soběslavi, ubíral su v nocs na
Král
Babická
Ondráček
Tomášek
Šťástka
František
Vinohrady
Nusle
Chval
Počer
Praha
Podolí
Žižkov
Svakov u Soběslav