3
masthead
20. března 1901. Číslo 79.
4
article
Posl. Kozlowski nalehal, aby byla podán
předloha o differenční hře s obilím. Její zákaz bude
zcela oprávněn a bude platný, zruší-li se rozhodčí
soudy a bursovní obchody podřídí řádným soudům
obchodním.
Odb. předn. bar. Beck vylíčil nyněší stav prac
v ministerstvě obchodu s otázkou termínového ob-
chodu. Zemědělská rada musí míti příležitost vyslo-
viti se o výsledcích ankety. Její odbor sejde se ji
15. dubna. Ministerstvo orby nebude ničeho namítati
proti volbě odboru z hospodářské rady, jenž by ča-
sem pojednal o předloze s vládou. Také projevy od-
borných korporaci připustí se dřiv, než předloha
bude ustanovena. Ministerstvo orby jest ochotno
dáti poslancům, již se o věc interesují, k disposic
anketní protokoly i soustavný výtah z nich.
Potom přijat návrh na konec debaty a rokorání
bylo odročeno.
Právní výbor rokoval za přítomnosti mi
nistra spravedlnosti o předloze stran použití části
přebytků společných sirotčích po-
kladen a přijata vládní předloha se změnou, že
místo 1/2% stačí 1/1o% přebytku na jistotu.
Podněl ministerstva orby, aby 4/10% přebylku
věnovaly se k účelům zemědělských a živnostenských
společenstev, propadl po zevrubné debatě, jíž zúčast-
nili se také ministr bar. Spens- Booden a odb
přednosta bar. Beck s tím odůvodněním, že jmění
ze sirotčích pokladen a jeho výnos smí se věnovat
jen k sirotčím účelům.
Přijato více resolucí, také ta, jíž vláda vy-
zývá se, aby zřídila sirotčí pokladny také tam, kde
jich dosud není; rovněž resoluce, že budoucí půjčky
ze sirotčích pokladen mají se poskytovati jen na
úmor, aby venkovské obyvatelstvo zvykalo na takové
půjčky a ponenáhlu dbalo o splacení dluhů.
Sněmovním referentem byl ustanoven poslane
dr. Pattaí.
Posl
Kozlowski
Beck
doktor
Pattaí
5
article
Železníční výbor začal dnes rokovati z
přítomnosti ministrů financí a železnic povšechně
o investiční předloze
Poslanec Maštálka: Když v 23. schůzi této
sněmovny povstal ministr železnic, aby hájil inve-
stiční předlohy, spěchal jsem též k ministerským l-
vicím, abych s pozorností sledoval jeho výklady
neboť očekával jsem, že ve veliké, tak závažné věci
důstojné řeči poukáže na značné obchodně a finančně
politické konsekvence zmínůných investic. Bohužel
viděl jsem se zklamána ve svém očekávání. Divím
se odvaze, s jakou rozťat byl gordický uzel a s jakou
byl odstraněn spor, jenž mezi jednotlivými skupinami
zájemníků pokud se spojení Terstu se severem týká,
v pravém slova smyslu zuřil.
30 let trval zápas o směr mezi linií turskou
anebo přes Karavanky. Na obou stranách stáli roz-
hodní enthusiasté. Tersťané sami nevěděli, kter
strany se mají držeti; sněm byl pro Tury, zastupi
telstvo obce pro Karavanky, obchodní komora terstská
jednou pro to, jindy pro druhé. Z obou stran hledali
bojovníci své přálele a příznivce. Turská linie měl
mocného odpůrce, říšského ministra vojenství, jenž
nechtěl dráhu tak důležitou vedle hranic říše, a při-
vedl svého času dolyčné předloby v říšské radě
k pádu.
Maštálek
Terst
Karavanky
6
article
Směr přes Karavanky získal v poslední době
sněm krajinský, obchodní tamní komoru, horno-
rakouský sněm i komoru, korutanský sněm a komora
také pracovaly pro ni, ano i zemský sněm českýa
naše obchodní komory se do toho vmísily, linie tato
měla rozhodně větší obrance, vzdor tomu, že ob
chodní komora vídeňská myslila, že zájem říše spo-
čívá v tom, když ne vnitrozemí leč jižní Německo
s Terstem budou pomocí turské dráhy spojeny, pro
který projekt Salepurk téměř rozčilením hlavu ztrácel
Štyrsko myslilo, že obě dvě dráhy nejsou k ničemu
a nemají žádného účelu, poněvadž požadovaného
lze, dociliti tarifními opatřeními na dráhách nyněj-
ších, a liberecká obchodní komora mínila, že by se
měly stavěti dráhy obě. Nu, a aby se dostal ze
slepé uličky křižujících se zájmů, ministr předkládá
nám předlohu, v níž se nalezají obě žádané dráhy.
Karavanky
Německo
Terst
7
article
Rakousko si může dovoliti místo jedné passivné
dráhy dvě; vždyť se jedná zde pouze o roční obtí-
žení rozpočtu několika milliony.
Uvedl jsem, pánové, že zemský sněm královstv
českého a některé české obchodní komory přimlou-
valy se svého času za zřízení železničního spojení
s Terstem. Ano dokonce ku podnětu zemského vý-
boru král. českého byla dne 22. března 1897 svolána
do Prahy schůze, v níž zástupci některých jižníc
zemí (hlavní zájemník Terst se ani nedostavil
asnesli se, s rozhodností domáhati se zřízení krat-
šího železničního spojení s Terstem. Celé shromáž-
dění vycházelo z názoru, že nová tato linie zname-
nati bude podstatné zkrácení spojení Čech
s Terstem a že nová linie přinese s sebou podstatný
rozvoj schopnosti vývozu našich kruhů průmyslo-
vých. Bylo zaujímáno u nás vždy stanovisko, že se
toho docilí přechodem přes Karavanky, a tudiž že
musí tato dráha býti stavěna, aby se zájmům krá-
lovství vyhovělo.
Tak jak předlohu před sebou máme, vídíme so
v obou siněrech býti zklamánu. Neboť neje nom
že dráha přes Karavanky nezkracuje
podstatně spojení mezi královstvím
českým a Terstem, a tudíž neodpovídá
předpokladům, za jakých jsme sej
domáhali, v předloze nachází se také
dráha přes Tury, která nejenom že
nebude nám k žádněmu užitku, le
bude účinkovati nepříznivě na ná
budoucí vývoz přes Terst.
Tím ztrácí pro nás celá velká akce vládní cenu,
která i dokonce v odůvodňovací zprávě vládou se jí
pro král. české přikládá a jestliže již dříve, a to
právem, se nemohjo tvrditi, že by alpské dráhy byly
záležitostí celé ří še.
Rakousko
Terst
Praha
Čechy
Karavanky
8
article
Abych ukázal správnost svých vývodů, chci uvést
některé cifry.
Předem již uvádím, že výstavba pyrhensk
dráhy, na niž se žádá 12 mill. K, nemá toho nej
menšího vlivu na relace z Čech do Terstu a že vzdá-
lenosti, které uvedu, zůstávají stejnými, ať již se vy
staví spolu také dráha pyrhenská nebo ne. V pří-
tomné době obnáší vzdálenost (dle tarifových kilo
metrů) mezi Ústím a Terstem 1047 km., po výstavbě
nové dráhy sníží se na 972 km., t. j. o 75 km. Vzdá-
lenost mezi Prahou a Terstem činí 938 km. později
bude obnášeti 835 km., zkrácení tudíž o 103 km.
Vzdálenost mezi Budějovicemi a Terstem činí
nyní 769 kilometrů, při nové dráze 666 kilometrů.
zkrácení o 103 kilom. (u Budějovic nalézá se hranice
vzdálenostní mezi Terstem a Hamburkem), vzdále-
nost mezi západně položenou Plzní a Terstem činí
nyní 905 km., na příště bude obnášeti 785 km.
zkrácení o 120 km., a na konec vzdálenost mezi
Libercem a Terstem vykazuje nyní 1029 km.
sníží se na 976 km. nabude se tudíž 53 kilometro.
A abych byl úplným, poznamenávám, že zkrácen
vzdáleností pro celou Moravu a Slezsko bude
o 34 km.
Toto zkrácení nemůže býti království českémnu
k žádnému prospěchu. Neboť doprava českého zbožl
bude si hledati právě tak jak se to dosud děje, cestu
do Hamburku, neboť s tarify mnohem kratších ně
meckých trati nová horská dráha, která vykazuje
u Karavanské dráhy 36% stoupání mezi 15—25.5
pro mille a u Bochyňské dráhy 41.5% stoupání přen
15%, výhodně konkurenci podniknouti moci nebude.
Čechy
Terst
Ústí
Praha
Budějovice
Hamburk
Liberec
Morava
Slezsko
km
9
article
Neboť dostali jsme se podle nejvlastnějších slov
předlohy již nyní na hranici tarifovou (ve směru
(Čechy—Terst), že některé předměty vývozní vozí se
pod vlastní cenou dopravní. Nuž a toto snížení ta-
rifů nestalo se zajisté dobrovolně, ono bylo přivo-
děno tiakem levných německých tarifů a jen proto,
aby vůbec zboží do Terstu se mohlo dopravitia
v mnchých případech proto, aby bylo od Hamburku
odlákáno. Abych vývody své podepřel důvody
uvádím, že sazha tarifová stála ke konci roku 189.
z Hamburku do Ústí (550 km. vzdálenosti) pro cuk
299 haléřů, pro linii Terst—Ústí (1047 km.) 232 hal.
tudíž o 67 haléřů levněji než do Hamburku o 50
km. bližšího. Kůže a kožešiny z České Kame-
nice (587 km.) do Hamburku mají sazbu 379 haléřů.
téměř tutéž jako kožešiny z České Kamenice do
Terstu (1055 km.) totiž 378 a 364 haléřů.
Bavlna má sazbu z Hamburku do Ústí (550
kilometrů) 222 haléřů, z Terstu do Ustí (1047 kilom..
223 haléřů.
Rýže má sazbu z Brém do České Lípy (59
kilom.) 286 haléřů, z Terstu do České Lípy (10i
Čecho
Terst
Hamburk
Ústí
Český Kame
Český Kamenica
Ust
Brémy
Český Lípa
km
10
article
kilom.) 241 haléřů, tudíž o 45 haléřů levněji při větš
vzdálenosti o 457 kilometrů.
Z těchto příkladů patrno, pánové, že se skutečně
vše možné pro Terst činí, a že se z ohledu na Terst
nehledí na vzdálenosti, nýbrž že se za příčinou zve-
lebení Terstu tarify v nadobyčejné míře upravují
Nuže, pánové, a z uvedeného právě můžete seznati
že se při ustanovení výše tarifů ne-
hledí na vzdálenosti kilometrové, a že
při některém zboží nepřijde na několik set kilometra.
Nechce-li rozvoj obchodu se zbožím v Terstu jíti ku
předu, leží příčina jinde. Příčinu stagnace Terstu
hledati sluší v tamním obchodnictvu, které se spíše
zanáší potlačováním svých slovanských spoluobčanů.
než cestami studijními k seznání poměrů v jiných
zemích a státech.
A na těchto poměrech nezmění nie dráha přes
Karavanky. Musím se tudíž ohraditi prot
názoru, jenž v předloze k omrzení se
opakuje, jakoby království české ja-
kýchsi prospěchů z těchto dráh mělo
a musím s největším důrazem pouká-
zati na škody, které obchodu a export
českému zřízením dráhy přes Tury
se strany jižního Německa po
vstano u.
Terst
Karavanky
Tura
Německo
11
article
Zmínil jsem se o obětech, které roční vydržo-
vání dráh alpských pude vyžadovati, Vládní před-
loha vypočitává zůrokování potřebného kapitálu
2.10 proc. — předpokládajíc čistý příjem 3,739.000 K.
Jsem přesvědčen, že bude štěstím, kdyby příjmy
z těchto obtížných dráh vydání dopravní a udržo-
vání kryly, a kdyby, nemluvě o zúrokování ce-
lého investovaného kapitálu na vozbu a udržování
ničeho stát dopláceli nemusil.
Nepropracovanost neshledáváme jenom u alp
ských dráh, leč u celé předlohy; nejlepší důkaz po-
dává tu sama vláda, žádajíc, by se haličská dráh
Lrov—Sambor—uherská hranice nestavěla jak
dráha L. řádu, jak tomu chtěla předloha z r. 1900
nýbrž jako dráha řádu druhého.
Mohl bych mnoho vytknouti ještě o postupu př
vymáhání od zúčastněných zájemníků, kteří témět
ničeho nepřispívají, kdežto při našich lokálních drá-
hách státní správa všechno umění vynakládá, aby
co možná vysoké příspěvky od zájemníků vy-
nutila.
Dráhy lokální netěší se takové podpoře vládní
jaká jest údělem dráhám zemí alpských. Musím se
s největší rozhodnosti ohraditi, aby názor, který
v odůvodňovací zprávě jest uveden, zůstal v plat-
nosti. Neboť ministerstvo míní, že vzhledem k velmi
značným finančním obětem, které státu z podporo-
vání lokálních dráh již vzníkly, a vzhledem k za-
tížení, které z důsledků přitomné předlohy státu
vzniknou, největší zdrželivost při finančním podporo-
vání místních dráh musí býti na místě. Jsem toho
mínění, že právě tento odstavec nejméně byl na
místě při předloze, která takové nezměřitelné oběti
pro dráhy nám úplně lhostejné na nás žádá. Pro-
hlašuji v souhlasu se svými kollegy, že použijeme
všech prostředků proti této předloze, neuvidíme-li, že
v této předloze všem našim oprávněným požadavkům
jest vyhověno.
Sambor
12
article
Vláda dovolává se zastupitelstev zemských
pravíc, že zastavení akce místních dráh vyhovuje
přáním korporací zemských. Tato věc se nesrovnává
s pravdou. Nikoli, země se lekají ohromných obětí
které jim passivními místními dráhami vznikajía
pokoušejí se zastaviti hnutí pro místní dráhy. Tento
postup není diktován tím, že by nebyly uznávány vý
sledky, které místní dráhy na celý hospodářský živou
mají. Zemské sněmy jsou přesvědčeny o důležitosti
místních dráh; poněvadž však jim krom soustavy
přirážkové na přímé daně žádné jiné prameny příjmů
nebyly zůstaveny a tyto na úhradu výdajů nestačí, uží-
vají brzdy. Neboť nemůže se popříti, že místní dráhy
jakožto celek jsou passivní a že země musí na ně
dopláceti. Doplatky tyto nedosahují takové výše, jako
doplatky státu při provozování vozby na státnich
dráhách, jimž přispívá se z řádných příjmů 130 mill.
korun.
V království českém garantov ali
jame za posledních 8let, pokud trvá
zákon o místních dráhách, 31 lokál
ních dráh zdélí 1059 km., vystavených
nákladem 122 mill. korun. Zatížení země
těmito dráhami činí 3 mill. korun. V království če-
ském nabyli jsme zkušenosti, že nominální zatížení
se skutečně kryje se skutečným zatížením.
Roku 1901 činí délka dráh, nalezajících se ve
správě státní, 11.432 km.; v procentech vy
jádřena činí délka dráh, garantova-
ných zemským sněmem, 10.5% dráh, na
kterých provozuje vozbu stát. Při slejné
délce dráh lokálních musil by býti hrazen dejicit 40
mill. korun, naproti čemuž vypočten schodek dráh
státních 130 mill. korun. Stát může sobě tento luxus
dovoliti. Země však, všech větších příjmů zbavené
nemohou se k tomu odhodlati, jakkoli zatížení roční
bylo by dva a půlkráte menší, než u dráh státních.
km
13
article
Při celé místní železniční akci pokračuje ministr
velmi chytře. Stává se totiž, že sněm nepovolí jenom
jedinou dráhu, nýbrž že hlasuje současně o několika
liniích. Potom vstoupí se v jednání s ministerstvem
a po dlouhé námaze jest toto donuceno poskytnouti
státní záruku pro tu neb onu trať. Při této pří-
ležitosti vyvoli si velmi opatrný mi-
nistr financí z pravidla onu, která se
zdá poměrně nejvýnosnější a od které
může očekávati nejmenší zatížení roč
niho budželu.
Předloha nynější poskytuje nám obraz takového
postupu. Z dráh r. 1898 zaručených vybral si stál
trať Rakovník—Louny, která se bude jistě vypláceti.
Vedle příjmů z místní dráhy 144 tisíc korun může
se počitati na 600 tisíc metr. centů průvozu, z kte-
rého bude plynouti příjem 670 tisíc korun. Tímt
způsobem není těžko vzbuditi odpon
proti akci na prospěch místních dráh
a obavy před pokračováním vakci té.
My však nedáme se mýliti v naléhání na potřebné
kroky a budeme naléhati, by se nkce ne-
zastavovala dříve, dokud nebude všem
našim oprávněným tužbám vyhověno.
Rakovník
Louny
14
article
Vždyí sám ministr železniční ve své řeči velice toho
želel, že jsme zůstali velice pozadu ve výstavbě dráh
druhého řádu.
Vláda žádá, by jí vrácen byl obnos 80 milliont
korun, které vydala na železniční investice z roku
1898, 1899 a z roku loňského. Já a moji přátelé ne
můžeme nikterak vyhověti tomuto požadavku. Není
žádné nutnosti, by pokladní hotovosti byly doplňo
vány vydluženými penězi, ze kterých se bude platit
velký úrok a při jejichž opatření mohou se utrpět
značné ztráty kursovní. Jest jisto, že ministr flnanc
také bez této sumy hospodaří dnes velice dobře
Vždyť si dokonce dobrý stav financí ve svém expose
pochvaloval
Zůstavuji sobě promluvili ještě o přebytcíe
pokladních, upozorňuji však, že neříkal ministr f-
nanci ničeho o tom, že se pokladní přebytky značně
rozmnožily přebytky plynoucími z jiných příjmů
státních, které za minulý rok činily proti roku 1899
o 30 mill. korun více.
15
article
Musím tudíž se vším důrazem prohlásiti, že ne-
můžeme dopustiti, aby tento výdaj byl novým dlu-
hem uhražen, neboť při rozvoji státních příjmů jes
jisto, že tyto pokladní přebytky také kdyby byly vy
čerpány, za nedlouho budou doplněny přebytky
plynoucími z rozpočtu.
Tímto požadavkem zvýšil se obnos investičn
na více, než půl milliardy korun, tak že při vydání
renty nastati mohou nejnepříznivější zápletky finanční
a že vydání její může býti spojeno s největšími
obětmi.
To jsou důvody, které nás nutí, bychom zaujal
rozhodně zamítavé stanovisko k této
předloze,
Nemohu však skončiti bez polemiky proti sna
hám, které se nesou v poslední době k tomu, by
současně s investicemi provedla se také stavba ka-
nálů. Jako čien výboru pro úpravu vodních cest vy-
slovím se tam o věci určitěji.
Tady ukazuji na faktum, že otázka výstavby že-
leznic a otázka výstavby kanálů znamená takový
náhlý skok do industrialistického vývoje stáru, že se
stanoviska agrárního musím trvati na tom, aby
příslušné náhrady se poskylly příslušným kruhům
zemědělským.
Nejsem odpůrcem cest vodních, nemohu však
zatajiti, že zřízení jejich mělo by v následek pro nás
zlevnění dopravy cizího obilí do Rakouska vůbeca
do našeho království zvláště. Agrární kruhy naš
Rakousko
16
article
ode dávna velmi rozhodně žádají, by se zrušily di
ferenciální sazby vůči Uhrám a právem připomínají.
že levné tarify umožní uherskému obili soutěž
tlačití budou ceny obilí domácího.
Poměry se ovšem v poslední době rychle změ
nily. My totiž nevyvážíme obilí, a při rostoucím
počtu obyvatelstva, bezmála o půl millionu, lze před
pokládati, že záhy s výrobou obilí vlastního nevy-
stačíme.
Proto musíme se postarati o to, bychom hospo-
dářskou svou výrobu sesílili. Možnost toho je dána
zlepšováním půdy a úpravou našich malých toků
které nezbytně vyžadují regulace.
Na 160 hotových projektů, na které třeba ná-
kladu 28 millionů korun, vláčí se dnes mezi různými
instancemi. Jedna je posílá ke druhé. Projekty se
odkládají, předělávají, znova studují, podrobují ko-
misím, ale neprovádějí. Tento stav je neudržitelný.
Meliorační fond nestači. Tady musí se postupovaii
způsobem jiným. O nic více se nejedná, leč o6
millionů korun na dobu od r. 1901—1905, ve ktere
projekty ty dospějí postupně k provedení. Naše
Otavka, Doubravka, Bolič, Klenice, Čidlina atd. musí
býti upraveny, nemá-li hospodářská síla obývatel-
stva čím dále tím více trpěti nezměrné ztráty. Takov
je naše stanovisko. Prohlašuji opětně a rozhodně, že
nemůžeme býti pro předlohu, a že naopak
hlasovati budeme proti ní. (Pochvala.
Rečníku se gratuluje.)
Posl. dr. Ellenbogen opřel se refundaei
80 mill. a žádal vysvětiení o výši a použití poklad
ních přebytků. Navrhoval rozvržení vládní předlohy
ve stavbu státních dráh a dopravu po těchto dráhách
a ustanovení zvláštních roferentů pro každou část
Jako záruku proti nové éře § 14. navrhuje, aby úvěry
nepovolovaly se najednou, ale od roku k roku. Ozna
muje řadu sociálně politických návrhů pro zevrubné
rokování stran ochrany dělnictva, minimální mzdy
maximální pracovní doby aj.
Čidlin
Takov
Posl
doktor
Ellenbogen
Uhry
Doubravka
Bolič
Klenice
17
article
Poslanec Sylvester konstatoval odpor zvláš
ke druhému železničnímu spojení terstskému, čehož
příčiny jsou politické. Dovozuje, že třeba rozšfřit
obor thnutí na Terst. Jen tam je Rakousko zúčast-
něno na světovém obchodě. Zastává se tamního ob-
chodnictva proti Maštálkovým nájezdům. Obchodníc
terstští činí, co je možného za nynějších poměrů.
Přímlouvá se za doplnění železniční sítě k jihu a za
stavbu průplavů, žádá však, aby se nejprv upravily
řeky Vllava, Labe a Morava a potom teprve přistou-
pilo se ku provedení průplavů.
Poslanec Kaftan: Z předlohy je zřejmo
patrno, že ve příčině výstavby alpské trati byl po-
staven zájem Terstu do první řady. Nepřestalos
na novém spojení železničním, nýbrž navrhují se
hned spojení dvě, právě proto, by úpadek
obchodních poměrů v Terstu by
zadržen.
Dosud toto město vydalo nespočetné milliony na
nešťastné přístavy, na podporu tamějšího
průmyslu, na »Lloyd«, a stal se také pokus pomocí
Terstu mimořádnými tarify. Teprve nyní, kdy pot
stránce došlo se po hranice krajní, ba když byly již
překročeny, přistupuje, se ke zkracování železniční
trati, která v relaci Čechy bude činiti 111 km,
v relaci Morava 44, v relaci Dolní Rakousy 34 km.
Toto zkrácení bude zaplaceno sumou 182 millionů.
Při tom mělo se aspoň dbáti toho, by za tyto oběti
měla výhody doprava domácí.
Sylvester
Maštálkův
Kaftan
Lloyd
Terst
Rakousko
Morava
Čechy
Dolní Rakousy
km
18
article
Pohříchu tomu tak není. Největšího
zkrácení má býti dosaženo dráhou turskou, ale
na prospěch jihoněmecké dopravy.
která způsobí citelnou soutěž do-
máci dopravě a výrobě v Čechách
na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních Ra-
kousích a také v Halici. To je příčina, proč se ne-
můžeme rozehřáti pro turskou dráhu, a proč můžeme
přiznati větší dosah jen trati rottenmannské.
Avšak nikoli pouze náklad na stavbu, nýbrž
také náklad na provozování vozby je důležitým př
zamýšlených liniích terstských. Proto se tážu mi
nistra, jak velké jsou tyto náklady.
Tady nelze počítati s obvyklou sazbou 1.8h
Bude patrně sazba ta zdvojnásobena. Dnes mohl by
nám ministr něco pověděti o dotyčných nákladech
příbuzné dráhy přes Ariberg. v
Při této příležitosti připomínám neshody mez
železniční zprávou vlády a mezi státním rozpočtem.
Podle onoho příjem činil 60 mill. K a podle tohot
47 mill. K. Co jest pravda? Tolikéž není žádné
zmínky o úbytku v parallelních tratích státních,
bude-li provedena zkrácená doprava do Terstu. Ko-
nečně není ani jeden vyšší náklad na péage vypo-
čítán; výnosnost jest tedy velmi záhadnou. Budeme
rádi, uhradí-li se na terstských tratích náklad na
provozování vozby. Na úroky platiti budou země
severní 70 proc. Jest zajisté spravedlivo, žádají-li
země severní náležitou náhradu výstavbou velkých
vodních cest: dunajsko-vltavského a odersko-
vislansko-dněsterského průplavo, pro které jsou již
vypracovány projekty stejně dobré jako pro že-
lezníci do Terstu.
Postulát po junctim mezi investiční půjčkou
předlohou o vodních stavbách jest dobře uvážen
není Ekvapen, jak tady tvrdí posl. Silvestr. Mu-
síme na tomto junctim trvati nezvratně.
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní a Horní Ra
Terst
ko
19
article
Směry těchto vodních cest vyhovují skutečně
intencím p. posl. Silverstra, který chlěl míti je vy-
staveny směrem meridlonálním. Průplav dunajsko-
vltavský a oderský mají právě vedeny býti směrem
meridionálním a mají býti takřka připojením k jiho-
severnímu směru dráhy přes Terst. Ovšem odkloňují
se u Vídně směrem východním, pohybují se směrem
hlavních proudů zboží ze severu do Vídně a na vý-
chod k Černému moři.
Přejeme si, aby se investiční předloha provedla
ve třech periodách. První do r. 1905 z Celovce do
Terslu — 116 mill. korun; v druhé periodě do roku
1907 trať z Běláku do Asslingu a dráha pyrenská
pokračování do Želnavy. Ve lřetí perlodě do r. 191
teprve po zahájení stavby kanálové dráha přes Tury
Co se týká účastenství státu při opatření kapiíále
pro soukromé dráhy, chci věděti na které lokáln
dráhy má býti vzat při tom zřetel. Ostatně ukazuji
na ohromné oběti, které přineslo k účelu tomu krá-
lovství české, které potřebuje výdatnější podpory než
dosud.
Silverstra
Terst
Vídeň
Celovec
Terslo
Bělák
Assling
Želnava
Tura
20
article
Navržené požadavky na investice k provozování
vozby na dráhách, pokládám důvodnými. Přejisi
však, aby byly doplněny pro království české takto
zřízení druhých kolejnic na trati Praha— Veselí,
Praha—Plzeň, Budějovice—Plzeň a Praha— Duchcov
aby se vystavěla druhá zvláštní trať z Klášterce ku
Vitavě a rozmnožilo vozivo státních dráh v Čechách.
Jsme proti refundaci vydaných 80 mill. korun a pře-
jeme sí podrobný účeť investic z nich opatřených
žádáme, aby si vláda vymohla za ně indemnitu o
říšské rady. Doufáme, že vláda přijme zajištění pro-
jektů vodních cest a učiní závazné prohlášení, že
podá příslušnou předlohu do sněmovny ještě než se
bude konati druhé čtení předlohy investiční a že tak
umožní zástupcům severních zemí, by zavjali přízni-
vější stanovisko k předloze investiční. (Pochvala
Řečníku se gratuluje.)
Schůze byla potom přerušena až do 3. hodiny
odpolední.
Praha
Veselí
Plzeň
Budějovice
Duchcov
Klášterec
Čechy
21
article
Když byla opět obnovena, posl. Tambosi do-
vozoval, že východní kraje hájí svá práva a zájmy
a proto Tersťané budou hlasovati pro předlohu, nebot
prospěje jejich kmenovcům v Přímoří. Viní dřívější
vlády, že nepečovaly o Terst. Ten potřebuje rychlého
zlepšení svého spojení s říší, aby zaujal vynikající
místo v rakouském obchodu. Pojednává o nedostat
cích tridentských železnic a stěžuje si, že na ně nen
v investiční předloze pamatováno.
Poslanci Mosdorfer a Vasilko přednášejí
přání svých zemí o stavbě železnic.
Poslanec Dobernig poukazoval na přízei
německých poslanců z Čech a Moravy k předloze
Varoval před junctim, protože ohrožuje investiční
předlohu a neprospěje projektu vodních dráh. Alpské
země přejí také tomuto projektu, ale přání by po
minula, kdyby byl odpor proti investiční předloze.
Posl. bar. Kübeck polemisoval s posl. Ma
štálkou a dovozoval, že jedná se o říšský zájem
Pojednal zevrubně o terstském spojení a odporoval
rozvržení stavby na dlouhá léta. Věc neměla by se
splétati s otázkou vodních dráh. Sluší dbát o prove
dení dospělého projektu, neboť stavba průplavu není
ještě řádně rozvážena, ač i ta záležitost je velmi dů-
ležita.
Mosdorfer
Vasilko
Dobernig
Posl
bar
východní kraj
Terst
Čechy
Morava
22
article
Posl. Steinwender očekává s nepokojem
rozhodnutí této věci. Čeští poslanci vyslovili se dnes
proti druhému spojení s Terstem-
Polemisoval s vývody posl. Kaftana, dovozuje
příčiny chabosti terstského obchodu. Český obcho
s Terstem není ještě velký — 12.000 vagonů za rok
— z Moravy asi 15.000 vozů. Německé soutěže nen
prý se co báti. Také bez junctim — praví — povo
líme vodní dráhy, dokáželi se nám jejich důležitost
Po poslanci Hagenhofrovi ujal se slov
ministr ryt. Wíttek. Pravil, že vláda přeje pro-
jektu vodních dráh a proto doufá, že spojenému
úsilí vlády a sněmovny podaří se skoncovati tuto
otázku, neboť vyhovuje různým zájmům. Přecházeje
k předloze, připomíná mnohaleté snahy a přípravy
zejmena k provedení druhého spojení s Terstem a jej
obchodně politický význam. Vymyká se z mezí mísl-
ních a krajinských. Je toho třeba, aby Rakousko do-
stálo svému obchodně-politickému povolání. Pouka-
zuje na snahy sousedních států o spojení přístav
vnitrozemím. Druhé terstské spojení bude státní
dráhou a stát bude teda míti rozhodující vliv na
námořské sazby, čímž prospěje se státu také finančně.
Posl
Kaftan
Hagenhofr
Terst
Morava
Rakousko
23
article
Rozpočty stavební dle ministrova mínění nepřekro-
čily se, neboť projekty jsou důkladně prý zkoumány
proslulými odborníky. Potom vyličoval volbu trati
její výhody. Také stavební horniny jsou náležité,
aby stavba provadla se důkladně.
Akce o místních dráhách je vázána součinnost
státu a zemí a jednostranný zřetel na státní zájmy
je vyloučen tím, že země mají přednost. Dokazuje
to pokud týká se Čech. Vláda chystá se zabezpečiti
nové místní dráhy
Ministr jednal potom o rozvržení investice na
jednotlivé železniční pásma a pravil, že v programu
rozhodovaly v první řadě dopravní poměry. Stavba
nádraží v Praze, Plzni a Černovicích je pojata do
předloby.
Na Ellenbogenův dotaz po podmínkách pre
stavby státních železnic odpověděl, že dle stavu prů-
pravních prací nejsou ještě ustanoveny, ale vezme
se na ně zřetel v příští cbystané předloze.
Rokování bylo potom přerušeno a schůze skon
čena
Příšti bude zejtra v 10 hod. dop.
Čo
Ellenbogenův
Praha
Černovice
24
article
Výbor pro lihovon daň příjal ve včerejš
schůzi návrh předsedy dra. Kathreina na kone
povšechného rokování.
Ve dnešní schůzi po řečech posl. Urbana
Ehrenfelsa, Ploje, Gniewosze, Eisen
kolba a Chiaria usnešeno všemi hlasy proti
třem, přejíti k podrobnému rokování.
V tomto žádal poslanec Bärnreither, aby
z I. článku vymýtěno bylo ustanovení císařského na-
řízení ze dne 17. července 1899.
Finanční ministr Böhm- Bawerk prohlašuje.
že neměl nijak úmyslu, citováním císařského naří
zení onoho způsobiti i schválení jeho. Také
není ale po stránce techníky zákonodárné námite
proti vymýtění citátu toho.
Posl. Kos navrhuje, aby ustanovení § 1. netý
kalo se výrobních a spotřebních poplatků z kořalky
Haliči a Bukovině zdaňované a ohlašuje dals
návrh, dle něhož obnosů, jež se přikáží zemím
hlavně Haliči, smí se použiti jen k účelům školským
a k výdajům pro humanitní ústavý.
Odhorný přednosta Jorkasch- Hoch prohla
šuje naproti jedné poznámce posl. Auspitze, že ná-
hrady při vývozu zdaněné kořalky nijak nepodně
cují k vývozu její. Aby státní pokladna uchráněno
byla před tím, že by více daní vraceti musila, neži
skutečně zaplaceno bylo, byly náhrady ony vymě
řeny níže, než by to odbytu odpovídalo.
Ostatně tímto císařským nařízením ze dne 17
července 1899 praví se, že lihovary, podlehající zda
nění dle výroby, když by výroba jejich nabyla velkého
rozsahu, nemají daň platiti paušálně, nýbrž dle sku-
tečné výroby.
Při hlasování zamítnut byl návrh posl. Kosaa
článek přijat byl ve znění upraveném dle návrhu
posl. Bärnreithra.
Schůze byla potom skončena.
Urban Ehrenfelsa
Ploj
Gniewosz
Eisen
Bärnreither
Böhm
Posl
Bawerk
Halič
Bukovina
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Čechové a
přátelé. Kdo
má organismus, na jakýž politická povětrnost
působí, tomu netřeba teprve namlouvati, že se
poměry zástupců národa českého na radě říšské
k ostatním stranám pravice poněkud změnily.
Je známo, že klerikální Němci, kteří druhdy
tvořili nezbytnou součást pravice a jejichž úkolem
bylo demonstrovati v ní, že není to strana snad
jen slovanská, tedy národní, nýbrž že je to strana
politická, v níž všechny národnosti Rakouska
jsou zastoupeny, vypověděli nám podporu svou,
když šlo o bytí či nebytí jazykových nařízení.
Naopak, vůdcové této strany ze strachu, aby
nebyli šířícím se jako lavina nacionalismem
smeteni, vydávali se všude za nejhorlivější
Němce a sami hlásili se ko hlavnímu německo-
nacionálnímu postulátu: ku prohlášení němčiny
za řeč státní. Ne jinak má se věc s Poláky.
Čecho
Němec
Polák
Rakousko
26
article
Také ti, když došlo ku praktickému provádění
zásad, uložených v adrese na trůnni řeč z r. 1897
zabočili stranou a nás nechali osamocené prot
divokému nárazu německému. Za takových okol-
ností a po takových zkušenostech je přirozeno,
že zástupci národa českého nemají dvakráte chuti.
aby se nyní opakovalo, co dělo se dříve. Všal
»Bohemie«, jež přináší dnes dlouhý dopis z Vídně
o poměru našem ke stranám ostatním, velice se
mýli, domnivá-li se, že snad jsou poslanci čeští
zásadními odpůrci politiky, jež směřuje k obno-
vení pravice. Naopak: Čeští poslanci pokládaj
houpačkovou politiku Körbrovu, jež domnívá se
udržeti se při vesle, aniž by se opírala o většinu
nějakou a na oko byla neutrální, do budoueno-
sti za nemožnou a utvoření nějaké majority z
nezbytně nutné. Však taková ovšem nesmí býti
většina, jaká byla dříve, aby z ní kořistily jenom
strany druhé a my jim při tom »nezištně« po-
máhali. »Bohemie« dotýká se také poměru
našeho k velkostatkářům a má za to, že tito
velmi těžce nesou »obrat«, který se stal na
naší straně a kterým dán byl výhost ob-
strukci. »Bohemie« tvrdí, že jsou velkostatkář
následkem toho rozmrzelí a že prý štvali s Po-
láky poslance naše do posledního okamžiku, ba
ještě tehdy, kdy již ujednání s drem. Körbrem
bylo hotovo. Nepopíráme, že velkostatkáři v nej.
Körbr
Vídeň
Bohemia
27
article
lepší náladě té doby nejsou, naopak doznáváme
že poměr jejich k poslancům strany svobodo-
myslné je poněkud napjatý, však ne k vůli
taktice české delegace, zejmena ne k vůli tomu,
že na čas vzdala se obstrukce. Že by byl
oproti úmluvám s drem. Körbrem štvali,je
nepravda, proti níž co nejrozhodněji protestovat
máme za svou povinnost, naproti tomu naplňuje
poslance české podivením, že český odboj
agrární a národně-sociální potkává se u histo
rických velkostatkářů, aspoň u některých, s ne-
pochopitelnými sympatiemi, jež nápadné jsou již
také jiným stranám. Dopisovatel »Bohemie«
ostatně je na omylu, pohlíží-li na dnešní situaei
v parlamentě jako na definitivně vytvořenou
Takovou naprosto není a závisí to od dalšího
průběhu věcí a od tvářnosti, jaké poměry na-
budou, zůstane-li situace nezměněna, neb
změní-li se.
— »Nekalý pramen« místodržitelského
listu. V neděli přínesly »Pražské Noviny«
zprávu o tom, že ředitel Národního divadla
p. Gustav Schmoranz byl vyzván od ministe
stva vyučování, aby se vyjádřil, zdali hodlá po
držeti svoji professuru na umělecko-průmyslové
akole v Praze, ze kteréž obdržel na jeden rol
Schmoranz
Praha
strana svoboda
Bohemia
národní divadlo
28
article
dovolenou, v případě opačném, aby podal re-
signaci na toto místo i s dodatkem, že pan
Gustav Schmoranz rozhodl se proto, vzdátis
ředitelství Národního divadla a vrátiti se n
školu umělecko-průmyslovou. Zpráva tato byle
ostatně psána tak okázale neslušným způsobem,
že bylo na ní na první pohled patrno, že jest
naprosto tendenční, a my jsme ji včera ráno
podle přímé informace po zásluze vyvrátili
odmítli. Včera pak přinesly »Pražské Novinye
v rubrice »Umění a písemnictví« tučným písmem
následující prohlášení: »O řediteli Národního
divadla panu prof. G. Schmoranzovi došla nás
pro nedělní číslo z práva z pramene ne-
kalého, jako by pan ředitel hodlal složit
tento svůj úřad. Jsme zplnomocněni
místa nejkompetentnějšího ozná-
miti k vlastnímu uspokojení, že
pan ředitel Schmoranz na takov
krok ani ve snách nepomýšlí.« Jakkol
doznání úřadního mistodržitels kého
orgánu, že čerpal z pramene nekalé ho
Schmoranz
profesor
G Schmoranz
národní divadlo
29
article
samo sebou jest skvostné, na úplně zados-
učinění za mystifikaci veřejnosti takovouto zprá-
vou nestačí, tím méně, že jest velmi pravdě-
podobno a snad jisto, že nekalý pramen, z ná-
hož »Pražské Noviny« čerpaly, temení v nej-
vlastnější jejich domácí studni. Bylať právě za
účelem odstranění nynější správy Národního di-
vadla provedena tak rozsáhlá otrava redakčních
studní pražských, že jest důkladné vyčistění jich
co nejvíce žádoucno. V místodržitelském orgánu
patrně k němu již došlo, neboť ono »zmocněnl
z nejkempetentnějšího místa«, o němž malostran-
ský poloúřadník píše, vypadlo nepochybně tak,
že při něm přislušnému dotýčníku bylo ssi
horko i zima najednou, takže asi na »vlastní
uspokojení« redakce »Pražských Novin« nebyl
ani ve snu pomyšleno. Věc sama o sobě jest
neslýchána, neboť jedině v publicistické oflemné
malostranské jest možno, aby svou úřadností,
kteráž jí zvláště v personaliích státních úřad-
níků náleží, kryla průhledná tajná přání. Po-
druhé si to dobře rozmyslí, než aby odstřelo-
vala partské šípy nekale kalené.
národní di
30
article
— Mimořádná valná hromada dele-
gátů Ústředního spolku jednot nčitelských
koná se dne 9. dubna o 9. hodině dopolední
v sále Typografické besedy. Schůze širšího vý-
boru Ústředního spolku koná se dne 8. dubna
tamtéž.
— K slavnosti padesátiletého jubilea
organisačního statutu vyšších reálek
K obeím, o nichž ve článku dotyčném dne
17. t. m. bylo uvedeno, že obětavostí uznání-
hodnou se staraly o zřízení škol roálných ná-
ležejí i ty, které rozhodly se pro vyšší reálk
spojené s vyššími gymnasii. K těm náleží král.
hlav. město Praha, jež na Malé straně ote-
vřela dne 1. října 1865. S velikým nákladem
byla roku 1875/76 postavena nádherná budova
v Novodvorské ulici; obec pražská pak po
dvacetsedm let nesla veškeren veliký náklad n
celou střední školu s nižšími třídami reálného
gymnasia, s třemi třídami vyšší reálky as
čtyřmi třídami vyššího gymnasia a s četnými
paralelkami. Roku 1892/93 rozdělen ústav n
dva ústavy státní, samostatnou reálku a same-
statne gymnsum. V Tábore výstavěla obe
již roku 1856 na doby ony sKvěrou pučov
školní za 80.000 zl., v níž z počátku byla
trojtřídní reálka. R. 1862 otevřeno bylo reálné
gymnasium s vyššími třídami reálnými a gym-
nasijními. Dnem 1. ledna 1869 převzat ústav
do správy státní, když byla obec složila státu
fond 155.192 zl.
Praha
Novodvorská ulice
Tábor
31
article
— Osobní. Nově utvořená společnost »Obščestvo
drevnostej i isskustv« při carském museu v Kyjevě
zvolila ve valném shromáždění dne 12. t. m. za
svého prvního čestného člena zahraničného profes-
sora české university pana dra. L. Niederl a.
— Promoce. Pan MUC. Antonín Andrle
bude v sobotu o 12. hodině polední ve velké aule
české university Karlo-Ferdinandovy za doktora
veškerého lékařství veřejně prohlášen. — Pan JUC.
Ladislav Nekvasil, advokátní koncipient
z Karlína, byl v pondělí 18. t. m. na českém vysokém
učení Karlo-Ferdinandově za doktora veškerých práv
veřejně prohlášen.
— Úmrtí. Včera odpofedne zemřel zde pan
L Niederl
Andrle
Ferdinandův
JUC
Nekvasil
Kyjev
Karlín
český univerzita Karla
vysoký učený KarlaFerdinandov
32
article
Julius Wendling, magistrátnf radu pre
nosta vojenského referátu král. hlavního města Prah,
dosáhnuv věku 56 fet. Zesnulý konal studia práv-
nická na pražské universitě a v roce 1807 vstoupi
do služeb magistrátu pražského. V roce 1873 jme-
nován byl konceptním adjunktem, v roce 1880 kon-
cipistou, v roce 1885 sekretářem a v červnu 1899
jmenován magistrátním radou. Ve včerejší schůzi
městské rady věnoval starosta pan dr. Srb zesnulému
posmrtnou vzpomínku a členové rady městské vzdali
soustrasť povstáním. — Pan Antonín Buzek,
rodák soběslavský, finanční rada v. v. a majitel
realit v Soběslavi, zemřel náhle na své turistické
cestě do Ilalic, raněn byv mrtvicí v Lublani, kde
byl také pochován. — V pondělí 18. t. m. zemřela
v Praze po delší nemocí pí. Antonie Hronová,
vdova po řídícím učiteli, v 70. roce věku svého.
Byla to vzorná matka, která celý svůj život věnovala
pečlivému vychování svých dítek, z nichž čtyři sy-
nové zaujímají význačná místa v našem životě ná-
rodním. Pohřeb zesnulé paní koná se dnes ve středu
o 4. hodině odpol. z farního chrámu u sv. Vojtěcha
(v Jirchářích) na hřbitov olšanský. — Dne 18. t. m.
zemřel v Praze provinciál řádu Piaristů, P. Juli an
Waltera, u věku 75 let. Zesnulý byl dlouholetým
místopředsedou Společnosti pro fysiokracii v Čechách.
Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne 21. t. m. o 10.
hod. dop. z kaple piaristské v Panské ul. — Z Cetyně
nám telegrafují, že tam včera o 3. hod. ranní zemřel
zástupce dvorního a vojenského kapelníka, koncertní
mistr Antonín Neliba. Pohřeb okázalý koná
se zejtra na útraty následníka.
Julius Wendling
doktor
Srb
Buzek
Hronová
svatý . Vojtěch
Walter
Neliba
Praha
Soběslav
Ilalice
Lublaň
Olšanský
Čechy
33
article
— Třetí ajezd slovanských novinářů
v Dubrovniku. Účastníci sjezdu sejdou se na Ze-
lený čtvrtek dne 4. dubna večer v hotelu »Conti-
nental« ve Rěce, odkudž odjede se parníkem na
Velký pátek dne 5. dubna o 1/210. hod. dopoledne.
Pořadatelstvo v Záhřebě objednalo u známé graná-
tové firmy pražské Jana Reimanna vkusné odznaky.
Táž firma vyrobila také odznaky k prvnímu sjezdu
v Praze. Sjezdový příspěvek 5 zl. zaslán budíž přímo
pod adresou: gosp. dr. Šíme Mazzura, odvjetník,
Zagreb.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 19. března). Změna podminek pro
úpravu Starého města. Podle některých
méně podstatných změn podmínek přijala městská
rada návrh komise, aby konkurující předložili také
návrhy perspektivních pohledů s Irekventovaných
bodů as s výše lidského oka nad dlažbou, pokud
možná vkreslením jich do fotografil. Týká se to ze-
jmena pohledů: z Příkopu k místu, kde stojí budova
finančního ředitelství; pak na okolí Prašné brány
z Hybernské ulice; na vyůstění mostu Františka
Josela; na vyústění mostu, vedoucího přes Štvanici;
na skupinu domů na novém nábřeží petrském ze silnice
Bělského, nebo z mostu Františka Josefa; na kostel
Panny Marie před Týnem, v tom případě, pakli by
projektant nějakou změnu v těch místech navrhoval;
na vstup do Dlouhé třídy z Velkého náměstí a po
případě i na jiná důležitější místa, pokud to auto
Conti
Reimann
doktor
Mazzura
Josel
Bělský
František Josef
Marie
Dubrovník
Záhřeb
Praha
Zagreb
hybernský ulice
Velký náměstí