ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0d3baf90-7632-11dc-8800-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: person 59, place 49, org 5, work 2
1 masthead
sonieong8
2 masthead
Ročník XXXXVIII.
3 masthead
řraze, v úterý 8. prosince 1908.
4 masthead
I hbno k ait n
5 masthead
batu e
6 masthead
Číslo 338.
7 article
ole 20e oiliv vžonýy ne lšolsl zo litebom atos náanto
8 article
Mranní a večerni listy předpláci soe V Praze v ndministraci na měs. . . . . . 9 K. — na čtvrt lta . . . . 6 k —h s dvoji donáškou za měsle. . . . . . 2 K 50 na čtvrt lota . . . . 7 K 50 ve fllálkách 2 K00ok na měsic. Pošton: na m ěsle- B čtvt icta : . . . sKe s dvoji zásilkou na čtvrt lota na měal
ske Praha
9 article V Čechách a ve Vídni.
V Čechách a ve Vídni. Školská stávka našeho strádajícího, však statečného lidu pod Krušnými. Horami do- mobla se prvního žádoucího úspěchu: Správce ministeria osvěty zamítl rekursy německých obcí proti zřízení obecných českých škol pro naše menšiny, čímž konečně napraven hřích předešlého ministra Marcheta, jenž schválně zdržoval vyřízení věcí těch, aby nemusil rozhodnouti po právu a zákonu pro nás. — Nessledkem toho upustili rodičové češti dneškem prozatím od stávky své chtějí vyčkati, jak budou nyní podřízení úřadové plnit rozhodnutí ministerské a zá- kony školské? »Seznáme-li však, že c. k. okresní a zemská školní rada projeví znovu neochotu k brzkému a řádnému upravení českého menšinového školství, že rozhodnutí ministerské zůstane jen na papíře, zahájíme stávku znovu a to ještě ve většíc rozměrech« — zní pevný úmysl svor ného dělnictva českého, jež připomíná vládě znovu řadu svých požadavkův, stejně spra vedlivých jako nalehavých. 1, Buďtež zřízeny české veřejné školy všude, kde jsou pro to zákonné podminky- Kdekoliv se češtl rodičové hlásí o školu č- skou, budiž příslušné šetření bez odkladu zahájeno a budiž pro rychlý postup na školách zjišťována národnost dltek, místo zna- losti »jazyka obcovacího«. 2. České školy buďlež umístěny bez odkladů v budovách, vyhovujících úplně zákonným předpisům opatřeny nápisem: »Česká škola«. 3. Polo- denní a střídavé vyučování nebudiž dopuštěno než v mezích prováděcího předpisu zemské školní rady. 4. Buďtež zřízeny pro české žactvo potřebné české školy měšťan ské.
Marchet Čechy Vídeň Český škola buďlež Český škola « . 3
10 article
5. Místní školní rady, v nichž zasedají Němci a renegáti, buďtež rozpuštěny a vysláni do nich jen Čechové. 6. Pro české školy men šinové v Podkrušnohoři budiž ustanoven český školní inspeklor a v okresech smíšených buďtež zřízeny české okresní školní rady jako mezi Němci německé.- Z této řady desiderií vidí se, kterak to co se včera stalo, jest pouhou lžicí, vody. podanou prahnoucím v očistci a nemůže ni kterak ještě uhasiti mučící žízeň jejich, nad tož aby stačilo zmírniti tu hořkost v duši české, způsobenou nakupením se tolikých křivd a příkoří na dráze našeho života ve- řejného právě v době, kdy většina zástupcůn národa našeho s takým sebezapřením, se »zaťatými zuby«, jak p. dr. Žáček svým časem trefně pravil, »držela situaci«, zatím co ně- mečtí naši »spojenci« úkladně našemu právu rovnému zasadili chebskou ránu, po níž pak to šlo ráz na ráz proti nám až do — stan- ného práva!... Přirozeně zatřásl tento spád protivenství veškerým naším venkovem do hlubin duše, tak že z měst a dědin odlehlých donikají zvěsti o stejných projevech lidu če- ského, z nichž sálá nejhlubší rozhořčenía duch rozhodně oposiční.
Němec Čecho doktor Žáček
11 article
Doporučujeme tyto spontanní, vážné pro- jevy našeho venkova pozornosti vládya především poselstva našeho ve Vídni, jež vy- slal náš lid, aby tam věrně tlumočilo jeho tužby i stesky, čili ať užijeme dobrého slova páně Kramářova: »myšlení a cítěn našeho národa«. Proto nás nemálo zaráží, dočítáme li se za situace tak strohě a napjaté pojednou v oficiosním tisku vídeňském, kterak pry v kruzích české delegace oposiční roze- chvění nápadně rychle polevu je, poměr mezi vládou a českou dele- gací vůčihledě se lepší, tak že mi- nisterský předseda baron Bienerth znovu doufá v brzký zdar své snahy o zno vu- sroubení: německočeskopolskě koalice a vlády, pakli jen němečt radíkalové vše nepřetrhají a nerozkácejí. Podstatnou naději v obrat k lepšímu čerpá prý pan Bienerth mimo jině i ze závěrku řeči dra. Kramáře, kdež týž se vyslovil pro om05 Ieleůr t
Kramářův Bienerth Vídeň
12 title
Stanné právo — dobrodiním pro Prahu!
Praha
13 article
parlamentní vládu a naznačil ochotu české delegace ke vzájemným ústupkům. Nuže, přihlédněme k vůli zjištění pravdy co řekl dr. Kramář závěrem své jinak vý borné filipiky proti německé perfidii a pro lhanosti. Předeslav, kterak podporoval Be ckovu koaliční myšlenku, poněvadž doufal. že ona povede k vyrovnání protiv v Če- chách, i doznav, jak těžce byl v očekávání svém zklamánneloyalitou něme- ckých poslaneů Čech, kteří nenadále přepadli nás svým Chebem a svou ob- strukcí proti sněmu české mu, tímto čirým politickým vyděračstvím, jímž chtěli na nás vynutit rozdělení Čech — prohlásil dr. Kramáří na konec své fulminantní řeči: »Jsme upřímně pro parla mentní vládu, poněvadž parlamentní vláda jest logickým důsledkem všeobecného voleb ního práva. Chceme však, aby tato krásná zásada parlamentní vlády nebyla kompromi- tována tím, že dovolíme sice, aby parla- mentní ministři úřadovali, ale strany aby nadale se až do krve potíraly. Budeme za- sazovati se rozhodně za parlamentní vládu, avšak jen s tou podmínkou, že budou věcné předpoklady pro ta- kovou vládu, že strany se loyálně vysloví o tom, jak se k vládě takové zachovají. Ko- alice bez vzájemné ochoty nen možnou. K tomu jsme milerádi ochotni.
Kramář Čechy Cheb ko
14 article
Soudím však, že mluvím jménem všech českých poslanců, prohlásím li, že své dobré právo historické, právo svého jazyka, jed notnost našeho království neobětujeme žádné koalici.« — Tedy již takovou oběť opovažují se za milostivé zapřažení českého lva do své koalice na našich poslancích požadovat?l Vskutku sobotní »Neue Freie Presse- přináší o stanovisku německo-libe- rálních poslanců při vyjednáváních o nový kabinet koaliční tento rozklad: »Koalice (Němců s Čechy) jest pouze tehda možná, budeli o osudu českéh sněmu zjednáno úplné jasno. Nestačl aby se ustanovil snad jen způsob spolupů- sobení německých vedle českých stran v kabi netě, po případě podmínky parlamentníhi projednání předloh vládních o rozdélení kraje a jazykovém řádu při státních úřadech v Če- chách. Hlavní podmínkou pro německo liberální strany jest a zůstane jako dřiv. mohou-li se Němci spolehnout na to, že v českém sněmu dojdou jejich požadavky po změně z ř zení zemského, po jejich zastou- pení v úřadech zemských atd splnění, či ne.
Němec Čechy Neue Frei Presse
15 article
Ježto v českém sněmu Češi jsou ve většině, musily by se při vyjednávání o novou koalici české strany Něm cům náležitě zaručiti, že prosad na českém sněmu německé poža- davky, jak budou smluveny. — O odpo Čechů proti této kardinální otázce ztroskotala pověstná noční konference u ba- rona Bienertha. Od těch čas situace ná- sledkem událostí v Čechách spíše se při- ostřila, než zmírnila a proto jsou vyhlídky blouznivců pro koaliční systém prašpatny.« Spolu vykládala »N. Fr. Pr.«, kterak prý nyní, kdy má bar. Bienerth prozatímní roz- počet již v suchu, okolnosti ho již tak ne- nutkají ke klopotnému roubení koalice. Na schválení annexe Bosny prý právě nehořía tak prý si asi dopřeje času přes Nový rok a to tím spíše, any se zrovna německo- liberální strany semkly v jeden národn svaz, který se pokusí o to, mohl-li by s křesťanskými sociály vejít v nějakou allianci. — Současně proslechlo, kterak prý kře- sťanští sociálové, považujíce se za největš pány a vůdce v parlamentě, pomýšlejí prý na utvoření koalice bez nás Čechův, anel aspoň s vyloučením svobodomyslných Čechů z ní. Leč dnes dostihuje zvěst, že prý tento lrd
Čech Čecho Bienerth Čechův Německo Čechy Francie
16 article
plán Luegrův se rozbil o odpor Polákův. kteří rozumně bez nás Čechův nechtějí se dát v německou zápřež. — Vlastenecká veřejnost česká, na toliksi troufáme znáti její smýšlení a cítění, neviděla by poslance své té doby ráda v žádné vládní koalici s lidmi rázu Schreinerova, Eppin- grova, Bachmannova, Pergeltova, Glöckne rova a t. p. zavilými nepřáteli jména če- ského, kteří zahráli našim tak falešně. jak právě byl ve své řeči dr. Kramá vylíčil. »Po zkušenosti tak svěží a tak kruté byste se s věrolomci těmi neoslchali znovu vcházet v úmluvy a věřit v jejich sliby ? Tak zajisté převážná většina naroda českého varovati bude z úzkostné duše poslance své. kteří před stanným právem váhali se vrátit do koalice, leda za těchto podmíneka a) když Němci uznají Stremay- rova jazyková nařízení; b) když pevně ujednán a neporušitelně udržen bude akční program pro nejbližší zasedání říšské rady; c) když Němci upustí od ob- strukce na sněmu; d) když o táz ky menšin budou spravedlivě ře- šeny a neprodlené vyřizoványa e) kdyz do řozpočtu říšského vloží se položka na brněnskou universitu. A dnes, ačkoliv v táboře německém ne jeví se ani nejmenší obleva, naopak přitu- žená zášť na celé čáře, díes tronfají si of ciosové vypravovat o chabnutí oposiční na lady v poselstvu českém ve Vídni, ba snad k vůli těm několika povoleným menšinovým školám v Podkrušnohoří, o blízkém urovnán poměru české delegace k vládě, po něm bude prý koalice co nevidět hotova? Uhlí ta le dámel
Polákův Čechův Schreinerův Eppin Bachmannův Pergeltův Glöcknout doktor Kramá Němec Vídeň Podkrušnohoří
18 article
Toto doznání učinil policejní ředítel, dvorn rada Křikava, zpravodaji vídeňské „N. F. P. v interviewu, který otiskuje uvedený list ve ve- černím svém vydání a kde o záležitosti té, ja kož i o situnci dnešní v Práze promlouvá (Kři kava) takto: „Mohu jen opekovati, -že při prohlášenía uvalení stanného práva na Prahu veden jsem byt snahou, vsem stranám l6yálně vycházei vstřic. Až do poslednzho momenta počítal jsen s tím, že se bude universitní slavnost (německá) konati a učinil jsem potřebná hezpečnostní opa- tření. Mezitím bylo stanné právo na Práhu úva leno, ne však ještě prohlášeno, ale zpráve o tom rozšířila se už rychle po městě. Musi jsem tedy počítati se vzplanutím nových vášní lidu a to v dopě, kdy zostřená zbraň stanného práva proti možným výtržnostem nebyla k dis- posici... Tato dozajista svrchovaně oprávnéná obava nutila mě, abych všechno mužstvo, jež jsem měl po ruce, vyslal na ohrožené ulice a náměstí, takže prostě jsem neměl už dost lidí, abych průvod student účinným a nutným způsobem moh chrániti. .. Proto a pro nic jiného, to ujišťuji, za pověděl jsem průvod. Ještě jednou musím při této příležitosti opakovati, že jsem mluvil jenem o zákazu průvodu, ale na žádný způsob ne o zá kazu slavnosti. Také pokud se týče zákazu barev musím připomenouti, že nemůže v tom býti spo- třována žádná jednostranná tendence proti ně meckému studenistvu, že však také nemoh zákaz ten u nikoho vyvolati překvapení, neboť jsem na to při všech předběž- nýcl jednáních s četnými poslancia členy okademického senátu poukazoval, že stanné právo přinese s sebou bezpodmínečně i zák-z barev. Tím je jinými slovy řečeno, že žádáno byl „četnými německými poslnnci a členy akademi
Křikava Praha
19 article
ckého senátu“ stanné právo nad Prabou — ale bez zákazu barev, čemuž policejní ředitel „při nejlepší vůli“ vyhověti nemohl. j Jak dlouho ještě stanné právo po- trvá, k tomu odpověděl Křikava takto „Až dosud nebyla učměna žádná rozhod- mvtí ani o zrušení stanného práva, aně o dal- ších opatřenich po zrušení. Stanné právo však — a to d se již dnes s určitostí říci, vy- konalo svůj uklidňující úkol úplně a byle přijato všlemi mírumilovnými živly — jako dobrodiní (pals eine Wohltat“).
Křikava
20 article Odložená stávka českých děti
Odložená stávka českých děti esv Podkrušnohoři, Monšinový školský komitét v Praze ro koval včera večer za předsednietví pana posl. Anýže o výsledku porady českých důvěrníků v Duchcově dne 6. t. m., kteří se usnesli, abv vzhledem ke známým rozhodnutím ministerstvn vyučování stávka školní mládeže na českých menšinových školách pod Krušnými Horami byla dočesně zastavena. Pražský komitét přijai referát pp. dra. Šámala a poslance dra. Drtiny o průběhu ducheovské porady i jejich usnesení na vědomí s výslovným a důrazným připomenu- tím, že nejbližším úkolem menšinového ško) ského komitětu bude stopovali, vykonají-li vý konní orgánové vládní a zejména c. k. zemská školni rada bez průtahu, co jim jest minister ským rozhodnutím uloženo. Kdyby se shledalo. že u vyřizování ministerských rozhodnutí na- stal průtah na škodu českého menšinového škol ství, bude stávka opětně zahájena v rozsahu a rozměrech mnobem širších. Z tohoto důvodu také usneseno, aby pražský menšinový školský komitét trval v činnosti nadále. S uspokojením vzatu na vědomí, že také ve Vídni zřízen bude ze zástupeů poslaneckých klubů všech českých stran společný český komitét, jehož úkolem bude starati se také o otázky českého školství v Dolních Rakousích, zejména ve Vídni. Komité schválil pak návrhy ve věcech finančních, ze jména o účelném užití peněžních sbírek na pro- spěch menšinového školství. Pan školní rad dr. Metelka referoval o svém pobytu ve Vídni kde byl při intervencích ve Svazu poslanců če- ských i v ministerstvech vyučování a krajan ském dolegátem komitélu. Z jednomyslného usnosení projevil panu školnímu radovi předseda pan posl. Anýž za příkladnou horlivost jeha uznání a dík
Anýž Šámal Drtina doktor Metelka Praha Duchcov krušný hora Vídeň Dolní Rakousy
22 article
Z Podmokel, 6. prosince. (Původul zpráva. V malém sále Národního domu, jehož rozbilá zející okna jasně dokumentují do nebe vyná- šenou kulturu německou, konala se dnes dů- věrná schůze českých rodičů, svolaná slávkovým pomocným skolským komitétem. O 4. hodině naplnil se sál do posledního mista matkami otei stávkujících děti. Pan Fišer, jenž se byl navrátil právě ze školské stávkové konference v Duchcově, sdělil, že v neděli v Duchcově usnesla se stávková všeobecná konference stávk prozatím odložiti a vy čkatí, splní-i vláda, čím se zaručila a vybídl shromážděně rodiče, aby podle svého nejlepšího rozumu s k usnesení duchcovské konference buď připojil anebo je zamítli. Bylo jednomyslně odhlasováno prozatímni skončení stáv ky. Z Německého Brodu. Minulou neděli konala s ve zdejší Sokolovně za protektorátu městské rady a okresního výboru manifestační sehůze o proná- sledování českých menšin a školské stávce v Podkrušnohoří. Schůzi, přečetn navštívenou občanstvem z města a okolí všech vrstov a polilických stran, zahájil okresní starosta dr. R Havlík, vysloviv potěšení nad svornou účastí všech českých stran. Skolská stávka na severu je histori- ckým dokumentem nejvělšího kulturního skandá!u naší doby. Je výsledkem pochybené poliliky, nadržu- jící Němcům. Náš boj je spravedlivý. Chceme jen, aby podle Komenského ditě vychováváno byle ve svém jazyku mateřském. A za toto právo dnes jako o svou existenci bojují udatní naši horníci v Pod- krušnohoři. Na našem okresu, v českém Cibotíně, byla udržována veřejná německá škola pro učitele rene- gáta a jeho tři děti!! Za to v Pohledu nemůžemo se domoci veřejné školy přo stodvacet českých dět
Fišer doktor R Havlík Němec Komenský Podmokly Duchcov německý Brod Podkrušnohoří český Cibotín národní dom
23 article
opnn V drohném prodejia rnnní člslo o zobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiátkách na vankově ranní čislo . . . . . . . 10k večurní . . . . . . . . ö k lnserátv platí se hotově napřed- Předplecení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těš redaken, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Itukopiay se novracejí
24 article
a jakkoliv věc prošla příznivě všemi instancemi, leží dnes v zásuvce ministra Němce. Tam, kde už musí býti zřízena česká škola, zřídí nám ji ve chlévě neb na sbořené šachtě, a poněvadz se do ní děti vejíli nemohou, vyučuje se po šichtách. V boji za právo na vyučování rodným jazykem nesmíme ustati a proti zvůli všech nepřátel zvítězíme svým přírozeným právem. Rteč oblibeného p. okresního starosty byla při- jata nadšeným souhlasem. Zemský poslanec dr. Edvard Šubrt v ob- sažné řeči, kterou za dnešních liskových pomněrů není možno slovně otisknouti, dokazuje, že školská stáv- ka jest jen další fásí v boji našich menšin o právo. Naše menšiny prosily a žebraly za svoje právo mar- ně. Dnes musily se dál do boje. Musily zahájit stáv- ku a nepomůže-li ani ta, pak musí pokračovati v boji svém spravedlivém dále. To nemůže stál ve svěm vlasiním zájmu připustiti Rečník vylíčuje zákonné předpisy o zřizování veřejných škol a dokládá je drastickými případy z praxc. jak Němci zákon tento proti Čechům prová- dějí. Není podvodné kličky, které by nevyužili, aby zmařili zřízení české školy a stěžovali život naším lidem na severu. Dr. Šubrt křiklavými barvami ličí podobu menšinové školy v Bilině, stojící u chléva a spojenou se stodolou, kde se mlátí obilí V Podkrüšnohoří za náš nářod bojuje hrdinsky české dědnictvo. Naší svalou povinností jest, aby- chom je podporovali. Oni vytrvaji, nesmí padnouti, neboť dle samolných Němců jsou klínem, vráženým do uzavřeného území, a bez nich by byla veta po celistvosti našeho království.
Němec doktor Šubrt Musil Čecho
25 article
Bouřlivé projevy souhlasu provázely tempera- mentní vývody posl. dra. Šubrta. K vývodům obou předřečníků připojili se sou- hlasnými projevy za stranu pokrokovou prof. B. Po- korný, za národní socialisty Bř. Třiíska, za so- ciální demokraty Fr. Zvolánek a za českou stranu agrární posl. Jos. HIyrš K návrhu dra. Th. J. Gollera přijata byla jednomysíně následující resoluce, v niž se pravl: „Slibujeme našim menšinám všechnu pomoc, které jsne schopni. Vyzýváme je, aby v boji neustaly, dokud se nám neslane po právu. Hospodářskou odvetou ukažme Němcům svoji sílu. Upřimným bojem za všeobecné, revné právo volební do obcí a sněmu pracujme k uplatnění našich menšin v obcích zněmčených Naši poslanci nechť vyvodí důsledky ze stranni- ckosti vlády a potírají ji všemi prostředky, dokudi ne- nastane obrat ve všech směrech v náš prospěch a na prospěch našich menšin. Po výzvě dra. Gollera odebral se na schůzi shro- mažděný lid průvodem přes Smelanovo náměstí Voj- těšskou ulici, kde po nadšených slovech posl. dra. Šubrta došlo k demonstračním projevům. Na Hlavlí- čkově náměstí před Havličkovým domem průvod se zaslavil, lid zapěl dvě sloky „Hej Slované“, načež se davy klidně rozešly. Ger Sbírka na menšinový školský fond, uspořádaná sdružením všech politických stran, vy- nesla v Německém Brodě obnos 800 K. který ještě bude překročen. Vybrané peníze zaslány byly svému určení Přáli bychom si, aby příklad našeho malehe mě- sla vzbudil následovníky též v ostatních mí siech a menšinám se dostalo vydatné a potřebné podpory hmotně,
Šubrt Zvolánek J Goller Němec Goller Havličkův Slovan Francie Smelanovo náměstí těšska ulice Gera
26 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. prosince. (Rakouské na- bídky Turecku za annexi.) Uherské listy sdělují, že vyjednávání mezi Rakouskem a Tureckem pokračuje, ač zvolna, ale stále. Tu- recko prý žádá, aby Rakousko převzalo za Bosnu a Hlercegovinu z tureckého státního diuhu 120 milionů korun a mimo to zrušilo své po- štovní úřady v Turecku a vzdalo se konsulár- ního soudnictví. Poslední dvě podmínky Ra- kousko je prý ocholno splniti, co do státního dluhu chce však převziti pouze 50 milioná korun. V Praze, 7. prosince. (Annekění před- loha v parlamentě) Parlamontní zpravo- dnj „Slowa polsk.“ píše z Vídně, že nelze ani pomýšleti o vyřízení annekční předlohy v par- lamentě do Nového roku. Hlavní překážkou je různý text bosenských předloh, podaných sně- movnám rakouským a uherským. Kdyby oba parlamenty schválily předlohy, jak jim byly po- dány, Uhry by získaly na zabrané země mno- hem více práv, než Rakousko, ačkoli Rakousko musilo na okupaci zaplatiti dvě třetiny všech výdajů, Uhry pak pouze jednu třelinu. „Bylo tedy — píše „Sl. pol.“ — vrcholem naivnosti. jestliže se připouštělo, že rakouský parlament buď se nedozví, jaký zákon byl předložen sně- mu uherskému, anebo že se uvolí schváliti před- lohu, Rakousku nevýhodnou. Zavinil to prý společný ministr financí, bar. Buriá n, jenž
Hlercegovin Uher Praha Turecko Rakousko Bosna Vídeň Buriá můj
27 article FEUILLETON
FEUILLETON Konservativní Krakov. Zachycuje Dolores.
Dolores Krakov
28 article
Na delší cestě do Ruska zastavili jsme se oa okamžik v Krakově. Je to příjemné, po le- tech setkati se s tvářemi známých, i pozorovat tvář celého města. Ale uvidíte snad více změn u přátel, než na tomto starém, památném Kra- kově. Ano, Krakov se nehýbe, stojí, se všem výhodami, ale ještě více stinnými stránkami ma- lého města! Štěstí ještě, že v poslední právě dubě počínají zabývati se konšelé krakovští plá- nom „Velkého Krakova“. Snad alespoň tento sen vznití lidi pokrokově cítící k odstranění všeho dosavadního zla. Jsme upřímní přátelé každého slovanského města a tody i Krakova než samým lichocením nedostali bychom se ni- kdy ku předu. Je třeba často býti upřímným, to prospěje více než všecky poklony, vyměněné městskými vládami v tolegramech a na konfe- rencích. Bylo to v září letošního roku, kdy jsmo v Krakově zastihli uměleckou výstavu („Wysta wa sztuk piekných w Krakowie“). Ale tato vý- stava nás značně zklamala. Sestávala ze dvou oddělení, ruského a polského. Ale v obou byl umění zastoupeno dosti jednostranně a bezvý- razně. Již vysoké vstupné (1 K 40 b) přesvěd- čilo nás o faktu, že umělecké výslavy jsou t výjimkami. Chudina i méně zámožné třídy jsou tedy již a prieri zbaveny vzdělavacího tohoto prrstředku — směleckých výslav, a to v době,
Rusko Krakov
29 article
kdy se tolik volá po umělecké výchově! Ale i jiné nepříjemné momenty vás rázem překva- Již vchod do umělecké výstavy je tak ne- zvyklý a zarážející! Na eizince, který jen zběžně prochází Krakovem, může výstavni palác udělati dobrý dojem: jednopatrová gotická bu- dova, s pěknými pracemi štukatérskými, držene v bílé barvě a s pěkným pozadím platanových alejí, plných svěží zeleně... Stojí osamocene na vhodně voleném místě — jen ten zelinářský trh před ním ruší náš dojem! Poesie a prosa Tento přistup do výstavy jistě rozladí! Po celém prostranství na zemi plno nůší, ošatek, zeleniny vajec, odpadků a nečistoty, slámy a louží, jimiž se brodí zavalití venkovani v červených kabát- cích, mezi žebřiňáky a forami, přeplněnými růz- ným zbožím... Skutečně, málo vhodný vehod do chrámu uměnít Malý pokojík na levo od vchodu má vám představovati ruské umění. Při vstupu zdá se vám, že vcházite do smutečního pokoje. Mělo-i toto exposée vyjádřiti dnešní chmurné ruské obzory — pak je interieur velmi zdařilý. Pokoj celý bílý a kolem do kola v stejné výši řada obrazů, vesměs tužkou a uhlem pracovaných Dojem je monotónnost, fadessa. Žádný olej ani pastel, který by tu černou poušť poněkud osvěžil; — ale i to bychom ostatně pořadatel- stvu odpustili — jen kdyby to byly práce alespon poněkud vyšších aspirací. Amni jeden vás nechyt za prsa, ani před jedním nelze se poněkud déle zdržeti. Výstava i v jiném je konservativně monotónní: vystavené obrazy vesměs jsou drže- ny v historickém genru. „Kněžna Tarakanowa ve vězení petropavlovském“ je představitelkou
Krakov
30 article
pilyí tohoto umění ruského par exemple. Ta kněžna tísnicí se k vlhké zdi žalářní a s hrůzou vyhý. bající se spoustám vod, jež se do jejího vězení hrnou a před nimiž prehají i krysy, prohánějie se po jejím loži — ta kněžna mluví za všecky tyto umělce. Obraz vystavuje Flavickij, malii zručné techniky i dobrý znatel a etitel historie Z jiných, které zdvihají se koncepci nad úroveň. jmenuji ještě Rěpinův obraz „Zaporožny! „Slavnostní jízda Potra I. a careviče Alexeje“ od N. N. Ge. Zajímavější prací je též portréo Lva Nikolajeviče Tolstého od J. N. Kraňského a Rěpinův „Ivan Groznyj i jego syn Ivan“. Přijdeme-li do dalšího pokoje, zeje na nás prázdnotn, skoupě pověšenými obrazy těžce tlumená. Z polských mistrů je tu i Stanyslaw Wypianski svými mohutnými pracemi a ještě po smrti vedoucí mladé Polsko. Mimo to upouta vás i „Smrt Gerdonji“ (Jacek Maleszowski), za ujímající svými rozměry colou stranu. Kroma toho i pěkné bronzy a mramory (čís. 10., 3. 80.). Obzvláště mramor „Hlava krásné Polky 82.) a „Zoufající žena (80.) vynucují obdiva úetu.
Flavickij Alexej J N Ivan Groznyj Ivan Gerdonje Maleszowski Zaporožna Polsko Potro I Lev Nikolajevič Tolstý
31 article
Ale s výstavu v přízemí byli jsme brzy ho- tovi. Chystáme se, připraveni na další síně, do vyššího poschodí, když v tom nás zpravují or- gány výstavní, že v prvním poschodí již žádně výstavy není. Jsou tam jen výstavní kanceláře. Skutečně, poněkud skoupá výstava obrazy U nás kollekce jediného, i mladého malíře, za- ujme více síní a pozornosti. A bylo tu ještě něco co mne nutilo ku porovnávání našich českýeh a polských umělecko-výstavních poměrů: to ná padně vysoké vstupné v Krakově — a ta nízk ontréc u nás. I v tom musíme, chtějíce být upřímni, bratřím říci pravdu! Nevím proč, že stále se v nás ozývalo jist sklamání. S výslavou „sztuk pieknych“ i s — Krakovem. Očekávali jsme, že snad s týmž tem- pem, jakému jsme přivykli v Čechách, poroste i Krakov. Ale Krakov vzmáhá se jen zcela po- malu; jakobyste, minuvše Bohumín, skutečněse ocitli v jiném světě, řekněme přímo: v Orientě. kde tak pomalu se daří kultuře.
Krakov Čechy Bohumín Orient
32 article
Takovým dojmem působí na nás Krakov městskými svými poměry! Jděte k deváté ho- dině do ulic a všecky téměř obchody, výklady. kavárny a „eukiernie“ — uzavřeny. Ulice za- čínají se teprve čistiti a v nich postří se jen oděv služek a starých venkovských babiček, jež vše- chny míří k jednomu místu: k „Sukiennici“. Na nejhlavnější třídě, pojmenované ještě ode dávna „linie AB“ a „linie C. D.“ — najdete hlučný trh, překážející passáži. Představte si všecky naše tržnice a trhy — přenesené na Ferdinan dovu třídu, Přikopy nebo Václavské náměstí. Plno for, nůší, slámy, vajec, karfiolů, mléka. brambor a syrečků! A teď, přijde-li cizinec do Krakova, aby si prohlédl jeho památnosti? Jistě opustí Krakov a nezbaví se toho pocitu aby se nepodíval na obuv, nechodí-li s přišláp- nutým syrečkem. Kolem 11. hodiny počíná vlastní úklid ulie začne prášení a metení. Hlavní ovšem prae je, zdvihnouti co nejvíce prachu, tak asi jako u nás v Praze v noci těmi patentovanými kartá- čovými vozy. Jenom že v Krakově se obrací vše- chen hněv proti — košťatům. A tak po celé do- poledne je vlastně Krakov obrácen vzhůru no- hama; polévají ulice a špínou čpí ti vstříc mál
Krakov Václavský náměstí Praha AB
33 article
vábná vůně venkovských syrečků. Vyslovili jsme svůj podiv provázejícímu nás polskému poslan- ci, ale on odbyl naše výtky a podiv lehkým úsměvem. „Krakov je příliš konsorvativní, i pokud se toho nepořádku týče. Jen z tohoto konservatismu nestavějí se ani nové budový a všicbni bydl stlačení na sobě. Proto přihodí se i mnohým cizincům, že v hotelu nedostanou ani noclehu, obzvláště, se- jde-li se v městě více trhovců a agentů. Nezbývá než probdíti noc někde v parku nebo protlouci ji pe hostincich. Ale v těch je ovšem vesele. Vždyť ostatně víte, jak trpce si vojáci stěžují na polské garnisony, a co jim má dostačit! A v tom pohleděli jsme na věž margackého kostela, zvědavi, kolik je již hodin. Avšak ho- diny, celé černé, rafie i ciferník, s jedinou ručičkou, nejsou v stavu vám odpověděti. „Kolik pak to máte vlastně tady hodin?“ „Podívejte se, tam jsou hodiny,“ směje se Krakovan. „A proč tam neumístíte druhou rafijir“ „Víte, přátelé — Krakov — — je konser- vativní. Ano, a měl ten člověk pravdu: není případ- nějšího slova pro Krakov! A proto volili jsme jen dvě momentky místo celé řady jiných, dnes letmo zachycených a již před dvaceti lety po- zorovaných... A proto tím nadšeněji uvítali jsme potěšitelnou zvěst: že v Krakově se to za- číná hýbat — že počíná se v život uváděti sen „velkého, moderního Krakova“!
Krakovan Krakov