2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. prosince 1908.
5
article
jako vrchni správce Bosny vypracoval obě před-
lohy. Ve Vídni se mluvi všeobecně, že bude
nucen podati demisi pro potíže, které způsobil
rakouské vládě. Vláda bar. Bienertha bude prý
nucena za vánočních prázdnin annekční předlohu
změniti tak, aby zabezpečila Rakousku v Bosné
a Hercegovině stejná práva jako Uhersku. Pouze
takto pozměněná předloha mohla by být hladce
vyřízena i říšskou radou.
V Praze, 7. prosince. (Bezohlednos
předsody Weisskirchnera.) Neslušný
způsob, jakým předseda poslanecké sněmovny.
dr. Weisskirehrcr, odbyl dotaz po útoku.
učiněném na posl. Klofáče ve vídeňském
radničním sklepě, kárají všechny časopisy slo-
vanské. „Nová Ref.“ vytýká Weisskirchnerovi.
že jeho povinností bylo, aby se prvý ujal uraže-
ného člena poslanceké sněmovny. Odpověd, kte-
rou dal na dotaz Kramářův, byla prostě cynická.
Nač je předsedou, když dotazovatele odkazuje
na videňského starostu? Touto odpovědí vydal
nejsmutnější svědectví, jak chápe svůj čestný
úřad. Sdílí-li podozření, kolující mezi Němei
proti posl. Klofáčovi, může proti němu zavěsti
parlamentní vyšetřování. Jednací řád to při-
pouští. Ale vydává-li poslance, dřive než jeho
vina byla dokázána, na pospas veřejných útoč-
níků, naduživá své moci a snižuje hodnost sně-
movního předsedy. Přímo neslýchané jest, od-
vážil-li se tvrditi, že útokem na poslance Klo-
fáče nebyl uražen český národ. Tu neběží o
osobu poslancovu, nýbrž o zásadu, o to, j e-li
vůbec poslancům, kteři nenáležejí
kněmecké národnosti, ještě možno
zdržovati se ve Vídni.
Bosna
doktor
Weisskirehrcr
Klofáč
Kramářův
Vídeň
Rakousko
Hercegovina
Praha
Nová Ref
poslanecký sněmovna
poslanceký sněmovna
Kt
6
article
V Praze, 6. prosince. (Bar. Aehren-
thalo řeči Titonově.) »Zeit« otiskuje
mínění bar. Aehrenthala o řeči, promluvené
v italském parlamentě ministrem Titonem. Mi-
nění své projevil bar, Aehrenthal v rozmluvě
s nejmenovanou politickou osobnosti. Rakouský
ministr vnějších věci jest spokojen, že ministr
Titoni neshledává v annexi nijakého takového
přesunu rovnováhy, že by ji byly dotčeny zájmy
jiných velmocí. Pokud se týče samotné annexe,
vysvítá z řečiitalského ministra, že svolení
mocnosti pokládá za nezbytné. Dle řeči
Titonovy a jeho názoru na význam annexe dá
se prý však očekávati, že Italie v této věci
(uznání annexe) nebude činiti obtíží. Přecházeje
ke zprávě Titonově o sbllžení itals ko-
ruském, bar. Aehrenthal pravi, že sblížení to
bylo patrno již loni, když se jednalo o dunaj-
sko-jaderskou příční dráhu balkánskou Sblížení
italsko-ruské může se prý pokládati pouze za
obranný spolek na poli hospodářském. Bylo také
přirozeným důsledkem přesunů, jež se v po-
slední době udály mezi mocnostmi. Proto také
bar. Aebrenthal v posledních delegacích ozná-
mil, že poměr Rakousko Uherska k Italii vytvá-
řil se podobně, jako poměr k Rusku. O sl lížení
italskosruském má prý zprávy a ví, že jeho
ostří není namiřeno proti Rakousku. Naopak
vzhdledem ke konfaranci možno prý je vítati
Za důležité bar. Aehrenthal pokládá prohláseni
Titonovo, že Italie nečmní nároků na odstoupení
nějaké části územi rakouského (Tridentska).
Titon
Praha
Rakousko
Rusko
7
article
Všechny pověsti o nějakém slibu nebo závazku
v této otázce odkázány jsou tedy od nynějška
etsovnote
do říše bajek.
V Praze, 6. prosince. (Společný vý
bor všech německých stran.) Křest.
sociálná koruspondence »Austria« sděluje, že
dr. Lueger jako předseda křesť sociálné atrany
oznámil výboru nového svazu německo-liberál-
ných stran, že do společného výboru všech ně-
meckých stran pro česko-německé otázky dele-
gování za stranu křesťansku sociátnou poslanei
Axmann, dr. Pattai a dr. Schlegel.
Jest ptý úmysl zvolití také společný německý
výbor pro všechny národní otázky. Usnesení vte
věci však se ješté nestalo.
doktor
Lueger
Axmann
Pattai
Schlegel
Praha
Austria
svaz německýliberál
8
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Kdo vláďne Ruskem.
Když ruský ministr komunikací přijel do
Vladivostoku, byl uvítán sedmnácti hodnosty,
kteří ho doprovodili do města. S ministrem,
jenž má jméno von Sehafhausen - Schönberg-
Eek-Schaufuss jeli: hr. Littke H enze (náčelník
exploatace), Grossmann (revisor dopravy), von
Wildemann Kloppmann (náčelník části dráhy).
Unterberger (generál, gubernátor), Irmann (ve-
litel pevnosti), Scheidemann (náčelník štábu).
Pílug (gubernátor), baron Fersen (velitel při-
stavu), Egermann (kapitán přistavu), Zimmer-
mann (starosta města), Offenberg (náčelnik část
dráhy), Planson (jeho pomocník), baron Spen-
gler, Lotz, Eysmond, Krieger, von Krämer, von
Frankenstein a Ledding (policejní ředitel vla-
divostocký).
To ve Vladivostoku. Stejně je v celém
Rusku.
Tři dni tomu byli jmenováni. ředitelé při
stavních staveb. Jsou to; W. Pers, van der
Howen, Fries, Wert, Müller, Heining a Schwarz
Jejich náhradníky: Schuhmacher a Schramm
Rus ani jeden. (»Svét«)
Grossmann
Wildemann Kloppmann
Irmann
Scheidemann
Fersen
Egermann
loupen
Lotz
Eysmond
Krieger
Krämer
Frankenstein
Fries
Wert
Müller
Heining
Schwarz
Schuhmacher
Schramm
Rus
Rusko
Vladivostok
Sehafhausen
Schönberg
eek
Schaufuss
Littke H enza
Pílug
Zimmermann
Offenberg
Planson
Ledding
9
article
Italská lekce Rakousku.
Je známo již, jakou lekci dal za bouřlivé
pochvaly celé sněmovny ilalské bývalý ministr
Fortis Rakousku, pohroziv mu, že Italie pro-
vede z toho důsledky, nebude-li Rakousko při
svém postupu na Balkáně šetřiti nadále zájmu
italských. Tittoni marně se snažil seslabiti do-
jem tohoto prohlášení. Sněmovna, jak již sdě-
leno, dala mu sice za pravdu, ale nelze říci, že
by za Tittonem stála dnes také země.
„Berliner Tagblati“ shrnuje slanovisko ny-
nější Italie k Rakousku dosti připadně v tato
slova: „Italové jsou pro trojspolek, pokud dou-
fají, že jim prospěje, aneb aspoň, že užitek
přovýší škodu. Spojenee na Dunaji choval se
v poslodní době tak, že Rtalii mohla zajít sku-
tečně chuť na trojspolek. Schůze v Solnohradé.
v Semerinku, Desiu, bosenská annexe — tol
celý řotěz zklamání pro Iinly. To musí pře-
stati. Rakousko musí přesvědčiti spojence svého.
že neohrožuje ani mir jeho, ani mir Evropy.
Po revoluci haitské a před novou.
Revoluční generál Simon vyjednává v hlav-
ním městě haitském s výborem pro veřejné
blaho o dosazení prozatímní vlády, která by
svolala kongres k volbě presidenta. Na úřad ten
jsou teď již 4 kandidáti: Legitimé, Bouchard,
Firmin a Seneque. Jich stoupenci vedou mezi
sebou teď již zuřivý boj. Je možno proto, že
generál Simon prohlásí se sám za presidenla,
a že potom ostatní strany vyhlásí proti němu
revoluci novou. Revoluční koloběh na Haiti za-
čal by tak od počátku, jakož vůbec takměř kaž-
dým rokem na neblahém ostrově tom.
Smír dvou sultanů.
Nový sultan marocký, Mulej Hafid napsal
sesazenému bratru svému Abdulu Azizovi pře-
laskavý prý dopis, ve kterém zve jej ke smíru
Je prý naděje, že nepřátelství mezi oběm
brátry skutečně zastaveno bude.
Italia
Tittoni
Italos
Rtalie
Simon
Legitimý
Bouchard
Firminy
Seneque
Aziz
Rakousko
Balkán
Dunaj
Semerinka
Desio
Evropa
Haiti
Berliner Tagblat
10
article
Státní železniční rada.
Státní železniční rada.
Z Vídně, 7. prosince.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Podzimní zasedání slátní rady železniční bylo.
jak jsme již sdělli, 4. prosince jednáním v oddě-
leních zahájeno. V rokování bylo pokračováno dne
5. prosince a ve valné schůzi dne 7. prosince.
V odděleni I., jež zabývá se otázkami železnič-
ními všeobecného rázu, vzbudil živou debatu
návrh členů Baczewského, Briese a pilný
návrh ryt. Hohenbluma a posl. dra. Kaftana,
člena Steindlera a Houdka ve příčině
odstranění nedostatku vozidel
na drahách státních. V návrzích těchto vyzývá se
ministerstvo železniční, aby opatřilo potřebné finanční
prostředky k doplnění počtu vozidel, zejmena vagonů,
jakož i k rozšíření stanic a ku provedení ostatních
nulných investic na drabách státních. Pokračováním
postálnění drah nabývá nedostatek vozidel stále
větších rozměrů a to tím více, jelikož již nyní počet
vozidel stálních drah nevyhovuje potřebám na-
šeho průmyslu a zemědělství, naproti tomu
nedostává se domácím továrnám vagonovým pravi-
delných objednávek, takže musí velkou část svého
vycvičeného dělnictva propouštěti.
Kaftan
Steindler
Houdek
Vídeň
11
article
Odborný chef Tuček poukazuje vůči těmto
výlkám na provedené rozšíření nádraží v Strasshofu
na dolyčně práce v Bohumíně, Přerově, Břeclavé,
Sčakové, čímž ovšem poměry toliko na jedné dráze.
totiž na Ferdinandově dráze severní se zlepší
Zmíněné návrhy byly na to sehváleny.
K návrhu členů Günthera a Exnera, aby
mán. železniční zakájilo jednáni s obel videň-
skou a zemí Dolními Rakousy v příčině
převzetí městské dráhy vídeňské
sděluje zástupce vlády s. r. dr. Krásný, že mi-
nisterstvo skutečně taková jednání zahájiio, která
však následkem oblížného opatření polřebných pro-
středků nevedla k cíli. Železniční ministr však dal
otázku tu sludovati, zejména pokud týče se provo-
zování této dráhy obcí vídeňskou a zave lení pohonu
elektrickěho.
Tuček
Ferdinandův
Günther
Exner
doktor
Krásná
Bohumín
Přerov
Břeclavý
Sčaková
Dolní Rakousy
12
article
Návrhy Günthra a Exnera byly přija ty.
Poslancc dr. Kaftan předkládá návrh na pa-
třičné
rozšíření nádraží v Hořovicích,
které nijak nepostačuje, aby veliká doprava
bezvadně a bezpečně mohla býti provozována. Ná-
draží jest krátké, takže vlaky nákladní musí býti
děleny, aby mohly vláky osobní projíždšti. Tim se
manipulace stěžuje, obmezuje a slává nebezpečnou
Následkem těchto neblahých poměrů musil býti i ran-
ní vlak osobní do Prahy zrušen, čímž utrpěly Hořo-
vice a okoli velkou škodu. Důkladná rekonstrukce
tohoto nádraží stává se nezbytnou
Podobný návrh podal president plzeňské komory
Houdek v příčině
nádraží ve Zbirově,
kče panují taktéž poměry neudržitclně
Zastupce vlády slibuje nápravu, načež byly oba
lrer
návrhy schv áleny.
Návrhy na zlepšení dopravy v Čechách.
Při projednání zásad pro letní jízdni řád upo-
zornuje posl. dr. Kaftan na žádost obce mráčské,
jež ochotně přinesla značné oběti na zřízení zastávky
žádajíc, aby ranní lokální vlak z Prahy do Benešovn
a Tábora zastavil ve zmíněné zastávce, čímž dolyčná
obec dosábne dobrého spojení do Benešova, poku
se týče návštěvy škol, úřadů, trhu a p.
Tomu přání vzpírá se ředitelství praž-
ské a zdržuje zřízení zmíněné zastávky.
Günthr
Exner
doktor
Kaftan
Houdek
Hořovice
Praha
Čechy
Tábor
Benešov
13
article
Jelikož se však zastávky proto zřizují, aby tan
zejměna lokální vlaky zastavovaly, doporučuje dr
Kaťtan příznivé vyřízení oprávněné žádosti obce
mráčské. Po vřelé přímluvě znalce tamních poměrů,
člena Steindlera, slíbil zástupce vlády tomuto
přání vybověti.
Pres. Houdek navrhuje, aby na dráze Do-
mažlice—Jihlava byl v obou směrech zavedeh z ry-
chlený vlak osobní. Návrh ten byl po účinno
podpoře členů Steindlera a dra. Kaltan
schválen.
Podobně návrh posl. dra. Kažtana, aby byl
ranní vlak č. 8 z Turnova přes Bakov do Prahy
tak zařízen — buď časnějším výjezdem z Turnova
buď zrychlením dosavadního vlaku — by dosáh
připojení k rannímu rychlíku z Prahy do Vídně, k vla-
kům do Běláku a Terstu, kterýžlo rychlík toliko 28
minut před příjezdem vlaku turnovského odjíždí.
Tím jsou cestující nuceni zdrželi se 5 až 10 hodin
k nejbližšímu rychlíku.
Návrh dra. Kaftana a Houdka v příčině
zavedení vlaku č. 318 na trati Brod—Plzeň, též i v
období ziním byl ministerstvu k bedlivénu povšim-
nutí a vybovění doporučen.
Veškeré české návrhy na zlepšení jízdního řádu
byly také referentem drem. Seifertem horlivě
podporovány.
Valnou schůzi sl. r. ž. zahájil 7. prosince správ-
ce ministerstva železničního dr. Forster. věnovav
zemřelým členům Kubrovi a Holzrovi vřelou
posmrtnou vzpomínku.
Na interpelaci člena Exnera, v jakém stadiu
nalézá se otázka
Steindler
Houdek
Kaftan
Seifert
Forster
Kubr
Holzr
Exner
Jihlava
Turnov
Bakov
Praha
Vídeň
Bělák
Terst
Brod
Plzeň
14
article
V Praze, 7. prosince-
reorganisace státních drah
odpovídá dr. Forster, že bylo k tomu účelu zří-
zeno zvláštní bureau za vedení odborníka, jož sbírá
pilně potřebný materiál a věnuje zejména vzorné dr-
ganisaci pruských a bavorských drah svou bedlivou
pozornost. Předběžné práce jsou ukončeny: bureau
zabývá se důležitými přodpisy podrobnými. Připoušti.
že dosavadní zařízení bylo vleklě a drahé. Agendy
ministerstva musí býti zjednodušeny a ředitelstvím
železničním větší působnost vymezena. (Tedy má byt
provedena reorganisace, jak ji byl před mnoha lely
poslanec dr. Kaftan ve svých parlamentních řečech
navrhoval)
Na inferpelaci pres. komory Briesa v příčině
úpravy nádraží na dráze Ferdinandově odpovida dr
Forster, že bylo k účelu tomu vydáno 36 milionů
ker. a že bylo v celku provedeno na drahách státních
120 km kolejí.
doktor
Forster
Kaftan
Briesa
Ferdinandův
Praha
km
15
article
Při projednání návrhu členů Baczewského
a Rusmana v příčině nedostatku vagonů chápe se
sleva poslanec dr. Kaftan, aby poukázal na svoj
návrh v posledním zasedání st. ž. rady v příčině vy-
pracování raeionálmho programu investiční ho
podaný. Bývalý ministr dr. Derschatta ujistil, že na
iakovém programu se pracuje a že se vynasnaží při-
měti mimistra financi k emisi investiční zápůjčky
Pohříchu nestalo se dosud ničeho. A přece stává se
nedostatek, zejména vagonů, stále čitelnějším. Polřeba
vagonů jeví se ve dvou směrech jako náhrada z
kasírované vagony a jako nová potřeba následkem
vzrůstu dopravy. Řečník dokazuje na základě zají-
mavých čísliv a diagramu nepravidelnost objedná vek
objednávky lelošní jsou menší loňských, ač potřeb
vagonů roste, čímž se slává, že letos bude míli st.
správa železniční v celku méně vagonů, než loni.
4500 vagenů jest zapotřebí jako náhrada za zrušen
vagony a minist. objednává toliko 3400 na rok 1909
Vagonky, nemajíce dostatečných zakázek, propou-
štějí vyevičené dělnictvo a na státních
a soukromých drahách rakouských pa-
nuje nedostatek vozidel! Stav ten se zhorši
po postátnění státní a severozápadní dráhy, jichž zá-
s-ba starých chatrných vagonů činí 43—532% celko
vého vozového parku.
doktor
Kaftan
Derschatt
16
article
Řečník naléhá na brzkou odpomoc, načežs
dotyčné návrhy v příčině rozmnožení vozidel jedno-
myslně schvalují.
Na dotaz o příčině resistence na Ferdinan-
dově dráze odpovídá dr. Forstr, že státní správa
se všemožně příčinila, aby postavení úřadnicíva a zří-
zenců železničních zlepšila; nyní pracuje se na in-
strukcích, dosud částečně nejasných a neůplných, jež
budou novými, řádné službě železniční odpovídají-
cími, nahraženy.
K návrhu člena HamBurgra a soudruhů, jemž
žádá za sdělení, kdy předloží komitét, v předešlém
zasedání za účelem reformy tarifů obmýšlené své
návrhy, odpovídá minist. radua Schonka, že jsou
předběžně práce, týkající se reformy mistníh
tarilu nákladového, ukončeny a podrobné
návrhy borému podány, takže můze komitét, kterému
bude běhen ledna 1909 výsledek státní komise před-
ložen, přikročiti ku podání svého dobrozdání. Novým
barémem nastane značné zjednodušení dosavad ních
ustanovení tarifních, takže buďou moci 1. červencem
1909 býti vydány.
doktor
Forstr
17
article
Státní rada železniční přikročila na to k volbě
zmíněněho 15členného kemitélu, jemuž z Čecha
Moravy náleží členové dr. Kaftan, dr. Seifert,
Steindler. Komitét se hned ustavil, zvoliv za před-
sedu dra. Rusa, za místopředsedu dra. Kaftana.
Návrh poslance dra. Kaftana, jenž vyzývá
mrinisterstvo, eby — jelikož postátnění státní a seve-
rozápadní dráhy stane se v brzku skutkem — upra-
vilo jízdní řády a sazby nejkratších spojovacích tratí
mezi Pruským Slezskem a Bavory, jež vedou přes
české dráhy, tak, aby tato vozba, zejména doprava
mezi Vratislavou. Noriniberkem a Mnichove n, která
následkem nejkratší vzdilenosti přirozené českým
drahám připadá, skutečně a pokud možno již v přl-
štím létě těmto drahám se dostala
Návrh lento byl po důkladném odůvodnění posl
drem. Kaftanem jednomyslně schválen, taktéž
i podobný návrh člona Riedla z Rieden
steinu,
Na návrh člena Steindřera, by nebylo uží-
vání III. třídy v rychlících st. drah obmezováno, ol-
povídá vládní zástupce, že přání tomu bude na zkou-
šku vyhověno-
Po projednání několika návrhů taritních bylo se
zení st. r. železniční obvyklým vzdáním číků skon-
čeno.
Čecho
doktor
Kaftan
Seifert
Steindler
Rus
Bavor
Riedl
Morava
Slezsko
Mnichov
18
article
Projevy českých měst.
Projevy českých měst.
Z Vysočan. Městská rada usnesla se ve schůzi.
konané dne 26. m. m., aby Národnímu klubu če
ských poslanců ve Vídni zaslán byl telegraficky na-
sledující projev: Rada města Vysočan žádá, aby zá-
stupci českého národa nehlasovali pro státní ne-
zbytnosti, došud nebude upraveno menšinové škol-
ství a dokud nebude odstraněn z naší české Praby
prusko německý buml.
Z městské rady v Libáni. Protestujeme co nej
růzbodněji proti zamýšlenému projednání předlohy
jazykového zákona, jakož i proti připravenému ná-
vrhu vlády o zřízení krajském pro království české
na radě říšské, poněvadž uznáváme za jedině kom-
petentní instituci pro řešeni takovýchto otazek sněm
království českého. Pány poslance všech českých
stran žádáme, aby všemi prostředky projednávání
těchto vládníéh návrhů na říšské radě znemožnili.
Též vyslovujeme sympatie českým menšinám pod-
krušnohorským a jsme přesvědčeni, že najdou v ce-
lém národě českém mravní i hmetné podpory. —
Poo dojmem vyhlášení stanného práva v královské
české Praze žádáme co nejdůtklivěji, aby sbor všech
českých poslanců vstoupil ihned do nejostřejš
oposice a setrval v ní za všech důsledků. —
Náměstek starosty města: MUDr. Kučera.
Z Jičína, 7. prosince. Okresní výbor dnes pro-
jevil svou hlubokou účast s osudem královského
hlavního města Prahy. Vejlupek, starosta.
Kučera
Vejlupek
Vysočany
Vídeň
Libáň
Jičín
Praha
Rada město Vysočan
19
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Večerní vydání »Národ. Listů
prodává se ve všech filiálkách
v Praze za 4 haleře, na venkově
za 5 haléřů.
— O schůzi berlinského buršáctva proti
Praze v neděli pořádané docházejí podrobnosti.
Celý její průběh a řeči na ní pronesené vyzní-
valy motivém, který obsažen byl v provoláni
„Volným vědeckým Vereinigungem“. V něm
stála tato věta: „Zmužile a z příma stojí udatn
němečtí studenti nojstarší německé university
v příboji nekultury, nesnášelivosti, zášti, jich
život jest ohrožen, ale štít jejich cti září jasně
a skvěle. V Praze bojuje se za naši věc, za věe
mládí, studentstva, kultury.“ Již první řečník
buršák Loewenthal, zástupce „Fr. win.
Vereinigung“ na jub. slhvnosti pražské Lese-
hally líčil pražské události, řka, že jak boj
v Praze vypadá, s důstatek povídají každodenn
telegramy. Tolika prý se v Německu mýlí, kdož
se domnívají, že němečtí studenti provokují.
Nikdy prý není německý studont exeedentem,
ani vlastní kůže nehájí, ani v případě nutné
sebeobrany, neboť ví prý dobře, že by si Čech
zjednál tisíce svědků, že student začal. A nen
prý to ani dav sám, který každého Němce,
s nimž „se setká v nepatrném počtu“, bruta-
lisuje, až pod českými kopanci a runamni klosá,
až krev z něho teče, až a teprve potom osvo-
bodí jej policie, aby jej zatkla. Dav jest jenom
nástrojem poslanců a obecních starších v cy-
lindrech. Pan Loewenthal potírá názor, že se
Loewenthal
Čo
Němec
Praha
Francie
Německo
20
article
Německo pemá plést do vnitřních záležitostí ra-
kouských. Když poměry tak daleko dospěly, že
tento stát nemůže zaručiti bezpeč-
nost cizineů, potom jest povinností Něme-
cka pracovati k zárukám jiných poměrů v Ra-
kousku vzhledom ku příslušníkům německé
říše. Vy musíte nevyhnutelně Němee v Čechách
podporovati, jak jen můžete, pravil p. Loewen-
thal. Každý Něinec již tím mnoho dokáže, když
stane se členem pražského odboru německého
Schulvercinu. Německý student má v Praze
strávití několik semestrů, nejde tam vždycky
o život. Profesor berlinské university Rěthe
mluvil o exodu němockých studentů a mistrů
z Prahy a pravil, že kdyby se to opakovalo
i tentokráte, byla by to zrada na ně-
mecké Praze. Kdo se Prahy vzdá, uloupí
Německo
Čechy
Praha
mecký Praga
21
article
Čechám jich německou centrálu. Komu se zdajt
tyto city romantickými, nechť prý uváží, že by bez
romantiky nebylo došlo ani ke zbudování něme-
cké říše, každý národ musí míti víru v bu-
doucnost a vůli k velikosti. Studenti
i profesoři jsou za jedno, že má býti německá
universita v Praze zachována. „V těchto dnech,
kdy to v trámoví staré Evropy praská, musí od
nás vyjíti proud nejvřelejší sympatie ku pře-
bojovníkům německého Rakouska a metropole
německé vzdělanosti v Praze. Bůh ostří
hejž německé Čechy, bůh ostříhejž
německou Prahu!“ povídal p. profesor
Röthe. 75letý prof. státního práva A. Wa gner
horoval o kulturním spojení s Němci v Rakou-
sku; před několika dositiletími učilí se Němei
že největšími německými městy jsou Vídeň,
Berlín, Hamburk, Praha. Na důkaz, že Češi
chodí k Němcům do školy, uváděl řečník, že
také mladočeský vůdce dr. Kramář býval jeho
žákem, kdyby se byl mohl v Čechách naučiti,
co v Berlíně, byl by prý zůstal doma. Na te
uvedl z řeči dra. Kramáře, co by asi Němci ří-
kali, kdyby čeští studenti táhli na pomoc pru-
ským Polákům. Toť prý něco jiného, děl prof
Röth
Němec
Čech
doktor
Kramář
Polák
Čechy
Praha
Evropa
Rakousko
Vídeň
Berlín
Hamburk
22
article
Wagner, jdou-li němečtí sludenti do Prahy.
jedná se o prohlášení pro koho jsou („ist Partei-
orgreifung“), ale politická hranice zůstává. (Bý-
valý žák prof. Wagnera z této korektury jeho
řeči sotva zmoudří, zejména asi nenahlédne, kte-
rak by zmizela „politická hranice“, kdyby šli
Češi do Poznaňska!) Starý pán prohlásil, že
velezráda je to jediné, co vyzírá z pražských
událostí. Němci prý volají: „Ať zhyne Srbsko,
ať zhyne všeslovanský svět, hoch Oesterreich!“
Němci prý svými nešťastnými spory způsobili,
že maďarsko-slovanský svět vystoupil tak vy-
soko. Ale dosud jsou Němci stále daleko nej-
silnějším národem světa a jenom Němci mohou
v Rakousku vybudovati státní bytnost. Jiný řeč-
ník, prof. Lenz, pojednával o české revoluci a
třicetileté válce i těšil posluchače, že se nepo-
třebují obávati, že české zbrojní zástupy ještě
jako kdysi přes hory až do Branibor vytáhnou
a že velký boj mezi Čechy a Němci bude na
českých bojištích vybojován. Rakousko zůstano
prý věrno svému úkolu, utvořiti O st-
marku. Takovým tónem řečniio se a lhalu
dál a na konec verbovalo se pro velkoněmeckou
organisaci Všeobecného německého Schulver
oinu v Berlíně. Navrhovatel resoluce, ze vče-
rejší berlinské depeše již známé, profosor
Liszt, pravil v závěrečné řeči: „Zie stlát-
nické opatrnosti a ponlě vaj d
jsme to slíbili, nemůžeme vám ra-
dit, ahyste do Prahy chodili. (Smích.)
Každému jest zůstaveno, aby dělal, ce se mu
libi.“ Naproti tomu všemu štvaní, překrucování,
hanobení, vyhrožování a zálnuby světu slovan-
skému provoláván známe jen jednu odpověd.
Wagner
profesor
Čech
Němec
Oesterreich
Lenz
Liszt
Praha
Poznaňsko
Srbsko
Rakousko
Čechy
Berlín
ist Partei
23
article
Město Praha, dosud jediné české hlavní město
v zemích českých, jest a zůstane navždy, zlatou
slovanskou Prahou a jako není už nikdy možno,
ahy národ česko-slovanský byl vyhlazen z řady
živých národů evropských, aby kdy vyloučen
byl z národů vespolné ovropské budouenosti.
tak také nildy více Praha nestane se německou.
Praha se už také nikdy nepropůjčí k tomu, aby
ji vtiskován byl ráz německého universit-
ního města, které si musí dát libit zvykya
alotria kulérvých studentů, pruto že jest sidlem
anaehronismu třeba i menší němccké uniyersity,
která mí něco kolem třetiny frokvenee č oske
university pražské. Své vžilé prý a starobylé
zvyky mohou si němečtí studenti provozovaí
na svých 21 univorsitách v německé říši a oněch
německých universitních městech v Ra-
kousku, jichž obyvatelstvo dá se obtěžovati no-
zřizenými výstřednostmi a maškarádami buršá
ckými. Strašný průběh letošního experimentu
vnucení buršáckých bumlů Praze měl by poslou
žiti poučením pro zodpovědné správce tohoto
státu, aby už nikdy nedopustili podobné pobro-
my na těžcé zkoušenou Prahu, kterou lež o její
německosti a násilné vynucování služebnost
pro hrstku zdejších Němců uvádí v zoufalství
Němec
Praha
Ra
24
article
— K demisi ak demického sonátu německ
university. Jak se z Vídně sděluje, byli deka-
nové německé university dr. Rintelen, Frey
mend, S. Mayer a Jaksch od předsedy minister-
sterstva povoláni do Víddně i budou společně
s roktorem německé university, který ve Vídni
již dli, dnes příjati dd bar Bienertha za účelem
porad o zákazu barev a demisi německého aka-
demického senátu. Němci ujišťují, že se bude
vláda velmi naléhavě přičiňovati, aby přiměln
senát k odvolání demise, avšak první podmín-
kou, kterou němečti profesoři učiní, jest prý od-
voláni zákazu barev. Senát německé university
hodlá prý také předněsti svě stížnosti na ne-
stejný výklad počátku platnosti stanného právn
a zákazu slavnosti základního kamena německé
university. Němedti profesoři trvají na svém sta-
novisku, že prý senátu jich universíly byly od-
naty podmínky působnosti, že není s to, uhájiti
svou autoritu vůčí studentům, když vládu sam
nemá v úmyslu uhájiti autoritu státu a nacio-
nální práva německých studentů.
doktor
Rintelen
Frey
S Mayer
Jaksch
Němec
Vídeň
25
article
— „Montagsblati“ a pražští trafikanti. Dochází
nás talo zpráva: Právě vydané číslo listu, zvaného
všeobocně „Montagskuh“, zádá své čtenáře za boyko-
tování pražských trafikantů a obchodníků, kteří vy-
loučili ze svého prodeje prolhaný štvavý německý
lisk, jako jest právě počestný „Montagsblaty“ sám
„Pragor Tagblatr“, „Bohemia“, „Noue Freie Presse“
atd. Výzva tuto jest přímo komickou, uvážíme-li, jal
nopatrná jest v Praze měnšina německá vůčí př-
vaze české. Při této příložitosti nových triků něme-
ských by se však doporučovalo, aby si česká Prah
povšimla vůbec nářodní ryzosti obclrodů. Jak mně
bylo se strany povolané sděleno, celá řada trafikanto
pražských nepřijala prý do prodejev ani národní kolek
český, tím měně pak projevena byla prý ochota, umi-
stili reklamní plakátek prodejny takové. Kdyby se
tato zpráva osvědčila, pravdivou, nezbývalo by příro-
zeně pražskému občanstvu, než s největší opatrnos
vyhledávati také trafiky. Upozorňuji na okolnosti ty
příslušné činitele v přesvědčení, že zejména Národn
rada vezme otázky tyto v bedlivou úvahu.
— 574.761 K 86 h činí do dne 30. listopadu dluh
Ústřední Matice školské na kmenové jmění. Číslice
tato mluví zřeželně, že nekoná každý svou povinnosi
k nejpřednějšímu našemu úslavu národnímu. Nech
aspoň v měsíci prosinci, kdy zasílají se příspěvky
ze všech odborů a ode všech přátel Matice za celý
rok, stane se náprava toho, co bylo v minulých do-
bách opomenuto
— Osobní. Zlatý kříž záslužný s korunou do-
stali Rudolí Stefan, hospodářský ředitel na odpoč.
v Jankově a Frant. Bureš, ředitel kanceláře okres.
zastupitelstva ve Zbirohu na odpoč. — Kancléřem
kníž. srcibiskupské konsistoře v Praze jmenován byl
sídelní, kanovník dr. Karel Kašn er.
František
Bureš
doktor
Kašn
Praha
Jankov
Zbiroh
Pragor Tagblatr
Bohemia
Noue Frei Presse
Matica
26
article
— Promoce. Pan JUC. Bernard Papík, právní
praktikant c. k. zemského soudu v Praze, rodem
z Prahy, byl dne 7. prosince 197 8 na staroslavném
českém vysokém učení Karlo Ferdinandově v Praze
veřejně povýšen na doktora veškerých práv. —- Pau
JUC František Kadeřábek z Král. Vinohradů byl
dne 4. prosince t. r. na staroslavném vysokém učení
Karlo-Ferdinandově v Praze veřejně povýšen na
doktora veškerých práv. — Pan MUC. A lol
Choděra, rodem ze Záp v Čechách, byl v pátek
dne 4. prosince 1908 o 121/4 hod. odpolední v malé
aule staroslavné české university Karlo Ferdinandovy
na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Pan Jindřich Syko ra.
včilel na státním gymnasiu cara Alexandra III, sla-
vil své zasnoubení se slečnou Marnškou Kucha-
řovou, dcerou správce naftových závodů Zubalo-
vých dne 23. listopadu v Baku.
— Vyznamenání. Roku 1840 byla založena
v Praze první výroba měchů, jejíž výrobky za 68 let
trvání závodu staly se známými nejen v království
českém, ale i v celém mocnářství. Nynější majitelka
první pražské výroby měchů (dříve Jan Fiala) paní
JUC
Papík
Kadeřábek
Král
Choděra
Syka
Fiala
Praha
Zápy
Čechy
Bak
Karla Ferdinandov
vysoký učený KarlaFerdinandov
univerzita Karla Ferdinandov
Marnška Kuch
Zubatvýchod
27
article
Eliška Krumpholzová závod značně rozšířila a byl
Eliška Krumpholzová závod značně rozšířila a byl
za výrobky svého závodu vyznamenána stříbrnou
medailí na letošní jubitejní výstavě v Praze.
— Otázka propůjčení místností v národním ps
láci král, hlav. města Prahy na Příkopě Národní rade
české. V době, kdy zájem veřejnosti naší při jedná-
ních o zadání místností v obecním paláci Sylva-Ta-
rouccovském p. Flusserovi pro kavárnu a potomp.
Fériaudovi pro vinárnu byl rozvlněn nejvíce a kdy
projekt druhý byl usnesením sboru obecních star-
ších městské radě pro nedostatečnou podporu návrhu
vrácen, vyskytl se nový projekt rozřešení otázky za-
dání místností v paláci tomto, kterýžto návrh byl
naší pražskou i českou veřejností vůbec přijaní opravdu
s plnými sympatiemi. Podala totiž Národní rada če-
ská k městu Praze žádost, aby jí zde bylo propůjčeno
v I. poschodí předního traktu paláce 5 místností (g
oken na Příkopy, 3 okna do dvora) za úřadovny její
a to buď bezplatně jaksi jako naturální subvence
obecní, buď za mírnější nájemné vzhledem ke vše-
národním úkolům i práci Národní rady a jejímu před-
nímu postavení v národní naší organisaci i vůči ve-
škeré cizině, jíž jest Národní rada už při prvních
svých začáteích nynějších represenla stem národa
našeho jako celku. O věci rozepsalo se sympaticky
zejména také veškeré časopisectvo české u příleží-
tosti intervence zvláštní depulace Národní rady u ná-
městka starosty p. dra. Štycha za pobytu městake
representace pražské v Paříži, příznívé vyřízení zádo-
sti Národní rady očekáváno pak bylo skutečně vše-
obecně jako nejlepší rozřošení celě vlekoucí se otázky
Krumpholzová
Sylva
Flusser
Štych
Praha
Paříž
obecní star
28
article
zadávání místností v tomto paláci. Také někteří obec-
ní starší, kteří dali slovo své ve věci zadání mist-
ností těchto už dříve, ochotně se prohlásili podporo-
vati odůvodněnou žádosť nejpřednější naší národní
instituce, jakmile se o ní dověděli, při čemž zejména
kladen důraz na okolnost, že jde o budovu monumnen-
tální na Příkopě, jehož český ráz obliájiti jest jednou
z nejpřednějších povinností zástupců města, jakož
i na vzájemné vztohy městské representace pražské
a Národní rady. Z těchto všech důvodů překvapilo
velice pátační rozhodnutí městské ra dy,
že na žádost Národní rady nikterak ne-
lze vzíti zřetele z důvodů finaněních,
jelikož je nezbytno, aby z paláce tohoto činži ažespoň
částočně rentoval se inveslovaný kapitál. Národní ra-
da má pocítiti tedy mimoděk důsledky toho, že obe
rozhodla se zachrániti vzácnou památku stavitelskou
s fnanění obětí, která byla jista už předem. Seuhla-
síme plně s míněním, že obec pražská nekoupila pa-
láo Sylva-Tarouceovský jen proto, aby se změni
cho majitel, ale že zároveň záleží také na tomí, aby
způsobem důstojným a národnímu významu Příkopu
odpovídujícím byly místnosti paláce toho zadány.
V tom pak není mozi českými lidmi sporu, že Ná-
rodní rada jest jako všenárodní instituce česká nej-
významnějším potentem, jomuž by důstojné místno-
sti tyto na nejpřednější třídě pražské měly býti za-
dány bez debaty, zejména vzhledemí k době nynější.
Sylva
národní rada
29
article
— Klub národní strany svobodomyslné. Rozh -
vor o důležité otázce v době nynějšt: „Stanovisko
chchodnictvá a živnostnictva v národohospodářském
našem zápase“ konati se bude zejtra ve síředu dne
9. t. m. o 7. hod. večerní v místnosti klubovní. Roz-
hovor zahájiti se uvolili pp. JUDr. Frant. Samnek
Fr Vožický. —Hosté, zejména z kruhů obchodnícha
živnostenských, jsou vitání.
— Okrosni zastupitelstvo na Smíchově konati
bude schůzi dne 15. prosince o 10. hod. dopolední.
— Ohecní volby v Brně. Z Brna, 7. prosinge.
(K. k.) Letošní volby do obecní rady byly dnes skon-
čeny odevzdáním hlasovacích lístků za I. volební
sbor. Ze 1470 oprávněných voličů zúčastnilo se volby
690 voličů. Odevzdáno bylo 685 platných hlasů.
Všech 8 německo-občanským volebním výborem na-
vržených kandidátů bylo zvoleno 657—684 hlasy.
Čeští voliči se k volbě nedostavili.
JUDr
František
Smíchov
Brno
Samnek Francie vožický
30
article
— Dozvuk olomouckých výtržností. Z Ol0-
mouce, 7. prosince. Jak známo, byl od pálku víz-
něn u krojského soudu redaktor Chytil z „Pozora“,
který zatčen byl proto, že zjišťoval svědky, když
policie zatýkala nevinné. Redaktor Chytil po celou
dobu svého věznění odpíral vůbec přijímati stravua
dnes večer asi v 7 hodin konalo se s ním přeličení
před 4ělenným senátem. Veškeří svědkové vyp ovidali
tak jasně a tak určitě, že soud neshledal žádné viny
na osobě redaktora Chytila a také ho z obžaloby
propustil. To, co se stalo redaktoru Chytilovi, jes
opravdu skandální, poněvadž olomouská radnice umí-
nila si, že stůj co stůj pomstí se na vůdcích české včei
v Olomouci a v prvé řadě na žurnalistech. Rtedaklor
Chytil tvrdí se vši určitostí, že před svým zatčením
slyšel německý výkřik: „To je ten z „Pozora
— Rozpočtový týden sboru ohecních síaršich.
V ponděli dne 14. prosince bude se konati řádná
schůze sboru obecních starších král. hlav. města
Prahy. Za účelem projednání rozpočtů obecních na
rok 1909 ustanoveno jest pokračování této schůze
v útorý, ve středu, ve čtvrtek a v sobotu dne 15., 10-
17. a 19 prosince, po případě ještě v ponděli dne
21. prosirce.
Chytil
Rtedaklor Chytil
Ola 0
Olomouc
Praha
31
article
— Vojenský věstník. Hodnost tajného rady udě-
lena podmaršálku Adolfu Rummerovi z Rummers-
hofo, veliteli IX sboru a velícímu generálu v Lito-
měřicích. Generál pěchoty K. ryt. PIlťfer, předseda
voj. vrcb. soudu, stal se předsedou nejvyššího voj.
soudu; podmaršálek šl. Gangl, velitel 29. pěší dl-
vise, předsedou voj. vrch. soudu, g.m. K. Knopp
z Kirchwaldu, velitel 22. pěší brigády, velitelem 29.
pěší divise a g.-m. ryt. Wagner jeho nástupcem.
Přeložen byl: g. m. svob. p. Kirchbacb, velitel
12. pěší brigády ve stejně hodnosti k 55. a plukovník
Rud. Hess, velitel 76. pěš. pluku, jmenován velite-
lem 12. pěší brigády a plukovník M. šl. Hau ser
4. pěš. pluku velitelem 76. pěš. pl; g. m. Arg ze
Straussenburgu, chef ředitelské kanceláře hlavního
štábu, velitelem 64. pěš. brigády a v uznání výteč-
ných výkonů propůjčen mu rytířský kříž řádu Leopol-
dova. Plukovník Rich. Kutsehera při sboru bl.
štábu stal se chéfem ředitelské kanceláře hlavního
štábu.
Rummer
Gangl
K Knopp
Kirchwald
Wagner
Kirchbacb
Hess
Arga
Rich
Rummers
32
article
— Nemocenskou pokladnu pro pojišťování čeledi
zřídila obec pražská r. 1886. Za roční pojistně 2 K
přijímá pokladna na se závazek službodárcův pečo-
vati po 28 dnů o onemocnělého čeledína, kterouž
povinnost čelední řád, pro Prahu platný, zaměstna-
vatelům ukládá. Takto pojištění čeledinové mohou
býti ošetřováni na účet pokladny ve všech pražských
veřejných nemocnicích, v ústavě pro choromyslné,
v porodnici i ve veřejných nemocnicích mimopraž-
ských a to v těchto tehdy, když ošelřování dle po-
vahy přínadu nemohlo se státi v některé nemocnici
pražské. Pojištění toto plalí na celý rok, byť čeledin
i několikrále v roce onemocněl, anebo byť službo-
dárce v roce tom několik služek vystřídal. Že vý-
hody tohoto pojištění, zabezpečeného reservním fon-
dem v částce 109.000 K, byly obecenstvem dobře
pochopeny, dokazuje každým rokem vzrůstající poče
členstva, dosáhnuvší lelos bezmála počet 10.000.
Obecenstvo a dosavadní členové měšť. čelední po-
kladny, od nichž nebylo pojistné pro rok 1909 sbě-
rateli k tomu uslanovenými vybráno z důvodu, že
jejich nynější bydliště není známo, nebo že si přejí
sami u pokladny pojistné zapraviti, upozorňují se ve
vlastním zájmu, že pojistné příspěvky na rok 1909
přijímá hlavní městská pokladna během měsíce pro-
since v I. patře staroměstské radnice čís. dveří 17.
— Všem městským úlulkům v Praze, ledyi
chlapeckému a dívčímu útulku v Holešovicích, bylo
výměrem ze dne 3. prosince 1908. č. j. 21436 XVII.
za příčinou zamezení šíření spály nařízeno, aby
byly zavřeny na tutéž dobu jako obecné a mě šťan-
Praha
Holešovice