2
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
řraze, v úterý 8. prosince 1908.
4
masthead
I hbno k ait n
7
article
ole
20e
oiliv vžonýy ne
lšolsl zo litebom
atos náanto
8
article
Mranní a večerni listy
předpláci soe
V Praze v ndministraci
na měs. . . . . . 9 K. —
na čtvrt lta . . . . 6 k —h
s dvoji donáškou
za měsle. . . . . . 2 K 50
na čtvrt lota . . . . 7 K 50
ve fllálkách
2 K00ok
na měsic.
Pošton:
na m ěsle-
B čtvt icta : . . . sKe
s dvoji zásilkou
na čtvrt lota
na měal
ske
Praha
9
article
V Čechách a ve Vídni.
V Čechách a ve Vídni.
Školská stávka našeho strádajícího, však
statečného lidu pod Krušnými. Horami do-
mobla se prvního žádoucího úspěchu: Správce
ministeria osvěty zamítl rekursy německých
obcí proti zřízení obecných českých škol pro
naše menšiny, čímž konečně napraven hřích
předešlého ministra Marcheta, jenž schválně
zdržoval vyřízení věcí těch, aby nemusil
rozhodnouti po právu a zákonu pro nás. —
Nessledkem toho upustili rodičové češti
dneškem prozatím od stávky své
chtějí vyčkati, jak budou nyní podřízení
úřadové plnit rozhodnutí ministerské a zá-
kony školské? »Seznáme-li však, že c. k.
okresní a zemská školní rada projeví znovu
neochotu k brzkému a řádnému upravení
českého menšinového školství, že rozhodnutí
ministerské zůstane jen na papíře, zahájíme
stávku znovu a to ještě ve většíc
rozměrech« — zní pevný úmysl svor
ného dělnictva českého, jež připomíná vládě
znovu řadu svých požadavkův, stejně spra
vedlivých jako nalehavých.
1, Buďtež zřízeny české veřejné školy
všude, kde jsou pro to zákonné podminky-
Kdekoliv se češtl rodičové hlásí o školu č-
skou, budiž příslušné šetření bez odkladu
zahájeno a budiž pro rychlý postup na školách
zjišťována národnost dltek, místo zna-
losti »jazyka obcovacího«. 2. České školy
buďlež umístěny bez odkladů v budovách,
vyhovujících úplně zákonným předpisům
opatřeny nápisem: »Česká škola«. 3. Polo-
denní a střídavé vyučování nebudiž dopuštěno
než v mezích prováděcího předpisu zemské
školní rady. 4. Buďtež zřízeny pro české
žactvo potřebné české školy měšťan ské.
Marchet
Čechy
Vídeň
Český škola buďlež
Český škola « . 3
10
article
5. Místní školní rady, v nichž zasedají Němci
a renegáti, buďtež rozpuštěny a vysláni do
nich jen Čechové. 6. Pro české školy men
šinové v Podkrušnohoři budiž ustanoven
český školní inspeklor a v okresech
smíšených buďtež zřízeny české okresní školní
rady jako mezi Němci německé.-
Z této řady desiderií vidí se, kterak to
co se včera stalo, jest pouhou lžicí, vody.
podanou prahnoucím v očistci a nemůže ni
kterak ještě uhasiti mučící žízeň jejich,
nad tož aby stačilo zmírniti tu hořkost v duši
české, způsobenou nakupením se tolikých
křivd a příkoří na dráze našeho života ve-
řejného právě v době, kdy většina zástupcůn
národa našeho s takým sebezapřením, se
»zaťatými zuby«, jak p. dr. Žáček svým časem
trefně pravil, »držela situaci«, zatím co ně-
mečtí naši »spojenci« úkladně našemu právu
rovnému zasadili chebskou ránu, po níž pak
to šlo ráz na ráz proti nám až do — stan-
ného práva!... Přirozeně zatřásl tento spád
protivenství veškerým naším venkovem do
hlubin duše, tak že z měst a dědin odlehlých
donikají zvěsti o stejných projevech lidu če-
ského, z nichž sálá nejhlubší rozhořčenía
duch rozhodně oposiční.
Němec
Čecho
doktor
Žáček
11
article
Doporučujeme tyto spontanní, vážné pro-
jevy našeho venkova pozornosti vládya
především poselstva našeho ve Vídni, jež vy-
slal náš lid, aby tam věrně tlumočilo jeho
tužby i stesky, čili ať užijeme dobrého slova
páně Kramářova: »myšlení a cítěn
našeho národa«.
Proto nás nemálo zaráží, dočítáme li se
za situace tak strohě a napjaté pojednou
v oficiosním tisku vídeňském, kterak pry
v kruzích české delegace oposiční roze-
chvění nápadně rychle polevu je,
poměr mezi vládou a českou dele-
gací vůčihledě se lepší, tak že mi-
nisterský předseda baron Bienerth znovu
doufá v brzký zdar své snahy o zno vu-
sroubení: německočeskopolskě
koalice a vlády, pakli jen němečt
radíkalové vše nepřetrhají a nerozkácejí.
Podstatnou naději v obrat k lepšímu čerpá
prý pan Bienerth mimo jině i ze závěrku
řeči dra. Kramáře, kdež týž se vyslovil pro
om05 Ieleůr t
Kramářův
Bienerth
Vídeň
12
title
Stanné právo — dobrodiním
pro Prahu!
Praha
13
article
parlamentní vládu a naznačil ochotu české
delegace ke vzájemným ústupkům.
Nuže, přihlédněme k vůli zjištění pravdy
co řekl dr. Kramář závěrem své jinak vý
borné filipiky proti německé perfidii a pro
lhanosti. Předeslav, kterak podporoval Be
ckovu koaliční myšlenku, poněvadž doufal.
že ona povede k vyrovnání protiv v Če-
chách, i doznav, jak těžce byl v očekávání
svém zklamánneloyalitou něme-
ckých poslaneů Čech, kteří nenadále
přepadli nás svým Chebem a svou ob-
strukcí proti sněmu české mu,
tímto čirým politickým vyděračstvím, jímž
chtěli na nás vynutit rozdělení Čech
— prohlásil dr. Kramáří na konec své
fulminantní řeči: »Jsme upřímně pro parla
mentní vládu, poněvadž parlamentní vláda
jest logickým důsledkem všeobecného voleb
ního práva. Chceme však, aby tato krásná
zásada parlamentní vlády nebyla kompromi-
tována tím, že dovolíme sice, aby parla-
mentní ministři úřadovali, ale strany aby
nadale se až do krve potíraly. Budeme za-
sazovati se rozhodně za parlamentní vládu,
avšak jen s tou podmínkou, že
budou věcné předpoklady pro ta-
kovou vládu, že strany se loyálně vysloví o
tom, jak se k vládě takové zachovají. Ko-
alice bez vzájemné ochoty nen
možnou. K tomu jsme milerádi ochotni.
Kramář
Čechy
Cheb
ko
14
article
Soudím však, že mluvím jménem všech
českých poslanců, prohlásím li, že své dobré
právo historické, právo svého jazyka, jed
notnost našeho království neobětujeme žádné
koalici.« —
Tedy již takovou oběť opovažují se
za milostivé zapřažení českého lva do své
koalice na našich poslancích požadovat?l
Vskutku sobotní »Neue Freie Presse-
přináší o stanovisku německo-libe-
rálních poslanců při vyjednáváních
o nový kabinet koaliční tento rozklad:
»Koalice (Němců s Čechy) jest pouze
tehda možná, budeli o osudu českéh
sněmu zjednáno úplné jasno. Nestačl
aby se ustanovil snad jen způsob spolupů-
sobení německých vedle českých stran v kabi
netě, po případě podmínky parlamentníhi
projednání předloh vládních o rozdélení kraje
a jazykovém řádu při státních úřadech v Če-
chách. Hlavní podmínkou pro německo
liberální strany jest a zůstane jako dřiv.
mohou-li se Němci spolehnout
na to, že v českém sněmu dojdou
jejich požadavky po změně z ř
zení zemského, po jejich zastou-
pení v úřadech zemských atd
splnění, či ne.
Němec
Čechy
Neue Frei Presse
15
article
Ježto v českém sněmu Češi jsou ve
většině, musily by se při vyjednávání
o novou koalici české strany Něm
cům náležitě zaručiti, že prosad
na českém sněmu německé poža-
davky, jak budou smluveny. — O odpo
Čechů proti této kardinální otázce
ztroskotala pověstná noční konference u ba-
rona Bienertha. Od těch čas situace ná-
sledkem událostí v Čechách spíše se při-
ostřila, než zmírnila a proto jsou vyhlídky
blouznivců pro koaliční systém prašpatny.«
Spolu vykládala »N. Fr. Pr.«, kterak prý
nyní, kdy má bar. Bienerth prozatímní roz-
počet již v suchu, okolnosti ho již tak ne-
nutkají ke klopotnému roubení koalice. Na
schválení annexe Bosny prý právě nehořía
tak prý si asi dopřeje času přes Nový rok
a to tím spíše, any se zrovna německo-
liberální strany semkly v jeden národn
svaz, který se pokusí o to, mohl-li by
s křesťanskými sociály vejít v nějakou
allianci. —
Současně proslechlo, kterak prý kře-
sťanští sociálové, považujíce se za největš
pány a vůdce v parlamentě, pomýšlejí prý
na utvoření koalice bez nás Čechův, anel
aspoň s vyloučením svobodomyslných Čechů
z ní. Leč dnes dostihuje zvěst, že prý tento
lrd
Čech
Čecho
Bienerth
Čechův
Německo
Čechy
Francie
16
article
plán Luegrův se rozbil o odpor Polákův.
kteří rozumně bez nás Čechův nechtějí se
dát v německou zápřež. —
Vlastenecká veřejnost česká, na toliksi
troufáme znáti její smýšlení a cítění, neviděla
by poslance své té doby ráda v žádné vládní
koalici s lidmi rázu Schreinerova, Eppin-
grova, Bachmannova, Pergeltova, Glöckne
rova a t. p. zavilými nepřáteli jména če-
ského, kteří zahráli našim tak falešně.
jak právě byl ve své řeči dr. Kramá
vylíčil.
»Po zkušenosti tak svěží a tak kruté
byste se s věrolomci těmi neoslchali znovu
vcházet v úmluvy a věřit v jejich sliby ?
Tak zajisté převážná většina naroda českého
varovati bude z úzkostné duše poslance své.
kteří před stanným právem váhali
se vrátit do koalice, leda za těchto podmíneka
a) když Němci uznají Stremay-
rova jazyková nařízení; b) když
pevně ujednán a neporušitelně udržen bude
akční program pro nejbližší zasedání říšské
rady; c) když Němci upustí od ob-
strukce na sněmu; d) když o táz ky
menšin budou spravedlivě ře-
šeny a neprodlené vyřizoványa
e) kdyz do řozpočtu říšského
vloží se položka na brněnskou
universitu.
A dnes, ačkoliv v táboře německém ne
jeví se ani nejmenší obleva, naopak přitu-
žená zášť na celé čáře, díes tronfají si of
ciosové vypravovat o chabnutí oposiční na
lady v poselstvu českém ve Vídni, ba snad
k vůli těm několika povoleným menšinovým
školám v Podkrušnohoří, o blízkém urovnán
poměru české delegace k vládě, po něm
bude prý koalice co nevidět hotova? Uhlí
ta le
dámel
Polákův
Čechův
Schreinerův
Eppin
Bachmannův
Pergeltův
Glöcknout
doktor
Kramá
Němec
Vídeň
Podkrušnohoří
18
article
Toto doznání učinil policejní ředítel, dvorn
rada Křikava, zpravodaji vídeňské „N. F. P.
v interviewu, který otiskuje uvedený list ve ve-
černím svém vydání a kde o záležitosti té, ja
kož i o situnci dnešní v Práze promlouvá (Kři
kava) takto:
„Mohu jen opekovati, -že při prohlášenía
uvalení stanného práva na Prahu veden jsem
byt snahou, vsem stranám l6yálně vycházei
vstřic. Až do poslednzho momenta počítal jsen
s tím, že se bude universitní slavnost (německá)
konati a učinil jsem potřebná hezpečnostní opa-
tření.
Mezitím bylo stanné právo na Práhu úva
leno, ne však ještě prohlášeno, ale zpráve
o tom rozšířila se už rychle po městě. Musi
jsem tedy počítati se vzplanutím nových vášní
lidu a to v dopě, kdy zostřená zbraň stanného
práva proti možným výtržnostem nebyla k dis-
posici... Tato dozajista svrchovaně oprávnéná
obava nutila mě, abych všechno mužstvo, jež
jsem měl po ruce, vyslal na ohrožené ulice a
náměstí, takže prostě jsem neměl už
dost lidí, abych průvod student
účinným a nutným způsobem moh
chrániti. ..
Proto a pro nic jiného, to ujišťuji, za
pověděl jsem průvod. Ještě jednou musím při
této příležitosti opakovati, že jsem mluvil jenem
o zákazu průvodu, ale na žádný způsob ne o zá
kazu slavnosti.
Také pokud se týče zákazu barev
musím připomenouti, že nemůže v tom býti spo-
třována žádná jednostranná tendence proti ně
meckému studenistvu, že však také nemoh
zákaz ten u nikoho vyvolati překvapení,
neboť jsem na to při všech předběž-
nýcl jednáních s četnými poslancia
členy okademického senátu poukazoval, že
stanné právo přinese s sebou bezpodmínečně
i zák-z barev.
Tím je jinými slovy řečeno, že žádáno byl
„četnými německými poslnnci a členy akademi
Křikava
Praha
19
article
ckého senátu“ stanné právo nad Prabou — ale
bez zákazu barev, čemuž policejní ředitel „při
nejlepší vůli“ vyhověti nemohl. j
Jak dlouho ještě stanné právo po-
trvá, k tomu odpověděl Křikava takto
„Až dosud nebyla učměna žádná rozhod-
mvtí ani o zrušení stanného práva, aně o dal-
ších opatřenich po zrušení. Stanné právo
však — a to d se již dnes s určitostí říci, vy-
konalo svůj uklidňující úkol úplně a byle
přijato všlemi mírumilovnými živly
— jako dobrodiní (pals eine Wohltat“).
Křikava
20
article
Odložená stávka českých děti
Odložená stávka českých děti
esv Podkrušnohoři,
Monšinový školský komitét v Praze ro
koval včera večer za předsednietví pana posl.
Anýže o výsledku porady českých důvěrníků
v Duchcově dne 6. t. m., kteří se usnesli, abv
vzhledem ke známým rozhodnutím ministerstvn
vyučování stávka školní mládeže na českých
menšinových školách pod Krušnými Horami byla
dočesně zastavena. Pražský komitét přijai
referát pp. dra. Šámala a poslance dra. Drtiny
o průběhu ducheovské porady i jejich usnesení
na vědomí s výslovným a důrazným připomenu-
tím, že nejbližším úkolem menšinového ško)
ského komitětu bude stopovali, vykonají-li vý
konní orgánové vládní a zejména c. k. zemská
školni rada bez průtahu, co jim jest minister
ským rozhodnutím uloženo. Kdyby se shledalo.
že u vyřizování ministerských rozhodnutí na-
stal průtah na škodu českého menšinového škol
ství, bude stávka opětně zahájena v rozsahu
a rozměrech mnobem širších. Z tohoto důvodu
také usneseno, aby pražský menšinový školský
komitét trval v činnosti nadále. S uspokojením
vzatu na vědomí, že také ve Vídni zřízen bude
ze zástupeů poslaneckých klubů všech českých
stran společný český komitét, jehož úkolem
bude starati se také o otázky českého školství
v Dolních Rakousích, zejména ve Vídni. Komité
schválil pak návrhy ve věcech finančních, ze
jména o účelném užití peněžních sbírek na pro-
spěch menšinového školství. Pan školní rad
dr. Metelka referoval o svém pobytu ve Vídni
kde byl při intervencích ve Svazu poslanců če-
ských i v ministerstvech vyučování a krajan
ském dolegátem komitélu. Z jednomyslného
usnosení projevil panu školnímu radovi předseda
pan posl. Anýž za příkladnou horlivost jeha
uznání a dík
Anýž
Šámal
Drtina
doktor
Metelka
Praha
Duchcov
krušný hora
Vídeň
Dolní Rakousy
22
article
Z Podmokel, 6. prosince. (Původul zpráva.
V malém sále Národního domu, jehož rozbilá
zející okna jasně dokumentují do nebe vyná-
šenou kulturu německou, konala se dnes dů-
věrná schůze českých rodičů, svolaná slávkovým
pomocným skolským komitétem. O 4. hodině
naplnil se sál do posledního mista matkami
otei stávkujících děti. Pan Fišer, jenž se byl
navrátil právě ze školské stávkové konference
v Duchcově, sdělil, že v neděli v Duchcově
usnesla se stávková všeobecná konference stávk
prozatím odložiti a vy čkatí, splní-i
vláda, čím se zaručila a vybídl shromážděně
rodiče, aby podle svého nejlepšího rozumu s
k usnesení duchcovské konference buď připojil
anebo je zamítli. Bylo jednomyslně odhlasováno
prozatímni skončení stáv ky.
Z Německého Brodu. Minulou neděli konala s
ve zdejší Sokolovně za protektorátu městské rady
a okresního výboru manifestační sehůze o proná-
sledování českých menšin a školské
stávce v Podkrušnohoří. Schůzi, přečetn
navštívenou občanstvem z města a okolí všech vrstov
a polilických stran, zahájil okresní starosta dr. R
Havlík, vysloviv potěšení nad svornou účastí všech
českých stran. Skolská stávka na severu je histori-
ckým dokumentem nejvělšího kulturního skandá!u
naší doby. Je výsledkem pochybené poliliky, nadržu-
jící Němcům. Náš boj je spravedlivý. Chceme jen,
aby podle Komenského ditě vychováváno byle ve
svém jazyku mateřském. A za toto právo dnes jako
o svou existenci bojují udatní naši horníci v Pod-
krušnohoři.
Na našem okresu, v českém Cibotíně, byla
udržována veřejná německá škola pro učitele rene-
gáta a jeho tři děti!! Za to v Pohledu nemůžemo
se domoci veřejné školy přo stodvacet českých dět
Fišer
doktor
R Havlík
Němec
Komenský
Podmokly
Duchcov
německý Brod
Podkrušnohoří
český Cibotín
národní dom
23
article
opnn
V drohném prodejia
rnnní člslo o zobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiátkách na vankově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večurní . . . . . . . . ö k
lnserátv
platí se hotově napřed-
Předplecení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těš
redaken, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Itukopiay se novracejí
24
article
a jakkoliv věc prošla příznivě všemi instancemi, leží
dnes v zásuvce ministra Němce.
Tam, kde už musí býti zřízena česká škola, zřídí
nám ji ve chlévě neb na sbořené šachtě, a poněvadz
se do ní děti vejíli nemohou, vyučuje se po šichtách.
V boji za právo na vyučování rodným jazykem
nesmíme ustati a proti zvůli všech nepřátel zvítězíme
svým přírozeným právem.
Rteč oblibeného p. okresního starosty byla při-
jata nadšeným souhlasem.
Zemský poslanec dr. Edvard Šubrt v ob-
sažné řeči, kterou za dnešních liskových pomněrů není
možno slovně otisknouti, dokazuje, že školská stáv-
ka jest jen další fásí v boji našich menšin o právo.
Naše menšiny prosily a žebraly za svoje právo mar-
ně. Dnes musily se dál do boje. Musily zahájit stáv-
ku a nepomůže-li ani ta, pak musí pokračovati v boji
svém spravedlivém dále. To nemůže stál ve svěm
vlasiním zájmu připustiti
Rečník vylíčuje zákonné předpisy o zřizování
veřejných škol a dokládá je drastickými případy z
praxc. jak Němci zákon tento proti Čechům prová-
dějí. Není podvodné kličky, které by nevyužili, aby
zmařili zřízení české školy a stěžovali život naším
lidem na severu. Dr. Šubrt křiklavými barvami ličí
podobu menšinové školy v Bilině, stojící u chléva
a spojenou se stodolou, kde se mlátí obilí
V Podkrüšnohoří za náš nářod bojuje hrdinsky
české dědnictvo. Naší svalou povinností jest, aby-
chom je podporovali. Oni vytrvaji, nesmí padnouti,
neboť dle samolných Němců jsou klínem, vráženým
do uzavřeného území, a bez nich by byla veta po
celistvosti našeho království.
Němec
doktor
Šubrt
Musil
Čecho
25
article
Bouřlivé projevy souhlasu provázely tempera-
mentní vývody posl. dra. Šubrta.
K vývodům obou předřečníků připojili se sou-
hlasnými projevy za stranu pokrokovou prof. B. Po-
korný, za národní socialisty Bř. Třiíska, za so-
ciální demokraty Fr. Zvolánek a za českou stranu
agrární posl. Jos. HIyrš
K návrhu dra. Th. J. Gollera přijata byla
jednomysíně následující resoluce, v niž se pravl:
„Slibujeme našim menšinám všechnu pomoc,
které jsne schopni. Vyzýváme je, aby v boji neustaly,
dokud se nám neslane po právu.
Hospodářskou odvetou ukažme Němcům svoji
sílu. Upřimným bojem za všeobecné, revné právo
volební do obcí a sněmu pracujme k uplatnění našich
menšin v obcích zněmčených
Naši poslanci nechť vyvodí důsledky ze stranni-
ckosti vlády a potírají ji všemi prostředky, dokudi ne-
nastane obrat ve všech směrech v náš prospěch a na
prospěch našich menšin.
Po výzvě dra. Gollera odebral se na schůzi shro-
mažděný lid průvodem přes Smelanovo náměstí Voj-
těšskou ulici, kde po nadšených slovech posl. dra.
Šubrta došlo k demonstračním projevům. Na Hlavlí-
čkově náměstí před Havličkovým domem průvod se
zaslavil, lid zapěl dvě sloky „Hej Slované“, načež
se davy klidně rozešly.
Ger
Sbírka na menšinový školský fond,
uspořádaná sdružením všech politických stran, vy-
nesla v Německém Brodě obnos 800 K. který ještě
bude překročen. Vybrané peníze zaslány byly svému
určení
Přáli bychom si, aby příklad našeho malehe mě-
sla vzbudil následovníky též v ostatních mí siech
a menšinám se dostalo vydatné a potřebné podpory
hmotně,
Šubrt
Zvolánek
J Goller
Němec
Goller
Havličkův
Slovan
Francie
Smelanovo náměstí
těšska ulice
Gera
26
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. prosince. (Rakouské na-
bídky Turecku za annexi.) Uherské
listy sdělují, že vyjednávání mezi Rakouskem
a Tureckem pokračuje, ač zvolna, ale stále. Tu-
recko prý žádá, aby Rakousko převzalo za
Bosnu a Hlercegovinu z tureckého státního diuhu
120 milionů korun a mimo to zrušilo své po-
štovní úřady v Turecku a vzdalo se konsulár-
ního soudnictví. Poslední dvě podmínky Ra-
kousko je prý ocholno splniti, co do státního
dluhu chce však převziti pouze 50 milioná
korun.
V Praze, 7. prosince. (Annekění před-
loha v parlamentě) Parlamontní zpravo-
dnj „Slowa polsk.“ píše z Vídně, že nelze ani
pomýšleti o vyřízení annekční předlohy v par-
lamentě do Nového roku. Hlavní překážkou je
různý text bosenských předloh, podaných sně-
movnám rakouským a uherským. Kdyby oba
parlamenty schválily předlohy, jak jim byly po-
dány, Uhry by získaly na zabrané země mno-
hem více práv, než Rakousko, ačkoli Rakousko
musilo na okupaci zaplatiti dvě třetiny všech
výdajů, Uhry pak pouze jednu třelinu. „Bylo
tedy — píše „Sl. pol.“ — vrcholem naivnosti.
jestliže se připouštělo, že rakouský parlament
buď se nedozví, jaký zákon byl předložen sně-
mu uherskému, anebo že se uvolí schváliti před-
lohu, Rakousku nevýhodnou. Zavinil to prý
společný ministr financí, bar. Buriá n, jenž
Hlercegovin
Uher
Praha
Turecko
Rakousko
Bosna
Vídeň
Buriá můj
27
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Konservativní Krakov.
Zachycuje Dolores.
Dolores
Krakov
28
article
Na delší cestě do Ruska zastavili jsme se
oa okamžik v Krakově. Je to příjemné, po le-
tech setkati se s tvářemi známých, i pozorovat
tvář celého města. Ale uvidíte snad více změn
u přátel, než na tomto starém, památném Kra-
kově. Ano, Krakov se nehýbe, stojí, se všem
výhodami, ale ještě více stinnými stránkami ma-
lého města! Štěstí ještě, že v poslední právě
dubě počínají zabývati se konšelé krakovští plá-
nom „Velkého Krakova“. Snad alespoň tento
sen vznití lidi pokrokově cítící k odstranění
všeho dosavadního zla. Jsme upřímní přátelé
každého slovanského města a tody i Krakova
než samým lichocením nedostali bychom se ni-
kdy ku předu. Je třeba často býti upřímným, to
prospěje více než všecky poklony, vyměněné
městskými vládami v tolegramech a na konfe-
rencích.
Bylo to v září letošního roku, kdy jsmo
v Krakově zastihli uměleckou výstavu („Wysta
wa sztuk piekných w Krakowie“). Ale tato vý-
stava nás značně zklamala. Sestávala ze dvou
oddělení, ruského a polského. Ale v obou byl
umění zastoupeno dosti jednostranně a bezvý-
razně. Již vysoké vstupné (1 K 40 b) přesvěd-
čilo nás o faktu, že umělecké výslavy jsou t
výjimkami. Chudina i méně zámožné třídy jsou
tedy již a prieri zbaveny vzdělavacího tohoto
prrstředku — směleckých výslav, a to v době,
Rusko
Krakov
29
article
kdy se tolik volá po umělecké výchově! Ale
i jiné nepříjemné momenty vás rázem překva-
Již vchod do umělecké výstavy je tak ne-
zvyklý a zarážející! Na eizince, který jen
zběžně prochází Krakovem, může výstavni palác
udělati dobrý dojem: jednopatrová gotická bu-
dova, s pěknými pracemi štukatérskými, držene
v bílé barvě a s pěkným pozadím platanových
alejí, plných svěží zeleně... Stojí osamocene
na vhodně voleném místě — jen ten zelinářský
trh před ním ruší náš dojem! Poesie a prosa
Tento přistup do výstavy jistě rozladí! Po celém
prostranství na zemi plno nůší, ošatek, zeleniny
vajec, odpadků a nečistoty, slámy a louží, jimiž
se brodí zavalití venkovani v červených kabát-
cích, mezi žebřiňáky a forami, přeplněnými růz-
ným zbožím... Skutečně, málo vhodný vehod
do chrámu uměnít
Malý pokojík na levo od vchodu má vám
představovati ruské umění. Při vstupu zdá se
vám, že vcházite do smutečního pokoje. Mělo-i
toto exposée vyjádřiti dnešní chmurné ruské
obzory — pak je interieur velmi zdařilý. Pokoj
celý bílý a kolem do kola v stejné výši řada
obrazů, vesměs tužkou a uhlem pracovaných
Dojem je monotónnost, fadessa. Žádný olej
ani pastel, který by tu černou poušť poněkud
osvěžil; — ale i to bychom ostatně pořadatel-
stvu odpustili — jen kdyby to byly práce alespon
poněkud vyšších aspirací. Amni jeden vás nechyt
za prsa, ani před jedním nelze se poněkud déle
zdržeti. Výstava i v jiném je konservativně
monotónní: vystavené obrazy vesměs jsou drže-
ny v historickém genru. „Kněžna Tarakanowa
ve vězení petropavlovském“ je představitelkou
Krakov
30
article
pilyí
tohoto umění ruského par exemple. Ta kněžna
tísnicí se k vlhké zdi žalářní a s hrůzou vyhý.
bající se spoustám vod, jež se do jejího vězení
hrnou a před nimiž prehají i krysy, prohánějie
se po jejím loži — ta kněžna mluví za všecky
tyto umělce. Obraz vystavuje Flavickij, malii
zručné techniky i dobrý znatel a etitel historie
Z jiných, které zdvihají se koncepci nad úroveň.
jmenuji ještě Rěpinův obraz „Zaporožny!
„Slavnostní jízda Potra I. a careviče Alexeje“
od N. N. Ge. Zajímavější prací je též portréo
Lva Nikolajeviče Tolstého od J. N. Kraňského
a Rěpinův „Ivan Groznyj i jego syn Ivan“.
Přijdeme-li do dalšího pokoje, zeje na
nás prázdnotn, skoupě pověšenými obrazy těžce
tlumená. Z polských mistrů je tu i Stanyslaw
Wypianski svými mohutnými pracemi a ještě
po smrti vedoucí mladé Polsko. Mimo to upouta
vás i „Smrt Gerdonji“ (Jacek Maleszowski), za
ujímající svými rozměry colou stranu. Kroma
toho i pěkné bronzy a mramory (čís. 10., 3.
80.). Obzvláště mramor „Hlava krásné Polky
82.) a „Zoufající žena (80.) vynucují obdiva
úetu.
Flavickij
Alexej
J N
Ivan Groznyj
Ivan
Gerdonje
Maleszowski
Zaporožna
Polsko
Potro I
Lev Nikolajevič Tolstý
31
article
Ale s výstavu v přízemí byli jsme brzy ho-
tovi. Chystáme se, připraveni na další síně, do
vyššího poschodí, když v tom nás zpravují or-
gány výstavní, že v prvním poschodí již žádně
výstavy není. Jsou tam jen výstavní kanceláře.
Skutečně, poněkud skoupá výstava obrazy
U nás kollekce jediného, i mladého malíře, za-
ujme více síní a pozornosti. A bylo tu ještě něco
co mne nutilo ku porovnávání našich českýeh
a polských umělecko-výstavních poměrů: to ná
padně vysoké vstupné v Krakově — a ta nízk
ontréc u nás. I v tom musíme, chtějíce být
upřímni, bratřím říci pravdu!
Nevím proč, že stále se v nás ozývalo jist
sklamání. S výslavou „sztuk pieknych“ i s —
Krakovem. Očekávali jsme, že snad s týmž tem-
pem, jakému jsme přivykli v Čechách, poroste
i Krakov. Ale Krakov vzmáhá se jen zcela po-
malu; jakobyste, minuvše Bohumín, skutečněse
ocitli v jiném světě, řekněme přímo: v Orientě.
kde tak pomalu se daří kultuře.
Krakov
Čechy
Bohumín
Orient
32
article
Takovým dojmem působí na nás Krakov
městskými svými poměry! Jděte k deváté ho-
dině do ulic a všecky téměř obchody, výklady.
kavárny a „eukiernie“ — uzavřeny. Ulice za-
čínají se teprve čistiti a v nich postří se jen oděv
služek a starých venkovských babiček, jež vše-
chny míří k jednomu místu: k „Sukiennici“. Na
nejhlavnější třídě, pojmenované ještě ode dávna
„linie AB“ a „linie C. D.“ — najdete hlučný
trh, překážející passáži. Představte si všecky
naše tržnice a trhy — přenesené na Ferdinan
dovu třídu, Přikopy nebo Václavské náměstí.
Plno for, nůší, slámy, vajec, karfiolů, mléka.
brambor a syrečků! A teď, přijde-li cizinec do
Krakova, aby si prohlédl jeho památnosti?
Jistě opustí Krakov a nezbaví se toho pocitu
aby se nepodíval na obuv, nechodí-li s přišláp-
nutým syrečkem.
Kolem 11. hodiny počíná vlastní úklid ulie
začne prášení a metení. Hlavní ovšem prae
je, zdvihnouti co nejvíce prachu, tak asi jako
u nás v Praze v noci těmi patentovanými kartá-
čovými vozy. Jenom že v Krakově se obrací vše-
chen hněv proti — košťatům. A tak po celé do-
poledne je vlastně Krakov obrácen vzhůru no-
hama; polévají ulice a špínou čpí ti vstříc mál
Krakov
Václavský náměstí
Praha
AB
33
article
vábná vůně venkovských syrečků. Vyslovili jsme
svůj podiv provázejícímu nás polskému poslan-
ci, ale on odbyl naše výtky a podiv lehkým
úsměvem.
„Krakov je příliš konsorvativní, i pokud se
toho nepořádku týče. Jen z tohoto konservatismu
nestavějí se ani nové budový a všicbni bydl
stlačení na sobě.
Proto přihodí se i mnohým cizincům, že
v hotelu nedostanou ani noclehu, obzvláště, se-
jde-li se v městě více trhovců a agentů. Nezbývá
než probdíti noc někde v parku nebo protlouci
ji pe hostincich. Ale v těch je ovšem vesele.
Vždyť ostatně víte, jak trpce si vojáci stěžují
na polské garnisony, a co jim má dostačit!
A v tom pohleděli jsme na věž margackého
kostela, zvědavi, kolik je již hodin. Avšak ho-
diny, celé černé, rafie i ciferník, s jedinou
ručičkou, nejsou v stavu vám odpověděti.
„Kolik pak to máte vlastně tady hodin?“
„Podívejte se, tam jsou hodiny,“ směje se
Krakovan.
„A proč tam neumístíte druhou rafijir“
„Víte, přátelé — Krakov — — je konser-
vativní.
Ano, a měl ten člověk pravdu: není případ-
nějšího slova pro Krakov! A proto volili jsme
jen dvě momentky místo celé řady jiných, dnes
letmo zachycených a již před dvaceti lety po-
zorovaných... A proto tím nadšeněji uvítali
jsme potěšitelnou zvěst: že v Krakově se to za-
číná hýbat — že počíná se v život uváděti sen
„velkého, moderního Krakova“!
Krakovan
Krakov