ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0c7e2180-6603-11dc-bfc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 63, place 97, work 4, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODLISTY
3 masthead
20. března 1901. Číslo 79.
4 article
Posl. Kozlowski nalehal, aby byla podán předloha o differenční hře s obilím. Její zákaz bude zcela oprávněn a bude platný, zruší-li se rozhodčí soudy a bursovní obchody podřídí řádným soudům obchodním. Odb. předn. bar. Beck vylíčil nyněší stav prac v ministerstvě obchodu s otázkou termínového ob- chodu. Zemědělská rada musí míti příležitost vyslo- viti se o výsledcích ankety. Její odbor sejde se ji 15. dubna. Ministerstvo orby nebude ničeho namítati proti volbě odboru z hospodářské rady, jenž by ča- sem pojednal o předloze s vládou. Také projevy od- borných korporaci připustí se dřiv, než předloha bude ustanovena. Ministerstvo orby jest ochotno dáti poslancům, již se o věc interesují, k disposic anketní protokoly i soustavný výtah z nich. Potom přijat návrh na konec debaty a rokorání bylo odročeno. Právní výbor rokoval za přítomnosti mi nistra spravedlnosti o předloze stran použití části přebytků společných sirotčích po- kladen a přijata vládní předloha se změnou, že místo 1/2% stačí 1/1o% přebytku na jistotu. Podněl ministerstva orby, aby 4/10% přebylku věnovaly se k účelům zemědělských a živnostenských společenstev, propadl po zevrubné debatě, jíž zúčast- nili se také ministr bar. Spens- Booden a odb přednosta bar. Beck s tím odůvodněním, že jmění ze sirotčích pokladen a jeho výnos smí se věnovat jen k sirotčím účelům. Přijato více resolucí, také ta, jíž vláda vy- zývá se, aby zřídila sirotčí pokladny také tam, kde jich dosud není; rovněž resoluce, že budoucí půjčky ze sirotčích pokladen mají se poskytovati jen na úmor, aby venkovské obyvatelstvo zvykalo na takové půjčky a ponenáhlu dbalo o splacení dluhů. Sněmovním referentem byl ustanoven poslane dr. Pattaí.
Posl Kozlowski Beck doktor Pattaí
5 article
Železníční výbor začal dnes rokovati z přítomnosti ministrů financí a železnic povšechně o investiční předloze Poslanec Maštálka: Když v 23. schůzi této sněmovny povstal ministr železnic, aby hájil inve- stiční předlohy, spěchal jsem též k ministerským l- vicím, abych s pozorností sledoval jeho výklady neboť očekával jsem, že ve veliké, tak závažné věci důstojné řeči poukáže na značné obchodně a finančně politické konsekvence zmínůných investic. Bohužel viděl jsem se zklamána ve svém očekávání. Divím se odvaze, s jakou rozťat byl gordický uzel a s jakou byl odstraněn spor, jenž mezi jednotlivými skupinami zájemníků pokud se spojení Terstu se severem týká, v pravém slova smyslu zuřil. 30 let trval zápas o směr mezi linií turskou anebo přes Karavanky. Na obou stranách stáli roz- hodní enthusiasté. Tersťané sami nevěděli, kter strany se mají držeti; sněm byl pro Tury, zastupi telstvo obce pro Karavanky, obchodní komora terstská jednou pro to, jindy pro druhé. Z obou stran hledali bojovníci své přálele a příznivce. Turská linie měl mocného odpůrce, říšského ministra vojenství, jenž nechtěl dráhu tak důležitou vedle hranic říše, a při- vedl svého času dolyčné předloby v říšské radě k pádu.
Maštálek Terst Karavanky
6 article
Směr přes Karavanky získal v poslední době sněm krajinský, obchodní tamní komoru, horno- rakouský sněm i komoru, korutanský sněm a komora také pracovaly pro ni, ano i zemský sněm českýa naše obchodní komory se do toho vmísily, linie tato měla rozhodně větší obrance, vzdor tomu, že ob chodní komora vídeňská myslila, že zájem říše spo- čívá v tom, když ne vnitrozemí leč jižní Německo s Terstem budou pomocí turské dráhy spojeny, pro který projekt Salepurk téměř rozčilením hlavu ztrácel Štyrsko myslilo, že obě dvě dráhy nejsou k ničemu a nemají žádného účelu, poněvadž požadovaného lze, dociliti tarifními opatřeními na dráhách nyněj- ších, a liberecká obchodní komora mínila, že by se měly stavěti dráhy obě. Nu, a aby se dostal ze slepé uličky křižujících se zájmů, ministr předkládá nám předlohu, v níž se nalezají obě žádané dráhy.
Karavanky Německo Terst
7 article
Rakousko si může dovoliti místo jedné passivné dráhy dvě; vždyť se jedná zde pouze o roční obtí- žení rozpočtu několika milliony. Uvedl jsem, pánové, že zemský sněm královstv českého a některé české obchodní komory přimlou- valy se svého času za zřízení železničního spojení s Terstem. Ano dokonce ku podnětu zemského vý- boru král. českého byla dne 22. března 1897 svolána do Prahy schůze, v níž zástupci některých jižníc zemí (hlavní zájemník Terst se ani nedostavil asnesli se, s rozhodností domáhati se zřízení krat- šího železničního spojení s Terstem. Celé shromáž- dění vycházelo z názoru, že nová tato linie zname- nati bude podstatné zkrácení spojení Čech s Terstem a že nová linie přinese s sebou podstatný rozvoj schopnosti vývozu našich kruhů průmyslo- vých. Bylo zaujímáno u nás vždy stanovisko, že se toho docilí přechodem přes Karavanky, a tudiž že musí tato dráha býti stavěna, aby se zájmům krá- lovství vyhovělo. Tak jak předlohu před sebou máme, vídíme so v obou siněrech býti zklamánu. Neboť neje nom že dráha přes Karavanky nezkracuje podstatně spojení mezi královstvím českým a Terstem, a tudíž neodpovídá předpokladům, za jakých jsme sej domáhali, v předloze nachází se také dráha přes Tury, která nejenom že nebude nám k žádněmu užitku, le bude účinkovati nepříznivě na ná budoucí vývoz přes Terst. Tím ztrácí pro nás celá velká akce vládní cenu, která i dokonce v odůvodňovací zprávě vládou se jí pro král. české přikládá a jestliže již dříve, a to právem, se nemohjo tvrditi, že by alpské dráhy byly záležitostí celé ří še.
Rakousko Terst Praha Čechy Karavanky
8 article
Abych ukázal správnost svých vývodů, chci uvést některé cifry. Předem již uvádím, že výstavba pyrhensk dráhy, na niž se žádá 12 mill. K, nemá toho nej menšího vlivu na relace z Čech do Terstu a že vzdá- lenosti, které uvedu, zůstávají stejnými, ať již se vy staví spolu také dráha pyrhenská nebo ne. V pří- tomné době obnáší vzdálenost (dle tarifových kilo metrů) mezi Ústím a Terstem 1047 km., po výstavbě nové dráhy sníží se na 972 km., t. j. o 75 km. Vzdá- lenost mezi Prahou a Terstem činí 938 km. později bude obnášeti 835 km., zkrácení tudíž o 103 km. Vzdálenost mezi Budějovicemi a Terstem činí nyní 769 kilometrů, při nové dráze 666 kilometrů. zkrácení o 103 kilom. (u Budějovic nalézá se hranice vzdálenostní mezi Terstem a Hamburkem), vzdále- nost mezi západně položenou Plzní a Terstem činí nyní 905 km., na příště bude obnášeti 785 km. zkrácení o 120 km., a na konec vzdálenost mezi Libercem a Terstem vykazuje nyní 1029 km. sníží se na 976 km. nabude se tudíž 53 kilometro. A abych byl úplným, poznamenávám, že zkrácen vzdáleností pro celou Moravu a Slezsko bude o 34 km. Toto zkrácení nemůže býti království českémnu k žádnému prospěchu. Neboť doprava českého zbožl bude si hledati právě tak jak se to dosud děje, cestu do Hamburku, neboť s tarify mnohem kratších ně meckých trati nová horská dráha, která vykazuje u Karavanské dráhy 36% stoupání mezi 15—25.5 pro mille a u Bochyňské dráhy 41.5% stoupání přen 15%, výhodně konkurenci podniknouti moci nebude.
Čechy Terst Ústí Praha Budějovice Hamburk Liberec Morava Slezsko km
9 article
Neboť dostali jsme se podle nejvlastnějších slov předlohy již nyní na hranici tarifovou (ve směru (Čechy—Terst), že některé předměty vývozní vozí se pod vlastní cenou dopravní. Nuž a toto snížení ta- rifů nestalo se zajisté dobrovolně, ono bylo přivo- děno tiakem levných německých tarifů a jen proto, aby vůbec zboží do Terstu se mohlo dopravitia v mnchých případech proto, aby bylo od Hamburku odlákáno. Abych vývody své podepřel důvody uvádím, že sazha tarifová stála ke konci roku 189. z Hamburku do Ústí (550 km. vzdálenosti) pro cuk 299 haléřů, pro linii Terst—Ústí (1047 km.) 232 hal. tudíž o 67 haléřů levněji než do Hamburku o 50 km. bližšího. Kůže a kožešiny z České Kame- nice (587 km.) do Hamburku mají sazbu 379 haléřů. téměř tutéž jako kožešiny z České Kamenice do Terstu (1055 km.) totiž 378 a 364 haléřů. Bavlna má sazbu z Hamburku do Ústí (550 kilometrů) 222 haléřů, z Terstu do Ustí (1047 kilom.. 223 haléřů. Rýže má sazbu z Brém do České Lípy (59 kilom.) 286 haléřů, z Terstu do České Lípy (10i
Čecho Terst Hamburk Ústí Český Kame Český Kamenica Ust Brémy Český Lípa km
10 article
kilom.) 241 haléřů, tudíž o 45 haléřů levněji při větš vzdálenosti o 457 kilometrů. Z těchto příkladů patrno, pánové, že se skutečně vše možné pro Terst činí, a že se z ohledu na Terst nehledí na vzdálenosti, nýbrž že se za příčinou zve- lebení Terstu tarify v nadobyčejné míře upravují Nuže, pánové, a z uvedeného právě můžete seznati že se při ustanovení výše tarifů ne- hledí na vzdálenosti kilometrové, a že při některém zboží nepřijde na několik set kilometra. Nechce-li rozvoj obchodu se zbožím v Terstu jíti ku předu, leží příčina jinde. Příčinu stagnace Terstu hledati sluší v tamním obchodnictvu, které se spíše zanáší potlačováním svých slovanských spoluobčanů. než cestami studijními k seznání poměrů v jiných zemích a státech. A na těchto poměrech nezmění nie dráha přes Karavanky. Musím se tudíž ohraditi prot názoru, jenž v předloze k omrzení se opakuje, jakoby království české ja- kýchsi prospěchů z těchto dráh mělo a musím s největším důrazem pouká- zati na škody, které obchodu a export českému zřízením dráhy přes Tury se strany jižního Německa po vstano u.
Terst Karavanky Tura Německo
11 article
Zmínil jsem se o obětech, které roční vydržo- vání dráh alpských pude vyžadovati, Vládní před- loha vypočitává zůrokování potřebného kapitálu 2.10 proc. — předpokládajíc čistý příjem 3,739.000 K. Jsem přesvědčen, že bude štěstím, kdyby příjmy z těchto obtížných dráh vydání dopravní a udržo- vání kryly, a kdyby, nemluvě o zúrokování ce- lého investovaného kapitálu na vozbu a udržování ničeho stát dopláceli nemusil. Nepropracovanost neshledáváme jenom u alp ských dráh, leč u celé předlohy; nejlepší důkaz po- dává tu sama vláda, žádajíc, by se haličská dráh Lrov—Sambor—uherská hranice nestavěla jak dráha L. řádu, jak tomu chtěla předloha z r. 1900 nýbrž jako dráha řádu druhého. Mohl bych mnoho vytknouti ještě o postupu př vymáhání od zúčastněných zájemníků, kteří témět ničeho nepřispívají, kdežto při našich lokálních drá- hách státní správa všechno umění vynakládá, aby co možná vysoké příspěvky od zájemníků vy- nutila. Dráhy lokální netěší se takové podpoře vládní jaká jest údělem dráhám zemí alpských. Musím se s největší rozhodnosti ohraditi, aby názor, který v odůvodňovací zprávě jest uveden, zůstal v plat- nosti. Neboť ministerstvo míní, že vzhledem k velmi značným finančním obětem, které státu z podporo- vání lokálních dráh již vzníkly, a vzhledem k za- tížení, které z důsledků přitomné předlohy státu vzniknou, největší zdrželivost při finančním podporo- vání místních dráh musí býti na místě. Jsem toho mínění, že právě tento odstavec nejméně byl na místě při předloze, která takové nezměřitelné oběti pro dráhy nám úplně lhostejné na nás žádá. Pro- hlašuji v souhlasu se svými kollegy, že použijeme všech prostředků proti této předloze, neuvidíme-li, že v této předloze všem našim oprávněným požadavkům jest vyhověno.
Sambor
12 article
Vláda dovolává se zastupitelstev zemských pravíc, že zastavení akce místních dráh vyhovuje přáním korporací zemských. Tato věc se nesrovnává s pravdou. Nikoli, země se lekají ohromných obětí které jim passivními místními dráhami vznikajía pokoušejí se zastaviti hnutí pro místní dráhy. Tento postup není diktován tím, že by nebyly uznávány vý sledky, které místní dráhy na celý hospodářský živou mají. Zemské sněmy jsou přesvědčeny o důležitosti místních dráh; poněvadž však jim krom soustavy přirážkové na přímé daně žádné jiné prameny příjmů nebyly zůstaveny a tyto na úhradu výdajů nestačí, uží- vají brzdy. Neboť nemůže se popříti, že místní dráhy jakožto celek jsou passivní a že země musí na ně dopláceti. Doplatky tyto nedosahují takové výše, jako doplatky státu při provozování vozby na státnich dráhách, jimž přispívá se z řádných příjmů 130 mill. korun. V království českém garantov ali jame za posledních 8let, pokud trvá zákon o místních dráhách, 31 lokál ních dráh zdélí 1059 km., vystavených nákladem 122 mill. korun. Zatížení země těmito dráhami činí 3 mill. korun. V království če- ském nabyli jsme zkušenosti, že nominální zatížení se skutečně kryje se skutečným zatížením. Roku 1901 činí délka dráh, nalezajících se ve správě státní, 11.432 km.; v procentech vy jádřena činí délka dráh, garantova- ných zemským sněmem, 10.5% dráh, na kterých provozuje vozbu stát. Při slejné délce dráh lokálních musil by býti hrazen dejicit 40 mill. korun, naproti čemuž vypočten schodek dráh státních 130 mill. korun. Stát může sobě tento luxus dovoliti. Země však, všech větších příjmů zbavené nemohou se k tomu odhodlati, jakkoli zatížení roční bylo by dva a půlkráte menší, než u dráh státních.
km
13 article
Při celé místní železniční akci pokračuje ministr velmi chytře. Stává se totiž, že sněm nepovolí jenom jedinou dráhu, nýbrž že hlasuje současně o několika liniích. Potom vstoupí se v jednání s ministerstvem a po dlouhé námaze jest toto donuceno poskytnouti státní záruku pro tu neb onu trať. Při této pří- ležitosti vyvoli si velmi opatrný mi- nistr financí z pravidla onu, která se zdá poměrně nejvýnosnější a od které může očekávati nejmenší zatížení roč niho budželu. Předloha nynější poskytuje nám obraz takového postupu. Z dráh r. 1898 zaručených vybral si stál trať Rakovník—Louny, která se bude jistě vypláceti. Vedle příjmů z místní dráhy 144 tisíc korun může se počitati na 600 tisíc metr. centů průvozu, z kte- rého bude plynouti příjem 670 tisíc korun. Tímt způsobem není těžko vzbuditi odpon proti akci na prospěch místních dráh a obavy před pokračováním vakci té. My však nedáme se mýliti v naléhání na potřebné kroky a budeme naléhati, by se nkce ne- zastavovala dříve, dokud nebude všem našim oprávněným tužbám vyhověno.
Rakovník Louny
14 article
Vždyí sám ministr železniční ve své řeči velice toho želel, že jsme zůstali velice pozadu ve výstavbě dráh druhého řádu. Vláda žádá, by jí vrácen byl obnos 80 milliont korun, které vydala na železniční investice z roku 1898, 1899 a z roku loňského. Já a moji přátelé ne můžeme nikterak vyhověti tomuto požadavku. Není žádné nutnosti, by pokladní hotovosti byly doplňo vány vydluženými penězi, ze kterých se bude platit velký úrok a při jejichž opatření mohou se utrpět značné ztráty kursovní. Jest jisto, že ministr flnanc také bez této sumy hospodaří dnes velice dobře Vždyť si dokonce dobrý stav financí ve svém expose pochvaloval Zůstavuji sobě promluvili ještě o přebytcíe pokladních, upozorňuji však, že neříkal ministr f- nanci ničeho o tom, že se pokladní přebytky značně rozmnožily přebytky plynoucími z jiných příjmů státních, které za minulý rok činily proti roku 1899 o 30 mill. korun více.
15 article
Musím tudíž se vším důrazem prohlásiti, že ne- můžeme dopustiti, aby tento výdaj byl novým dlu- hem uhražen, neboť při rozvoji státních příjmů jes jisto, že tyto pokladní přebytky také kdyby byly vy čerpány, za nedlouho budou doplněny přebytky plynoucími z rozpočtu. Tímto požadavkem zvýšil se obnos investičn na více, než půl milliardy korun, tak že při vydání renty nastati mohou nejnepříznivější zápletky finanční a že vydání její může býti spojeno s největšími obětmi. To jsou důvody, které nás nutí, bychom zaujal rozhodně zamítavé stanovisko k této předloze, Nemohu však skončiti bez polemiky proti sna hám, které se nesou v poslední době k tomu, by současně s investicemi provedla se také stavba ka- nálů. Jako čien výboru pro úpravu vodních cest vy- slovím se tam o věci určitěji. Tady ukazuji na faktum, že otázka výstavby že- leznic a otázka výstavby kanálů znamená takový náhlý skok do industrialistického vývoje stáru, že se stanoviska agrárního musím trvati na tom, aby příslušné náhrady se poskylly příslušným kruhům zemědělským. Nejsem odpůrcem cest vodních, nemohu však zatajiti, že zřízení jejich mělo by v následek pro nás zlevnění dopravy cizího obilí do Rakouska vůbeca do našeho království zvláště. Agrární kruhy naš
Rakousko
16 article
ode dávna velmi rozhodně žádají, by se zrušily di ferenciální sazby vůči Uhrám a právem připomínají. že levné tarify umožní uherskému obili soutěž tlačití budou ceny obilí domácího. Poměry se ovšem v poslední době rychle změ nily. My totiž nevyvážíme obilí, a při rostoucím počtu obyvatelstva, bezmála o půl millionu, lze před pokládati, že záhy s výrobou obilí vlastního nevy- stačíme. Proto musíme se postarati o to, bychom hospo- dářskou svou výrobu sesílili. Možnost toho je dána zlepšováním půdy a úpravou našich malých toků které nezbytně vyžadují regulace. Na 160 hotových projektů, na které třeba ná- kladu 28 millionů korun, vláčí se dnes mezi různými instancemi. Jedna je posílá ke druhé. Projekty se odkládají, předělávají, znova studují, podrobují ko- misím, ale neprovádějí. Tento stav je neudržitelný. Meliorační fond nestači. Tady musí se postupovaii způsobem jiným. O nic více se nejedná, leč o6 millionů korun na dobu od r. 1901—1905, ve ktere projekty ty dospějí postupně k provedení. Naše Otavka, Doubravka, Bolič, Klenice, Čidlina atd. musí býti upraveny, nemá-li hospodářská síla obývatel- stva čím dále tím více trpěti nezměrné ztráty. Takov je naše stanovisko. Prohlašuji opětně a rozhodně, že nemůžeme býti pro předlohu, a že naopak hlasovati budeme proti ní. (Pochvala. Rečníku se gratuluje.) Posl. dr. Ellenbogen opřel se refundaei 80 mill. a žádal vysvětiení o výši a použití poklad ních přebytků. Navrhoval rozvržení vládní předlohy ve stavbu státních dráh a dopravu po těchto dráhách a ustanovení zvláštních roferentů pro každou část Jako záruku proti nové éře § 14. navrhuje, aby úvěry nepovolovaly se najednou, ale od roku k roku. Ozna muje řadu sociálně politických návrhů pro zevrubné rokování stran ochrany dělnictva, minimální mzdy maximální pracovní doby aj.
Čidlin Takov Posl doktor Ellenbogen Uhry Doubravka Bolič Klenice
17 article
Poslanec Sylvester konstatoval odpor zvláš ke druhému železničnímu spojení terstskému, čehož příčiny jsou politické. Dovozuje, že třeba rozšfřit obor thnutí na Terst. Jen tam je Rakousko zúčast- něno na světovém obchodě. Zastává se tamního ob- chodnictva proti Maštálkovým nájezdům. Obchodníc terstští činí, co je možného za nynějších poměrů. Přímlouvá se za doplnění železniční sítě k jihu a za stavbu průplavů, žádá však, aby se nejprv upravily řeky Vllava, Labe a Morava a potom teprve přistou- pilo se ku provedení průplavů. Poslanec Kaftan: Z předlohy je zřejmo patrno, že ve příčině výstavby alpské trati byl po- staven zájem Terstu do první řady. Nepřestalos na novém spojení železničním, nýbrž navrhují se hned spojení dvě, právě proto, by úpadek obchodních poměrů v Terstu by zadržen. Dosud toto město vydalo nespočetné milliony na nešťastné přístavy, na podporu tamějšího průmyslu, na »Lloyd«, a stal se také pokus pomocí Terstu mimořádnými tarify. Teprve nyní, kdy pot stránce došlo se po hranice krajní, ba když byly již překročeny, přistupuje, se ke zkracování železniční trati, která v relaci Čechy bude činiti 111 km, v relaci Morava 44, v relaci Dolní Rakousy 34 km. Toto zkrácení bude zaplaceno sumou 182 millionů. Při tom mělo se aspoň dbáti toho, by za tyto oběti měla výhody doprava domácí.
Sylvester Maštálkův Kaftan Lloyd Terst Rakousko Morava Čechy Dolní Rakousy km
18 article
Pohříchu tomu tak není. Největšího zkrácení má býti dosaženo dráhou turskou, ale na prospěch jihoněmecké dopravy. která způsobí citelnou soutěž do- máci dopravě a výrobě v Čechách na Moravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních Ra- kousích a také v Halici. To je příčina, proč se ne- můžeme rozehřáti pro turskou dráhu, a proč můžeme přiznati větší dosah jen trati rottenmannské. Avšak nikoli pouze náklad na stavbu, nýbrž také náklad na provozování vozby je důležitým př zamýšlených liniích terstských. Proto se tážu mi nistra, jak velké jsou tyto náklady. Tady nelze počítati s obvyklou sazbou 1.8h Bude patrně sazba ta zdvojnásobena. Dnes mohl by nám ministr něco pověděti o dotyčných nákladech příbuzné dráhy přes Ariberg. v Při této příležitosti připomínám neshody mez železniční zprávou vlády a mezi státním rozpočtem. Podle onoho příjem činil 60 mill. K a podle tohot 47 mill. K. Co jest pravda? Tolikéž není žádné zmínky o úbytku v parallelních tratích státních, bude-li provedena zkrácená doprava do Terstu. Ko- nečně není ani jeden vyšší náklad na péage vypo- čítán; výnosnost jest tedy velmi záhadnou. Budeme rádi, uhradí-li se na terstských tratích náklad na provozování vozby. Na úroky platiti budou země severní 70 proc. Jest zajisté spravedlivo, žádají-li země severní náležitou náhradu výstavbou velkých vodních cest: dunajsko-vltavského a odersko- vislansko-dněsterského průplavo, pro které jsou již vypracovány projekty stejně dobré jako pro že- lezníci do Terstu. Postulát po junctim mezi investiční půjčkou předlohou o vodních stavbách jest dobře uvážen není Ekvapen, jak tady tvrdí posl. Silvestr. Mu- síme na tomto junctim trvati nezvratně.
Čechy Morava Slezsko Dolní a Horní Ra Terst ko
19 article
Směry těchto vodních cest vyhovují skutečně intencím p. posl. Silverstra, který chlěl míti je vy- staveny směrem meridlonálním. Průplav dunajsko- vltavský a oderský mají právě vedeny býti směrem meridionálním a mají býti takřka připojením k jiho- severnímu směru dráhy přes Terst. Ovšem odkloňují se u Vídně směrem východním, pohybují se směrem hlavních proudů zboží ze severu do Vídně a na vý- chod k Černému moři. Přejeme si, aby se investiční předloha provedla ve třech periodách. První do r. 1905 z Celovce do Terslu — 116 mill. korun; v druhé periodě do roku 1907 trať z Běláku do Asslingu a dráha pyrenská pokračování do Želnavy. Ve lřetí perlodě do r. 191 teprve po zahájení stavby kanálové dráha přes Tury Co se týká účastenství státu při opatření kapiíále pro soukromé dráhy, chci věděti na které lokáln dráhy má býti vzat při tom zřetel. Ostatně ukazuji na ohromné oběti, které přineslo k účelu tomu krá- lovství české, které potřebuje výdatnější podpory než dosud.
Silverstra Terst Vídeň Celovec Terslo Bělák Assling Želnava Tura
20 article
Navržené požadavky na investice k provozování vozby na dráhách, pokládám důvodnými. Přejisi však, aby byly doplněny pro království české takto zřízení druhých kolejnic na trati Praha— Veselí, Praha—Plzeň, Budějovice—Plzeň a Praha— Duchcov aby se vystavěla druhá zvláštní trať z Klášterce ku Vitavě a rozmnožilo vozivo státních dráh v Čechách. Jsme proti refundaci vydaných 80 mill. korun a pře- jeme sí podrobný účeť investic z nich opatřených žádáme, aby si vláda vymohla za ně indemnitu o říšské rady. Doufáme, že vláda přijme zajištění pro- jektů vodních cest a učiní závazné prohlášení, že podá příslušnou předlohu do sněmovny ještě než se bude konati druhé čtení předlohy investiční a že tak umožní zástupcům severních zemí, by zavjali přízni- vější stanovisko k předloze investiční. (Pochvala Řečníku se gratuluje.) Schůze byla potom přerušena až do 3. hodiny odpolední.
Praha Veselí Plzeň Budějovice Duchcov Klášterec Čechy
21 article
Když byla opět obnovena, posl. Tambosi do- vozoval, že východní kraje hájí svá práva a zájmy a proto Tersťané budou hlasovati pro předlohu, nebot prospěje jejich kmenovcům v Přímoří. Viní dřívější vlády, že nepečovaly o Terst. Ten potřebuje rychlého zlepšení svého spojení s říší, aby zaujal vynikající místo v rakouském obchodu. Pojednává o nedostat cích tridentských železnic a stěžuje si, že na ně nen v investiční předloze pamatováno. Poslanci Mosdorfer a Vasilko přednášejí přání svých zemí o stavbě železnic. Poslanec Dobernig poukazoval na přízei německých poslanců z Čech a Moravy k předloze Varoval před junctim, protože ohrožuje investiční předlohu a neprospěje projektu vodních dráh. Alpské země přejí také tomuto projektu, ale přání by po minula, kdyby byl odpor proti investiční předloze. Posl. bar. Kübeck polemisoval s posl. Ma štálkou a dovozoval, že jedná se o říšský zájem Pojednal zevrubně o terstském spojení a odporoval rozvržení stavby na dlouhá léta. Věc neměla by se splétati s otázkou vodních dráh. Sluší dbát o prove dení dospělého projektu, neboť stavba průplavu není ještě řádně rozvážena, ač i ta záležitost je velmi dů- ležita.
Mosdorfer Vasilko Dobernig Posl bar východní kraj Terst Čechy Morava
22 article
Posl. Steinwender očekává s nepokojem rozhodnutí této věci. Čeští poslanci vyslovili se dnes proti druhému spojení s Terstem- Polemisoval s vývody posl. Kaftana, dovozuje příčiny chabosti terstského obchodu. Český obcho s Terstem není ještě velký — 12.000 vagonů za rok — z Moravy asi 15.000 vozů. Německé soutěže nen prý se co báti. Také bez junctim — praví — povo líme vodní dráhy, dokáželi se nám jejich důležitost Po poslanci Hagenhofrovi ujal se slov ministr ryt. Wíttek. Pravil, že vláda přeje pro- jektu vodních dráh a proto doufá, že spojenému úsilí vlády a sněmovny podaří se skoncovati tuto otázku, neboť vyhovuje různým zájmům. Přecházeje k předloze, připomíná mnohaleté snahy a přípravy zejmena k provedení druhého spojení s Terstem a jej obchodně politický význam. Vymyká se z mezí mísl- ních a krajinských. Je toho třeba, aby Rakousko do- stálo svému obchodně-politickému povolání. Pouka- zuje na snahy sousedních států o spojení přístav vnitrozemím. Druhé terstské spojení bude státní dráhou a stát bude teda míti rozhodující vliv na námořské sazby, čímž prospěje se státu také finančně.
Posl Kaftan Hagenhofr Terst Morava Rakousko
23 article
Rozpočty stavební dle ministrova mínění nepřekro- čily se, neboť projekty jsou důkladně prý zkoumány proslulými odborníky. Potom vyličoval volbu trati její výhody. Také stavební horniny jsou náležité, aby stavba provadla se důkladně. Akce o místních dráhách je vázána součinnost státu a zemí a jednostranný zřetel na státní zájmy je vyloučen tím, že země mají přednost. Dokazuje to pokud týká se Čech. Vláda chystá se zabezpečiti nové místní dráhy Ministr jednal potom o rozvržení investice na jednotlivé železniční pásma a pravil, že v programu rozhodovaly v první řadě dopravní poměry. Stavba nádraží v Praze, Plzni a Černovicích je pojata do předloby. Na Ellenbogenův dotaz po podmínkách pre stavby státních železnic odpověděl, že dle stavu prů- pravních prací nejsou ještě ustanoveny, ale vezme se na ně zřetel v příští cbystané předloze. Rokování bylo potom přerušeno a schůze skon čena Příšti bude zejtra v 10 hod. dop.
Čo Ellenbogenův Praha Černovice
24 article
Výbor pro lihovon daň příjal ve včerejš schůzi návrh předsedy dra. Kathreina na kone povšechného rokování. Ve dnešní schůzi po řečech posl. Urbana Ehrenfelsa, Ploje, Gniewosze, Eisen kolba a Chiaria usnešeno všemi hlasy proti třem, přejíti k podrobnému rokování. V tomto žádal poslanec Bärnreither, aby z I. článku vymýtěno bylo ustanovení císařského na- řízení ze dne 17. července 1899. Finanční ministr Böhm- Bawerk prohlašuje. že neměl nijak úmyslu, citováním císařského naří zení onoho způsobiti i schválení jeho. Také není ale po stránce techníky zákonodárné námite proti vymýtění citátu toho. Posl. Kos navrhuje, aby ustanovení § 1. netý kalo se výrobních a spotřebních poplatků z kořalky Haliči a Bukovině zdaňované a ohlašuje dals návrh, dle něhož obnosů, jež se přikáží zemím hlavně Haliči, smí se použiti jen k účelům školským a k výdajům pro humanitní ústavý. Odhorný přednosta Jorkasch- Hoch prohla šuje naproti jedné poznámce posl. Auspitze, že ná- hrady při vývozu zdaněné kořalky nijak nepodně cují k vývozu její. Aby státní pokladna uchráněno byla před tím, že by více daní vraceti musila, neži skutečně zaplaceno bylo, byly náhrady ony vymě řeny níže, než by to odbytu odpovídalo. Ostatně tímto císařským nařízením ze dne 17 července 1899 praví se, že lihovary, podlehající zda nění dle výroby, když by výroba jejich nabyla velkého rozsahu, nemají daň platiti paušálně, nýbrž dle sku- tečné výroby. Při hlasování zamítnut byl návrh posl. Kosaa článek přijat byl ve znění upraveném dle návrhu posl. Bärnreithra. Schůze byla potom skončena.
Urban Ehrenfelsa Ploj Gniewosz Eisen Bärnreither Böhm Posl Bawerk Halič Bukovina
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Čechové a přátelé. Kdo má organismus, na jakýž politická povětrnost působí, tomu netřeba teprve namlouvati, že se poměry zástupců národa českého na radě říšské k ostatním stranám pravice poněkud změnily. Je známo, že klerikální Němci, kteří druhdy tvořili nezbytnou součást pravice a jejichž úkolem bylo demonstrovati v ní, že není to strana snad jen slovanská, tedy národní, nýbrž že je to strana politická, v níž všechny národnosti Rakouska jsou zastoupeny, vypověděli nám podporu svou, když šlo o bytí či nebytí jazykových nařízení. Naopak, vůdcové této strany ze strachu, aby nebyli šířícím se jako lavina nacionalismem smeteni, vydávali se všude za nejhorlivější Němce a sami hlásili se ko hlavnímu německo- nacionálnímu postulátu: ku prohlášení němčiny za řeč státní. Ne jinak má se věc s Poláky.
Čecho Němec Polák Rakousko
26 article
Také ti, když došlo ku praktickému provádění zásad, uložených v adrese na trůnni řeč z r. 1897 zabočili stranou a nás nechali osamocené prot divokému nárazu německému. Za takových okol- ností a po takových zkušenostech je přirozeno, že zástupci národa českého nemají dvakráte chuti. aby se nyní opakovalo, co dělo se dříve. Všal »Bohemie«, jež přináší dnes dlouhý dopis z Vídně o poměru našem ke stranám ostatním, velice se mýli, domnivá-li se, že snad jsou poslanci čeští zásadními odpůrci politiky, jež směřuje k obno- vení pravice. Naopak: Čeští poslanci pokládaj houpačkovou politiku Körbrovu, jež domnívá se udržeti se při vesle, aniž by se opírala o většinu nějakou a na oko byla neutrální, do budoueno- sti za nemožnou a utvoření nějaké majority z nezbytně nutné. Však taková ovšem nesmí býti většina, jaká byla dříve, aby z ní kořistily jenom strany druhé a my jim při tom »nezištně« po- máhali. »Bohemie« dotýká se také poměru našeho k velkostatkářům a má za to, že tito velmi těžce nesou »obrat«, který se stal na naší straně a kterým dán byl výhost ob- strukci. »Bohemie« tvrdí, že jsou velkostatkář následkem toho rozmrzelí a že prý štvali s Po- láky poslance naše do posledního okamžiku, ba ještě tehdy, kdy již ujednání s drem. Körbrem bylo hotovo. Nepopíráme, že velkostatkáři v nej.
Körbr Vídeň Bohemia
27 article
lepší náladě té doby nejsou, naopak doznáváme že poměr jejich k poslancům strany svobodo- myslné je poněkud napjatý, však ne k vůli taktice české delegace, zejmena ne k vůli tomu, že na čas vzdala se obstrukce. Že by byl oproti úmluvám s drem. Körbrem štvali,je nepravda, proti níž co nejrozhodněji protestovat máme za svou povinnost, naproti tomu naplňuje poslance české podivením, že český odboj agrární a národně-sociální potkává se u histo rických velkostatkářů, aspoň u některých, s ne- pochopitelnými sympatiemi, jež nápadné jsou již také jiným stranám. Dopisovatel »Bohemie« ostatně je na omylu, pohlíží-li na dnešní situaei v parlamentě jako na definitivně vytvořenou Takovou naprosto není a závisí to od dalšího průběhu věcí a od tvářnosti, jaké poměry na- budou, zůstane-li situace nezměněna, neb změní-li se. — »Nekalý pramen« místodržitelského listu. V neděli přínesly »Pražské Noviny« zprávu o tom, že ředitel Národního divadla p. Gustav Schmoranz byl vyzván od ministe stva vyučování, aby se vyjádřil, zdali hodlá po držeti svoji professuru na umělecko-průmyslové akole v Praze, ze kteréž obdržel na jeden rol
Schmoranz Praha strana svoboda Bohemia národní divadlo
28 article
dovolenou, v případě opačném, aby podal re- signaci na toto místo i s dodatkem, že pan Gustav Schmoranz rozhodl se proto, vzdátis ředitelství Národního divadla a vrátiti se n školu umělecko-průmyslovou. Zpráva tato byle ostatně psána tak okázale neslušným způsobem, že bylo na ní na první pohled patrno, že jest naprosto tendenční, a my jsme ji včera ráno podle přímé informace po zásluze vyvrátili odmítli. Včera pak přinesly »Pražské Novinye v rubrice »Umění a písemnictví« tučným písmem následující prohlášení: »O řediteli Národního divadla panu prof. G. Schmoranzovi došla nás pro nedělní číslo z práva z pramene ne- kalého, jako by pan ředitel hodlal složit tento svůj úřad. Jsme zplnomocněni místa nejkompetentnějšího ozná- miti k vlastnímu uspokojení, že pan ředitel Schmoranz na takov krok ani ve snách nepomýšlí.« Jakkol doznání úřadního mistodržitels kého orgánu, že čerpal z pramene nekalé ho
Schmoranz profesor G Schmoranz národní divadlo
29 article
samo sebou jest skvostné, na úplně zados- učinění za mystifikaci veřejnosti takovouto zprá- vou nestačí, tím méně, že jest velmi pravdě- podobno a snad jisto, že nekalý pramen, z ná- hož »Pražské Noviny« čerpaly, temení v nej- vlastnější jejich domácí studni. Bylať právě za účelem odstranění nynější správy Národního di- vadla provedena tak rozsáhlá otrava redakčních studní pražských, že jest důkladné vyčistění jich co nejvíce žádoucno. V místodržitelském orgánu patrně k němu již došlo, neboť ono »zmocněnl z nejkempetentnějšího místa«, o němž malostran- ský poloúřadník píše, vypadlo nepochybně tak, že při něm přislušnému dotýčníku bylo ssi horko i zima najednou, takže asi na »vlastní uspokojení« redakce »Pražských Novin« nebyl ani ve snu pomyšleno. Věc sama o sobě jest neslýchána, neboť jedině v publicistické oflemné malostranské jest možno, aby svou úřadností, kteráž jí zvláště v personaliích státních úřad- níků náleží, kryla průhledná tajná přání. Po- druhé si to dobře rozmyslí, než aby odstřelo- vala partské šípy nekale kalené.
národní di
30 article
— Mimořádná valná hromada dele- gátů Ústředního spolku jednot nčitelských koná se dne 9. dubna o 9. hodině dopolední v sále Typografické besedy. Schůze širšího vý- boru Ústředního spolku koná se dne 8. dubna tamtéž. — K slavnosti padesátiletého jubilea organisačního statutu vyšších reálek K obeím, o nichž ve článku dotyčném dne 17. t. m. bylo uvedeno, že obětavostí uznání- hodnou se staraly o zřízení škol roálných ná- ležejí i ty, které rozhodly se pro vyšší reálk spojené s vyššími gymnasii. K těm náleží král. hlav. město Praha, jež na Malé straně ote- vřela dne 1. října 1865. S velikým nákladem byla roku 1875/76 postavena nádherná budova v Novodvorské ulici; obec pražská pak po dvacetsedm let nesla veškeren veliký náklad n celou střední školu s nižšími třídami reálného gymnasia, s třemi třídami vyšší reálky as čtyřmi třídami vyššího gymnasia a s četnými paralelkami. Roku 1892/93 rozdělen ústav n dva ústavy státní, samostatnou reálku a same- statne gymnsum. V Tábore výstavěla obe již roku 1856 na doby ony sKvěrou pučov školní za 80.000 zl., v níž z počátku byla trojtřídní reálka. R. 1862 otevřeno bylo reálné gymnasium s vyššími třídami reálnými a gym- nasijními. Dnem 1. ledna 1869 převzat ústav do správy státní, když byla obec složila státu fond 155.192 zl.
Praha Novodvorská ulice Tábor
31 article
— Osobní. Nově utvořená společnost »Obščestvo drevnostej i isskustv« při carském museu v Kyjevě zvolila ve valném shromáždění dne 12. t. m. za svého prvního čestného člena zahraničného profes- sora české university pana dra. L. Niederl a. — Promoce. Pan MUC. Antonín Andrle bude v sobotu o 12. hodině polední ve velké aule české university Karlo-Ferdinandovy za doktora veškerého lékařství veřejně prohlášen. — Pan JUC. Ladislav Nekvasil, advokátní koncipient z Karlína, byl v pondělí 18. t. m. na českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově za doktora veškerých práv veřejně prohlášen. — Úmrtí. Včera odpofedne zemřel zde pan
L Niederl Andrle Ferdinandův JUC Nekvasil Kyjev Karlín český univerzita Karla vysoký učený KarlaFerdinandov
32 article
Julius Wendling, magistrátnf radu pre nosta vojenského referátu král. hlavního města Prah, dosáhnuv věku 56 fet. Zesnulý konal studia práv- nická na pražské universitě a v roce 1807 vstoupi do služeb magistrátu pražského. V roce 1873 jme- nován byl konceptním adjunktem, v roce 1880 kon- cipistou, v roce 1885 sekretářem a v červnu 1899 jmenován magistrátním radou. Ve včerejší schůzi městské rady věnoval starosta pan dr. Srb zesnulému posmrtnou vzpomínku a členové rady městské vzdali soustrasť povstáním. — Pan Antonín Buzek, rodák soběslavský, finanční rada v. v. a majitel realit v Soběslavi, zemřel náhle na své turistické cestě do Ilalic, raněn byv mrtvicí v Lublani, kde byl také pochován. — V pondělí 18. t. m. zemřela v Praze po delší nemocí pí. Antonie Hronová, vdova po řídícím učiteli, v 70. roce věku svého. Byla to vzorná matka, která celý svůj život věnovala pečlivému vychování svých dítek, z nichž čtyři sy- nové zaujímají význačná místa v našem životě ná- rodním. Pohřeb zesnulé paní koná se dnes ve středu o 4. hodině odpol. z farního chrámu u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) na hřbitov olšanský. — Dne 18. t. m. zemřel v Praze provinciál řádu Piaristů, P. Juli an Waltera, u věku 75 let. Zesnulý byl dlouholetým místopředsedou Společnosti pro fysiokracii v Čechách. Pohřeb konán bude ve čtvrtek dne 21. t. m. o 10. hod. dop. z kaple piaristské v Panské ul. — Z Cetyně nám telegrafují, že tam včera o 3. hod. ranní zemřel zástupce dvorního a vojenského kapelníka, koncertní mistr Antonín Neliba. Pohřeb okázalý koná se zejtra na útraty následníka.
Julius Wendling doktor Srb Buzek Hronová svatý . Vojtěch Walter Neliba Praha Soběslav Ilalice Lublaň Olšanský Čechy
33 article
— Třetí ajezd slovanských novinářů v Dubrovniku. Účastníci sjezdu sejdou se na Ze- lený čtvrtek dne 4. dubna večer v hotelu »Conti- nental« ve Rěce, odkudž odjede se parníkem na Velký pátek dne 5. dubna o 1/210. hod. dopoledne. Pořadatelstvo v Záhřebě objednalo u známé graná- tové firmy pražské Jana Reimanna vkusné odznaky. Táž firma vyrobila také odznaky k prvnímu sjezdu v Praze. Sjezdový příspěvek 5 zl. zaslán budíž přímo pod adresou: gosp. dr. Šíme Mazzura, odvjetník, Zagreb. — Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 19. března). Změna podminek pro úpravu Starého města. Podle některých méně podstatných změn podmínek přijala městská rada návrh komise, aby konkurující předložili také návrhy perspektivních pohledů s Irekventovaných bodů as s výše lidského oka nad dlažbou, pokud možná vkreslením jich do fotografil. Týká se to ze- jmena pohledů: z Příkopu k místu, kde stojí budova finančního ředitelství; pak na okolí Prašné brány z Hybernské ulice; na vyůstění mostu Františka Josela; na vyústění mostu, vedoucího přes Štvanici; na skupinu domů na novém nábřeží petrském ze silnice Bělského, nebo z mostu Františka Josefa; na kostel Panny Marie před Týnem, v tom případě, pakli by projektant nějakou změnu v těch místech navrhoval; na vstup do Dlouhé třídy z Velkého náměstí a po případě i na jiná důležitější místa, pokud to auto
Conti Reimann doktor Mazzura Josel Bělský František Josef Marie Dubrovník Záhřeb Praha Zagreb hybernský ulice Velký náměstí