2
masthead
V Praze, v ponděli dne 18. března 190.
Praha
4
article
Ka ranní a odpel. lisp
přodplácí ser
v Praze v alalnlnt k
naněsío . .1 . . no
ma divrti leti
s dvojí dentnlo
nk kt . . .
ve slialkác
n. rSstoui
s drojí ziallko
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 18. března. Dnešek zejtřek
a středa věnovány jsou výborům, zvláště
speciální komisi pro novelu ke státní
dani lihové, kterážto komise zasedati
bude dnes, a výboru železničnímu,
který koná první meritorní schůzi o půjčce
investiční zejtra. Na postupu, prací v obou
těchto výborech bude lze Villati, jaké jsou
čáky pro vyřízení předlohy oné před velko-
nocemi, této po velkonocích. votle
Nyní teprve vyzradila vláda, která byla
vlastní příčina, pro kterou zákon o zem-
ských přirážkách ke státní dani lihové na-
jednou po zamítavém votu dalmatského
sněmu vzala zastupitelstvům zemským. Při-
čina ta je velmi jednoduchá: na sněmech
zemských nemohla vláda vytlouci pro státní
erár ničeho; toho doufá nyní dosíci na říš-
ské radě zvýšením 20korunové přirážkyo
10 K, celkem tudíž o 30 K, ze kterých 20
dalo by se zemím a 10 výhradně pro fiskus.
Oznämili jsme již, že s několika stran, zvláště
poslanci Reichrem, Steinwendrem
a Romanowiczem stal se podnět, aby
se přirážka k dani lihové uvedla na výši.
na které se nalezá daň lihová v zemích
uherských, avšak byl při tom úmysl, aby
nové zvýšení o 10 K bylo k výhodě z vláště
obcím za příčinou výdajů, které jim vznikly
novým domovským zákonem.
Avšak p. Böhm- Bawerk chce kon-
fiskovati celou 10korunovou přirážku novou
zcela pro státní příjmy, by z výtěžku tétc
10korunové přirážky hradil úbytek, ktere
vzníkne ve státních financích zrušením erár
ních mýt a slevami, které se poskytnou při
dani rentové a při poplatcích převodních.
Reichr
Steinwendr
Romanowicz
Böhm
Bawerk
Vídeň
6
article
Nyní také víme, proč p. Böhm- Ba werl
přes jednomyslné nsnesení obou sněmover
zákon zrušující erární mýta dnem 1
ledna t. r. nedal k sankci, a proč tak uči
niti chce teprve termínem 1. ledna 1902.
chtěl míti napřed zabezpečenu náhradu. K
mu dopomoci chtějí strany levice. Zcela ne-
pokrytě to ve svém pondělním orgánu ohla-
šuje hr. Stürkgh. Členové bývalé něme-
cké obstrukce si prý přejí postarati se o to,
aby neutrpěly státní finance újmy vzpome-
nutými třemi opatřeními.
Věc má však ještě jinou stránku. Je
patrně plán, návrhy na rozmnožení nové při
rážky ke státní dani lihové jednání vý-
borové o této předloze zdržet
a protáhnouti, a způsobiti zase nove
»junctim« v ten rozum, aby nebyla zrušo-
vána mýta, jakož aby nebyly poskytnuty
poplatkové úlevy, dokud nebude
10korunovým zvýšením státní přirážky panu
Böhm- Bawerkovi dáno několik mil-
lionů. Žasnouti se při tom musí, že s ta-
kovou nepokrytostí vystupuje se proti pro-
jektu, aby se poskytla při této příležitosti
nějaká pomoc obcím a samospráv-
ným korporacím z výnosu této daně
Dlužno vyčkati, jak se po této stránce za-
chovají zástupcové města Vídně, kteří toli-
kráte, zvláště pak na posledním sjezdu měst
toužili na to, že novým zákonem do-
movským byly způsobeny samosprávným
obcím netušené a veliké výlohy.
Böhm
Bawerk
Vídeň
7
article
Telegrafické zprávy „N. l.
Telegrafické zprávy „N. l.
Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Polsky
klub měl dnes za předsednictví ryt. Ja-
worského delší schůzi. Ministr dr. Pientak
jakož i poslanci Piepes-Poratynski a Roma-
nowicz sdělili klubu, že přijede již tyto dni
do Vídně president města Lvova s deputací,
jež žádati bude, aby při stanovení projektu
vodních dráh na město Lvov se pama-
tovalo. Potom podala zprávu deputace, jez
vyjednávala s vládou o sestátnění tě-
šínského gymnasi a. Po delší důvěrné
poradě o tom vydána tato zpráva: Polský
klub vyslechl zprávu deputace, jež vyjedná-
vala s ministry o sestátnění těšínského gym-
nasia. Avšak klub nespokojil se s ne-
dostatečným prohlášením vlády v této zále-
žitosti a uložil deputaci, aby zahájila nové
jednání s ministerským předsedou, s mini-
strem vyučování a s ministrem financí.
Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Dne
večer byla u ruského velevyslance hraběte
Kapnista hostina, kteréž se zúčastnili
také ministr zahraničních záležitostí hrabě
Goluchowski a četní členové staré
šlechty.
Z Pešti, 17. března. (C-B.) Sociálně de-
mokratické dělnictvo uspořádalo dnes za pří-
činou oslavy březnových událostí z r. 1848
průvod k pomníku básníka Petöfiho. Vý-
ssnío lr os en
tržnost neudála se žádná.
Z Říma, 17. března. (C.-B.) »Ag. Ste-
fani« oznamuje z Bengasi ze dne 15. t. m.
Pientak
Piepes
Poratynski
Kapnista
Goluchowský
Petöfi
Vídeň
Polsko
Rom
Lvov
Pešť
Řím
Aga
8
article
Dnes byl zde otevřen italský poštovní úřad.
Italská lodní divise pod velením admirála
Coltelletta mešká tou dobou ve zdej-
ším přístavě.
Z Říma, 17! března. (C.-B.) Papež
přijal dnes v audienci arcivévodkýni Marii
Terezii, dceru arcivévody Ferdinanda a vel
kého vévodu Toskánského.
Z Lisabonn, 17. března. (C.-B.) V posl.
sněmovně svedena včera při rokování o zá-
konu, jenž se týče správy kolonií,
prudká seč řečnická. Avšak vládní návrhy
byly posléz velkou většinou přijaty.
Z Lyonu, 17. března. (C.-B.) Jules
Lemaitre svolal na dnešek důvěrnou plo-
radu o záchraně republiky. Jenom
známí účestníci měli přistup. Navzdor uči-
něným opatřením na zachování pořádku po-
kusili se odpůrcové Lemaitrovi vniknouti do
Coltellett
Papež
Marie Terezia
Ferdinand
Lisabonn
Jules Lemaitre
Lemaitr
Řím
Lyon
9
article
sálu, z čehož vznikla velká tlačenice. Ně-
kolik osob bylo zatčeno.
Z Londýna, 17. března. Zvláštn
anglické poselstvo, vedené lordem
Wolselevem, kteréž má ve Vídni notifikovati
nastoupení krále Edvarda VII. na trůn, při-
nese také sdělení, že královští manželé po
uplynutí dvorního smutku spřáteleným dvo-
rům návštěvy učiní.
Z Washiugtonu, 16. března. (C.- B
V telegramu generála Mc. Arthu ra se
oznamuje, že Trias, generál vzbouřených
Filipinců, s 9 důstojníky a 199 ozbroje-
nými muži se v zdal. Generál T ria s složi
holdovací přísahu Spojeným státům.
Nový zákon o právu domovském
a — zmatky v našich obcích.
(Napsal JUC. Joset P o dofá k)
Ačkoli obecenstvo naše a zvláště naše obecn
úřady byly již lonského roku důtklivě upozor-
ňovány na důležitost nového zákona o právu
domovském a na přípravné práce, přece málo
která obec vykonala svou povinnost v té příčině.
Jen několik obcí pořídilo si na příklad řád ný
seznam či matriku svých přísluš-
níků a seznam osob jinam příslušných.
Do dneška zjistila si také jen zřídka která
obec, kde a jak dlouho zdržují se
jeji příslušníci. Nejméně však zajisté
věnovaly naše obce (t. j. obecní představenstva
a obecní zastupitelstva) píle, aby si nále-
žitě osvojily hlavní zásady no-
vého zákona o právu domovském.
Jen tak možno si vysvětliti ten chaos, který
nyní nastal v našich obeích při podávání a vy-
řizování žádostí za udělení domovského práva
na základě desítiletého pobytu v té které obi.
Wolselev
Edvard VII
Mc
Trias
Filipínec
Londýn
Vídeň
spojený stát
10
article
Co zbytečných starostí a nesnází mají jak jedno-
tlivci, tak i obce již při sestavování žádosti
A přece jest to nejjednodušší a nejsnad-
nější žádost, jaká vůbec existuje, nejsoue
vázána na žádnou formu! Každý malý
školáček může takovou žádest sepsati. V žd y
při těto žádosti nerozhoduje ko-
cept čili forma, nýbrž doklady
namnoze ani ne doklady, nýbrž
skutečnosti, které obecní úřa
musí si sám z úřadní povin no st
zjístiti.
Ovšem, my jsme na toho kancelářského
»šimla« již tak zvyklí, že i při těchto žádo-
stech musíme si sami vynajíti náležitou »úřadn
formuk. Proto také asi většina našich tiskáren
ohlašuje na formuláři nahoře: »Kolku proslo
podle toho a toho paragrafu.« Pro koho to tam
asi tisknou? Rovněž tak zbytečno jest odvolá-
vati se na ty které paragrafy nového zákonao
právu domovském a dočista směšná jest dů-
kladnost, se kterou se uvádí ve formulářích
jednotlivců i číslo říšského zákonnika!
Dále jest zbytečností prokazovati v žádosti.
že dotyčná osoba nepřipadla na obtíž veřejné
dobročinnosti. Vždyť okolnost tuto musi si zji-
stiti sama obec pobytu.
Nesmysl pak je, žádá-li se v některých for-
lářích ku konci, aby obecní úřad výro-
zuměl žadatele o vyřízení žádosti, poněvadž
sám zákon (§ 3.) ukládá obeím tuto povinnost.
Stačila by zajišté i takováto žádost:
Slavné obecní zastup itels tvot
Žádám na základě nového zákona o právu
domovském za udělení domovského práva ve
zdejší obci. Za tou příčinou přikládám 3 do-
klady.
V Pardubicích, 6. března 1901.
Josef Novotný,
zámečník.
A jakožto doklady připojiti musí každý za
datel.
Kolek
Novotná
Pardubice
obecní úřad
11
article
1. Domovský list (má-li jej uložený
u obecního úřadu, tedy se v žádosti na to od-
volá);
2. křestní list na důkaz, že před 10
lety, kdy začal v obci bydleti, bylo mu již
24 let, čili že byl svéprávný (dnes mu musí
býti nejméně 34 let.) Konečně málli žadatel
3. nějakou listinu prokazující jeho
desítiletý a nepřerušený pobyt v obci, tedy do-
klad takový zajisté urychli vyřízení jeho zádo-
sti. Taková listina jest na př. vysvědčení za-
městnavatela (firmy), že žadatel po tu a po tu
dobu u něho byl stále zaměstnán a po celý ten
čas v obci stále se zdržoval. Na vesnicích ta-
kového dokladu netřeba, poněvadž se tam
všichni obyvatelé navzájem znají. I ve venkov-
ských městech odpadne dlouhé dokazování neb
zjišťování desítiletého nepřerušeného pobytu.
neboť se může žadatel odvolati na celé známe
sousedstvo. Jisté potíže, vzejdou (a vzešly již)
této příčině ve velkých a hlavních městech. Než
i tu zajisté najde si každý žadatel dostatečný
počet hodnověrných svědků, kteří mu dosvědčí
postupně desítiletý pobyt v obei
Jestliže stačí výpověď některého svědka pro
odsouzení člověka k smrti aneb při sporech
statisíce korun, tedy zajisté postačí výpověď jeh
i při zjišťování pobytu toho kterého občana.
12
article
Princip správního řízení, t. j. že důkaz má se
prováděti listinami, nemůže prozatím miti zde
platnosti, poněvadž jsme před 10. lety nevěděli.
že bude v roce 1901 žádán na nás písemný
průkaz, kde všude jsme po 10 let bydleli. Du-
kaz takový těžko povedou vynikající umělci
učenci pražští, kteří během posledních 10 let
vícekráte svůj byt změnili. Což potom prostý
řemeslník neb dělník, který (zvláště svobodný),
změnil svůj byt za 10 let třeba třicetkrát!
Tu ovšem nezbude nie jiného, než aby ta-
kový žadatel odvolával se na svědectví svých
domácích, dále svých známých, svých zaměstna-
vatelů a konečně na své přihlášení u policej
13
article
ního úřadu. Pro příští periodu bude obecenstvo
zajisíé svých zájmů tak dbalé, že si v čas z-
opatří doklady a svědectví o svém 10letémi po
bytu v té které obci.
K vůli laskavému čtenářstvu opakujem
ještě jednou, že na formě žádosti z a udě
lení domovského práva podle no
vého zákona pranic nezáleží. Ro
hodujícími jsou tu doklady a vý
povědi sousedstva neb zaměstnavatel
Vlastní vyřizování žádostí. za udělení do-
movského práva na základě desitiletého vydržení
působí zbytečně naším obečnímí úřadům velik
obtiže a odtud také dá se vysvětliti mnohé
zvláštní až komické vyřízení. Jedna obec n
př. odmršula žadatele z toho důvodu, že prý
svěho času byl potrestán pro polní pych. Ta
patrně si pletou některé obce své vypovídaei
právo cizích příslušníků s udelováním domov-
ského práva. Novella o domovském
právu vobec ani nezná podmínku,
že by musilžadatel býti bez-
ú honný. Jestliže cizí příslušník dopustil se
úhony t. je jestliže jednal tak, že to vzbudilo
veřejné pohoršení, tedy tehdáž měla obec při-
ležítost osobu tskovou vypověděti. Nemůže však
vytýkati úhonnost takovému občanu při podání
žádosti za udělení domovského práva po kolika
letech, kdy trestní následky podle trestní novelly
z r. 1867 dávno již pominuly.
Jiná obec zamitla zase žádost s doložením,
že je více důvodů, pro které se žadateli ne-
může domovské právo uděliti. Neuvedla však ani
jediný. Klame se taková obec, domnívá-li se,
že nějakou chytristikou zbaví se nového pří-
slušníka. Tím jen práci sobě přidělává, nebot
odmrštěný žadatel obrátí se na c. k. politický
úřad, který zavede důkladné šetření a dopiso-
vání s dotýčnou obel a konečně přece stěžo-
vateli přizná domovské právo v oné obci.
Novella
14
article
Taktěž chybuje obecní úřad, který z po-
hodlí anob z jiných důvodů odkládá delší dobu
vyřízení některé žádosti za udělení domovského
práva. Tu nastává ta možnost, že netrpělivý
žadatel po 6 měsících (ode dne podání žádosti)
požádá c. k. okresní hejtmanství za udělení do-
movského práva. Podotýkám výslovně, že tato
intervence c. k. okresního hejtmanství týkás
jen žádostí za udělení domovského práva na zá-
základě desitiletého vydržení.
Z uvedeného vysvítá, že takovéto žádost
musí se věcně a svědomitě vyřizovati. Proto
obecní úřad, obdržev nějakou takovou žádost,
má bedlivě uvažovati, zda žadatel vyhověl ná-
sledujícím zákonným pedmínkám
1. zda má státní občanství ra-
kouskě, což prokáže připojeným domovským
listem;
2. zda jest mu 34 leta čili zda p
dosažené svéprávnosti (té se dosahuje ve 24
letech anebo výjimečné soud prohlašuje již
dřive některé osoby za zletilé či svéprávné)
bydlil po 10 let v obci, kterouž okolnost do-
svědčí připojený křestní list;
3. z da žadatel skutečně v o be
bydlí (nestačilo by totiž, když by uchazee
měl v obci realitu, ayšak sám by tam nebydlil)
a zda pobyt jeho byl dobrovolný.
nepřežitý a 10 let trvajíc í. Okolnosti
tvto bude žadatel prokazovati a obecní úřat
zjišťovati tím způsobem, jak jsme předemo v I.
oddílu naznačili (vysvědčením firmy, ústavu
a t. d.).
4. Konečně zjistí obecní představenstv
(v městech městská rada), zda uchazeč
za svého 10letěho pobytu v obe
nepřipadl na obtíž veřejné dob ro-
činno s ti.
Zákon nevytkl, zda tento vylučovací d
vod plati jen o osobách, které v obci po
bytu či které i ve své dosavadní obci domo
ské připadly na obtíž veřejné dobročinnosti
Proto vylučují se z tohoto 10letého vydržen
vůbec všechny osoby, které v těeh 10 letech
připadly v některé obci na obtíž veřejné dobro-
činnosti.
obecní úřad
15
article
Avšak toto ustanovení ve svě všeobecnos
pozbude částečně významu. Budeť se moci velm
dobře obcházeti. Chudší obee, jejíž příslušník
hodlá vydržením nabýti domovského práva v bo-
hatší obci, nedá nikterak na jevo, že ho podpo-
ruje. Bude mu podporu posilati poštou nebpo
poslovi, aneb si podporovaný bude pro ni sám
docházeti.
A obec pobytu — nevědouc, že osobat
používá chudinského zaopatření — nebude mo
činiti námitek proti jejímu přijetí do svazku
obce, čili jinak řečeno tímto způsobem bu de
se zákon obcházeti a stane se tak
illusorní m. Proto se doporučovalo spíše
vyloučiti z vydržení jen ty osoby, které v o b i
pobytu připadají na obtíž veřejné dobročin-
nosti (veřejnou žebrotou atd.), což také jedině
dá se kontrolovati.
Ke konci pokládám za potřebné upozornit
některé naše obce (a ovšem i mnoho jednotlivců),
že 10letým, náležitě kvalifikovaným pobytem ne-
nabývají ještě jejich přislušníci jinde domov-
ského práva. Příslušník jejich po-
drží ve své domovské obci domov-
ské právo až do toho okamžiku,
kdy právoplatné přiznáno mu do-
movské právo v jiné obej. Proto je
nemistno a nešetrno, když mnohá obec nechce
se hlásiti nyní ke svým příslušníkům, ačkoliv
dobře ví, že ani tito ani ona sama nezažádala v
jiné obci o udělení domovského práva. Odka-
zování pak notorického chudasa (t. j. takového
chudého příslušníka, o němž je všeobecně zná-
mo, že je od domovské obce podporován bud
jako chudý mrzák aneb jako chudý k práci
nezpůsobilý stařec) na obec pobytu, jest jednak
nesmysl a zároveň svědčí to o bezeitnosti do-
týčného obecního úřadu. Vždyť přece je známo,
že takový chudas ani nemůže v jiné obci na
býti domovského práva
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. března. (O dělnosti po
slanecké sněmovny do velkonoč-
ních s vátků) rozmlouval v sobotu poslanec
prof. Kaisler, předseda německé strany lidové,
s jedním z redaktorů vídeňské »Oesterreichische
Volks-Ztg.« Z rozmluvy té zajímá nás nyní
Kaisrova úvaha o projednání rozpočtu, nač
jmenovaný poslanec klade velkou váhu.
»Na všechen způsob,« pravil jmenovaný
pohlavár bývalé německé obstrukce, »dlužno
míti vážně na mysli okolnost, že při pora d
o této záležitosti se zástupcov
českého klubu zdrželi jakéhokoli
vyjádření. Není ješté s dostatek
postaráno o to, aby rozpočet by
sehválen parlamentně, a dokud v tomto
směru není záruky, dotná § 14. ještě úplně ne-
zmizel.« Předseda klubu lidové strany německé
tedy má za to, že v »příznivém případě mluviti
lze o dělnosti sněmovny a ž do velkonoc.
Nyní tedy posl. Kaisrem je úplně potvrzeno,
co vedení klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých včera vyhlásilo ve příčině svého
postupu na poslední konferenci předsedů klubo
v »Národních Listech.«
profesor
Kaisler
Kaisrův
Kaiser
Praha
Oesterreichische Volk
Ztg
17
article
V Praze, 17. března. (Výsledek s č
tání lidu v Rakousku.) Úřadní noviny
vídeňské přinášejí prvý povšechný přehled vý
sledků posledního sčítání obyvatelstva v Předli
tavsku. Dle něho napočítáno 31. prosince 1900
v královstvích a zemích zástoupených, na říšské
radě 26,107-304 přítomné obyvatele, t. j.o
2,211.891 obyvatelů více, než napočitáno kon-
cem r. 1890. Přírostek tento obnáší u porov-
nání s minulým sčítáním 9.3 procent a. T -
hoto průměrného přírostku dosáhly však jen ně-
které země, jiné zůstaly daleko pod nim. Nej-
větší vzrůst vykazují Dolní Rakousy t. j. Víden
(16 proc.), Terst s okolím (13.5 proc.), Buko
vina (12.9 proc.), Slezsko (12.4 proc.), Dal-
macie (12.2 proc.), Vorarlbersko (11.8), Solno-
hradsko (11.4 proc.) a Halič (10.4 proc.). Pod
průměrným vzrůstem zůstaly Istrie (8.4 proc-)
Čechy (8.1 proc.), Morava (6.9 proc.)
Štyrsko (5.7 proc.), Gorice (5.5 proc.), Tyrolsko
(4.6 proc.), Horní Rakousy (3.1 proc.), Kráňisko
(1.8 proc.) a jako poslední Korutany (1 .8.
V jednotlivých korunních zemích, seřaděných
dle lidnatosti, jeví se počet obyvatelstva u po-
rovnání s obyvatelstvem při minulém sčítání ná-
sledovně:
6,607.816) +
7,295. 538
6,318.280
5,843.094) —-
3,086 382
2.661,739) —
2,276.870) —
2,435.081
Praha
Rakousko
Dolní Rakousy
Terst
Buka
Vorarlbersko
Halič
Štyrsko
Gorica
Horní Rakousy
Korutany
Solno
Slezsko
Dalmacie
Morava
Tyrolsko
Kráňiský
18
article
Halič . . .
Čechy . . .
Dolní Rakousy
Halič
Čechy
Dolní Rakousy
19
title
Morava . .
Morava
20
article
1,356.08
1,282.708) -
850.062
812. 696)
809.918
785.831.
729.921
646 591) —
680.52
605.649
591.597
527. 426
508.3
498. 95
367.344
361.009
344.173
317. 610
232.338
220.308)
173. 510
21
article
Štyrsko . .
Horní Rakousy
Bukovina .
Horní Rakousy Bukovina
22
article
Tyrolsko.
Slezsko ..
Slezsko
23
article
Kánce
Kánce
Korutany .
Istrie . . .
Gorice . .
Korutany
Istria
Gorica
25
article
Solnohrady
Solnohrady
157. 466
Terst
1sé
116. 073
Vorarlbersko
Celkem . 26, 107. 30
25,895.413) ,211 9
Poněvadž v království uherském spol
s Chorvatskem napočtěno koncem roku 1900
19.203.531 obyvatelů, má celá habsburská říše
dle předběžného sčítání (nepočitaje v to Bosnu
a Hercegovinu) 45,310.835 obyvatelů, t.j
3,951.631 více, než koncem roku 1890.
Terst
073 Vorarlbersko
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
26
title
Politické zprávy zahraničné.
27
article
V Praze, 17. března.
V Praze, 17. března.
Spoři se na vojsku v Rumunsku.
Nová vláda rumunská hodlá s nížitivo
jenský rozpočet o 5,600.000 lei. Poněvadž maj
býti také vysoké platy vyšších důstojníků zmen-
šeny, podalo 12 generálů žádost za propuštěn
z aktivní služby.
Dárek poplatníků Vilému II.
Záležitost výstavby »Hochkönigsburgu « po
tuhé debatě ve výboru říšského sněmu něme-
ekého ocitla se nyní na přetřesu také v plenu
říšského sněmu německého. Jak známo, navrhla
vláda německá, aby říše přispěla značným pří-
spěvkem císaři, by mohl znovu dáti v nádherný
zámek vystavěti tak zv. Hochkönigsburg, jehož
trosky nalezají se na statefch císařových. Vláda
odvolávala se na to, že nestačí na to soukromá
pokladna Viléma II., kterýž ovšem, jak přípo
mínaly tyto týdny i nekonfiskované listy ně-
mecké, mohl své doby půjčiti několik millionů
princi Walesskému na jeho pařížské a ostendské
radovánky. Proti příspěvku říše na soukromý
plán císařův ozval se jako již ve výboru tak
v plenu říšského sněmu silný odpor. Člen svo-
bodomyslné strany dr. Müller vyslovil se proti
povolení přispěvku. Jestiť v Německu a v Elsasku
starých hradů ještě dost a dost. »Hochkönigs-
burg«, končil řečník jest z dob loupežného
ryliřstva, a dobře jest, že jest v troskách n
znamení, že minula doba, kdy mo
předcházela právu.
Vilém II
doktor
Müller
Praha
Rumunsko
Německo
Elsasko
říšský sněm
28
article
Soclalista bavorský Vollmar mluvíl rovněž
proti povolení přispěvku. Nechť obnosu příslu-
šného použije se radějí na stavbu budov škol-
ních, jež jsou na spadnutí. Ostatně podle plánů.
císařem na přestavbu Hochkönigsburgu schvále-
ných, pozbyl by hrad právě svého rázu uměle-
ckého. (Vláda odvolávala se na to, že příspěvkem
podporovalo by se vlastně umění. Pozn. red.
Zrovna týž osud k velkému hněvu všech přáte
umění stihl nedávno Saalburg, majetek rovně
císaře, při jeho přestavbě. Štěsti, že německý
vliv nesahá až do Italie, snad bychom dali po
v rovuem prodee
raaní čílo o s6bě . . . za 9p
odpblední . .. . . . . za 2k
Ve flialkách na vonkovíi
ranníčtlo . . n .yr .
cprsledni
rerae,
platio hot dvě v apřed.
Přečplacení a insesty paliesedminl-
strace v Marinnské ulici B. 3.
üiskár szelea skrcs lest a-
Rukorisy so nevraosí.
Vollmar
Italia
Marinnský
29
article
tom zrestaurovati i Colosseum i Andělský hrad.
Máme dost toho v přítomnosti, co
bylo zkaženo, nekažme ještě i mi-
nulost. Nepřejeme si, aby falešná romantika
a španělský živel, kteréž v našem životě veřej-
ném hrají roli tak dotěrnou a nesnesitelnou,
byly ještě na novo posíleny. (Tak jest ! v levo.)
Kdyby výstavba Hochkönigsburgu byla prove-
dena najútraty majitele jeho ; tu bych. litoval, že-
zákon nedovoluje zameziti takové hříchy proti
vkusu, ale mohlo by se aspoň říci: jest to věci
majitele. Bavorský král Ludvik II. hověl též své
fantasii a stavěl nádherné zámky, ale přes po-
divné myšlenky, jež v něm vířily, c h o rý
mozek krále na tu myšlenku přece
nepřipadl nikdy, aby si své zám ky
dal zaplatiti jiným i. (Výborně!)
Elsaskému výboru zemskému za povolení
příspěvku dal Vilém II. telegraficky dobrou
známku z mravů. Právě tato věc měla by ale
odvrátiti říšský sněm od povolení příspěvku,
nebotlidové zastupitelstvo, chce-li
býti skutečně zastoupením lidu,
nesmí nikdy vzbuditi podezření,
že hlasování své zařizuje tak, aby se mu
z vyšších mist vysvědčení dobrých mravů
dostalo. (Pozn. red.)
Ludvik
Vilém II
30
article
St. tajemník hr. Posado vs ki odvolával
se opět na to, že restaurování hradu není prý
soukromým zájmem eísařovým, nýbrž zájmem
veřejným, zájmem umění. Bylo prý ale právem
císařovým dáti k restaurování popud. Technika
pokročila tak daleko, že stavby středověké
mohou býti snadno restaurovány. Sněm povoli
pak příspěvek žádaný nepatrnou většinou. Pro
něj hlasovali: nejvládnější strana sněmu, národní
liberálové, pak konservativci a jen asi třetina
středu, proti ostatní strany sněmu. Střed vůbee
v poslední době klade opět předlohám vládnít
všeliké překážky, hroze vůbec vypovězením své
podpory, nesvolí-li vláda k návratu jezovitů do
Německa. Pokud se pak královského hradu týče,
jsme zvědavi, příjme-li Vilém II. příspěvek,
proti němuž vyslovila se většina stran sněmov-
ních, zastupující většinu voličův, třoba ze nikoli
většinu mandátů. Pro osobní hrdost. Viléma
Řečníka bude to kamenem zkušebním.
Vilém II
Vilém
Německo
31
article
Válčení s Čínou-
V Praze, dne 17. března
Válčení s Čínou-
V Praze, dne 17. března
Nové konflikty.
Vláda Spojených státův byla vyrozuměna,
že Německo bude od Číny požadovati obrov-
ské odškodné. Anglie, Rakousko a Italie
budou prý německý požadavek podporovati. Rusko,
Spojené státy a Japonsko budou prý se ale po-
žadavku tak přemrštěnému vzpírati. Na kontinentu
ovropském vzbuzen byl jistý poplach novým
konfliktem mezi Bríty a Rusy, kteří obsadil
v Tjeneině železniční terén, na nějž Angličané
nároky činí. Poplach ten sesilován byl hrozbou.
sobotní »Pall Mall Gazetty«, že schválí- li vláda
ruská jednání svých důstojníků tjencinských, že
bude podán nezbytně anglo-německý protest,
jelikož prý území ono spadá pod ochranu známé
anglo německé smlouvy a že profest ten bude
podporován i Japonskem. Dlužno ale říci, ze
poplach ostatní Evropy není samotnými vážnými
listy anglickými, nýbrž i » Westm. Gazettou« šířen.
Rus
Angličan
Mall
Gazetta
Čína
Praha
spojený státův
Německo
Anglie
Rakousko
Rusko
spojený stát
Japonsko
Evropa
32
article
Listy ty praví, že spor jest rázu přílis lokálního,
než aby nemohl býti vyřízen smirně.
V rišském sněmu německém předložen
oficiální výkaz o tom, kolik vojska jest vrchnímu
velení Walderseeovu podřízeno. Jest to 17.750
Némců, 14.050 Francouzů, 12.850 Angličanů,
9000 Růsů (v Pečilsku !), 6000 Japonců, 2350
Itálů, 1600 Američanů a 250 mužů rakousko-
uherského oddílu. (Uveřejnily tedy úřadní listy
rakouské o světodějných výkonech rakouského
oddílu již více sloupcův, nežli čítá mužů ! Pozn.
red.) Zajímavo jest, že jak v říšském sněmu
německém proti oficiálním tvrzením Eugen
Richter konstatoval, přes 10 německých
vojáků v Čině stiženo jest cho-
robo u.
Hr. Waldersee ve své oficiální zprávě pro-
hlašuje paušálně za lež tvrzení o německých
ukrutnostech v Číně. Listy, kteréž je otiskly,
mají býti žalovány. »Světomaršál« ale sám do-
znává, že zajati, tedy bezbranní boxerové hined
se prachem a olovem odpravují.
Dodatečným úvěrem, v sobotu říšským sně-
mem německým v 2. čtení schváleným, povo-
leno na činskou výpravu dalších 1 23 mill. marek.
Dohromady už 270 mill. marek.
Walderseeův
Francouz
Angličan
Richter
Hradec
Čína
Némec
Japonec
Itál
Američan
33
article
687.72
475.186
424.585
158.211
73. 35
37.36
240s
83.330
4 ss
64. 17i
26.563
12.030
3.74
3.74
34
article
Jaký vliv by mělo zrušení vývozních
prémií cukerních na zemědělství.
Přednesl p. K. Eger, ředitel cukrovaru a aekonomie
v Oužicíeh na valné hromadě spolku cukrovarníků
středních Čech, dne 17. března 1901-
Signalurou dnešní doby jest boj na poli náro-
dohospodářském, boj o vývozní trhy pro ony vý-
robky, které průmyslové státy nad svou spotřebu
vyrábějí a na druhé straně obrana oněch zemí, kam
se vývoz děje za přícinou zřízení a ochrany své
vlastní industrie.
Jako každý boj, zasazuje také boj tento, který
žádného příměří nezná, hluboké ranyž ne sice zbraní
válečnou, ale na poli národohospodářském neustálým
klesáním cen výrobků, čimž prosperita závodů prů-
myslových stále be zmenšuje.
Jest to jmenovitě industrie cukerní, kteréž bylo
souzeno zápas o světová tržistě vésti co nejúsilovněji,
zbraní jsou vývozní prémie a boj ten bude stup-
ňován stoupající výrobou a nutnosti zvětšeného
vývozu.
Jediný prostředek k zjednání nápravy byl by
zjednání roznováhy mezi výrobou a spotřebou, tedy
redukce výroby vůbec, což musilo l by se však o stát
všeobecně zde i v koloniích na základě mezinárod-
ního dohodnutí, neboť na jednostranné snížení pro-
dukce žádný stát přistoupiti nemůže.
Poněvadž jest boj tento hojem mezi cukrem ře-
povým a třtinovým nepovede také k cíli zrušení vý-
vozních premil v zemích hlavně řepový cukr vyra-
bějících, o které se opět a opět a v nejnovější době
Rakousko, Německo a Francie přičiňují.
Snaha o zrušení vývozních premií počala roz
květem cukerní industrie, jest národohospo-
K Eger
Čechy
Signalura
Rakousko
Německo
Francie