1
masthead
7. července 1900
3
masthead
NÁLODDNÍ LISTY
5
article
ruštinu, nejvíce ze všech se jim zavděčili. — V pon
dělí 2. t. m. navštívili ruští studenti klub cyklistů
»Čechie« na Král. Vinohradech, kde uvítáni byl
předsedou klubu. Ruští hoslé, prohlédnuvše si míst
nosti, přojeli se na kolech na klubové dráze. V upo
mínku na návštěvu věnovali jim někteří členové sv
klubově odznaky a klub dal všem po skupinové p
dobizně členstva klubu. e
Pro posluchače moravských před
nášek pořádá třetí poučnou vycházku moravsko-
slezská beseda dnes 7. července do Náprstkov
musea a do universitní knihovny. Prohlídka prael
našich matek může v národopisné otázce leccos ob
jasniti a dáti popud k další práci na správné cestě.
Výklad podá kustos musea pan Fr. Kotlner. Schůze
členů a hostů přesně o 2. hod. odp. na Betlémském
náměstí před museem. Vstup volný.
— Král. česká společnost nauk. Ve třídní
schůzi math.-přírodn. dne 6. července předložil a do
»Věstníku« přijal třídní tajemník p. prof. dr. F. Vej
dovský práce pp.: Karla Tocla »Flora severních
Uher«; Viktora Jandy »Příspěvky ku poznání rodu
Řeolsoma«; Jos. Hanuše »Stanovení vanillinu vedle
piperonalu«; Fr. Rogela v Roztokách »O rozvoji ně-
kterých funkcí v řady nekonečné« a prof. dra. Jan
Palackého »O rozšíření mechů Pleurocarpních«.
Král
Kotlner
profesor
doktor
F Vej
Tocl
Janda
Jos
Hanuš
Palacký
Francie
betlémský náměstí
Uhry
Roztoky
Čechie
Náprstkov muzeum
Flor
6
article
— Arena na Smichově. Dnes o 7. hod. več.
bude pořádáno smíchovským místním odborem dam
Ústř. Matice školské představení nejmladšího výkvětu
dám smíchovských v areně tamní, jehož čistý vý-
těžek připadne prostřednictvím velečinného damského
odboru na Smíchově Ústřední Matici školské. Režii
má paní Kuklová Bezděkova. Hráti se bude »N
Krkonošíche od Zd. Kuffera a dívčí hra od
Herm. Pielbaurové »Pohádka o jaru«. — Neunavné
naše dámy smíchovské a jejich nejmladší výkvět
při představení ve prospěch fondu Duchácké, věno-
vaném ošacení chudých dítek, docilily úspěchu ne-
obyčejně čestného. Představení provázeno bylo
častými projevy spokojenosti obecenstva a právě z
středu divadelního publika smíchovského bylo vy-
sloveno přání, aby představení podobné aspoň ještě
jednou bylo uspořádáno. Není pochybnosti o tom,
že jak pěkná souhra a pozoruhodně výkony i ladné
zjevy účinkujících, tak i zvolené kusy dívadelní při-
vábí nemenší počet umění milovného obecenstva
jako představení předešlé, zvláště když čistý výtěžek
připadne ústavu tak veledůležitému, jako jest
Ústřední Matice školská. Ceny za vstu-
penky nejsou zvýšeny, ač výslovně se dokládá, že
dobročinnost obecenstva tímto nikterak není omezena.
Zdeněk
Duchácká
Smíchov
Herm
Kuklová Bezděkov
7
article
Kontrolu při pokladně vykonávati budou dámy
smíchovského odboru matičního, jež také přijímati
budou dobrovolné přeplatky. Pokladna se otevře
o 6. hod. več. Přejeme představení snaživých dam
smíchovských a damskému odboru matičnímu při
lomto podniku úplného zdaru.
—Předlažba ulic. Za příčinou předla žby
bude ode dneška pro povozy užavřena ulice Sou-
kenická na dol. Novém městě a z téže příčiny o
pondělí uzavřena bude ulice Černá na hoř. Novém
— Změny držebností. Majitel uzenářskéh
rávodu pan Josef David koupil společně s manželkou
zvou Marii od stavitele na Král. Vinohradech pana
Josefa Sikyty, dům čís. 428—III. na Újezdě za
134.000 korun. Pan Karel Derbek koupil společně
s manželkou svou Barborou od p. Jana Duška dům
ž. 59 v Husově třídě v Žižkově za 48.000 korun.
Josef David
Marie
Král
Josef Sikyt
Derbek
Barbora
Dušek
Husův
předlažba ulice
Újezd
Žižkov
8
article
Soukromník pan Václav Hronek koupil stavební po-
zemek č. parc. 29/6 v Jagellonské ulici v Žižkově z
5900 korun. Pan Josef a Marle Himmerovi koupili
od paní Marie Olmerové dům č. 11 v Motole za
3600 korun, kdežto paní Olmerová převzala od nich
domek č. 16 v Záběhlicích za 2200 korun. znid
— Exekuční prodej domu. U okres, soudu
na Smíchově konala se včera exekuční dražba domu
. 157 v Košířích. Koupil jej pan Alois Stěpánek
z Král. Vinohradů za 21.500 kor. Odhadní cena ob-
nášela 26.587 korun. Vadium složili tři kupci.
Převzetí košířské elektrické dráhy
Správní rada elektrických podniků usnesla se dneš-
ním dnem převziti předběžně provozování elektrické
dráhy košířské na účet obecních podniků. Usnesení
toto rada městská vzhledem k tomu, že ani smlouv
o koupi dráhy dosud podepsána není, ve včerejší
schůzi neschválila.
— Záclony v plamenech. Slečna G. Kuli-
chova, dcera soukromnice, bytem v prvém patře
domu č. p. 186—I v Karlově ulici včera po 10. hod.
dopolední upravovala si toaletu. Při tom počínala si
s hořícím líhovým kahancem tak neopatrně, že' vzňaly
se záclony v okně pokoje. Na pokřik přikvapili sou-
sedé, kteří oheň záhy uhasilí.
— Ohně na venkově. Minulou neděli vypukl
obeň v domku čís. 19 v Mlíkojedech (okres kar-
línský) a zničil střechu, jakož i letošní sklizeň sena.
Pohořelý Václav Anderle utrpěl škodu 2000 K, jež
hražena jest pojištěním. Při hašení působíli místní
hasiči. — V týž den vyhořel na polích u Malešic
(okres žižkovský) stoh slámy, čímž způsobena ma-
jiteli, statkáři p. Prachařovi, škoda 480 K. K obni
sjelo se sice několik hasičských sborů z okolních
obcí, nemohly však přo nedostatek vody hasiti.
Hronek
Josef
Himmer
Olmer
Olmerová
Stěpánek
Král
Anderle
Žižkov
Motol
Záběhlice
Smíchov
Košíře
Karlov ulice
Mlíkojedy
Malešice
9
article
— Blesk sjel do stodolyj Při bouři, která
dne 3. t. m. zuřila, sjel blesk do stodoly statkáře
pana Františka Bartáka v Kunicích, přerazil několik
krovů, aniž by však zapálil, vyrazil opáčným smě-
rem opět ven. Poroucháním střechy utrpěl rolník
škody přes 100 K.
— Oběť malé loterie. Před nedávnem byl
v obecní pokladně v Nýrsku objeven schodek přes
700 zl. a jelikož zmíněnou pokladnu obstarával
52letý obecní tajemník Václav Hackel, padlo pode-
zření ze zpronevěry na něho. Při zatýkání Hackel
střelil se v sebevražedném úmyslu do pravého
spánku. Projektil vyrazil mu pravé oko a vniknuv
do nosní dutiny, uvázl v ní, tak že zoufalec, který
dopraven byl do nemocnice,musil býti podroben
těžké operaci. Tato se zdařila, avšak pacient při tom
sešilel, nepochybně následkem nemírného požívání
líhovin, jimž byl oddán. Byl pak dopraven do zdej-
šího ústavu choromyslných a předevčírem jako vy
déčený odevzdán krajskému soudu v Plzni, kterýž
proti němu zavedl vyšetřování pro zločin zpronevě-
ření. — Hackel, kterýž znám byl jako svědomitý
úřadnik, hrál v poslední době náruživě v malé lo-
žerii, avšak následkem nezdaru dal se do pití lihovin
a nemoha se službou, ročních 500 zl. sebe s četnou
rodinou uživiti, zpronevěřil peníze
— Živelní pohromy. Z Hostinného s
telegrafuje: Do Höstinného byly povolány 2 setniny
vojska a jedna setnina zákopníků, aby pomohli
upraviti cestu, vedoucí dolní částí údolí Rudolfova,
jež v délce 5—6 kilom. průtržemi mračen byla
zníčena.
— Hošík krávou pokopán. Čtyřletý syne
obchodníka Adoli Frischmann na Hradčanech byl
včera odpoledne ve chlévě pokopán krávou a těžce
zraněn. Hošík byl odvezen do dětské nemocnice.
Blesk
Barták
Hackel
Adoli Frischmann
Kunice
Nýrsko
Plzeň
Hradčany
údolí Rudolfov
10
article
— Náhlé úmrtí. Ve svém bytě v domě č. p
1192—II. včera náhle zemřela 31letá vdova Marie
Zimová, Mrtvola dopravena byla do pathologi-
ckého ústavu,
— Děvčátko přejoto tramwayí. Vzrušujíe
výjev stal se včera po 10. hod. dopol. ve Všebrdově
ulici na Žižkově. Dvouletá dceruška dělníka Libuše
Bubeníkova z čís. 923 na Žižkově, která bez dohledu
na ulíci pobíhala, byla vozem tramwaye povalena,
přejeta a na pravé noze a pravé ruce těžce pora-
něna. Kočí Jan Charvát zpozoroval neštěstí teprve
tehdy, když vůz se otřásl, poněvadž kola narazi a
na překážku a teprve potom zastavil. Poněvadžje
v podezření, že svojí neopatrností vážné poranění
ditka zavinil, bylo na něj podáno trestní oznámení.
Obecensivo, které se nahodilo k tomuto výjevu, dalo
nebohé děvčátko odnésti k městskému lékaři, který
mu poranění obvázal a k dalšímu ošetřování do
všeobecné nemocnice dopraviti dal. Matka nebohého
dítka jest upoutána na lože a nemohla na dcerušku
dohlédnouti a otec dlel kdesi na práci.
Sebevražda abiturienta. Včera o 1/4 n
9. hodinu zastřelil se na záchodě jednoho zdejšího
gymnasia 19letý abiturient, když mu oznámeno, že
byl při maturitní zkoušce repro bován.
— Nálezy a ztráty. Dne 3. t. m. ztratil chudý
dělník Jan Holubovský z Vokovic čís. 49 cestou z
Vokovic ku státní zastavárně v Půjčovní ulici tři zá-
stavní lístky. Na jeden jsou zastaveny stříbrné ho-
dinky a na druhé dva části oděvu.“ Poctivý nalezce
žádá se za laskavé navrácení pod adresou J. Holu-
bovský ve Vokovicích.
— Ze Somil. (Uetění památky mistr
Jana Husa.) Semily se spojenou obcí Pod-
něstě.
Zimová
Bubeníkův
Charvát
Jan Holubovský
J Hol
Hus
Všebrdov ulice
Žižkov
Libuš
Vokovice
Semily
11
article
moklicemi vzdaly dne 5. t. m. večer důstojný hol
našemu národnímu mučenníku. Dlouhý průvod s lam-
piony a pochodněmi ubíral se městem s hudbou
v čele k místu, určenému pro Husův pomník, slav-
nostně vyzdobenému prapory slovanskými i husit-
skými, uprostřed pak transparentem obrazu Věne
Černého »Hus na hranici«. Tam po proslovu zapěny
za záře bengálských ohňůrai létání raket vlasteneck
a husitské písně, načež lid v klidu se rozešel. Po
okolních kopcích dlouho ještě plápolaly ohně. Do-
jemná tato slavnost je rázným protestem proti kle
rikalismu, jehož neblahé simě zde zasil a pěstuje
známý protihusitský bojovník P. Filler a zároven
důkazem, že náš lid podkrkonošský probudilejší
jest, postihnuv nástrahy klerikální.
— Z Rychnova. (Koncert.) Pan prof.
Josef Sallač pořádá 8. t. m. o 8. hodině večerní ve
dvoraně Národního domu koncert ve prospěch
chudých studujících gymnasia rychnovského za spolu-
účinkování paní M. Flanderkové, choti advokála
starosty damského pěveckého odboru Občanské be-
sedy, virtuosa a skladatele na kontrabas pana Vojty
Kuchynky z Prahy.
— Útulek u sv. Kříže Většího podníklv
sobotu dne 30, června zdařilý polodenní výlet na
»Závisť«. Záslüha o výlet chudých dělí, jimž zřídka
kdy popřáno jest za bránu vyjiti, náléží obětavé pane
hospodářské dozorkyni a paroplavební společnosti
pražské, jakož i známým příznivcům mládeže pp.
Husův
P Filler
profesor
Sallač
M Flanderka
Vojta Kuchynka
Rychnov
Praha
národní dom
Věne Černý
12
article
Jeřábkovi. Distlovi, Chmelovi, Dloubému, Holanovi.
Pospíšilovi. Veřtalovi a pí. Francové.
— Příjem Ústřední Matice školské dne
4. čerýence t. r. Pp. stodující učitelského konviktu
v Praze 40 K., Damský odbor Ú. M. Š. v Chrudimi
920 K, F. Pokorný ve Vepřku 13 K 96žh. J. Talman
v Trautenfelsu sbírku při odjezdu p. Popra 12 K.
dr. K. Vraný v Praze 10 K. (čl. přísp. 1900). Obe
Rochov 6 K 60 h, Obecní úřad v Kozlově . 2 K.
Obec Velká Skalice 2 K, Váelav Novotný v Újezdě
Podh. 3 K, Ph. dr. Jos. Hanuš přičiněním kroušku
vděčných posluchačů III. a) Českoslovanské obchodní
akademie v Praze 200 K, Páni hosté v Černém pivo-
vaře 20 K, Občanská záložna v Rožnově 100K
»Podřipan« v Roudníci 40 K. Odbor Ú. M. Š. v Li-
tovli 72 K 66 h, Odbor Ú. M. Š. ve Vel. Opatovi
cích 36 K 20 h, Odbor Ú. M. Š. v Soběslavi 45 k
50 h, Obec Ovčáry 2 K. Obeč Oujezdec 2 K, Oubor
Ú. M. Š. v Břeelavě 193 K 59 h. J. K. Srossli
v Břesku 4 K 14 h, K. Beck, hostinský v Štěpánově
15 K 10 (z pokl. č. 246) Vojtěch Scheinost zvýšeny
příspěvek za používání matiční značky za, měsíce
duben, květen, červen 1900 600 K, miuž. i damský
odbor Ú. M. Š. v Libni ze slavnosti matiční 2000 k.
z pokl. čís. 136 v Praze na Peršlýně 100 K: ce-
kem přijato 4410 K 85h.
Navštěvovatelům světové výstavy
v Paříži. K pohodlí našich čtenářů zřídili jsmep
čas výstavy drobný prodej »Národních Listů« v ná-
sledujících kioscích: kiosque č. 296 Boulevard Pois-
sonniére, kiosque č. 46 Boulevard Monimartre, kiosque
č. 22 Boulevard des Ilaliens, kiosque č. 25 Boulevar
des Italiens a kiosque č. 41 Boulevard Montmartre
Mimo tyto kiosky prodává se náš list těž u firmy
S. Grégr a spol., 3 rue d'Haulévíllé (Boulevard Pols
sonničre). »Šípy« v těchže kioscích.
Jeřábek
Distl
Chmel
Dloubý
Holan
Pospíšil
Franc
Ú M Š
F Pokorná
J Talman
doktor
Kozlův
Novotná
Jos
Hanuš
M Š
Srossnout
K Beck
Vojtěch Scheinost
S Grégr
Šíp
Praha
Chrudim
Vepřek
Trautenfels
Praha 10 K
Velká Skalica
Újezd
Rožnov
Vela
Soběslav
Břeelava
Štěpánov
Libeň
Paříž
Montmartre
Ob Rochov
obecní úřad
obchodní akademie
obec Ovčáry 2 K
Oujezdec 2 K
Oubor Ú
Břesko
d ' Haulévíll
13
article
iC— Změna bydliště. Pan Bedřich Fuchs.
zástupce bankovního domu sTheodor Kantor a spiol.
ve Vídni a berjínské banky v Berlíně, přesídlil s
z Havlfékova nám. č. 1 do Palackého ulice čís. 11
v Praze II.
— Svátojanské proudy: Cestu ze Štěchovie
krásným, vysokým ostinným jehličnatým lešem
k sv.Janu v proudech dala pražská paroplavební
společnosť společně s Klubem českých turistů nyní
značným nákladem upraviti, rozšířili a místy i zá-
bradlím opatřiti. Třéba jest jen, aby také štěcho-
víckál obec zpříjemnila pobyt v tomto přírodě tal
bohatě nadaném městyse. Správa paroplavby v Praze.
Palackého nábřeží objedná dle přání obědy a lodi
do proudů a p. Pro příští dny připravuje se velký
výlet zvláštním parníkem
oe Z literatury,
Fuchs
Palacký
Vídeň
Berlín
Palacký ulice
Praha
14
article
8. července 1415. io
ov 2—. Co rok v tuto dobu vyhledávám ve
knihovně klementinské silný, neveliký papírový
kodex, obsahujíeí kroniku kostnického sněmu,
německy psanbu Ulriehem z Richentbalu a illu-
strovanou hojnými barevnými obrázky. “ Hanslik
vypravuje o tomto klementínském rukopiseg že
jej přepsal kostnieký občán Gebhard Dacher
roku 1464 z originálu, chovaného v Kostnici.
Není to snad touha po tom, připomenouti
si podrobněji poslední zápas Husův osideje, pro
které umřeli:i k tomu snadnější přečíst siv po-
drobnější zprávu Petra z Mladenovic, neb sou-
stavné, vřelým soucitem dýšíci vypsání Pala-
ckého, jest to ta bezprostřednosti názoru, která
vane z těch chatrných papírových listů, pestři-
cích se ohnivými barvamí šatů, typickými hla-
vami mužů a žen, podrobnými detailý kresby,
která mocně působí na cit i obraznost.« Pro
Ulricha z Richenthalu, očitého svědka, byl celý
ten hrozný akt, odbývající se rychle tam venku
za branou v dopoledním slunci na malém pro-
stranství v tisicihlavém davu, jeni episodouv
tom několikaletém nádherném divadle, jež skytal
občanům kostnickým koncil, neměl nijakého
zvláštního zájmu na osobě mučeného mistra
a proto tak hrozně jímá ten vleklý kronikářský
jeho ton, jimž popisuje smrt Husovu bez sou-
citu, jen jako zvědavý divák, je to pro něho
jen intermezzo, pro které koncil nepřerušil an
své zasedání, netuše, že v tom okamžiku ne
jedná se o těch několik formalit a usnesení.
kterými se zabývá, nýbrž o veliký boj dvou
duševních světů, o zápas ideí, jimž ani klatby
ani plameny nemohou uskoditi
Hanslik
Dacher
Husův
Pala
Ulrich
Mladenovice
15
article
Naleznete asi v těchto dnech hojnost studi
výkladů i přednášek o životě i učení Husov
v našieh časopisech, zde však, v malém literár-
ním sloupci, neodvažuji se k podobným výkla
dům. Přečtěťe si též vypsání Petrovo u Pala-
ckého, v němž vylíčeno hrdinné chování Husovo
před smrtí. Kladu sem pro srovnání velný pře-
klad z faksimile Richenthalova kodexu oněch
několika sloupců o smrti Janově, k nimž autor
připojil obrázky, na nichž Hus zobrazen pro-
střední, ne silné postavy, milé, vyholené tváře,
jak kráčí mezi městskými holomky, a po druhé
v hranici, po pas sahající, zahalen ohnivými
jazyky plamene. Odráží se v tomto ličení celý
ten lhostejný, tupě zvědavý, bezmyšlenkovitý
zájem současných širokých vrstev cizích na
smrti muže, umírajícího pro myšlenky, jimž ne
rozuměli.
Ludvík odevzdal Husa konšelům kostni-
ckým, aby jej upálili: Fojt nařidil městským
holomkům a katovi, aby jej vyvedli spálit, aby
mu však nevzali ani nesvlékli nie z jeho
oděvu, pás, šat, měšec, nůž, peníze, spodky
ani střevice, a tak se i stalo. Měl dva dobré
černé kabáty na sobě z dobrého sukna, pas
málo vykládaný, dva nožíky v jedné pochvěa
kožený měšec, v němž asi něco bylo. Na hlavě
měl bílou infuli, na které byli dva čerti vymalo-
váni a mezi nimi napšáno heresiareha
Vedli jej Kostničtí s víc jak tisíci ozbro
jenci, knížata i páni rovněž ve zbrojí, a vedl
jej dva sluhové vévody Ludvika, jeden z pravé,
s v Hlban
aq ivoo o
druhý z levé strany. A nebyl svázán, nebsl
těsně u něho, A zavolali mne Ulricha k němu.
Před ním i za ním šli městští holomci a vedl
jej geltingskou (?) branou ven . . . A bylo
ozbrojenců víc jak tři tisíce mimo neozbrojen
a ženy. Na mostě bylo nutno zdržovati lid.
aby po hloučcích přecházel, neb byla obava
že most praskne . .
Petrův
Husův
kodex
Hus
Ludvík
Palo
Janov
16
article
Při vyvádění modlil se jen (Jlatinsky)
»Jesu Kriste, synu Boha živého, smiluj se nade
mnou« . . . A když spatřil podpalné dříví
a slámu tu padl třikráte na kolena a pravil
silným hlasem (latinsky): »Jesu Kriste, synu
boha živého, jenžs trpěl pro nás, smiluj se
nade mnou.«
Pak ptali se ho, chce-li se zpovídat,tu
pravil: »Rád, jen že zde jest příliš těsno« ..
Tu utvořen byl široký kruh. I ptal jsem s
ho, chce-li se zpovídati; byl tam kněz, slul
pan Ulrich Schorand . . . povolal jsem tohc
pana Ulricha, přišel k němu a pravil mu
»Milý pane a mistře, chcete-li zříci se nevěry
a kacířství, pro něž trpěti musíte, chci rác
vaši zpověď slyšeti; nechcete-li však to učiniti
víte sám dobře, že v duchovním právu stojí,
že nemá se kaciři v nijaké božské věci přislu
hovati.« Tu pravil Hus: »Není třeba, nejsem
hříšník smrtelný.«
Na to chtěl počít kázati německy, tomu
nechtěl vévoda Ludvík a kázal jej spáliti. Tu
vzal jej kat a přivázal jej v oděvů se vším
na kolmé prkno, podstavit mu stoličku pod nohy
obložil jej dřívím i slamou, vylil na to trochu
smoly a zapálil to. Tu velice křičel (»žalmy
zpívaje a k nebi hledě« cituje Palacký dle
Petra) a brzy byl spálen. A když již byl spálen
infule, zůstala ještě v ohni celá, tu rozmáčk
ji kat a shořela též. a v
A povstal ten nejhorší zápach, jaký jen
možno čichati; neb kardinál Pangracius mě
soumara, jenž zdechl stářím a byl tam dříve
zahrabáně Horkem rozevřela se země, že zá
pach unikal ven.
Pak zavezli veškeren popel, co tam ležel
do Rýna.
Zpráva končí obrázkem, jak dva holomei
lopatami vybírají ostatky z dvoukolového vozíku
»aby«, jak končí Palacký »po nebožtíku nic
nezůštalo, co by přátelé schovali, do Čech od-
nesli a tam jako svaté mučedníkovy ostatky ve
cti mítí mohli.e
kennov ác
bůh
Ulrich
Hus
Ludvík
Palacká
Petro
Pangracius
Rýn
Čechy
Jes Krist
17
article
České spisy-
* Spisy Husovy. Loni na tomto místě vyzý-
vali jsme ke sbírkám na vydání českých spisů Hu
sových i českého překladu spisů latinských. Rozvi
nuli jsme myšlenku šíře, ukázali potřebu a nutnos
takových vydání a textů.
Jak se zá lénto rok tato výzva naplnila?
Sebralo se vskutku něco — »Samostatnosťe sama
500 zl.— k účelu jmenovanému. Ale výtěžek ten
— a jeho výsledky —. V mohl býti mnohem větší.
kdybybyl kazdý řečník svých slov užil k témuž
účelu; kdyby bylměl na paměti, že jeho slova brzu
zaniknou, ale kniha výdana že nezánikne nikdy.
Vydánobylo také tolik, jako nikdy před tím.
Nakladatelství Vilímkovo vydalo ve skvostné úpravě
Husovu Postillu: po třiatřiceti letech první český spík
Husův, jenž opět vyšel pro širší obecenstvo na zá
kladě srovnání s rukopisným materiálem. Slovesní
úprava i textově illustráce vhodně vyhovüjí požadav
kům šírokých vrstev XX. věku — tak, jak si tobo
Hus sám přál — a půčet odběratelův ukazuje, že
tato díla nalezají v lidu obliny. Knihkupectví. Neu
bertovo vydalo znovu z Erbená otisk drobných spist
Husových — i tento podnik, trochu předražený, vy.
konává svou povinnost.
Nového minulý rok přinésl dosti málo v čer
venci přinesl vydání nově objeveného latinskéh
spisku Husova so pravém štěstí« v programu žen-
ského gymnasia »Minervy«; v červnu nyní přinášíu
firmy Vilímkovy překlad Husovy obrany dekrelu
kutnohorského. Obě díla šíří poznání spisovatelské
činnosti Husovy směrem dotud buď vůbec anebo té-
měř neznámým.
Husův
Hu
Vilímkův
Hus
Minerva
18
article
Když připočteme konečně několik l informačních
článkův »Osvěty«, »Národních Listů«, »Věstníku České
Akademie« — jsme s výčtema příspěvků k literárnímu
studiu Husa téměř hotovi.
o Je toho tedy trochu(málo, ale přece již od le
nejvíce, co se v naší věcí stalo. Ještě před jedenácli
lety mohl reformový časopis nepokárán a nevyvrácen
pustiti do světa provolání, v němž neznal Erbenov
vydání trojdílného spisů českých, v němž mátlsi
necelé a censurou pokažené vydání Výboru z r. 1855
s velikým, úplným vydáním trojdílným. Ještě pře
třemi léty nevéděl týž časopis nico lepšího, než
otisknouti z literární příručnice — které jindy ne-
trefil na jmeno — jeden praznámý list Husův. Dnes
by takové ignorance již nebyly možné.
Ale proto přece je potřebí pracovati dále. Dne 19
března t. r. měla král. česká společnost nauk schůzi.
v níž byl přednesen podrobný program celé práce.
byly předloženy opisy nejdůležitějších textů dosud
neznámých. Byl předložen opis velikého výkladu
latinského na Petra Lombarda, srovnaný dle osmi
rukopisů známých; byl předložen n opis kázání če-
ských svátečních, srovnaný se dvěma rukopisy a
dvěma tisky dosavadními. Debaty účastnili se vládní
rada ryt. prof. W. W. Tomek, prof. dr. J. Kalousek,
prof. A. Truhlář, dr. J. V. Prášek, bibliothekář Is.
Zahradník a j. a j. a bylo usneseno postupně toto
vydání uspořádati. Povolané kruhy vědecké tedy
otázku pečlivě sledují.
Náleželo by slavnostním řečníkům, aby pro
tento podnik budili podporu a interes vrstev nej-
širšich; prácesama je nákladná, ale pomocí lidu
českého mohlo by se zdařiti, aby půltisíciletí hrdin-
ské smrti Husovy bylo uctěno souborným vydáním
Dixi.
veškeré jeho práce myšlénkové.
Husův
Petro Lombardo
profesor
W W Tomek
doktor
J Kalousek
A Truhlář
J V Prášek
Zahradník
Dix
Český akademie
bibliothekář Isa
19
article
Jaroslav Vlček, Dějiny české litera-
tury. Dílu drubého část první (celého díla sešil
sedmý a osmý). V Praze 1898. Nákladem jednoty
českých filologů.
Protinožným spisem: Flajšhansovu Písemnictvu
jsou literární dějiny Vlčkovy, skromněc na veřejnost
vystupující a tudíž nehrubě dosud povšimnuté, jak-
koli formou i obsahem zasluhují pozornosti nejbedli-
vější a sice právě v části, jíž věnována jest zpráva
tato. Védecký směr Vlčkův jest naprosto samostatný
a jakkoli snad v jednotlivostech oprávněny jsou ná-
mitky — nejnověji pronesené i drem. Vondrákem
v Jagičovu Arhivu — přece v celku a v soustavě své
razí dráhu novým názorům a odstraduje starší spíše
z citových úvah vzešlé. A tu zvláště budiž vytčeno,
že jest Vlček z těch badatelů, kleří prokazují konti-
nuitu národního života českého z doby tak zvaného
vzkřísení s dobou předbělohorskou. A Rezek zjistil.
že zbytkové českých evangelíků, které nivellisující
státnický směr Josefa II. přičítal se jmenem » Hlusitů-
vyznání augšpurskému, byli přímými dědici, ide
bratrských, byť i dlouhým útlakem vybledlých, Vlček
pak dokládá způsobem přesvědčujícím, že ani lite
ratura česká nezanikla, nýbrž že hyla pěstována ne
přetržitě i v XVIII, stoleli, ovšem výbradně témě
v oboru lheologické polemiky.
Vlček
Vlčkův
Vondrák
Jagičův
Rezek
Josef II
Praha
Hlusit
Flajšhansův Písemnictvo
20
article
Vyzbrojen jsa znalostí vzácnou českých tisků
jichž některých na Slovensku vydaných pracně jes
v uherských knihovnách shledávati a proto nevýsky
tují se ani u Jungmanna, a přehlížeje zplna i sou
časnou vědeckou produkci maďarskou, pokud věno
vána jest krutému náboženskému zápasu na Slo
vensku, bez uslání vedenému od dob bojovného pri
mata Pazmáně až po vydání uherského patentu to
lerančního, ukazuje Vlček, že v Čechách sice zanik
účinkem dekretů erdinanda Ilo píšemnický ruch
o názory reformační se opfrající, že však neucho-
vával se jen v cizině zásluhou exulantů, jakož dolu
bylo hlásáno, nýbrž že česko-evangelické písemnictv
uherských Slováků úzce souviselo s ideami české
balbun
Jungmann
Slovák
Slovensko
Čechy
21
article
lokov
oža
reformace, zvláště s ideami bratrskými. Písemniclv
toto bylo pěstováno až do dob Josefinských,, kdež
s ním splynul nový směr písemnický v Čechách
osvícenským proudem vzbuzený. Než ani zde neza
nikla zplna snaha spisovatelská, jakkoli plody její
hlavně od Jesuitů a jiných mnichů pocházejíce, bylv
chatrny i nechutnou potemikou proti vyznáním
evangelickým a slavným vzpomínkám husitským
i stránkou jazykovou. Vdčěno jest následovati Vlčka
na pouti jeho touto vypráhlou pouští náboženské ne-
snášelivosti a pohroužeti se s ním do mělčin teh-
dejších názorů, jež on na základě rozsáhlé vlastní
četby podrobně rozebírá. Pro tuto dobu a její po-
vahu jsou literární dějiny Vlčkovy u nás zjevem
novým, všestranně překvápujícím, a proto zaslubujo
bedlivé pozornosti, jíž nesmí oslabovati smén
v prvých částech zaujatý. Dalším pokračováním za-
vděčí se spisovatel každému, kdež hledá zevrubněho
poučení o nejsmutnější periodě našich národních
Vlčkův
Čechy
22
article
* Dr. Lad. Haškovce O příčinách choro
nervových a duševních a kterak jim předchá
zetí. Lidové rozpravy lékařské čís. 8—9. Nakladate
J. Otto. Autor pojednává způsobem jasným a vše
obecně srozumitelným o stavbě a výkonnosti ústroj
nervového a podmínkách jeho zachovalosti a zdraví
poukazuje na hlavní příčiny jeho churavosti a ply
noucí z nich hlavní choroby nervstva, podává cenn
rady ve příčině hygieny a způsobu života, zejmen
též výchovy dětí, jež má zabrániti již z předu ná
chylnosti k nervovým chorobám a pojistiti dítěti pre
budoucí životní zápasy tělesné a duševní zdraví. e
* Gulyde Maupassant, Dědiotví. Pře
ložil Pavel Projsa. Světová knihovna č. 162—163
red. Jar. Kvapih. Nakl. J. Otto. Historie z pra
všedního živola, salyra malicherně zištného egoismu
sprosté bezcharakterní hrabivosti, virtuosné vypraco
vaná. Je to týž všestranný pozorovatel a bystrý
břitký charakteristik, jakým se jevil ve svých vel
kých románech, sloh jeho vyznačuje se touž prů-
zračnou jasností, forma jeho je stejné prostá a povná.
doktor
Lada
Haškovec
Otta
Pavel Projsa
Dědiotví
Gulyde Maupassant
23
article
S mrávním opovržením líčí tu sprostou hamižnost
nízkých duší, pachtících se po mamonu, jemuž obě
tují všechno, i čest, a v rozuziení konfliktu spočív
cos démonicky jizlivého. A kterak na konec pove
dený ten párek těší se klidnému štěstí z dědictví
získaného za cenu tolikerých podlostí, toť věru kab
netní kousek satyrického líčení.
vnb
* (Anglická píseň o sv. Václav u.
V Časopise Musea král. českého referuje J. Kalousel
o zajímavé drobnosti z literatury anglické — a c
zajímavějšího: z podání literárního. Slyšel u hr.
Lützowa anglickou píseň o dobrých skutcích sv.
Václava, jež se u Angličanů zpívá mezí vánočními
koledami, prostým, téměř jednotvárným nápěvem.
Píseň vypravuje o králi Václavovi, jak na den sv.
Štěpána nese chudasovi a panošem dříví, maso
víno. Panoš ve sněhu a vichru umdlévá, je mu zima.
sv. Václav však radí mu, aby kráčel v jeho šlépějích.
A vskutku šlépěje Václavovi panoše zahřívají. J. Ka-
lousek domnívá se, že píseň ta je velmi stará, po
něvadž od doby protestantismu v Anglil nebylo pří-
hodné chvíle, aby tam vnikla píseň o cízím světci.
Václav u
J Kalousel
svatý . Václav
Angličan
Václav
svatý . Štěpán
Ka
24
article
Zdá se mu, že píseň ta složením sahá do sklonku
XIV. věku, kdy královnou Annou navázány, živě
styky mezi Čechami a Anglil. Karel, olec Annin.
horlivě se staral o uctívání sv. Václava, napsal la-
linskou legendu o něm, jíž osoby jemu blízké, prolo-
notář biskup Jan ze Středy a kronikář Pulkava vě-
nevali péči. Tu domnívá se autor, že Anna vzala
sebou do Anglie také legendun o předním patronu
země české, kterou její otec napsal. Autor rozbírá
pak obsah básně a končí, že píseň anglická vznikla
z legendy Karlovy nejspíše již koncem XIM. stol. Ne-
hledě k těmto zajímavým datům, bylo by dobře,
ohlédnouti se v anglické literatuře po nějakém pra-
menu knižném a hledali, dal-li by se v liscích sle-
dovati její vývoj zpět. Je-li v Anglli tak rozšířena.
jak autor vypravuje na počátku svého článku, pak
není pochyby, že moderní její verše mají nějaký pod-
klad knižný a ten by mohl pak osvětliti poněkua
temný její původ
V serii svých článků, jež uveřejňuje v ' »Osvětě
pod titulem »Čechoslované a civilisaces zařadil H
Jireček nejnověji »české předměty v poesii jino-
jazyčné«. Počiná známými »Čechami u moře« v Sha-
kespearově povídce zimního večera, cituje vliv po
vídky o Přemyslovi v španělském dramatě »El rey
Bamba«, jež napsal Lope de Vega, vyčítá české látky
v pracích Herdera, Muslla, Brentana, Grillparzer
atd., sleduje postavy Husa a Žižky v různých, lile
rárních produktech poesie německé atd. Bylo by za
jímavo podrobněji sledovati osudy látek z české mi
nulosti i literatury v cizíně a shledati též pohnutky
jež jednotlivé autory vedly k jich poetickému zpra
Anna
Karel
Annin
svatý . Václav
Jan
Pulkava
H Jireček
Přemysl
Vega
Herder
Musll
Brentan
Grillparzer
Čechy
Anglie
Sh
Lop
Karlov
Čechoslovan
El reum Bamba
25
article
»Věstník slovanských starožitností« dokonči
právě čtvrtým svazkem svůj druhý ročník, věnovaný
soustavné kritice a informacím spísů, týkajících se
věcí slovanských, ať po anthropologické, elhnogra
fické, archaeologické nebo kulturní stränce. Je potě
šitelno, že list lento, jímž litérární styky pracovníků
na poli slovanských dějin a slovanské kulfuryse
utužují, prospívá tak, že příštím rokem má vychá-
zeti s obšírnějším programem a ve větších roz
Čtenát.
27
article
Z českých listů.
29
article
měrech.
mě Ze slovanských listů. o ge
* Supraslský klášter v grodenské guber
nii slavil významné jubileum svého 400letého trvání
Vdějinách slovanské osvěty znám jest svojí bohalot
a starou knihovnou, v níž nalezá se též proslulý
»Supraslský rukopis«, obsahující výtah prvopočáte
ního letopisu ruského a důležitý i ze své jazykov
stránky. Ve slovanském jazykozpytu připomíná se ne-
ústále. Klášter založen byl pravoslavným knížetem
Alexandrem Chodkevičem, ale za dob unie stals
hradbou katolictví, třeba že dlouho se vzpíral tomuto
processu. Teprve roku 1807 vrátil se do lůna prvotn
církve
ěsj e
Chodkevič
Supraslský klášter
30
article
* Jubileum krakovské university mělo
několik zajímavých dozvuků a momentů. Polské listy
s povděkem kritisují příznivé hlasy všech jinoslovan
ských časopisů, na prvém místě však výslovně uváděj
sympatické pozdravy ruské. Professor moskevské uni
versity pan Brand, známý nadšený slavofil ze slav
ností Palackého, zaslal procítěné verše polské, Ulumo
čící myšlenku Vzájemné shody slovánské a ušlechtiléh
závodění na poli vědecké práce. Sympatický projen
učinily »Ierepóyprckia BoNocru« knížete Uchtom-
ského a »Cutrz« generála Komarova. Oba listy s dů-
rázem poukážaly k období z dějin university, kdy
tato silně sympatisovala s hnutím husitským, jáakož
isk úpadku jejímu z dob správy jesuitské. Za to ne-
mile dotkly se Poláků úvahy »Honaro Bpestenn
a »MotgoBckx Bkronocref«, akcenlujících přítom-
nost na slavnostech různých o banderií krákusů« (po-
vstalců) a »sibiřanů«, trpících »pro vlast«, kteří ve
skulečnostivšak poznali prý Sibiř následkem i různých
věcí, majících málo společného s vlastí. Na pozdravý
české kladou polské listy zvláštní váhu, neboť staly
se v době, kdy polský klub odklonil se od české ob
strukce v levo. To jest prý důkazem, že sblížen
dvou bratrských národů příliš hlubok
zapustílo kořeny, než aby je mohily
zvrátitichvilkové proudy jednotlivých
politických stram (»Kraje.)
v Slavjanin
Brand
Palacký
Ierepóyprckia BoNocr
Uchtom
Komarov
Polák
Honaro Bpestenn
Sibiř
MotgoBckx Bkronocref
31
article
Z cizich spisd.
32
article
* Dopis z Paříže. Od té doby, co »Comédie
frangaise« po požáru své budovy se přestěhevala d
Oděonu, má stále menší návštěvu. Odéon pak na-
opak, od té doby, do se přesídlil do divadla Gym-
nase na velikých boulevardech, těší se návštěvě obe
censtva, na jaké na levém břehu nebyl zvyklý. Zd
se, že tu rozhoduje též pohodlnost a zvyk obecen-
stva, jež ostalo věrno tradici obou břehů. Socie
těři Comédie jsou nespokojeni a aby povznesli svě
příjmy, zamýšlejí dávati veliká klassícká matiněes
Trocadéru jednou týdně. Tento podnik, jak doufáme.
potká se s úspěchem.
Mezi tím pokračují rýchle práce ve zříceninách
staré budovy Théatre frangais. Již nyní je víděti
nové části divadla, jež bude restaurováno úplně do
konce srpna neho počátkem září.
Repertoire Comédie byl obohacen hrou pana de
Curela »Les Fossiles«. Znáte autora. Jeho zname-
nitá hra »La nouvelle idole«, sehraná s velikým
úspěchem na divadle Antoinově, vynikající hloubkou
sujetu i skvělostí stylu, učinilo z něho hlavu nové
školy divadla ideového. Curel má sice různé vady
v působivosti dramatické těch her, ale je v nich
mnoho vzletu a ducha. V tom ohledu má mezi mo-
derními hutory dramatickými jediného soupeře, pan
Brieuxa.
Pan de Curel, jenž pochází ze starého rodu
šfechtického, traktiruje své sujety s vysoka, bez sta-
rosti o scénické finessy, pan Brieux je bystrý
realistický pozorovatel. Jeden je vzletný visionář,
druhý je psycholog, uměle
Čurelovo drama »Les Fossiles« vyvolalo mnoh
námitky. Není to nový kus. Býl poprvé hrán v listo-
padu r. 1892 na »Volném jevišti«. Nyní autor od-
stranil některé stény, jež by byly nemožnév
Comédi.
Zdeněk
Curel
Antoinův
Brieuxa
Brieux
Paříž
Odéon
Gy
Les Fossile
Les Fossile
33
article
Ostatně takový je krátce obsah: Vévodade
Chantemelle žije na svých statcích se svou ženoua
dvěma dětmi; je náruživým lovcem kanců a velkým
záletníkem, celá jeho morálka omezuje se na jedinou
myšlenku: úctu k jeho rodu.
Tuto myšlénku hluboce s ním sdílejí obě jeho
děti. U Clairy, asi 25leté, mísí se do tohoto pocitu
jakási hořkost, že nebyla milována, u Roberta se
mění pocit ten v něžnost a vášeň. »U dcery«, praví
kritik August Filon, »je to kůlt minulosti, u syna
pak touha po budoucnosti, u otce zatvrzelá a neroz-
umná pýcha.« Robert je zachvácen nezhojitelnou
chorobou plícní. Miluje vášnivě přítelkyni své sestry,
Helenu, která byla její vychovatelkou a stala se jeho
milenkou.
Milostný poměr neostal bez následků. Matka
Robertova dozví se toto tajemství. Není tím zarmou-
cena, naopak je šťastná. Myslila dříve, že její muž
svedl Helenu. Nešťastná žena nemýlila se. Starý vé-
voda skutečně první milova! Helenu, tak že dítě .
nu můj bože, ditě patří rodu Chautenellů a jediný
prostředek, aby se rod udržel před vyhynutím je že-
nilba Robertova s Helenou.
Starý vévoda ukrývá hrozně tajemství ve své
mysli a svoluje k sňatku. Ale Claire svým ženským
pudem vvšechno pochopila. Proto se jí zdá tento
sňatek odporným, ale neodváží se jednati proti vůli
otcově. Jak rozluští se hrozná situace? Robert ná-
hodou se dověděl pravdu. To jej rázem zabilo. Před
touto smrtí vévodkyně odpustila vévodovi. Pan de
Curel podrobil své drama některým změnám. Helena
cítící se opuštěnou ve vévodské rodině, žádá Ro-
berta, jejž vidí stále chřadnouti, aby napsal testa-
ment, jimž by se stala volnou a mohla odvésti své
dítě. Robert to slibuje. Claire opět odhalí tyto zá-
měry a rozezlena staví se proti nim: dítě palří ro-
dině. Nastane prudká hádka. Vévoda zakročí a ná-
sleduje velmi drsná scéna.
Robert
Filon
Helena
Robertův
Clair
Robert ný
Curel
Clair
Vévodade Chantemelle
34
article
Jak se mohl Robert opovážit, chtíti unésti svého
syna? Nemá práva, dítě patří celé rodině a nahle
starý vévoda v návalu vzteku prozradí tajemství.
Robert se dusí v náhlém chriení krve a zdreený.
zničený odplíží se, aby v úkrytu a samotě zesnul.
Ve čtvrtém jednání vidíme katafalk ve velkém smuteč-
ním sále, květiny a věnce pokrývají rakev, vesničané
v dlouhé řadě procházejí smutečním sálem. V prvním
znění hry, jak se dávala na »Volném jevišti« bylo
dokonce vidět na scéně i mrtvolu. Když rodina je
o samotě, předčítá Claire testament zesnulého. Obsa-
huje velmi šlechetné věty o budoucnosti lidstva a
vyznívá v myšlence soucitu a odpuštění. Claire chce
se věnovati provádění myšlenek obsažených v závěti.
Připojí se k životu Heleninu a jejího dítěte, ne-
opouští je více. Vévodkyně zalévá slzami své lrpké
myšlenky. Vévoda pak přiblíží se k té Heleně, kterou
příliš miloval, a praví: »S bohem, mě dítč«. A zmizí.
Cítíte, že na vždy.
sozTakový je v podstatě obsah hry Curelovy. Je
velmi směle napsána. Má též velmi poetické lyrické
místo ve třetím jednání na břehu moře v Nizze.
Dílo Curelovo je velké nepopíratelné ceny a jeho lite-
rární přednosti smiřují ty, kteří jsou popuzení někte-
rými příliš příkrými scénami naturalistickými. Pro-
vedení bylo znamenité. Pan Lebargy byl výtečným
jako Robert. V jeho hře je více umění a finessy
nežli citu. Paul Mannet dával vévodu starého s příliš
majestátní brutálností. Znamenitá byla paní Bartetová
jako Claire a paní Tiersonová jako vévodkyně.
Albert Emil Šorel.
Robert
Clair
Helenin
Helena
Curelův
Lebargy
Mannet
Bartetová
Tiersonová
Albert
Emil
Šorel
Nizza
Clair
35
article
Z clzích revul.
* Důkladnosť německých vůdců hledá systemy
filosofické všude i tam, kde jich není a nebylo. Kde
jich není, tam se sestrojí. Nejnovější je filosofie —
bicyklu. Sestavil ji a do tlusté knihy upravil učene
E. Bertz. O knize této »Philosophie des Fahrrads«
(Leipzig 1900) čteme v »Das litteraris che
Echo« úvahu W. Bölsche: »Hlavní věcí je,« praví
kritík, »že se dá o tom něco říci; a to se dá, nebot
svět a studentská řeč u piva jsou příbuzny vt
věci, že v obou všechno spolu souvisí. Mohl-li
Hombold z hrozinkového puddingu přejíti k Chimbo-
rassu a výkladu o vulkanismu, proč by moderní
myslitel nenašel v bicyklu základ určité filosofie
Vždyť má bícykl své pevné místo mezi pohyby lid-
ského těla. Lidskému tělu prvotní pohyb jest plo-
vání, pohyb rukou i nohou stejnoměrný. Kulturou
docílen vyšší stupeň pohybu: nohy jdou, ruce jsou
k chytání, držení, ku práci atd. A tuto jest místo
kola.« »Kolo znamená pro nás lidi, pracující mozkem,
odlehčení. Musímelli se učiti pohybu na kole jako
děti se učí pohybu po zemi, pak klesají aspoň do-
časně v našem myslícím apparátě ostatní obory
k určité samozřejmosti.« »Ballance nad dlážděním
zdá se nám býti větším a aktaálnějším problémem,
než je ballance sociální olázky.« »Kolo je mezi-
národním smiřovatelem. Před ním mizí nenávist
rac. Je nositelem kultury: v Japonsku jsou damské
kluby, černoši afričtí přijímají stará kola s vděčnosti.
s jakou dřív přijímali obnošeně cylindry.« »Kolo
odvyká pití lihovin a kouření, má tedy vysoký hy-
gienický a morální význam.« »Kolo působí smířlivě
Mezi carovým poselstvím míru a jeho příslušenstvím
k velké obci cyklistů a jest dojista určitá sou-
vislosť.« Atd. atd.
E Bertz
W Bölsch
Hombold
Chimbo
Philosophia desátník Fahrrad
Leipzig
36
article
*Poutavou úvahu o Kamerunu napsal do
»Globus II. Seidel. Je to místy zdařilá polemika
proti úřadní zprávě o Kamerunu za rok 1899.
v níž líčeno vše tak růžově, jako by to byl hotový
ráj a jako by loupeživé vpády negrů jednou pro
vždy už byly zamezeny. Autor ukazuje, že mnohdy
panuje pravý opak. Úřadní zpráva chlubí se, že
ochranný sbor rozšířen byl na 2 prapory po 250
mužích, rekrutovaných z domorodců. Jenom že, do-
dává autor, celá ta kamerunská armáda o 500 mu-
žích () musí hájiti území 500.000 km' veliké, tak
že na 1 muže připadá úloha obhájiti tisíc kilometrů
čtverečních!! Co se dá tímto způsobem poříditi, je
samozřejmo. Příšerný je obraz, jaký nám odhaluje
autor o hospodářství s koncessemi. Německá vláda
totíž zadá určilý pozemek na určitý počet let ně-
které akciově společnosti, která vyžene akcie do
závratné výše, sama tedy strží milliony, kdežto
státu odvádí směšně nízké nájemné. Zlořády, jaké
tu panují, jsou opravdu k neuvěřehí a přece musíme
věřiti, když se autor dokládá určitými daty. Co se
vlastního stavu Kamerunu tkne, vidí autor potěši-
telný přírostek bělochů, jichž 30, června 1899 bylo
425, roku 1898 pak pouze 324. Z lěch je 348 Němeů
z říše, 14 Švýcarů, 2 Rakušané, 36 Angličanů, 13
Američanů, 9 Švědů a 3 Vlaši. Angličané jsou tu
většinou kupci, Američané missionáři. Úřadníctvaje
tu 60členný personál. Úmrtnost obnáší 51/290—100%.
Seidel
Rakušan
Angličan
Američan
Kamerun
km ' veliký
Švýcar
Švěd
Vlach
37
article
Příčinou smrti bývá nezvyklé klima a pak — nepřá-
telství domoroded, jejichž obětmi bývají nejlepší
důstojníci. Proti domorodcům smírnou cestou vy-
stupuje basilejská protestantská missijní společnost,
jež má v Kameruně 9 hlavních a 130 pobočních
stanie se 135 školami. V celku působí 26 missionářů,
13 žen a 145 domorodých učitelů. Počet pokřtěných
obnáší 2000 a počet domorodých dětí, chodících do
školy, 3300. Vedle této společnosti působí však
americká i katolická společnost missionářská ne-
méně zdárně. Také vědecká činnost — zvláště se-
stavování mapy Kamerunu — prý utěšeně pokračuje.
Mr. Penn.
Kamerun
39
article
* Stará Praha, 100 akvarelů Václava Jansy.
Popisuje Jan Herain. Nakl. Bedřích Kočí. Sešit
12. Obsahuje věrně provedené reprodukce pohledů
»Kaple sv. Kříže v Poštovské ulici«, »Staroměsiské
náměstí«, »Týnská ulička« a »Švarcenberský palác«
Značný úspěch díla přiměl nakladatele vyzvati
umělce, aby namaloval 38 pohledů nových.
* Sborník moderních reprodukcí, Umě-
lecká příloha »Zlaté Prahy«. Nakt. J. O tto. Čís v.
až VII. Nová čísla pěkné sbírky prací českých
umělců z různých dob přinášejí reprodukce: chromo-
Jansa
Herain
Kříž
Praha
poštovský ulice
Staroměsiský náměstí
Uma