2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. května 1909. Číslo 133
4
article
a bule trvati ještě druhý rok. Procesem Iimnto se roz
paluží vášně.
Telegram dra. Franka.
Řečník poukazuje na pokus čra. Franka, klerý
zasla, známý telogram předsedovi poslanecké sně
movny, vmísiti se do záležitostí rakouské poslanecko
sněmovny a s radostí konstatuje, že nenašel se žádný
rakouský poslanec a snad také se nenajde, který by
ohsah telegramu dra. Franka chtěl v nějské forme
sděliti poslanecké sněmovně.
Není pravda, že veliká schůze lidu, jak telegra-
fuje dr. Frank, vyslovála se proti projednání věci
v rakouské sněmovně. Byl to pouhý vežírek na roz-
loučenou s žurnalistou, jemuž bylo přilomno 6 nebe
7 voličů.
Famesní obžalevaeí spis.
Řečník vvádí několik podrobností k charakteri
slice procesu. Chžaloba se opírá o t. zv. revoluční
slanovy. Tvrdí, že na jihu mocnářslví, tedy také na
rakouském území existuje velezrádné hnutí, stněřující
k odpadnují. Dálo tvrdi, že také na slovinském územi
v Rekousku provádějí se velkosrhské machinace Již
proto jest rakouská poslanecká sněmovna povinna
aby proces zkoumala, V brožuře, která vyšla v Celj.
jsou dokance denuncováni členové rakouské poslane-
cké sněmovny a to nejen poslanec Hribar, který byl
aspoň v Petrohradě, nýbrž dokonce i poslanec Krek.
(Veselost.) Žaloba tvrdí, že v Uhrách, v Chorvatsku
a na srbském území raakouském lze nalézti politické
organisace, jež směřují k odiržení se od Rakouska.
Franco
doktor
Frank
Hribar
Krek
Petrohrad
Uhry
Chorvatsko
Rakousko
poslanecký sněmovna
5
article
Dále se tvrdí, že toto, na jihu říše existující hautí
jest přímo nebo nepřímo řízeno revelučním, v Běle-
hradě existujícím výborem „Slovenským
Jugem“, že toto hnutí čelí ke zřízení velkosrbského
tudiž probirakouského státu, a že toto odlukové hnutí
řidi mravně, zvláště však finančně dynastie Kara-
dorděvičů, obzvláště král Petr a korunní princ Jiří.
Na důkaz toho uvádějí se různě zjevy, dále svě-
decké výpovědi a údaje Nastičovy. Celý evrep-
ský tisk zabýval se tímto procesem a
odsoudil jej. Složení soudního tribunálu jest
zvláštní. S předsedou tohoto soudu jes
zavedono disciplinární vyšetřován
pro výtržnosti, jichž se dopustil v opilství. Po celém
Záhřebě vypravuje se o výstřednostech, jichž se de-
pouští každé noci. Jednomu z votantů byly
veřejně vyčteny nejhorší věci. Vyše-
třujícímu soudci se vytýká, že ve Varaždíně
slalšoval jako soudce protokoly a že byl tam zárover
agontem provokatárem a vyšetkujícím soudcem. Ob-
žalovaci spis byl jako příloha úřadního listu uveřej-
něn v tisících exemplářů, Hlavní doklad, revolnění
slenovy Nastičovy a listy v originále vůbec nesri-
stují. Ke spisům jsou přiloženy průvodní doklady
a táží-li se obhájci, odkud tyto doklady pochá zejí
tu se uvádí, že se do spisů náhodou dostal
Člárky srbských listů uvádějí se na doklad tvrzení
obžalovacího spisu. Protokoly jsou zfalše-
vány.
Ovzduší procesu.
Petr
Jiří
Nastičův
Běla
Záhřeb
Varaždín
Ob
Karo
6
article
Téměř všichni svědkové konstatovali, s
neřekli, co jest zanešeno v protokolech
a když jedná se o věcné důkazy, působí to dojmem,
jakoby byl člověk v stnozrafickém anebo historickém
musou. Soudcové stále citují etnografické a historick
vzpominky a svědkové musí vypovidati proti amne
Každému se klade za vinu, že propaguje srbství
jest zřejmou snaha, dokázati, že v Chorvatsku
není žádných Srbů. Po diouhé hodiny mluví r
o pojmu národnosti s politického a etnografického sta-
noviska. Propaganda srbství líčena je s
jako urážka Veličenstva. Říká se, že ne-
ní žádné srbské církve, žádného srb-
ského písm a ztd.
Prohlašuje se za zločin, že bylo viděli srbsko
prapory a srbské znaky a jeden obžalovaný, který
byl předveden z 9měsíční vazby vyšetřovací a nemě
žádné kravaty, byl tázán jedním volantem, proč jako
vzdělaný člověk může nenositi kravaty? Volan
z toho soudil, že obžalovaný nenos
kravatu z předpojatosti, poačvadž pr
nechce nic nositi, co připominá n
Chorvaty. Jeden jest obžalován prote
poněvadž tvrdí, že Matka boží jest Srb-
kyně. (Hlučná veselost.) Jiný proto, poněvadž každý
rok k vůli nemeci jel do lázně Lipiku a jam jedním
důvěrným známým byl žerlovně oslovován „před-
sedo“ a z tohoto důvodu jest obžalován z velezrády.
(Veselest.) Není naprosto žádných důka-
zů o velezrádné a revoluční organi-
saci a svědkové jsou veskrz nevěrohod-
ní. Joden z nich jest tresinný už vrah, jiný svědsk
si odpvkal trest vězení 18 měsíců, tIsii se sám leh-
ca poranil, aby mohl vypovidati proti obžalovaným.
Soudeové a svědci jsou příslušníky stra-
ny Frankovy a již z tuho jest zřejmo, o jaké lii
zde jde. Nejmalichernější vesnický klep uvádí se před
soudem, aby byl důkazem velezrádné a revoluční
organisece. Při vší špatnosti jest však
Srba
Volan
Chorvat
Srb
Frankův
Chorvatsko
7
article
obžaloba velmi naivní.“
Uvádí se v ní mezi jiným, že již v r. 1880 bylo
lze všechny tyto zjevy pozorovati, že však vráda
jim nevěnovala žádnou pozornost a že teprve vr
1906 poznán byl povážlivý ráz tohoto hnutí. Způsab
jakým proces tento se vele, dokazuje, že celá tatc
záležitost jest vybudována na špstné politické ten-
denci
Na žádost předsedovu přerušuje řečník svo
vývody a bude v řeči své pokračovati v příští schůz
(v úterý).
Potom bylo rokování přerušeno.
Porušování poslanecké imunity.
Posl. Pernerslorfer připcmíná nejdříve případ, jenž
udál se s posl. Löwem, jemuž byla nedlávno dodán
čátku r. 1908 v osmi újezdech ljublinské gu-
bernie 199 858 a v části sědlecké 80 434, tedy
všeho obyvatelstva pravoslavného 280.204 lidí
V sědlecké gubernii nejvíce pravoslavného oby-
vatelstva vykazuje újezd vlodavský (38. 43%% všeho
obyvatelstva), nejméně sokolovský (1. 68%), v lju-
blinské má nejvíce pravoslavných újezd grube-
šovský (41 93), nejméně ljubartovský.
Celkový stav pěkně znázorňuje k dílu při-
ložená mapa obou gubernií v měřítku 1: 420 000
na níž každá gmina (t. j. nejnižší administra
tivní jednotka, již tvoří jedna větší, nebo několik
menších osad) zvlášť jest ohraničena a barvou
označeno procento pravoslavných (rozeznává se
6 stupňů: do 10, 10—20, 20—30, 30—50.
50—70, 70—100 pravoslavných).
S mnohem většími obuížemi jest stanovit
přesnou číslici ruského (zde vlastně malo-
ruského obyvatelstva). I tu spisovatel stopuje
pokusy stanoviti hraničnou čáru rusko-polskou.
Posl
Löw
8
article
Počínají P. J. Šafaříkem (Slovanský Na
rodopis s mapou Slovanský Zeme
vid), jenž dostal velmi spolehlivý materiál o
O. M. Bodjanského. Všech Malorusů v král
polském napočetl 216 000. R. 1864 A. Rit
tich napočítal v tehdejší ljublinská (dnešní
ljublinské a sědlecké gubernii 457.098 rusky
hovořících, což jest jistě číslice, převyšujíeí
skutečný stav. I mapa Rittichova jest nesprávná.
připisujíc Rusům (Malorusům) kraje, kde mluv
se polsky. Nesprávně stanoveno jest rozhran
národnostní i na nejnovější mapě Florin-
ského (Přiloha ke spisu Slavja nskoje
plemja r. 1907).
Velmi dokonalý materiál sebral P. P. Ču
binskij (r. 1872). Podle něho v osmi okresich
ljublinské gubernie a v pěti sědlecké bylo všech
Malorusů 280.780, z čehož unistů 246. 661.
římských katolíků 32.041.
Poslední všeobecné sčílání lidu (r. 1897.
vykazuje v ljublinské gub. 244.913 Rusů, z nichž
196.476 Malorusů, v sědlacké gubernii 127.624
Rusů, z nichž 107.777 Míalorusů. Celkem tedy
usi 300 000 Malorusů Dle dat Centr. stat. komi-
tétu pro rok 1906 bylo v sědlecké gubernii
16.5, Rusů, 66.1 Poláků a 15 6% Židů
v ljnblinské gubernii 21.19 Rusů, 62 9% Polák
a 13 4% Zi do.
P J Šafařík
Bodjanský
Malorus
Rittichův
Rus
Polák
Žid
všeobecný sčílání lid
Florinský
Přiloha
9
article
obsílka jako obviněnému. Dnes sděluje nový případ-
ještě křiklavější. Posl. Barth obdržel od libereckého
okresního soudu obsílku, aby dostavil se k soudu
jako obviněný pro přeslupek zanedbání povinné po-
zornosti. Zároveň obdržel od téhož okresního soud
přípis, v němž se mu sděluje, že nejdříve bude po-
dána žádost za jeho vydání. Řečník žádá předsedu
aby toto šetření urychlil a upozornil ministerstv
spravedlnosti, že nelze dopustiti, aby poslanecká sně-
movna musila i celé týdny na vyšetření podobných
případů čekati. Všechny tyto případy týkají se vý-
hradně členů sociálně- demokratické strany. (Hlučný
souhlas. Výkřiky a volání: Slyštel Slyštel u te
demokralů.)
Posl. Josel Sláma: To se děje též naší straně!
Posl
Barth
Slyštel Slyštel
10
article
Předseda prohlašuje, že vzhledem na obeslán
posl. Löwa, jež prohlásil již za zřejmě porušení imu-
nitního práva, zaslal miristerstvu spravedinosti při-
pis, dodnes neobdržel však odpovědi. (Slyšte! Slyšte
u soc, demokratů. Výkřiky.) Poněvadž uplynulo ji
14 dní, bude zejtra opětně a důrazně záležitost tul
urgovati. VPochvala.) Pokud jde o nový přípan, stavší
se posl. Barthovi, neměl dotyčný soudce za žádných
okolností vydávati obsílku, dokud sněmovna neschvá-
lila příslušný návrh za vydání tohoto poslance. Zdá
se, že usiluje se zde o to, aby promlčení bylo pře-
rušeno, avšak tato snaha jest zřejmě bezúspěšnou
poněvadž taková obsílka, vydaná proti jasnému znění
zákona o právu imunitním, nemůže míti nikterak
právní platnosti a takového účinku. Předseda pro-
hlašuje, že v tomio smyslu zašle ministerstvu spra-
vedlnosti přípis. Jde však též o třetí podobný případ
o němž předseda vede korespondenci s ministerstven
spravedinosti. Opěčné hlučné volání: Slyštel Slyšte
u soc. demokratů.) Na poslance dra. Kunického Vý-
kříky u soc. demokrtů: Opět sociální demokrail
bylo okresímu soudu v Jablunkově podáno frestn
udání pro přestupek § 2. zákona shromažďoracího
Löw
Barth
Jablunkov
Slyštel slyšet u sociální
11
article
Dotyčný soud zuslal předsodnictvu poslanecké sně-
movny list, v němž sděloval, že na dotyčného posjan-
ce bylo podáno trestní oznámení a že řízení s poslan-
cem tím bylo přerušeno až do té doby, kdy jehe
imunita pomine. (Výkřiky: Neslýcháno!) Avšak tol
řízení nesmí býti naprosto zavedeno a nemůže býti
tudíž ani přerušeno. Pledseda prohlašuje, že l o tomi
připadu podá ministerstvu spravedlnosti zprávu a ž
se ce nejdůrazněji zusndí o lo, aby postaráno byl
náležitými instrucemi o to, aby nedocházelo ji
k podobnému porušování imunilního práva. (Po-
chvala a hlučné výkřiky u soc. demokratů.)
Potom byla schůze ve 4 hodiny skončena. Přit
schůze v úterý v 10 hodin dopoledne.
13
article
Návrhy podávají poslanci: Iro a soudr. na vy
dání zákazu o ravonování řepy a na vydání zákona
proti kartelům, jakož i na snížení cukerní daně p
cukr konsumovaný lidem, a Jäger, Iro, Mí alik
a soudr. na zákonné povolení pobřbívaní ohněm.
Dolazy podávají poslanci: Pospíšil a soudr
po neoprávněné dovolené, dané radovi zemského
soudu v Opavě, Waltrovi Kudlichovi: úlöckel
soudr. po zadržení náhradních záložníků v Bosaěi
Löw a soudr. po strannickém jednání okresníhé
hejtmanství karlovarského; Reitzner a soudr. p
úřadní činnosti okresního hejtmanství českolipského
Němec a soudr, stran nekonání letošních manévrů
Rychtera a soudr, o jednání okresního hejtman-
ství novobydžovského proti fepařům; Biňovec
soudr. po nařízení okresní školní rady v Broumově
o navštěvování kostela školáky a sv. p. du. Pra žák
a soudr. po zadání prací pro novostavbu české tech
niky v Brně německým živnostníkům.
Jäger
Pospíšil
Reitzner
Němec
Rychter
Biňovec
Opava
Bosaěe Löw
Broumov
Brno
Waltr Kudlich
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. května. (Bosens ká
ústava.) Návrh ústavy pro Bosnu a Herce
govinu jest ve společném ministerstvě finane
úplně holov a byl již dodán rakouské i uherské
vládě, aby podaly o něm své zdání.
V Praze, 14. května. (Snahy o novo
vládní stranu v Uhrách.) Příští týden
přibudou něktetí uherští ministři opět do
Vídně, aby podali panovníkovi nové návrhy
na rozřešení uherské krise. Do té doby má
býti jasno, je-li v Uhrách možna nová politická
strana, která by měla v pariamentě většinu
o kterou by se nový kabinet mohl opříti. Jde,
jak známo, o sloučení strany ústavní se členy
strany lidové a strany neodvislosti v jednu
společnou stranu. Přívrženci fuse jsou ve všech
třech koalovaných stranách, ale aspoň v
dvou jsou také odpůrci fuse. Počet přátel
odpůrců fuse není všsk přesně znám a prot
také není dosud jisto, měla-li by nová vládní
strana ve sněmovně většinu. Tato nejistot
působí právě největší starosti politkům, sna-
žícím se, aby nový kabinet byl pokračováním
nynějšího ministerstva Wekerlova.
Andrássova strana ústavní přešla by
do nové vládní strany celá, kdyby nový vládní
program byl zbudován na myšlenkách vyrovnán
z r. 1867 a zabezpečil by další nerušené trvání
dualismu a jeho institucl. Plán, jejž dr. We-
kerle hodlá předložiti panovníku, pohybujes
ovšem úplně v rámci zásad strany ústavnl.
Andrássův
Praha
Bosna
Uhry
Vídeň
15
article
Není pochybnosti, že ohromná většina dneš
ního pravoslavného obyvatulstva (280.294 duší)
hovoři rusky. Ale rusky mluví i mnoho katoliko
(již Čubinský roku 1872 čítal římských kato-
líků, mluvících malorusky, 32 041, kteréž číslo
přestupováním pravoslavných k unii, o čemž
výše bylo pověděno, značně vzrostlo). Do 17.
dubna 1905 bylo v obou guberniích 449. 571
pravoslavných. Dle zpráv duchovenstva pro rok
1908 jest pravoslavných 280.292, přešlo tedy
ke katolictví 169 279 lidí. Připouštíme-li, že do
čisla 449 571 pravoslavných započteno bylo
i 100000 lidí mluvících polsky, zůstává vždy
v územi, o něž vede se spor, asi 350 000 oby-
vatelů ruského jazyka. Druhá mapa podává nám
obraz sídel ruského lidu. Hraničná čára mezi
územím polským a krajem většinou ruským
běží z hruba od hranic gubernie sědlecké s gro-
denskou na Sarnaky a Losice a odtu
přímo přes Krasnobrod k hranicím halič
ským. Na západ od této hranice menšiny ruské
jsou v jihozápadní části gubernie ljublinské.
Krasnobrod
16
article
Dlužno podotknouti, že v počet a v úvabu
nejsou spisovatelem vůbec vzsta města a mě-
stečka, jiehž obyvatelstvo ode dávna jest
polsko-ruskožidovské. »Jen národní příslušnost
rolnického obyvatelstva, od počátku sedíclho n
půdě otců a dědů, určuje se churakter krajiny
v ohledu ethnografickém«, dí spisovatel. A dáme
mu za pravdu, vidíme-li, že některá města jsou
vlastně vysloveně židovská (V lodava má
mezi 8802 obyvateli 6873 ž1dů, 1713 kato-
líků a 216 pravoslavných, Sokolov mezi
10.640 obyvateli 7593 židů, 2956 katoliků
91 pravoslavných atd.).
Správnost map kontrolovati možno na po-
drobných tabulkách, jež u každé jednotlivé
osady stanoví: počet obyvatelstva dle nábo
ženství před ukazem ze 17. dubna 1905, kolik
lidí z pravoslaví přešlo po tomto datu ke kato-
lictví, kolik bylo pravoslavných a katolíků dne
1. ledna 1906, kolik pravoslavných na počátku
roku 1908 a konečně, jakým jazykem ho
voři obyvatelstvo v nynější době.
Sokolov
17
article
*) Podrobnější zprávu spolu s kopií mapek chysté
referent pro »Zeměvědný Sborníko.
Ze strany lidové (klerikální) připojil
by se k nové vládní strané ještě skupina hr.
Aladara Zichya a posl. Rakovszkého. Skupina
křesťansko sociální, které jest už v nynější
koalici nevolno, použije dle »N. P. Journ.e
první příležitosti, aby se zbavila nepříjemného
pouta a přestane-li existovati nynější koalice.
do nové společné vládní strany nevstoupí. Zi
stane mimo vládní stranu, ale nebude jí činiti
obuží, dokud se bude zabývati jen otázkami
státoprávními.
Ve straně neodvislosti jsou Ko-
šut i hr. Apponyi přáteli fuse, když do no
vého programu bude pojata také hospodářsk
samostatnost Uher, byť by se její provedení od-
ložilo na vhodnější dobu. S tímto názorem Košu
tovým hr. Andrássy se však dosud nespřáteli
a vyjednávání o věc tu vede se dále. Překážkou
dorozumění jest nejistota, jak silna je ve straně
neodvislosti ona skupina, která si přeje hospo-
dářské samostatnosti bned, stůj co stůj. Skupina
tato, vedená Justhem a Hollóem, chee prý v nej
bližších dnech uvésti v klubu na jednací pořad
otázku bankovní a vynutiti si definitivní rozhod
nuti strany. Dojdo-li na takové klubovní usne-
sení, naslane ihned rozkol ve straně a dle počtu
přívrženců Justhových bude jasno, dá-li se ny
nější krise rozřešiti dle Wekerlova plánu, t. j
je-li možna nová vládní strana, která by měl
v parlamentě dostatečnou většinu.
Aladar Zichya
Journ
Koša
Andrássy
Justh
Holló
Justhův
Wekerlův
Uhry
18
article
V Praze, 14. května. (Vídeňští kře
stanští sociálové na jihu.) Projíždk
50 kresťansko-eociálných členů vídeňské měst-
ské rady po jihoslovanských zeméch zaměstnává
tamější slovinský i chorvatský tisk. Vídleňské
hosty vítají většinou přátelsky, ale náásty pořádej
se proti nim také nepřátelské demonstrace. Vy-
pískali je v Terstu, ve Splitě a také prý v Záhře-
bě nejsou valně potěšení blížící se návštěvou vy-
počitavých spojenců dra. Jos. Franka. Městsk
rada záhřobská odhlasovala sice 15.000 K n
uvitání Vídeňáků, ale položka tato nebyla dosu
schváleno Rauchovou vládou, která je jí uve
dena zjevně do rozpaků. Schválí-li položku n
uvítání křesťanských sociálů, největších odpůreo
maďarské vlády, poštve na sebe Maďary; zruší-l
ji, znepřátelí si dra. Franka, který je jedino
oporou Rauchovou v Chorvatsku a také svo
dobré přátele, kresťanské sociály. Ale i Chorvate
vůbec jsou na rozpacích, jak se zachovati k
křesťanským sociálům, kteří nejednou již pro-
jevili přání, aby se zahrané země spojily s Chor-
vatskem a místo dualismu utvořil se trialism
čímž se hoví vřelým přáním chorvatským. Terst
ská „Edinost“ ví radu. Je proti pouličným de-
monstrncím, které mohou Jihoslovanům jen ško
diti. Křesťanští sociálové jsou prý nyní nejmoe-
nější strana v rakouském parlamentě a při bu-
doucí refoemě státního zřízení budou míti roz
hodující slovo. Dualism dle minění terstského
listu dohrál už definitivně svou úlobu. Nač tedy
proti sobě popouzeti lidi, kteří, i když nebudou
chtit Jihoslovanům prospěti, mohli by jim snad
no uškoditi. Nechtějí-li je vítati přátelsky, atťje
prostě ignorují.
Franco
Maďar
Chorvat
Jihoslovan
Praha
Terst
Splita
Záhře
Chorvatsko
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 14. května.
V Praze, 14. května.
Zrušení čl. 29. berlínské smlouvy.
Když velmoci vyslovily svůj souhlas se zru
šením čl. 25. berlínské smlouvy a tím uznal
rakouskou svrchovanost v Bosně a Hercegovině.
rakouské zahraniční ministerstvo ohlásilo velmo-
eím, že svoluje, aby se zrušila ona ustanoven
čl. 29 téže berlinské smlouvy, jimiž omezuje s
svrchovanost Černé Hory na mořském pobřeží
Rakouskou notu zodpověděly již všechny vel
moci, svolujíce, aby se stala Černon Horou a Itali
žádaná změna onoho článku berlínské smlouvy
Poněvadž bude nyní třeba čl. 29. nově styliso
vati, vyjednává se o to, má-li se nová stylisaee
provésti zase jen výměnou diplomatických not
anebo zvláštním diplomatickým aktem.
Nová strana v ruské dumě.
Pravice ruské dumy se konečně rozstoupila
ve dva samostatné tábory. Krajní pravice lišila
se sice od samého zahájení třetí dumy svým při-
znaným zpátečnictvím od umírněné části, ale ob
skupiny zůstávaly až dosud ve společném svazku.
Z ohou map vidíme 1., že ruské (malo-
ruské) obyvatelstvo zaujímá značnou a dosti
určitě omezenou část území obou gubernií aže
2. v téže části pravoslavní tvoří většinu
anebo značnou menšinu všeho obyvatelstva.
Vzhledem k tomu nezdá se úmysl vlády ruské
zříditi z ruských čásu sědlecké a ljublinské
gubernie novou gubernii skutkem zájmy polské
nějak hrubě poškozujícím, naopak oddělí se kra
ruský od čistě polských, zmenší se pole třenie
národnostních a zvláště náboženských
PhC. P. Papáček.
P Papáček
Praha
Boseň a Hercegovina
Černon Hora
21
article
Hudba.
Hudba.
+ Smetanův cyklus. V úmrtní den mistrův přišla
na řadu »Prodana nevěstu«. Smutný memorial vy
jasněn nejjásavějším a nejpopulárnějším jeho dilem
Ve svém češství, v překypujícím bohatství invence
v geniální charakteristice a její případností dosažene
dramatice je »Prodaná navěsta« nejen pro nás, al
v celěm písemnictví hudebním opravdu klasickým
vzorem ryzí hudební veselohry. Provedení v cyklu
vynikalo jak po stránce hudební všemi přednostmi
stodia Kovařovicova, tak i novou výpravou, jež ve-
dena je snahou po největší realističnosti. Prvé jed-
nání dostalo scenerii velmi náladovou. Přeložení
klarinetů na jeviště je šťastný nápad dirigentův.
Smetanův
Kovařovicův
22
article
Režii p. Polákově přičítáme k dobru, že Muřenka
může nyní za sochou býti svědkem rozmluvy rodičn
s Kecalem, takže přijde již připravena. Rušnost scén
lze však schvalovati jen potud, pokud neodvraeí
pozor od hlavního děje a krásné hudby. Místy bylo
tu přestřeleno. V tancích vítáme, že p. Viscusi zavedl
tanečníky, což zvyšuje přirozený dojem a dává tanci
jiskru. Dakorace druhého jednání je sice národopisně
velmi zdařilá, ale zdá se nám tísniti hudbu. Ote-
vřená veranda svědčívala tu působení rozjásané.
slunné hudby daleko lépe. Ve třetím jednání zachy-
cena je scenerie komediautského zákoutí s boudou,
provazem atd. znamenitě, jen zadní prospekt je
k tomu starosvětskému obrázku trochu secesní,
také v uspořádání komedie zašlo se v jednotlivostech
příliš do drastiky. Celkem však získáno novou vý-
pravou hojně zdařilých detailů, jež snadno by bylo
na prospěch věci sladiti s tím, co v tradici dosa-
vadní bylo lepšího, jaksi smetanovsky delikátnějšího.
Obsuzení je známo a dlužno jen opětně vyzvednouti
Mařenku pí. Bobkové, klasického Vaška p. Krös-
singova, šťavnatý zpěv p. Štorkův jako Je-
níka, říznou komiku p. Pollertovu. Slečna
Ungreva příliš a sl. Valouškova málo reali-
sticky se maskovaly. Komedinnt p. Wieaner ův je
výhornou kopil Možnovou. Ovšem schází tu konzi
individnality.
Poslední udalosti v dumě, úmyslné zapírání ústav-
ných práv hlavními mluvčími krajní pravice, kteří
všemožně hájí autokracii, přiměly umírněné, jichž
je na padesát, aby vystoupili ze svazku pravice
a ustavili se jako samostatná strana. Předsedou
strany umírněných zvolen poslanec Balašev.
Polákův
Muřenka
Rus
Mařenka paní
Bobek
Vašek
Krös
Štorkův
Pollertův
Ungrev
Valouškův
Balašev
23
article
Poštovní stávka v Pařížl.
Sněmovna pokračovala v debatě týkající s
poštovních a telegrafních úřadníků. Během
schůze nastala bourlivá scéna. Když se nově
zvolený socialista Morel chtěl brániti prot
nařknutí, že dostal hlas od vévody d'Uzes, způ-
sobili nacionalisté takový hluk, že nebylo po
slanci rozumět. Socialisté zvýšili vřavu tím, že
zpívali »internacionálu«, ze všech stran zněly
výkřiky a předseda sněmovny opustil zaseda i
stň. Tribuny byly vyklizeny. Po novém zahájen
schůze mluvil Jaurés ostře proti reakcionářsk
politice vládní. Ministr Barthou mu odpo-
věděl. Clémenceau prohlašuje, že se odkloni
od socialistů po vypuknuti stávky v severn
Franci.
Po 6hodinné, namnoze velmi pohnuté de
batě přijala sněmovna jednací pořad, jehož prvn
část je namířena proti stávce úřa
níků a druhá obsahovala projev důvěry vládě.
Pro první část hlasovali 154 poslanci, proti 69
pro druhou část bylo 365 poslanců a proti 159
Projev důvěry vládě byl potřebou k potla-
čení stávky. Radikální levice není spokojen
s postupem vlády. Ale nyní nelze jíti jinou
cestou. Nutno uvésti též, že ani jeden radiká
neozval se ve prospěch vlády a že pole opano-
vali socialisté. Jaurésova řeč učinila mocný
dojem. Přes odhlasování důvěry pokládá se po-
stavení kabinotu za nepevné, neboť
též vyskytly v kabinetu značné rozdlly názorů.
Není dosud známo, jak rozhodne t ajn
výbor úřadníků o snémovním hlasování
Proslýchá se, že okružní syndikáty ne-
budou teď více váhati podporovati poštovní úřad-
niky. Očekává se rozšíření stávky
Večer druhý den debaty o stávce konal
úřadníci a délníci četné schůze. Vláda je od
hodlána propustiti další úřadníky.
Morel
Uzes
Jaurés
Clémenceau
Franek
Jaurésův
24
article
Státní podsekretář Symiun vyjádřilse
k jistému žurnalistovi, že situace je u spoko-
jivá. Přes ojedinělé případy stávky nebyla služba
v nijakém odvětví přerušena. Zejména telegra
a telefou uspokojivě působily. Nebylo zapotřeh
sáhnouti k připravným prostředkům, ani použite
300 vojenských telegrafistů, z nichž ostatně jen
40 je náležité vycvičeno v zacházení s apará-
tem. Symian mluvil s plnou důvěrou o nastá-
vajících udalostech.
Ve vládní straně vyskytují se značné roz
pory. Předvčírem konaly výbory radikální a rad
kálně sociální společnou schůzi, jejíž průběh
byl velmi živý. Bylo sice usneseno při projevu
důvěry pro vládu, aby v této kritické době ne
byla obětována, ale po ukončení poštovní stávky
hodlají obě parlamentní skupiny podati inter
pelaci o všeobecné vládní politiee a žádati
vlády zúčtování. V dotyčném usnešení bylo ře
čeno, že obě strany htují, že kabinet Clemen
cenuův neměl dosti proziravosti a že
svým odporujicím si chováním sklamal naděje
republikánské demokracie.
Všeobecně se pokládala s ituace z a kri-
tiekou. Poštovní úřadnici stále energičtěj
hlásají svou solidaritu s propušte
nými soudruhy a chtějí donutit vládu
k suchému doznání, aby aspoň zdánlivě mohl
stávka vykázati nějaký úspěch. Bude-li vládn
neústupná, vyvine se hnutí úřadníků ještě pří-
kreji a nabude revolučního rázu. Mezi
Paříží a provmnciemi bylo telegrafní spojení n
mnoha místech přerušeno následkem přeřezání
vedení.
Symian
Paříž
Symiun
25
article
Krice v Rěmecku.
V dnešní schůzi finančního výboru říšského
sněmu německého učiněn pokus, dosíci přece
dočasného aspoň smíru v bloku vládním. Ve
výboru prohlásil posl. dr. Paasche, že
jeho strana není a to, aby ze středu svých
členů zvolila předsedu. Na to konservativci
říšská strana a hospodářské sdružení vyslovili
posl. Paaschovi důvěru. Volba nového předsedy
byla pak dána na jednací pořad příšti schůze
Na to bylo zahájeno rokování o jednacím po-
řadu. Ke konci sehůze rozpředla se delší roz
prava o jednacím řádě, za které pravice a střed
projevily ochotu, že v zájmu dalšího jednání
odvolají své usnesení o znovuzahájení porady
o páskové dani.
Přiští schůze v úterý a nepřijmou-li v n
národní liberálové hodnost předsedy, bude prý
v ni zvolen předsedou mírný konservativee.
V některých kruzích se ale tvrdí, že ná-
rodní liberálové chtéjí podati kaneléři ulti-
matum v tom směru, by se zavázal určitě
že chce finanční reformu provésti jen pomo
nynějšího bloku, jinak prý se na dále jednán
komise nezúčastní. Zároveň trvají prý na dě-
dické dani. V dnešní schůzi výboru podal st.
tajemník Sydow nový návrh na daň z jízdních
listků, dle něhož má býti do daně pojmuta
i vláda a pro všechny třídy má býti daň stejná.
nikoliv různá (3125). Kníže Bülow sečkává prý
s rozhodnutím svým, až co a kolik daní finační
komise na konec povoli. Po návratu císaře bude
kaneléř císařem přijat, ale zatím prý nenavrhne
ani rozpuštění sněmu, ani nepodá
demissi svoji. Mezi spolkový m
státy německými jest veliké roz
hořčení nad průtahy finanční re-
formy a bude prý co nevidět dán
výraz hněvům těm zvlástním pro-
jeve m.
doktor
Paasche
Sydow
Bülow
26
article
V německých loděnicíck.
Londýnský »Standard« uveřejňuje zprávu
svého zvláštního zpravodaje, jenž navštivil ně-
mecké clsařské a soukromé loděnice, aby pře-
svěděil se o stavu stavby německých lodl.
Zpravodaj tento navštívil loděnici v Brémách.
Geestemünde, Wilhelmshavenu, Hamburku, Kielu
Štětíně, Gdansku a v Elbingu a praví, že jal
shledal, nebyla stavební činnost ani přibližně
tak rozsáhlou, jak očekával. Konečně prohlašuje
že v Německu staví se nyní 9 lodí typu Drend-
nought a že tři podobné lodi budou co nej
dřive dostavěny. Mimo to staví prý se křižáky
torpédovky a podmořské čluny.
Z politického a hospodářského
života v Anglii.
(Původní dopis »Národních Listd-.)
Z Londýna, 12. května.
Po bouři nastal klid, nebo vlastně uklid-
nění. Nyní, kdy balkánské aféry jsou, ne-li od-
klizeny definitivně, tedy aspoň v zásadě vyřízeny
a odstraněny z denního pořadu, nemluví se již
ani o bojovnosti Srbů, ani o postupu Bulharů,
ani o „etřední Evropě“ a vnitřní rozbroje ture-
cké sledují se téměř lhostejně. Zdá se, že ve-
řejné mínění, příliš napjalé v době balkánské
krise, jest nyní úplně ochablé a netečné vůči
různým atmosférickým proudům, jaké stále va-
nou nad Evropou.
Zevnější politika byla odstavena na druhé
místo, ale ani vnitřní politika nemá nyní život-
ního zájmu. Agitace proti admiralitě se rozply-
nula jako zázrakem v den, kdy ministerský před-
sedu Asquith měl šťastný nápad, svolati zvláští
komisi, která by vyslechla stížnosti lorda Beres-
forda a srovnala jeho tvrzení a doklady s tvrza-
ními a doklady admirála sira Johna Fishera
jeho stoupenců.
Srba
Bulhar
Asquith
Beres
ford
Fisher
Brémy
Wilhelmshaven
Hamburk
Kiel
Štětín
Gdansko
Elbing
Německo
Anglie
Londýn
Evropa
národní Listd
27
article
Lord Charles Beresford sám, jenž před ně-
kolika nedělemi psal jednomu ze svých přátel,
kdyby země poznala přesně stav, v jakém s
nyní nachází anglické námořnictvo, že by na-
stala divoká panika, prohlásil minulý týden ve-
řejně, že není třeba přílišně se znepokojovati,
že anglický národ se musí více opanovati a ne-
podléhati směšné panice, že komise, zasedajíeí
za předsednictví Asquithova, koná řádně svůj
úkol a nelze pochybovati, že se zachová vlaste-
necky a správně, až fakta, předložená lordem
Beresfordem, budou náležitě prozkoumána.
Vzhledem k dřívější prudkosti lorda Beresforda
a nynější jeho umírněnosti, nebo aspoň rozvážn
řeči, lze tudíž souditi, že celá záležitost je ji
odbyta.
Zdá se, že rozpor mezi lordem Beresfordem
a admiralitou byl spíše osobní, než založený n
skutečném národním zájmu. Lord Charles Be
resford pochopil, že by zničil svou politiek
kariéru, kdyby se pustil do prudkého boje prol
prvnímu lordu admirality, kdysi povznesenému
stranou konservativní a nyní udržovanému stra
nou liberální. Poznal svůj omyl ještě v čas a z-
roveň se poněkud rozkmotřil s konservativi
kteří fanaticky žádali další čtyři Dreadnoughty
a ostatně neměli nikdy přilišné důvěry k lordu
Beresfordovi, jenž vsiluje pouze o reformy ad-
ministrativní a níkoli o překotné budování no-
vého loďstva.
Beresford
Asquithův
Charles Be
28
article
Také rozpočet, jenž způsobil v prvních
dnech tolik hluku, jest nyní přijat jaku nutné
zlo. Konservativci jsou totiž stejně na rozpacích
jako liberálové, kde nalézti nový předmět zda-
nění, které by zaručovalo dostatečný výnos. Kon-
servativci vědí velmi dobře, až se dostanou
k moci, že budou nutně potřebovati peněz (na
námořnictvo a armádu), že nebudou moci zru-
šiti demokratické koncese, povolené liberálním
parlamentem a že nemohou očekávati žádný velký
výtěžek z reformy celních tarifů v prvních něko-
lika létech. Dobrý anglický lid bude sice proklí-
nati liberální vládu, ale bude platiti, lordové bu-
dou bručeti, ale konečně přijmou rozpočet
Lloyda George, neboť, jak jsem se již několi-
kráte zmínil, strana konservativní nepřeje si bez-
prostředních voleb stejně jako strana liberální.
Lloyd George
Kon
29
article
Politická obloha jest tedy šedá a bezvýraz-
ná, nejeví se k ničemu chuti a nastávající sai-
sona, která počíná nehlučně, jest také zatížena
touto všeobecnou náladou. Méně se vydává, ne-
boť nozpočet doléhá těžce na majetek. Opera jest
půl týdne skoro prázdná, dívadla zavírají své
brány a nové kusy propadají. V celém městěa
v celé zemi zavládl jakýsi pocit stísněnasti,
únavy a neurčité obavy. Neví se, co přijde, ale
pozoruje se, že obchody jdou špatně, že je nutno
počítati a což je pro Angličany nejnepříjemnější,
obmeziti svůj přepych a nevyhazovati již penize
oknem.
Panují obavy přeď zlými časy, kapitalisté
jsou nervosní a již ponenáhlu, ale přece zřejmě
stěhuje se kapitál ze země. Dovídám se z bez-
pečného pramene, že z tohoto odchodu kapitálů.
které zde byly uloženy v bezpečí po dlouhou
dobu kapitalisty celého světa, bude míti největš
prospěch Kanada a Spojené státy, které nešrou-
bují daň z příjmu a nezavádějí kolky na bur-
sovní hodnoty
Situace jest znepokojivá, třeba ne kritiská.
jest vážná, třeba ne zoufalá.
Kanada
spojený stát
30
article
J. Goudurier
J Goudurier
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Češi na VII. mezínárodním sjezdu che-
miků v Londýně. Pražská „Bohemia“ měla
včera zase záchvat. Českým chemikům podařile
se dosíci na mezinárodním sjezdu chemiků, po-
řádaném od 27. května do 2. června v Londýně,
svého vlastního odboru pod českým předsedou
pro království české. Na sjezdu zúčastněno jest
26 států a každý z nich tvoři místní komitét pod
vlastním předsedou. A mezi těmito místními ko-
mitéty připadl jeden Čechům. „Bohemia“ div
nestrhne strop nad sebou. Považme si, volá,
Německo, ačkoli jeho státy nacházejí se jenom
v poměru spojeneckém, takže by každý z nich
mohl činiti nároky na samostatné zastoupení, m
jen jeden komitét, jenom jeden připadne Spoj.
státům severoamerickým, jeden Rakousku, je-
den Francii a jeden pro — Čechy! „Ano, Čechy
přihlásily se jako samostatná země zrovna jako
Rakousko přihlásilo se s vlastním komitétam,
vlastním presidentem, vicepresidentem, zapi-
sovatelem a členy a na konec nesmíme se tamu
ani divit, že na př. také Brno, rozumí se nikoli
jako Brünn, nýbrž „Brno“, právě tak jako
„Petschek an der Bahn“ (!) pod jménem „Pečky
na Dráze“ v oficiálním anglickém programu sje-
zdovém jsou zařaděny — jenem aby státoprávní
tendence tři zemí svatováclavské koruny zřejmý-
mi se staly!“ To je opravdu k zbláznění a úpěn-
livý nářek „Bohemie“ také nebesa až proráží.
Čech
Čecho
Londýn
Německo
Rakousko
Francie
Čechy
Brno
Pečky
Bohemia
Petschek an der Bahn
32
article
„Češi již v rámei mezinárodních sjezdů,“ hoř-
kuje „Bohemia“ dále, „uskutečnili již mnchá
samostatná přání (ovšem jako samostatná vel-
moc vedle Rakouska figurují tentokráte poprve)
takže jim rakouský ústřední výbor vyhradil m-
sto prvního vicepresidenta. Pan prof. dr. Braunen
z české university přijal toto místo, i jest tak
uveden v této vlastnosti v rakouském komitětu
Zároveň však zasadil se u presidenta sjezdu sira
Williama Ramsaye, svého osobního známého,
aby Čechy dostaly samostatný kar: z tangnj-
v tomto samostatném komitétu jako — presi-
dent.“ To jsou opravdu hrůzy pro nervy „Bohe-
Čech
profesor
doktor
Braunen
Ramsay
Rakousko
Čechy
Bohemia