ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0c7c25b0-6603-11dc-947d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 59, org 8, person 40, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 20. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 79.
4 article
Na ranní a odpol. lIst, předp lácíi ne v Praze v adninlstrai :: k n s drojí densnlo ve alisikoo e v posvon ata“ . . jí vlannoe Trojí ruch studentský. Od památného r. 1848 stalo se jaks nepochybnou položkou v účtech o toku ve- řejných událostí, že studentstvo a mládez vůbec jest předním harcovníkem za zájmy národnosti, pokroku, osvěty a svobody, ale i tato pravda, jako tak mnohé úsudky, uči- něné podle zkušeností z minulých událostí, počíná vlivem poměrů soudobých pozbývati své přesvědčivosti, byť i obvyklá soustava moderní analyse této otázce z příčin na snade jsoucích dosti nápadně se vyhý bala. Avšak stručné srovnání dneška s dobou před padesáti lety samo podá vysvětlení onoho zjevu, že výše vzpomenutá pravd počíná ztráceti věříci Pro střední a západní Evropu byla prvn polovina minulého století dobou, v níž po tuhou soustavou svaté alliance jako pod' sně- hovou pokrývkou sbíraly své síly myšlenky národnostní a svobody. Široké vrstvy lidově byly ještě málo zájmově rozděleny, a tl sám sebou dán byl jednotný postup obou ideí, jež ve studenistvu tehdejším měly při- rozeně nejhorlivější zastance. Zatím národ- nostní myšlenka dosáhla plného vítězstv v Německu a v Italii, a jakoby na zvláštn povel vyskytlo se právě v tom okamžiku učení nové proti ní, když přiblížila se hra- nicím světa slovanského, východního.
Praha Evropa Německo
5 article
Dnes jsou to podivnou náhodou zejmena národy maďarský, polský a ruský, v jejich studentstvu jeví se silný ruch, aniž by s dalo nepochybně o něm dokázati, že jest pokračovatelem pochodu obou zmíněných myšlenek, národní a pokrokové. Nejméně to platí o nejnovějších udál - stech na universitě peštské. Jako bychoms byli octli náhle ve středověké vřavě zápasů náboženských! Z Uher v posledních letech opětovně docházejí zprávy o třenicích v studentstvu, jejichž odznakem jest — kříž. Nemysliž nikdo, že jest snad ve druhé polo- vině našeho soustátí křes(anství v po- dobném nebezpečí, jako v Číně, aneb v zemích mohamedánských. V Uhrách kře- sťanství jest zastoupeno, jak známo, v něko- lika vyznáních, a spory tam vznikly zejmen následkem známých církevně-politických zá- konů, jimiž klerikalism přepjatý byl po- horšen. Dnešní boj »o kříž« v posluchárnách university peštské jest jednou z episod onoho zápasu, jenž se (am vede ode dne ke dni rozhořčeněji a příkřeji. Ani národní ani po- krokova myšlenka není to, jež tou dobou jest podkladem tohoto ruchu student skéh v Uhrách !
Uhry Čína
6 article
Nedávno konalo se v Haliči přelíčen s několika mladíky, po většině z krubu mlad intelligence, kteří byli postaveni před sou pro násilné vymáhání příspěvku na účely. jež při přelíčení nebyly dosti určitě vysvět leny. Připad sám mohl by býti pokládán za ojedinělý, kdyby se pokus stcjný nebyl opakoval, a kdyby před rokem nebviy i ha- ličské listy vystoupily dosti ostře proti šířen proklamace jakési národní organisace, o ní jsme na tomto místě dne 19. ledna minulého roku podali obšírný výklad. S touto agitací vzpomenuté organisace uváděny byly ve spo- jení i známé výjevy varšavské při slavnosti Mickievičově, i četné případy zatčení zvláště v kruzích studentských. S událostmi těmi souviselo i uvěznění několika zahraničných agtátorů, kteří byli přistižení jako rozšiřo- vatelé různých brožur, což některé časopisy polské označovaly jako propagandu sociali- stickou. V londýnském časopise »Free Rus- sia« o těchto věcech uveřejňují se pravidelné referáty, v jednom z nich se zvlášíě podrobně popisuje zatčení agitátora při třetí jízdě do Ruska, v jehož kufru o dvojitých stěnách nalezeno bylo na sta letáků. Nutno tu při pomenouti, že v ruském Polsku jest velmi mnoho továren německých a židovských, a
Halič Rusko Polsko Free Rus
7 article NARC
NARC že ruch dělnický tam především poměrů v těchto závodech se týká, ač paraduje oby- čejně v novinách jako ruch v dělnictvu ru- ském. Ani tento ruch nebyl, jak jsme již loni doložili, pokládán všemi listy polskými za ruch národně polský. Od minulého roku neobyčejně ostrý ruc objevil se mezi studentstvem na universitách ruskýeh, zejmena v Kyjevě, Oděsse, Char kově, Moskvě a Petrohradě. V Kvjevě za tčeno bylo několik set studentův a mnozí zařadění do vojska. V Moskvě došlo k vel- kým demonstracím pouličním, jichž se účast- nili po boku studentstva i široké vrstvy lidové; intelligence tamní rovněž přála hnut studentskému. O výjevech v Moskvě se ozna- muje: Den 10. března t. r. byl pro Moskvu svátkem. Lid po tisících táhl se studujícími po ulicich, provolávaje »hurrá studentům«a pokřikuje na vojsko, že jeho »stanoviště jest nyní na Amuru«. Lid snažil se osvoboditi studující, zatčené v jízdárně; před domy po- licejního ředitele a u sídla generálního gu- vernéra velkoknížete Sergeje demonstroval velmi hlučně. V téže době zvědělo se o vy- loučení z církve hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého, nejslavnějšího souvěkého spisovatele a když náhodou jej dav na vyjížďce potkal, projevována mu okázale přízeň, načež odjel do svého bytu, kdež byl rovněž davy shro- mážděného lidu hlučně pozdravován.
Sergej Kyjev Oděss Chara Moskva Petrohrad Amur Lev Nikolajevič Tolstý
8 article
Při těchto demonstracích zatčeno bylo množství lidu. Pro nynější ruch ve studentstvu ruském jest významným, že lid poprvé připojilse k bouřím studentským, což jest dvojnásoh pozoruhodným v Moskvě, této přední repre- sentantce ducha staroruského. Pouhé zastaralé a úzkostlivé pořádky n universitách ruských sotva stačí k vysvětlen všech těchto zjevů, ač není pochybnosti, ž studentstvo je vzalo za hlavní příčinu své nynější akce. Za to nutno připomenouti, že tento ruh propukl právě za vlády nynějšího caře, jeho názory pokročilé všeobecně se uznávaly i za hranicemi, kdežto za ryze ruské soustavy caře Alexandra III. Mirotvorce Rusko stálo v plné své síle. Jsou snad v pozadí nyněj- šího ruchu i proudy rázu politického? —Co se týče Moskvy, není pochyby, ze hlavně od výstavy v Nižním Novgorodě jeví se tam jakýsi určitý pohyb nesouhlasu s ná- zory petrohradskými a i veliké neštěstí n poli chodynském za korunovace vysvětlovalo se jakožto následek soupeření s hodnosty petrohradskými, kteří tehdy všecky slavnost řídili, jsouce zvláště k nim povoláni. Možná dosti, že i současné, nevyjasněné poměry mezinárodní mnoho spolupůsobí na rozčilení myslí, vždyť jest na příklad známo, že všichni angličtí konsulové z Finska musili býti odvoláni.
Alexandr III Moskva Rusko Novgorod Finsko
9 article
Takto jde vnitřní ruch v Rusku dosti souběžně se zjevy v ruském Polsku a ve Finsku, což vše opět v očích ruského lidu může se zdáti jakožto účinek té politiky ruské, jež čím dále tím více se zaplétá na dálném Východě, kdežto v Evropě ponechává volnou ruku vzrůstu vlivu německého, s nímž se setkává nejen na Balkáně, ale i v Malé Asii. Vzpomenuté bouře studentské ve spo- jení se známkami rostoucí nesnášelivosti v národech ostatních, o níž jsme minulé so- boty promluvili, jsou dalším temným mrakem v nynějším politickém stavu Evropy. Co pak se týče vlastního ruchu student- ského jak v Uhrách tak mezi Polákya zvláště na Rusi, jest na pováženou, že tak veliké množství intelligence, příštích to kul- turních pracovníků a vůdců oněch národů, na mnoze snad na vždy bude odcizeno to- muto nejvlastnějším u svému povolání, ač tam nikde není nadbytek těchto sil a ač tím se v organisaci národní prolamují velik mezery, jež vyplní asi vypočítaví sousedé západní . Zejmena na Rusi jest již nejvýše na čase, aby nadešel konec posavadním po- měrům ve studentstvu, nemá-li národ ruský těmito nepokoji utrpěti škod snad nenahra- ditelných. V Čině cizinci odklizují vůdce ná- rodní a Rusové by chtěli sami podlomiti svůj vůdčí dorost? A nebylo snad již řečeno za nynějších zmatků v Číně, že konečné je- jich vyřízení můze přenésti se na půdu evropskou?
Polákya Rusko Polsko Finsko dálný východ Evropa Balkán Asie Uhry Rus Čína
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. března. (K situ a ci) Krakovský »Czas«, pojednávaje o nynějších po- litických poměrech, nazývá nvnější dobu »erou kompromisů«. Netřeba prý býti prorokem ani hlubokým politikem, aby člověk poznal, že ny- nější parlamentní stav jest pouhé příměří, uza- vřené na určitou dobu. »Čechové — píše »Czase — netají se tím, že neodložili své taktiky, nýbrž pouze ji zadrželi, a i to jen do velkonocí, po- nichž si vyhražují »volnou ruku«. Že do ná- vratu pravidelných parlamentních poměrů mám ještě velmi daleko, toho důkazem, že žádná otázka, která je předmětem sporu a osou všech posledních bouři, nemůže býti vyřízena, ba ani se o ní nyní nemluví. Podobně rozbila by se ihned těžko docílená okamžitá shoda, kdyby kterákoli strana vystoupila s návrhem na změnu jednačího řádu a snažila se jej prověsti. Ko- nečně nad parlamentem, jeho poměrným klidem a ochotou k vyřízení nejpilnějších věci visíi jako hrozící mrak přízrak opravdové parlamentní většiny. Podmínkou další práce v této době jest tedy týž poměr stran, jak se jeví nyní; jest jí dále výběr jen takových předmětů, které jsou bud prospěšny všem stranám, aneb za které s ihned může jiným stranám dáti nábrada. Cha- rakteristické jsou v tom vzhledě porady stran jednacího pořádku. Era kom p romi so v politice rakouské vystoupila tu nejvýrazněji na jevo .
Czas Čecho Era Praha ko
11 article
V Praze, 19. března. (Sblížení p o- ského kola s českou delegacl.) Parlamentní zpravodaj »G1. Narodu«a ukazuje jako na potěšujíci zjev na některé sblížení pol- ského kola s českým klubem. Ku sblížení tomu použito dle polské zprávy choroby ryt. Javor- ského, jenž po čas své nemoci nemohl se z- častniti prací polského kola a zákulisního jed nání. Hlavní zásluha o opětné sblížení obou největších slovanských klubů náleží prý hr. Voj- těchu Dědušickéme: »Zpravodaj zmiňuje se p té příležitosti také o pověsti, jež prý kolovala v polském kole, že p. Javorský, byv vyzname- nán vysokým řádem, ustoupí nyní s parlamentní arény. Dodáváme k tomu se svě strany, že o sku- tečném »sblížení« českého a polského klubu nemáme posud nijakých zpráv; přiznáváme však, že česká delegace i bez formálního »sblížení« má za svou povinnost podporovati všechny slo- vanské kluby, tedy i sobě nejbližší klub polský Odstoupení p. Javorského s parlamentní arény mohlo by však míti za následek i sblížení for- mální, neboť by pominuly obavy, jichž česká delegace nemůže býti prosta, dokud v čele pol ského kola stojí pověstný »regimentář «.
Javorská Javorskij Praha G 1
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19 března.
Praha
13 article Stojanovič.
Stojanovič. Jméno »Stojanovič« rozkřiklo se v po- sledních nedělích po naší veřejnosti jako pio- nýra germanisace na Balkáně. Již i satyrické listy skládaji na Stojanoviče epigramy. Málo schází a budou Stojanoviče obviňovati, že oku- poval Bosnu a Hercegovinu, že podmanil finančně Bulharsko, že uvedl Němce do Cařihradu a Malé Asie. Je to veliká křivda, kterou dlužno napra- viti, když prvý její počátek nebyl veřejností
Stojanovič Němec Balkán Bosna a Hercegovina Bulharsko Cařihrad
14 article
ignorován, jak zasluhoval, a naopak rozvalil se jako lavina. Jde o stať prof. Stojanoviče o všeslovan- ském jazyku, jež byla uveřejněna v č. 15. ví deňského »CaB. BĚEa«. Redakce v úvodě k jeho stati představila čtenářům Stojanoviče slovy »Pan Ljubomír Stojanovič je členem kr. srbské Akademie a býval professorem bělehradské »ve- liké školy«; jest vynikajícím slavistou a př- vržencem radikálné strany ; krále Alexandra učil ruskému jazyku; nejhlavnější ale jest, že jest jedním z nejlepších srbských mužů. Vláda rozkrále Milana zbavila jej professury za to, že poslal pozdravný telegram Pašičovi, když vy- cházel z požareveckého žaláře. Muž takový zasluhuje, aby mínění jeho bylo slyšeno a uváženo, i kdyby se odchylovalo od našeho. Ale jeho názory na všeslovanský jazyk od názorů našich nejen se nerůzní, nýbrž s nimi se kryjí a jsou vůbec takové, jako má celá česká veřejnost. Tím spíše je hodno poli- tování, když věc postaví se křivě tak, že prol Stojanovič není u nás považován za stejně smý- šlejíeího, nýbrž za protivníka, ano za pionýra germanismu na Balkáně.
profesor Stojanovič Ljubomír Pašič Milano Balkán
15 article
Proto, že stať prof. Stojanoviče neobsahuje ničeho nám a našim čtenářům nového, postači její obsah krátce naznačiti na dotvrzení toho, co pověděno. On konstatuje fakt nepopíratelný, jakkol smutný, že němčina mezi západními a nyní už i jižními Slovany je rozšířena nesrovatelně víc, než ruština. Tento fakt neviděti mohl by jen slepec a jen člověk na hlavu padlý mohl by ještě dnes tvrditi, že okupace Bosny a Herce- goviny prospěla slavismu na Balkáně a byla již tak myšlena, aby mu prospěla. Nikoli, okupace značí mocné vtržení germanismu do zemí bal- kánských, jež je zesilováno tím, že současně operuje proň německá politika v Cařihradě a obchodní rozpjetí Německa až k Perskému zá- livu. Proti tak ohromnému šíření sfery německé nestačuje Slovanům na jihu právě tak jako Slo- vanům na západě úzké lokálné vlastenectví: tu je zapotřebí širokého vlastenectví slovanského, opírajícího se o Rusko; tu nepostačí učiti se svým materským jazykům, nýbrž nutno vzíti na pomoc jazyk ruský, jakožto jediný slovanský jazyk, kterým může rozliv jazyka německého býti zastaven a paralysován.
profesor Stojanovič Slovan Bosna Balkán Cařihrad Německo Rusko Slovan
16 article
Avšak všechno úsilí ohrožených Slovano bude marně, správně soudí Stojanovič, dokud Rusko samo nechopí se věci. Ono musí Sl- vanům usnadniti učení ruskému jazyku, musí s nimi navázati přímé styky literaturné a knih- kupecké a musí, bez čehož obejíti se nelze. hleděti si praktických styků se Slovany. (Otázka o zřízení ruských konsulátů v zemích českých už zas usnula.) Slované musejí potřebu znalost ruského jazyka pociťovati ve skutečném život nikoli jen v theorii, a to bez účastenství Ruska není možno. Takové je stanovisko a myšlení prof. Sto janoviče. Protiřeholní zákon v nebezpečí. Protiřeholní zákon ocitl se včera ve fran- couzské sněmovně, která již po několik týdnů o něm jedná, ve velikém nebezpečí. Pravice melinisté a nacionalisté podali v nové formě návrh, aby autorisování řeholí odňato bylo právo- moci sněmovny a přiřknuto bylo státní radě,o níž očekávají více shovívavosti k řeholím. Ná- vrhy ty, několikráte již podané, byly vždy zami- nuty, ale vždy většinou menší a menší. Napo- sled většinou 22 hlasů. Včera podal pak posl. Alicot tento návrh »Všechny řehole trvající, tedy také neautoriso- vané, mohou býti autorisovány dekretem státní rady.« To bylo by zvrácení principu už usneše- ného, dle něhož autorisaci lze vysloviti jen zá- konem. Návrh Alicotův byl zamitnut 274 hlasy proti 262, tedy většinou již jen 12 hlasy. Okol- nost ta přičítá se ani ne tak odporu proti ře- holní předloze, jako tomu, že mnoho poslanců
Stojanovič Slovan Alicotův Rusko Napa Slovan couzský sněmovna státní rada
17 article
v robnéma prodejii ranní číslo o sobě . . . za s otpoladní . . . . . . . za. 2h ve tllalkách na venkoví renní čelo. cdzslední rnseraty platí so hatově roplei Přeěplacení a lsrerty přijtsá sdmin- strace v Narianské ulicil č. 3.. Tam nacházají se též reůskee tiskárna a oxpadiea „Národnjeh Listš“. Rakopliy se nevraeei
Národnjeh Listš
18 article
rozmrzelo se na vládu Waldeck- Rousseanovu pro její passivní chování se ke stávce v Mar- seille, jejíž dlouhé trvání francouzskému ob- chodu těžké rány zasazuje. Při 4. článku předlohy protiřeholní, jímž odnímá se řeholím právo k udilení vyučování, hodlají melinisté a pravice véstí hlavní útok proti předloze. Doufají, že i mnozi liberálové za heslem »svobody vyučování« získáni, budou hlasovati proti tomuto článku. K „attentátu“ na Viléma II. Vyšetřováním jest nyni na jisto postaveno. že brémský attentát nebyl činem politickým, ze byl výplodem okamžitého chorobného záchvatu epileptika, nemajícího té chvíle vědomí o činech svých. Zjistilo se totiž, že »útočník« Weiland nebyl hned po attentátu sražen k zemi koni četníkův, nýbrž shroutil se k zemi záchvatem padoucnice, kterým byl právě když železem mrštil, postižen. Ujištuje tak aspoň »Kölnische Zeitung«.
Vilém II Weiland Waldeck Mar Zeitung
19 article Z říše Vilémovy.
Z říše Vilémovy. S napjetím sleduje německá veřejnost, jal utvářejí se poměry na sněmu gotském, jenž dnes bude zahájen. Z 19 mandátův sněmu toho náleží po volbách posledních 9 socialistům, 10 ostatním stranám. Tyto dělí se ale na agrárníky, svobodomyslné a národní liberály. Tam, kde se neshodnou — a možno, že bude tak již při volbě předsedy — rozhodovati bu- dou socialisté. Sněm gotský bude nepochybně prvním sněmem, v němž socialisté — po nových volbách — budou míti většinu, jakož vůbeci při volbách do říšského sněmu měli největš počet hlasův voličských ze všech stran. Mají za to dékovati známým »novým«, »novějším« a »nejnovějším« »kursům« v politice německé za posledních 12 let. Kralovecký soud odsoudil strážníka Hof- manna, jenž bez příčiny vynadal jistému dělníku a ztloukl jej pěstmi a šavlí, na 6 měsíců a 1 týden do vězení. Pro podobnou surovost byl týž už dvakráte trestán. Službu ale bude — konati na dále.
říše Vilémov Hof
20 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. března. (C.-E) V dopolední schůzi národo-hospodářského výboru schválena po krátké debaté změna zá- kona o komorách obchodních jednohlasně a posl. Kink zvolen sněmovním zpravodajem. Dále rokovalo se o iniciativných návrzích stran dilíerenčních obchodů bursovních. Ministr orby bar. Giovanelli ujal se slova, že vláda uznala nejednou nulnost opravy bursov- ního obchodu termínového a s hospodářskými plodl- nami a vyslovila ochotu podati sněmovně příslušnou předlohu. Od té doby hleděla si věci do opravdy. Ministr odvolává se na materiál v díle »Obilí ve světovém obchodě«, přichystaný pro anketu. Vzpo- míná též ankety pro opravu bursovního obchodu s ho- spodářskými produkty, jež rovněž poskytly vzácný a hojný materiál, jenž jest obsažen v protokole as o 2000 tiskových stránkách. Nyní sestavuje se pří- slušný rejstřík a práce bude záhy hotovou a další práce pro předlohu, která svým časem bude sně- movně podána, budou tím značně ulehčeny a ury- chleny. Vláda dle všeho bude s to, aby již na pod- zim t. r. svou předlohu podala. Tou dobou není s to, aby se stanoviska vlády podal bližší zprávy o ob- sahu předlohy, neboť odbory, které jsou při této práci zúčastněny, nemají ještě své práce ukončeny.
Vídeň
21 article
Nemůže říci, zda vláda differenční hře, která jeví se ve formě bursovního obchodu, po případě všem vý- střelkům terminového obchodu zákazem neb omeze- ním a přetvořením bursovního obchodu s hospodář- skými výrobky učiní přítrž. Ať bude obsah budoucí předloby jakýkoliv, přece již nyní jmenem vlády s veškerou rozhodností může vytknouti, že reforma bursovního obchodu s hospodářskými výrobky — užívá slova reforma v nejšitším smyslu — který se týká všech eventualit, za všech okolností bude tako- vou, aby všem odůvodněným stížnostem polního ho- spodářství trvale a účinně zjednala odpomoci. Byv povolán k řízení ministerstva orby — praví dále — mohu úkol svůj spatřovati jen v tom, abych zájmů původních producentů s veškerým důrazem hájil. Je mně tedy velkým zadostučiněním, mohu-li poukázatí k tomu, že ministerstvo obchodu i ostatní ministerstva projevují největší ochotu ve příčině há- jení zájmů, které jsou jimi svěřeny
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Antokolského Nestor. Napsal dr. Ant. Šnajdaut Nedávno prošla novinami zpráva o vzá- cném vyznamenání, jehož se geniálnímu ruskému sochaři Antokolskému ve Francii dostalo: byl jmenován komandérem čestné legie. Antokolský zasluhoval by si především vy- znamenání našeho, totiž vyznamenání nás Slovanů. Život opravdu slovanský, alespoň ten ideální život názorů a idel, prochvívá tentokráte i kámen i kov ! Něco opravdu svého, od antiky jako od mezinárodního naturalismu stojně vzdá- leného, podáváme světovému pokladu uměle ckému. A čásť věštby Kollárovy se již plní stáváme se »módnými nad Seinou«. — Kdy staneme se jimi i »nad Labem« ? Snad ne, nás jeho proudy — — Ale vyznamenání umělce nezáleží v r dech, čestných měšťanstvích a členstvích, ale v pochopení jeho del. Vzpominám kollekce děl Antokolského, kter byla vystavena — bude tomu devět roků — na mezinárodní výstavě v Mnichově. Znovu pro- živám ten ohromný, v pravdě nevyličitelný dojem, s nímž každé jednotlivé číslo její v duší se vtiskalo, to překvapeni, že kámen, hlina i kov vskutku také mohou dýchat a mluvit. — Utkví- vám však vzpomínkou na jedné soše, která z duše se mi vyhoupla zvlášť ozářena, když dojat vyznamenáním mistra ruského uvědomi jsem si věštbu Kollárovu: utkvívám na soše Nest orově, prvního kronikáře slovanského. Provětral jsem po letech papíry svoje — liboli, provázejte mne do tichého zákouti. Hlle Nízký pulpit, mírně skloněný, za ním na podlouhlé truhle, jež slamníčkem přikryta a tak na sedátko upravena, vetchý mnich, v hábitě s kápím hluboko do čela, přes uši i přes týl staženým, zahloubán v práci nad velikou knihou. Lovice v přední listy knihy je zabořena, pravic píše. Zvířecí roh, primitivní to kalamář, upevněn k pulpitu při pravici. Na zemi, o pulpit i truhlu opřena, leží veliká kniha.
doktor Antonín Antokolský Kollárův Francie Seina Mnichov Nest orov
23 article
Všecko z bílého mramoru. Něco bizarního tedy? Pravda, z mramorové skupiny pozdravaj nás nejprvé ostré čáry vodorovné a kolmice ne- vábné, pak křivka vetchého těla k práci sklo- něného, ale necitíme, že by oko naše bylo nějak uráženo, naopak. Ten hranatý, hrubě sroubený pulpit, ta truhla starodávná, okovaná jen pro potřebu, ten těžký hábit s kápím tuhých řas — všecko to dojemně mluví, vábí. Zastavujeme se a — nasloucháme. Hle. kámen oživi; brzy ani hmoty kamenné pře sebou nevidíme, bílé světlo sluneční obklopuje vážnou postavu za pulpitem, v práci hluboc pohřiženou. Zdá se nám, že zašeptáno: »Nestor!« Rozjasnilo se nám, uvolnilo, leč ještě úsi- něji v sebe se hroužíme, k jediné představě všecku pozornost shrnujeme a pojednou cítíme se jí dotýkáni, neseni. Naše osobnost někam se ztratila, myslíme duchem umělcovým, díváme se jeho jasnýma, mlhy zapadlých časů pronika- jíeíma očima, i vidíme, ve skutečnosti vidíme Nestora dávného, prvního letopisce Slovanů. Jak čistá, poctivá tvář! Čistota, poctivost sama. Věříme: s toho péra, tak rozvážlivě, klidně, bez úzkostlivosti sensitivní vedeného ne- může skanouti lež nebo křivda, a z těch úst ušlechtilých, k nimž bezděky se nakláníme, abychom slyšeli jejich dech, nemůže vyjíti slov nepěkné nebo i jen prázdné.
Slovan
24 article
»Prostý, v žádné chytrosti nevycvičený mnich«, tak uvádí sebe Nestor v životopise opata Theodosia, za něhož (století jedenácté) do Pečerské lavry v Kyjevě jako jinoch sedmnácti- letý vstoupil. Vzpomínáme slov těch, vidouceje před sebou tělem učiněna. Bezděky ustupujeme, abychom svatého muže nerušili v jeho díle pro věky určeném. Ano, v prorockou postavu velebnou vyrůstá před námi prostý ten mnich kyjevského kláštera, postavu podobnou i zevním držením nachýleného těla těm, jež Michel Angelo na stěně Sixtin ze svých vidění starozákonních zobrazil, v pro roka »do minulosti obráceného.« Leč: kdežto mohutné, silou obrů kypleí postavy Michel Angelovy uchvacují nás hlubo kým vzrušením ducha, ponořeného v očekávání Spásy z běd světa, dojímá nás naopak výtvor Antokolského, — stařec mocného vzrůstu a v celku nehorázného, kostnatého zevnějšku, markantn tváře a s táhlou splývající bradou, — nevystižným klidem duševním, jejž socha zobrazuje a kolem sebe rozlévá. Ano, klid hluboký jest dominantou silného toho dojmu uměleckého, jejž socha geniálníh interpreta duší lidských v nás vyvolala. Pohří- žení se v sebe sama, ale s otevřenýma, daleko široko se rozhlížejícíma očima. A zobrazen klid člověka, určité třídě spole- čenské a určitému věku náležejícího, nikoli klid imaginární, klid boha nějakého, bytosti ideální Věříme na Nestora Antokolského. — Vě- říme na slovanského mnicha ze století dvanáctého který zaznamenal »pověsti dávných let« a podal svědectví o době současné, podivuhodně proni kavá, třeba bychom věděli, že historická osob nost toho t. zv. Nestora není dokumenty soudo
Pečerská Bezděk Michel Angela Angelův Antokolský Kyjev
25 article
bými tak přesně ohraničena, aby velkou část díla domněle jemu náležejícího nebyl mohl vy- konati mnich jiny. Snad Nestor, o němž se dočítáme v »Pate- riku«, t. j. v Životopisech sv. otců lavry Pečer- ské a v Letopisech samých, není Nestorem na- šich představ moderních. Nieméně historický portrét Antokolského jest pravdivým, třeba byl do nejmenších podrobností výtvorem umělcovy fantasie. Ovšem fantasie, která pracovala na zá- kladě vědeckém: na podkladě důmyslných studi nejen Letopisů a historických okolností jejich vzniku, pak celé doby, v niž mohou se klásti, ale i pronikavých studií lidské přírody, lidské psychy. Nestor Antokolského jest personifikací toho velkého klidného ducha, jenž vane první kro- nikou slovanskou. Jest to typ člověka, který prost vášní osobních i strannických klidně, s po- vznášejícím pocitem dosaženého stavu dokonale- šího, dívá se kolem sebe i do propasti věků. Pracovníka, který odumřel životu současnému aby ožil prací svojí v paměti budoucích. Badatele, který »za času, kdy celá téméř Evropa západní ještě pohřížena byla v barbarství«, provedl histo- rické dílo obdivuhodné. 1) Proroka, jenž jako někdy Ezechiel »vidí vidění boží«, obrácen js do minulosti. Ano, jedině tak, jak Antokolský nám jej předvádí — zdá se nám — mohl i musil, může i musí vypadat — Homér Slovanstva ). Uchváceni výtvorem umělcovým dumáme nad živým a přece tak vzdáleným Nestorem, ) K. J. Erben v úvodě k českému vydání kro- niky Nestorovy, 1867 )»Nestorovy letopisy, jichž správnost můžem vyšetřiti dle pramenů řeckých a francouzských, jsou mnohde jakoby epickou básní v prose. Dějiny Ruska, přeložil Lub. Petr. 1896.
Antokolský Ezechiel Homér Erben Luba Petr Evropa Rusko nestorův letopis
26 article
jakoby pouze duch jeho tělesnosti prostý nám se zjevoval. A proudy dějů slovanskych šumí naší hlavou, ne jen těch, které zaznamenal starý kronikář, ale i těch, které přes jeho k hrobu skloněnou hlavu dále se valily: Vidíme mrtvá pokolení, jež »nedovedla sobě vládnouti« v rozbrojích nekonečných, při nichž vílězství strany jedné znamená — porážku společnou. A klidná ruka vážného letopisce, jenž vidí ke dnu burácejíeích proudů, zapisuje: »Vstal rod na rod, nenáviděli se vespoleks. Vidíme slovanské kmeny, uštvané vzájem- ným ničením se rodů, prositi pokorně cizince, aby — jimi vládl. Jako poslové kmenů od Dněpra a jezera Iimeňského k Varjahům, tak později poslové od Visly, od Vltavy, od Marice přicházejí k jiným dvorům germánským s kají- cími prosebnými slovy, jež kronikář zapisuje: »Země naše veliká jest, oplývá vším, al řádu v ní není; pojďte panovat a námi vládnout !« A tytéž kmeny, kteří buď slepě sebe pro- následovali nebo lhostejně sebe míjeli, jichžto rodové dovedli i do posledních nevinných vy- honů vzájemně sebe potírati, vídíme, ani s nej- pokornější pohnutlivou oddaností promlouvaj ke svým knížatům, jako někdy Novgorodští ke svému Jaroslavovi: »Kníže, ty prolil jsi krev bratří našich, my hotovi jsme proliti ji za tebe !« A ruka letopiscova, zaznamenavši tato slova, vidíte, nezachvěla se vzdornou hořkostí a studem; s uspokojením patrným na jiném místě (o Izjaslavovi) poznamenává: »Byl muž mysli prosté, zlým za zlé nespláceje.« Jako fantom veleby i hrůzy vzrostla po- jednou před vámi socha a mizí v nedozírnu — Protíráte si oči a úsilně si uvědomu- jete, že máte před sebou kámen, skutečný jen kámen — — Rambaa
Marika Jaroslav Visla Vltava