ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0c400710-6603-11dc-abbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: place 84, work 15, person 82, org 13
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARONÍLNY
3 masthead
18. března 1v01. Cisio 77.
4 article
dářskou otázkou prvního řádu cel Evropy a bylo mi uloženo vylíčiti dnes následky zru- šení vývozních premií vůbec a pro zemědělstv specialně. Dříve však jest mi v krátkosti zmíniti se: 1. o podstatě vývozních premií 2. o výši téže v jednotlivých státech a způsobu vyměření, 3. o významu a zrušení vývozních premií; 4. o následcích zrušení premií vu beca na zemědělství zvlášt. Ad 1. Podstata vývozních premií Národohospodářskou zásadou jest, že z oněch průmyslových výrobků, jichž ten který stát přes svou domácí spotřebu vyrábí a tudíž přebytek přes hra- nice vyvézti musí, tyto nejen daně z výroby, ze spo- třeby atd. sprostiti, nýbrž naopak vývoz tím umož- niti, že stát za příčinou výleh s vývozem spojených jak cel, daní ze spotřeby v cizině, dovozného atd poskytuje ještě zvláštní odměnu, kterouž na- zýváme vývozní premií (bonifikací, ná- hradou atd.) Veškeré státy řepový cukr vyrábějící takové pre- mie vývozní zřídily a podnes udržují za příčinou umožnění vývozu cukru a jeho konkurenční schop nosti na trhu světovém.
Evropa Ada 1
5 article
Tyto pak jsou: a) přímé, b) n epří mé, c) skrytě. a) Š prvními máme co činiti, když stát na zá- kladě zákonodárných ustanovení hned z předu pod- pory ze státních prostředků vývozci poskytuje, kter pak jsou buď neobmezené aneb obmezen (kontingentované). Neobmezenými jsou tehda, pakli stát poskytuje prémii bez ohledu na její sumární výši a množství vyvezeného výrobku; ob- mezenými, pakli vývozní prémie pro jednu každou kampaň obmezena jest maximálním obnosem a ce by nad tuto sumu se vyplatilo, cukrovary státní po- kladně vraceti musejí. b) Nepřímá prémie resultuje tehda, když stát zdaňuje předem jistou určitou výrobu z řepy, ačkoliv tato ve skutečnosti větší jest. Poněvadž pak výrobce větší výrobu dociluje, než normál zákonem stanovený, odvádí týž ve skutečnosti méně daně, než by odváděti měl; aneb zdaňuje stát pouze část vý- roby plnou daní, část pak daní zmenšenou. Účinek těchto daní na vývozní prémii vysvětlím později. c) Skryté prémie poskytuje stát slevami na dovozu, levnými tarify na svých i státem subvencio- novaných dráhách pozemních i vodních.
6 article
Také levné půjčky z veřejných fondů, slevy na daních možno jako skryté prémie označiti. 2. O výši prémie v jednotlivých státech a způsobu vyměření. K vůli pře- hledu hodlám zde mluviti pouze o výši prémie na 1 q suroviny a k vůli porovnání uvádím ročník 1897—98. Rakousko - Uhersko poskytuje prémii přímou K 3.20, avšak obmezenou na celkovou sumu K 18.000.000 (osmnáct millionů), takže po srážce do- platku prémie pouze K 2.46 obnášela. Německo poskytuje premii přímou M. 2.5 avšak na kontingentovanou výrobu 16,270.000 q su roviny obmezenou. Celkový obnos v r. 1897—98 vy- placené premie obnášel M. 40,675.000, poněvadž však výroba 17.489.708 q suroviny obnášela, zbylo pouze MI. 2.32 jako premie, kromě toho vybírá Ne- mecko daň z provozování, která v tom roce 10.5 pfeniků obnášela, takže zbyla jako skutečná premie M. 2.21 = K 2.58. Francie poskytuje vývozní premii přímo i nepřímou. Přímá obnáší fr. 3.50 a používá se k úbradě této a) daně rafinační z výrobků rafinerií obnosem fr. 4 za 100 kg rafinády. b) daně výrobní ze suroviny, která do rafineri nejde, obnosem fr. 1 za 100 kg hodnoty rafinádní. Když tyto dávky k úhradě přímé vývozní boni fikace nestačí, zmenšuje se výše bonifikace; v kam- pani však 1897—98 obnášela tato celých 100 9 % t j fr. 3.50 = K 3.36, v kampani 1898—99 obnášela 69.1%, v kampani 1899—1900 obnášela 79.5 % v kampani 1900—1901 obnášela 63.59%. Nepřímá premie vyplývá z daňového sy stemu.
RakouskoUhersko Německo Francie pfenik kg
7 article
Daň vybírá se z množství řepy váhou ustano- veného tím způsobem, že obtíží se každých 100k zpracované řepy výrobou 7.75% rafinovaného cukru kterážto výroba podlehá plné dani fr. 60 za 100 kg Co nad tuto výrobu se cukru vytěží, podlehá zmí něné dani a to tr. 30 za 100 kg cukru nad 7.750% až do včetně 10.509 » 45 » 100 » » » 10.50% výroby. V praxi to vypadá takto: výroba Francie v roce 1897—98 obnášela 7,300.071 q cukru rafinovaného, z kteréhož množstv 5,255 927 q zdaněno či 60.— 2,044.144 q » » » 30.— Do konsumu přešel cukr, jak se samo sebou rozumí s daní Ir. 60.—, za exportovaný cukr vrá- cena restituce plné daně též fr. 60.—, uspořil tedy nebo lépe vyzískal francouzský cukrovarník ne množství 2,044.144 q po fr. 30 = obnos fr. 61,324.320 a rozdělíme-li to výrobou surového cukru 7,731.500 obdržíme jako skrytou prémii na 1.q suroviny fr. 7 .9 = K 7.60. Další zisk kyne francouzskému cukrovarníkuz ceny melasy Poněvadž Francie melasu nevyváží, nýbrž ještě cizou melasu za velikého cia 20 centimů za 1° cukru v melase obsaženého a 100 kg váhy dováží, vyzíská francouzský cukrovarník celý obnos cla při prodeji své vlastní melasy Cena melasy obnášela průměrem 25 centimů za 1° a 100 kg, obnášela tedy cena 50° melasy fr. 12.50. ze kteréž fr. 10.— na clo a fr. 2.50 na vlastní cenu melasy připadá. V kaupaní 1897—1898 vyrobilo se 2,461.223 melasy, zisk na clu obnášel tedy fr. 24.,612.230 a týž přepočítán na 7,731.500 q surového cnkru činí jake další skrytou prémii fr. 3.19 = K 3.06, obnáší tedy celková vývozní prémie přímá K 3.36, nepřímá daně cukru 7.60, nepřímá ze cla melasy 3.06, úhrnem K 14..02.
Ir Francie kg
8 article
Rusko. Na základě zákonných ustanovení jes v Rusku vnitrozemská zpotřeba zkontingentována, t. j. množství zboží, a sice bílého písku, které v do- tyčném ročníku na vnitrozemský trh přijíti smí, jes určitě stanoveno, čímž jest možno prodejné ceny na jisté výši udržeti. V roce 1897—1898 obnášela cena ve vnitrozem a sice v Oděse K 48 57 za 1 q bílého písku; poně- vadž pak v tentýž čas cena exportovaného písku pouze K 24.52 obnášela, jest difference obou těcht cen skrytou vývozní prémií ruského cukrovarnietví. Poněvadž výroba v roce 1897—98 6,479.550 q export 1,278.210 q obnášel, vyzískali cukrovarníc ruští od množství 5,201.340 q K 24 043, tedy cel- kem K 125,058.418 děleno celou výrobou pen 6.479.550 q K 19.3 na 1 q písku, čili K 17 36 na 1 q suroviny. Belgie požívá následkem daňového systému značných nepřímých premií. Zdanění děje se tím způsobem, že se předpokládá výroba 2000 gr. suro- vého cukru z 1 hl šťávy a bylo dle tohoto výpočtu v r. 1897—98 2,098.687 q surového cukru fr. 45.— zdaněno. Poněvadž však belgická industrie v mezinárodní statistice vykázala jakožto skutečnou výrobu 2,340.000. uspořila tato z množství 241.313 q A fr. 45.— celkem fr. 10,859.085, což činí na 1 q skutečně vy robeného cukru fr. 4.64 = K 4. 74.
Rusko Belgie
9 article
Pravdě podobno však jest, že skutečná produkce byla mnohem větší, tak že také resultující úspora na lani a tím i indirektní premie belgických cukrovar mnohem značnější byla. Nizozemí udílí direktní premii kontingento- vanou obnosem zl. 2,500.000. Výše tato však rok za rokem klesá a bude roku 1905—1906 pouze ještě zl. 1.30 obnášeti. Pro rok 1897—98 obnášela však ještě zl. 2.50 po srážce doplatku zl. 0.42, zl. 2.08 pro 1 q rafinády čili zl. 1.87 K 3.67 na 1 q suroviny. K vůlí přehledu uvádím vývozní premie jedno- tlivých států dle jejich výše pro rok 1897—98 a též pro rok 1899—1900 na důkaz, že se během dvou posledních roků poměry valně nezměnily.
Nizozemí pro 1 q
10 article
Vývozní prémie na 1 v korunách 1897—98 Jméno 1899—1900 Rusko . . . . . 17.36 17.20 Francie. . . . . 14.02 12.58 4.09 Belgie . . . . . 4.74 Nizozemí . . . . 3.67 3.20 Německo . . . . 2.58 2.83 Rakousko . . . . 2.46 Zbývá mi ještě na tomto místě zmíniti se o dit ferenčním clu, které Spojené státy severo- americké mimo již dříve vybíraného cla přívozného na cukr pocházející z oněch zemí, ve kterých týž vývozní premie používá v roce 1907 uvalily, jakož 1 clech retorsních loňského roku vládou vý- chodoindickou zavedených. Differenčními cly vyrozumívají se ona cla, která se ze zboží téhož druhu avšak v nejstejné výši vy- bírají, kdežto cla reformní jsou cla bojovná. Pro kampaň 1899—1900 vybírány následující diferenční a reformní cla a sice: Jméno Unie severoamerická Indie Rusko . . .
Rusko Nizozemí Německo spojený stát Indie Francie 12.58 Belgie 2.83 Rakousko
11 article
K 10.69 „ 10.83 Francie . . 3.70 » 3.90 Belgie . . . Nizozemí . . » 3.56 » 3.54 Německo .. » 2.83 » 2.87 „ 2.46 „ 2.95 Rakousko Oba státy zavedly tato cla z příčin ochrany své vlastní industrie cukerní vnitrozemské, jakož i kolo niální, čímž jest soutěž koloniálních cukrů na spole- ných tržištích značně usnadněna. ad 3. Ovýznamu a o zrušení vývoz- ních prémif. Zavedení vývozních prémií cuker- ních stalo se nejen z ohledu na industrii samu. nýbrž hlavně za příčinou podpory zemědělství, za příčinou udržení řepařství. Snahou bylo dopomahat cukerní industrii k rozkvětu a učiniti ji konkurence schopnou na tržištích světových; proto byly z po- čátku poskytovány vývozní premie beze všeho ob- mezení, když však následkem zvětšených výrob obnos za vývozné premie vyplacený abnormálně stoupal ba i důchod z cukerní daně vnitrozemské poblcoval byly tyto zredukovány a pomýšlí se nyní na úplne jich zrušení. Až do roku 1883 bylo Rakousko na prvním míst mezi evropskými státy cukr vyrábějícími, od těch dok se posice jeho bohužel značně v neprospěch změnila neboť Německo dnes dvojnásobné množství jako Ra- kousko vyrábí a Francie následkem svýchl ohromných premií z místa čtvrtého letos na druhé postoupila.
Francie Belgie Nizozemí Rakousko Německo Německo
12 article
Pochod tento jest zcela přirozený, o čemž nás přesvědčí tabulka, v níž výše vývozní premie jedno- tlivých států uvedena jest. Rusko, země, ve kleréž veškeré podmínky k dalšímu neobmezenému vzrůstu cukerní industrie se nacházejí a kdež výroba čnkru také rapidně stoupá, požívá největší vývozní premie. Ve Francii, kde jest premie pateronásobně vyšš než u nás, zvýšila se produkce v pěti letech dvoj- násobně; pouze Rakousko zůstává při své produke as 101/2 millionů, poněvadž má vývozní premii nej menší a poněvadž mimo to jakožto stát vnitrozem- ský vzhledem k světovému trhu nejhůře je položeno Abychom naši cukerní industrii vůbec ještě při nynějších nízkých cenách cukru vývozu schopnot udrželi, musili jsme i při nynější premii sáhnouti také ještě k svépomoci, bychom tu podporu, kterou jiné stály své cukerní industrii v tak hojné míře do- brovolně poskytují, aspoň částečně pro sebe i země- dělství zjednali.
Rusko Francie Rakousko
13 article
Není tedy pochyby, že by snížení aneb zrušen vývozních premii stagnaci Rakouska nejen uspí šilo, ale i konečně k tomu vedlo, že by Rakou sko ze seznamu států cukr vyvážejí cích úplně zmizelo. Na zrušení vývozních premií pomýšlí se již dávno a poněvadž žádný ze států nechtěl jedno- stranně něčeho podniknouti, pomýšleno na upraven této otázky mezinárodním dohodnutím, Již v letech 1864, 1875 a 1876 smlouvaly se státy Holandsko, Belgie, Francie a Anglie za tou pří- činou, aby v těchto zemích daně i cia z cukru ve stejné výši se vybíraly a nemělo být nic více na- hražováno nežli obnos daně ve vnitrozemí zaplacený. Rakousko a Německo smlouvání toho se nezúčast- nily a bylo toto bezvýsledné.
Rakousko Holandsko Belgie Francie Anglie Německo
14 article
Deset roků později a sice v roce 1888 bylo v Londýně jednáno o tom, by vývozní prémie úplně zrušeny a pouze ve vnitrozemí konsumní daň vy bírána] byla. K ratifikaci tohoto ujednání nedošlo poněvadž Dánsko na dohodu vůbec a Francie jen za jistých výhrad přistoupiti chtěla. V letech 1888 a 1889 došlo ve státech, které na konkurenčním boji zvláště interesovány jsou, jako v Německu, Rakousku, Francii, Belgii, Ruskua Dánsku ke změně cukerních zákonů, k rozluštění otázky cukerních prémií však nedošlo. V červnu roku 1898 konána konference v Brusselu, ku kteréž pouze Severoamerické stály zástupce svého ne- vyslaly. Pro úplné zrušení prémii vyslovila se Belgiea Německo a za jistých výhrad také Rakousko. Franci a Rusko vyslovily se sice pro zrušení premií přímých. avšak své nepřímě prémie chtěli podržeti. Tak průběh této konference dopadl bezúčelně. V říjnu loňského roku sešli se zástupcové Ra- kouska, Německa a Francie při příležitosti pařížské výstavy k výměně náhledu o tom, za jakých pod- mínek bylo by lze cukerní prémie zrušiti, a má býti ano zásadní dohodnutí docíleno bylo, v měsíci květnu za přítomnosti zástupců všech států další nová konference konána v Brusselu. Zúčastnění Ruska jest pochybné, Anglie a Unie též obtíže činí.
Franek Londýn Dánsko Německo Rakousko Francie Belgie Brusel Rusko Anglie
15 article
Poněvadž ujednání, které se v Paříži stalo, má být podkladem pro další usnášení se, jest nutno. bychom toto zkoumali a jeho dalekosáhle konsekvence uvážili. Rakousko a Německo jsou ochotny své prémie úplně zrušiti za tou podmínkou, když Francie svou přímou prémii též úplně zruší a svou nepřímou prémii as o polovinu zredukuje. K analyse tohoto ujednání budiž mi dovoleno následující uvésti Francie zůstala by ve velíké výhodě, neboť na- vržená změna pozůstává u tohoto státu v tom,že by od výroby 7.75% až do včetně 10.50% dosud trvající rozpnutí mezi plnou daní 60 fr. a zmíněnou daní 30 fr. nikoliv dosavadních 30 fr., nýbrž pouze 20 fr. obnášeti mělo a mimo to výroba nad 10.50% plné dani 60 fr. místo dosávadních 45 fr. podléhati bude. Podle toho podržela by francouzská industrie z 2.75% své výroby prémii fr. 20.— za 1 q rafinády. což činilo by při výrobě minulé kampaně od množ- ství 2,170.850) q rafinády obnos 43,417.000 frankůa přepočítáno na celkovou výrobu 9 millionů q rafi- nády, zůstalo by francouzské industrii přece ještě vývozní prémie fr. 4.82 = K 4.62 na 1 q rafinády aneb K 4.11 na 1 q suroviny zachováno. Poněvadž podle nynějšího prémiového odpočtu za rok 1900/1901 celková indireklní prémie 75,795.000 franků činila, zůstala by francouzské industrii přece ještě mnohem více jak polovina indirektní prémie zajištěna. V tom spočívá jádro věci.
Paříž Rakousko Německo Francie
16 article
Poněvadž zástupcové Německa a Rakouska až dosud vždy to stanovisko hájili, že by také Francie veškeré své přímé i nepřímé prémie úplně zrušiti musila a poněvadž nestává žádné příčiny, která by vlády těchto států k změně náhledů vedla, nelze ani uvěřiti, že by zástupcové Německa a Rakouska byt i jen zásadní souhlas byli udělili. Pak musili bychom našim zástupcům vlády. kteří za nás v Paříži jednali, právem vytýkati, že nejednali dosti opatrně, když tak dalekosáhlé kon- cesse učinili a naší vládu rozhodně žádati, aby disposice pro příští konferenci bedlivě uvážila a oob- mýšlených dalekosáhlých změnách se se zástupi industrie i zemědělství poradila. Vláda, činí-li nárok jmenovat se seriosní, nechí si je vědoma své velké zodpovědnosti a vážné po- vinnosti, neboť, kdyby taková ujednání, jako se v Pa- říži stala, měla se schváliti, pak musilo by se jí vy- týkati, že lehkomyslným způsobem podťala existenční pilíře státu, neboť by svou cukerní industrii tím kro- kem přímo obětovala. Jedná se tu obytí neb nebytí velké exportní industrie, jedná se o exi- stenci nejen celé řady velkých ima- lých průmyslníkův, alei celého země- dělství, jedná se oexistenci dělniclva v nejpokročilejších, nejlidnatějších nejpoplatnějších zemích naší rakouske monarchie, jednáť se speciálně o zem Voruny české. (Dokonč.)
Německo Rakousko Francie Paříž
17 article
q suroviny
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Samozvaní poslanečtí kontroloři. V Plzni zase měli jednou slavnou neděli, jaká tam bývá častěji, skoro každého týdne, od t doby, co pan Fresl opatřen jest říšským man- dátem. Včera slunil se pan Fresl zase v cele své slávě před několika sty svých přívrženců. jimž byla poskytnuta přiležitost »chutnatis zbytek parlamentní energie subtilního tohoto, ač velmi pohyblivého pána. Řeč jeho měla ne- smírný úspěch, podle zpráv z Plzně docházejí cích a úspěch řečníků byl nejvyšší, kdyžs prohlásil nepřímo za přímého nástupce Pala- ckého a Havlička, řka, že jest jen jediná cesta. kterouž lze českému národu a českému děl nictvu dosíci spásy, cesta, kterou kráčel Pa- lacký, Havlíček a kterou kráčí on, Fresl Objev, že by tato cesta vedla — fackovou alejí, ovšem přináleží výhradně posl. Freslovi kterýž vytýkal národním poslancům strany svo- bodomyslné, že prý si dali mazat med kolem úst. Nelze popříti, že to, co bylo mazáno kolem úst poslanci Freslovi, dokonce nebyl žádný med, i jest na pováženou, že se tento zástupce V. kurie plzeňské při každé příležitosti chlubí touto vymožeností jako nějakými čestnými ranami v čestném boji za věc národní utrženými a že — se neustále vydává za oběť, od poslanců českých v nejhor- ším opuštěnou. To jest tvrzení velmni odvážné a naprosto bezpodstatné. Pan Fresl zahájil v parlamentě osobní svou akci na svůj vlastní vrub, sestávající dle jeho domnění z řady ne- výslovných rekovství, ve skutečnosti však byla tato akce jedinou směšnou harlekynádou, vše- chen radikalismus český kompromitující. Posl.
Fresl Pala Havliček Posl Plzeň
19 article
Freslovi bylo dáno zřetelně na srozuměnou, že poslanci čeští nestojí vůči němu nikterak na stanovisku posvícenském — hochů z jedné ves- nice — a že se nemohou propůjčiti jeho osob- nosti za nějakou tělesnou stráž při jeho načisto soukromých, stejně bezhlavých jako bezúčel- ných, celou českou delegaci snižujících podni- cích, na vlastní vrub prováděných bez vědomi a bez schválení poslanců svobodomyslných. Nemá tudíž pan Fresl práva naříkati si, tím méně, že k jeho ochraně první přispíšil přese všechno posl. König, dříve než jeho vlastní »bratří« k obraně se vzchopili. Stejně nesmy- slnou domýšlivostí jest Freslův další výrok, že jeho strana uvažovala sice o odchodu z parla- mentu, že však usnesla se na říšské radě zů- stati, ježto musí Mladočechy — kon- trolovatil Něco podobného může vyslovit pouze člověk, jemuž duševní mohutnosti, ze- jmena všechna sebekritika vypověděla úplně službu a který se slavomamem ani necílí. Fresl naddozorcem českého klubu na říšské radě Groteskní nápad tento sám sebe svou nehoráznou směšností tak načisto poráží, že nezbývá leč všeobecné — homerické veselí! Sluší dodati, že plzeňská schůze včerejší skončila skandálem a popraskem národních dělníků, kteří za každou cenu musili hulákáním udolati red. Hejreta, jenž se přihlásil k odpovědi na tak zvané vývody Freslovy.
Fresl König Freslův Hejret
20 article
— Vůdce strany německo nacionální pan Kaiser projevil onehdy opět svou pro- fundní politickou moudrost. Že může státi tentc pán v čele politického směru, jenž té doby Němce v této říši representuje, svědčí právě tak pro kvalifikaci tohoto směru, jako pro pokleslou úroveň Němectva v Rakousku vůbec. Pan Kaiser. který jinak jako kočovný kazatel učí snad s větším prospěchem dolnorakouské sedláky racionálnímu hospodářství, než své sloupence politice, učinil téchto dnů opět jeden ze svých hlubokých pro- jevů, kterým snažil se vystihnouti charakteristické rysy situace. Mýlil prý by se, kdo by se oddával naději, že dočasným odstavením obstrukce české, situace se vyjasnila. Nikterak. Zůstává prý zachmuřenou, tak jako dříve. Že snad do Velikonoc nedojde k nějaké změně, dá prý se očekávati, jiná jest ale otázka, jak to dopadne po sváteích. Němci prý za všech okolnosti státi budou na stráži. Nebudou sice ničeho namítati proti případným hospodařským ústup- kům Čechům, však volice bedlivý dají si pozor. aby se nevplížil mezi »koncesse« také nějaký ústupek »kulturní«, který by Němcům byl proti srsti. Toho prý nestrpí za žádnou cenu. Kdyby se tak stalo, vytasí prý se ihned s taktikou, již mají v záloze, jinými slovy, že oni pak se odhodlají k obstrukci. Touto véčnou hrozbou snaží se udržeti dra. Körbra na uzdě, tak aby nijakým způsobem nemohl zarejdovati v pravo.
Kaiser Němec Čecho Rakousko
21 article
A dr. Körber skutečně se domnívá, že jinak nelze v Rakousku politiku dělati než houpačkou a sice takovou, klerá příjemná a pohodlná je Němcům, nikoli nám. Jak dlouho touto methodou vystačí, je otázka. Domnívá-li se, že podaří se mu napodobiti hraběte Taaffa, jemuž se povedlo dělati politiku nemastnou a neslanou plných čtrnáct let, není tím řečeno, že s rovněž tak panu Körbrovi dařiti bude. Hrabě Taaffe měl po celou tu dobu po ruce parla- mentní většinu — tak zvaný železný kruh — a byl, jak známo, ihned hotov, jakmile kruh tento povolil. A té pan Körber nemá. Naopak ve věcech nejdůležitějších — ve věcech jazy- kových — má větsinu parlamentu proti sobě- Pan Kaiser udrží následkem toho na delš dobu asi sotva pana dra. Körbra v rovnováze.
doktor Körber Němec Taaff Körbr Kaiser Rakousko
22 article
Bude nucen skloniti se buďto sem či tam. Jako státník sebevědomý, jenž sleduje určitý cil, nedá si dr. Körber na dlouhou dobu před- pisovati, co činiti má, zejmena ne, co tomu či onomu národu má povoliti, aby to pány Němee neurazilo. Bude-li tak činiti, sám svůj osud tím zpečetí. To nedá si líbiti žádná politická strana, aby ve svém poměru ku vládě byla odkázána na milost nějakého revidenta, tím méně pak, vetřel-li se v úřad ten nejúhlavnější ne- přítel její. Němci náramně se mýlí, spo- lehají-li na známé slovo, že bez nich v Rakousku vládnouti nelze. Snese-li ji vláda, ne- snese potupnou revisi kočujícího hospodářského učitele národ český. Přiznáváme Němcům jako každému národu právo brániti se, kdykoli kdo sáhne v obor jejich práv, avšak vměšovati se do věcí, po nichž ničeho jim není a jimiž v ničem se jim neublíží, je drzost, která již předem vy- lučuje shodu a kompromis, kterýž prý je jedi ným možným podkladem aktuální politiky v Ra- kousku. — Rodinné žprávy. Pan Josef Štěpánek přednosta státních dráh a paní Marie Štěpán- ková roz. Truksova slavili těchto dnů svů sňatek manželský.
doktor Körber Němee Němec Štěpánek Marie Štěpán Truksův Rakousko
23 article
— Hromadné gratulace o svátku sv. Jo- sefa lze nejúčelněji vysloviti gratulačními archy které prodává kancelář Ústřední Matice školské. Na archy tyto skvostně upravené a podobiznou Josel Jungmanna ozdobené lze připojiti deset podpisů hodí se tedy zvláště pro společná blahopřání, jež jsou každému oslavenci milou památkou. — Střibrné doly na Horách Nalžovských Výsledek nového dolování stříbra na Nalžovských Horách u Horaždovic, zahájeného před několika lety. nebyl dosud valný, ale zdá se, že provedené práce setkají se přece se zdarem. Sděluje se aspoň, že právě přišli horníci na novou žílu stříbrné rudy, jež má přes půl metru v objemu a o které znalci soudí že táhne se do značné délky. Nová žíla promísena jest sice ještě jinými kovy, avšak těží se z ní již nyní značně stříbra. — Sesouvání půdy. Z Uherského Hradiště s telegrafuje: V obci Domanině pokračuje sesouvání s půdy stále a tří domy, které na počátku tohioto mě- síce byly jím poškozeny, jakož i další čtyři byly nyní zbořeny a osm domů poškozeno- On minulého roku sřítilo neb pobořilo se 47 domů.
svatý . Jo Josel Jungmann nalžovský hora uherský Hradiště Horaždovic
24 article
Postižení jsou vesměs chudými domkáři. Zahájena pomocná akce. — Koupě velkostatku. Pan Edmund Karlík továrník, koupil velkostatek Ohnišťany (okres byd- žovský) od p. Ferd. Dresslera za 800.000 K. — Smělá krádež ve vlaku. Dne 12. t. m vstoupil do rychlíku na nádraží v Břeclavě mladý pěkně oděný muž a vytáhl ve voze III. třídy cestu- jícímu z Vídně, kolem něhož šel, tak dovedně bri- lantovou jehlici z nákrčníku, že okradený toho ne- zpozoroval. Všiml si toho však vedle sedící kupec upozornil cestujícího, co se stalo. Na pokřik sběhl se nádražní personál a pomocí jeho zloděj zatčen Udal četníku, že jmenuje se Isidor Trimmer. Jelikož nalezeny u něho četné skvosty, má se za to, že po- dařilo se v Břeclavě polapiti zloděje z povolání. Je hlice, kterou odcizil v rychlíku, má cenu 480 korun.
Edmund Karlík Dressler Isidor trimmer Ohnišťany Břeclava Vídeň
25 article
— Zabavené maso. Na karlínském tržišti sobotu dopoledne zvěrolékař zabavil čtyři hovězo čtvrtě, které tam přivezl jistý řežník z Černého Ko- stelce. Maso, které uznáno závadným, odev zdáno pohodnému ku zničení. Dobrodružství na cestě z hostinc domů zažil v noci na včerejšek 48letý sluha Frant. Síma, bydlící v čís. 235 v Nuslích. Když se totiž po 1 hod. v noci polácivým krokem dostal do Ha- vlíčkovy ulice v Nuslích, zavrávoral a střemblav sří- til se do Botiče. Šťastnou náhodou ubírali se kolem dva pozdní chodci, kteří tonoucímu přispěli ku po- moci a tak ho před smrtí utonutím zachránili. Po- tom se promočeného ujal policista a doprovodil bo až domů. — Pouliční výtržnost. Spolek »Vllavan« pod nikl včera vycházku z Podskaří do Podola, kamž jeh provázelo množství dorostu. Ve Vratislavově ulici na Vyšehradě dostali se mladíci do srážky a jinochy, kteří tam na průvod čekali, nastala značná výtržnost při níž byl povalen a zbit 13letý školák Václav Ve- verka z čís. 415 — 1I. Jako hlavní pachatel zatčen byl 14letý klempířský učedník Vojtěch Veselý z čís. 120—VII. Zraněný Veverka odveden do ne- mocnice a po obvázání poranění byl propuštěn k do- mácímu léčení. — Dítko pod kopyty koní. Pěliletá dcerušk poštovního zřízence Slavomíra Kasprova z čís. 891 v Žižkově včera před 5. hod. odpol. vyběhla z prů- jezdu domu do Chelčického ulice a dostala se zrovna pod koně do tramwayového vozu zapřažené. Koč Josef Srb s největší rychlostí zabrzdil a koně strh a tím zachránil dítko od vážné pohromy.
František Václav Veselá Veverka Kasprův Josef Srb Černý ko Nusle Botič Podskařit Podol Vratislavův ulice Vyšehrad Žižkov Chelčický ulice spolek » Vllavan
26 article
—V nebezpečí zadusení. Když přišel dělník Škodova závodu v Plzni J. O. v pátek v noci z práce do svého bytu ve Škvrňanech, nalezl svou manželku a dvě větší děti svíjící se na lůžku, kdežto dvě menšt dítka ležela v posteli již v bezvědomí. Přivolaný lé- kař p. dr. Svoboda zjistil u všech otravu vdýcháním plynů z kamen a poskytl jim protijedu. Nejmenš dvě děti podařilo se mu vzkřísiti teprve po hodině. Nemilosrdné týrání koní jest na kar- línské invalidovně nyní na denním pořádku. Na po- zemku značně vlhkém, takže se kola povozů boří. nemohou koně těžké náklady štěrku utáhnouti a koč hledí pomoci jim z místa způsobem velmi ne- milosrdným. V sobotu opět bylo několik kočí ozná- meno ku potrestání, poněvadž koně týrali tak su- rovým způsobem, že to způsobilo pohoršení u obe- censtva. Náhlé úmrtí 104leté stařeny. Na cestě do vinohradského kostela, kam docházela každodenně vykonávat pobožnost, dnes ráno zemřela Marie Ře- háková, 104 roky stará vdova, která vzdor vysokému stáří svému byla ještě velmi čilá. Dnes o 7. hod ranní před schody kostela klesla. Dva mužové sta řenu odnesli do bytu její dcery v Chocholouškově ulici č. 127, kde stařena zemřela. Po lékařském ohledání byla mrtvola odvezena do umrlčí komory na vinohradském hřbitově. — V hádce poraněn. V hostinci v čís. 185 v Nuslích dnes o 2. hod. v noci vzníkla mezi bostv hádka, při které byl 23letý dělník Jesef Sýkora z čís. 104 v Nuslích od malířského pomocníka Josef Stonila udeřen sklenicí do hlavy a utrpěl značné poranění. — Srážka motorového vozu s drožkou Včera o 1/28. hod. več. motorový vagon elektrické dráhy č. 86 ve Spálené ulici vrazil do drožky č. 220. která tam stála bez dohledu. Při srážce byl moto- rový vůz poškozen. Na kočího drožky podáno bude trestní oznámení.
Škodův J O doktor Svoboda Marie Jesef Sýkora Stonil Plzeň Chocholouškův ulice Nusle
27 article
— Hoch utonul. V Oulibicích u Jičína vyšel si v těchto dnech 5letý hošík rolníka pana Jana Trnky podívat se na rozvodněný potok obcí protéka- jící a nahnul se pro prázdnou láhev po vodě plující. při čemž sklouzl a spadnuv do vody, utonul. Mrtvol dítka zanesena byla pod led a mohla býti teprve po delší době vytažena. — Pokus sebevraždy. Truhlářský pomocní Štěpán Bárta, 21 rok starý, bydlící v čís. 160 v Bu benči, včera v podvečer v Letohradské ulici v Bub nech v sebevražedném úmyslu vypálil si kulku z re volveru do hlavy a způsobil si značné poranění. Zou falý mladík odebral se do nemocnice, kde mu po- skytnuta byla příslušná pomoc a ponechán tam v ose třování. Omrzelost života byla podnětem zoufa- lého činu. — Dostal milost. V posledním období opavské poroty pro vraždu Ludviky Schnaubelové z Dubnice k smrti provazem odsouzený Josef Kumposcht ob- držel milosť a trest změněn mu v doživotní těžký žatář, zostřený posty a jednou v roce temnou komorou. — Chtěl se zastřeliti. Štěpán Bárta, 21letý trohlářský pomocník, zaměstnaný u p. Landy, bytem na Letné č. 160, utratil ve veselé společnosti se svými kamarády ze soboty na neděli celou svou tý- denní mzdu a poněvadž pak neměl už včera ani na pití, ani na jídlo, opatřil si večer revolver otevřel si dílnu a střelil se tam do pravého spánku. Kulka svezla se však a uvázla v licní kosti. Když se očekávaná smrt nedostavila, odebral se Bárta na záchrannou stanici, kdež mu byla rána obvázána a on odkázán k dalšímu léčení do vše- obecné nemocnice. Na cestě na záchrannou stanici zahodil Bárta revolver do Vltavy Vystěhovalci. Včera jelo Prahou 15 vy stěhovalců z Brna do Ameriky
Trnka Bárt Dostal Ludvik Schnaubelová Kumposcht Oulibice Jičín Buba Dubnica Letná Vltava Praha Brno Amerika
28 title
2.45
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Ke stávce přístavních dělníků v Mar selllu telegrafují korrespondenční kanceláři ze vče- rejška: Dnes byla učiněna stejná opatření na udržení pořádku jako včera. Vojsko chrání přístup ku pří stavu a jízda hlídkuje na nábřeží. Panuje naprostý = Hornická stávka v Montceau les Mines. Vojsku byly na včerejšek uděleny přísné rozkazy Počet dělníků, přihlásivších se opět do práce, do- stoupil do soboty večer 700. = Utonuli v Dunaji. Z Pešti, 17. března Nedaleko Moravan chtěli čtyři tamější osadníci pře plouti ve člunu Dunaj, ačkoli šel prudce led. Soud se, že chtěli přepraviti pašované zboží, ježto velm dlouho na vodě otáleli, jakoby čekali, až se setmí. Po- jednou dostal se člun mezi dvě velké ledové kry, kteréž jej rozdrtily. Všickni čtyři muži padli do vody. Četn obyvatelé moravanští byli na břehu svědky kata strofy, avšak nemohli nešťastníkům ku pomoci při
Moravan Mar Dunaj Pešť
32 article Hudba.
Hudba. + Jindřicha Káana z Albéstu nejnovějš klavírní koncert s průvodem orkestru, který dáván s velkým úspěchem dne 13. března v koncertě pražské konservatoře v Rudolfině, proveden bud v sobotu dne 23. března t. r. za spolupůsobení klavírní virtnosky Irmy Löwové z Prahy v symfo- nickém koncertě v městském Klicperově divadle v Hradci Králové
Káan Löw Rudolfina Praha Hradec Králové Klicperův divadlo
33 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Hauptmannovo drama »Forman Henčle (4. čtvrtka předpl.), v jehož titulní roli pohostinsku vystoupí pan Vendelín Budil, s pí. Hübnerovouv hlavní ženské roli. Na zejtřek ustanovena je Flo- towova opera »Alessandro Stradella« místo ohlášeného Beethovenova »Fidelia«, jenž odkládá sa pro churavost páně Klimentovu. Ve středu odpoledne hráti se bude veselohra »Přítěž« od Bož. Vikové- Kunětické, večer téhož dne Offenbachova opereta »Dafnis a Chloč« s Pougetovým baletem »Terpsichorou.« Pro příští neděli chystá se nově studovaná Verdiova opera »O te ll oe
Hauptmannův Budil Hübnerovouv Stradella Beethovenův Fidelius Bož Offenbachův Dafnis Chloč Pougetův Terpsichora národní divadlo pán Klimentov Forman Henčl
34 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Footballový zápas „Magyar Uszó Egye- sület“ z Pešti se sportovním klubem „Slavia“ a, v neděli dne 17. března konaný, skončil vítězstvím našich hráčů 4: 2. Dle dosavadních letošních vý- sledků očekávali jsme, že »Slavie« mnohem větším počtem goalů zvítězí, neb klub M. U. E. poražen minulé neděle »Myeyyetemi Football Clubem« 3 :1 a poslednější opět poražen před čtrnácti dny »Torna Clubem« 5 : 2. Jelikož »Slavie« loni nad »Torna- Clubem« triumfovala, doufali jsme, že tentokráte lehce zvítěziti musí. Tomu ale tak nebylo, neb jen s největším napjetím podařilo se našemu mužstvu dobře již vytrenované maďarské hráče udolati. Naši hráči děkují vítězství jen tomu, že stará jejich škola v druhé půli zápasu sama k platnosti se přivedla, neb letošní training jejich byl velmi malý. Za to maďarští hosté překvapili svoji souhranosti a přímo vášnivostí ve bře; zejmena jich centr-half-back je přímo výborný a též oba backs a brankář zname- nitě pracují. Výborně obsazen Maďary Baumruck, který tentokráte protivníka sobě hodného před sebou měl, ale proto přece většinou v boji o mlé vítězem zůstal. Naši hráči nejsou ještě tak sehrání jako bývali a musí všecky síly své napnouti a tento týden řádně trainovati, nechtějíli v neděli v Pešti porážku utr- pětí, neb »Torna Clube jest protivníkem mnohem vážnějším. Jednotlivé výkony našich hráčů i souhra nestála na výši obvyklé, dlužno však též uznati ne- vídanou »smůlu«, kterou naši borci zejmena v první půli hry stižení byli.
M U Maďar Baumruck Pešť Magyar Uszó Egy sportovní klub Slavia Myeyyete Football klub
35 article
Zápas konán většinou v poli hostů a jen chví- lemi podařilo se těmto řady našich proraziti, ale pak bzl vždy útok na bránu červeno-bílou nebezpečný. Prvního rohu docílila »Slavie« asi po 15 minul., který ale nepřinest úspěchu. První roh Maďarů skončil též bez úspěchu, zrovna tak druhý roh pro »Slavii“, který málem by byl býval převeden v goal, pěknou »hlavou« Hlavatého. »Slavie« silně obléhá bránu bílo- žlatou, ale všecko tříští se o tuhou obranu hostů. Ku konci prvé půle prorazí opět Maďaři řady našich a ke všeobecnému překvapení docilují prvního goalu. »Slavie« marně se namahá docíliti vyrovnávacího goalu a tak končí prvá půle ve prospěch Maďarů 1 : 0. Ačkoliv úspěch Maďarů přivítán hlučnou po- chvalou, přece pozorovati jest na celém prostranství hřiště stísněný klid, který ale brzo propukl v jásotný potlesk, když brzy po začátku druhé půly hry »Sla- vie« vyvovnávacího goalu docílila. Však netrvalo to dlouho a Maďaři prudkým a dobře kombinovaným útokem dostávají se před branku, tam povstává vetká chumelice, ze které náhle míč vykopnut, vrácen jest opět jedním z hostů zpět, přelčtne chumac pracua kolem nic netušícího Vosátky klidně vletí do branky. Tak opět vedou Maďaři, však ne na dlouho, nebot naši hráči přestávají v zuřivé hiře, ke které je vedli Maďaři a počínají pěkně kombinovati. Výsledkem dobré kombinace Stány a Setzra je vyrovnávací druhý goal, takže partie stojí nyní 2 : 2.
Maďar Vosátka Stat Slavia
36 article
Čím více se blíží konec hry, tím lépe hrají naši a tím více ubývá rychlosti ve hře hostů, kteří jsou znaveni a jest pozorovati, že příliš ostré tempo, jimi udané, jim nesvědčilo. Útok na útok střídá se se strany »Slavie« a jsou to zejmena Baumruck, Setzer a Stána, kteří bez únavy útočí a tak viděti, že hosté dalších úspěchů zameziti nemohou. Následuje třetí i čtvrtý goal, který ale soudcem neuznán. Blíží se konec hry a tu vzpruží se Sla- visté ještě jednou k útoku. Pressler prožene míč po linii dolů a předá na Baumrucka, který, ač obklopen třemi hosty, míč centruje, Stáňa zachyti a nezadrži- telným šutem do branky bílo žluté pošle. Hned na to soudce odpískne konec hry. Obecenstva sešel se veliký počet a pozoroval jsme s potěšením, že nejlepší naše společnost četně byla zastoupena. Mimo match tento sehrány zápasy o mistrov- ství II. třídy a sice vítězí »Nusle« 8:0 proti »Mer- kuru« a »Union« 1:0 nad »Vinohrady II.« R—r. e a Z Vídně. (Pův. tel. zpráva.) »Wiener Athleti Sport-Club«, který 21. dubna utká se se »Slavií- o Challenge Cup, poražen 17. t. m. »Wiener Fussball- Clubem« z roku 1898« 2 : 1. Šachy- ** Mezinárodní turnaj šachový v Monte Carlu. Nynější stav partií jest následu- jící: I. třída: Marshali + 45, Weiss + 23, Henia — 10, Lentz — 60. II. třída: Mieses + 18, Adle — 2, Marco — 59, Winawer — 8.
Baumruck Setzer Stat Pressler Weiss Henio Lentz Marco Nusle Vídeň Monte Carlo Slavia Challenge Cup MieSES + 18 R — r . e Wiener Athleť sportklub Wiener Fussballklub Marshat + 45
37 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Rozpuštěná schůze obchodních po- mocníků. Do sálu »u Štajgrů« svolání byli na včerejší od- poledne všichni pomocníci obchodní bez rozdílu stran, aby se poradili o předloze, kterou vláda chce jich prospěchu podati a pak o zprostředkování práce. Jsou to otázky pro život obchodnictva nejdů- ležitější, ale ani zde nedovedli socialisté svoji slepou vášnivost ukrotiti a počínali si takým způsobem, že schůze byla rozpuštěna. Již při volbách předsedy a místopředsedy spu- stili socialisté, kteří zabrali zadní čásť sálu, veliký pokřik, že nesouhlasí s volbou, ale byli potleskem druhé strany umlčení. Na to přikročeno k projednání programu O vládní předloze na ochranu obchodního po- mocnictva promluvil p. Šimůnek. Připomíná, že má předloha sice některé své dobré stránky, hlavně pak to, že jí bude uzákoněna doba pracovní, ale cel- kem se s velikým souhlasem nepotkává. Předloha uherská předčí předlohu tuto i co do jasností i co obsahu. Uherská předloha stanoví na př. smlouvu písemnou, dále že s pomocníkem se nesmí děla smlouva, která by byla pod normou zákona; má odstavce o dovolené, o zaopatření ve stáří a p. Činí návrh, aby český klub poslanců byl dožádán za při- spění, aby dle vzoru uherské předlohy byly lepší odstavce přibrány i do předlohy naší.
Šimůnek
38 article
Pan Kašpárek promlouvá o dohazovačích líčí způsob, jakým nejen pokoutní, ale i konces- vaní dohazovači z obchodnictva těží. Zmiňuje se dále i o novém způsobu podvodů, které zavedly »Arguse, »Atlas« a jakýsi Hejcman a činí návrh, aby dožá- dáno bylo ministerstvo obchodu za podání předlohy na zrušení koncesí dohazovačských. Obchodník p. Špirek vítá snahu obchodního pomocnictva jmenem samostatného obchodnictva, od- suzuje rovněž počínání dohazovačů, přimlouvá se z zřizování bezplatného opatřování míst pomocí od- borných spolků. Další průběh schůze nebyl nic jiného než pustý křik a lomoz. Když začal mluviti p. Dux, který při- rovnával jednotlivé návrhy, podané různými stra- nami na zlepšení stavu obchodních pomocníků a po- dotkl, že socialisté zradili linecký program tím, z
Kašpárek Atlas Hejcman