3
masthead
18. března 1v01. Cisio 77.
4
article
dářskou otázkou prvního řádu cel
Evropy a bylo mi uloženo vylíčiti dnes následky zru-
šení vývozních premií vůbec a pro zemědělstv
specialně.
Dříve však jest mi v krátkosti zmíniti se:
1. o podstatě vývozních premií
2. o výši téže v jednotlivých státech
a způsobu vyměření,
3. o významu a zrušení vývozních
premií;
4. o následcích zrušení premií vu
beca na zemědělství zvlášt.
Ad 1. Podstata vývozních premií
Národohospodářskou zásadou jest, že z oněch
průmyslových výrobků, jichž ten který stát přes svou
domácí spotřebu vyrábí a tudíž přebytek přes hra-
nice vyvézti musí, tyto nejen daně z výroby, ze spo-
třeby atd. sprostiti, nýbrž naopak vývoz tím umož-
niti, že stát za příčinou výleh s vývozem spojených
jak cel, daní ze spotřeby v cizině, dovozného atd
poskytuje ještě zvláštní odměnu, kterouž na-
zýváme vývozní premií (bonifikací, ná-
hradou atd.)
Veškeré státy řepový cukr vyrábějící takové pre-
mie vývozní zřídily a podnes udržují za příčinou
umožnění vývozu cukru a jeho konkurenční schop
nosti na trhu světovém.
Evropa
Ada 1
5
article
Tyto pak jsou: a) přímé, b) n epří mé,
c) skrytě.
a) Š prvními máme co činiti, když stát na zá-
kladě zákonodárných ustanovení hned z předu pod-
pory ze státních prostředků vývozci poskytuje, kter
pak jsou buď neobmezené aneb obmezen
(kontingentované). Neobmezenými jsou
tehda, pakli stát poskytuje prémii bez ohledu na její
sumární výši a množství vyvezeného výrobku; ob-
mezenými, pakli vývozní prémie pro jednu každou
kampaň obmezena jest maximálním obnosem a ce
by nad tuto sumu se vyplatilo, cukrovary státní po-
kladně vraceti musejí.
b) Nepřímá prémie resultuje tehda, když
stát zdaňuje předem jistou určitou výrobu z řepy,
ačkoliv tato ve skutečnosti větší jest. Poněvadž pak
výrobce větší výrobu dociluje, než normál zákonem
stanovený, odvádí týž ve skutečnosti méně daně, než
by odváděti měl; aneb zdaňuje stát pouze část vý-
roby plnou daní, část pak daní zmenšenou. Účinek
těchto daní na vývozní prémii vysvětlím později.
c) Skryté prémie poskytuje stát slevami na
dovozu, levnými tarify na svých i státem subvencio-
novaných dráhách pozemních i vodních.
6
article
Také levné půjčky z veřejných fondů, slevy na
daních možno jako skryté prémie označiti.
2. O výši prémie v jednotlivých
státech a způsobu vyměření. K vůli pře-
hledu hodlám zde mluviti pouze o výši prémie na
1 q suroviny a k vůli porovnání uvádím ročník
1897—98.
Rakousko - Uhersko poskytuje prémii
přímou K 3.20, avšak obmezenou na celkovou sumu
K 18.000.000 (osmnáct millionů), takže po srážce do-
platku prémie pouze K 2.46 obnášela.
Německo poskytuje premii přímou M. 2.5
avšak na kontingentovanou výrobu 16,270.000 q su
roviny obmezenou. Celkový obnos v r. 1897—98 vy-
placené premie obnášel M. 40,675.000, poněvadž
však výroba 17.489.708 q suroviny obnášela, zbylo
pouze MI. 2.32 jako premie, kromě toho vybírá Ne-
mecko daň z provozování, která v tom roce 10.5
pfeniků obnášela, takže zbyla jako skutečná premie
M. 2.21 = K 2.58.
Francie poskytuje vývozní premii přímo
i nepřímou. Přímá obnáší fr. 3.50 a používá se
k úbradě této
a) daně rafinační z výrobků rafinerií obnosem
fr. 4 za 100 kg rafinády.
b) daně výrobní ze suroviny, která do rafineri
nejde, obnosem fr. 1 za 100 kg hodnoty rafinádní.
Když tyto dávky k úhradě přímé vývozní boni
fikace nestačí, zmenšuje se výše bonifikace; v kam-
pani však 1897—98 obnášela tato celých 100 9 % t j
fr. 3.50 = K 3.36, v kampani 1898—99 obnášela
69.1%, v kampani 1899—1900 obnášela 79.5 %
v kampani 1900—1901 obnášela 63.59%.
Nepřímá premie vyplývá z daňového sy
stemu.
RakouskoUhersko
Německo
Francie
pfenik
kg
7
article
Daň vybírá se z množství řepy váhou ustano-
veného tím způsobem, že obtíží se každých 100k
zpracované řepy výrobou 7.75% rafinovaného cukru
kterážto výroba podlehá plné dani fr. 60 za 100 kg
Co nad tuto výrobu se cukru vytěží, podlehá zmí
něné dani a to
tr. 30 za 100 kg cukru nad 7.750% až do včetně 10.509
» 45 » 100 » » » 10.50% výroby.
V praxi to vypadá takto: výroba Francie v roce
1897—98 obnášela
7,300.071 q cukru rafinovaného, z kteréhož množstv
5,255 927 q zdaněno či 60.—
2,044.144 q » » » 30.—
Do konsumu přešel cukr, jak se samo sebou
rozumí s daní Ir. 60.—, za exportovaný cukr vrá-
cena restituce plné daně též fr. 60.—, uspořil tedy
nebo lépe vyzískal francouzský cukrovarník ne
množství 2,044.144 q po fr. 30 = obnos fr. 61,324.320
a rozdělíme-li to výrobou surového cukru 7,731.500
obdržíme jako skrytou prémii na 1.q suroviny fr. 7 .9
= K 7.60.
Další zisk kyne francouzskému cukrovarníkuz
ceny melasy
Poněvadž Francie melasu nevyváží, nýbrž ještě
cizou melasu za velikého cia 20 centimů za 1° cukru
v melase obsaženého a 100 kg váhy dováží, vyzíská
francouzský cukrovarník celý obnos cla při prodeji
své vlastní melasy
Cena melasy obnášela průměrem 25 centimů za
1° a 100 kg, obnášela tedy cena 50° melasy fr. 12.50.
ze kteréž fr. 10.— na clo a fr. 2.50 na vlastní cenu
melasy připadá.
V kaupaní 1897—1898 vyrobilo se 2,461.223
melasy, zisk na clu obnášel tedy fr. 24.,612.230 a týž
přepočítán na 7,731.500 q surového cnkru činí jake
další skrytou prémii fr. 3.19 = K 3.06, obnáší tedy
celková vývozní prémie přímá K 3.36, nepřímá
daně cukru 7.60, nepřímá ze cla melasy 3.06, úhrnem
K 14..02.
Ir
Francie
kg
8
article
Rusko. Na základě zákonných ustanovení jes
v Rusku vnitrozemská zpotřeba zkontingentována,
t. j. množství zboží, a sice bílého písku, které v do-
tyčném ročníku na vnitrozemský trh přijíti smí, jes
určitě stanoveno, čímž jest možno prodejné ceny na
jisté výši udržeti.
V roce 1897—1898 obnášela cena ve vnitrozem
a sice v Oděse K 48 57 za 1 q bílého písku; poně-
vadž pak v tentýž čas cena exportovaného písku
pouze K 24.52 obnášela, jest difference obou těcht
cen skrytou vývozní prémií ruského cukrovarnietví.
Poněvadž výroba v roce 1897—98 6,479.550 q
export 1,278.210 q obnášel, vyzískali cukrovarníc
ruští od množství 5,201.340 q K 24 043, tedy cel-
kem K 125,058.418 děleno celou výrobou pen
6.479.550 q K 19.3 na 1 q písku, čili K 17 36 na
1 q suroviny.
Belgie požívá následkem daňového systému
značných nepřímých premií. Zdanění děje se tím
způsobem, že se předpokládá výroba 2000 gr. suro-
vého cukru z 1 hl šťávy a bylo dle tohoto výpočtu
v r. 1897—98 2,098.687 q surového cukru fr. 45.—
zdaněno.
Poněvadž však belgická industrie v mezinárodní
statistice vykázala jakožto skutečnou výrobu 2,340.000.
uspořila tato z množství 241.313 q A fr. 45.—
celkem fr. 10,859.085, což činí na 1 q skutečně vy
robeného cukru
fr. 4.64 = K 4. 74.
Rusko
Belgie
9
article
Pravdě podobno však jest, že skutečná produkce
byla mnohem větší, tak že také resultující úspora na
lani a tím i indirektní premie belgických cukrovar
mnohem značnější byla.
Nizozemí udílí direktní premii kontingento-
vanou obnosem zl. 2,500.000. Výše tato však rok za
rokem klesá a bude roku 1905—1906 pouze ještě
zl. 1.30 obnášeti.
Pro rok 1897—98 obnášela však ještě zl. 2.50
po srážce doplatku zl. 0.42, zl. 2.08 pro 1 q rafinády
čili zl. 1.87 K 3.67 na 1 q suroviny.
K vůlí přehledu uvádím vývozní premie jedno-
tlivých států dle jejich výše pro rok 1897—98 a též
pro rok 1899—1900 na důkaz, že se během dvou
posledních roků poměry valně nezměnily.
Nizozemí
pro 1 q
10
article
Vývozní prémie na 1
v korunách
1897—98
Jméno
1899—1900
Rusko . . . . . 17.36
17.20
Francie. . . . . 14.02
12.58
4.09
Belgie . . . . . 4.74
Nizozemí . . . . 3.67
3.20
Německo . . . . 2.58
2.83
Rakousko . . . . 2.46
Zbývá mi ještě na tomto místě zmíniti se o dit
ferenčním clu, které Spojené státy severo-
americké mimo již dříve vybíraného cla přívozného
na cukr pocházející z oněch zemí, ve kterých týž
vývozní premie používá v roce 1907 uvalily, jakož
1 clech retorsních loňského roku vládou vý-
chodoindickou zavedených.
Differenčními cly vyrozumívají se ona cla, která
se ze zboží téhož druhu avšak v nejstejné výši vy-
bírají, kdežto cla reformní jsou cla bojovná.
Pro kampaň 1899—1900 vybírány následující
diferenční a reformní cla a sice:
Jméno Unie severoamerická Indie
Rusko . . .
Rusko
Nizozemí
Německo
spojený stát
Indie
Francie
12.58
Belgie
2.83 Rakousko
11
article
K 10.69
„ 10.83
Francie . .
3.70 » 3.90
Belgie . . .
Nizozemí . . » 3.56 » 3.54
Německo ..
» 2.83
» 2.87
„ 2.46
„ 2.95
Rakousko
Oba státy zavedly tato cla z příčin ochrany své
vlastní industrie cukerní vnitrozemské, jakož i kolo
niální, čímž jest soutěž koloniálních cukrů na spole-
ných tržištích značně usnadněna.
ad 3. Ovýznamu a o zrušení vývoz-
ních prémif. Zavedení vývozních prémií cuker-
ních stalo se nejen z ohledu na industrii samu.
nýbrž hlavně za příčinou podpory zemědělství, za
příčinou udržení řepařství. Snahou bylo dopomahat
cukerní industrii k rozkvětu a učiniti ji konkurence
schopnou na tržištích světových; proto byly z po-
čátku poskytovány vývozní premie beze všeho ob-
mezení, když však následkem zvětšených výrob obnos
za vývozné premie vyplacený abnormálně stoupal
ba i důchod z cukerní daně vnitrozemské poblcoval
byly tyto zredukovány a pomýšlí se nyní na úplne
jich zrušení.
Až do roku 1883 bylo Rakousko na prvním míst
mezi evropskými státy cukr vyrábějícími, od těch dok
se posice jeho bohužel značně v neprospěch změnila
neboť Německo dnes dvojnásobné množství jako Ra-
kousko vyrábí a Francie následkem svýchl ohromných
premií z místa čtvrtého letos na druhé postoupila.
Francie
Belgie
Nizozemí
Rakousko
Německo
Německo
12
article
Pochod tento jest zcela přirozený, o čemž nás
přesvědčí tabulka, v níž výše vývozní premie jedno-
tlivých států uvedena jest. Rusko, země, ve kleréž
veškeré podmínky k dalšímu neobmezenému vzrůstu
cukerní industrie se nacházejí a kdež výroba čnkru
také rapidně stoupá, požívá největší vývozní premie.
Ve Francii, kde jest premie pateronásobně vyšš
než u nás, zvýšila se produkce v pěti letech dvoj-
násobně; pouze Rakousko zůstává při své produke
as 101/2 millionů, poněvadž má vývozní premii nej
menší a poněvadž mimo to jakožto stát vnitrozem-
ský vzhledem k světovému trhu nejhůře je položeno
Abychom naši cukerní industrii vůbec ještě při
nynějších nízkých cenách cukru vývozu schopnot
udrželi, musili jsme i při nynější premii sáhnouti
také ještě k svépomoci, bychom tu podporu, kterou
jiné stály své cukerní industrii v tak hojné míře do-
brovolně poskytují, aspoň částečně pro sebe i země-
dělství zjednali.
Rusko
Francie
Rakousko
13
article
Není tedy pochyby, že by snížení aneb zrušen
vývozních premii stagnaci Rakouska nejen uspí
šilo, ale i konečně k tomu vedlo, že by Rakou
sko ze seznamu států cukr vyvážejí
cích úplně zmizelo.
Na zrušení vývozních premií pomýšlí se již
dávno a poněvadž žádný ze států nechtěl jedno-
stranně něčeho podniknouti, pomýšleno na upraven
této otázky mezinárodním dohodnutím,
Již v letech 1864, 1875 a 1876 smlouvaly se
státy Holandsko, Belgie, Francie a Anglie za tou pří-
činou, aby v těchto zemích daně i cia z cukru ve
stejné výši se vybíraly a nemělo být nic více na-
hražováno nežli obnos daně ve vnitrozemí zaplacený.
Rakousko a Německo smlouvání toho se nezúčast-
nily a bylo toto bezvýsledné.
Rakousko
Holandsko
Belgie
Francie
Anglie
Německo
14
article
Deset roků později a sice v roce 1888 bylo
v Londýně jednáno o tom, by vývozní prémie úplně
zrušeny a pouze ve vnitrozemí konsumní daň vy
bírána] byla. K ratifikaci tohoto ujednání nedošlo
poněvadž Dánsko na dohodu vůbec a Francie jen
za jistých výhrad přistoupiti chtěla.
V letech 1888 a 1889 došlo ve státech, které na
konkurenčním boji zvláště interesovány jsou, jako
v Německu, Rakousku, Francii, Belgii, Ruskua
Dánsku ke změně cukerních zákonů, k rozluštění
otázky cukerních prémií však nedošlo. V červnu
roku 1898 konána konference v Brusselu, ku kteréž
pouze Severoamerické stály zástupce svého ne-
vyslaly.
Pro úplné zrušení prémii vyslovila se Belgiea
Německo a za jistých výhrad také Rakousko. Franci
a Rusko vyslovily se sice pro zrušení premií přímých.
avšak své nepřímě prémie chtěli podržeti. Tak
průběh této konference dopadl bezúčelně.
V říjnu loňského roku sešli se zástupcové Ra-
kouska, Německa a Francie při příležitosti pařížské
výstavy k výměně náhledu o tom, za jakých pod-
mínek bylo by lze cukerní prémie zrušiti, a má býti
ano zásadní dohodnutí docíleno bylo, v měsíci květnu
za přítomnosti zástupců všech států další nová
konference konána v Brusselu. Zúčastnění Ruska
jest pochybné, Anglie a Unie též obtíže činí.
Franek
Londýn
Dánsko
Německo
Rakousko
Francie
Belgie
Brusel
Rusko
Anglie
15
article
Poněvadž ujednání, které se v Paříži stalo, má
být podkladem pro další usnášení se, jest nutno.
bychom toto zkoumali a jeho dalekosáhle
konsekvence uvážili.
Rakousko a Německo jsou ochotny své prémie
úplně zrušiti za tou podmínkou, když Francie svou
přímou prémii též úplně zruší a svou nepřímou
prémii as o polovinu zredukuje.
K analyse tohoto ujednání budiž mi dovoleno
následující uvésti
Francie zůstala by ve velíké výhodě, neboť na-
vržená změna pozůstává u tohoto státu v tom,že
by od výroby 7.75% až do včetně 10.50% dosud
trvající rozpnutí mezi plnou daní 60 fr. a zmíněnou
daní 30 fr. nikoliv dosavadních 30 fr., nýbrž pouze
20 fr. obnášeti mělo a mimo to výroba nad
10.50% plné dani 60 fr. místo dosávadních 45 fr.
podléhati bude.
Podle toho podržela by francouzská industrie z
2.75% své výroby prémii fr. 20.— za 1 q rafinády.
což činilo by při výrobě minulé kampaně od množ-
ství 2,170.850) q rafinády obnos 43,417.000 frankůa
přepočítáno na celkovou výrobu 9 millionů q rafi-
nády, zůstalo by francouzské industrii přece ještě
vývozní prémie fr. 4.82 = K 4.62 na 1 q rafinády
aneb K 4.11 na 1 q suroviny zachováno.
Poněvadž podle nynějšího prémiového odpočtu
za rok 1900/1901 celková indireklní prémie 75,795.000
franků činila, zůstala by francouzské industrii přece
ještě mnohem více jak polovina indirektní prémie
zajištěna. V tom spočívá jádro věci.
Paříž
Rakousko
Německo
Francie
16
article
Poněvadž zástupcové Německa a Rakouska až
dosud vždy to stanovisko hájili, že by také Francie
veškeré své přímé i nepřímé prémie úplně zrušiti
musila a poněvadž nestává žádné příčiny, která by
vlády těchto států k změně náhledů vedla, nelze ani
uvěřiti, že by zástupcové Německa a Rakouska byt
i jen zásadní souhlas byli udělili.
Pak musili bychom našim zástupcům vlády.
kteří za nás v Paříži jednali, právem vytýkati, že
nejednali dosti opatrně, když tak dalekosáhlé kon-
cesse učinili a naší vládu rozhodně žádati, aby
disposice pro příští konferenci bedlivě uvážila a oob-
mýšlených dalekosáhlých změnách se se zástupi
industrie i zemědělství poradila.
Vláda, činí-li nárok jmenovat se seriosní, nechí
si je vědoma své velké zodpovědnosti a vážné po-
vinnosti, neboť, kdyby taková ujednání, jako se v Pa-
říži stala, měla se schváliti, pak musilo by se jí vy-
týkati, že lehkomyslným způsobem podťala existenční
pilíře státu, neboť by svou cukerní industrii tím kro-
kem přímo obětovala.
Jedná se tu obytí neb nebytí velké
exportní industrie, jedná se o exi-
stenci nejen celé řady velkých ima-
lých průmyslníkův, alei celého země-
dělství, jedná se oexistenci dělniclva
v nejpokročilejších, nejlidnatějších
nejpoplatnějších zemích naší rakouske
monarchie, jednáť se speciálně o zem
Voruny české.
(Dokonč.)
Německo
Rakousko
Francie
Paříž
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Samozvaní poslanečtí kontroloři.
V Plzni zase měli jednou slavnou neděli, jaká
tam bývá častěji, skoro každého týdne, od t
doby, co pan Fresl opatřen jest říšským man-
dátem. Včera slunil se pan Fresl zase v cele
své slávě před několika sty svých přívrženců.
jimž byla poskytnuta přiležitost »chutnatis
zbytek parlamentní energie subtilního tohoto, ač
velmi pohyblivého pána. Řeč jeho měla ne-
smírný úspěch, podle zpráv z Plzně docházejí
cích a úspěch řečníků byl nejvyšší, kdyžs
prohlásil nepřímo za přímého nástupce Pala-
ckého a Havlička, řka, že jest jen jediná cesta.
kterouž lze českému národu a českému děl
nictvu dosíci spásy, cesta, kterou kráčel Pa-
lacký, Havlíček a kterou kráčí on, Fresl
Objev, že by tato cesta vedla — fackovou
alejí, ovšem přináleží výhradně posl. Freslovi
kterýž vytýkal národním poslancům strany svo-
bodomyslné, že prý si dali mazat med kolem
úst. Nelze popříti, že to, co bylo mazáno
kolem úst poslanci Freslovi, dokonce nebyl
žádný med, i jest na pováženou, že se
tento zástupce V. kurie plzeňské při každé
příležitosti chlubí touto vymožeností jako
nějakými čestnými ranami v čestném boji
za věc národní utrženými a že — se neustále
vydává za oběť, od poslanců českých v nejhor-
ším opuštěnou. To jest tvrzení velmni odvážné
a naprosto bezpodstatné. Pan Fresl zahájil v
parlamentě osobní svou akci na svůj vlastní
vrub, sestávající dle jeho domnění z řady ne-
výslovných rekovství, ve skutečnosti však byla
tato akce jedinou směšnou harlekynádou, vše-
chen radikalismus český kompromitující. Posl.
Fresl
Pala
Havliček
Posl
Plzeň
19
article
Freslovi bylo dáno zřetelně na srozuměnou, že
poslanci čeští nestojí vůči němu nikterak na
stanovisku posvícenském — hochů z jedné ves-
nice — a že se nemohou propůjčiti jeho osob-
nosti za nějakou tělesnou stráž při jeho načisto
soukromých, stejně bezhlavých jako bezúčel-
ných, celou českou delegaci snižujících podni-
cích, na vlastní vrub prováděných bez vědomi
a bez schválení poslanců svobodomyslných.
Nemá tudíž pan Fresl práva naříkati si, tím
méně, že k jeho ochraně první přispíšil přese
všechno posl. König, dříve než jeho vlastní
»bratří« k obraně se vzchopili. Stejně nesmy-
slnou domýšlivostí jest Freslův další výrok, že
jeho strana uvažovala sice o odchodu z parla-
mentu, že však usnesla se na říšské radě zů-
stati, ježto musí Mladočechy — kon-
trolovatil Něco podobného může vyslovit
pouze člověk, jemuž duševní mohutnosti, ze-
jmena všechna sebekritika vypověděla úplně
službu a který se slavomamem ani necílí. Fresl
naddozorcem českého klubu na říšské radě
Groteskní nápad tento sám sebe svou nehoráznou
směšností tak načisto poráží, že nezbývá leč
všeobecné — homerické veselí! Sluší dodati,
že plzeňská schůze včerejší skončila skandálem
a popraskem národních dělníků, kteří za každou
cenu musili hulákáním udolati red. Hejreta, jenž
se přihlásil k odpovědi na tak zvané vývody
Freslovy.
Fresl
König
Freslův
Hejret
20
article
— Vůdce strany německo nacionální
pan Kaiser projevil onehdy opět svou pro-
fundní politickou moudrost. Že může státi tentc
pán v čele politického směru, jenž té doby
Němce v této říši representuje, svědčí právě tak
pro kvalifikaci tohoto směru, jako pro pokleslou
úroveň Němectva v Rakousku vůbec. Pan Kaiser.
který jinak jako kočovný kazatel učí snad s větším
prospěchem dolnorakouské sedláky racionálnímu
hospodářství, než své sloupence politice, učinil
téchto dnů opět jeden ze svých hlubokých pro-
jevů, kterým snažil se vystihnouti charakteristické
rysy situace. Mýlil prý by se, kdo by se oddával
naději, že dočasným odstavením obstrukce
české, situace se vyjasnila. Nikterak. Zůstává
prý zachmuřenou, tak jako dříve. Že snad do
Velikonoc nedojde k nějaké změně, dá prý se
očekávati, jiná jest ale otázka, jak to dopadne
po sváteích. Němci prý za všech okolnosti
státi budou na stráži. Nebudou sice ničeho
namítati proti případným hospodařským ústup-
kům Čechům, však volice bedlivý dají si pozor.
aby se nevplížil mezi »koncesse« také nějaký
ústupek »kulturní«, který by Němcům byl proti
srsti. Toho prý nestrpí za žádnou cenu. Kdyby
se tak stalo, vytasí prý se ihned s taktikou,
již mají v záloze, jinými slovy, že oni pak se
odhodlají k obstrukci. Touto véčnou hrozbou
snaží se udržeti dra. Körbra na uzdě, tak aby
nijakým způsobem nemohl zarejdovati v pravo.
Kaiser
Němec
Čecho
Rakousko
21
article
A dr. Körber skutečně se domnívá, že jinak
nelze v Rakousku politiku dělati než houpačkou
a sice takovou, klerá příjemná a pohodlná
je Němcům, nikoli nám. Jak dlouho touto
methodou vystačí, je otázka. Domnívá-li se, že
podaří se mu napodobiti hraběte Taaffa, jemuž
se povedlo dělati politiku nemastnou a neslanou
plných čtrnáct let, není tím řečeno, že s
rovněž tak panu Körbrovi dařiti bude. Hrabě
Taaffe měl po celou tu dobu po ruce parla-
mentní většinu — tak zvaný železný kruh —
a byl, jak známo, ihned hotov, jakmile kruh
tento povolil. A té pan Körber nemá. Naopak
ve věcech nejdůležitějších — ve věcech jazy-
kových — má větsinu parlamentu proti sobě-
Pan Kaiser udrží následkem toho na delš
dobu asi sotva pana dra. Körbra v rovnováze.
doktor
Körber
Němec
Taaff
Körbr
Kaiser
Rakousko
22
article
Bude nucen skloniti se buďto sem či tam.
Jako státník sebevědomý, jenž sleduje určitý
cil, nedá si dr. Körber na dlouhou dobu před-
pisovati, co činiti má, zejmena ne, co tomu či
onomu národu má povoliti, aby to pány Němee
neurazilo. Bude-li tak činiti, sám svůj osud tím
zpečetí. To nedá si líbiti žádná politická strana,
aby ve svém poměru ku vládě byla odkázána
na milost nějakého revidenta, tím méně pak,
vetřel-li se v úřad ten nejúhlavnější ne-
přítel její. Němci náramně se mýlí, spo-
lehají-li na známé slovo, že bez nich
v Rakousku vládnouti nelze. Snese-li ji vláda, ne-
snese potupnou revisi kočujícího hospodářského
učitele národ český. Přiznáváme Němcům jako
každému národu právo brániti se, kdykoli kdo
sáhne v obor jejich práv, avšak vměšovati se do
věcí, po nichž ničeho jim není a jimiž v ničem
se jim neublíží, je drzost, která již předem vy-
lučuje shodu a kompromis, kterýž prý je jedi
ným možným podkladem aktuální politiky v Ra-
kousku.
— Rodinné žprávy. Pan Josef Štěpánek
přednosta státních dráh a paní Marie Štěpán-
ková roz. Truksova slavili těchto dnů svů
sňatek manželský.
doktor
Körber
Němee
Němec
Štěpánek
Marie Štěpán
Truksův
Rakousko
23
article
— Hromadné gratulace o svátku sv. Jo-
sefa lze nejúčelněji vysloviti gratulačními archy
které prodává kancelář Ústřední Matice školské. Na
archy tyto skvostně upravené a podobiznou Josel
Jungmanna ozdobené lze připojiti deset podpisů
hodí se tedy zvláště pro společná blahopřání, jež
jsou každému oslavenci milou památkou.
— Střibrné doly na Horách Nalžovských
Výsledek nového dolování stříbra na Nalžovských
Horách u Horaždovic, zahájeného před několika lety.
nebyl dosud valný, ale zdá se, že provedené práce
setkají se přece se zdarem. Sděluje se aspoň, že
právě přišli horníci na novou žílu stříbrné rudy, jež
má přes půl metru v objemu a o které znalci soudí
že táhne se do značné délky. Nová žíla promísena
jest sice ještě jinými kovy, avšak těží se z ní již
nyní značně stříbra.
— Sesouvání půdy. Z Uherského Hradiště s
telegrafuje: V obci Domanině pokračuje sesouvání s
půdy stále a tří domy, které na počátku tohioto mě-
síce byly jím poškozeny, jakož i další čtyři byly
nyní zbořeny a osm domů poškozeno-
On minulého roku sřítilo neb pobořilo se 47 domů.
svatý . Jo
Josel Jungmann
nalžovský hora
uherský Hradiště
Horaždovic
24
article
Postižení jsou vesměs chudými domkáři. Zahájena
pomocná akce.
— Koupě velkostatku. Pan Edmund Karlík
továrník, koupil velkostatek Ohnišťany (okres byd-
žovský) od p. Ferd. Dresslera za 800.000 K.
— Smělá krádež ve vlaku. Dne 12. t. m
vstoupil do rychlíku na nádraží v Břeclavě mladý
pěkně oděný muž a vytáhl ve voze III. třídy cestu-
jícímu z Vídně, kolem něhož šel, tak dovedně bri-
lantovou jehlici z nákrčníku, že okradený toho ne-
zpozoroval. Všiml si toho však vedle sedící kupec
upozornil cestujícího, co se stalo. Na pokřik sběhl
se nádražní personál a pomocí jeho zloděj zatčen
Udal četníku, že jmenuje se Isidor Trimmer. Jelikož
nalezeny u něho četné skvosty, má se za to, že po-
dařilo se v Břeclavě polapiti zloděje z povolání. Je
hlice, kterou odcizil v rychlíku, má cenu 480 korun.
Edmund Karlík
Dressler
Isidor trimmer
Ohnišťany
Břeclava
Vídeň
25
article
— Zabavené maso. Na karlínském tržišti
sobotu dopoledne zvěrolékař zabavil čtyři hovězo
čtvrtě, které tam přivezl jistý řežník z Černého Ko-
stelce. Maso, které uznáno závadným, odev zdáno
pohodnému ku zničení.
Dobrodružství na cestě z hostinc
domů zažil v noci na včerejšek 48letý sluha Frant.
Síma, bydlící v čís. 235 v Nuslích. Když se totiž
po 1 hod. v noci polácivým krokem dostal do Ha-
vlíčkovy ulice v Nuslích, zavrávoral a střemblav sří-
til se do Botiče. Šťastnou náhodou ubírali se kolem
dva pozdní chodci, kteří tonoucímu přispěli ku po-
moci a tak ho před smrtí utonutím zachránili. Po-
tom se promočeného ujal policista a doprovodil bo
až domů.
— Pouliční výtržnost. Spolek »Vllavan« pod
nikl včera vycházku z Podskaří do Podola, kamž jeh
provázelo množství dorostu. Ve Vratislavově ulici na
Vyšehradě dostali se mladíci do srážky a jinochy,
kteří tam na průvod čekali, nastala značná výtržnost
při níž byl povalen a zbit 13letý školák Václav Ve-
verka z čís. 415 — 1I. Jako hlavní pachatel zatčen
byl 14letý klempířský učedník Vojtěch Veselý
z čís. 120—VII. Zraněný Veverka odveden do ne-
mocnice a po obvázání poranění byl propuštěn k do-
mácímu léčení.
— Dítko pod kopyty koní. Pěliletá dcerušk
poštovního zřízence Slavomíra Kasprova z čís. 891
v Žižkově včera před 5. hod. odpol. vyběhla z prů-
jezdu domu do Chelčického ulice a dostala se zrovna
pod koně do tramwayového vozu zapřažené. Koč
Josef Srb s největší rychlostí zabrzdil a koně strh
a tím zachránil dítko od vážné pohromy.
František
Václav
Veselá
Veverka
Kasprův
Josef Srb
Černý ko
Nusle
Botič
Podskařit
Podol
Vratislavův ulice
Vyšehrad
Žižkov
Chelčický ulice
spolek » Vllavan
26
article
—V nebezpečí zadusení. Když přišel dělník
Škodova závodu v Plzni J. O. v pátek v noci z práce
do svého bytu ve Škvrňanech, nalezl svou manželku
a dvě větší děti svíjící se na lůžku, kdežto dvě menšt
dítka ležela v posteli již v bezvědomí. Přivolaný lé-
kař p. dr. Svoboda zjistil u všech otravu vdýcháním
plynů z kamen a poskytl jim protijedu. Nejmenš
dvě děti podařilo se mu vzkřísiti teprve po hodině.
Nemilosrdné týrání koní jest na kar-
línské invalidovně nyní na denním pořádku. Na po-
zemku značně vlhkém, takže se kola povozů boří.
nemohou koně těžké náklady štěrku utáhnouti a koč
hledí pomoci jim z místa způsobem velmi ne-
milosrdným. V sobotu opět bylo několik kočí ozná-
meno ku potrestání, poněvadž koně týrali tak su-
rovým způsobem, že to způsobilo pohoršení u obe-
censtva.
Náhlé úmrtí 104leté stařeny. Na cestě do
vinohradského kostela, kam docházela každodenně
vykonávat pobožnost, dnes ráno zemřela Marie Ře-
háková, 104 roky stará vdova, která vzdor vysokému
stáří svému byla ještě velmi čilá. Dnes o 7. hod
ranní před schody kostela klesla. Dva mužové sta
řenu odnesli do bytu její dcery v Chocholouškově
ulici č. 127, kde stařena zemřela. Po lékařském
ohledání byla mrtvola odvezena do umrlčí komory
na vinohradském hřbitově.
— V hádce poraněn. V hostinci v čís. 185
v Nuslích dnes o 2. hod. v noci vzníkla mezi bostv
hádka, při které byl 23letý dělník Jesef Sýkora
z čís. 104 v Nuslích od malířského pomocníka Josef
Stonila udeřen sklenicí do hlavy a utrpěl značné
poranění.
— Srážka motorového vozu s drožkou
Včera o 1/28. hod. več. motorový vagon elektrické
dráhy č. 86 ve Spálené ulici vrazil do drožky č. 220.
která tam stála bez dohledu. Při srážce byl moto-
rový vůz poškozen. Na kočího drožky podáno bude
trestní oznámení.
Škodův
J O
doktor
Svoboda
Marie
Jesef Sýkora
Stonil
Plzeň
Chocholouškův ulice
Nusle
27
article
— Hoch utonul. V Oulibicích u Jičína vyšel
si v těchto dnech 5letý hošík rolníka pana Jana
Trnky podívat se na rozvodněný potok obcí protéka-
jící a nahnul se pro prázdnou láhev po vodě plující.
při čemž sklouzl a spadnuv do vody, utonul. Mrtvol
dítka zanesena byla pod led a mohla býti teprve po
delší době vytažena.
— Pokus sebevraždy. Truhlářský pomocní
Štěpán Bárta, 21 rok starý, bydlící v čís. 160 v Bu
benči, včera v podvečer v Letohradské ulici v Bub
nech v sebevražedném úmyslu vypálil si kulku z re
volveru do hlavy a způsobil si značné poranění. Zou
falý mladík odebral se do nemocnice, kde mu po-
skytnuta byla příslušná pomoc a ponechán tam v ose
třování. Omrzelost života byla podnětem zoufa-
lého činu.
— Dostal milost. V posledním období opavské
poroty pro vraždu Ludviky Schnaubelové z Dubnice
k smrti provazem odsouzený Josef Kumposcht ob-
držel milosť a trest změněn mu v doživotní těžký
žatář, zostřený posty a jednou v roce temnou
komorou.
— Chtěl se zastřeliti. Štěpán Bárta, 21letý
trohlářský pomocník, zaměstnaný u p. Landy, bytem
na Letné č. 160, utratil ve veselé společnosti se
svými kamarády ze soboty na neděli celou svou tý-
denní mzdu a poněvadž pak neměl už včera
ani na pití, ani na jídlo, opatřil si večer revolver
otevřel si dílnu a střelil se tam do pravého
spánku. Kulka svezla se však a uvázla v licní kosti.
Když se očekávaná smrt nedostavila, odebral se
Bárta na záchrannou stanici, kdež mu byla rána
obvázána a on odkázán k dalšímu léčení do vše-
obecné nemocnice. Na cestě na záchrannou stanici
zahodil Bárta revolver do Vltavy
Vystěhovalci. Včera jelo Prahou 15 vy
stěhovalců z Brna do Ameriky
Trnka
Bárt
Dostal
Ludvik Schnaubelová
Kumposcht
Oulibice
Jičín
Buba
Dubnica
Letná
Vltava
Praha
Brno
Amerika
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ke stávce přístavních dělníků v Mar
selllu telegrafují korrespondenční kanceláři ze vče-
rejška: Dnes byla učiněna stejná opatření na udržení
pořádku jako včera. Vojsko chrání přístup ku pří
stavu a jízda hlídkuje na nábřeží. Panuje naprostý
= Hornická stávka v Montceau les Mines.
Vojsku byly na včerejšek uděleny přísné rozkazy
Počet dělníků, přihlásivších se opět do práce, do-
stoupil do soboty večer 700.
= Utonuli v Dunaji. Z Pešti, 17. března
Nedaleko Moravan chtěli čtyři tamější osadníci pře
plouti ve člunu Dunaj, ačkoli šel prudce led. Soud
se, že chtěli přepraviti pašované zboží, ježto velm
dlouho na vodě otáleli, jakoby čekali, až se setmí. Po-
jednou dostal se člun mezi dvě velké ledové kry, kteréž
jej rozdrtily. Všickni čtyři muži padli do vody. Četn
obyvatelé moravanští byli na břehu svědky kata
strofy, avšak nemohli nešťastníkům ku pomoci při
Moravan
Mar
Dunaj
Pešť
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Jindřicha Káana z Albéstu nejnovějš
klavírní koncert s průvodem orkestru, který dáván
s velkým úspěchem dne 13. března v koncertě
pražské konservatoře v Rudolfině, proveden bud
v sobotu dne 23. března t. r. za spolupůsobení
klavírní virtnosky Irmy Löwové z Prahy v symfo-
nickém koncertě v městském Klicperově divadle
v Hradci Králové
Káan
Löw
Rudolfina
Praha
Hradec Králové
Klicperův divadlo
33
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se Hauptmannovo drama »Forman Henčle
(4. čtvrtka předpl.), v jehož titulní roli pohostinsku
vystoupí pan Vendelín Budil, s pí. Hübnerovouv
hlavní ženské roli. Na zejtřek ustanovena je Flo-
towova opera »Alessandro Stradella« místo
ohlášeného Beethovenova »Fidelia«, jenž odkládá sa
pro churavost páně Klimentovu. Ve středu odpoledne
hráti se bude veselohra »Přítěž« od Bož. Vikové-
Kunětické, večer téhož dne Offenbachova opereta
»Dafnis a Chloč« s Pougetovým baletem
»Terpsichorou.« Pro příští neděli chystá se
nově studovaná Verdiova opera »O te ll oe
Hauptmannův
Budil
Hübnerovouv
Stradella
Beethovenův
Fidelius
Bož
Offenbachův
Dafnis
Chloč
Pougetův
Terpsichora
národní divadlo
pán Klimentov
Forman Henčl
34
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Footballový zápas „Magyar Uszó Egye-
sület“ z Pešti se sportovním klubem
„Slavia“ a,
v neděli dne 17. března konaný, skončil vítězstvím
našich hráčů 4: 2. Dle dosavadních letošních vý-
sledků očekávali jsme, že »Slavie« mnohem větším
počtem goalů zvítězí, neb klub M. U. E. poražen
minulé neděle »Myeyyetemi Football Clubem« 3 :1
a poslednější opět poražen před čtrnácti dny »Torna
Clubem« 5 : 2. Jelikož »Slavie« loni nad »Torna-
Clubem« triumfovala, doufali jsme, že tentokráte
lehce zvítěziti musí. Tomu ale tak nebylo, neb jen
s největším napjetím podařilo se našemu mužstvu
dobře již vytrenované maďarské hráče udolati. Naši
hráči děkují vítězství jen tomu, že stará jejich škola
v druhé půli zápasu sama k platnosti se přivedla,
neb letošní training jejich byl velmi malý. Za to
maďarští hosté překvapili svoji souhranosti a přímo
vášnivostí ve bře; zejmena jich centr-half-back je
přímo výborný a též oba backs a brankář zname-
nitě pracují. Výborně obsazen Maďary Baumruck,
který tentokráte protivníka sobě hodného před sebou
měl, ale proto přece většinou v boji o mlé vítězem
zůstal.
Naši hráči nejsou ještě tak sehrání jako bývali
a musí všecky síly své napnouti a tento týden řádně
trainovati, nechtějíli v neděli v Pešti porážku utr-
pětí, neb »Torna Clube jest protivníkem mnohem
vážnějším. Jednotlivé výkony našich hráčů i souhra
nestála na výši obvyklé, dlužno však též uznati ne-
vídanou »smůlu«, kterou naši borci zejmena v první
půli hry stižení byli.
M U
Maďar
Baumruck
Pešť
Magyar Uszó Egy
sportovní klub
Slavia
Myeyyete Football klub
35
article
Zápas konán většinou v poli hostů a jen chví-
lemi podařilo se těmto řady našich proraziti, ale pak
bzl vždy útok na bránu červeno-bílou nebezpečný.
Prvního rohu docílila »Slavie« asi po 15 minul., který
ale nepřinest úspěchu. První roh Maďarů skončil též
bez úspěchu, zrovna tak druhý roh pro »Slavii“,
který málem by byl býval převeden v goal, pěknou
»hlavou« Hlavatého. »Slavie« silně obléhá bránu bílo-
žlatou, ale všecko tříští se o tuhou obranu hostů.
Ku konci prvé půle prorazí opět Maďaři řady našich
a ke všeobecnému překvapení docilují prvního goalu.
»Slavie« marně se namahá docíliti vyrovnávacího
goalu a tak končí prvá půle ve prospěch Maďarů
1 : 0. Ačkoliv úspěch Maďarů přivítán hlučnou po-
chvalou, přece pozorovati jest na celém prostranství
hřiště stísněný klid, který ale brzo propukl v jásotný
potlesk, když brzy po začátku druhé půly hry »Sla-
vie« vyvovnávacího goalu docílila. Však netrvalo to
dlouho a Maďaři prudkým a dobře kombinovaným
útokem dostávají se před branku, tam povstává vetká
chumelice, ze které náhle míč vykopnut, vrácen jest
opět jedním z hostů zpět, přelčtne chumac pracua
kolem nic netušícího Vosátky klidně vletí do branky.
Tak opět vedou Maďaři, však ne na dlouho, nebot
naši hráči přestávají v zuřivé hiře, ke které je vedli
Maďaři a počínají pěkně kombinovati. Výsledkem
dobré kombinace Stány a Setzra je vyrovnávací
druhý goal, takže partie stojí nyní 2 : 2.
Maďar
Vosátka
Stat
Slavia
36
article
Čím více se blíží konec hry, tím lépe hrají naši
a tím více ubývá rychlosti ve hře hostů, kteří jsou
znaveni a jest pozorovati, že příliš ostré tempo, jimi
udané, jim nesvědčilo.
Útok na útok střídá se se strany »Slavie« a jsou
to zejmena Baumruck, Setzer a Stána, kteří bez
únavy útočí a tak viděti, že hosté dalších úspěchů
zameziti nemohou.
Následuje třetí i čtvrtý goal, který ale soudcem
neuznán. Blíží se konec hry a tu vzpruží se Sla-
visté ještě jednou k útoku. Pressler prožene míč po
linii dolů a předá na Baumrucka, který, ač obklopen
třemi hosty, míč centruje, Stáňa zachyti a nezadrži-
telným šutem do branky bílo žluté pošle. Hned na to
soudce odpískne konec hry.
Obecenstva sešel se veliký počet a pozoroval
jsme s potěšením, že nejlepší naše společnost četně
byla zastoupena.
Mimo match tento sehrány zápasy o mistrov-
ství II. třídy a sice vítězí »Nusle« 8:0 proti »Mer-
kuru« a »Union« 1:0 nad »Vinohrady II.« R—r.
e a
Z Vídně. (Pův. tel. zpráva.) »Wiener Athleti
Sport-Club«, který 21. dubna utká se se »Slavií-
o Challenge Cup, poražen 17. t. m. »Wiener Fussball-
Clubem« z roku 1898« 2 : 1.
Šachy-
** Mezinárodní turnaj šachový
v Monte Carlu. Nynější stav partií jest následu-
jící: I. třída: Marshali + 45, Weiss + 23, Henia
— 10, Lentz — 60. II. třída: Mieses + 18, Adle
— 2, Marco — 59, Winawer — 8.
Baumruck
Setzer
Stat
Pressler
Weiss
Henio
Lentz
Marco
Nusle
Vídeň
Monte Carlo
Slavia
Challenge Cup
MieSES + 18
R — r . e
Wiener Athleť sportklub
Wiener Fussballklub
Marshat + 45
37
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Rozpuštěná schůze obchodních po-
mocníků.
Do sálu »u Štajgrů« svolání byli na včerejší od-
poledne všichni pomocníci obchodní bez rozdílu
stran, aby se poradili o předloze, kterou vláda chce
jich prospěchu podati a pak o zprostředkování
práce. Jsou to otázky pro život obchodnictva nejdů-
ležitější, ale ani zde nedovedli socialisté svoji slepou
vášnivost ukrotiti a počínali si takým způsobem, že
schůze byla rozpuštěna.
Již při volbách předsedy a místopředsedy spu-
stili socialisté, kteří zabrali zadní čásť sálu, veliký
pokřik, že nesouhlasí s volbou, ale byli potleskem
druhé strany umlčení. Na to přikročeno k projednání
programu
O vládní předloze na ochranu obchodního po-
mocnictva promluvil p. Šimůnek. Připomíná, že
má předloha sice některé své dobré stránky, hlavně
pak to, že jí bude uzákoněna doba pracovní, ale cel-
kem se s velikým souhlasem nepotkává. Předloha
uherská předčí předlohu tuto i co do jasností i co
obsahu. Uherská předloha stanoví na př. smlouvu
písemnou, dále že s pomocníkem se nesmí děla
smlouva, která by byla pod normou zákona; má
odstavce o dovolené, o zaopatření ve stáří a p. Činí
návrh, aby český klub poslanců byl dožádán za při-
spění, aby dle vzoru uherské předlohy byly lepší
odstavce přibrány i do předlohy naší.
Šimůnek
38
article
Pan Kašpárek promlouvá o dohazovačích
líčí způsob, jakým nejen pokoutní, ale i konces-
vaní dohazovači z obchodnictva těží. Zmiňuje se dále
i o novém způsobu podvodů, které zavedly »Arguse,
»Atlas« a jakýsi Hejcman a činí návrh, aby dožá-
dáno bylo ministerstvo obchodu za podání předlohy
na zrušení koncesí dohazovačských.
Obchodník p. Špirek vítá snahu obchodního
pomocnictva jmenem samostatného obchodnictva, od-
suzuje rovněž počínání dohazovačů, přimlouvá se z
zřizování bezplatného opatřování míst pomocí od-
borných spolků.
Další průběh schůze nebyl nic jiného než pustý
křik a lomoz. Když začal mluviti p. Dux, který při-
rovnával jednotlivé návrhy, podané různými stra-
nami na zlepšení stavu obchodních pomocníků a po-
dotkl, že socialisté zradili linecký program tím, z
Kašpárek
Atlas
Hejcman