Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v sobotu 15. května 1909.

Praha

3

Číslo 133.

4 article

Naranni a večerní listy předpláci se V Praze v ndministranit na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojt don áškou na jea . . . . 7 K elk ve Aliálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 90 na měta Poštoui na čtvrt lota . . . . 9 K 6 s dvojí zásílkou na měsle Ba rista: : : : k

Praha

5 title

Dnešní čísle pre Prahu le a 10 stranácb.

6 article V ovzduší vídeňské návštěvy

V ovzduší vídeňské návštěvy Dvoudenní pobyt německých císařských manželů ve Vídni poskytuje časopisectvu poslaneckým kruhům německým málo vhod- nou příležitost, aby velmocenské postavení rakousko uherského soustátí trvale zastínily spojeneckou věrností, jejíž podíl na nedáv- ných konfliktech balkánských snaží se zhod- notiti výhradně na prospěch všeněmecké velkoněmecké ideje, v níž by nejraději viděl utonouti vlastní poslání tohoto soustátí. Pokusy tyto jsou tím povážlivější, že se s plnou bezohledností přenášejí přes pocity a přesvědčení všech neněmeckých národů. tvořících imposantním počtem svým nejen většinu obyvatelstva, ale poskytujících záro veň nejspolehlivější záruku mezinárodní vol nosti pohybu monarchie, nedopouštějící ni žádné jednostranné choutce hegemonistické. aby ji stlačila na pouhou oběžnici kterého koliv velestátu, po světovládě toužícího. Pokud se týká z míry vynášené a vele- bené spojenecké věrnosti Německa, jestto nejen sám sebou se vyrozumívající mravní závazek, jenž jest elementárním předpokla dem moderních mezinárodních úmluv, v našem případě nad to i všestranně pro hlédnutým a zřejmým prospěchem říše ně mecké, jejíž osamocení mezi ostatními státy evropskými vyniklo tak makavě v otázce marocké. Politika říše německé za jejího nynějšího panovníka vyznačovala se vždy nepokrytě sledováním a pěstěním vlastních zájmů, ae již to bylo na Západě neb na Východěa především ovšem ve střední Evropě. Jesti znám i výrok císaře Viléma, že se nevodí spory o zájmy cizí! To platí plně i postupu řišskoněmecké politiky v posavadních episo- dách načatého problému balkánského.

Vilém Vídeň Německo Evropa

7 article

Právě ony vídeňské a ostatní německé hlasy, kteréž se dnes tak dotěrně tlačí do popředí, vlastně nic jiného neprozrazují, než rozbujnělou radost z úspěchu, jakýž dle je jich přesvědčení v kampani balkánské do sáhla spojenecká věrnost říše némecké — sama pro sebe. Německo-nacionální svaz poslanců rady říšské na př. shrnuje tento úspěch v násle- dujících významných slovech: »pociťujeme potřebu srdce, abychom tlumočili smýšlení svého voličstva jako jeho nejpovolanější zá- stupci, a abychom k tomu připojili nejvroue- nější přání, by tento spolek trval po v ždy neochvějně a nezrušitelně.« Ale spolek povždy, nezrušitelně trvající jest totěž, co utrvalení převahy sil- nějšího spojence a ubývání volnosti pohybu slabšího účastníka až do pohlcení jeho samo- statnosti. Spojenectví, kteréž z počátku mravní a časem i věcný lví podíl poskytuje vždy mocnějšímu, vede i k prvenství a pře vaze téhož. Neněmečtí národové rakousko uherského soustátí, nevyjímaje žádný z nich, mají však zájem na tom, aby soustátí toto nebylo za- tlačeno z úrovně naprosté rovnosti, nemál býti dotčena jeho vlastní svrchovanost Jednostranné zdůrazňování německých a všeněmeckých zájmů středoevropské aliance mimo to nutně probudí žárlivost v ostatních evropských táborech a v předtuše této volá již nyní německý dějepisec dr. Peez: »Tu třeba státi na stráži! Daleko do budoue- nosti, pokud jen možné, budiž politika obou států souhlasná! Vnitřní odchylná mínění odstraniti, svazek sesilovati. Spole- hati mnoho na zbraně, ale ještě více na da- leko prozíravé, nikdy neodpočívající umění státní! A v průvodu obou středoevropských mocností postihuje duševní zrak ještě i mo- hutnou, úctu vzbuzující postavu: historii Konečně, konečně, po bolestném, ztráty plném rozloučení, shledalo se opěttisícileté společenst ví.

doktor Peez

8 article

Jádro zůstalo, byť se i forma svazku zménila: tam německá kmenová říše, zde říše různých národností. Obě pospolu nahražují středověké něme ck císařství. Přirozené souústrojí opět jest pořízeno. Dějiny nastoupily ve svá práva — toť význam setkání obou středo- evropských panovníků !« Přesněji, názorněji nelze zajisté označiti cíle, k nimž věrnost německého spojenectví pluje a jež sleduje za heslem věrnosti, ně- meckým císařem v konfliktu balkánském osvědčené. Kde tu zůstává účast a obětavost ostat ních národů a synův jejich, kteří stejně nesli břímě dne a z nichž zvláště rakouští Slo- vané udržováni byli v názorech, že otázk annekční se řeší na prospěch jejich a Ma- ďaři očekávali, že se jim za oddanost středo- evropské politice balkánské dostane mimo řádné výslužky v otázce bankovní a ve vě- cech vojenských. Ale návrat historie do kolejí středo věkého císařství německého bude dříve později i jim srozumitelný, vždyť těžké kro- čeje její již nyní jest slyšeti ve vnitřních jejich nesnázích, jež na ně přikvačily práv ve chvíli, kdy doufali býti nejblíže svých vlastních tužeb!

Ma

9 article

Pravda, projevy jejich časopisectva, dále uvedené, znějí vyčkavavé v toninách zná- mých, ale neschází ani hlasů, kteréž pro- zrazují, že Maďaři tapají ve tmě a napinají všecek svůj důvtip, aby udrželi svou cenu, nyní značně kolísající v očích Němců, za pokračujícího společenství středoevropského Orgán ústavní strany maďarské pře kypuje na př. uznáním velmocenských po- treb soustátí, prohlašuje rozvoj pozemnich i námořních branných sil jeho a zpevnění ústrojí monarchie za bezprostředně nejnale- havější úkoly a doznává, že krise uherské musí se řešiti z těchto hledisek a vídeňská návštěva německého císaře, jež jest jasným pokynem pro všecky politiky, posílí pr směrodatné kruhy nade vši pochybnostv odhodlání, aby schvalily jedině takové vy chodisko, kteréž k onomu cíli — totiž roz voji branných sil a zpevnění ústrojí mona chie — se přiblízí.

Maďar

10 article

Že tu orgán strany ústavní prozrazuje velikou stísněnost nejmírnějších politiků ma ďarských, dosvědčuje i tento stesk jeho »Návštěva císaře Viléma spadá do chvíle. kdy v obou státech monarchie vody vnitro- politické značně jsou zčeřeny. V rakouské polovině trvají národnostní protivy i nadále. pro bosenskou agrární banku propukne snad nová krise a nový konflikt s Uhrami, kdež parlamentní a vládní krise dospěla k nejvyš šímu vrcholu, a nelze postihnouti ani matných obrysů nějakého jejího vyřešení.« Zdaliž vše to nenasvědčuje, že i mez Maďary vyskytují se závažní politikové, kteří jsou zaraženi směrem, do něhož ženou ně- mecké strany posavadní spojenecký poměn středoevropský Než tím vším nezdá se býti ještě vy- čerpáno ovzduší vídeňské návštěvy. Berlínské časopisy v posledních dnech naplňují sloupce své děsnými podrobnostmi o řežích v asij ském Turecku a pochybnostmi o tom, že tam ještě lze zjednati domácími prostředky pořádek; odsuzují generalisima Tevfika pašu. že nebéře diktatorskou moc do svých rukou, vytýkají, že vyšší důstojníci jsou proti parla- mentu a všicci proti — novému sultánovi. praví že popravy a vraždění posledních dn upomínají na nejhorší doby klesající staré římské republiky, upozorňují na přibývajíe konfiskace majetku a tuší v tom všem — konec říše turecké i táží se, bude-li Německo nečinně přihlížeti? Nebude se za návštěvy císaře německého jednati i o problému tomto a jak se k němu postaví spolek středoevrop- ský? Nespočívá v tom i vysvětlení, proč zů- stává na jihu zvýšená pohotovost vojenská

Vilém Maďar Tevfik paša Uhry Turecko Německo

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 151.) (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Ve Vídni, 14. května. Pilný návrh posl. Rychtery na vyšetrení po měrů řepařských v celém Rakousku zvláštní ko misí poslanocké sněmovny 52 členů čítající při jat a vyřízen byl po několikahodinné rozpravě v ten rozum, že usneseno dosaditi výbor 26členný. Za české agrárníky promluvili dva členové této strany, oba nadáni řečnickým talentem Posl. Švejk zakončil povšechné rokování řeč ktorá zabývala se všemi stránkamni s po- ru řepařů s cukrovarníky, zárove však obsahovala ohlášku velice vál eč nou, namířenou proti českému místodržiteli, politickým úřadům v Čechách, vládě, ministu orby, zvláště pak a hlavně proti cukernímu ka telu. Co učinili řepaři letos, jest — podle jeho výkladu — pravou maličkostí. „Roku příští hoby se vedlboj proti cukrovarům mnohem radikálněji,“ minil posl. Švejk Nepochybujeme ani dost málo, že organiso vaní řepaři by uskutačnili hrozbu tímto poslan cem pronesenou, ale jiná jest věc, zdali by tín poškoditi jen průmysl. Neueba teprve dovozo vati, že umenšením, nebo dokonce zastavením osovu cukrovky vzešla by újma zemědělství sa- měmu, národnímu hospodářství a majetku česká mu vůboc.

Posl Švejk Vídeň Čechy poslanecký sněmovna

12 article

Posl. Bergmann náleží k řečníkům kteří umí nejen mluviti, nýbrž také něce pově- děti. Vznesl na ministra orby dra. Bráfa apo- strofu, by své posice v kabinetu užil v první řade k tomu, by učinil seč může pro obyvatelstvo ven kovské a ministerstvo orby dospělo k heslu vra- titi se k hroudě. Posl. Bergmann ujišťoval, ž řepaři nemají proti cukrovarní- kům ani závist, ani zášť, nao pak majízájem na tom, aby podporoval továrníky v jich boji proti zvý še- ní tanifů a že budou státi jim take po boku, bude-li se jednati o výhod společně. To znělo jako playdoyer pro dohodu mez oběma velikými skupinami, pro dohodu, ktert by zajisté byla v obapolném zájmu. Prof. Masaryk dostal se konečně k odů- vodnění svého pilného návrhu v příčině procest

Posl Bergmann Bráf profesor Masaryk

13 article

proti Srbům pro velezrádu, právě v Záhřebě ko naného. Promluvil své řeči jen úvod, ve kterém ukázal, jakou kvalitu mají hlavní strůjcové to hoto procesu, státní zástupce a vyšetřující soud ce a jak tento proces byl připravován a zosno- ván. Velice četné posluchačstvo, které provázelo jeho výklady, opětně propuklo v hlasitý smích když na příklad uváděl, že státní zástupce jes alkoholikem a vyšetřující soudce agent provoka tér, jehož jednotlivé výkony jsou v pravdě směs né. Již dnes vyšlo na jevo, že tent proces, který došel pozornosti ce lého vzdělaného světa, který jes opravdu skandálem nejen chorvat ským, nýbrž ovropským, vzbudit může a musí neveli nejen politi ekou, nýbrž také lidskou a parlamen nakouský jest povolán pronésti o něm svůj sou a projev. Proto nepochopujeme, proč mnoho mluvný a hovorný dr. Pattai široce a dlouze vy- kládal, z jakých důvodů milostivě dopustil, aby se o procesu tom mluvilo ve sněmovně posla necké. Prof. Musaryk o politickém obsnláu tobol procesu promluví teprve v úterý.

Srba Pattai Musaryk Záhřeb

14 article

z Vídně, 14. května. (K. k)

Vídeň

15 article

Posl. Lisý prohlašuje, že jeho strana, kferá s vší energií potírala vžlycky všechny karlely, sou- hlasí samozřejmě s návrhem posl, Rychtery, neb kartely ohrožují svobodnou soutěž. Odsuzuje nej ostřeji vládu v boji řepařů a cukrovarníky, poněvadž se slaví výhradně do služeb cukrevarníků, báji jejic zájmy a beze všeho trpí, aby pod její ochranou cukrovarníci dopouštěli se největších nezákonitosti Svým časem v poslanecké sněmovně schválený zá kon o ravonování řepy zamátla panská sněmovna v níž zasedají záslupcové velkokaputálu. Kdyby pon ská sněmovna se i tentokráte zachovala stejně, nasly by se již prostředky proti tomu. Řečník si přeje, aby schválení návrhu Rychterova bylo počátkem příštíh všeobecného zákona kartelového a aby příslušný návrh byl výborem pokud možno nejdříve předložen poslanecké sděmovně ku projednání. (Pochvala) „Návrat k půdě“. Posl. Bergmann zabývá se zevrubně posledn řečí ministra orby, která, pokud týká se ochrany řepařů, nemůže naprosto uspokojiti. Ministr Bra pro budoucnost pouze přislibil, že dá své požehnání k dohodě mezi cukrovary a řepaři. Proti kartelům kapitalistům ministr nevystoupil a nebylo slyšeti tak ani slova na ochranu slabých řepařů. V tom zrač se právě nynější vládní soustava, která je vždycky ochotna pomáhati hosp dářsky silnějším ve snaze, hospodál- sky slabší utlačiti a vykořistiti. Mus konečně k tomu dojíti, že všichni zástupcové země

Posl Lisá Rychter Rychterův Bergmann Bro Musa

16 article

dělského obyvatelstva v poslanecké sněmovně be ruzdílu strat a národnosti se sdruží, aby energicky hájili zájmy venkovského obyvatelstva. Řečník doufá že ministr použije svého silného poslavení v kabinel v první řadě k tomu, aby pokud možno nejvíce vy- konal pro venkevské obyvatelstvo. V mr niste stvu orby musí se konečně uplalnit zásada „návrat k půdě“. Řepaří nejsou ppra cukrovarníkům naplněni ani nenávistí, ani záštím oni mají přímý zájem na tom, aby podporovali tován níky v úpravé torifů a budou vždycky po jejich boku když se jedná o dosažení společnýc výhod. Polemisuje s posl. Šabelou, prohlašuje z pouhou výmluvu jeho názor, že celá záležitost ne- patří před říšskou radu, nýbrž před zemský sněm český. Rečníkova strana nenechá se posl. Šapat předstihnouti ve slátoprávním přesvědčení. Sou však, že sa zde nejedná jenom o řepal v Čechách, nýbrž také v oslatních ko runních zemích. Usnesení organisovaných ř pařů, nesázeli v tomta roce řepu, nelze daleko sro nati se stávkou, jak se tvnlí se strany sociálně-de mokratické. Řepaři jsou dnes hůře na tom, než nej hůře placení dělníci a jejich volání po zlep šení situace jesi skutečně výkřikem zoufalství. Řečník prohlašuje konečně, že v návrhu Rychle rově jde o to, aby zřívzen byl výbor, jehož úko lem by bylo zjednali základ kesblížen mozi řepaři a cukrovarníky. Positivn úspěch v této záležitosti byl by žádoucl.

Rečníkův Čechy

17 article

V drobném prodejl ranní číslo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4k Ve fliálkách na venkove ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotově napřed. Předplscení a inserty přijími adinistrnce v Marianské ul. , e. Tam nacházejl sa tat redakce, tiskárna a ezpedice „Národních Listů“ Rukopiny se novrnneji

18 article

Východisko jen v součinnosti všech činitelů. Posl. Krůtzner, poukázav na boj mezi řepali cukrovarníky od r. 1893, ohražuje se proti tomu, aby slátní úřady vměšovaly se do tohoto sporu V době, kdy rolnictvo se organisuje, nařizuje vlád slátním orgánům, aby zakročovaly ve prospěch tobo, kdo má vělší kapitál. Od té doby, kdy v panské sně- movně padl zákon o ravonování řepy, narostl cukr- varníkům hřebínek. Poněvadž jak vláda, tak panská sněmovna a policemí moc postavily se proti řepařům. budou se řepaři nejen organisovati, nýbrž připraví se též k boji preti živlům, jež přejí si zábuby stavu rolnického. Tento boj není snad namít en proti cukr varníkům, jako takovým, nýbrž proti korupční velko kapitalistické souslavě. Existence četných malých továren v jednollivých okresích pruspivá všem. Exi stence cukrovaro nesmí však býti zbudována na nevol nictví řepatů. Nezdá se býti oportun- ním opětovně učiněný návrh, aby v ny- nějším okamžiku byly u příležito sti boje zřizovány malé cukrovary na spo- lečenstevním základě za podpory z slátní pokladny. Východisko lze na- lézti toliko v součinnesti všech čini- telů, řepařů, cukrovarníků, vlády, po slanecké a panské sněmovny. Musí býti učiněna zákonná opatření, která za bezpečují řepařům svobodnou smlo- vu pracovní. Jedná se o velikou národohospodář- skou otázku. Řečník připomíná, že brusselsk o konveneí uvolněných 131/2 milionu k run fiskus prostě shrábnul. Tento ob nos měl býti dán k disposici na snížene cukerní daně spotřební

Posl Krůtzner panská sněmovna

19 article

Spolenectví, nabízené sociálními demokra- ty v boji proti cukernímu kartelu bere s díky na vě- domí, ohražuje se však proti tomu, jakoby agrárníi šli tentokráte ruku v ruce se sociálními demokraty Seciální demokraté jsou našimi nepřáteli a musí dle svého programu jimi býti. (Odpor a výkřkky u soe. dem.) Přimlouvá se za zvolení 26členné h výboru a žádá velké strany, aby při volbě svých členů do tohoto výboru neřídily se politickými hle disky, nýbrž aby volily do tohoto výboru výhradně odborniky a znalce ze všech skupin interesentů. (Po- chvala.) Poněvadž k slovu není již přihlášen žádný řeč- nik, rokování se koněi Posl, Dňrich se ohražuje ve věcně opravě vůči posl, Biňovcovi proti tomu, jakoby byl dohodil hr Waldsteinovi cukrovar v okresu mnichovoharadišt- ski. Rozšíření působnosti výboru na všechny kartelní otázky. Posl. Biňovse reaguje na věcnou opravu posl. Váolava Kolláře. Na několika příkladech dovozuje. že agrámíci neprovádějí boj proti cukernímu kartelu důsledně, protože dokonce četné vůdčí osobnosti str- ny agrární neplní dané slovo a proti usnesení této strany přece řepu sázejí. Návrh Rychterův prohlasuje za přílíž úzký, protože omezuje se jen na cu- kerní kartel, ačkoliv s timto souvisí ce nej- těsněji kartely obchodníků s obilím a to- várníků se strojeným hnojivem. Tčs vláda musí se ujati důležitého úkolu a projeviti k ře- pařům stejnou ochotu, jak učinila to kdysi vůčí cu- krovarníkům, poskytnuvši jim vývozní bonifikac ročních 18 milionů koru Navrhuje, aby rozšířen byl okruh pů obnosti pi- štího výboru na všechny kartelní otázky a doporučuje, aby návrh jeho byl schválen. (P - chvala) Při hlasování schvaluje se pozmě- něné meritum s dodatečným návrhe Bihoveovým

Posl Dňrich Biňovec Waldstein Rychterův Bihoveův

20 article

Záhřebský proces. Potom zahájeno rokování o pilném návrhu posl M asarvka. Dříve než předseda udělil navrhovateli slove k odůvodnění pilnesti jeho návrhu, prohlašuje,ž v podstatě návrhu nevidí ničeho, co by vybočovale z působnosti poslanecké sněmovny. Posl. Masaryk kvituje s díky tolo prohlášení, potazuje k tomu, že celá sněmnovna ujala se Sln- váků v Uhrách uliskovaných a nikdo nezpatřoval v tom plekručení kompetence. Jsou události, jež s slanoviska lidskosti ukládají každému slušnému čle- věku, tudíž též politiku, přimou povinnost, aby s jimi zrbýval Má býti poslaveno 53 šibenic a to předstihuje už ruskou justici. Obvinění jsou už přez 9 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Proces nemůže býti letoz ukončen pro nesmírné množslví svědků. Mimno to musí býti proces annulován k vůli četným formálním chybám

Posl Masaryk Uhry poslanecký sněmovna

21 title

FEUILLETON.

22 article

V Praze, 14. května.

Praha

23 article

H. (Zdravá četba.) Nikdo neodvažuje se již tvrditi, že by mohla kniha dobrého spiso- vatele a nevšedního umělce porušiti duši čtená- řovu i kdyby se vyslovovala sebe nenuceněji směleji o jistých choulostivých zjevech a kdyby ličila život s bezohlednou pravdivostí i s jeho nejodpornějšími stránkami. Pouze literatura špatná, všední a dryáčnická je literaturou ne- mravnou. Romány, dráždící fantasii prostých čtenářů sensačními výmysty, odpornými krváky. hloupými avanturami detektivních historil, jsou zhoubnou a škodlivou literaturou a nikoliv díla umělecká a básnická, jež byla často proskribo- vána pedanty a svatoušky, poněvadž se smála nebo odsuzovala směšnosti, lži a pokrytecivi společnosti. Zola, Mirbeau i Oscar Wilde jsou počestnější a etihodnější autoři nežli ti, kteli snad se neprobřešují nijak proti morálce, dog- matům a konvencím, ale uráží svou řemeslnou literaturou vkus a vzdělanost.

Zola Mirbeau Wild

24 article

Každou knihu lze dáti vyspělému a aspoň poněkud samostatně uvažujícímu čtenáři, jen když k němu hovoří otevřeně a zajímavé. A může to býti třeba Rabelais nebo Brantome. A zvlášté jsou to spisy svěží, obsažné. pravdivě a upřímné, které působí nejzdravějším osvěžením na mysl lidskou. Tato zdravá, silná literatura, v nlž nenalezají vždy zalibení lide příliš rafinovaní a gourmandstí. Je ovšem nej- rozšířenější. Je nezbytným prostředkem duševní hygieny lidu. Je to literatura, tvořicí podstatu anglického i ruského románu, jemuž dala ten vzácný humor, kterýž činí lidi lepšimi a sťast- nějšími. Od Fieldinga, Diekensa až ke Kiplin govi a od Gogola až k Turgeněvovi a Koro- lenkovi, postupuje mocně a půvabně umění básníků, kteří nejlépe dovedli rozveseliti a do- jmouti srdce naše. — Jejich geniové zářili jako peprsky hrejivého slunce z nezkaleného jasu oblol. Ovšem jsou duchově temní, bouřní, ner- vosní a choří. kteři dovedou snad ještě více

Rabelais Brantome Fielding Diekensa Gogol Turgeněv

25 article

uchvátiti. Mají svou tajemnou soudnost. Jak ne- skonale subtilní záchvěvy vyvolává v uměn melodičnost, spleen a melancholie Básníci choři a prokletí, jak byli nazvání ti, kteří tiumočili revolty, horečky a šílenst duší zmatených a nemocných, bloudících v tem- notách beznaděje a v bouřích rouhání, vytvořili nejkrásnější dila, jež nás tím mocněji dojímajl poněvadž v nich nalézáme ohlas všech lidských běd a bolestí. Mezi těmito sugestivními vykou- zlovateli rafinovaných nálad, chorých a tajem- ných příznaků, mystických a demonick ých vi- dění, oslavovatelů hřichů a rouhání, jsou nejurozenější mistři slova, jako byli demonický a vášnivý Barbev d' Aurevill, hásník zla Bau- delaire, záhadný a fantastický Poš až k nervos- nímu modernistovi Goncourtovi, subtilnímu psy chologovi Maurice Barrésovi a nádhernému Pe- ladanovi. Tato literatura je skoro výhradně reservo- vána pro kulturních vyšších deset tisíc — nás nemůžeme toto anglické měřítko upotřebiti — pro aristokráty a gourmandy literární. Ši rok obecenstvo má zálibu jen v té literatuře, kterou zoveme zdravou.

Aurevill Goncourt Mauric Barrés Bao

26 article

Dočetl jsem knihu, klerá patří u nás k nej utěšenějším plodům podobné literatury. Je lo kniha sily. Čistý a prudký dech zdravého, ky- picího života vane z její jasných stránek. Je t svazek, jímž dokončil Jirásek svou románovou trilogii »Bratrstvo«*). Tato mohutná histo rická epopej stane se zajisté jednou z nejčte nějších knih věhlasného a populárního romano pisce. Na tomto místě není ovšem možno posu- zovati dilo literární a zkoumati historickou věr nost jeho, Tlumočím jen dojem knihy, která me v sobě tolik robustně svěžího. Jiráskova historická vypravování mají t- kovou výraznost a mnohdy i tak dramatický vzruch, že připomínají rušný vzmach ohrom- ných výjevů, malovaných Tintorellem, jenž osla voval vitězné a slavnostní události republiky be nátské. Nemáme podobných chvil české slávy nemáme Versaillu, jehož galerie pyšně ilustruje *) Al. Jiráska Sebrané splsy. XXXV. » Bratrstvo Tři rhapsodie. III. Zebraci. Nákladem J. Otly dějiny francouzské. Jen knihy Jiráskovy jsou nad jiné věrnými obrazy slavných a význam ných epoch českých. Jiráskova dějepisná líčení kladou hlavní důraz na přesnost dokumentace co nejvěrnější vystižení doby. Jiráskův realismu je velkou předností jeho díla, v tom směr předčl Sienkiewieze a vybavil se úplně ze svěh romantismu a sentimentálnosti, jimiž jako Tre- bízský dělal své první knihy tak tklivými rozesilivělými, a ovšem též nepřirozenými. Prostým a plastickým způsobem líčí své hrdinské epopeje ze slavných bojů a výprav husitských, obzírá suverenním zrakem umělce historika celé epochy, dějinné převraty, hnut mass.

Jirásek Jiráskův

27 article

Mezi nejlepší jeho spisy patří tři rhap sodie »Bratrstvo« (Butva u Lučence, Marie Žebráci), vypravující o slávě a úpadku hrdin ných a výbojných výprav udatného Jisk y z Brandýsa a jeho hejtmanů do severníei Uher. Byla to nejslavnější doba českého váleě nictví v 15. stoleti, jež po slavných, nepřetrži tých vítězstvích Žižkových se tak povzneslo, ž se stalo příslovím: co Čech to hejtman. Česká moc, jež odolala Evropě fanatisované Římem, rostla všude, taková byla převaha české řeči, že ji použivaly sousední slovanské země jako jazyka diplomatických korrespondenci. Jiskrov sbory, skládající se z drsných, sršatých bratříků českých, slovenských i polských žold- néřů, porážely vojsko, věrolumného a ctižádo stivého Huňada a dobývaly slovenské kraje. Jaká družina chrabrých, neohrožených, dobro- družných a originálních hejtmanů obklopovaln českého válečníka! Nezapomenutelně se vtisknou čtenáři ty výrazné postavy statečného a sle chetného Talafůsa z Ostrova, divokého, zjizve- ného dobrodruha Pobery z Lomu Nevím Kam Domů, obávaného rváče, nazvaného hrozne Třikrátzlej, starého válečníka Chujavy .. Velkou zajímavost a jakousi napinavost dodává válečné rhapsodii krásný zjev svůdné Maďarky Marie, kterou zehátralý zeman prodal Poberovi z Lomu, od kterého ryšavého ošklivce s hlavou nesčetněkráto zjízvenou a sešívanou uteče a stává se milenkou ušlechlilého, rytir- ského Talafůsa. Její rodnou zemi zpustošilit

Marie Žižkův Čo Pobera Maďarka Lučenec Brandýs Uhry Evropa Řím Lom

28 article

ohavní cizinci a kaciři, jejiho maďarskéh milence zabili a nucena žít mezi nimi, špebuje je a zrazuje je. Její zradou ztratili bratřie výhodně posice, prohráli při vpádu na maďarské město, kleré chtěli ztrestati a vyloupiti, ztratil svůj nejpevnější hrad Spiš, kam uvedla Mari nestřeženým místem uherské útočníky. Konečne byly prozrazeny zrádné rejdy podlé krasavice. byla souzena a utracena. Ale síla posledníc zbytků slavných bojovníků božích byla v Uhirách ochromena a bratříci skončili jako žebráci.

Spiš Mari

29 article

Nejlepší a nejsympatičtější representa zdravé literatury v moderní Francii, Guy d Maupassant, bude teď zeela znám českému čte nářstvu. Nakladatelství Vilímkovo vydává pře klady sebraných spisů Maupassantových. Tente spisovatel, jasný, prostý, přirozený, byl pravým Normandem, měl sílu svalů a veselost duše, byí dobrým a mazaným. Ačkoliv tento romancién zemřel mlád, šilený a míval strašné chvíle melaneholie, halucinací a strachu před nezná mými záhadami, jež tak úchvatně vyličif »Harle«, přece jeho dílo celkem jest zářivým věrným odleskem života a projevuje bujnou r dost ze života, je oslavou síly, krásy a lásky Nebyl tak těžkým a smutným jako Zola, an tak neklidným jako Paul Bourget, v jeho mysl byl jas a lehkost a ve svých povídkách i ro mánech ličil život a drsnou přímostí, neomale nou bezohledností, necouval před žádnou obav- ností ani kluzkostí, ale pod jeho smíchem i bru- tálnosti rázného hranáče bylo cítit něžnost hluboký soucit. Nelze řici, že by autor frivol- ního »Miláčka« nebyl tak dojat lidským utrpe- ním jako Dostojevský. Maupassant byl velkým spisovatelem a pravým básníkem, ač kritika jistých chudokrevných estětů odsoudila autora příliš robustního a zdravého, posměšně ho na- zvala »autorem obchdlních cestujících«, upřel mu hloubku a jemnost a degradovala ho na novelistického lokálkáře. Ale taková tupení kri tiky předpojaté a stranicky rozvášněné, jejíž zá chvaty u nás nejsou vzácnými, mají asi takon význam, jako zuření pomatenců za mřížem cely.

Guo Maupassant Vilímkův Maupassantův Zola Bourget Dostojevský Maupassant Francie

30 article K otázce o Cholmské Rusi

K otázce o Cholmské Rusi Znamenitým příspěvkem k pochopení složi- tých národnostních a náboženských poměrů na východních hranicích království polského v tak zvané Cholmské Rusi, jejíž kdysi uniatské maloruské obyvatelstvo v roku 1874 z největš části přistoupilo na pravoslavi, jest právě vydané dílo našeho dobrého známého, profesora varsav- ské university V. A. Franceva: Mapy ru- ského a pravoslavného obyvatel- stva Cholmské Rusi se statisti- ckými tabulkami. ) Spisovatel v úvodě ukazuje na dosavadní stav otázky. Literatura o počtu a rozšíření 1. pravoslavného a 2. původníh ruského obyvatelstva v hranicích krá- lovství polského — v Cholmské neboli Gsbuž- ské Rusí a v Podljaší, t. j. ve východních újez- dech (okresích) dnešní Sědlecké a 1ju- blinské gubernie jest dosti nepatrná kromě toho vůbec namnoze zastaralá. Vétší po- zornosti vždy se těšila prvá část otázky, totiž rozšíření pravoslavného obyvatel- stva. Novější práce polské řeší otázku jedno- stranně, mluvíce namnoze jen o rozširení pra- voslavného obyvatelstva, zůstavují stranou otázku o množství a rozšíření ruského (maloruského) živlu vůbec bez ohledu na náboženství (mnoho Rusů jest katolíků-uniatů).

Francev Rus Cholmský Rus Sědlecký Gsbuž

31 article

Spisovatel podává přehled a kritiku praei, týkajících se počtu pravoslavného obyvatelstva, počnoue od první A. F. Rittichovy (roku 1864) do nejnovějších polských a uvádí pak pro konec roku 1908 data sestavená na zá- kladě zpráv pravoslavných farních úřadů. Zajímavým zjevem jest úbytek pravoslav- ných po vydání úkazu ze 17. dubna 1905 (o svobodě vyznáni). Přestoupiloť z pravoslaví r. 1905 v obou guberniích 88 886, v r. 1906 17.864 osob, v r. 1907 nastavá však zase obrat: pravoslavných přibývá. Dle dat, sebra- ných farními úřady pravoslavnými, bylo na po- *) Kapru pyccro u panocaro nace venia oc Pcu raeN raanu nn, Varšava 1909. Tiskem „Pohitiky“ v Praze. Ceua s robl

F Rittichův Varšava Praha NN