Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

e a onr mlaa ilatsd a poll

3

V Praze, v sobotu 28. prosince 1907.

Praha

4

ndsedobetu jsteddo knt

5

Číslo 358

6 article

Na ranní a odpol. Histy přodplšes ne v Praze v adminlstraei a měsí na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čenáškou na měsí čnt laa . . . . 1 K soh ve úlislkáchn na měste . . . . . . 2 K 80h Poštou: na so čsle. nra . . . : 3kooi s dvojí zisílkos a muiění .:: kei

Praha

7 article Několik slov panu dru. Karlu Kramářovi.

Několik slov panu dru. Karlu Kramářovi. Pan dr. Karel Kramář odpověděl kone čně dne 25. prosince na články, jež jsem uveřejnil dne 8., 10. a 12. prosince v »Nár. Listech«. Články ty měly úkol obhájit stano- visko »Nár. Listů«, jež prohlásily, že nemohou dále podporovat a hájit politiku delegace če- ské na radě říšské, za niž nemohou převzít vůči národu zodpovědnost. V prvém článku »Kdo jedná prot usnesení národní strany svobo- domyslné?« jsem předložil veřejnosti pro- jevy a závazná usnesení národní strany svo- bodomyslné nejen z let osmdesátých a deva- desátých, ale zejmena z doby po- siední a provedl jsem důkaz na základě přesných citátů, že nedávná usnesení strany nejsou shodná s tím, co strana dříve hájila. co její přední členové hlásali. Dokázal jsem, že strána nejen opustil program a taktická usnesení z let devadesá- tých, ale že jedná nyní i přímo proti usnesení doby poslední, neboť naše strana ve všech svých projevech až do 1. pro- since t. r. hájila názor, že můžeme podporo- vati pouze spravedlivou vládu a že do ministerstva mohou vstoupit členové naší strany pouze za určitých záruk a předpokladů. Tento důkaz prvého článku, jakož i dů- kaz článku druhého, že pan dr. Kramář vždy souhlasil s usnesením naší strany, usnesení ta hájil — a vzdor tomu s lehkým srdcem převedl, nehledě k platným usnesením strany, tuto do vládní většiny Beckovy — vyvrácen nebyl ani přáteli pana dra. Kramáře, ani jim samým.

Kramář doktor Beckův

8 article

Stal se sice pokus sesměšnit moje vy vody a citáty známou skopperdekou« přátelé pana dra. Kramáře pokoušejí se pře nést polemiku co možná nejdále od důkazů. jež jsem jim předložil a jež mají vyvrátit, ale bezvýsledně. Co jsem pronesl v člancíeh »Na obhájení našeho stanovi- ska«, platí dnes právě tak, jako počátkem prosince vzdor množství potištěného papíru, jejž »lidový list svobodomyslný« zdarma po Praze rozhazoval. Pátrejme ve článku p. dra. Kramáře. zda vyvrací cokoliv z našeho důkazu? Nikoliv, o to se ani nepokusil. Proč by se také zabýval důkazem, vždye »neměl času na archivální studie«. Úbezpe- čoji jej však, že kdyby i býval dělal archi- vální studie, že by v nich ničeho nebyl na- lezl, co by mohlo vyvrátit důkaz, že vedení strany jedná proti dřívějším svým usne sením. Pan dr. Kramář jest nervosní, slyší li jakýkoliv citát z minulosti naší strany, proto jeho odpor k archivu. A přece v tomto archivu leží ta první slavná doba mladočeské strany, a kdyby hlouběji nahlédl p. dr. Kramář do archivu naší strany, tu by shledal, že »muži činu«, dr- Julius Grégr, dr. Eduard Grégr a dr. K. Slad- kovský, kteří mu byli »tak sympatičtí«, za- ložili stranu, organisovali ji, povznesli do té výše, že celý národ s jejím programem sou- hlasil, celý národ volil její kandidaty — ale po nich přišli jíní a ti přivedli stranu tam. kde ji nikdy nechtěl mít dr. Julius Grégr. Přivedli ji do téhož poměru k vládě, v němž nni

Kramář doktor Julius Grégr Grégr K Slad Praha

9 article

bývala strana staročeská, přinutili stranu, by sloužila zadarmo — anebo za drobe- čky. A kdyby nahlédl hlouběji do archivu, shledal by p. dr. Kramář, že politika dra. Julia Grégra sjednotila národ, že pod svůj prapor strana naše seskupila všecky stavy — ale politika těch, kdož později stranu vedli, nedovedla zabránit odtržení se stavů o strany, zejměna stavu rolnického, a zorgani- sování se jakožto samostatných stran. »Dělat politiku s archivem je beztoho něco, co se mně do duše příčí — protože nás tato nešťastná politika tak těžce, těžce poškodila«, tak praví p. dr. Kramář a vzpo- míná Beleredího, Potockého a Hohenwarla. Přítel dr. Kramář mně zajisté přizná že situaci v těchto třech památných dobách jsme neprohráli proto, že bychom bývali dě- lali »politiku s archivem«, nýbrž proto, že jsme se nedovedli spokojit s tím, co se nám tehdy dávalo. Nad vši pochybnost však jest jisto, že nadešla éra Belcrediho, Poto- ckého a Hohenwarta proto, poněvadž jsme neústupně trvali na svém národ- ním programu.

doktor Grégr Kramář Potocki Hohenwarla Belcredi

10 article

Rozhořčen nad tím, že jsem se opováži citovat usnesení strany, volá p. dr. Kramář »Co pak je opravdu všecka politická mou- drost v kancelářské registratuře?« Pryč tedy s archivy! Pryč s registraturami! Pryč s m nulostí strany ! Na čem se strana dnes usnese to již zejtra neplatí, »resoluce jsou výronem okamžité politické situace — často nebyly už správné, než byly otištěny v listech, po něvadž situace se změnila.« Pryč tedy s resolucemi a nikdo se ne opovaž »snášet archivální fascikle!« Velectěný příteli! Ačkoliv mám za to. že nejen strany, ale i jednotlivci politicky činní mají pilně zaznamenávat a to zvlášte tehdy, když nepamatují, na čem se stran usnesla před několika týdny, důležité udá losti, neboť neobyčejně ulehčuje práci v dnešn době, na události bohaté, podobný přehled ačkoliv myslím, že každá strana má by věrna své minulosti, že má být věrna svému poslání a že nemá prostě házet do archivu svá usnesení a prohlášení, zapovídajíc sou- časně jakékoliv vynášení těchto »archiválních fasciklů« na světlo denní a ačkoliv jsem pře svědčen, že skutky pol. strany nikdy se nemají příčit jejím slavným programovým prohláše ním, přece ihned přestanu nahlížet do archivu naší strany a nebudu se nikdy více vracet k minulosti její — jakmile mi dokážete, že Vaše politika jest správná, národu prospěšná. že tato »živá« politika jest slovem lepší nežli ta, jakou strana dělala v letech 90tých.

doktor Kramář

11 article

Řikáte vždy »radikalismus z let devade sátých«. Dovolte mi otázku, v čem spočíva onen radikalismus? Na jiném místě jste řekl: »bezúspěšný radikalismus z let devadesátých« a Vaši ob hájcové v časopise »Den« to po Vás opa Snad byste ještě jednou mohl učinií výminku od svého pravidla: pryč s archi vem! a mohl byste nahlédnout do minulost strany a vysvětlit nám, co myslíte touto bez- úspěšností? Já aspoň se domnívám — možno ovšem, že se klamu — že ona bezúspěšnost spočívá pouze v tom, že přišli někteří páni a svedli národní stranu svobodomyslnou s cest přímých, vytknutých jí drem. Juliem Grégrem do bažin oportunismu . . kují.

Vaš Grégr

12 article

stle ,euozoa pi ov sbno

14 article

»Starou, tolikrát vyvrácenou povídačkou« jest, že nám baron Beck odepřel jakýkoliv slib ve příčině národnostních požadavků če- ských,« pravíte dnes, velectěný příteli, ale pokud vím, prohlásil jste sám v akčním vy boru strany, že Beck nám nemůže dáti žád- ného slibu, a nikdo tuto starou, dle Vašeho výroku, povídačku dosud nevyvrátil, ani Vy sám nel Pokud se týče kulturních a hospodář ských našich požadavků, dokázal — jak pravíte — baron Beck dobrou vůli, »v nej menším tu není vinen, nýbrž jedině zdlou havost — někdy schválná — podřízených úřadů.« Tešme se, že tato zdlouhavost ne- zamezila vyřízení otázky koupě kasáren hradeb Prahou, otázky chemického ústavu. gynaekologické kliniký, nedostatečných míst ností na techníce, koupě pozemků okolo ústavu chemického od města Prahy a smlouvy s Prahou ohledně bloků v assanaci.

Beck Praha

15 article

Ačkoliv jest to přece jen poněkud málc za služby české delegace, vládě prokázaně, a ačkoliv se o tom jedná již po řadu let otázka koupě kasáren byla předmětem jed- nání mezi zástupcí obce pražské a vojen ským erárem, bez součinnosti kruhů politi- ckých, doufáme přece, že se podaří přemoc tak dalece tuto zdlouhavosť, že snad konečně jednou dojde k uskutečnění našeho hlavního kulturního požadavku: zřízení druhé univer- sity na Morávě a k vyřízení naších ostat ních národních požadavků. Bezpochyby, že se to stane již brzo, neboť teď počnou poslanci čeští prováděti důsledne politiku positivní (prokládám, jelikož též p. dr. Kramař proložil), a poněvadž »svou povinnost vykonali, očekávají nyní že stát vykoná svou povin nos k nám.« Nu, čekali jsme tak dlouho, můžeme čekat i dále, ale přece jednu pochybnost chovám, že by totiž na jedné straně toto čekání — na druhé pak zdlouhavost ve vy řízování českých požadavků — vedle k cíli Pan dr. Kramář praví, že »úplně ješte vězím v tradicích let devadesátých«.

doktor Kramář

16 article

Velectěný příteli! Děkuji Vám srdečně za toto uznánt. Mate zcela pravdu, jsem vy- chován v tradicích let devadesátých a jsem přesvědčen, že národ náš, chce-li něčeh dosáhnout, musí se řídit těmito tradicemi a musí opět jako v letech devadesátých se- skupit se bez rozdílu stavu pod prapor svo- bodomyslný a musí se vrátit k zásadám, jež na tento prapor napsali zakladatelé našt strany. A toto mě přesvědčení jest příčinou že bojuji proti politice, jež naši stranu od vedla od tradic let devadesátých a zavedla ji na nové cesty, stále měněné, jež však dosud k cíli nevedly a nepovedou, neboť za- vedly stranu naši do služebného poměru ke vládě, jenž jest národa našeho nedu- stojným. Mýlite se však, velectěný příteli, sou díte-li, že chci »oposici, stálou a stůj co stůj.« Jsem přívržencem politiky, jakji strana delinovala a Vy sám v poslední době ve svých programových prohlášeních, poli- tiky, jež vede ku positivním výsledkům, poli tiky vedené v duchu strany a ve smyslu programu, neboť soudím, že oposice nen účelem strany, nýbrž jen prostředkem k do sažení určitých cílů, soudím, že každá stran musí si připravit ve státě poměry tak, b

17 article

a telnv

18 article

mohla konečně být účastna ve vládě. V čem se však rozcházíme? Vatom, že česká de- legace vstoupila do vlády, aniž by si byla tyto poměry upravila, aniž by si byla při- pravila půdu k čestnému vstoupení do služeb vládních. A kdy by bylo čestným toto vstou- pení do vládní většiny? Kdyby bylo zjevno, že vláda, o níž se jedná, jest nestrannou, spravedlivou, že nechce podporovat nynější systém centralisační a germanisační a že chce uskutečnit to, co nám stát z obavy před Němci odpírá, co však jest naším spra vedlivým požadavkem a naším právem. Rozcházíme se tedy v tom, že Vy, vele- etěný příteli, tvrdíte, že strana může dělaí již za této vlády a za účasti v ní positivní politiku — kdežto já tvrdím, že nikoli. Těch několik vymožeností, jež vypočítá- váte, přece není důkazem, že by byl změněn systém? Poněvadž pak nebyl ujednán s vlá- dou program, poněvadž vláda nám nedala nižádných zárůk ani slibů ve příčině našich hlavních požadavků, nemohu politiku, již delegace česká se odhodlala provozovat na- zvat jinak, nežili vládní, nemohu ji však uznat za positivní.

Němec český jítlegace

19 article

Sám tučně prokládáte ke konci svého článku, že počnete důsledně pro- vádět politiku positivní, a několik řádek výše pravíte, že nyní očekáváte, že stát vykoná svou povinnost k nám. Tato důvěra zdá se mi po tom, když vládě se pomohlo z nejhorší situace, věru příliš optimistickou, ba zdá se mi, že tato politika jest politikou vyčká- vací, o níž máme již své zkušenosti- Staro češi také stále, po 12 let očekávali, že vlád a a stát vykona svou povinnost k nám, čekali — až se dočkali punktacíl Veleetěný příteli! Osud naší strany. osud našeho národa leží v rukou české de legace, jíž stojíte v čele. Jakožto poctivý přivrženec strany, jemuž zájem národa a zá jem svobody jde nade vše, volám k Vám nedopusťte, aby věc česká byla dále ve Vídn porážena. Zadržte stranu ve spádu jejím k nedůstojným koncům, zabraňte propuknut nejostřejších bojů v naší veřejnosti, boje mezi těmi, kdož chtějí sloužit vládě, a těmi kdož vzpírají se tomu.

20 article

Nastavá nám doba těžkých zkoušek doba jednání o nejdražší nám práva l- sjednoťte lid český a umožněte tak, by silný a připravený z nastávajících zápasů vyše bez políromy. Sjednoťte lid český pod pra- por politiky v pravdě české, důsledné, poli- tiky sebevědomé, politiky jasných a pevných cílů, k nimž se jde sice krok za krokem ale jistě. Dovedl jste sjednotit tři strany, jež tak ostře se potíraly, svobodomyslnou, agrární klerikální v Národním klubu, pouze za tím eílem, by podporováni byli oba čeští ministři ve vládě. Dovedl jste je sjednotit pro poli tiku, již nazýváte »positivní«. Když se Vám podařilo provést tento tak těžký úkol, podaří se Vám zajisté i sjednoti národ český k novému boji proti nespra vedlivé k nám vládě, připravit národ k na stávajícímu úkolu — smíru česko-něm ckému. A k tomu není ničeho jiného třeba. nežli odřeknout se politiky, jež opustila tra- dice let devadesátých, politiky, jež bez úspěšně dosud pracovala ve Vídni — a jez V drobném Prouejít —ni číslo o sob odpoledni . . . . . . . za 2h Ve slialkách na venkově ranní čislo. . . odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty plati se hotově napřea Předplacení a insorty přijímá sdmini- strace v Harianské ulici č. a Tnin nachávají se též redakee Uskárna a ezpedice „Národnich Listě“ Bukopisy se novrnenji.

Vídeň Harianský ulice drahý já práv lsjednotit

21 article

nesympatická naší veřejnosti, přivedla stranu až k posledním volebním porážkám. Zachraňte národ před hrozící mu po- hromou, zachraňte národní stranu svobodo- myslnou, dokud je čas! Prokop Grégr V ovzduší sněmovních voleb. Dnešním dnem končí šestiletí nynějšího sněmu našeho království; konalť první schůzi dne 28. prosince r. 1901. Vstupujeme tedý do doby předvolební a dle zpráv porůznu se vy- skytujících i dla posavadních zvyklostí možno očekávati, že volby do přištího sněmu budou se konati asi v druhé polovici měsíce února nad- cházejícího roku. Podobá se tomu, že nový sněm království českého ocitne se před vážnými úkoly, kteréž neobyčejně zvýší veřejný zájem pro činnost sněmovní, a proto i nastávající volby sněmovní budou míti mimořádný význam. Jak známo, očekává se všeobecně, že nový sněm vyřídí konečně otázku změny volebního řádu, kterouž již četné zemské sněmy vyřidily v období právě minulém. Snémy ony po vět- šině přidržely se vládního návrhu, kterýž jim podán byl ještě v době, kdy ve Vídni nepomý- sleli na to, provésti volební opravu pro volby do rady říšské na základě všeobecného práva hlasovacího. Uskutečněním této volební opravy vznikly přirozeně nesnáze oněm sněmům, kteréž nebyly hotovy se svou volební opravou- Některé sněmy na př. dolnorakouský pro- vedly volební opravu již po reformě volebního práva do rady říšské, a přihlížely při tom již i k zásadám v ní obsaženým Ani příštl sněm český nebude s to ne- dbati zásady všeobecného práva hlasovacího, byť i při tom se pomýslelo na kompromis s po- savadním ústrojím kuril. Ve své čivrteční řeči v Železném Brodě označil to dr. Kramář, uzná- vaje otázku rozšíření volebního práva i na vrstvy nejširší za záležitost důležitou a prohlá- siv zároveň, že k ni svoli za jistých vý- hrad jak velkostatkáři tak Němci.

Grégr doktor Kramář Němec Vídeň Železný Brod národní strana svoboda všeobecný práv hlasovací

22 article

Dle nálady, jakáž vládla v posavadním sně- mu, předpokládáme, že výhrady ony se týkají právě zachování kurií posavadních, kdežto pro nejširší vrstvy by se zřídila nová lidová kurie, o počtu jejiž hlasů se vyjednávalo. Nevíme proč dr. Kramář ve své řeči ony jisté výhrady přesněji neoznačil, což při známých choutkách německých, činiti změnu zřízení zemského závislým na požadavcích jiné povahy — zajistě by přispělo k uklidnění mysli českých, bezůspěšnosti české politiky ve Vidni velmi rozčarovaných. Jest si toho tím více přáti, že dle řeči předsedy ministerstva přikročí se nyní, kdy zkoncováno jest rakousko-uherské vyrovnání, k uklizení národnostních sporů či k německo- českým smiřovačkám. I o vánočních svátcích dal se bar. Beck interviewovati a na novo tento záměr vlády potvrdil, aniž by k obsahu své řeči ze dne 19. t. m. něco nového byl přičinil. Dle slov jeho zamýšlí vláda »pečhivě uvážiti přání, projevená s obou stran, a další přání, jež by se zjistila dalším vyjednáváním se stra- nami a rozřešla by je a spoň prozati mné. Konečné úpravy otázkám těm prý se však může destati pouze v souvislosti s velkou reorga- nisací správy — toliž zavedením krajského zřízení« O minulých vánočních sválcích valná část vídeňských časopisů dělala náladu vládě pří- znivou pro tyto smiřovačky, a tu nutno zazna-

doktor Kramář Beck

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Literatura. Jaroslav Vrchlický : Třetí kniha básní epickjc Západy. Cykly a rhapsodie. Souborného vydání spist sv. LVIII. a LIX. U J. Otty v Praze. 1907 K 1.80, 1 50. Znám jest mezi literárními historiky Vrchli- ckého direktivní výrok: „Můj život — toť jsou moje knihy!“ Chceš-li pochopiti vztah mezi jeho životem a spisy, nesmíš chtít napřed sestavovati živolopis, abys z něho vysvětlil vznik jednotli- vých básní; s tou methodou se u Vrchlického nepochodí, leda u rozsáhlejších skladeb. Nutno napřed seznati dílo, to poví o básníkově životě a potom lze se ptáti, proč jsou díla jeho taková a ne jiná. Ta cesta vede jedině k básníkově pravdě, ale je to cesta dlouhá. Vezme-li čtenát básníkovu knihu novou do ruky, hledá cestu kratší. A nevychází od básníka, nýbrž od sebe, od svých vlastních nálad, potřeb, tužeb a zájmů. A tu nastává opyčejně konflikt. Čtenářovy zajmy jdou jinam, básníkovy též. Jen někdy se setkaji a to když básník zasáhl do látek časových modně sensačních, palčivě sociálních, národ- nostních, politických a pod. Všemu tomu litera- tura sloužiti musí, toť nepochybno, ale tím se její úkol, zvláště poesie, nevyčerpává. Naopok.

Vrchlický svatý . LVIII J Ott Praha báseň epickjc západ

24 article

Nelmi často musí býti poesie (umění vůbec) ne- časová, aby sloužila, čemu sloužiti má, buzení duševního života za účelem pokroku lidství ce stou krásy. V obecenstvu jednostranně zaujatém dřímou ba odumírají sklady ušlechtilých sil Obecenstvu zaujatému jen směrem užitečného a prakticky reálního nehoví báje, nehoví ideál- nější poesje vůbec, zvláště veršovaná. Co mí do Hekuby? Co je mi do Ganymeda, do Io, a všeho toho, 3o vyrostlo „v záři hellenského slunce“? Právě z odporu proti takovým směrům vzniká poesie ryzího Parnassu, vznikla poesie secessní symbolická a mystická. Dále si třeba uvědomiti. že poesie není jen na to, aby sloužila obecen- stvu, nýbrž také básníkovi. Co v dumách svých pomyslil a poeítil, vše se hlásí o výraz a po

Ganymedes Io

25 article

slechnutí v národě. Jedinou podmínkou jes forma. Nejen forma provedení jednollivých kusů. ale i uspořádání knih a vydávání. Za života se chce na básnicích, aby podávali jen výbor. Ale po smrti důležitějšího spisovatele platí heslo vydati vše, každý napsaný řádek. Obsah duše básníkovy jest majetek národní, což je hesl.o správné. Obtížné postavení mají knihy, které jsou nabité poesií velmi různého obsahu, jako většina knih Vrohlického. Má to zcela důvodné příčiny psychologické. Jestli jsem se na př. upřímně zaujal satanovou pýchou a její představou, jak básník chtěl, trvá to chvíli, nežli se mohu stej- ně zaujmouti obrazem ubohého předhistorického člověka (Dusno). A čtu-li hneď za tím príběh Donaldiův, tu mravní cit, sympatisující s obětov- ným králem, má co zatlačovati dojmy předešlé. Ty však se brání a z toho tíseň citová. Pro- vedu-li toto úsilí 35krát, není možno, aby nena stala únava. A zcela snadno uvalím příčínu tohe na básníka. Výklad tento má určitý záměr: objasniti stanovisko k objemnějším knihám básní. Náš čtenář je zvyklý co nejrychlejí shltnout knihu.

Vrohlický

26 article

Nemůže naprosto vyhověti spravedlnosti při větší knize básní. Vyniknou v dojmu jen některé čá- sti. Definitivní soud o takových knihách vzniká těžce a zvolna. Zvláštní je, že v „Třetí knize básní epických“ nalézáme řadu skladeb ryze ly rických, jako píseň dcery Jeftovy, David zpívá Saulovi, píseň katovu, píseň ponocného. Účin- nější jsou skladby epicky-reflexivní, v nichž dě podává jen situaci, aby určitá myšlenku rázněj vysvitla. Umění ryze moderní. Blažení staře- čkové Filemon a Baucis nahlédnou, že je blaže- něji těm lidem, které smrt odklidila rázem. Za- jímavá specialita básníkova jest „Atlas“ a „Da Neronův“. Pravým dojmem antickým působ některé části Odyssejského triptychu, zvláště „Poslední výprava“. Litujeme, že tato výprav nedošla širšího rozvoje a závěru ryze epiekého Dante na jejím konci působí tuze literárně. Bá- seň „Poggio“ budí přání, aby v tom výborném rámci vystoupil historický obraz na př. skon Je- ronymův. Velmi milý obrázek jest „Učitel hud- by“. Remancero a Legendy vítězí dojmem ve- směs, nade všecky „Zena Senecova“, „Jacopone

Jeftův David Saul Blažený Baucis Atlas Neronův Dante Senecův Jacopone

27 article

Todi“ a „Ranní modlitba Godivy“. Duše k těn obrazům lne tak ochotně, že jen nerada se louč s náladou jimi vzbuzovanou a reptá na jejieh stručnost. „Zena Senecova“ rozpřádá hluboký zájem tragického rázu a chtěla formu obšírnější Jemností eitu a překrásnou hudbou výrazu vy niká „Španělská legenda“, „Godiva“ a „Legenda o sv. Hubertovi“. Celek jest knihou básnění ide álního, jemných citů, snivě zadumaného myšlení štědrý dárce ušlechtilých povznětů a nálad l hodných. Ráz a účin „Západů“ nabývá určitosti, čte- me-li je zvláště po několika knihách moderni- sticky černých. Jakobychom z podzemních cho deb vystoupili na bílý, slunný den. Ale přírodn nálady tu nerozhodují, neb jsme na ně u Vrchli- ckého všude zvykli. Hlavní čísla „Západů“ jsou Lyrické zlomky nedokončeného románu“, posled- ní čtyři „Rhapsodie historické a „Excelsior'. Lá- ska tu mluví slohem tak výmluvným, že vrouenos citu překvapuje ohněm a silou vzletu. Ozývá se tu pravá Peithó, sedící v důlku líbezné tvář Afroditiny. Je to žár slunce odpoledního, touhy více bolestné než sladké. Čtenář stane v podivu nad těmi verši prosebně vzlykavými a přece tonů mužně tlumených. „Nové hebrejské melodie“ jsou upřímný výraz sympatií česko-židovských památník zvlášť přátelských styků našeho bás níka se světem pražského Israele.

Senecův svatý . Hubert Jakobychom Afroditin Izrael

28 article

Výtečnou formu má báseň „Vám“. Výra zem dojmů a nálad současných jsou zvláště „Velkono ce roku 1906" a „Dějinná chvile“. Tu je viděti, kterak se vlivy politické a sociální sou- časnosti v duchu básnickém přetvořují v živly poesie pravé a nad všednost povznešené, př tom v dobrém smyslu tendenění. Jest to poesie citů ranami zblízka zjitřených, ale v ovzduší volné nyšlenky očistěných a vírou v dobroa pokrok všeho smířených. Títul „Západy“ jest jen náhodný. Pravé heslo té poesie a poslední Vbk. slovo jest „Excelsior“1

Títul

29 article

Naše novinky. * Dr. Just. V. Prášek, Brandejs n. L., město panství i okres. I. V Brandejse, 8°, str. IX, 44l V poslední době se množí dobré histor.-topogr. mono grafie o českých městech, sepsané vyškolenými histo riky na základě archivních pramenů, knih měst ských, pozemkových trhových, soudních atd., kter v starší době zůstávaly obyčejně nepovšimnuty nebo byly jen povrchně použity. Po dějinách Litomyšle (Zd. Nejedlý) a Turnova (J. V. Šimák) a po vzorném listáří města Plzně (J. Strnad) přichází Prášek se svými široce založenými dějinami města a okol Brandeja n. L., které se druží důstojným způsobem k uvedeným místopisným pracím. Autor jest mimo jiné znám celou řadou důkladných článků z dějin míslopisu Brandejsa (v Časopisu Českého Musea, v Památkách Arch., v Zlaté Praze atd.), ve kterých osvětloval jednotlivé episody z osudů tohoto vý- znamného města. Teď přistupuje k soustavnému l- čení, jak se staroslovanská osada Liva proměnila v trhovou ves a později za krále Václava II. v mě- stečko Brandejs, s jehož jměnem se poprvé selká- váme r. 1304 a jež bylo od svého prvého počátku ryze českou osadou, podle zákupního práva vysa- zenou, do níž české obyvatelstvo Livy bylo převe- deno, jak Prášek přesvědčivě ukazuje. Vlivem poi- tických poměrů povznesl se Brandejs, hlavně za

Just V Prášek Brandejs Zdeněk Nejedlá J V Šimák J Strnad Prášek Liv Václav II Litomyšl Turnov Plzeň zlatý Praha

30 article

Rudolfa II, kdy zámek Brandejs, sídlo králů a dědie významu dávného hradu Slaré Boleslavě, hlavně při- spěl k tomu, že před zkázou švédskou bylo město pod slov Balbínových pokládáno za zuamenité, úpravné z kamene vystavené. V přehledném způsobu probírá antor historii zcelení jednotlivých vesnic s městem jakož i dějiny vnitřních i vnějších poměrů městských (grunty sousedské, hospodářství obecní, lesy a hájemství správu města, sousedé a obyvatelé, živnosti, život ve městě atd.). Přinášíli tylo oddily podrobnosti rá nu více místního, ovšem pro porozumění celkových dějin vždy nezbylného, nabývá oddil: Poměry náboženské v Brandejse a v okoll všeobecné důležitosti pro každého kdo se zajímá o dějiny smutného osudu českých bratrd. Brandejs tvořil totiž se svým sborem, kolem r. 159 založeným a v letech 1541/2 znovu Arnoštem Krají- řem vybudovaným, středisko české oposice bratrské proti králi Ferdinandovi I, který po svém vítězství u Mühiberka sbor bratrský uzavřel, správce duchovního vypověděl a bratry, kteří nepřestoupili k církvi katoli- cké, do ciziny vypudil, kam jich po celá století dalše řady nekatoliků následovaly. Těšíme se upřímně n pokračování Práškových Dějin, z jichž každé stránky září veliká láska autorova ke každému detailu, který zkušenou rukou do rámce své práce zasazuje a přáli bychom si jen, aby i ostatní města česká se dočkala takových vzorných místních dějin, pracovaných v sou- vislosti s celými dějinami českými, jakými se dne honosí Brandejs. Jeť historického dorostu po Čechách Jos. Voll. veliký počet . ..

Brandejs Balbínův Arnošt Krat Práškův Slarý Boleslav Čechy Jos

31 article

* František Hais: Život. Básně. V komis Českého lidového knihkupectví (Josef Springer) v Praze. Malá knížka poesie, v níž uložil mladý autor kus upřímně cítěné lyriky. Není zde závratně hlubokých myšlenek, ani oslňující formy, ale je zde skutečně „Život“, alospoň fragment vnitřního duševního živola třeba ze tento fragment je načrtán prostými liniemi V básních pana Haise převládá erotika, světobol a konečně resignace. Jsou zde čísla různých literár- ních hodnot a též různých nálad. Celková individu- alita nevykryslalovala ještě v určitý tvar, hásník se ještě neucelil a nevybavil z různých silných vlivů našich předních lyriků. Některé básně jsou slabě. Jsou to většinou čísl erolická intimních tonů, která pan autor vřadil do knízky zřejmě jen z osobní piety k vlastním romi- niscencím. Nelze nám toho zamlčeli, neboť je to ča- stou chybou mladých autorů, že nedovedou poříditi výbor svých veršů, zejéna veršů erobických a že, jsouce oslněni, subjektivně zažitými momenty, cli- skují verše, jež se sice líbily té, k jejíž poclě byly napsány do alba, ale jež zůslavují členáře chladnými Ve sbírce p. Haise palří sem na př. „Když vzpo- minám (str. 12.) a jiné. Na některých míslech pollačuje u pana Haise forma myšlenku, jinde se rýmy zrovna vzpírají, tak násilně byly napsány pod sebe. Ale vše to jsou jen technické obtíže, které lze cvikem překonati K nejlepším číslům sbírky patří báseň „Shle- dání“, jež účinkuje svojí dobrou formou i silnou pointou, pak báseň „Výkřiky duší * Ozvěny z lesů. Humoresky ze života loveckého a mysliveckého. Píše D. Halla-Klatovský Král. Vinohrady. Nákladem spisovatele. Sešit 1., 2.

Hais Springer D Hall Praha Český lidový knihkupectví

32 article

Opravdu, dobrá humoreska je jako dobré a vzác- né koření! Vždycky vílána, Zvláště u nás, kde du- brého humoru je na mále! Přečtete-li však tyto humoresky, pláte se bez- děky: „Kde zůstal humor? Je tu sice snůška směšných siluací, a možno dosli, že většina jich byla odpozorována ze skuteč- ného života, ale humoru zde není. Pan autor dovede sice vypravovati, to je nespor- né, jeho sloh je dobrý, děj dovede rozvíjeti plaslicky a barevně, tak že čtele se zájmem, ale — ten konecl Ukončení je vždycky banální, bez esprilu, bez dráždi- vosti, bez humoru. Je to škoda, neboť dobrých humo- ristů máme jistě zapotřebí, ale humor je plachý plák a všecky léčky jsou mamy, nepřilétnedi sáml Karel Weinfurler * Češka. Kalendář na r. 1908. Damský náš svět zajisté letos mile překvapí elegantní a moderní úpra- va právě vydané ročenky „Češka“ Ústředního spolku čes. žen, jejíž bohatý slovesný obsnh krášli množ- ství pěkných ilustrací. Redakci Pavly Maternové, část výtvarnou spořádala Anna Bonetová-Suchardová. Nejznámější naše spisovatelky a umělkyně podaly tu svě nejnovější práce se zvláštním zřotelem na české paní a divky, skutočně pravé literární hodnoty. Obzvláště nyní k Novému roku doporučujeme našim damám tuto vzorně uspořádanou a levnou salonní publikaci. Cena vkusně vázaného výtisku v plátně jen K 2.40, poštou K 2.70. Koupiti lze v kazdém knihkupectví aneb v nakladalelství Eduarda Leschin- gra v Praze, Vodičkova ul, 34n

Weinfurler Češka Pavel Matern Bonetová Suchardová Leschin Praha Vodičkův ulice