Strana4

NARODNÍ LISTY

6. července 1900. Císlo 184

8. července o 4. hodině odpolední pololetní valnou hromadu * Strojnická Beseda má dne 8. červenc o 9. hodině ranní řádnou schůzi správního výboru * Mistní výstava živnostenských prac učednických z Březnice a okoli koná se v míst- nostech radnice města Březnice od 8. do 15. čer vence. *Výstava v Mladé Boleslavi. V sobot dne 7. a v neděli 8. července jest od 8 do 12 hodin dopol. a od 2 do 5 hod. odpol. výstava veškerýeh prací žáků všeobecné školy řemeslnické, žáků prů myslové školy pokračovací a účastníků veřejné kre slírny v Mladé Boleslavi. Vstup je každému volný. Bratrstvo řemoslníků a živnostníků v Praze poděli v úmrtní den pí. Julie Cmíralové dne 13. t. m. pět chudých vdov po členech bratrstva peněžitými obnosy; žádosti přijímá mistopředsed p. J. Hubáček, optik v Měšťanské besedě v Praze. * Klub mechaniků a optlků v Praze koná v sobotu dne 7. července o 8. hod. večerní řádnou schůzi správního výboru v místnosti spolkové. Beseda zlatníků a stříbrníků v Praz koná v sobotu 7. t. m. řádnou schůzí správníhocvý- boru o 8. hodině večerní v místnosti spolkové su české lípy« ve Pštrosově ulici. * Společenstvo obchodníků s potravi- nami v Žižkově bude míti pololetní valnou hro- madu v sobotu, dne 7. července o 3. hodině odpo- lední v místnostech hostince p. V. Axlera v Žižkově Poděbradova tř. č. 902. eo Cp

*K III. výstavě učednických pracív Praze. Přihlašná lhůta stanovena jest do 10. čer- vence. Žádají se tudíž všichni, kdož výstavy, která se koná v době od 5. do 15. srpna, hodlají se zů častniti, aby přihlášky do této doby odevzdali v míst- nostech technologického průmyslového musea ob- chodní a živnostenské komory v Praze, v Kralo- dvorské ulici čís. 29. Předměty výstavní buďtež nej- déle do konce tohoto měsíce připraveny. Přihlášen účastníci vyzváni budou, kdy a kam mají výstavní předměty dodati.

Nepokoje v Čině. V Praze, 5. července, Na hostině po spuštění řadové lodi »Wittels- bach« adresoval císař Vilém na Činu hrozbu nejostřejšími prostředky. Současně má Německo zmobilisovánu druhou divisi prvního sboru lodi čítajíčího úhrnem 10 lodi. Jeho druhou divisi které velí kontradmirál Rücksel, tvoří řádové lodi »Císař Bedřich III.« (velitel námořní kapitán l. Drasky), »Císař Vilém II.« (velitel námořní kapitán Scheder), »Sachsen« (velitel námořn kapitán Knidl), »Würzburg« (velitel námořní ka- pitán Wastphal) a malý křižák »Jagd« (velitel korvetní kapitaa sl. Oppefa-Drvplkrowvski). Pavn dvě lodi mají rychlost 18 mořských mil a zá- soby uhlí na 5000 m. mil. Každá veze po- sádku 651 vojínů. Druhé dvě lodi mají rychlost 10 mořských mil za hodinu a snesou zásobu uhlí na 3000 m. mil, posádky mají po 436 mužích. Křižák »Jagd« jede rychlostí 10 moř mil za hodinu, snese uhlí na cestu 2800 m. mil a jeho posádka čítá 141 mužů.

V okamžicích, kdy Německo se nalézá pod dojmem dvou řečí svého panovníka, jeho vý- zvy po pomstě i jeho hrozby, dvojnásob zají- mavým je úsudek anglického missionáře Jiřího Owena, který — dle interviewu, uveřejněného v »Pall Mali Gazetle« — původ boxerského hnuti svádí na nespokojenost, která zavládla, když Kiančan obsazen byl — Němci. Mr. Owen tím znova potvrzuje, že hnutí, které se nyn za spoluviny čínské vlády a dynastie v Číně zvrhlo v nejhanebnější vraždění a v bestiálnost, přece jen má první původ v ochraně národní Dnes ovšem jádro a podstata čínské kata- strofy leží už jinde, mnohem dále. V hlavním městě čínské veleříše provedl prine Tuan — člověk prý obmezeného duševního obzorua reakcionář — palácovou, revoluci a státní pře- vrat, povstalci stali se vykonavateli ſeřejné moci a císařským ediktem, svěřen jim úkol vyhubiti všechny cizince. Jestliže místokrálové jižních provincif skutečně prohlásili svoji dočaspou autonomii, přibyly Číně samé nesnáze vnitřních zmatků, jež ovšem dotud nepadají značně n váhu, dokud cizinci disponují nedostatečnou brannou mocí, což sami přiznali V Pekingu je patrně pro cizince už všechno ztraceno, snad už jsou všichni cizinci mrtvi. Úspěch cizineckých zbraní v Tjencinu je chrožen a bude bezpochyby zmařen, neboť nesmírná přemoc čínská táhne proti Tjencinn od Pekingu a místokrálové jižních provincií činských ob- drželi od prince Tuana rozkaz, by shromáždili jižní čínské loďstvo k vůli cestě na sever, do Šanchaje.

Čínským vládnoucím kruhům jde dle všeho také o opělné dobyti přistavu v Taku. Cizine mají býti sevřeni a zničeni. Zlou, bezútěšnou situací odůvodňována na pořád shoda velmocí. Co se stalo posud, je slabým počátkem přiští akce, která bude snad moci býti silnou, až dojdou nynějších cizinských vojsk posily. Ale ne dobré předzvěsti ji před cházejí. Včera dovozováno v jedné části listů německých, že říše německá nemůže jiti s Anglií, nýbrž s Ruskem, ale dnes už berlinská »Neue Preussische Kreuz Zeitung« ulevuje svému roz- čilení: »Úžas vzbuzuje za nynější kritické si- tuace a za chvályhodného správného jednání ruské vlády nepřátelství velké části ruského tisku. Miněné časopisy obracejí se proti Ně mecku a nejvyššímu vedení jeho politiky útoky a podezíráním, jež nemohou dosti ostře být odmítnuty Poukazujeme na př. na poslední berlinský dopis petrohradských »Vědomosti« kníž. Uchtom ského a doufáme, že tento poukaz dostačí,by způsobil aspoň mlčení ze slušnosti. Dráždie! čin nost takových dopisovatelů a jejich články pře krucující fakta, jakož přípisy lidí věci nezna lých a p. mohou se státi v době, jakou je ny- nější, kalamitou, poněvadž pěstí umělé rozči lení, bijící přímo ve tvář i zájmy svělového míru, i zájmy Ruska.« Není to první předzvěst nedokonalé shody velmocí v otázce čínské zrovna den po tom, kdy německý císař vyhradil si ve své řečiu přiležitostí spuštění lodi »Willelsbach« jedno z prvních míst při řešení svélových otázek?

Z Haagu, 5. července. (C B.) V první sněmovně sdělil ministr zahraničných věcí Benu: tort depeši šanchajského konsula, že budor va nizozemského vyslanectví v Pe- kině je zničena a situace na se- veru Číny je velice povážliv a. Z Čifu, 5. července. (Router.) Včera přibylo do Taku 800 m. franeou zské ho vojska s 2 polními bateriemi. Spojenci če- kají na posily, aby se mohly pokusit o výpravu na Pekin. Začíná dlelšiti vé počasi, jež zne- snadňuje pochody a dopravu a způsobí mežná povodně. Vyprava bude nejspíš d podzimu nemožna. Ze Šanchaje, 4. července. (Reuter.) Tři Číňané, sloužící u cízinců v Pekině, odkud šťastně vyvázli, oznamují prý, že všichní cizinei — asi 1000 — se 400 vojáky, celními úřad- níky, ženskými a dětmí zdržovali se na vysla- nectví anglickém, až spotřebováno všecko stře livo i potraviny. Budova anglickéh vyslanectva je vypálena a všichn cizinci byli prý pobiti. Císař a císařovna vdova byli prý o trávieni. Z Čífu, 3. července. (Reuter.) Anglický a ruský admirál soudí, že nelze pokusiti se o vyproštění Pekina, neboť všeck branná moc spojenců, jež se může teď sebrat obnáší jen asi 20.000 mužů a mezi Tjen- cinem a Pekinem stojí 140.000 mužů čín- ského vojska. Generál Ni'ě táhne prý na Tjenein s 90.000 muži a hodlá podnik- nouti útok. Ze Šanchaje, 4. července. (C.B.) Nan- kinský místokrál, chtěje osvědčiti shodu s Evropany, zastavil vyzbrojování tvrzí na Modré řece děly a také jiné přípravy na cizince.

Lipenkina nechce podporovati vojskem na severu, pročež tento náčelník vypravil se z Nankina jen s 800 muži a táhne poděl velkého průplavu. Jeho postup nebude asi kvapný. Ze Šanchaje, 3. července. (»Times.«) Místokrálové jí žních provineií usnesli se vydati provolání, že považují se za autonomní, dokud nebude zabezpečena autorita v Pekingu obnovením pořádku. — Dle zprávy z věrohodné strany, již přinesl rychlý pose z Pekingu, odkud vyšel 27. m. m., 15.000 boxerův a čínského vejska podniklo ten den útok na vyslanectva, byli však se ztrátou odraženi. Osební komonstv cisaře a císařovny-vdovy jsou prý vesměs čle- nové boxerského spolku. Cisařští princové po- stavili prý v císařském paláci božulai, kde konají se boxerské obřady. (»Daily News«) Nankinský misto- král prohlásil boxary za loupež- níky a nařídil, aby rušitolé pokoje byli bez okolků popravováni. Ze Šanchaje, 4. července. (C. B.) Prin Tuaa aařídil zisiekrálům jižních provincií. aby shromáždili čínské loďstvo a obořili se na cizí lodi v Šlanchaji. (»Times«.) Spojené vojsko evropské dne 30. m. m. v 8 hodin ráno podniklo útok na čínskon čtvrt v Tjencině a do- bylo jí do 2 hod. odpoll. Hlavním úče- lem tohoto podniku bylo zničení měst ských tvrzí, z nichž sťřilelo se na cizi neckou čtvrt. Z Washingtonu, 4. července. (»N. Y. Herald«.) Státní tajemník Hay zaslal ame- rickým vyslancům v Evropě a Japonsku telegra- fické p rohkášení, jež mají sděliti vládám, u nichž jsou pověřeni.

Prohlášení obsahuje tyto věci: V lá d Spojených obcí amerických ne- uznává, že by byl nastal v Čan válečný stav. Nevypravila vojš ko a lodi, aby vedla vojnu s Čínou, ale aby starala se o americké ob- čany a jejich zájmy, aby obnovila a zachovala mír a po obnovení po- řádku op ět z Čtny nstoupila. Z Vídně, 5. července. (C.-B.) Vojenská loď »Marie Te rlelzi e« odplula dnes z Adenu do Kolomba. Loď »Zenta« telegrafuje: Rychlý posel z Pekinu oznamuje, že rakouské vy sla- nectví je — nejspíše — zničlel n Ochranné vojsko shromáždilo se v ang li- ckém vyslansctví, kam se na ně střílí. Německé oddělení má v moci jednu z městských bran. Je prý málo potravyi sitřeliva. Osvobození není zatím možné. Americká loď »Oregon« nedostala se ješti z úskali na vodu. Německý viceadmirál Bende- mann gratuloval osobně oddělení z lodi »Zenty« k statečnosti, již osvědčilo při útoku na tacké tvrze. Rerlínský vyslanec Szögyeny na rozkaz vlády vyslovil vládě německé nejhlubší roz hořčení nad zavraždéním pekingského vyslance šl. Kettelera, za kteroužto soustrast byl vřele poděkováno. Z Petrohradu, 5. července. (C. -B Viceadmíral Alexejev telegrafoval náčelní- kovi hlavního štábu z Port-Arturu 1. t. m. Včera došla z Pekina do Taku tato věrohodná zyráva ze dne 23. června: Německý vy slanec byl zavražděn od čínských vojáků na cesté do státní rady činské a tam zemřel. Bu dova ruského vyslanecitva je na- polo zničena, budovy ostatních vyslanecitev lehly popelem mimo anglickou, kde shromáždilo se všechno evropské vojsko, jež vystoupilo na pevninu, a jest obklíčeno boxery.

Začíná se nedostávati potravy. Si- tuace je kritická; třeba pomoci. V Pekině shromažďuje se asi 30.000 m. Z Londýna, 5. července. (C.-B.) No- viny přimlouvají se, by se dalo jen ještě po- třebné diplomalické ubezpečení, aby Japo- sko se svou velkou brannou mocí, již má po- tově, vtrhlo do Činy — a není-li již pozdě — odvrálilo povraždění Erropanů v Pekinu. Zá- roveň dovozují, jak velkou zodpovědnost ber na sebe mocnost, jež by snad k vůli dalším záminkám zmařila brzké osvobození Evropano. x. Z Moskvy, 5. července. Čelný obcho čajem dostal od svého komissionáře v Han kowě, v hlavním to tržišti na čaj v Číně, tento telegram: Vzhledem na všeobecné povstání v Číně, které je zjevně podporováno úřady, je situace všude nebezpečná aje nutno zastaviti nákup čaje úplně. x. Z Londýna, 5. července. Ze Šan- chaje oznamují: Císař se otrávil opiem. Cisařovna po marném pokusu sebevrážed- ném sešilela. Císuř prý zemřel 19. června. Dle nepověřeného dosud telegramu ze Šan- chaje ze dne 30. m. m., Číňané dobyli Tjen- cina. Myslí se, že Staré město demorodeů je vzato, odkud je čtvrť cizinců sílně bombar dována. n. Z Berlína, 5. července. Zde jso rozšířeny pověsti o rozsáhlých vojen- ských přípravách proti Číně. Znale poměrů žádají výpravu celého s bo ru.

V příčině mandátu pro Japonsk proti Číně oznamuje se spolehlivě.: Někte- rým velmocem, zejmena Anglii, učiněn tento návrh. Rusko se proti němu nevyslovilo, ale odpovědělo vyhýbavě. Německo. kladoue důraz na dorozumění s Ruskem, zů- stalo v rese r vě. Z Čifu, 5. července. (Wolft.) Pokojný poměr mezi cizinci a domáeím obyvatelstvem jest ohrožen docházejícími sem buřiči a hro zivým vystupováním činského vojska. Americký admirál koná přípravý k odjezdu svých chrá něnců. Německý vyslanec dal opět rozšířiti pro volání admirálů, aby odvrátil štvaní obyvatel stva válečným ediktem pekinským proti cizincům Z Kielu, 5. července. (C.-B.) Prvn lodstvo z Gdánska odeslané připlulo sem dnes v poledne.

Z Berlína, 5. července. (Wolff.) Něme- eký konsal v Tjencině oznamuje přes Čifu z dne 30. června a 1. července: Písemné zprávy sira Harta a jedné Franeouzky z Pekinu dne 24. m. m. poukazují opůtně na z ou- falý stav Evropanů a prosí o be zod kladnou pomoc. Velitelé oddilu v Tjen- cině nejsou s to poslati vojsko do Pekinn, protože železnice je pobořena, na- stává destivé počasí a Tjenein sám potřebuje ochrany. Čiňaně protrhli u T jenci n eísařský průplav, nejspíše proto, aby způsobili záplavu a tak zmařili výpravu vojska na Peking. Poslové z Pekinu potvrzují vši- chni, že německý vyslanec šl. Kettele r byl zavražděn. Německé vojsko, jež u něho bylo, zapálilo potom budovu st átní rady činské a obsadilo městskou bránu před císařským palácem 4 děly, z nichiž dve byla dobyta. Ostatní brány jsou prý v moc Čiňanů. Vojsko prince Cina bojuje prý proti boxerů m. Z Londýna, 5. července. (C.-B.) Večerní noviny oznamují ze Šanchaje ze dne 4. t. m. že císař otrávil se opiem 19. m. m. Prine Tuan prý ho k tomu donutil. Cis ařo v na- vdova následovala jeho přikladu, ale dosu prý je na živu. Následkem požití opia je prý choromyslná. Toto prohlášení dáno úřadně pře konsulátními úřadníky německými. n. Z Berlína, 3. července. Zpráva, ze císař Vilém vydal se již na cestu na sever, je předčasnou. S příslušných míst nestaly s ještě žádné disposice.

G. Z Klelu, 5. července. Pryní d vise námořního vojska — určená do Číny — právě přibyla do zdejšího přistavu dostala rozkaz, aby do 24 hodin byla připra- vena do Wilhelmshafenu. Počalo se neprodlen nakládati uhlí a střelivo. Zpráva »Pester Lloyu«, že Rusko ni- čeho nenamířá proti udělení ma ndátu Ja- ponsku, je pravdivou. Positivního souhlasu však petrohradský kabinet ještě k tomuto kroku Z Frankfartu, 5. července. »Frankt Zeitung« sděluje z Kirinu v Mandžursku, že n tamější železniční trati, jejížto správcem je inž Prosěvský, činští vojíní najednou vypálili salvu na ruské obranné vojsko. Sotnik Jan kevič a jeden kozák byli usmrceni, druhý kozál téžce raněn. w. Z Londýna, 3. července. Spojeným Evropanům se podařilo dobýti čínské čá st Tjencinu 30. června o 2. hod. odpoledne. Boj začal o 8. hod. ráno a měl za účel zničiti hlavně pevnosti ve městě, odkud byla bom bárdována čtvrt cizinecká. Tato malá vymo ženosť a včerejší depeše admírálů o odporu an glického vyslanectva v Pekinu nezpůsobily žád ného uspokojení, nýbrž naopak velké obavý. Ministr námořnictva Goschen včeras vyjádřil, že dlužno se připraviti n věei nejhorší. Listy útočí na Rusko, které prý zabránil výpravě 30.000 Japonců proti Čině. Prine Tuan podaroval vůdce a mužstvo boxerského vojska, které zatlačilo admirála Seymoura, hojně penězi a hodnostmi: a. Z Říma, 5. července. Vláda pod zejtra parlamentu předlohu o úvěru n čínskou výpra vu. V nejbližších dnech pude vysláno 2000 mužů do Číny a v zápět tři další lodi. a. Z Říma, 5. července. Jeden důstojní z Taku oznamuje: V Pekingu vše je ztraceno. Anglické vyslanectvo po několikadenním krvavém zápasu obsazeno čínským vojskem.

Všichni obyvatelé vyslanectv byliporubáni a hlavy usmrcených nabodnuty na tyče- n. Z Berlína, 5. července. Dosud nebyla potvrzena zpráva, že anglické vyslanectvo v Pe- kingu bylo dobyto a Evropané zavraždění. Vi se pouze, že situace v Pekingu je zou- falá. V Tjencinu, který je silne oblehán Čiňany, je situace nebez- pečna. Admirálové donfají, že jej udrží, do- jde-li záhy ruská posila. Zpráva ruského generála Stesla o bojí v okolí Taku ze dne 29. června tvrdí, že po- ražení Činané opět se ujali ofensivy. Postup evropského vojska proti Pekingu je nemožný Evropané udržují jen stěží Tjencin. An g li- čané obnoví svůj návrh, by Ja- ponsko pověřono bylo generálním mandáte m. Z Berlína, 5. července. Činský vyslanee zaslal místokráli v Nankingu telegram, jímž h zapřísahá, by do Pekingu poslal zprávu,že čínské vyslanectvo v Berlíně důtklivě žádá čin skou vládu za ochranu Evropanů v Pekingu Nemůželi této ochrany poskytnouti, že dojde ku všeobecné vzpouře. Čínský vyslanec dodal že jedná v zájmu čínské říše. Z Paříže, 5. července. »Figaro« uve- řejňuje Valfreyovu stať »Nesoulad v koncertě«, v níž posunuje se do popředí otázka, jaké místo zaujme Japonsko v nastávající výpravě proti Čině. Německý císař se o Japonsku ne- zmínil, když vypočítával bratry ve zbrani. Z několik hodin potom doznal státní podtajemnik Brodrik v anglické sněmovně, že Anglie nale hala, by Japonsko aktivně zakročilo v Číně. Anglie chce viděti Japonce v popředí čín- ské akce. Ruské mobilisace si zatím nevšímá. Je patrno, že anglická diplomacie provozuje opět starou svou hru. Nie nedotýká se Anglie tak, jako vidíli, kterak Rusko odhodlaně jedná v severní Číně. Anglie nebude se štititi zád

ného manévru, by znemožníla takově rozřešení které je jediné rozumné. Z Londýna, 5. července. (C.-B.) Večern listy uveřejňují z Hongkongu zprávu ze dne 4. t. m., v níž se praví: Guvernér Blake, který se dnes vrátil ze severu, odmítl nabídku něme ckých dobrovolníků, že se zúčastní obrany osad, nabídku to, která za jeho nepřitomnosti byla přijata. Naskytne-li se příležilost, je prý ochoten použíti dobrovolníků jako zvláštního policejníh mužstva. Sbor byl následkem toho rozpuštěn- Jeho členové prohlásíli ochotu, šloužiti n všechen způsob při obraně osad, ukázala-li by se toho potřeba. Následkem odmítnutí nabídky ustoupily také ostatní eizí sbory. Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z presidia poslanecké sněmovny. Z Vídně, 5. července. Vicepresiden poslanecké sněmovny dr. Žáček měl dne s presidentem drem. Fuchsem ve sně movně dlouhou poradu.

Posl. Pogačnik o situaci. ša. Z Lublaně, 5. července. V Kraňské Hoře měl poslanec na říšské radě Pogačnik řeč o politické situaci, načež s nadšeníma jednohlasně přijata tato resoluce: Slovinci na schůzi v Kranské Hoře shromáždění vy- zývaji všechny poslance jihoslovánské, by se usnesli na solidárním prohlášení a dali vládě na jevo, že zavedení státní něm- činy článkem 14. pokládali by za násilné porušení ústavy a článku 19., jakož i rovnoprávnosti všech národů tímto člankem zaručené, kterýmžto činem by všichni jihoslovanští po- slanci byli zatlačeni do nej- ostřejší opposice, by veškerou činnost parlamentu mařili dotud, dokud by se takové nařízení ne- zrušilo. Schůze německých důvěrníků z mo- ravského severo-východu. Z Moravské Ostravy, 5. července Němečtí důvěrníci z okresů novojičínského štramberského, fulneckého, moravsko-ostrav ského, příborského, frenštátského a brušper ského měli zde dnes schůzi, na níž promlu- vil říšský poslanec dr. Max Menger. Po jeho řeči přijaty byly tři resoluce. V první vykládají Němci z moravského severový chodu, že neblahá vnitřní situace rakouská povstala tím, že během posledních 20 le vlády zadávaly důležité veřejné zájmy za malé politické úspěchy, by se vyhnufy přechodným parlamentním potížím nebo zi- skaly potřebných hlasů pro obtížná hlasování, neřešíce přesně věcně nejvyšší úkoly státní.

Otřesy, jež takto nastaly, nemohou býti napraveny nasilnými pro středky ani oktrojirkami, jež si- tuaci zhoršují, nýbrž jen přesným provádě- ním zákonů. Volby do říšské rady musej se díti ve smyslu ústavy, kdykoli ústava toho vyžaduje; znemožňuje-li chování jedné části poslanců jednání parlamentu, ať vyřizuje vláda nutné záležitosti za nejpřísnější zodpo vědností. Resoluce druhá obírá se jazykovou otázkou. Ita byla prý řešena k vůli parla- mentním výhodám vládním, Shromažděne žádají řešení jazykové otázky při státníct úřadech na říšské radě, prohlašují pak z nutnou zákonnou úpravuzněmecké zprostřed- kovací řeči se zřetelem na ethnografické poměry mnohojazyčného státu, ale také zájmu vyjasnění a upevnění jazykového práva a právního vědomí v tomto oboru. Při řešení jazykového sporu nemá s se zřetelem na značný počet příslušníků velkých kulturních národů, kteří v Rakousku žijí a význačné místo zaujímají, učiniti žádné opatření, které by jim pobyt zde stížilo neb učinilo nesnesitelným. Úprava jazykového práva nesmí obsahovati ustanovení, jímž by značně byly dotčeny vojenství, justice a státní správa. Změna prohlášených jazyko- vých zákonů budiž postavena na roven změně státních základních zákonů; rozhod nutí o sporných otázkách budiž zůstaveno jazykovému soudnímu dvoru, pro jeho úplhou nestrannost a odbornou znalost mu sila by se učiniti nejrozsáhlejší opatření Resoluce třetí zabývá se řešením otázel národohospodářských, žádá zdokonalení kom- munikační sítě severních zemí a zřízení cest vodních, co do finanční politiky pak žádá se obrat k finančním principům západních zemí.

Z Istrie. st. Z Terstu, 5. července. Istrijský sněm je svolán ke dni 20. t. m. d (dnshnoa Kopru. »Societa politica istriana« svolává n 10. t. m. sjezd i striljských sta- rostů jako akci proti založení spolků slo vinských starostů v Lublani. Zajímavý spor jazykový. Z Vídně, 5. července. Nikdy ještě n přetřes neuvedená a nikdy ještě také neroz- hodnutá otázka, týkající se rakouského práva tiskového, zejmena známého § 19., mus nyní býti rozhodnuta následkem afféry kra- kovského sociálně - demokratického denníku »Naprzód« s tamějším vojenským velitelstvím. Jde o jazykovou stránku § 19., tudíž o zcela novou variantu rakou- ského sporu jazykového. »Naprzód« nedávno uveřejnil zprávu, kterou zmíněné vojenské velitelství (2. pluku pevnostního dělostřele- ctva) uznalo záhodným opráviti. List byl by býval povinen opravu uveřejniti beze změny, ježto ho došla úřadně. »Naprzód« však pro- hlašuje, že se zdráhá opravu příjati, a to proto, že je sepsána německy, uváděje, že není zádného zákona, dle něhož by polský list — t. j. polským jazykem vydávaný — mohl býti zavázán přijati opravu německy sepsanou, nebo sepsanou jiným jazykem, než polským. Při soukromé opravě že věc se má jinak, protože by časopis, kterému se oprava posílá, snad — ale také jen snad mohl se spokojiti překladem, jelikož tu jde v první řadě přece jen o obsah opravy, neboť rozhodnutím v opačném smyslu dalo by se každému právo, časopis proti jeho vlastní vůli řízením opravovacím proměniti ve dvojjazyčný, nebo několikajazyčný. Dlužno vyčkati, jak rozhodnutí dopadne.

Lneger čestným občanem vídeňským. Z Vídně, 5. července. Dnes dopo- ledne složil vídeňský starosta dr. Lueger ve velké slavnostní síni radniční přísahu jako čestný měšťan sídelního města. Přítomni byli zástupcové antisemitských, také žen- ských spolků vídeňských, živnostnictvo atd. Slavnostní akt zahájil první náměstek staro- stův dr. Strobach řečí, věnovanou dru. Lue- grovi. Pravil, že dr. Lueger je vážen v pa- lácích boháčů i v chýších chuďasů. Jeho organisatorská činnost, kulturní i hospodář- ská, jeví se všude. Po řeči dra. Strobacha složil dr. Lueger přísahu, načež pronesl ke shromážděným řeč. První část její byla vzpomínková a kontemplativní. Pak pravil, že čestný měšťan dr. Lueger zůstane starým Luegrem, ba také starým agitátorem, který bude vždy bojovati, až ke dni, kdy bude se moci říci: říše, stát, země i město jsou tím, čím po vždy mají býti: šťastným stánkem počestné prácea křesťanského lidu. Po zdravici městského rady Wesselého mluvil dr. Lueger podruhé. »Čím jsem — pravil — stal jsem se vlastní silou, důvěrou lidu a pomocí svých přátel, ale vždycky zůstávám sítětem lidu. Na ko- nec děkoval všem přítomným a provolal slávu Vídni. Promluvil ještě v zasedací síni městské rady, načež přijímal blahopřání.

Po řeči německého císaře. Z Berlína, 5. července. Pojednávajíe o řeči císaře Viléma, promluvené po spu- štění lodi »Wittelsbach«, soudí » Vossische Zeitung«, že ten oddíl řeči, kde mluví císař o nutné účasti Německa při všech velkých rozhodnutích, nebyl podán zcela správně. Císař prý zajisté nemínil, že by Německo musilo spolupůsobiti při každém velkém roz- hodnutí, i když se německých zájmů netýká a že by k vynucení svého spolupůsobení musilo bezohledně použíti nejostřejších pro- středků. Takový názor stál by v nejpříkřej- ším odporu s bismarkovskou zahraniční po- lítikou; politika vměšování popudila by proli Německu a jeho nárokům všechny velmoci. Žádný panovník ani státník není dosti moc- ným, by si hrál na rozhodčího nebo poruč- níka světa a dekretoval, že bez něho nesmí býti vypálena ni jediná rána z děla v Evropé nebo na oceáně. Poněvadž se císaři Vile- movi o takovou roli nejedná, ani by jí ne- přijal, kdyby jí mohl dosáhnouti, jest lito- vati, že jeho slova byla rozšířena v nepově- řeném znění, z části nesprávném, z části nepochopeném.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 5. července. (C.-B.) Říšský soud rozhodl o stížnosti města Linee na zastavení usnesení stran pojmenování jedné linecké ulice »ulicí Bismarkovo u«, že zastavením onoho usnesení zemským vý- borem hornorakouským neporušilo se plráo svobodného projevu mínění. Z Drážďan, 5. července (C.-B.) Oprot nepřiznivým pověstem o zdravotním stavu krále Alberta sděluje »Dresdner Journal“, že zlepšení zdravotního stavu králova trvá. Z Paříže, 5. července. (C.B) Sně- movna přijala osnovu zákona o zřízení osad- ního vojska se změnami senátu. V senátě interpelloval Franck Thau- veau stran demisse Delannčovy a Jamon- tovy a navrhl denní pořádek, kde se lituje těchto opatření, která armádu desorganisují. Ministr president Waldeck Roussenu bají sta- novisko ministra vojenství a praví, že de- misse Jamontova ostatně nemá významu, poněvadž by byl v několika měsících dospěl let odpočinku. Nový generalissimus Brugěre ct rovněž vlast jako platné řády a proto prý byl zabrnut výčitkami. Nezamýšli prý se hájiti armády, nýbrž zajistiti na ni vliv,a k tomu používá se všech prostředků. Vláda naplní přese všechny překážky svůj úkol a ukáže, že nenáleží k těm, kteří se dají za- strašiti. (Souhlas.) Senát přijal pak jed- nací pořad, kde se vyjádření a rozhodnutí vlády schvalují. Z Londýna, 5. července. (C.-B.) V zprávě ze Standertonu ze dne 5. t. m. ráno sděluje generál Buller, že generál Clery sešel se včera na cestě z Freylingstadu s ge- nerálem Hartem, přicházejícím z Hejvelbergu na Zuickerbrocku. Odpor cestou byl prý jen skrovný.

Italský následník v Cařihradě. z Cařihradu, 5. července. (C.-B) Potvrzuje se pověst, že princ Neapolský s chotí přijede do Cařihradu. Sultán dal se poptati za příčinou uvítání na italském vy- slanectví a oznámeno mu, že princ cestuje na zapřenou. Italské vyslanectvo požádalo dnes ráno na Portě za povolení průplavu princově jachtě Dardanelskou úžinou. Noviny o generálu Jamontovl. Z Paříže, 5. července. (C.B.) Repu- blikánské a radikální noviny, pojednávajíce o odstoupení generála Jamonta, chválí ráz- nost ministra vojenství Andréa a prohlašují, že odstoupení Jamonta není proč litovati. Byl prý pochybným republikánem. Ostatně prý jeho vystoupením z vojska generalita omladne, což bylo prý žádoucno. Německý císař. Z Brunsbüttelu, 5. července. (C. B) Německý císař přibyl sem včera o l311. ho- dině v noci s lodí »Hohenzollern« a dnes prohlédl si rychloparník »Německo«. Zejtra hodlá býti v Kielu. Státní tajemník hr. Bülow vrátil s dnes z Wilhelmshafenu do Berlína. Spojené obce a Německo. Z Lipska, 5. července. (C.-B.) O dnešní hostině americké osady na oslavu svátku ne-