ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0d3e47a0-7632-11dc-9e27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 135, place 90, org 18, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. prosince 1908.
4 masthead
Císlo 338.
5 article
jako vrchni správce Bosny vypracoval obě před- lohy. Ve Vídni se mluvi všeobecně, že bude nucen podati demisi pro potíže, které způsobil rakouské vládě. Vláda bar. Bienertha bude prý nucena za vánočních prázdnin annekční předlohu změniti tak, aby zabezpečila Rakousku v Bosné a Hercegovině stejná práva jako Uhersku. Pouze takto pozměněná předloha mohla by být hladce vyřízena i říšskou radou. V Praze, 7. prosince. (Bezohlednos předsody Weisskirchnera.) Neslušný způsob, jakým předseda poslanecké sněmovny. dr. Weisskirehrcr, odbyl dotaz po útoku. učiněném na posl. Klofáče ve vídeňském radničním sklepě, kárají všechny časopisy slo- vanské. „Nová Ref.“ vytýká Weisskirchnerovi. že jeho povinností bylo, aby se prvý ujal uraže- ného člena poslanceké sněmovny. Odpověd, kte- rou dal na dotaz Kramářův, byla prostě cynická. Nač je předsedou, když dotazovatele odkazuje na videňského starostu? Touto odpovědí vydal nejsmutnější svědectví, jak chápe svůj čestný úřad. Sdílí-li podozření, kolující mezi Němei proti posl. Klofáčovi, může proti němu zavěsti parlamentní vyšetřování. Jednací řád to při- pouští. Ale vydává-li poslance, dřive než jeho vina byla dokázána, na pospas veřejných útoč- níků, naduživá své moci a snižuje hodnost sně- movního předsedy. Přímo neslýchané jest, od- vážil-li se tvrditi, že útokem na poslance Klo- fáče nebyl uražen český národ. Tu neběží o osobu poslancovu, nýbrž o zásadu, o to, j e-li vůbec poslancům, kteři nenáležejí kněmecké národnosti, ještě možno zdržovati se ve Vídni.
Bosna doktor Weisskirehrcr Klofáč Kramářův Vídeň Rakousko Hercegovina Praha Nová Ref poslanecký sněmovna poslanceký sněmovna Kt
6 article
V Praze, 6. prosince. (Bar. Aehren- thalo řeči Titonově.) »Zeit« otiskuje mínění bar. Aehrenthala o řeči, promluvené v italském parlamentě ministrem Titonem. Mi- nění své projevil bar, Aehrenthal v rozmluvě s nejmenovanou politickou osobnosti. Rakouský ministr vnějších věci jest spokojen, že ministr Titoni neshledává v annexi nijakého takového přesunu rovnováhy, že by ji byly dotčeny zájmy jiných velmocí. Pokud se týče samotné annexe, vysvítá z řečiitalského ministra, že svolení mocnosti pokládá za nezbytné. Dle řeči Titonovy a jeho názoru na význam annexe dá se prý však očekávati, že Italie v této věci (uznání annexe) nebude činiti obtíží. Přecházeje ke zprávě Titonově o sbllžení itals ko- ruském, bar. Aehrenthal pravi, že sblížení to bylo patrno již loni, když se jednalo o dunaj- sko-jaderskou příční dráhu balkánskou Sblížení italsko-ruské může se prý pokládati pouze za obranný spolek na poli hospodářském. Bylo také přirozeným důsledkem přesunů, jež se v po- slední době udály mezi mocnostmi. Proto také bar. Aebrenthal v posledních delegacích ozná- mil, že poměr Rakousko Uherska k Italii vytvá- řil se podobně, jako poměr k Rusku. O sl lížení italskosruském má prý zprávy a ví, že jeho ostří není namiřeno proti Rakousku. Naopak vzhdledem ke konfaranci možno prý je vítati Za důležité bar. Aehrenthal pokládá prohláseni Titonovo, že Italie nečmní nároků na odstoupení nějaké části územi rakouského (Tridentska).
Titon Praha Rakousko Rusko
7 article
Všechny pověsti o nějakém slibu nebo závazku v této otázce odkázány jsou tedy od nynějška etsovnote do říše bajek. V Praze, 6. prosince. (Společný vý bor všech německých stran.) Křest. sociálná koruspondence »Austria« sděluje, že dr. Lueger jako předseda křesť sociálné atrany oznámil výboru nového svazu německo-liberál- ných stran, že do společného výboru všech ně- meckých stran pro česko-německé otázky dele- gování za stranu křesťansku sociátnou poslanei Axmann, dr. Pattai a dr. Schlegel. Jest ptý úmysl zvolití také společný německý výbor pro všechny národní otázky. Usnesení vte věci však se ješté nestalo.
doktor Lueger Axmann Pattai Schlegel Praha Austria svaz německýliberál
8 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Kdo vláďne Ruskem. Když ruský ministr komunikací přijel do Vladivostoku, byl uvítán sedmnácti hodnosty, kteří ho doprovodili do města. S ministrem, jenž má jméno von Sehafhausen - Schönberg- Eek-Schaufuss jeli: hr. Littke H enze (náčelník exploatace), Grossmann (revisor dopravy), von Wildemann Kloppmann (náčelník části dráhy). Unterberger (generál, gubernátor), Irmann (ve- litel pevnosti), Scheidemann (náčelník štábu). Pílug (gubernátor), baron Fersen (velitel při- stavu), Egermann (kapitán přistavu), Zimmer- mann (starosta města), Offenberg (náčelnik část dráhy), Planson (jeho pomocník), baron Spen- gler, Lotz, Eysmond, Krieger, von Krämer, von Frankenstein a Ledding (policejní ředitel vla- divostocký). To ve Vladivostoku. Stejně je v celém Rusku. Tři dni tomu byli jmenováni. ředitelé při stavních staveb. Jsou to; W. Pers, van der Howen, Fries, Wert, Müller, Heining a Schwarz Jejich náhradníky: Schuhmacher a Schramm Rus ani jeden. (»Svét«)
Grossmann Wildemann Kloppmann Irmann Scheidemann Fersen Egermann loupen Lotz Eysmond Krieger Krämer Frankenstein Fries Wert Müller Heining Schwarz Schuhmacher Schramm Rus Rusko Vladivostok Sehafhausen Schönberg eek Schaufuss Littke H enza Pílug Zimmermann Offenberg Planson Ledding
9 article
Italská lekce Rakousku. Je známo již, jakou lekci dal za bouřlivé pochvaly celé sněmovny ilalské bývalý ministr Fortis Rakousku, pohroziv mu, že Italie pro- vede z toho důsledky, nebude-li Rakousko při svém postupu na Balkáně šetřiti nadále zájmu italských. Tittoni marně se snažil seslabiti do- jem tohoto prohlášení. Sněmovna, jak již sdě- leno, dala mu sice za pravdu, ale nelze říci, že by za Tittonem stála dnes také země. „Berliner Tagblati“ shrnuje slanovisko ny- nější Italie k Rakousku dosti připadně v tato slova: „Italové jsou pro trojspolek, pokud dou- fají, že jim prospěje, aneb aspoň, že užitek přovýší škodu. Spojenee na Dunaji choval se v poslodní době tak, že Rtalii mohla zajít sku- tečně chuť na trojspolek. Schůze v Solnohradé. v Semerinku, Desiu, bosenská annexe — tol celý řotěz zklamání pro Iinly. To musí pře- stati. Rakousko musí přesvědčiti spojence svého. že neohrožuje ani mir jeho, ani mir Evropy. Po revoluci haitské a před novou. Revoluční generál Simon vyjednává v hlav- ním městě haitském s výborem pro veřejné blaho o dosazení prozatímní vlády, která by svolala kongres k volbě presidenta. Na úřad ten jsou teď již 4 kandidáti: Legitimé, Bouchard, Firmin a Seneque. Jich stoupenci vedou mezi sebou teď již zuřivý boj. Je možno proto, že generál Simon prohlásí se sám za presidenla, a že potom ostatní strany vyhlásí proti němu revoluci novou. Revoluční koloběh na Haiti za- čal by tak od počátku, jakož vůbec takměř kaž- dým rokem na neblahém ostrově tom. Smír dvou sultanů. Nový sultan marocký, Mulej Hafid napsal sesazenému bratru svému Abdulu Azizovi pře- laskavý prý dopis, ve kterém zve jej ke smíru Je prý naděje, že nepřátelství mezi oběm brátry skutečně zastaveno bude.
Italia Tittoni Italos Rtalie Simon Legitimý Bouchard Firminy Seneque Aziz Rakousko Balkán Dunaj Semerinka Desio Evropa Haiti Berliner Tagblat
10 article Státní železniční rada.
Státní železniční rada. Z Vídně, 7. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Podzimní zasedání slátní rady železniční bylo. jak jsme již sdělli, 4. prosince jednáním v oddě- leních zahájeno. V rokování bylo pokračováno dne 5. prosince a ve valné schůzi dne 7. prosince. V odděleni I., jež zabývá se otázkami železnič- ními všeobecného rázu, vzbudil živou debatu návrh členů Baczewského, Briese a pilný návrh ryt. Hohenbluma a posl. dra. Kaftana, člena Steindlera a Houdka ve příčině odstranění nedostatku vozidel na drahách státních. V návrzích těchto vyzývá se ministerstvo železniční, aby opatřilo potřebné finanční prostředky k doplnění počtu vozidel, zejmena vagonů, jakož i k rozšíření stanic a ku provedení ostatních nulných investic na drabách státních. Pokračováním postálnění drah nabývá nedostatek vozidel stále větších rozměrů a to tím více, jelikož již nyní počet vozidel stálních drah nevyhovuje potřebám na- šeho průmyslu a zemědělství, naproti tomu nedostává se domácím továrnám vagonovým pravi- delných objednávek, takže musí velkou část svého vycvičeného dělnictva propouštěti.
Kaftan Steindler Houdek Vídeň
11 article
Odborný chef Tuček poukazuje vůči těmto výlkám na provedené rozšíření nádraží v Strasshofu na dolyčně práce v Bohumíně, Přerově, Břeclavé, Sčakové, čímž ovšem poměry toliko na jedné dráze. totiž na Ferdinandově dráze severní se zlepší Zmíněné návrhy byly na to sehváleny. K návrhu členů Günthera a Exnera, aby mán. železniční zakájilo jednáni s obel videň- skou a zemí Dolními Rakousy v příčině převzetí městské dráhy vídeňské sděluje zástupce vlády s. r. dr. Krásný, že mi- nisterstvo skutečně taková jednání zahájiio, která však následkem oblížného opatření polřebných pro- středků nevedla k cíli. Železniční ministr však dal otázku tu sludovati, zejména pokud týče se provo- zování této dráhy obcí vídeňskou a zave lení pohonu elektrickěho.
Tuček Ferdinandův Günther Exner doktor Krásná Bohumín Přerov Břeclavý Sčaková Dolní Rakousy
12 article
Návrhy Günthra a Exnera byly přija ty. Poslancc dr. Kaftan předkládá návrh na pa- třičné rozšíření nádraží v Hořovicích, které nijak nepostačuje, aby veliká doprava bezvadně a bezpečně mohla býti provozována. Ná- draží jest krátké, takže vlaky nákladní musí býti děleny, aby mohly vláky osobní projíždšti. Tim se manipulace stěžuje, obmezuje a slává nebezpečnou Následkem těchto neblahých poměrů musil býti i ran- ní vlak osobní do Prahy zrušen, čímž utrpěly Hořo- vice a okoli velkou škodu. Důkladná rekonstrukce tohoto nádraží stává se nezbytnou Podobný návrh podal president plzeňské komory Houdek v příčině nádraží ve Zbirově, kče panují taktéž poměry neudržitclně Zastupce vlády slibuje nápravu, načež byly oba lrer návrhy schv áleny. Návrhy na zlepšení dopravy v Čechách. Při projednání zásad pro letní jízdni řád upo- zornuje posl. dr. Kaftan na žádost obce mráčské, jež ochotně přinesla značné oběti na zřízení zastávky žádajíc, aby ranní lokální vlak z Prahy do Benešovn a Tábora zastavil ve zmíněné zastávce, čímž dolyčná obec dosábne dobrého spojení do Benešova, poku se týče návštěvy škol, úřadů, trhu a p. Tomu přání vzpírá se ředitelství praž- ské a zdržuje zřízení zmíněné zastávky.
Günthr Exner doktor Kaftan Houdek Hořovice Praha Čechy Tábor Benešov
13 article
Jelikož se však zastávky proto zřizují, aby tan zejměna lokální vlaky zastavovaly, doporučuje dr Kaťtan příznivé vyřízení oprávněné žádosti obce mráčské. Po vřelé přímluvě znalce tamních poměrů, člena Steindlera, slíbil zástupce vlády tomuto přání vybověti. Pres. Houdek navrhuje, aby na dráze Do- mažlice—Jihlava byl v obou směrech zavedeh z ry- chlený vlak osobní. Návrh ten byl po účinno podpoře členů Steindlera a dra. Kaltan schválen. Podobně návrh posl. dra. Kažtana, aby byl ranní vlak č. 8 z Turnova přes Bakov do Prahy tak zařízen — buď časnějším výjezdem z Turnova buď zrychlením dosavadního vlaku — by dosáh připojení k rannímu rychlíku z Prahy do Vídně, k vla- kům do Běláku a Terstu, kterýžlo rychlík toliko 28 minut před příjezdem vlaku turnovského odjíždí. Tím jsou cestující nuceni zdrželi se 5 až 10 hodin k nejbližšímu rychlíku. Návrh dra. Kaftana a Houdka v příčině zavedení vlaku č. 318 na trati Brod—Plzeň, též i v období ziním byl ministerstvu k bedlivénu povšim- nutí a vybovění doporučen. Veškeré české návrhy na zlepšení jízdního řádu byly také referentem drem. Seifertem horlivě podporovány. Valnou schůzi sl. r. ž. zahájil 7. prosince správ- ce ministerstva železničního dr. Forster. věnovav zemřelým členům Kubrovi a Holzrovi vřelou posmrtnou vzpomínku. Na interpelaci člena Exnera, v jakém stadiu nalézá se otázka
Steindler Houdek Kaftan Seifert Forster Kubr Holzr Exner Jihlava Turnov Bakov Praha Vídeň Bělák Terst Brod Plzeň
14 article
V Praze, 7. prosince- reorganisace státních drah odpovídá dr. Forster, že bylo k tomu účelu zří- zeno zvláštní bureau za vedení odborníka, jož sbírá pilně potřebný materiál a věnuje zejména vzorné dr- ganisaci pruských a bavorských drah svou bedlivou pozornost. Předběžné práce jsou ukončeny: bureau zabývá se důležitými přodpisy podrobnými. Připoušti. že dosavadní zařízení bylo vleklě a drahé. Agendy ministerstva musí býti zjednodušeny a ředitelstvím železničním větší působnost vymezena. (Tedy má byt provedena reorganisace, jak ji byl před mnoha lely poslanec dr. Kaftan ve svých parlamentních řečech navrhoval) Na inferpelaci pres. komory Briesa v příčině úpravy nádraží na dráze Ferdinandově odpovida dr Forster, že bylo k účelu tomu vydáno 36 milionů ker. a že bylo v celku provedeno na drahách státních 120 km kolejí.
doktor Forster Kaftan Briesa Ferdinandův Praha km
15 article
Při projednání návrhu členů Baczewského a Rusmana v příčině nedostatku vagonů chápe se sleva poslanec dr. Kaftan, aby poukázal na svoj návrh v posledním zasedání st. ž. rady v příčině vy- pracování raeionálmho programu investiční ho podaný. Bývalý ministr dr. Derschatta ujistil, že na iakovém programu se pracuje a že se vynasnaží při- měti mimistra financi k emisi investiční zápůjčky Pohříchu nestalo se dosud ničeho. A přece stává se nedostatek, zejména vagonů, stále čitelnějším. Polřeba vagonů jeví se ve dvou směrech jako náhrada z kasírované vagony a jako nová potřeba následkem vzrůstu dopravy. Řečník dokazuje na základě zají- mavých čísliv a diagramu nepravidelnost objedná vek objednávky lelošní jsou menší loňských, ač potřeb vagonů roste, čímž se slává, že letos bude míli st. správa železniční v celku méně vagonů, než loni. 4500 vagenů jest zapotřebí jako náhrada za zrušen vagony a minist. objednává toliko 3400 na rok 1909 Vagonky, nemajíce dostatečných zakázek, propou- štějí vyevičené dělnictvo a na státních a soukromých drahách rakouských pa- nuje nedostatek vozidel! Stav ten se zhorši po postátnění státní a severozápadní dráhy, jichž zá- s-ba starých chatrných vagonů činí 43—532% celko vého vozového parku.
doktor Kaftan Derschatt
16 article
Řečník naléhá na brzkou odpomoc, načežs dotyčné návrhy v příčině rozmnožení vozidel jedno- myslně schvalují. Na dotaz o příčině resistence na Ferdinan- dově dráze odpovídá dr. Forstr, že státní správa se všemožně příčinila, aby postavení úřadnicíva a zří- zenců železničních zlepšila; nyní pracuje se na in- strukcích, dosud částečně nejasných a neůplných, jež budou novými, řádné službě železniční odpovídají- cími, nahraženy. K návrhu člena HamBurgra a soudruhů, jemž žádá za sdělení, kdy předloží komitét, v předešlém zasedání za účelem reformy tarifů obmýšlené své návrhy, odpovídá minist. radua Schonka, že jsou předběžně práce, týkající se reformy mistníh tarilu nákladového, ukončeny a podrobné návrhy borému podány, takže můze komitét, kterému bude běhen ledna 1909 výsledek státní komise před- ložen, přikročiti ku podání svého dobrozdání. Novým barémem nastane značné zjednodušení dosavad ních ustanovení tarifních, takže buďou moci 1. červencem 1909 býti vydány.
doktor Forstr
17 article
Státní rada železniční přikročila na to k volbě zmíněněho 15členného kemitélu, jemuž z Čecha Moravy náleží členové dr. Kaftan, dr. Seifert, Steindler. Komitét se hned ustavil, zvoliv za před- sedu dra. Rusa, za místopředsedu dra. Kaftana. Návrh poslance dra. Kaftana, jenž vyzývá mrinisterstvo, eby — jelikož postátnění státní a seve- rozápadní dráhy stane se v brzku skutkem — upra- vilo jízdní řády a sazby nejkratších spojovacích tratí mezi Pruským Slezskem a Bavory, jež vedou přes české dráhy, tak, aby tato vozba, zejména doprava mezi Vratislavou. Noriniberkem a Mnichove n, která následkem nejkratší vzdilenosti přirozené českým drahám připadá, skutečně a pokud možno již v přl- štím létě těmto drahám se dostala Návrh lento byl po důkladném odůvodnění posl drem. Kaftanem jednomyslně schválen, taktéž i podobný návrh člona Riedla z Rieden steinu, Na návrh člena Steindřera, by nebylo uží- vání III. třídy v rychlících st. drah obmezováno, ol- povídá vládní zástupce, že přání tomu bude na zkou- šku vyhověno- Po projednání několika návrhů taritních bylo se zení st. r. železniční obvyklým vzdáním číků skon- čeno.
Čecho doktor Kaftan Seifert Steindler Rus Bavor Riedl Morava Slezsko Mnichov
18 article Projevy českých měst.
Projevy českých měst. Z Vysočan. Městská rada usnesla se ve schůzi. konané dne 26. m. m., aby Národnímu klubu če ských poslanců ve Vídni zaslán byl telegraficky na- sledující projev: Rada města Vysočan žádá, aby zá- stupci českého národa nehlasovali pro státní ne- zbytnosti, došud nebude upraveno menšinové škol- ství a dokud nebude odstraněn z naší české Praby prusko německý buml. Z městské rady v Libáni. Protestujeme co nej růzbodněji proti zamýšlenému projednání předlohy jazykového zákona, jakož i proti připravenému ná- vrhu vlády o zřízení krajském pro království české na radě říšské, poněvadž uznáváme za jedině kom- petentní instituci pro řešeni takovýchto otazek sněm království českého. Pány poslance všech českých stran žádáme, aby všemi prostředky projednávání těchto vládníéh návrhů na říšské radě znemožnili. Též vyslovujeme sympatie českým menšinám pod- krušnohorským a jsme přesvědčeni, že najdou v ce- lém národě českém mravní i hmetné podpory. — Poo dojmem vyhlášení stanného práva v královské české Praze žádáme co nejdůtklivěji, aby sbor všech českých poslanců vstoupil ihned do nejostřejš oposice a setrval v ní za všech důsledků. — Náměstek starosty města: MUDr. Kučera. Z Jičína, 7. prosince. Okresní výbor dnes pro- jevil svou hlubokou účast s osudem královského hlavního města Prahy. Vejlupek, starosta.
Kučera Vejlupek Vysočany Vídeň Libáň Jičín Praha Rada město Vysočan
19 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Večerní vydání »Národ. Listů prodává se ve všech filiálkách v Praze za 4 haleře, na venkově za 5 haléřů. — O schůzi berlinského buršáctva proti Praze v neděli pořádané docházejí podrobnosti. Celý její průběh a řeči na ní pronesené vyzní- valy motivém, který obsažen byl v provoláni „Volným vědeckým Vereinigungem“. V něm stála tato věta: „Zmužile a z příma stojí udatn němečtí studenti nojstarší německé university v příboji nekultury, nesnášelivosti, zášti, jich život jest ohrožen, ale štít jejich cti září jasně a skvěle. V Praze bojuje se za naši věc, za věe mládí, studentstva, kultury.“ Již první řečník buršák Loewenthal, zástupce „Fr. win. Vereinigung“ na jub. slhvnosti pražské Lese- hally líčil pražské události, řka, že jak boj v Praze vypadá, s důstatek povídají každodenn telegramy. Tolika prý se v Německu mýlí, kdož se domnívají, že němečtí studenti provokují. Nikdy prý není německý studont exeedentem, ani vlastní kůže nehájí, ani v případě nutné sebeobrany, neboť ví prý dobře, že by si Čech zjednál tisíce svědků, že student začal. A nen prý to ani dav sám, který každého Němce, s nimž „se setká v nepatrném počtu“, bruta- lisuje, až pod českými kopanci a runamni klosá, až krev z něho teče, až a teprve potom osvo- bodí jej policie, aby jej zatkla. Dav jest jenom nástrojem poslanců a obecních starších v cy- lindrech. Pan Loewenthal potírá názor, že se
Loewenthal Čo Němec Praha Francie Německo
20 article
Německo pemá plést do vnitřních záležitostí ra- kouských. Když poměry tak daleko dospěly, že tento stát nemůže zaručiti bezpeč- nost cizineů, potom jest povinností Něme- cka pracovati k zárukám jiných poměrů v Ra- kousku vzhledom ku příslušníkům německé říše. Vy musíte nevyhnutelně Němee v Čechách podporovati, jak jen můžete, pravil p. Loewen- thal. Každý Něinec již tím mnoho dokáže, když stane se členem pražského odboru německého Schulvercinu. Německý student má v Praze strávití několik semestrů, nejde tam vždycky o život. Profesor berlinské university Rěthe mluvil o exodu němockých studentů a mistrů z Prahy a pravil, že kdyby se to opakovalo i tentokráte, byla by to zrada na ně- mecké Praze. Kdo se Prahy vzdá, uloupí
Německo Čechy Praha mecký Praga
21 article
Čechám jich německou centrálu. Komu se zdajt tyto city romantickými, nechť prý uváží, že by bez romantiky nebylo došlo ani ke zbudování něme- cké říše, každý národ musí míti víru v bu- doucnost a vůli k velikosti. Studenti i profesoři jsou za jedno, že má býti německá universita v Praze zachována. „V těchto dnech, kdy to v trámoví staré Evropy praská, musí od nás vyjíti proud nejvřelejší sympatie ku pře- bojovníkům německého Rakouska a metropole německé vzdělanosti v Praze. Bůh ostří hejž německé Čechy, bůh ostříhejž německou Prahu!“ povídal p. profesor Röthe. 75letý prof. státního práva A. Wa gner horoval o kulturním spojení s Němci v Rakou- sku; před několika dositiletími učilí se Němei že největšími německými městy jsou Vídeň, Berlín, Hamburk, Praha. Na důkaz, že Češi chodí k Němcům do školy, uváděl řečník, že také mladočeský vůdce dr. Kramář býval jeho žákem, kdyby se byl mohl v Čechách naučiti, co v Berlíně, byl by prý zůstal doma. Na te uvedl z řeči dra. Kramáře, co by asi Němci ří- kali, kdyby čeští studenti táhli na pomoc pru- ským Polákům. Toť prý něco jiného, děl prof
Röth Němec Čech doktor Kramář Polák Čechy Praha Evropa Rakousko Vídeň Berlín Hamburk
22 article
Wagner, jdou-li němečtí sludenti do Prahy. jedná se o prohlášení pro koho jsou („ist Partei- orgreifung“), ale politická hranice zůstává. (Bý- valý žák prof. Wagnera z této korektury jeho řeči sotva zmoudří, zejména asi nenahlédne, kte- rak by zmizela „politická hranice“, kdyby šli Češi do Poznaňska!) Starý pán prohlásil, že velezráda je to jediné, co vyzírá z pražských událostí. Němci prý volají: „Ať zhyne Srbsko, ať zhyne všeslovanský svět, hoch Oesterreich!“ Němci prý svými nešťastnými spory způsobili, že maďarsko-slovanský svět vystoupil tak vy- soko. Ale dosud jsou Němci stále daleko nej- silnějším národem světa a jenom Němci mohou v Rakousku vybudovati státní bytnost. Jiný řeč- ník, prof. Lenz, pojednával o české revoluci a třicetileté válce i těšil posluchače, že se nepo- třebují obávati, že české zbrojní zástupy ještě jako kdysi přes hory až do Branibor vytáhnou a že velký boj mezi Čechy a Němci bude na českých bojištích vybojován. Rakousko zůstano prý věrno svému úkolu, utvořiti O st- marku. Takovým tónem řečniio se a lhalu dál a na konec verbovalo se pro velkoněmeckou organisaci Všeobecného německého Schulver oinu v Berlíně. Navrhovatel resoluce, ze vče- rejší berlinské depeše již známé, profosor Liszt, pravil v závěrečné řeči: „Zie stlát- nické opatrnosti a ponlě vaj d jsme to slíbili, nemůžeme vám ra- dit, ahyste do Prahy chodili. (Smích.) Každému jest zůstaveno, aby dělal, ce se mu libi.“ Naproti tomu všemu štvaní, překrucování, hanobení, vyhrožování a zálnuby světu slovan- skému provoláván známe jen jednu odpověd.
Wagner profesor Čech Němec Oesterreich Lenz Liszt Praha Poznaňsko Srbsko Rakousko Čechy Berlín ist Partei
23 article
Město Praha, dosud jediné české hlavní město v zemích českých, jest a zůstane navždy, zlatou slovanskou Prahou a jako není už nikdy možno, ahy národ česko-slovanský byl vyhlazen z řady živých národů evropských, aby kdy vyloučen byl z národů vespolné ovropské budouenosti. tak také nildy více Praha nestane se německou. Praha se už také nikdy nepropůjčí k tomu, aby ji vtiskován byl ráz německého universit- ního města, které si musí dát libit zvykya alotria kulérvých studentů, pruto že jest sidlem anaehronismu třeba i menší němccké uniyersity, která mí něco kolem třetiny frokvenee č oske university pražské. Své vžilé prý a starobylé zvyky mohou si němečtí studenti provozovaí na svých 21 univorsitách v německé říši a oněch německých universitních městech v Ra- kousku, jichž obyvatelstvo dá se obtěžovati no- zřizenými výstřednostmi a maškarádami buršá ckými. Strašný průběh letošního experimentu vnucení buršáckých bumlů Praze měl by poslou žiti poučením pro zodpovědné správce tohoto státu, aby už nikdy nedopustili podobné pobro- my na těžcé zkoušenou Prahu, kterou lež o její německosti a násilné vynucování služebnost pro hrstku zdejších Němců uvádí v zoufalství
Němec Praha Ra
24 article
— K demisi ak demického sonátu německ university. Jak se z Vídně sděluje, byli deka- nové německé university dr. Rintelen, Frey mend, S. Mayer a Jaksch od předsedy minister- sterstva povoláni do Víddně i budou společně s roktorem německé university, který ve Vídni již dli, dnes příjati dd bar Bienertha za účelem porad o zákazu barev a demisi německého aka- demického senátu. Němci ujišťují, že se bude vláda velmi naléhavě přičiňovati, aby přiměln senát k odvolání demise, avšak první podmín- kou, kterou němečti profesoři učiní, jest prý od- voláni zákazu barev. Senát německé university hodlá prý také předněsti svě stížnosti na ne- stejný výklad počátku platnosti stanného právn a zákazu slavnosti základního kamena německé university. Němedti profesoři trvají na svém sta- novisku, že prý senátu jich universíly byly od- naty podmínky působnosti, že není s to, uhájiti svou autoritu vůčí studentům, když vládu sam nemá v úmyslu uhájiti autoritu státu a nacio- nální práva německých studentů.
doktor Rintelen Frey S Mayer Jaksch Němec Vídeň
25 article
— „Montagsblati“ a pražští trafikanti. Dochází nás talo zpráva: Právě vydané číslo listu, zvaného všeobocně „Montagskuh“, zádá své čtenáře za boyko- tování pražských trafikantů a obchodníků, kteří vy- loučili ze svého prodeje prolhaný štvavý německý lisk, jako jest právě počestný „Montagsblaty“ sám „Pragor Tagblatr“, „Bohemia“, „Noue Freie Presse“ atd. Výzva tuto jest přímo komickou, uvážíme-li, jal nopatrná jest v Praze měnšina německá vůčí př- vaze české. Při této příložitosti nových triků něme- ských by se však doporučovalo, aby si česká Prah povšimla vůbec nářodní ryzosti obclrodů. Jak mně bylo se strany povolané sděleno, celá řada trafikanto pražských nepřijala prý do prodejev ani národní kolek český, tím měně pak projevena byla prý ochota, umi- stili reklamní plakátek prodejny takové. Kdyby se tato zpráva osvědčila, pravdivou, nezbývalo by příro- zeně pražskému občanstvu, než s největší opatrnos vyhledávati také trafiky. Upozorňuji na okolnosti ty příslušné činitele v přesvědčení, že zejména Národn rada vezme otázky tyto v bedlivou úvahu. — 574.761 K 86 h činí do dne 30. listopadu dluh Ústřední Matice školské na kmenové jmění. Číslice tato mluví zřeželně, že nekoná každý svou povinnosi k nejpřednějšímu našemu úslavu národnímu. Nech aspoň v měsíci prosinci, kdy zasílají se příspěvky ze všech odborů a ode všech přátel Matice za celý rok, stane se náprava toho, co bylo v minulých do- bách opomenuto — Osobní. Zlatý kříž záslužný s korunou do- stali Rudolí Stefan, hospodářský ředitel na odpoč. v Jankově a Frant. Bureš, ředitel kanceláře okres. zastupitelstva ve Zbirohu na odpoč. — Kancléřem kníž. srcibiskupské konsistoře v Praze jmenován byl sídelní, kanovník dr. Karel Kašn er.
František Bureš doktor Kašn Praha Jankov Zbiroh Pragor Tagblatr Bohemia Noue Frei Presse Matica
26 article
— Promoce. Pan JUC. Bernard Papík, právní praktikant c. k. zemského soudu v Praze, rodem z Prahy, byl dne 7. prosince 197 8 na staroslavném českém vysokém učení Karlo Ferdinandově v Praze veřejně povýšen na doktora veškerých práv. —- Pau JUC František Kadeřábek z Král. Vinohradů byl dne 4. prosince t. r. na staroslavném vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Praze veřejně povýšen na doktora veškerých práv. — Pan MUC. A lol Choděra, rodem ze Záp v Čechách, byl v pátek dne 4. prosince 1908 o 121/4 hod. odpolední v malé aule staroslavné české university Karlo Ferdinandovy na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Pan Jindřich Syko ra. včilel na státním gymnasiu cara Alexandra III, sla- vil své zasnoubení se slečnou Marnškou Kucha- řovou, dcerou správce naftových závodů Zubalo- vých dne 23. listopadu v Baku. — Vyznamenání. Roku 1840 byla založena v Praze první výroba měchů, jejíž výrobky za 68 let trvání závodu staly se známými nejen v království českém, ale i v celém mocnářství. Nynější majitelka první pražské výroby měchů (dříve Jan Fiala) paní
JUC Papík Kadeřábek Král Choděra Syka Fiala Praha Zápy Čechy Bak Karla Ferdinandov vysoký učený KarlaFerdinandov univerzita Karla Ferdinandov Marnška Kuch Zubatvýchod
27 article Eliška Krumpholzová závod značně rozšířila a byl
Eliška Krumpholzová závod značně rozšířila a byl za výrobky svého závodu vyznamenána stříbrnou medailí na letošní jubitejní výstavě v Praze. — Otázka propůjčení místností v národním ps láci král, hlav. města Prahy na Příkopě Národní rade české. V době, kdy zájem veřejnosti naší při jedná- ních o zadání místností v obecním paláci Sylva-Ta- rouccovském p. Flusserovi pro kavárnu a potomp. Fériaudovi pro vinárnu byl rozvlněn nejvíce a kdy projekt druhý byl usnesením sboru obecních star- ších městské radě pro nedostatečnou podporu návrhu vrácen, vyskytl se nový projekt rozřešení otázky za- dání místností v paláci tomto, kterýžto návrh byl naší pražskou i českou veřejností vůbec přijaní opravdu s plnými sympatiemi. Podala totiž Národní rada če- ská k městu Praze žádost, aby jí zde bylo propůjčeno v I. poschodí předního traktu paláce 5 místností (g oken na Příkopy, 3 okna do dvora) za úřadovny její a to buď bezplatně jaksi jako naturální subvence obecní, buď za mírnější nájemné vzhledem ke vše- národním úkolům i práci Národní rady a jejímu před- nímu postavení v národní naší organisaci i vůči ve- škeré cizině, jíž jest Národní rada už při prvních svých začáteích nynějších represenla stem národa našeho jako celku. O věci rozepsalo se sympaticky zejména také veškeré časopisectvo české u příleží- tosti intervence zvláštní depulace Národní rady u ná- městka starosty p. dra. Štycha za pobytu městake representace pražské v Paříži, příznívé vyřízení zádo- sti Národní rady očekáváno pak bylo skutečně vše- obecně jako nejlepší rozřošení celě vlekoucí se otázky
Krumpholzová Sylva Flusser Štych Praha Paříž obecní star
28 article
zadávání místností v tomto paláci. Také někteří obec- ní starší, kteří dali slovo své ve věci zadání mist- ností těchto už dříve, ochotně se prohlásili podporo- vati odůvodněnou žádosť nejpřednější naší národní instituce, jakmile se o ní dověděli, při čemž zejména kladen důraz na okolnost, že jde o budovu monumnen- tální na Příkopě, jehož český ráz obliájiti jest jednou z nejpřednějších povinností zástupců města, jakož i na vzájemné vztohy městské representace pražské a Národní rady. Z těchto všech důvodů překvapilo velice pátační rozhodnutí městské ra dy, že na žádost Národní rady nikterak ne- lze vzíti zřetele z důvodů finaněních, jelikož je nezbytno, aby z paláce tohoto činži ažespoň částočně rentoval se inveslovaný kapitál. Národní ra- da má pocítiti tedy mimoděk důsledky toho, že obe rozhodla se zachrániti vzácnou památku stavitelskou s fnanění obětí, která byla jista už předem. Seuhla- síme plně s míněním, že obec pražská nekoupila pa- láo Sylva-Tarouceovský jen proto, aby se změni cho majitel, ale že zároveň záleží také na tomí, aby způsobem důstojným a národnímu významu Příkopu odpovídujícím byly místnosti paláce toho zadány. V tom pak není mozi českými lidmi sporu, že Ná- rodní rada jest jako všenárodní instituce česká nej- významnějším potentem, jomuž by důstojné místno- sti tyto na nejpřednější třídě pražské měly býti za- dány bez debaty, zejména vzhledemí k době nynější.
Sylva národní rada
29 article
— Klub národní strany svobodomyslné. Rozh - vor o důležité otázce v době nynějšt: „Stanovisko chchodnictvá a živnostnictva v národohospodářském našem zápase“ konati se bude zejtra ve síředu dne 9. t. m. o 7. hod. večerní v místnosti klubovní. Roz- hovor zahájiti se uvolili pp. JUDr. Frant. Samnek Fr Vožický. —Hosté, zejména z kruhů obchodnícha živnostenských, jsou vitání. — Okrosni zastupitelstvo na Smíchově konati bude schůzi dne 15. prosince o 10. hod. dopolední. — Ohecní volby v Brně. Z Brna, 7. prosinge. (K. k.) Letošní volby do obecní rady byly dnes skon- čeny odevzdáním hlasovacích lístků za I. volební sbor. Ze 1470 oprávněných voličů zúčastnilo se volby 690 voličů. Odevzdáno bylo 685 platných hlasů. Všech 8 německo-občanským volebním výborem na- vržených kandidátů bylo zvoleno 657—684 hlasy. Čeští voliči se k volbě nedostavili.
JUDr František Smíchov Brno Samnek Francie vožický
30 article
— Dozvuk olomouckých výtržností. Z Ol0- mouce, 7. prosince. Jak známo, byl od pálku víz- něn u krojského soudu redaktor Chytil z „Pozora“, který zatčen byl proto, že zjišťoval svědky, když policie zatýkala nevinné. Redaktor Chytil po celou dobu svého věznění odpíral vůbec přijímati stravua dnes večer asi v 7 hodin konalo se s ním přeličení před 4ělenným senátem. Veškeří svědkové vyp ovidali tak jasně a tak určitě, že soud neshledal žádné viny na osobě redaktora Chytila a také ho z obžaloby propustil. To, co se stalo redaktoru Chytilovi, jes opravdu skandální, poněvadž olomouská radnice umí- nila si, že stůj co stůj pomstí se na vůdcích české včei v Olomouci a v prvé řadě na žurnalistech. Rtedaklor Chytil tvrdí se vši určitostí, že před svým zatčením slyšel německý výkřik: „To je ten z „Pozora — Rozpočtový týden sboru ohecních síaršich. V ponděli dne 14. prosince bude se konati řádná schůze sboru obecních starších král. hlav. města Prahy. Za účelem projednání rozpočtů obecních na rok 1909 ustanoveno jest pokračování této schůze v útorý, ve středu, ve čtvrtek a v sobotu dne 15., 10- 17. a 19 prosince, po případě ještě v ponděli dne 21. prosirce.
Chytil Rtedaklor Chytil Ola 0 Olomouc Praha
31 article
— Vojenský věstník. Hodnost tajného rady udě- lena podmaršálku Adolfu Rummerovi z Rummers- hofo, veliteli IX sboru a velícímu generálu v Lito- měřicích. Generál pěchoty K. ryt. PIlťfer, předseda voj. vrcb. soudu, stal se předsedou nejvyššího voj. soudu; podmaršálek šl. Gangl, velitel 29. pěší dl- vise, předsedou voj. vrch. soudu, g.m. K. Knopp z Kirchwaldu, velitel 22. pěší brigády, velitelem 29. pěší divise a g.-m. ryt. Wagner jeho nástupcem. Přeložen byl: g. m. svob. p. Kirchbacb, velitel 12. pěší brigády ve stejně hodnosti k 55. a plukovník Rud. Hess, velitel 76. pěš. pluku, jmenován velite- lem 12. pěší brigády a plukovník M. šl. Hau ser 4. pěš. pluku velitelem 76. pěš. pl; g. m. Arg ze Straussenburgu, chef ředitelské kanceláře hlavního štábu, velitelem 64. pěš. brigády a v uznání výteč- ných výkonů propůjčen mu rytířský kříž řádu Leopol- dova. Plukovník Rich. Kutsehera při sboru bl. štábu stal se chéfem ředitelské kanceláře hlavního štábu.
Rummer Gangl K Knopp Kirchwald Wagner Kirchbacb Hess Arga Rich Rummers
32 article
— Nemocenskou pokladnu pro pojišťování čeledi zřídila obec pražská r. 1886. Za roční pojistně 2 K přijímá pokladna na se závazek službodárcův pečo- vati po 28 dnů o onemocnělého čeledína, kterouž povinnost čelední řád, pro Prahu platný, zaměstna- vatelům ukládá. Takto pojištění čeledinové mohou býti ošetřováni na účet pokladny ve všech pražských veřejných nemocnicích, v ústavě pro choromyslné, v porodnici i ve veřejných nemocnicích mimopraž- ských a to v těchto tehdy, když ošelřování dle po- vahy přínadu nemohlo se státi v některé nemocnici pražské. Pojištění toto plalí na celý rok, byť čeledin i několikrále v roce onemocněl, anebo byť službo- dárce v roce tom několik služek vystřídal. Že vý- hody tohoto pojištění, zabezpečeného reservním fon- dem v částce 109.000 K, byly obecenstvem dobře pochopeny, dokazuje každým rokem vzrůstající poče členstva, dosáhnuvší lelos bezmála počet 10.000. Obecenstvo a dosavadní členové měšť. čelední po- kladny, od nichž nebylo pojistné pro rok 1909 sbě- rateli k tomu uslanovenými vybráno z důvodu, že jejich nynější bydliště není známo, nebo že si přejí sami u pokladny pojistné zapraviti, upozorňují se ve vlastním zájmu, že pojistné příspěvky na rok 1909 přijímá hlavní městská pokladna během měsíce pro- since v I. patře staroměstské radnice čís. dveří 17. — Všem městským úlulkům v Praze, ledyi chlapeckému a dívčímu útulku v Holešovicích, bylo výměrem ze dne 3. prosince 1908. č. j. 21436 XVII. za příčinou zamezení šíření spály nařízeno, aby byly zavřeny na tutéž dobu jako obecné a mě šťan-
Praha Holešovice