Strana 2.

NÁRODNLSTY.

13. května 1909. Čísl5 13

kolo bude blasovafi pro resoluci Redli- chevu Posl. Němec pochybuje, bude li bosenský zem- ský sněm méti vliv na změnu stanov zanky. Jeho práva byla už předem velmi úzce vyměřena a oby- vatelstvo od jeho složení némůže očekávati racio- nálné vyvazení kmetů. Co dřive dostávali majitei pozemků, dostáne nyní banka a my převezmeme záruku. Sedláci dostanou se do dlužního otroctví banky. Těmito poměry je vinna naše vláda. Bar. Burian řekl, že v Bosně jest úkolem za- bezpečiti právní bezpečnost slafkářů a kmetů. Tvrdil. že tento úkol byl splněn, avšak tomu tak není. Ve stanovách banky není žádného ustanovení, jímž byli by sedláci chráněni. U bosenského sněmu nenajdeu také žádné ochrany. Budou vydáni úplně na milost a nemilost lichvářům této banky Princ Liechtenstein prohlásil, že rakouská vláda je prosta vší viny a jen bar. Burian má zedpověd- nost. Avšak rakouskému pariamentu jest výhradně zodpovědnou rakouská vláda, zvláště když zodpo- vědnost společného ministra linanci před delegací má jen velmi problematický význam. Se všech stran se uznává, že jde zde o zaprodání rolníků lichvářské bance.

Tu je přece povinností všech, kdo tak souí usilovati, aby k tomuto zaprodání nedošlo. Zdá se však, že bylo již smluveno, aby veškerá vi- na byla uvalena na společného mini- stra financí, na nějž nemá poslanecká sněmovna žádného vlivu, aby rakou- ská vláda byla zachráněna. Strana řeční- kova musí trvati na tom, aby vyvazení pozemků bylo provedeno skutečně ve prospěch sedláků a rol- nictvo toto nebylo přivedeno na mizinu. Proto trvá na resoluci Daszyňského Posl. ryt. Vukovič zdůrazňuje, že Jihoslované spatřují v založení agrární banky maďarský vpád do Bosny, který třeba za všech okolností odmítnouti. Musí býti učiněno vše možné, aby koncesování banky bylo zrušeno. Řečník navrhuje jměnem Jihoslovanské jed- noty tuto resoluci: 1. Ve smyslu jednomyslného usnesení z 11. břez- na t. r. sněmovna neschvaluje, že bylo udě- leno povolení, aby zřízona byla přiv. agrára a komerční banka pro Bosnu a Hercegovinu, poně- vadž toto koncesování je těžkým poškozením zájmí a vážnosti celého moenářství, práv a zájmů této pole- viny říše a životních zájmů lidu bosenského a herce- govského.

2. Sněmovna prohlašuje za neplatný za- ručovací záva zel spol. min. financí za zá- půjčky na vyvazení kmetů, poskytnulé priv. agr. a kem bankou pro Bosnu a Hercegovinu, poněvadž dle §3 zák z 22. únom 1880 ř. z. č. 18 může býti poskyt- nuta taková záruka pouze na základě zákonů, které byly vydány souhlasně v obou polovinách říše. Vláda se tudíž důtklivě vyzývá, aby se postarala neprodleně o formální zrušení uvedeného znručovacího závazku 3. Vláda se vyzývá, aby odepřela souhlas kažle osnově ústavy pro Bosnu a Hercegovinu a zabránil její uzákonční, pokud by v ní nebylo výslovné usta- novení, že od okamžiku, kdy zemská ústavu nabude platnosti, považuje se vyvazování kmet- ských pozemků za veřejnou záležitos a provádí se s použitím zemských pre- středků — s vyloučením kažlého soukremého podniku — výhradně orgány zemské správy a ž tudíž od tohoto okamžiku všechna oprávnění a vý- sady, udělené soukromým podnikům se zřetelem na obchody s vyvazováním kmetů spojené zanikají bez nároku na jakékoliv odškodnění. V odpolední schůzi prohlásil posl. Bach- maun, že nemůže býti jeho úkolem a není také jeho úmyslem hájiti vládu. Po jeho názoru je podstatným pežadavkem zákona z r. 1880, aby pro opalření v Bosně a Hercegovině panovala shoda mezi rakou- ským a uherským parlamentem. Avšak i kdyby byle třeba, aby texty obou zákonů souhlasily, nemohlo by činěno býti zedpovědno za to, že oba zákony nejsou doslovně stejné, rakouské ministerstvo zako spíše ministerstvo zahraničních věcí.

Zde lze vidňti následek toho, že máme sice spo- lečně říšské ústavy, avšak žádnou skutečncu říšskou ústavu, že pro říšské ústavy nebyl zaveden zákon o zodpovědnosti. Rakcuská vláda hájila rakouské sta- novisko a nestní se úplně přehlíželi to, čeho bylo dc- saženo. Nelze též prohlašovati bosenský sněm z úplně bezcenný a neschopný. Vůči výzvě posl. Daszyňského, aby Čechové spo- jili se se stranami, jež usilusí o povalení nynější vlády, třeba uvážili, co by potom naslalo. O Čašich nelze si dobře myslili, že Němci mohli by očekávati něco lepšího, kdyby Češi dostali se do sedla a kdyby pomohlo se jim povaliti vládu, již potirají proto, že není dosti proliněmeckou a chtějí povalit, aby na- stolili vládu, jež by byla více protiněmeckou. Bar. Chiari prohlásil ve voličské schůzi pouze, že možnost spojení Bosny s Uhrami mohla by se u nás očekávali jen, kdyby zároveň nastalo posílení celkového svazu. na základě něhož by bylo mocnářství, přetvořené tímto způsobem ze dvou skupin na tři skupiny, účinnější jednotcu uvnitř jako i na venek. Tato maž- nost byla tudíž sloučena s podminkami, jež se asi nikdy nesplní a ostatně mluvil Chiari jen za svou osobu Posl. Laginja vytkl, že vyvazení kmelů může býti provedene jen cestou slátní. Nejsmutnější na celé této věci je, že bar. Burian. jak řečník ví, soudí. kdyby rakouská vléda byla řekla rozhodně „ne“, že by z celé věci nebývalo nie. V Rakousku obávají se bouře ma- ďurské, nikoli však bouře, jež vznikne mezi obyvatelstven chorvatským, půjdou-li věci fak dále.

Posl. Azmann prohlásil, že křesťanšti seciál ové budou hlasovati jen pro resoluce a návrhy, jež po- skytují záruky pro budoucnost a zároveň ukazuj vhodné prostředky odstraniti původce tohoto celého neštěsti, Bar. Buriana, jenž nemá smyslu pro zájmy rakouské nýbrž vždy vyslupoval proti nim Posl. šl. Guggenberg praví, že se stanoviska ra- kouského je nezbytnou nulnosti připoutati Bosnu a Hercegovinu k zájinům télo peloviny říše. Posl. dr. Mayr ponkazoval na snahy Uher. aby získaly Bosnu a Hercegovinu pro sv.-štěpánskou korunu. Uherská agrární banka ve siužbách Ma- darů znamená téměř přičlenění obou zemí k Uhrám Posl. dr. Kramář obrací se proti tvrzení, že bo není namířen proti agrární bance, nýbrž proti ra- kouské vládě. Nezatajuje, že chce i tuto vládu za- sáhnouti, protože toho zasluhuje. Naproti tomu je viděti, že strany většiny útočí vždy jen na bur. Bu- riana. Nejnovější zásadou většiny křesťansko-sociáln a německé je, že kompromitují se jen aby zachránili vládu.

Nechápe, co mají Němci z toho, opouštějí-li vše- zač dříve bojovali. Nechápe také, jak útoční politi kové náhle stali se mírnými jako beránci a spoko- jují se tím, co vláda zachraňuje v otázce agrární banky. Křesťansko-sociální strana sesílila právě v bol proti Uhrám a dnes, kdy by Maďarům mohli nabíd- nouti bitvu, ustupují. Nelze přece připustiti, že, když udělena byla předběžná koncese, nemohl by parla- ment společně s vládou zabrániti delinitivnímu udě- lení koncese jmenovitě tebdy, když koncese jest ne- zákonnou. Řečníku jest lhostejno, provádí-li vykn- řisťování rakouská nebo uherská banka. Pro něho jest rozhodným pouze moment sociálně-politickýa hospodářský. Po téta stránce je přesvědčen, že- agrární otázka může býti rozřešena pouze castou zákonodárnou a státem. Nikdy nemělo býli připu- štěno, aby bosenská agrární banka, jež nemá zád- ného risika, dostávala 11/2% jako poplatku za psaní. Soudil-li posl. Axmann, že by byle Burianovým triumfem, kdyby rakouská vláda byla svržena, ie te řečníkovi lhostejno. Poslanecká sněmovna je povinna chrániti svá práva a celou tuto akci znemcžniti. Va- problematické ceny je t. zv. vymoženost vlády rakouské, že v prvním zasedání bosenského sněmu má lýti dán podnět k usnesení. Neboť mine-li toto první za- sodání nez usnesení, jest společná vláda sprostěna všech závazků. V tom tedy není dostatečné záruky. Záruku takovou vidí řečník jen v kategorickém pro- hlášení porlamenju rakouského, že kencese ta jest nezákonnou. lice Řečník chlěl By pik viděti ministra, jenž by se opovážl ji přůcě provésti. Kdyby došlo k takovému usnesení, věděl by kuždý budouní správce Bosny že nelze žádati rakcuský parlament za povolení úvě- ru na základě záruky, v koncesi obsažené

Řekl-li dnes předseda ministerstva, že v právu rakouské vláddy zkoumati bosenský rozpočet jest cb- sažena remedura, není ani to uspokojivé. Nebo obnosy, jež budou nuiny, bude rakouská vláda nu- cena pojati do rozpočlu, protože byly pojaly na zá- kladě koncese, se kterou rakouská vláda projevil souhlas. Jestliže předseda ministerstva delegaci vytkl že po této stránce nevykonala své povianesti, řéčníl musí připomenouti, že ve výboru se mluvilo nesčísl- někrát o vyvazení kmetů, že však společní ministi financí vždy prohlašovali, že taková remedura nesmí býti učiněna. Co je možno učiniti jiného proti spo- lečnému ministru financí, než nepovoliti mu jeho malý rozpočet, jenž skládá se vlastně pouze ze služ- ného úřadníků. Rozpočet pro Bosnu v nejhoršíin případě nemusí býti vzat na vědomí, a to neznamen ničeho. V delegaci řekl společný ministr fmancí, ž jest samozřejmo, že za týchž podmínek budo tako rakouský ústav oprávněn prováděti vyvazování. Teh- dy byla již zatímní koncese udělena. Delegace tom ničeho nevěděla, avšak ministerský předsedn musil to věděti již dne 11. března, protože přece vy- měňoval se společnou vládou tak mnoho obširných not. Jest výsměchem příma, praví-li min. předseda že kmeti mohou také uchýliti se k jiné nance.

Min. předseda eám pojmenoval banku nejvhod něji, když řekl, že není ničím jiným, než přijímající a vyplácející pokladnou. Zde, kde se jedná o obhá- jení nejživotnějších zájmů této říšské polovicea chudého obyvatelstva bosenského, měl by tentc boj jednomyslně býti proveden až do konce. Trojspolek o němž ministr mluvil, nestydí se, že v této záleži tosti se takto postupuje. Posl. dr. Renner považuje za zodpovědnu ra kouskou vládu. Na delegace řečník nespoléhá Usne poní této korporaco by Burlanovi neubližilo. Chcem svrhnouti nynější vládu v boji za selské osvobození v Bosně, abychom Maďarům a koruně podali výstražný pli Posl. hr. Kolowraž pokládá za hlavního vinník spol. minstra financí. S lichvářskými ustancvením stanov bosenské agrární banky nebude syuhlasit ani jediný člen výboru Úmyslem převážné většiny členů výboru je, aby vyvazení pozemků nebylo prováděno souk romým ústavem, nýbrž zemí, po případě říší, poněvadž by tím byla poskytnuta záruka úplného zabezpačen práv kmetů a nestrannosti činitelů, kteří by vyvazo- vání prováděli. Řečník a jeho strana budou hlascvati pro Redlichovu resoluci. S resclucí Bielo- hlawkovou osobně nesouhlasí a navrhuje jeji změnu Dle jeho osobních názorů jeví se v akci řis mninistr financí přímé porušení zákonů z r. 1880. protože tím opomenul práva Uher i Rakouska, při- znav o své újmě založené bance státní záruku.

Navrhuje, aby do Bielohlawkovy resotuce se vřa- dila za slovem „jednání“ slova „porušující zákony z r. osmdesátého a tím též práva jak Uher, tak Rakouska“, a před slovy „na prospěch uherských soukromých spekulantů“ škrtnouti slovo „uherské“ Posl. Seitz považuje toto prohlášení rozhodující ho člena německé strany za velmi důležitě. Neporušii zákonů z r. 1880 pouze Burian, ale i naše vlá da tím, že se s ním stotožnila. Chceme-li z toho vyváz- nouti, nepostačí k tomu svrhnouti vládu. Bosenský sněm musí býti pohnut, aby se usnesl, že použilím prostředků zemských provede vyvazení kmetů. Dnes však musíme učinit usnesení, které bance a na venek ukáže, že nehodláme provésti tento obcnod a učiníme vše, abychom jej zmaříli. Posl. Sylvestr navrhl resoluci, aby vláda po- starala se, aby co nejdříve byly zákonodárným sbe rům předloženy dotyčné osnovy a táže se předsedy ministerstva, je-li ochoten k příslušnému vyjedna vání s vládou uherskou. Rokování přerušuje se Příští schůze bude zejtra dopoledne. klad.

Politické zprávy domáci. V Praze, 12. května. (Po peštské an- ketě.) Císař vrátil se dnes z Pešti do Vídně, ale uherská ministerská krise zůstala nerozře šena. Nikdo z uherských politiků nepověřen úkolem, pokusiti se o nové ministerstvo, nena- značena ani doba, do které krise může býti rozřešena. Panovník vyslechl během týdne čtrnáct vůdců všech větších maďarských stran, ale žádný z předložených mu plánů nedošel jeho sehválení. »N. P. Journ.« má o tom zprávu od jednoho z předních státníků uherských. V ní se praví: Informace, jichž se panovníkovi do- stalo, nejsou takové, aby mohly způsobiti do- jem, že změnou osobností možno také uzdraviti politickou situaci. Pánové ze strany neodvislosti převzali by sice rádi panství, ale prý jen jako obět, přinášenou národu, za niž žádají na králi, aby hodil přes palubu všechno, co mu bylo po celých 40 let nejvyšší panovnickou zásadou, totiž pevné setrvání při dualismu, při vyrovnání a institucích, jež tvoří ono vyrovnání. Přiměti k tomu panovníka jest dnes stejně nemožno, jako to bylo r. 1905. Císař dal jednomu pánu při slyšení zřejmě na srozuměnou, že trvá pevně na institucích z r. 1867. Osvědčily se a také pánově z tábora osmačtyřicátníků zakusili na sobě jich blahé účinky. Císař nehodlá prý tyto instituce svěřiti vrchní ochraně strany neodvis- losti, nýbrž klade na to váhu, aby vrchní řízení státních záležitostí nacházelo se vždycky v ru- kou osvědčeného, dualismu věrného státníka.

V Praze, 12. května. (Zemské volby v alpských zemích.) Včera konaly se zemské volby ve všeobecné kurii vorarl- berské, ve venkovských i městských obelch a obchodní komoře hornorakouské v městských obeích a obchodní komoře solno- hradské. Ve vorarlbersku byli zvoleni kře- sťanšti sociálové, v Solnohradsku většinou ně- mečtí liberálové, v Horníeh Rakousích ve ven- kovských obeích vesměs křesťanští sociálové (klerikálové), v městech 19 liberálů a 3 křest sociálové. Poněvadž v hornorakouské velkostatkářské kurii křesť. sociálové zamítli letos kompromie s liberály, a jsouce ve většině, zvoli jen své přívržence, možno už dnes odhadnouti, jaký obraz bude skýtati příští sněm hornorakouský. Všeobecná kurie zvolila 12 křesť. sociálů, 1 so- ciálního demokrata a 1 něm. liberála; venkov 22 křesť. sociály; města a obchodní komora kresť. sociály a 19 liberálů, velkostatky zvoli 10 křesťanských sociálů, k nimž se přidruži ještě linecký biskup jako vírilista. Z 69 členů sněmu bude tedy 48 křesť. sociálů, 20 liberál a jeden sociální demokrat, takže křesťanšti so- ciálové budou míti v novém sněmě dvoutřeli- novou většinu a budou v něm neobmezenými pány, jako ve sněmě dolnorakouském.

Ze Záhřeba, 10. května. (Francouzský projev ve prospěch obžalovaný ch Srbů.) Pařížská „Francouzská liga na obranu práv lidských a občanských“ zaslala projev, při jatý ve schůzi dne 3. května. Projev zní Ústřední výbor ligy pro obranu lidskýeh práv, pamětliv podpory, které obrancům pravdy a práva poskytli za doby veliké francouzské krise praví přátelé Francic; hluboko dojat poli- tickým procesem záhřebským. v němž se za ne- spáchané skutky a za neprokázané smýšlení hrozí šibenicí 53 obžalovaným; vida, že žaboba pouze proti dvěma obžalovaným spočtvá na jas- ném svědecťví jednoho špiona a agenta provoka- téra, jenž je hlavním svědkem, kdežto proti ostatním obžalovaným není nijakého vážného svědectví; vida dále, že vývodní svědkové se důsledně zamítají, že hájení se znemožňuje ná- silným postupováním soudu proti obhájcům, kteří jsou trestáni a slova zbavováni za to, že pronášejí své mínění o žalobě, že tisknou ruku svým chráněncům, nebo protestují, když se ob- žalovaným odnímá slovo; konečně proto, že pře- ličení za zcela mimořádných okolností, přese vši strannickost soudu a teroristické jednání s ob- žalovanými nevyneslo na jevo ani jediného dů- kazu proti žalovaným: vyzývá veřejné míněnía svobodný tišk v říši rakousko-uherské, aby se v zájmu říše ozvaly proti pronásledování, které ve XX. století připomíná methody Metlernichovy a které jest hanbou pro stát před očima celé Evropy.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. kvétna. Přátelsiví franko-ruské. Známý pěstitel rusko-francouzského sblížení diplomat a politický spisovatel, vicomte Melchion Vogüé, stavěl se cestou do Moskvy na slav nosti Gogolovy v Potrohradě, kde měl s redak torem »Nov. Vr.« rozmluvu o literárních a po litických poměrech ve Francii. M. Vogůé navěř v možnost přátelství franko-německého, poněvad- takové přátelství nebude míti ve Francii nikdy půdy v massách lidových. Nynější poměr Francie k Německu není sice nepřátelský, jest však pouze obehodní, nikoli přátelský. Zeela jinak má se věc ve stycích s Anglii které se utvářily čistě přátelsky. Přecházeje k poměru franko-ruskému, M. Vogůe pravil: Franko-ruské přátelství vniklo ve fran- couzský národ jako nezbytný živel, s ním jsme se sžili a všichni, vyjma nepatrný počet osob, si ho váží. Za ta dlouhá léta snad bylo možno v diplomatických kancelářích pozorovati ochla- zení, způsobené vlivem jiných událostí, úsměv se vystřídal s vážným, zádumčívým výrazem, ale to všechno se netknulo francouzského ná- roda, který je stejně, jako dřive věren svému spojenci, ctí ho a vždycky s tlukoucím srdcem o něm přemýšlí. Jsem přesvědčen, že zpráva nějakém vážném nedorozumění mezi oficiálným Ruskem a Francií silně by rozhořčila franeouz- ský národ a způsobila by mocné rozčilení v jeho srdci. Tyto city jsou nezměnitelny a jen něce neobyčejného mohlo by porušiti onu vnitřn harmonii, tu jednotu, která pojí Rusko s Francií Dnešní schůzka německého císaře s králem italským.

Dnes ráno vykonala se na vnější rejdě brin diské schůzka mezi německými a italskými man žely panovnickými. Loďstvo italské s králem vy jelo německému císaři na tři hodiny od břehu vstříc. Vilém II. nevstoupil na italskou půdu, ale pozval italského krále na snídani na své yachtě. Na počest německého elsaře konána potom pře- hlídka torpedovek. Jest zřejmo, že si Vilém I přál sekůzky, byť i jen krátké, aspoň s Viktorem Emanuelem, aby zmírnil nepříznivé dojmy, které německá politika balkánská i colní (Zákon proti italskému vinu!), učiníla na Italii. Ale tam, kde zájmy dvou států počínaji se tak značně lišiti, ani osobní dohovory vládcův trhliny nesklIzl. Šach ustupuje na celé čáře. Když šach dohnal reakcionářskou politiku na vrchol tak, že byl by se málem připravil o trůn a že způsobil intervenci anglo-ruskou ustupuje teď před revolucí na celé čáře. Da jak jsme již ohlásili, zemi ústavu a nyní vyhla- šuje i amnestil. Amnestií tou má býti zaru- čena beztrestnost všemo, kdož v poslední době proti vládě jakýmkoliv způsobem vystoupili, ač li se budou chovati na dále klidně. Noví ministř perští jsou lidé vesměs evropsky vzdělaní. Zvláště předseda ministerstva studoval v Oxfordu se sirem Greyem, ministr vyučování v Londýně a v Paříži, rovněž tak ministr veřejných prael Nynější ministr vnějších záležitostí byl léta z diplomatickým posláním v Evropě.

Hrozivé hnuti poštovních úřadnik francouzských. Situace je stále povážlivější. Odbojní úřad níci hodlají svůj odpor hnáti do krajnosti. Vláda je klidná. Státní podsekretář Simyan má n starosti provedení všech obranných a bezpeč- nostních opatření, aby poštovní služba vůbee nemohla být přerušena. Do elektráren v Saint Denis bude vysláno 30 mužů pevnostního dělo- střelectva v případě vypuknutí stávky dělníků. Všechny pařížské poštovní úřady jsou policejně střeženy, podobně i kanály, kde jsou podzemn kabely. Všichni telegrafisté a elektrotechnikové z prvního a třetího pluku zákopníků byli vy- sláni do Paříže, celkem asi 100 mužů. Dosavadní průběh stávky nezpůsobil ne- snáze v pařižské poštovní službě. V Paříži ne- dostavila se pětina úřadníků do služby. V Lyonu, Marseilla a Bordeaux je chod služby pravidelný Obecenstvo však je velmi znepokojeno, zejména po včerejší schůzi sněmovny má vážné obavy před následky nové stávky strachuje se, že se ke stávkujícím připo j též jiné kategorie dělnictv a. Mnohé radikální listy odsuzují Barthouovu řeč. Vytýká se mu ostrý tón jeho řeči. Vojsko obsadilo veškerě pařížské te- legrafní a pošitovní úřady. Služba dosud nebyla přerušena. Na venkově ještě není pozorovati nijaké hnutí stávkářů. Velká debata o poštovních úřad- nících ve sněmovně byla neočekávaně skon- čena po 4hodinném rokování. Nebylo učiněno žádné usnesení a debata odročena na čtvrtek. Sněmovna byla po dlouhých řečech Deschanela, Willma a ministra práce Barthoua zřejmě unavena. Někteři soudí, že jde též o trik radikálů, aby měli vliv na očekávané rozhodnutí poštovníci úřadníků. Buďto rozhodrfou úřadnící stáv ku, nevyčkavše usnesení snémovny, pak ale bude vláda oprávněna ve čivrtek žádati schrálent i nejostřejších opatření a může býti jista pra- jevem důvěry. Nebo úradníci odloží též sve

rozhodnutí do čtvrtka, pak jsou získány opět dva dny, aby se mohly více uplatniti v úřad nictvu umírněné živly, nepřející stávce. Schůze sněmovny byla z počátku velm klidná. Navštivil ji předseda kabinetu Cle- menceau, úplně již zotavený ze své nemoci Poslední ze zástupeů vlády přišel Simy an, jenž se zdál býti velmi špatné nálady. Z průběhu schůze, ač významné, můžeme pro nedostatek místa uvésti jen nejdůležitější momenty. Inter pelaci socialistů odůvodňoval poslanec Sembat dlouhou řečí, v níž prudce útočil na vládu. Vy- týkal jí brutálnost a že špehovala úřadníky Kritisoval prudce disciplinární soud a pravil, že sněmovna musí rozhodnouti, zdali úřadníe jsou nevolní sluhové nebo neod- vislí muž ové. Paul Deschanel mluvil s obvyklou působivostí proti revolučním živlům, kompromi- tujícím úřadníky. Společnost má právo se brá- niti. Vláda má za povinnost zjednati doroz- umění nejklidnějším způsobem. V této krisi s musí republika brániti proti dvojímu nebezpečí proti demagogii a césarismu. Socialista Willme hájil úřadníky. Posl. Dreyfuss vypravuje o sprostředkování ná- vštěvy úřadníků u Clemencsaua. Tento projevil ochotu je přijmouti, když budou oprávněnými mluvčími svých soudruhů, ale že nemohou o něho očekávati určitých slibů, poněvadž nemůže nic dělati bez dotazu sněmovny. Tím byla za- končena Dreyfussova úloha sprostředkovatele. Prohlášení Dreyfussovo nebylo pro Clemencesua příliš příznivé. Jeho vyhýbavá zmínka o spro středkování vzbuzuje domněnku, že Clemenceau učinil aspoň poloviční aliby. Ministr Barthou prohlašuje důrazně, ž vláda dodržela vše, co slíbila a že ovšem ne- udělá, co neslíbila. Úřadníci, libující si v po- litických projevech, vystupovali proti vládě tako- vými slovy a činy, že to nebylo možno trpěti.

Řečník přípomíná sbratřování se úřadníků se svazy dělnickými, s nimiž společně připravuji útok na vládu i parlament. Jeden z poštovních zřízenců v uniformě pravil: »Vypukne-li válka, neodejme mne stát svým dětem. Nemám žádnou vlast.« Na výkřik z levice, že uniforma je livrejí, odpověděl Barthou: Uni- forma svobudného státu je ctí pro toho, kdo ji nosl. Nedivte se, že vláda nestrpí podobné projevy a že nestrpí, aby poštovní úřadník ne- vyzýval proletáře ke společné akci proti zaměst- navatelům, úřadům a kapitálu. Vláda má z úkol hájiti především občany, kteř se její péči svěřili. Řeč Barthouova, přerušo vaná socialisty a nacionalisty, učinila silný do jem. Očekává se, že Clemenceau promluvl.

MUDr. Jan Dvořák šedesátnikem. Vzácný, nehlučný pracovnik slaví dnes den. o nějž, přese všechno vzpírání a odmftání se stra ny skromné jeho osoby, s upřímnou účastí dělí se všechna česká veřejnost. Ředitel nalezinee a porodnice, bývalý říšský a zemský poslanec jeden z nejhumannějších našich lékařů, vynika jící spisovatel sociolog, dvorní rada MUDr. Jan Dvořák — je šedesátníkem. Sotva kdo by hledal v muži jeho píle erergie rěk, který i při sebe statnější konstituci tělesné žádá jistého poleveni v práci a činnosti Svěří a neupaven, činný jako v nejkrásnějším voz- květu sil, přijímá dnes pozdrav šedesátky, do- jista s klidným a blahým vědomím, že dráha, kterou ná za sebou, nebyla marnou a že stopa její dobře patrnou je v celém našem veřejném životě. Sluší u vzácné příležitosti vzpomenouti byť i jen letmo, dat jeho životních a z celého archivu práce vytknouti nejvýznačnější. Syn če- ského rolníku z Pohoří na Opočensku, narodil se Jan Dvořák dne 13. května 1849. Zdědíl lásku k rodné hroudě, národní uvědomění a obé prd- vází jej od té doby na jeho cestách životem, v činnosti jeho veřejné, parlamentní i literární.

Promován v r. 1876 na doktora veškerého lékař ství, externoval na různých klinikách všeobec- né nemocnice, stal se asistentem porodnické kli. niky prof. Strenga, načež po pobytu na klinikách vídeňských za choroby prof. Zebra vedl babskou školu a k radě Eiseltově připravoval se k habili- taci pro porodnictví. Ale ochuravění oddálilo je od této myšlenky a Dvořák uchýlil se na venek kde převzal mimo jiné místo sekundárního lé- kaře v nemocnici opočenské. Již v té době byl vědecky literárně činným a v Časopise českýeh lékařů v r. 1878 uveřejnil pevní své práce „Vě- decké upomínky na Vídeň. Od té doby, vykoná- vaje své lékařské povolání na Opočensku způso- bem, který mu zjednal všeobecnou úctu a oblibu každým rokem přispěchal s novou a prohlou- benou studií. Práce ty, jichž pouhý výpočet zabral by na sloupec mista, týkaly se jak po- všechných zdravotnických úvah a sociálních ne dostatků, tak i jednotlivých speciálních otázek Dvořák byl jedním z prvních lékařů, kteří zabý- vali se otázkou prostředků proti šíření se tuber- kulosy u lidí a zvířat, proti alkoholismu, jehož straštivé zlo měl právě v horském kraji příleži- tost studovati, dále otázky zřízení ústavu k vy- rábění antitoxinu a zřízení české zvěrolékařské školy v Praze — themat to, které dnes po 30 letech začinají býti aktuálními. Je opravdu zajímavo, uvědomiti si, že Dvo- řák jak literámně, tak i jako poslanec zabýval se již otázkou vyučování hygieně ve školách, za- vedením instituce školních lékařů, reformou všeobecné nemoenice a nalezince v Praze, otáz- kou pojišťování dělnictva, výrobou a prodejem sirek s jedovatým žlutým fosforem, zamezení škodlivosti kouře v městech — tedy opětně otáz- kami, které dnešního dne sčeřují hladinu našeho života.

Dvořák jako lékař byl jedním z prvých kteři počali si všímati organisace lékařského sta vu a zasazovati se o reformu sociálních poměrů Neúmornou píli, která nebyla otřesena ani pře- kažkami sebe většími, podařilo se mu mnohé ze zdravotnických zásad a ideí uvésti ve skutek. zejména když zvolen důvěrou lidu za říšského poslance, horlivě se o ně zasazoval v parla- mentě. Jeho dílem je vyučování hygieně v hospo- dářských školách; sám je zavedl jako okresní starosta v Opočně. Stěžejními body jeho obsáhle činnosti zůstává prvé hnutí v oboru potírání alko- holismu, tomení tuberkulosy a posléz ochrany dl těte. Tušo tři odvětví tvoří v posledních dvou desetiletíeh hlavní základnu jeho studil a snal a to nejon prací literárních a parlamentních, ný- brž i provádění reforem v praxí ze pomoci a součinnesti čínitolů zemských i státních, Nebyl v tom směru jeďiného podníku (pavilon pro tu- berkulosní v Benešově, Tannwaldě, Albertinum v Zamberce, kongresy berlínský, pařížský, lon- dýnský a vídeňský), aby Dvořák nebyl se zu- častnil jako jeden z hlavních, ne-li první. Povo- lán byv pro tuto vynikající svoji činnost za ře- ditele nalezince a porodnice, vyznamenán před tím řadou světových vědeckých společnostía uznáními občanskými, věnoval posledních pět let takřka výhradně studitm u nás dosud větším dílem ladem ležících sociálních oborů, týkajících se nalezinectví, poručenství a ochrany dítěte.

Jeho poslední díla, zasvěcená tomuto vy- soce záslužnému poslání, vzbudila nejšárší zájem u nás i zn hranicemi a byla podnětem k refor- mám, jichž výsledky a dosah teprve příštímí ge- neracemi budou náležitě oceněny. Sluší tu uvésti zejména spisy: Ochrana dítěte se zřetelem k vý- živě a rodinné výchově, Nové reformní snahy v nalezinectví, Ochrana mládeže, Vliv nedostat- ku výchovy na zpustlost mládeže, Domov pro děti opuštěné a osiřelé, Časová úprava péče o mrzáky v praxi, Boj proti úmrtnosti kojenců, časová úprava poručenství a opatrovnictví atd. Jedním slovem: Dvořák stal se zaklada- telem literatury, obírající se na přesně věde- ckém podkladu nejpalčivějšími problémy sociál- ními a dovedl nejen theoreticky řešiti jejich ne- snáze, ale i prakticky uskutečňovati žádoucí ná- pravy. A kdyby nic jiného nepřipínalo se k jeho ryze českému jménu, kdyby politieká jeho čin- nost nebyla existovala k jeho populárnosti, prá- vě toto šlechetné úsilí bylo by zlatým písmem psalo jeho jméno do historie vzácných pracov- níků našeho národa. Jsme přesvědčení, že skromný a tichý pra- covník MUDr. Jan Dvořák přijme tyto řádky jako vyrušení z přediva nových ideí a snah a že přijme i pozdrav šedesátky s myslí lhostejnou, jako poutník, jenž uzřev slunce vysoko nad hla- vou, s úsměvem pro sebe prohodí: „Již tolik?“ — a zas na své vytčené cestě statečně půjde dál. Provázejž ho na pouti onen dar, lidstva, je- hož ochraně zasvětil svůj život a stálice klid- ného, spokojeného štěsti!

Všestudentská slavnost ve pro- spěch akademického domu. Průvod všestudentské slavnosti zahájen bude ko- čáry protektorů, čestných předsedů a členy akademi- ckého šermířského klubu. Za těmito půjde část ná- rodopisná. K uměleckému upravení této skupiny se uvolil laskavě akad. maliř pan Muttich. Odbor prů- vodový a národopisný vynasnažil se všemožně, aby dostál svému úkolu a doufá, že obecenstvu poskyt- nuta bude podívaná, která jistě vzbudí milé vzpo- mínky na výstavu národopisnou. Výbor se snažil zaopatřiti původní kroje pro všechny skupiny Slovanů v Praze studujících. Údastníci průvodu budou na vozech žebřino- vých, kočárech i koních. Z českých skupin budou to: skupina kolegů kraje plzeňského, chodského a blatského. Plzeňaci předvedou obecenstvu svatební veselí Kolegové z Moravy zastoupeni budou Hanáky. Slováky a Podhoráky. Skupina Hanáků číta přes 50 členů a předvedou hanáckou svatbu, která bude věrně vypravena dle zpráv, u Bartoše zachovaných. Drožbi na koních, nevěsta v kočáře čtyřspřežním, veliký svatební koláč, telky, stréci, dróžke, slavné právo s rychtářem, výbava nevěsty, vše na žebři- ňácich.

Jihoslované provedou slovinskou svatbu a jiné své zvyky, zvláště je nutno zmíniti se o jednom páru Černoborců. Ruští Slované budou zastoupeni též ve větším počtu ve svých originálních krojích, Poláci pak kroji čtyř svých krajů. Vozů bude v prů- vodě as dvacet. Průvod se bude ubírati z Král. Vino- hradů Václavským náměstím, Příkopem, Eliščinou třídou na výstaviště za zvuků původních hudeb, na příklad Rusové balalajky, Slováci myjavské muzíky. Jihoslované tamburice, Chodové dudáka a pod. Z částí národopisnou průvod studentský v pětistupech. Tento ukončen bude Akademickým šermířským klu- bem v kočárech ve spolkové výzbrojí. Žádají se kolegové, by se na schůzi pořadatelů v pátek o 10. hod. dop. ve dvoraně Svazu přihlásili za pořadatel průvodu, bude třeba nejméně 100 po- řadatelů. Velký tento průvod v neděli dne 16. t. m. bude zajisté přehlídkou organisovaného studentstva, jež zajisté dostaví se do jednoho, aby dokázalo svým imposantním počtem, že má smysl pro věc svou že dovede skutečně imponovati. Všichni kolegové s upozorňují, že je nutno si koupiti vstupenky na vý- stavišti již do neděle v kanceláří Svazu, Spálená ulice č. 29. Pořadatelstvo snažně žádá pp. majitele jizde- ckých koní, aby laskavě zapůjčili pro průvod pro jezdce studentské své koně a aby oznámilipř (padné zadání jich do kanceláře Všestud. slavnosti, Spálená ulice č. 29.

Cvičení tanců: Dnes ve čtvrtek Poláci v sále Chalupově (Karlovo náměstí) od 2 - 6. — Chodové od 6—9 na Žofíně. Tamtéž i Jihoslované od 2—5. — V pátek od 1/23—6 generální zkouška všech skupin na Žofíně. — Tamtéž Slováci od půl8. do půl 10. hod. večerní. — Chodové v pátek od 6 —9 v sále u Seemannové (Jungmannova třída). Slavnostní akademie, v upomínku n 60. výročí založení Akademického čtenářského spolku a 5. výročí trvání Svazu českoslovanského student- stva« pořádá se již dnes o 8. hod. večerní ve vel- kém sále na Žofíně. Po proslovu předsedy Svazu českoslov. studentstva (p. JUC. J. Tvrzického) účin- kují přední umělecké síly: p. Buchtele, koncertní mistr Nár. divadla, klavírní virtuos p. J. Heřmann, pí. Květuše Kocourková, prostulé české pěveck kvarteto, sl. M. Peškova, člen slovinské opery a p Marko Vuškovič, člen opery Národ. divadla. Vstupné 2 K, rodina 5 K, akademikové na průkaz legitimac 20 bal. Dnes jest důležitá schůze Damského výboru o 4. hod. odpol. v Ústředním spolku českých žen, Spálená ulice č. 34. Učast všech nutna. Jednati se bude o definitivním rozdělení funkcí při slavnosti, mimo to bude referováno o technických pracích. Výbor Svazu českosl. studentstva vybízí kolegy k dobrovolné dani po 10 h ve prospěch subskribčního daru 1/4 milionu K ve prospěch Nár. jednoty pošumavské.

Denní zprávy. — »Hluboce jdoucí« rozhořčení zmocnilo se zase chebského Němectva, jak ujišťuje te- legrafická zpráva »Bohemie«. Na den 15. května ustanoveno totiž u tamního krajského soudu »české« přelíčení, t. j. s obžalovanými českého jazyka má býti u soudu česky jednáno. »Hlu- boce jdoucí« rozhořčení jest prý tím větší, že přelíčení předsedati má president kraj. soudu dr. Urban. Poněvadž panují obavy z výtržnosti, hodlá presidium kraj. soudu zakročiti u pol. úřadu o náležitá opatření. V poslanecké sně- movně bude prý podána energická interpelace. Se zájmem vrehovatého účastenství dlužno sle- dovati průběh nejnovějšího konfliktu rakouské justice s prušáctvím v Chebu. Ukáže se při něm znova, podlehne-li svrchoranost státu »hlu- bokému rozhorčení« chebské iuzy, dojde-l