Periodikum ALTO Viewer

1

7. července 1900

2

Císlo 185.

3

NÁLODDNÍ LISTY

4

Strana3.

5 article

ruštinu, nejvíce ze všech se jim zavděčili. — V pon dělí 2. t. m. navštívili ruští studenti klub cyklistů »Čechie« na Král. Vinohradech, kde uvítáni byl předsedou klubu. Ruští hoslé, prohlédnuvše si míst nosti, přojeli se na kolech na klubové dráze. V upo mínku na návštěvu věnovali jim někteří členové sv klubově odznaky a klub dal všem po skupinové p dobizně členstva klubu. e Pro posluchače moravských před nášek pořádá třetí poučnou vycházku moravsko- slezská beseda dnes 7. července do Náprstkov musea a do universitní knihovny. Prohlídka prael našich matek může v národopisné otázce leccos ob jasniti a dáti popud k další práci na správné cestě. Výklad podá kustos musea pan Fr. Kotlner. Schůze členů a hostů přesně o 2. hod. odp. na Betlémském náměstí před museem. Vstup volný. — Král. česká společnost nauk. Ve třídní schůzi math.-přírodn. dne 6. července předložil a do »Věstníku« přijal třídní tajemník p. prof. dr. F. Vej dovský práce pp.: Karla Tocla »Flora severních Uher«; Viktora Jandy »Příspěvky ku poznání rodu Řeolsoma«; Jos. Hanuše »Stanovení vanillinu vedle piperonalu«; Fr. Rogela v Roztokách »O rozvoji ně- kterých funkcí v řady nekonečné« a prof. dra. Jan Palackého »O rozšíření mechů Pleurocarpních«.

Král Kotlner profesor doktor F Vej Tocl Janda Jos Hanuš Palacký Francie betlémský náměstí Uhry Roztoky Čechie Náprstkov muzeum Flor

6 article

— Arena na Smichově. Dnes o 7. hod. več. bude pořádáno smíchovským místním odborem dam Ústř. Matice školské představení nejmladšího výkvětu dám smíchovských v areně tamní, jehož čistý vý- těžek připadne prostřednictvím velečinného damského odboru na Smíchově Ústřední Matici školské. Režii má paní Kuklová Bezděkova. Hráti se bude »N Krkonošíche od Zd. Kuffera a dívčí hra od Herm. Pielbaurové »Pohádka o jaru«. — Neunavné naše dámy smíchovské a jejich nejmladší výkvět při představení ve prospěch fondu Duchácké, věno- vaném ošacení chudých dítek, docilily úspěchu ne- obyčejně čestného. Představení provázeno bylo častými projevy spokojenosti obecenstva a právě z středu divadelního publika smíchovského bylo vy- sloveno přání, aby představení podobné aspoň ještě jednou bylo uspořádáno. Není pochybnosti o tom, že jak pěkná souhra a pozoruhodně výkony i ladné zjevy účinkujících, tak i zvolené kusy dívadelní při- vábí nemenší počet umění milovného obecenstva jako představení předešlé, zvláště když čistý výtěžek připadne ústavu tak veledůležitému, jako jest Ústřední Matice školská. Ceny za vstu- penky nejsou zvýšeny, ač výslovně se dokládá, že dobročinnost obecenstva tímto nikterak není omezena.

Zdeněk Duchácká Smíchov Herm Kuklová Bezděkov

7 article

Kontrolu při pokladně vykonávati budou dámy smíchovského odboru matičního, jež také přijímati budou dobrovolné přeplatky. Pokladna se otevře o 6. hod. več. Přejeme představení snaživých dam smíchovských a damskému odboru matičnímu při lomto podniku úplného zdaru. —Předlažba ulic. Za příčinou předla žby bude ode dneška pro povozy užavřena ulice Sou- kenická na dol. Novém městě a z téže příčiny o pondělí uzavřena bude ulice Černá na hoř. Novém — Změny držebností. Majitel uzenářskéh rávodu pan Josef David koupil společně s manželkou zvou Marii od stavitele na Král. Vinohradech pana Josefa Sikyty, dům čís. 428—III. na Újezdě za 134.000 korun. Pan Karel Derbek koupil společně s manželkou svou Barborou od p. Jana Duška dům ž. 59 v Husově třídě v Žižkově za 48.000 korun.

Josef David Marie Král Josef Sikyt Derbek Barbora Dušek Husův předlažba ulice Újezd Žižkov

8 article

Soukromník pan Václav Hronek koupil stavební po- zemek č. parc. 29/6 v Jagellonské ulici v Žižkově z 5900 korun. Pan Josef a Marle Himmerovi koupili od paní Marie Olmerové dům č. 11 v Motole za 3600 korun, kdežto paní Olmerová převzala od nich domek č. 16 v Záběhlicích za 2200 korun. znid — Exekuční prodej domu. U okres, soudu na Smíchově konala se včera exekuční dražba domu . 157 v Košířích. Koupil jej pan Alois Stěpánek z Král. Vinohradů za 21.500 kor. Odhadní cena ob- nášela 26.587 korun. Vadium složili tři kupci. Převzetí košířské elektrické dráhy Správní rada elektrických podniků usnesla se dneš- ním dnem převziti předběžně provozování elektrické dráhy košířské na účet obecních podniků. Usnesení toto rada městská vzhledem k tomu, že ani smlouv o koupi dráhy dosud podepsána není, ve včerejší schůzi neschválila. — Záclony v plamenech. Slečna G. Kuli- chova, dcera soukromnice, bytem v prvém patře domu č. p. 186—I v Karlově ulici včera po 10. hod. dopolední upravovala si toaletu. Při tom počínala si s hořícím líhovým kahancem tak neopatrně, že' vzňaly se záclony v okně pokoje. Na pokřik přikvapili sou- sedé, kteří oheň záhy uhasilí. — Ohně na venkově. Minulou neděli vypukl obeň v domku čís. 19 v Mlíkojedech (okres kar- línský) a zničil střechu, jakož i letošní sklizeň sena. Pohořelý Václav Anderle utrpěl škodu 2000 K, jež hražena jest pojištěním. Při hašení působíli místní hasiči. — V týž den vyhořel na polích u Malešic (okres žižkovský) stoh slámy, čímž způsobena ma- jiteli, statkáři p. Prachařovi, škoda 480 K. K obni sjelo se sice několik hasičských sborů z okolních obcí, nemohly však přo nedostatek vody hasiti.

Hronek Josef Himmer Olmer Olmerová Stěpánek Král Anderle Žižkov Motol Záběhlice Smíchov Košíře Karlov ulice Mlíkojedy Malešice

9 article

— Blesk sjel do stodolyj Při bouři, která dne 3. t. m. zuřila, sjel blesk do stodoly statkáře pana Františka Bartáka v Kunicích, přerazil několik krovů, aniž by však zapálil, vyrazil opáčným smě- rem opět ven. Poroucháním střechy utrpěl rolník škody přes 100 K. — Oběť malé loterie. Před nedávnem byl v obecní pokladně v Nýrsku objeven schodek přes 700 zl. a jelikož zmíněnou pokladnu obstarával 52letý obecní tajemník Václav Hackel, padlo pode- zření ze zpronevěry na něho. Při zatýkání Hackel střelil se v sebevražedném úmyslu do pravého spánku. Projektil vyrazil mu pravé oko a vniknuv do nosní dutiny, uvázl v ní, tak že zoufalec, který dopraven byl do nemocnice,musil býti podroben těžké operaci. Tato se zdařila, avšak pacient při tom sešilel, nepochybně následkem nemírného požívání líhovin, jimž byl oddán. Byl pak dopraven do zdej- šího ústavu choromyslných a předevčírem jako vy déčený odevzdán krajskému soudu v Plzni, kterýž proti němu zavedl vyšetřování pro zločin zpronevě- ření. — Hackel, kterýž znám byl jako svědomitý úřadnik, hrál v poslední době náruživě v malé lo- žerii, avšak následkem nezdaru dal se do pití lihovin a nemoha se službou, ročních 500 zl. sebe s četnou rodinou uživiti, zpronevěřil peníze — Živelní pohromy. Z Hostinného s telegrafuje: Do Höstinného byly povolány 2 setniny vojska a jedna setnina zákopníků, aby pomohli upraviti cestu, vedoucí dolní částí údolí Rudolfova, jež v délce 5—6 kilom. průtržemi mračen byla zníčena. — Hošík krávou pokopán. Čtyřletý syne obchodníka Adoli Frischmann na Hradčanech byl včera odpoledne ve chlévě pokopán krávou a těžce zraněn. Hošík byl odvezen do dětské nemocnice.

Blesk Barták Hackel Adoli Frischmann Kunice Nýrsko Plzeň Hradčany údolí Rudolfov

10 article

— Náhlé úmrtí. Ve svém bytě v domě č. p 1192—II. včera náhle zemřela 31letá vdova Marie Zimová, Mrtvola dopravena byla do pathologi- ckého ústavu, — Děvčátko přejoto tramwayí. Vzrušujíe výjev stal se včera po 10. hod. dopol. ve Všebrdově ulici na Žižkově. Dvouletá dceruška dělníka Libuše Bubeníkova z čís. 923 na Žižkově, která bez dohledu na ulíci pobíhala, byla vozem tramwaye povalena, přejeta a na pravé noze a pravé ruce těžce pora- něna. Kočí Jan Charvát zpozoroval neštěstí teprve tehdy, když vůz se otřásl, poněvadž kola narazi a na překážku a teprve potom zastavil. Poněvadžje v podezření, že svojí neopatrností vážné poranění ditka zavinil, bylo na něj podáno trestní oznámení. Obecensivo, které se nahodilo k tomuto výjevu, dalo nebohé děvčátko odnésti k městskému lékaři, který mu poranění obvázal a k dalšímu ošetřování do všeobecné nemocnice dopraviti dal. Matka nebohého dítka jest upoutána na lože a nemohla na dcerušku dohlédnouti a otec dlel kdesi na práci. Sebevražda abiturienta. Včera o 1/4 n 9. hodinu zastřelil se na záchodě jednoho zdejšího gymnasia 19letý abiturient, když mu oznámeno, že byl při maturitní zkoušce repro bován. — Nálezy a ztráty. Dne 3. t. m. ztratil chudý dělník Jan Holubovský z Vokovic čís. 49 cestou z Vokovic ku státní zastavárně v Půjčovní ulici tři zá- stavní lístky. Na jeden jsou zastaveny stříbrné ho- dinky a na druhé dva části oděvu.“ Poctivý nalezce žádá se za laskavé navrácení pod adresou J. Holu- bovský ve Vokovicích. — Ze Somil. (Uetění památky mistr Jana Husa.) Semily se spojenou obcí Pod- něstě.

Zimová Bubeníkův Charvát Jan Holubovský J Hol Hus Všebrdov ulice Žižkov Libuš Vokovice Semily

11 article

moklicemi vzdaly dne 5. t. m. večer důstojný hol našemu národnímu mučenníku. Dlouhý průvod s lam- piony a pochodněmi ubíral se městem s hudbou v čele k místu, určenému pro Husův pomník, slav- nostně vyzdobenému prapory slovanskými i husit- skými, uprostřed pak transparentem obrazu Věne Černého »Hus na hranici«. Tam po proslovu zapěny za záře bengálských ohňůrai létání raket vlasteneck a husitské písně, načež lid v klidu se rozešel. Po okolních kopcích dlouho ještě plápolaly ohně. Do- jemná tato slavnost je rázným protestem proti kle rikalismu, jehož neblahé simě zde zasil a pěstuje známý protihusitský bojovník P. Filler a zároven důkazem, že náš lid podkrkonošský probudilejší jest, postihnuv nástrahy klerikální. — Z Rychnova. (Koncert.) Pan prof. Josef Sallač pořádá 8. t. m. o 8. hodině večerní ve dvoraně Národního domu koncert ve prospěch chudých studujících gymnasia rychnovského za spolu- účinkování paní M. Flanderkové, choti advokála starosty damského pěveckého odboru Občanské be- sedy, virtuosa a skladatele na kontrabas pana Vojty Kuchynky z Prahy. — Útulek u sv. Kříže Většího podníklv sobotu dne 30, června zdařilý polodenní výlet na »Závisť«. Záslüha o výlet chudých dělí, jimž zřídka kdy popřáno jest za bránu vyjiti, náléží obětavé pane hospodářské dozorkyni a paroplavební společnosti pražské, jakož i známým příznivcům mládeže pp.

Husův P Filler profesor Sallač M Flanderka Vojta Kuchynka Rychnov Praha národní dom Věne Černý

12 article

Jeřábkovi. Distlovi, Chmelovi, Dloubému, Holanovi. Pospíšilovi. Veřtalovi a pí. Francové. — Příjem Ústřední Matice školské dne 4. čerýence t. r. Pp. stodující učitelského konviktu v Praze 40 K., Damský odbor Ú. M. Š. v Chrudimi 920 K, F. Pokorný ve Vepřku 13 K 96žh. J. Talman v Trautenfelsu sbírku při odjezdu p. Popra 12 K. dr. K. Vraný v Praze 10 K. (čl. přísp. 1900). Obe Rochov 6 K 60 h, Obecní úřad v Kozlově . 2 K. Obec Velká Skalice 2 K, Váelav Novotný v Újezdě Podh. 3 K, Ph. dr. Jos. Hanuš přičiněním kroušku vděčných posluchačů III. a) Českoslovanské obchodní akademie v Praze 200 K, Páni hosté v Černém pivo- vaře 20 K, Občanská záložna v Rožnově 100K »Podřipan« v Roudníci 40 K. Odbor Ú. M. Š. v Li- tovli 72 K 66 h, Odbor Ú. M. Š. ve Vel. Opatovi cích 36 K 20 h, Odbor Ú. M. Š. v Soběslavi 45 k 50 h, Obec Ovčáry 2 K. Obeč Oujezdec 2 K, Oubor Ú. M. Š. v Břeelavě 193 K 59 h. J. K. Srossli v Břesku 4 K 14 h, K. Beck, hostinský v Štěpánově 15 K 10 (z pokl. č. 246) Vojtěch Scheinost zvýšeny příspěvek za používání matiční značky za, měsíce duben, květen, červen 1900 600 K, miuž. i damský odbor Ú. M. Š. v Libni ze slavnosti matiční 2000 k. z pokl. čís. 136 v Praze na Peršlýně 100 K: ce- kem přijato 4410 K 85h. Navštěvovatelům světové výstavy v Paříži. K pohodlí našich čtenářů zřídili jsmep čas výstavy drobný prodej »Národních Listů« v ná- sledujících kioscích: kiosque č. 296 Boulevard Pois- sonniére, kiosque č. 46 Boulevard Monimartre, kiosque č. 22 Boulevard des Ilaliens, kiosque č. 25 Boulevar des Italiens a kiosque č. 41 Boulevard Montmartre Mimo tyto kiosky prodává se náš list těž u firmy S. Grégr a spol., 3 rue d'Haulévíllé (Boulevard Pols sonničre). »Šípy« v těchže kioscích.

Jeřábek Distl Chmel Dloubý Holan Pospíšil Franc Ú M Š F Pokorná J Talman doktor Kozlův Novotná Jos Hanuš M Š Srossnout K Beck Vojtěch Scheinost S Grégr Šíp Praha Chrudim Vepřek Trautenfels Praha 10 K Velká Skalica Újezd Rožnov Vela Soběslav Břeelava Štěpánov Libeň Paříž Montmartre Ob Rochov obecní úřad obchodní akademie obec Ovčáry 2 K Oujezdec 2 K Oubor Ú Břesko d ' Haulévíll

13 article

iC— Změna bydliště. Pan Bedřich Fuchs. zástupce bankovního domu sTheodor Kantor a spiol. ve Vídni a berjínské banky v Berlíně, přesídlil s z Havlfékova nám. č. 1 do Palackého ulice čís. 11 v Praze II. — Svátojanské proudy: Cestu ze Štěchovie krásným, vysokým ostinným jehličnatým lešem k sv.Janu v proudech dala pražská paroplavební společnosť společně s Klubem českých turistů nyní značným nákladem upraviti, rozšířili a místy i zá- bradlím opatřiti. Třéba jest jen, aby také štěcho- víckál obec zpříjemnila pobyt v tomto přírodě tal bohatě nadaném městyse. Správa paroplavby v Praze. Palackého nábřeží objedná dle přání obědy a lodi do proudů a p. Pro příští dny připravuje se velký výlet zvláštním parníkem oe Z literatury,

Fuchs Palacký Vídeň Berlín Palacký ulice Praha

14 article

8. července 1415. io ov 2—. Co rok v tuto dobu vyhledávám ve knihovně klementinské silný, neveliký papírový kodex, obsahujíeí kroniku kostnického sněmu, německy psanbu Ulriehem z Richentbalu a illu- strovanou hojnými barevnými obrázky. “ Hanslik vypravuje o tomto klementínském rukopiseg že jej přepsal kostnieký občán Gebhard Dacher roku 1464 z originálu, chovaného v Kostnici. Není to snad touha po tom, připomenouti si podrobněji poslední zápas Husův osideje, pro které umřeli:i k tomu snadnější přečíst siv po- drobnější zprávu Petra z Mladenovic, neb sou- stavné, vřelým soucitem dýšíci vypsání Pala- ckého, jest to ta bezprostřednosti názoru, která vane z těch chatrných papírových listů, pestři- cích se ohnivými barvamí šatů, typickými hla- vami mužů a žen, podrobnými detailý kresby, která mocně působí na cit i obraznost.« Pro Ulricha z Richenthalu, očitého svědka, byl celý ten hrozný akt, odbývající se rychle tam venku za branou v dopoledním slunci na malém pro- stranství v tisicihlavém davu, jeni episodouv tom několikaletém nádherném divadle, jež skytal občanům kostnickým koncil, neměl nijakého zvláštního zájmu na osobě mučeného mistra a proto tak hrozně jímá ten vleklý kronikářský jeho ton, jimž popisuje smrt Husovu bez sou- citu, jen jako zvědavý divák, je to pro něho jen intermezzo, pro které koncil nepřerušil an své zasedání, netuše, že v tom okamžiku ne jedná se o těch několik formalit a usnesení. kterými se zabývá, nýbrž o veliký boj dvou duševních světů, o zápas ideí, jimž ani klatby ani plameny nemohou uskoditi

Hanslik Dacher Husův Pala Ulrich Mladenovice

15 article

Naleznete asi v těchto dnech hojnost studi výkladů i přednášek o životě i učení Husov v našieh časopisech, zde však, v malém literár- ním sloupci, neodvažuji se k podobným výkla dům. Přečtěťe si též vypsání Petrovo u Pala- ckého, v němž vylíčeno hrdinné chování Husovo před smrtí. Kladu sem pro srovnání velný pře- klad z faksimile Richenthalova kodexu oněch několika sloupců o smrti Janově, k nimž autor připojil obrázky, na nichž Hus zobrazen pro- střední, ne silné postavy, milé, vyholené tváře, jak kráčí mezi městskými holomky, a po druhé v hranici, po pas sahající, zahalen ohnivými jazyky plamene. Odráží se v tomto ličení celý ten lhostejný, tupě zvědavý, bezmyšlenkovitý zájem současných širokých vrstev cizích na smrti muže, umírajícího pro myšlenky, jimž ne rozuměli. Ludvík odevzdal Husa konšelům kostni- ckým, aby jej upálili: Fojt nařidil městským holomkům a katovi, aby jej vyvedli spálit, aby mu však nevzali ani nesvlékli nie z jeho oděvu, pás, šat, měšec, nůž, peníze, spodky ani střevice, a tak se i stalo. Měl dva dobré černé kabáty na sobě z dobrého sukna, pas málo vykládaný, dva nožíky v jedné pochvěa kožený měšec, v němž asi něco bylo. Na hlavě měl bílou infuli, na které byli dva čerti vymalo- váni a mezi nimi napšáno heresiareha Vedli jej Kostničtí s víc jak tisíci ozbro jenci, knížata i páni rovněž ve zbrojí, a vedl jej dva sluhové vévody Ludvika, jeden z pravé, s v Hlban aq ivoo o druhý z levé strany. A nebyl svázán, nebsl těsně u něho, A zavolali mne Ulricha k němu. Před ním i za ním šli městští holomci a vedl jej geltingskou (?) branou ven . . . A bylo ozbrojenců víc jak tři tisíce mimo neozbrojen a ženy. Na mostě bylo nutno zdržovati lid. aby po hloučcích přecházel, neb byla obava že most praskne . .

Petrův Husův kodex Hus Ludvík Palo Janov

16 article

Při vyvádění modlil se jen (Jlatinsky) »Jesu Kriste, synu Boha živého, smiluj se nade mnou« . . . A když spatřil podpalné dříví a slámu tu padl třikráte na kolena a pravil silným hlasem (latinsky): »Jesu Kriste, synu boha živého, jenžs trpěl pro nás, smiluj se nade mnou.« Pak ptali se ho, chce-li se zpovídat,tu pravil: »Rád, jen že zde jest příliš těsno« .. Tu utvořen byl široký kruh. I ptal jsem s ho, chce-li se zpovídati; byl tam kněz, slul pan Ulrich Schorand . . . povolal jsem tohc pana Ulricha, přišel k němu a pravil mu »Milý pane a mistře, chcete-li zříci se nevěry a kacířství, pro něž trpěti musíte, chci rác vaši zpověď slyšeti; nechcete-li však to učiniti víte sám dobře, že v duchovním právu stojí, že nemá se kaciři v nijaké božské věci přislu hovati.« Tu pravil Hus: »Není třeba, nejsem hříšník smrtelný.« Na to chtěl počít kázati německy, tomu nechtěl vévoda Ludvík a kázal jej spáliti. Tu vzal jej kat a přivázal jej v oděvů se vším na kolmé prkno, podstavit mu stoličku pod nohy obložil jej dřívím i slamou, vylil na to trochu smoly a zapálil to. Tu velice křičel (»žalmy zpívaje a k nebi hledě« cituje Palacký dle Petra) a brzy byl spálen. A když již byl spálen infule, zůstala ještě v ohni celá, tu rozmáčk ji kat a shořela též. a v A povstal ten nejhorší zápach, jaký jen možno čichati; neb kardinál Pangracius mě soumara, jenž zdechl stářím a byl tam dříve zahrabáně Horkem rozevřela se země, že zá pach unikal ven. Pak zavezli veškeren popel, co tam ležel do Rýna. Zpráva končí obrázkem, jak dva holomei lopatami vybírají ostatky z dvoukolového vozíku »aby«, jak končí Palacký »po nebožtíku nic nezůštalo, co by přátelé schovali, do Čech od- nesli a tam jako svaté mučedníkovy ostatky ve cti mítí mohli.e kennov ác

bůh Ulrich Hus Ludvík Palacká Petro Pangracius Rýn Čechy Jes Krist

17 article

České spisy- * Spisy Husovy. Loni na tomto místě vyzý- vali jsme ke sbírkám na vydání českých spisů Hu sových i českého překladu spisů latinských. Rozvi nuli jsme myšlenku šíře, ukázali potřebu a nutnos takových vydání a textů. Jak se zá lénto rok tato výzva naplnila? Sebralo se vskutku něco — »Samostatnosťe sama 500 zl.— k účelu jmenovanému. Ale výtěžek ten — a jeho výsledky —. V mohl býti mnohem větší. kdybybyl kazdý řečník svých slov užil k témuž účelu; kdyby bylměl na paměti, že jeho slova brzu zaniknou, ale kniha výdana že nezánikne nikdy. Vydánobylo také tolik, jako nikdy před tím. Nakladatelství Vilímkovo vydalo ve skvostné úpravě Husovu Postillu: po třiatřiceti letech první český spík Husův, jenž opět vyšel pro širší obecenstvo na zá kladě srovnání s rukopisným materiálem. Slovesní úprava i textově illustráce vhodně vyhovüjí požadav kům šírokých vrstev XX. věku — tak, jak si tobo Hus sám přál — a půčet odběratelův ukazuje, že tato díla nalezají v lidu obliny. Knihkupectví. Neu bertovo vydalo znovu z Erbená otisk drobných spist Husových — i tento podnik, trochu předražený, vy. konává svou povinnost. Nového minulý rok přinésl dosti málo v čer venci přinesl vydání nově objeveného latinskéh spisku Husova so pravém štěstí« v programu žen- ského gymnasia »Minervy«; v červnu nyní přinášíu firmy Vilímkovy překlad Husovy obrany dekrelu kutnohorského. Obě díla šíří poznání spisovatelské činnosti Husovy směrem dotud buď vůbec anebo té- měř neznámým.

Husův Hu Vilímkův Hus Minerva

18 article

Když připočteme konečně několik l informačních článkův »Osvěty«, »Národních Listů«, »Věstníku České Akademie« — jsme s výčtema příspěvků k literárnímu studiu Husa téměř hotovi. o Je toho tedy trochu(málo, ale přece již od le nejvíce, co se v naší věcí stalo. Ještě před jedenácli lety mohl reformový časopis nepokárán a nevyvrácen pustiti do světa provolání, v němž neznal Erbenov vydání trojdílného spisů českých, v němž mátlsi necelé a censurou pokažené vydání Výboru z r. 1855 s velikým, úplným vydáním trojdílným. Ještě pře třemi léty nevéděl týž časopis nico lepšího, než otisknouti z literární příručnice — které jindy ne- trefil na jmeno — jeden praznámý list Husův. Dnes by takové ignorance již nebyly možné. Ale proto přece je potřebí pracovati dále. Dne 19 března t. r. měla král. česká společnost nauk schůzi. v níž byl přednesen podrobný program celé práce. byly předloženy opisy nejdůležitějších textů dosud neznámých. Byl předložen opis velikého výkladu latinského na Petra Lombarda, srovnaný dle osmi rukopisů známých; byl předložen n opis kázání če- ských svátečních, srovnaný se dvěma rukopisy a dvěma tisky dosavadními. Debaty účastnili se vládní rada ryt. prof. W. W. Tomek, prof. dr. J. Kalousek, prof. A. Truhlář, dr. J. V. Prášek, bibliothekář Is. Zahradník a j. a j. a bylo usneseno postupně toto vydání uspořádati. Povolané kruhy vědecké tedy otázku pečlivě sledují. Náleželo by slavnostním řečníkům, aby pro tento podnik budili podporu a interes vrstev nej- širšich; prácesama je nákladná, ale pomocí lidu českého mohlo by se zdařiti, aby půltisíciletí hrdin- ské smrti Husovy bylo uctěno souborným vydáním Dixi. veškeré jeho práce myšlénkové.

Husův Petro Lombardo profesor W W Tomek doktor J Kalousek A Truhlář J V Prášek Zahradník Dix Český akademie bibliothekář Isa

19 article

Jaroslav Vlček, Dějiny české litera- tury. Dílu drubého část první (celého díla sešil sedmý a osmý). V Praze 1898. Nákladem jednoty českých filologů. Protinožným spisem: Flajšhansovu Písemnictvu jsou literární dějiny Vlčkovy, skromněc na veřejnost vystupující a tudíž nehrubě dosud povšimnuté, jak- koli formou i obsahem zasluhují pozornosti nejbedli- vější a sice právě v části, jíž věnována jest zpráva tato. Védecký směr Vlčkův jest naprosto samostatný a jakkoli snad v jednotlivostech oprávněny jsou ná- mitky — nejnověji pronesené i drem. Vondrákem v Jagičovu Arhivu — přece v celku a v soustavě své razí dráhu novým názorům a odstraduje starší spíše z citových úvah vzešlé. A tu zvláště budiž vytčeno, že jest Vlček z těch badatelů, kleří prokazují konti- nuitu národního života českého z doby tak zvaného vzkřísení s dobou předbělohorskou. A Rezek zjistil. že zbytkové českých evangelíků, které nivellisující státnický směr Josefa II. přičítal se jmenem » Hlusitů- vyznání augšpurskému, byli přímými dědici, ide bratrských, byť i dlouhým útlakem vybledlých, Vlček pak dokládá způsobem přesvědčujícím, že ani lite ratura česká nezanikla, nýbrž že hyla pěstována ne přetržitě i v XVIII, stoleli, ovšem výbradně témě v oboru lheologické polemiky.

Vlček Vlčkův Vondrák Jagičův Rezek Josef II Praha Hlusit Flajšhansův Písemnictvo

20 article

Vyzbrojen jsa znalostí vzácnou českých tisků jichž některých na Slovensku vydaných pracně jes v uherských knihovnách shledávati a proto nevýsky tují se ani u Jungmanna, a přehlížeje zplna i sou časnou vědeckou produkci maďarskou, pokud věno vána jest krutému náboženskému zápasu na Slo vensku, bez uslání vedenému od dob bojovného pri mata Pazmáně až po vydání uherského patentu to lerančního, ukazuje Vlček, že v Čechách sice zanik účinkem dekretů erdinanda Ilo píšemnický ruch o názory reformační se opfrající, že však neucho- vával se jen v cizině zásluhou exulantů, jakož dolu bylo hlásáno, nýbrž že česko-evangelické písemnictv uherských Slováků úzce souviselo s ideami české balbun

Jungmann Slovák Slovensko Čechy

21 article

lokov oža reformace, zvláště s ideami bratrskými. Písemniclv toto bylo pěstováno až do dob Josefinských,, kdež s ním splynul nový směr písemnický v Čechách osvícenským proudem vzbuzený. Než ani zde neza nikla zplna snaha spisovatelská, jakkoli plody její hlavně od Jesuitů a jiných mnichů pocházejíce, bylv chatrny i nechutnou potemikou proti vyznáním evangelickým a slavným vzpomínkám husitským i stránkou jazykovou. Vdčěno jest následovati Vlčka na pouti jeho touto vypráhlou pouští náboženské ne- snášelivosti a pohroužeti se s ním do mělčin teh- dejších názorů, jež on na základě rozsáhlé vlastní četby podrobně rozebírá. Pro tuto dobu a její po- vahu jsou literární dějiny Vlčkovy u nás zjevem novým, všestranně překvápujícím, a proto zaslubujo bedlivé pozornosti, jíž nesmí oslabovati smén v prvých částech zaujatý. Dalším pokračováním za- vděčí se spisovatel každému, kdež hledá zevrubněho poučení o nejsmutnější periodě našich národních

Vlčkův Čechy

22 article

* Dr. Lad. Haškovce O příčinách choro nervových a duševních a kterak jim předchá zetí. Lidové rozpravy lékařské čís. 8—9. Nakladate J. Otto. Autor pojednává způsobem jasným a vše obecně srozumitelným o stavbě a výkonnosti ústroj nervového a podmínkách jeho zachovalosti a zdraví poukazuje na hlavní příčiny jeho churavosti a ply noucí z nich hlavní choroby nervstva, podává cenn rady ve příčině hygieny a způsobu života, zejmen též výchovy dětí, jež má zabrániti již z předu ná chylnosti k nervovým chorobám a pojistiti dítěti pre budoucí životní zápasy tělesné a duševní zdraví. e * Gulyde Maupassant, Dědiotví. Pře ložil Pavel Projsa. Světová knihovna č. 162—163 red. Jar. Kvapih. Nakl. J. Otto. Historie z pra všedního živola, salyra malicherně zištného egoismu sprosté bezcharakterní hrabivosti, virtuosné vypraco vaná. Je to týž všestranný pozorovatel a bystrý břitký charakteristik, jakým se jevil ve svých vel kých románech, sloh jeho vyznačuje se touž prů- zračnou jasností, forma jeho je stejné prostá a povná.

doktor Lada Haškovec Otta Pavel Projsa Dědiotví Gulyde Maupassant

23 article

S mrávním opovržením líčí tu sprostou hamižnost nízkých duší, pachtících se po mamonu, jemuž obě tují všechno, i čest, a v rozuziení konfliktu spočív cos démonicky jizlivého. A kterak na konec pove dený ten párek těší se klidnému štěstí z dědictví získaného za cenu tolikerých podlostí, toť věru kab netní kousek satyrického líčení. vnb * (Anglická píseň o sv. Václav u. V Časopise Musea král. českého referuje J. Kalousel o zajímavé drobnosti z literatury anglické — a c zajímavějšího: z podání literárního. Slyšel u hr. Lützowa anglickou píseň o dobrých skutcích sv. Václava, jež se u Angličanů zpívá mezí vánočními koledami, prostým, téměř jednotvárným nápěvem. Píseň vypravuje o králi Václavovi, jak na den sv. Štěpána nese chudasovi a panošem dříví, maso víno. Panoš ve sněhu a vichru umdlévá, je mu zima. sv. Václav však radí mu, aby kráčel v jeho šlépějích. A vskutku šlépěje Václavovi panoše zahřívají. J. Ka- lousek domnívá se, že píseň ta je velmi stará, po něvadž od doby protestantismu v Anglil nebylo pří- hodné chvíle, aby tam vnikla píseň o cízím světci.

Václav u J Kalousel svatý . Václav Angličan Václav svatý . Štěpán Ka

24 article

Zdá se mu, že píseň ta složením sahá do sklonku XIV. věku, kdy královnou Annou navázány, živě styky mezi Čechami a Anglil. Karel, olec Annin. horlivě se staral o uctívání sv. Václava, napsal la- linskou legendu o něm, jíž osoby jemu blízké, prolo- notář biskup Jan ze Středy a kronikář Pulkava vě- nevali péči. Tu domnívá se autor, že Anna vzala sebou do Anglie také legendun o předním patronu země české, kterou její otec napsal. Autor rozbírá pak obsah básně a končí, že píseň anglická vznikla z legendy Karlovy nejspíše již koncem XIM. stol. Ne- hledě k těmto zajímavým datům, bylo by dobře, ohlédnouti se v anglické literatuře po nějakém pra- menu knižném a hledali, dal-li by se v liscích sle- dovati její vývoj zpět. Je-li v Anglli tak rozšířena. jak autor vypravuje na počátku svého článku, pak není pochyby, že moderní její verše mají nějaký pod- klad knižný a ten by mohl pak osvětliti poněkua temný její původ V serii svých článků, jež uveřejňuje v ' »Osvětě pod titulem »Čechoslované a civilisaces zařadil H Jireček nejnověji »české předměty v poesii jino- jazyčné«. Počiná známými »Čechami u moře« v Sha- kespearově povídce zimního večera, cituje vliv po vídky o Přemyslovi v španělském dramatě »El rey Bamba«, jež napsal Lope de Vega, vyčítá české látky v pracích Herdera, Muslla, Brentana, Grillparzer atd., sleduje postavy Husa a Žižky v různých, lile rárních produktech poesie německé atd. Bylo by za jímavo podrobněji sledovati osudy látek z české mi nulosti i literatury v cizíně a shledati též pohnutky jež jednotlivé autory vedly k jich poetickému zpra

Anna Karel Annin svatý . Václav Jan Pulkava H Jireček Přemysl Vega Herder Musll Brentan Grillparzer Čechy Anglie Sh Lop Karlov Čechoslovan El reum Bamba

25 article

»Věstník slovanských starožitností« dokonči právě čtvrtým svazkem svůj druhý ročník, věnovaný soustavné kritice a informacím spísů, týkajících se věcí slovanských, ať po anthropologické, elhnogra fické, archaeologické nebo kulturní stränce. Je potě šitelno, že list lento, jímž litérární styky pracovníků na poli slovanských dějin a slovanské kulfuryse utužují, prospívá tak, že příštím rokem má vychá- zeti s obšírnějším programem a ve větších roz Čtenát.

27 article

Z českých listů.

29 article

měrech. mě Ze slovanských listů. o ge * Supraslský klášter v grodenské guber nii slavil významné jubileum svého 400letého trvání Vdějinách slovanské osvěty znám jest svojí bohalot a starou knihovnou, v níž nalezá se též proslulý »Supraslský rukopis«, obsahující výtah prvopočáte ního letopisu ruského a důležitý i ze své jazykov stránky. Ve slovanském jazykozpytu připomíná se ne- ústále. Klášter založen byl pravoslavným knížetem Alexandrem Chodkevičem, ale za dob unie stals hradbou katolictví, třeba že dlouho se vzpíral tomuto processu. Teprve roku 1807 vrátil se do lůna prvotn církve ěsj e

Chodkevič Supraslský klášter

30 article

* Jubileum krakovské university mělo několik zajímavých dozvuků a momentů. Polské listy s povděkem kritisují příznivé hlasy všech jinoslovan ských časopisů, na prvém místě však výslovně uváděj sympatické pozdravy ruské. Professor moskevské uni versity pan Brand, známý nadšený slavofil ze slav ností Palackého, zaslal procítěné verše polské, Ulumo čící myšlenku Vzájemné shody slovánské a ušlechtiléh závodění na poli vědecké práce. Sympatický projen učinily »Ierepóyprckia BoNocru« knížete Uchtom- ského a »Cutrz« generála Komarova. Oba listy s dů- rázem poukážaly k období z dějin university, kdy tato silně sympatisovala s hnutím husitským, jáakož isk úpadku jejímu z dob správy jesuitské. Za to ne- mile dotkly se Poláků úvahy »Honaro Bpestenn a »MotgoBckx Bkronocref«, akcenlujících přítom- nost na slavnostech různých o banderií krákusů« (po- vstalců) a »sibiřanů«, trpících »pro vlast«, kteří ve skulečnostivšak poznali prý Sibiř následkem i různých věcí, majících málo společného s vlastí. Na pozdravý české kladou polské listy zvláštní váhu, neboť staly se v době, kdy polský klub odklonil se od české ob strukce v levo. To jest prý důkazem, že sblížen dvou bratrských národů příliš hlubok zapustílo kořeny, než aby je mohily zvrátitichvilkové proudy jednotlivých politických stram (»Kraje.) v Slavjanin

Brand Palacký Ierepóyprckia BoNocr Uchtom Komarov Polák Honaro Bpestenn Sibiř MotgoBckx Bkronocref

31 article

Z cizich spisd.

32 article

* Dopis z Paříže. Od té doby, co »Comédie frangaise« po požáru své budovy se přestěhevala d Oděonu, má stále menší návštěvu. Odéon pak na- opak, od té doby, do se přesídlil do divadla Gym- nase na velikých boulevardech, těší se návštěvě obe censtva, na jaké na levém břehu nebyl zvyklý. Zd se, že tu rozhoduje též pohodlnost a zvyk obecen- stva, jež ostalo věrno tradici obou břehů. Socie těři Comédie jsou nespokojeni a aby povznesli svě příjmy, zamýšlejí dávati veliká klassícká matiněes Trocadéru jednou týdně. Tento podnik, jak doufáme. potká se s úspěchem. Mezi tím pokračují rýchle práce ve zříceninách staré budovy Théatre frangais. Již nyní je víděti nové části divadla, jež bude restaurováno úplně do konce srpna neho počátkem září. Repertoire Comédie byl obohacen hrou pana de Curela »Les Fossiles«. Znáte autora. Jeho zname- nitá hra »La nouvelle idole«, sehraná s velikým úspěchem na divadle Antoinově, vynikající hloubkou sujetu i skvělostí stylu, učinilo z něho hlavu nové školy divadla ideového. Curel má sice různé vady v působivosti dramatické těch her, ale je v nich mnoho vzletu a ducha. V tom ohledu má mezi mo- derními hutory dramatickými jediného soupeře, pan Brieuxa. Pan de Curel, jenž pochází ze starého rodu šfechtického, traktiruje své sujety s vysoka, bez sta- rosti o scénické finessy, pan Brieux je bystrý realistický pozorovatel. Jeden je vzletný visionář, druhý je psycholog, uměle Čurelovo drama »Les Fossiles« vyvolalo mnoh námitky. Není to nový kus. Býl poprvé hrán v listo- padu r. 1892 na »Volném jevišti«. Nyní autor od- stranil některé stény, jež by byly nemožnév Comédi.

Zdeněk Curel Antoinův Brieuxa Brieux Paříž Odéon Gy Les Fossile Les Fossile

33 article

Ostatně takový je krátce obsah: Vévodade Chantemelle žije na svých statcích se svou ženoua dvěma dětmi; je náruživým lovcem kanců a velkým záletníkem, celá jeho morálka omezuje se na jedinou myšlenku: úctu k jeho rodu. Tuto myšlénku hluboce s ním sdílejí obě jeho děti. U Clairy, asi 25leté, mísí se do tohoto pocitu jakási hořkost, že nebyla milována, u Roberta se mění pocit ten v něžnost a vášeň. »U dcery«, praví kritik August Filon, »je to kůlt minulosti, u syna pak touha po budoucnosti, u otce zatvrzelá a neroz- umná pýcha.« Robert je zachvácen nezhojitelnou chorobou plícní. Miluje vášnivě přítelkyni své sestry, Helenu, která byla její vychovatelkou a stala se jeho milenkou. Milostný poměr neostal bez následků. Matka Robertova dozví se toto tajemství. Není tím zarmou- cena, naopak je šťastná. Myslila dříve, že její muž svedl Helenu. Nešťastná žena nemýlila se. Starý vé- voda skutečně první milova! Helenu, tak že dítě . nu můj bože, ditě patří rodu Chautenellů a jediný prostředek, aby se rod udržel před vyhynutím je že- nilba Robertova s Helenou. Starý vévoda ukrývá hrozně tajemství ve své mysli a svoluje k sňatku. Ale Claire svým ženským pudem vvšechno pochopila. Proto se jí zdá tento sňatek odporným, ale neodváží se jednati proti vůli otcově. Jak rozluští se hrozná situace? Robert ná- hodou se dověděl pravdu. To jej rázem zabilo. Před touto smrtí vévodkyně odpustila vévodovi. Pan de Curel podrobil své drama některým změnám. Helena cítící se opuštěnou ve vévodské rodině, žádá Ro- berta, jejž vidí stále chřadnouti, aby napsal testa- ment, jimž by se stala volnou a mohla odvésti své dítě. Robert to slibuje. Claire opět odhalí tyto zá- měry a rozezlena staví se proti nim: dítě palří ro- dině. Nastane prudká hádka. Vévoda zakročí a ná- sleduje velmi drsná scéna.

Robert Filon Helena Robertův Clair Robert ný Curel Clair Vévodade Chantemelle

34 article

Jak se mohl Robert opovážit, chtíti unésti svého syna? Nemá práva, dítě patří celé rodině a nahle starý vévoda v návalu vzteku prozradí tajemství. Robert se dusí v náhlém chriení krve a zdreený. zničený odplíží se, aby v úkrytu a samotě zesnul. Ve čtvrtém jednání vidíme katafalk ve velkém smuteč- ním sále, květiny a věnce pokrývají rakev, vesničané v dlouhé řadě procházejí smutečním sálem. V prvním znění hry, jak se dávala na »Volném jevišti« bylo dokonce vidět na scéně i mrtvolu. Když rodina je o samotě, předčítá Claire testament zesnulého. Obsa- huje velmi šlechetné věty o budoucnosti lidstva a vyznívá v myšlence soucitu a odpuštění. Claire chce se věnovati provádění myšlenek obsažených v závěti. Připojí se k životu Heleninu a jejího dítěte, ne- opouští je více. Vévodkyně zalévá slzami své lrpké myšlenky. Vévoda pak přiblíží se k té Heleně, kterou příliš miloval, a praví: »S bohem, mě dítč«. A zmizí. Cítíte, že na vždy. sozTakový je v podstatě obsah hry Curelovy. Je velmi směle napsána. Má též velmi poetické lyrické místo ve třetím jednání na břehu moře v Nizze. Dílo Curelovo je velké nepopíratelné ceny a jeho lite- rární přednosti smiřují ty, kteří jsou popuzení někte- rými příliš příkrými scénami naturalistickými. Pro- vedení bylo znamenité. Pan Lebargy byl výtečným jako Robert. V jeho hře je více umění a finessy nežli citu. Paul Mannet dával vévodu starého s příliš majestátní brutálností. Znamenitá byla paní Bartetová jako Claire a paní Tiersonová jako vévodkyně. Albert Emil Šorel.

Robert Clair Helenin Helena Curelův Lebargy Mannet Bartetová Tiersonová Albert Emil Šorel Nizza Clair

35 article

Z clzích revul. * Důkladnosť německých vůdců hledá systemy filosofické všude i tam, kde jich není a nebylo. Kde jich není, tam se sestrojí. Nejnovější je filosofie — bicyklu. Sestavil ji a do tlusté knihy upravil učene E. Bertz. O knize této »Philosophie des Fahrrads« (Leipzig 1900) čteme v »Das litteraris che Echo« úvahu W. Bölsche: »Hlavní věcí je,« praví kritík, »že se dá o tom něco říci; a to se dá, nebot svět a studentská řeč u piva jsou příbuzny vt věci, že v obou všechno spolu souvisí. Mohl-li Hombold z hrozinkového puddingu přejíti k Chimbo- rassu a výkladu o vulkanismu, proč by moderní myslitel nenašel v bicyklu základ určité filosofie Vždyť má bícykl své pevné místo mezi pohyby lid- ského těla. Lidskému tělu prvotní pohyb jest plo- vání, pohyb rukou i nohou stejnoměrný. Kulturou docílen vyšší stupeň pohybu: nohy jdou, ruce jsou k chytání, držení, ku práci atd. A tuto jest místo kola.« »Kolo znamená pro nás lidi, pracující mozkem, odlehčení. Musímelli se učiti pohybu na kole jako děti se učí pohybu po zemi, pak klesají aspoň do- časně v našem myslícím apparátě ostatní obory k určité samozřejmosti.« »Ballance nad dlážděním zdá se nám býti větším a aktaálnějším problémem, než je ballance sociální olázky.« »Kolo je mezi- národním smiřovatelem. Před ním mizí nenávist rac. Je nositelem kultury: v Japonsku jsou damské kluby, černoši afričtí přijímají stará kola s vděčnosti. s jakou dřív přijímali obnošeně cylindry.« »Kolo odvyká pití lihovin a kouření, má tedy vysoký hy- gienický a morální význam.« »Kolo působí smířlivě Mezi carovým poselstvím míru a jeho příslušenstvím k velké obci cyklistů a jest dojista určitá sou- vislosť.« Atd. atd.

E Bertz W Bölsch Hombold Chimbo Philosophia desátník Fahrrad Leipzig

36 article

*Poutavou úvahu o Kamerunu napsal do »Globus II. Seidel. Je to místy zdařilá polemika proti úřadní zprávě o Kamerunu za rok 1899. v níž líčeno vše tak růžově, jako by to byl hotový ráj a jako by loupeživé vpády negrů jednou pro vždy už byly zamezeny. Autor ukazuje, že mnohdy panuje pravý opak. Úřadní zpráva chlubí se, že ochranný sbor rozšířen byl na 2 prapory po 250 mužích, rekrutovaných z domorodců. Jenom že, do- dává autor, celá ta kamerunská armáda o 500 mu- žích () musí hájiti území 500.000 km' veliké, tak že na 1 muže připadá úloha obhájiti tisíc kilometrů čtverečních!! Co se dá tímto způsobem poříditi, je samozřejmo. Příšerný je obraz, jaký nám odhaluje autor o hospodářství s koncessemi. Německá vláda totíž zadá určilý pozemek na určitý počet let ně- které akciově společnosti, která vyžene akcie do závratné výše, sama tedy strží milliony, kdežto státu odvádí směšně nízké nájemné. Zlořády, jaké tu panují, jsou opravdu k neuvěřehí a přece musíme věřiti, když se autor dokládá určitými daty. Co se vlastního stavu Kamerunu tkne, vidí autor potěši- telný přírostek bělochů, jichž 30, června 1899 bylo 425, roku 1898 pak pouze 324. Z lěch je 348 Němeů z říše, 14 Švýcarů, 2 Rakušané, 36 Angličanů, 13 Američanů, 9 Švědů a 3 Vlaši. Angličané jsou tu většinou kupci, Američané missionáři. Úřadníctvaje tu 60členný personál. Úmrtnost obnáší 51/290—100%.

Seidel Rakušan Angličan Američan Kamerun km ' veliký Švýcar Švěd Vlach

37 article

Příčinou smrti bývá nezvyklé klima a pak — nepřá- telství domoroded, jejichž obětmi bývají nejlepší důstojníci. Proti domorodcům smírnou cestou vy- stupuje basilejská protestantská missijní společnost, jež má v Kameruně 9 hlavních a 130 pobočních stanie se 135 školami. V celku působí 26 missionářů, 13 žen a 145 domorodých učitelů. Počet pokřtěných obnáší 2000 a počet domorodých dětí, chodících do školy, 3300. Vedle této společnosti působí však americká i katolická společnost missionářská ne- méně zdárně. Také vědecká činnost — zvláště se- stavování mapy Kamerunu — prý utěšeně pokračuje. Mr. Penn.

Kamerun

39 article

* Stará Praha, 100 akvarelů Václava Jansy. Popisuje Jan Herain. Nakl. Bedřích Kočí. Sešit 12. Obsahuje věrně provedené reprodukce pohledů »Kaple sv. Kříže v Poštovské ulici«, »Staroměsiské náměstí«, »Týnská ulička« a »Švarcenberský palác« Značný úspěch díla přiměl nakladatele vyzvati umělce, aby namaloval 38 pohledů nových. * Sborník moderních reprodukcí, Umě- lecká příloha »Zlaté Prahy«. Nakt. J. O tto. Čís v. až VII. Nová čísla pěkné sbírky prací českých umělců z různých dob přinášejí reprodukce: chromo-

Jansa Herain Kříž Praha poštovský ulice Staroměsiský náměstí Uma