Ročník XXXXIX.

V Praze, v pondělí 29. března 1909.

natada

Číslo 88.

Na ranni avečerní listy předpláci se V Praze v administraei na měsíc. . . . ne čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . 3 K 90k na čtvrt leta . . . . 9 K 60k n dvojí zásilkou něsl na čtvrt leta : . . . 11 k e

Krise na Balkáně. Shoda velmoci ve sporu rakousko-srbském. Z Petrohradu, 29. března. (K. k.) Petrohradská telegrafní agentura dovidá se z kompetentního pramene: Vyjednávání ve Vídni o formuli srbského pro- hlášeni, kterým rakousko-srbská krise má býti skončena, vedlo k do- hodě. Dle ní zašle Srbsko vídeň- skému kabinetu ve smluvené formě sdelení jako doplněk k poslední srbské oběžní nótě a to dle přátel- ských rad, které zástupci velmoci by společně v Bělehradě srbské vládě udělili. Zástupcům velmocí byly právě zaslány náležité instrukce, aby tím bylo odstraněno nebezpačenství rakonsko-uherského ullimata Srbsku a válečné zápletky na rakou- sko-srbské hranici. Z Vídně, 29. břozna. Dohoda mezi velmocemi bude ještě dnes úřadně vyhlášena. Anglické hlasy o shodě velmocí. Z Londýna, 29. března. (K. k.) „Times soudí, že pokus Německa rozbíti an- glicko-francouzsko-ruskou dohod stejně se zřejmě nezdařil, jako útok jeho na francouzsko-angli- ckou dohodu. „Daily Telegraph- praví, že svob. pán Aehrenthal dobyl jednoho z nejnespornějších úspěchů moderní doby. Avšak co stálo toto vítězství? Trvalé a nesmiři- telné odcizení mezi Německem a Ra- kousko-Uherskem na jedné a Ruskem na druhé straně, jest cenou za to, a to nikoliv jedinou. Ani v Berlíně, ani ve Vídni ne- lze se oddávati nějakému klamu o citech Srbů Čechů, Chorvatů a ostatních slovanských národ- ností vůči politice, která pokořuje sldvanský národ v Srbsku; na západ- ní mocnosti, jež nebyly materiálně interesovány na sporu mezi Srbskem a mocnářstvím, učinily porušení berlínské smlouvy a výhoda, jíž zmoe- nilo se Rakousko-Uhersko bezohledně násled- kem nynější slabosti Ruska, dojmem co nejžalostnějším. Takové věci neprospívaj míru, nýbrž budí nedůvěru a nepřátelství mez národy.

„Daily Graphic“ píše: Grey z chránil mír na blízkém Východ esnad v Evropě. Oběti byly nevyhnutelny neboť svob p. Aehrenthal měl v rue všechny trumfy a bezohledně je vyne sl. K situaci v Srbsku. Sp. Z Bělehradu, 29. března. (Zvl. telegr „N. L.“) Kralevič Jiří a následník trůnu Alex andr jsou úplně za dobré. Včera vyjeli si spolu v kočáře na procházku. — Dnes nebo zejtra bude srbské vládě doručena společná nóta vel- mocí. Z Bělehradu, 29. března. V poslaneckých kruzích se tvrdí, že podá vláda návrh, ab skupština odvolala svoji resoluci ze dne 14. presince. — Velkou starost působí vládě nyni chování se četných vůdeů povstaleckých čet, kteří nechtěj odzbrojit. Očekává se s obavou, že někteři z těchlo vůdců na vlastní pěsť začnou operovat. — Většina zdejších politických časopisů uznává podrobení se Srbska vůli vel mocí za příkaz nutnosti. Avšak radikální orgány útočí prudce na vládu, obviňujíce ji, že z em zbaběle zradila. Ve skupštině nedá prý se arci boj proti vládě za trvajících okolností vésti, ale na venkově a vůbec mimo hlavní město prý agitace neusta- ne. — Proslýchá se, že chce armáda kra- leviči Jiřímu, než prine Srbsko opustí, učiniti velký hold a proje- viti naději, že se princ co nejdřív zase do vlasti navrátí!

Otázka dynaslie Karaďorděvíčů na pořadu. Z Bělehradu, 29. března. (9 hod. dopol. »Mittagaztg.«). Zde rozšířeny byly zprávy, že vláda vyjednává s králem Pe- trem o resignnci celé dynastie na trůn. Pověsti ty doznaly víry, protože všichni poslanci vyzváni byli okružníkem vlády, aby město neopouštěli, jelikož na- stávají důležité události. »Zvono« jedná o věci té ve stati, tuč- nými literami vytištěně, ve které se praví: »Vykonáme novou volbu krále. Kdo jest neschopen, ať táhne sirky. Srbský národ jest vyspělý do té míry, abys vládl sám«. Nepotvrzují se dosud pověsti, že bude vyhlášena republika, jest však obecné přesvědčení, že, jak bude spor s Rakou- skem urovnán, dostane se ihne na přetřes otázka dynastická. Srbsko přizpůsobí se prý rakouským přáním ještě více. Z Berlína, 29. března. „Localanz.“ uve- řejňuje rozmluvu s drem. Milovanovičem kterýž na otázku, jak si představuje hospo- dářské styky s Rakouskem, odvětil- „Naděje na obchodní smlouvu Srbsku přízni- vější jsou nepatrné, protože v Rakousku ještě více než v Uhrách rozhoduje poli- tika stran agrárních. Přizpůsobili jsme se nynějšímu stavu a nebude-li možno jinak, přizpůsobíme se ještě více. Dohodou mezi Petrohradem a Vídní zachován byl mír. Doufám, že dnes v pondělí nebo zejtea bude situace definitivně vyjae- něna.

O osobním zakročení německého cisaře. Z Paříže, 29. března. Jak povědomo, po- přela „Nordd. Allg. Ztg.“ zprávu pařížského „Tempsu“ o dopisech cfsaře Viléma rakouskému následníkovi a carov. „Temps“ prohlašuje nyní, že na své zprávě úplně trvá. Připomíná známou schůzku ei- saře Viléma s arcivévodou Františkem Ferdi- nendem v Eckartsau (v Dolních Rakousích). Po této schůzce následovala korespon- dence císaře Viléma s rakouským násled'níkem. Víme o zakročení císaře Vi- léma mnohem více, než jsme oznámili. Po- ukazujeme také k tomu, že jsme neřekli, že in- tervence Viléma II. stala se bez vůle kane- léře Bülowa. Trváme na svém tvrzení, že z podnětu císaře Viléma politika Něme- cka byla s politikou Rakouska tak úzce spojena, že tímto podnětem vysvět- luje se změna v tónu a situaci, kterou celý svět pozoroval mezi říjnem r. 1908 a březnem 1909 a která se jevila také mezi „podporou v mezích možnosti“ a mez „solidaritou beze všech výhrad“. Podobá se ostatně, dodává „Temps“, že politi- kou takovou zájmům Německa uškozeno nebylo. Maďarská interpelace o poměru Rakousko- Uher ska k Srbsku. Z Pešti, 29. března. (K. k.) (Posl. sně- movna.) Předseda sděluje, že poslanec Rakovszky (str. lid.) ohlásil pilný dotaz, jejž bude odůvodňovati na konci schůze. Dotaz zní- 1. Jest ministerský předseda ochoten podat nám vysvětlení o našich stycích se Srbskem? 2. Jest ochoten uplatniti svůj ústavní vliv aby nynějším nesnesitelným poměrům byla uči- něna přitrž buď zabezpečením s tálého míru

nebo pokud možná nejrychlejším zahájením války? Sněmovna schvaluje na to též v třetím čten předlohy, vyřízené v drubém čtení za minule schůze. Opatření na ochránu sanižaku. Z Cařihradu, 29. března. (K. k.) Dle „Sabahu“ uložila Porla opětně ministerstvu vojenství, aby uči nilo opatření proti eventuálníma srbským útokům na sandžak novopazarský. „Sabah“ praví, že se zřetelem k možnosti srbských útoků učinilo již třelí sborové velitelství opatření, takže náhlé přepadení je ne možným.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Audience. Z Vídně, 29. března. Za dnešních všeobee ných audiencí byli císařem přijati: bývalý m nistr orby hr. Ferdinand Buguoi, hr. Jindřieh Clam-Martinic, Felix svob. p. Aehren- thal, zemský hejtman dalmatský dr. Ivče vič, člen panské sněmovny Alfr. bar. Skene universitní profesoři dr. K. Kadlec, dr. Ant. Klier a dr. J. Vančura, pak profesoři Mi roslav Balíšek a Karel Ryška.

Delegace. Z Vídně, 29. března. Odborný chef v mini- sterstvu zahraničních záležitostí Jettel prohlási včera večer žurnalistům, potvrzuje takto zprávu „Národních Listů“, že delegace sejdo se teprve na podzim. Pád ruského ministra zahraničních záložitost Izvolského. Z Petrohradu, 29. března. Izvolský upadl v nemilost. Car naléhá na jeho odstoupení. Úkaz o propuštění jeho zatím se neuveřejní, dokud nebude nalezen vhodný nástupce. Dvorní kruhy soudí, že nebude vzat z kruhu diplomatů z povolání. Z Berlina, 29. března. „Tagblatt“ ozna- muje: Izvolský na svém posledním slyšení v Carském Sele v sobotu konaném podal žádost za propuštěni. Jest pravdou, že propuštěno jeho v nejvyšších kruzích považuje se za věe rozhodnutou. Zároveň se proslýchá, že Stolypin svoji dovolenou zkrát nebo vůbec od ni upustí. Z Petrohradu, 29. března. „Rěč“ a „Bi - ževyja Vědomosti“ oznamují, že Izvolský podal žádost za propuštění, která byla ihned přijata. Noví lajní radové. Z Vídně, 29. března. (K. k)) Císař vzal dnes do poledne v přísahu nové tajné rady Felixe Lexu svob pána Aehrenthala a Jindřicha hr. Cl a m- Mí ar ttinice. Rilaat paša z Vídně odjel Z Vídně, 29. března. (K. k) Turecký ministr za hraničních záležitostí Rifaat paša odjel včera veče do Cařihradu. Hrozicí stávka homníků v oztravsko-kskvinské pánvi. Z Opavy, 29. března. (K. k.) Včera konal se Moravské Ostravě velký tábor horníků, je hož se zůčastnilo na 4000 osob. Shromáždě ní žádalo odstranění nynějšího služeb- ního fadu a svoláni dohodčího úřadi během 14 dnů k urovnání mzdové ho s po- ru. Nevyhoví-li se jim, hrozí účastníci všeobe - nou stávkou od 1. května. Odpoledne konal se v Orlové rovněž tábor, jehož se zúčastni nčkolik tisíc osob. Bylo učiněno totéž usnesení Požadavky hudou dnes podány všem důlním správán v ostravsko karvínské pánvi.

dání. Žádný ruský vyzvědaě ve Lvově. Z Vídně, 29. března. (K. k.) Se směroda tnéha vojenského míista prohlašuje se za bezpodstatnou zpráva jistého haličského listu, že ve Lvově byl z- tčen ruský plukovník pro podezření z vyzvědačství Nové dělo ve Francil. Z Paříže, 29. března. (K. k.) Z Toulonu se sdě luje, že byly tam podniknuty pokusy s dělem ráže 240 mm, vynalezeným dělostřeleckým majorem Four- nierem. Z děla tohoto může býti za minutu vypáleno 6 ran. Požadavky Iranoouzských lodníků. Z Paříže, 29. března (K. k.) Z Versailesu a HIa- vru se sděluje, že lodníci, zapsaní do námořních se znamů, schválili na četně navštívené schůzi resoluci v níž žádají naléhavě, aby parlament prozkoumal jieh požadavky, dále aby byli z franoouzských lodí od- straněni asijšti topiči a námořníci. Nejistola ve Fezu. Z Paříže, 29. března. (K. k) Z Tangeru se sdě- luje několika listům, že anglický vyslanec odložil na radu zástupce maghzena el Gebbasa odjezd anglického poselství do Fezu pro panující lam nejisto- tu. Mezi faratíky fezskými vzbudilo zatčení el Pilta na velké rozechvění. Politický proces v Záhřebě. V Zábřebě, 27. března 1909.

(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Stará pravda, že i chytrák se někdy dů kladně přepočte, osvědčuje se také na aranžé rech procesu s »velezrádci«. Počítalo se n rozbití koalice zkompromitová- ním Srbů. Snaha se upřílišnila: sáhla vysoko — na výkvět intel gence. Bude li ten zkompro- mitován, padne stín na srbský lid, který je v řa dách srbské samostatné strany a ta bude zni čena. Po koalici bude veta. Tak se soudilo Líčení za ličením nás o tom průzračně přesvěd čuje. Ale chytráctví přestřelilo ! Utkalo se v zá pas s 53 junáky, kteří mají srdce, rozum i ja zyk na pravém místě. Na ně zloba je krátká Eskamotéři velezrády jeví se nyní jako břídilové kteří vzbuzují útrpnost. Hned s Mslobabičem měli nezdar. Věděli o něm, že přeběhl z tábora »samostálců« do sporých řad srbských radikálů a větřili u něho proradu. To bude svědak ! Ten si jistě odleví a leccos na své dřívější »kama- rády« poví. A už naň naličili. Napřed se roz- plývali sladkostí, potom spustili hrozby. A když to všechno selhalo, eskamotéři dostali »dopal«a klopýti. Dali se uněst mstivosti. Svědka trans- formovali na velezrádce! Přepočetli se. Malo- babič pověděl na něl A denně ti budilové ukazují chyby svýc mathematických operací. Už známe jejich ma- nýry s důstatek. Dojde-li na nové »hnízdo ve- lezrády«, jsme jisti, že obžaloba na čelo postav »velezrádce« nejinteligentnějšího. A s napjatou zvědavosti očekáváme zápas. Tak i dnes. Na pořadu byl první »provinilec« z Dvoru Pet

Bekič. Víme o něm, že je bujného tempera- mentu. Projevil to hned prvého dne, protestuje proti fotografování obžalovaných. Odseděl si už několik dní v temném vězení. Referovali jsme o tom. Dnes nás překvapil svou umírněnost z níž se ničím vyrušiti nedal. Tou statně všechny útoky odrážel. Na každou otázku měl případnou odpověď poholově. Ukázal, že bedlivě si všima politického života. Zná každou podrobnost. Kde může, nastrkuje násilníkům zrcadlo. Vystudova s maturitou maďarskou reálku v Pešti. Po smrti otce převzal obehod. Obžaloba píše o Srbech v uvozovkách (»Srb«), ale i maďarští profesol pověděli Bekičovi, že v Chorvatsku a v Bosné žijl Srbové. Až jsme se v duchu zasmáli, když se podařilo Bekičovi, obhajujícímu cyrilici, při vést předsedu k výroku: »Že je cyrilice slovan-

V drobném prodeji ranni čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve mliálkách na venkov ranní cislo . . . . . . . 10 . . . . . . . b b večerní Inseráty plati se hotové napřed Přednlaceni a inserty přijima administrace v Martanské ul.,o Tam nacházejí se tět ředakre, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopísy se nevracejl.

ské písmo, to my známe; o ni nejde, ale jsou tu »zjevy«. (Ty »zjevy« přes tu chvíli jsou na tapetě. Staly se signálem telegrafu bez drátu padne slovo »zjevy« a už pohledy z loží ob- hájců do našich sedadel nesou smích.) Ty pro- žluklé »zjevy«! V nich je ta celá velezráda V nich je tendence: posunutí těžiště do Běle hradu. Už je známe z paměti: srbský prapor srbský erb, cyrilice, úcta ke králi Petrovi atd. Předseda každému obžalovanému s gustem o nich vykládá. Rozhání se rukama, kroutl hlavou i očima, pichá pratem do vzduchu. V operetě by vyníkl. Zná jen chorvatský národ a dělí ho na dvě podřadí 1. katolický, 2 pravoslavný. Dokáže to, až jen svědci počnou mluvit. Tak svědek Barič dokáže, že do r. 1903 ve Dvoře o »srbství« ničeho se nevědělo. — »Barič? Ten přišel do Dvoru teprve v r. 1907.« dí obžalovaný. — »Vytýká se nám, že rozši- řujeme srbism ve státním smyslu. Co se s tím chce? Jsem Srbem, ale jsem chorvatským ob- čznem! Ale podivno, radikální Srbové. kteří Chorvatům upírají charakter národa, pr- následováni nejsou. Pronásled- váni jsme jen my, kteří stojím na prineipu jednoty Chorvatů Srbů,« dí Bekič, ale je hned předsedou pře- rušován, který »nedovoli, aby se v soudní slni mluvily politické věci«. »Proč jste neob- žalovali dřívějšího bána Khuena z velezrády? On přece dovolil srbské prapory, znaky, eyrilici všechny ty »zjevy«, které dne mají dokázat naši velezrádu, « e Bekič. »Tehda se nevědělo, co vy s těmito »zjevy« obmýšlite,« po- dráždéně odvětil předseda. »Těší mne, pane předsedo, že aspoň vy už přiznáváte Srby, vzdor tomu, že jich obžaloba nepřiznává,« roz- marně řekl Bekič. Bekič sám se vytasil s t- batěrkou se znakem, opatřeným čtyřmi S (C).

Takové zakoupil u Krause ve Vídni. Předložil i obraz cara Dušana, jenž je ovrouben různými znaky a i oním se čtyřmi C. Tenje výrobkem Gerharda ve Vídni. Velikou veselost vzbudilo zjištění okolnosti, že dívčí košile, ozdobené srbským znakem, jsou dílem chorvatské učitelky na chorvatské výrobnt škole a že dřevěné tabatěrkya dřevěné čutory (jedna nese nápis : »0 čutoro, kad si puna vina — iz tebe mi teče radost i milina« [milina = rozkoš]: teď ta roz- koš čpl na velezrádu) jsou výrobky ch or- vatských trestanců v chorvatském zemském vězení v Lepoglavu. Čtení prolokolu o prohlídee v domě obža- lovaného zjišťuje různé nápisy. Všechny jsou podobny české průpovidce: »Ku předu, zpátky ni krok.« To je ovšem velká velezráda! Úzas- nou () je i průpověď: »zakládejte školy a pracujte«. Dobře zvolal Bekič: »N u že, tu jeta velká revoluce« ! Dostal za to důtku. Platila vlastně smíchu obecenstva. Az nás překvapila nejapnost, již se má dokázat velezráda proti králi; zní asi takto: »Svědek Medvěd vypověděl, že mu Vasil Slavuja vy- právěl, že sedlák Daljača někde slyšel zvolání: už nechci sloužit králi Františku Josefovi, ale králi Petrovi« ! (To si pochutnáme, až ti svědci (l) přijdou na pořad !) Smíchu bylo plno. Podráž- dilo to předsedu. Slyšme, jak důstojnou mluvu má p. Tarabuchio: »Ticho! z a po- vídám si toto stálé šklebení. To je uličnictví.« Ozval se dr. Rudisavjevič: »Na koho se to vzlahuje?« A předseda s omlouvá: »Nechtěl jsem nikoho ura zit. Tobylo napomenutí.« A zase přišla řeč na »Sokola«. Bekič uká- zal na zakládání německých spolku v Slavonii (Turnverein, Gesangsverein) a děl: »Némec k

Z kulturní ciziny. Umělecké ztráty na Sicilii. V zahraničních listech objevily se v po slední době podrobné výkazy uměleckých ztrát utrpěných při katastrofálním posledním zemětře sení. Messina sama vykazovala množství uměle- ckých a architektonických monumentů vzácné ceny a ty zničeny všecky téměř úplně. Předevšímje to hlavní kathedrála, založená ve stolet XII. a přestavěná ve stol, XVII. Nejdrahocen- nější byly na ní gotická facáda z XIII století a překrásné práce mosaikové, jež vzaly arci za své. Pod troskami kalhedrály pohřben i pomník Tabiati, práce sienského mistra Grego- r ia (z r. 1333). Nenahradilelnou ztrátu pro umění zname- nají trosky slarobylého kláštera San- Gregorio, v němž umístěno v posledníeh několika desetiletích městské museum. V tomto museu byla mezi jiným jedna z nej znamenitějších prací — polyptych — skvělého umělce XV. věku Antonella da-Mess in (zemřelého r. 1493), jemuž se připisuje zave- dení olejových barev v italském mallřství. Také v rozvalinách menších kostelů Sta. Lucia della Pace, Sta. Maria della Scalla a j. vzalo za své mnoho drahocenných obrazův a skulptur z Xv a XVI. století, i spousta architektonických drob- ností jihoitalské gothiky, beztoho málo známé a málo dosud oceněné. I pod rozvalinami messinské unive sity pohřbeno je množství rukopisů s draho- cennými miniaturami rozličných epoch. Z nieh nejcennější byly z nejstarší doby t. zv. »byzant- slé renaissance« (z X století). Cenu všech těchto z rat uměleckých lze těžko odhadnouti, jest arei c. ativní, ale nezměrná.

Mezi členy francouzské Akademi vstoupii v těchto dnech dramatik Eugene Brieur zvitěziv v soutěži mezi Alfredem Capu sem a PortoRichem. Osobou Brieuxovou vstupu- je v oficialní zastoupení francouzského duch hlasatele starší literární tradice, thematický dra- matik, mírný radikál. Brieux je stár 51 rok, rodilý Pařižan, z rodiny řemeslnické. Je auto- didakt a jeho literární začátky byly pronikavé. budily naději v »Theatre Libre«. Jemná ironie charakterových komedil však brzy vyprchala, Eugéne Brieux obral si ztečení »Oděonu« a »Comedie Frangaise« za svůj ideal i životní cil Podařilo se mu to plně a píše pro jejich obe- censtvo vlažná dramata, která se průměrně libí Národní divadlo hrálo před lety jeho »Č er- vený taláre.

Různé zprávy. Podivné daně v Anglii. Politikové, kteří nyní tak horlivě vymýšlejí nové daně, měli by věnovati pozornost zvláštním daním, jiniž velký William Pitt zachránil svou vlast z fi- nanční tísně, do níž ji vehnaly povstání v Irskua Doje s Francii Stejně jako mnozí moderní vynálezci dani, dožil se ovšem také Pilt zklamání, že se ně- který jeho krásný finanční plán zhatil. Tak stale se mu s daní z pudru, kterou si vymyslil, aby z bílého prachu lidské marnivosti nadělal černého prachu pr anglická děla. Ona stará zlatá doba sice již paruku šťastně pře- konala, ale upomínka na zašlou nádheru strašila modě dáte a dandyové načesávali si vlasy vyseko. pudrovali je pečlivě do běla a nosili takto „pravé- paruky. Pitt navrhl, aby se tato mužská marnivost zdanila a sice měli pánové, kteří nechtěli upustiti od pudrování vlasů, platiti za to ročně 24 K. Jen mato výminek bylo stanoveno, tak pro duchovní s men- ším ročním příjmem než 2400 marek, mladší důstej níky armády a námořnictva a otce dvou provdaných dcer; těmto posledním bylo přiznáno právo, počítat ony tři rodiny za jednu. Od daně z pudru očekával so roční výtěžek 5 milionů korun, ale krásný plár ztroskotal. Několik staroanglických aristokratů, mezi nimi též vévoda z Bedfortu a lord Jersey, sešlo se ve woburnském opatství ke slavnostní poradě a výsiedel byl, že pánové, kteří udávali tón, dali si všichni dlou- hé účesy ustřihnouti a nahradili je nepudrovanymi zvlněnými kadeřemi. Tato nová moda se všeobecně ujala a učinila daň z pudru bezpředmětnou.

Také plán Pittův, uvaliti na všechny majitel krámů daň z výdělku od 50 h do 2 K. ztroskotal Větší úspěch měla daň ze služek. Za každou žen skou služebnou osobu musil zaměstnavatel zaplatit 3 K, za tři siužebné 12 K ročně. Daň z dražby, kte rou Pitt zavedl, měla zábavný konec. Původně činila 120 K ročně, později byla zvýšena na 240 K a s tím- to zlížením dražebního obchodu byla na druhé stra- ně spejena úleva, které se brzy zneužívalo, dražeb níci byli totiž osvobozeni od povinnosti, vyžádatis při prodeji lihovin od případu ku připadu předem dovolení. Z toho se vyvinul silný a velmi výnosný obchod s kolalkou, takže Pitt konečně musil výsadu zrušiti. Před dobou Pittovou byly v Anglii zdaněny také porod. smrt a sňatek. Vévoda, jenž si zvolil choť, mu sil za tuto výsadu zaplatili státu 1200 K, darovala-li mu manželka dědice, žádal státní poklad 720 K a za každého dalšího syna musil šťastný otec zaplatiti 600 korun. Při smrti manželky vplynulo do státní po- kladny opět 1200 K a také za vzdálenější příbuzné musilo se zaplatiti poměrně menší úmrtné. A tato dai platila, ovšem přiměřeně snížena, také pro maláho měšťana. Mládenec, jenž se chtěl oženiti a měl 1200 kor. ročního přijmu, musil za svou nevěstu zaplatiti 3 K daně a pozdějí ve šťastném manželství za ka ždého syna 2 K 50 h. Stejný obnos musil býti vypla cen státní pokladně, pohřbíval-li otec rodiny svou choť nebo některé dítě.

Také daň z mládenectví již v Anglii měli, Oa r. 1695 do r. 1706 musili všichni mužové, starší než 25 let, kteří se vyhýbali sociální povinnosti manžel ství, dle svého stavu platiti daň, kolisající mezi 6 K až 300 K. Tato mládenecká daň vynášela státu ročně 1.248.000 K. Vilém III. připadl pak na myšlenku, zůa niti papír. Po nějakou dobu musilo se z každé tuny papíru plaliti dokonce 670 K. Jak tato daň tížila kniž- ní obchod, je viděti z toho, že Charles Knight musil r. 1830 zaplatiti neméně než 480.000 K daně za pa pír, na němž byla tištěna jeho „Penny Encyclopae dia“. Královna Anna šla ještě dále a zdanila každý arch novinářského papíru 10 h; později byla tate sazba zvýšena dokonce na 40 h. Na tom však ješta nebylo dosti; zavedla se daň z inserátů a za kaž oznámení, ať dlouhé nebo krátké, musilo se zaplatit 4 K 20 h daně. Dokonce i denní světlo stalo se pramenem pří- jmů pro státní pokladnu. Za Vilěma III. musila se platiti daň z každého okna a taxa byla tak vysoká že sta a tisíce oken bylo zataraseno prkny, aby ne propcuštěla denní světlo. Při novostavbách byl počet oken na úkor zdraví co nejvíce obmezován a podne ještě lze spatliti ve starších částech Londýna na do mech, z oné doby zachovaných, slepá okna, nama lovaná na stěny k vůli symetrii

lindy a nyní.

X Březen. V Kalendáři hospodářském každo- ročním r. 1617 vykládá Šimon Partlie ze Špicberku o březnu: Jakž učení muži se na tom snášejí, svět jest stvořen tohoto měsíce 13. dne Marlii. Toholo měsice jesl povětří velmi nestálé a nezdravé, odkuda na lidi mnché nemoci plichází a vlhkkosti od světel nebeských v těle se hejbl, jako zimnice. Stali i po dagrici tohoto měsíce se zle maji. Voda žádného času horší není jako tohoto, v níž se všelijaké nečistoly hadi, žáby mejí. Probož tohoto měsíce vody se střež leč z potřeby, a to vařenou, pl. Staří lidé se maji zdržovati od přilišného jídla, mají uživati při jidl vina rejnského, muškatolového, mladého a čistého Ráno malvazí, které zahřivá staré tidi, když se pije. jináč, jestli mnoho plješ, škodl zdraví i měšci. Po- čištění nepřijímej, ani krve nepouštěj. PI víno s rou- tou, s šalvějí, s pepřem a se zázvorem. Ráno proti podagře pí takový nápoj: Vlož do vina jalovec, b- bek, kořen pivoňkový, mirrhu a to zetra, pomalu jez a zapájej. Dítě, narozené toho měsíce, velmi přís- né bude a mnozí se ho báti budou. Toholo měsíce slunce vstupuje na znamení skopce. Skopec panuje nad člověči hlavou, pročež měsíc, když bude v tam znamení, šelř, aby hlavy neobrazil nižádným zele- zem. Takový ouraz aneb smrt aneb dlouhou nemee uvodí. Na skopci (v březnu) dobré jest s kovy za cházeti a s ohněm, nové roucho obléci, na cestu jiti kupovati, prodávati, krev pouštěti žilami i baňkami kromě hlavy, šíje a hlavní žíly. Zle jest služebníky jednati, krev znovu pouštěti, domy stavěti, do nich se stěhovati, ženiti se a viasy stříhati, sváry rovnati počištění přijimati. Mistr Albumazar pravi: aby čic věk, když slunce vejde na první stupeň skopce, učini tehdáž sobě dva hřebeny z rohův skopcových, jeder z pravého a druhý z levého. A kdyz člověka praví

strana hlavy boleti bude, aby česal hřebenem z pra- vého rohu, pakli lová, tohdy z levého rohu hřebenem Ditě narozené na znamení skopce jest Marsového př rození, cholericus, pěnoborký, postavy bývá slušně více suché nežli lustě, kostlavý, chlupatého těla, bar- vy snědě zneb černé, čela dlouhého, očí vpad ých tváři suché, vlasů kučeravých, znamení mívá na tváh neb na hlavě, bývá hněvivý, pupudlivý, svár.ivý. motitedlný a nemilosrdný, tovaryšský, opovážlivý. smělý a všelečný, nehrubě spí, když se rozhněvá, začervená se, rády mu žíly na čele naskočí, jes chtivý, frejovný, koně a zbroje a pěkné panny mi- lující, často smrt vinšuje a mnohokráte svou vše- tečnoslí k ní přichází a příčiny dává, bohatství stá- lého nemívá, než rychle nabuda, utratí, rád z brati svých přední bývá. Tohoto měsice pranostiky a na- učení tato jsou: 1. Můžeš toho měsíce zbírati žab vejce a to distillirovati a to jest dobré proti norkosti A kdo v těch vejcech těchto dnů ruce zmyje, odejme od nich všecken svrab a dranatost, byť pak od Fran- ské nemoci pošly. Činí také pěkné tělo i tvář. Aneb vezmi toho žabího semene do pěkného hrnce a za- kopej je do země, kde slunce nesvítí, tak budeš je moci celý rok míti. Zahání také vlas živý, který v prstu bývá. 2. Staří říkali: Jestli na den Zvěstování

Panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světli oblakové jsou, tak že hvězdy se spatřiti mohou, že bude rok příjemný a ourodný. 3. Ryby se trou od velikonoci až do sv. Jakuba a toho času rybáři jim hověti mají, ani jich jísti zdrávo není 4. V Zelený čtvrtek sej kapustu, červenou řípu. mrkev, cibuli, okurky. 5. Piva vař pelyňkové i jiné na ležení. Nebo tohoto měsíce piva vařená dlouho trvají, aniž skyná ve psí dni. 6. Nasazuj slepice, kačky, husy. Jsou lepší hotubi, které se rodí z jara. než na podzim. 7. Přilétají k nám zase čári, divoké husy, kačice, lašťovice, okolo sv. Řehoře. 8. Téhož času vějí větrové Favorii od západu. 9. Máš i koření zbírati, které chceš k lékařství užívati, na schod to- hoto měsíce. Neho tobo času jsou lepší a déle trvají. Některé se zbírají byliny na počátku jara, když kve- tou, jiné na konci jara, když jsou plné semena. D- bré jest orati, neni-li země příliš vihká, při kone vikev, konopě a bob v studených krajinách síti. Pse- nici, špaltu a ječmen mísili. Seje se také jáhly, po hanka i šošovice. Vinné koření při počátku obřezáno i štěpováno a potom hned, když země mírná jest. okopáváno bývá. Ryví také zdyiháno, štěpeno i sa- zeno býti může. Zahrady rejti, hnojiti a všeliké se- meno síti se má. Téhož měsíce dobylek kupovati. včely podkuřovati a oule od červův i všech nečisto vyčišťovati. Březen měsic libé jaro vyvodí, které Č. Zibri. divnou rozkoš v kvíh provodi