ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b6eff70-720c-11dc-a3c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 107, place 31, work 2, org 10
1 article
volil mu sloučiti jméno a znak baronské rodiny Kleimayernovy s vlastním jménem a znakem ro- dinným. Císař jmenoval řádného professora na české technice v Brně Jana Sobotku řádným pro- fessorem mathematiky na české universitěv Praze. Předseda ministerstva jako správce mini- sterstva vnitra schválil změnu stanov, usnesenou na valné hromadě akcionářů »Akcio vé společnosti obchod ve střížném a železném zboží v Přelouči«, dle které bude nyní firma společnosti zníti: »Ob- chod se střížným a železným zbožím akciové společnosti v Přelouči.« Ministr kultu a vyučování jmenoval v do- hodě s ministerstvem spravedlnosti professora na německé universitě pražské dra. Jana Grossa náměstkem předsedy pražského kolle- gia znalců v oboru autorském pro literaturu n dobu nynějšího období funkčního. Z Londýna, 28. března. (C.-B.) Dle zprávy »Reuterovy kanc.« z Pešavaru byl bratr emira afganistanského Nasr- Ullah-Chan v hádce svým nevlastním bratrem Mohamedem-Umarem Chanem ranou z pistole dosti těžce zraněn. Emir je zdráv v Baghbale. Z Bombaye, 28. března. (C.-B.) Za slav- nosti Muharem došlo mezi Sumity a Šijity k vážným srážkám, v nichž byli dva Šijité těžce zraněni. Bylo povoláno vojsko, jež zje- dnalo klid.
Sobotka Reuterův Mohamed Chan Emir Brno Praha Přelouč Ob Londýn Sumita Jan grosso
2 article Jubileum Jindřicha Mošny.
Jubileum Jindřicha Mošny. Kdykoliv odehrával se na jevišti Národního dí- vadla některý z jubilejních večerů, z pravidla byl těmto div. slavnostem přítomen také náš zlatý M o š na Stál opodál, usmíval se blaženě do toho šumivého reje mimořádné zákulisní nádhery a gratuloval srdečně každému oslavovanému kollegovi nebo kol- legyni. Ale jakmile přiblížíl se k němu někdo s otáz- kou po jeho jubileu, byl všecek roztržit, pošuška zvědavému něco do ucha a zmizel mezi praktikably a plátěným zdivem, Proto nemohl uniknouti z čarokruhu, který ko- lem něho položila láska obecenstva, uznalost kritiky a ocenění se strany ostatních činitelů a musí již p ty čtyři dni, z nichž paždý má představovati jednu desítku umělecké jeho činnosti, přijímati projevy okázalosti mu uchystané. Že jest jich mnoho a pře- mnoho a při tom nelíčených, toho dokladem byl včerejšek. Pan Mošna vystoupil v »Maryše« v roli Lízala. Jakmile objevil se na jevišti, snesla se divadlem bouře potlesku, neutuchající, stále stupňovaná. Hří- mavý, frenetický applaus potrval plných deset minut Mošna pohnut nemohl ani promluviti. Teprve po ně- kolika okamžicích uvedl se do své úlohy a hrál vý- borně, jak při Mošnovi netřeba dokládati.
Mošna
3 article
„Nač to? Čas je ošklivý; vratte se raději domů! V tom běžela ulicí Annetta, volajíc na svou paní, aby nechodila k moři. Paní Baudoinová v předtuše, že se něco stalo, zsinala a počala se třásti na celém těle. Chtěli ji odvěsti do někteřého domu, ale ona nedopustila tomu, nýbrž vydala se s Annettou do bytu Ludvíkova. Po cestě vyprávěla Annetta, že se prý Ludvik ještě nevrátil z moře. Ale soudí prý se, že přistál asi u Seiny. Vstoupily do bytu. U velké postele, zakryté záclonou, stály dvě menší, oddělené od sebe kolébkou. Ze všeho byla viděti chudoba, ale také čistota. Mladá žena seděla, majíc na klíně nejmladš dítě. Druhé dvě batolily se po zemi. „Matko“ „Dcero“ „Nevíte, kde... Ludvík není doma... n vidím ho. Tak koktala pant Baudoinová, nevidou Ludvíka. V tom ozval se z venčí hluk, dveře se ote vřely a na prahu objevil se Ludvík. Žena vstala a šla jej obejmouti, Děti rovněž se hlásily ke svému otci. Pouze paní Baudoinová zůstala nehybna na svém místě státi jako socha, nemohouc pohnutím ani promluviti. Konečně i ji spatřil Ludvík a odhodiv čapku pokročil k ní. „Matko!“ „Můj synu!“ Vztáhla rámě po něm a políbila jej Byli usmířeni. — —- Po prvém jednání nadešla vlastní pocta vzác- nému jubilantovi. Zatím co hledištěm zněla vytrvalá bouře potlesku, shromáždili se na jevišti členové Společnosti Národního divadla, intendant téhož pan dr. Herold, ředitel p. Schmoranz a dramaturg pan Kvapil se členy činohry Národního divadla, aby vy- slovili jubilantu své blahopřání. Jménem zemského výboru král. českého blahopřáli mu pp. intendant Herold a tajemník zemského výboru dr. Šafařovič, jménem Společnosti Národního divadla předseda téže architekt p. Šimáček, načež pozdravil vroucímia srdečnými slovy zasloužilého umělce ředitel pan Schmoranz. Divadlem zavznělo volání »Sláva Mošnovi«.
Baudoinová Ludvíkův Ludvik doktor Herold Schmoranz Kvapil Šafařovič Šimáček Mošna Seina národní divadlo
4 article
Opona šla někofikráte za sebou nahoru a potlesk neutuchal. Zřejmě a hluboce pohnut, přistoupii Mošna k rampě a za napjatého ticha promluvil »Velectěné, milé a drahé obecenstvo! Děkuji tisíc- kráte za tu lásku a přízeň, kterou mi prokazujetei Vím, že v tomto okamžiku laskavě cítíte se mnou, co bych vám tak rád pověděl, totiž že mám radost, že mne máte tak rádi! Čtyřicet let, jest čtyřicet let, to jest skoro celý lidský život! Pro naše milé obe- censtvo a české umění, z lásky k vám a k Národ- nímu divadlu, rád bych to ještě opakoval . . . budu hrát do skonání! Jsem tak pohnut, že nemohu pro- mluviti více, nežli stručně povídám: Sláva našemu milému obecenstvu a sláva našemu českému umění! Děkuji tisíckrát !« Po těchto slovech našeho zlatého Mošny znova a znova opakovaly se projevy přízně a úety k pro- slulému mimu. Rozumí se, že při jubilejním před- stavení nescházelo ani na darech.
Mošna Sláva
5 article
Oslavenci zaslal zemský výbor adresu skvostně vázanou. Město Karlín věnovalo svému rodáku 200 ve zlatě se srdečným přípisem, Společnost Národ- ního divadla 100 K ve zlatě, činohra Národního di- vadla a divadla »Uranie« skvostné palmy, pan B. Bondy pohár se stříbrným víkem a soškou oslavence, pan Mácha a slečna Červená palmy, paní Mařenka Hübnerová tableau fotografií svých rolí, fotograf pan Mulač tableau fotografií Mošnových. Předseda zábuv- ního výboru Měšťanské besedy pražské pan J. Lukeš jednatel pan A. Nosek a člen výboru pan C. Ursini při- nesli oslavenci kom. los Zemské banky král. českého. řed. p. Schmoranz 40 lahví vína, »Mošnův stůl« z Pat- schovy vinárny koš vína, p. Gampe s chotí a dr Vl. Škarda kož vína, Třebenická továrna, hrabě Aichelburg s ohotí a sl. Grégrova taktéž víno v ko- ších květinových. Nejrůznější dary, zaslané četnými ctiteli oslavence, vyplňovaly všechny prostory Moš- novy garderoby.
Bond Mácha Hübnerová Mulač Mošnův J Lukeš A Nosek Ursini Schmoranz Gampe Škarda Aichelburg Grégrův Karlín národní di
6 article
Telegramy a dopisy zaslali starosta dr. VI. Srb, jeho náměstkové dr. K. Groš a J. Seifert, Jaroslav Vrchlický, Fr. S. Procházka, dr. Servác Heller, Al. Jirásek, Al. V. Mrštík, dramat. Jar. Kvapil, Hanna Kvapilová, dr. Štolba s chotí, řed. Suk, řed. Pištěk s rodinou, řed. Housa, František a Julie Schwarzovi v Plzni, K. V. Stýblo, V. Pták, Jak. Seifert s chotí, B. Bondy, V. Ruttner, režisér »Uranie« B. Kovář, cestovatel A. Brázda, H. Mervart, J. Horáček, L. No- vák, rodina Staškova z Rokycan, tajemník L. Chme- lenský, red. J. Schiebel, dr. K. Tesař, B. Viková- Kunětická, Fr. X. Svoboda s chotí. J. Šváb, C. aT. Kratochvílovi, ochotníci z Hodonína, V. Mácha, ochotníci ze Žďáru, dramatický odbor Moravské be- sedy, dr. K. Mattuš, M. Schlesingrová, rodina Wagnerova, Augustin Špaček, Řemeslnicko-čtenářská beseda v Kralupech nad Vltavou, redaktor V. Hübner, redakce »Kralupských Listů« z Kralup, vzdělavací spolek »Důvěra« v Nových Benátkách, Josef Mervart z Kralup, Ferdinand Douda z Letek, spolek divadel- ních ochotníků »Tyl« z Plzně, J. Kliment z Brna, Arnold Schwab-Polabský, Fr. A. Urbánek jun., J. Kra- cík z Josefova, Antonín a Em. Majerovi, rodina Mul lerova, rodina Wegerova, ochotnické spolky a divadla »Pokrok« ve Vídni, »Kolár« v Mladé Boleslavi, »Tyle ve Stráži, ochotnické divadlo v Benešově, ochotnictvo VI. okrsku v Chrudimi, členové městského divadla ve Lvově a činohry ve Varšavě.
doktor VI Srb K Groš J Seifert Vrchlický S Procházka Heller Al Jirásek V Mrštík Kvapil Hanna Kvapilová Štolba Suk Pištěk Housa František Schwarz Stýblo V Pták Seifert Bond V Ruttner A Brázda H Mervart J Horáček Staškův J Schiebel K Tesař Viková Svoboda Kratochvíl V Mácha K Mattuš M Schlesingrová Wagnerův Augustin V Hübner Mervart Douda Tyl Schwab A Urbánek Antonín em Majer Wegerův Kolár Francie Plzeň Rokycany Hodonín Žďár Kralupy nad Vltava Kralupy Nová Benátky Brno Josefov Vídeň Mladá Boleslav Stráž Benešov Chrudim Lvov Varšava čtenářský beseda spolek divadlo spolek a divadlo ochotnický divadlo městský divadlo
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Kníže Karel Josež Adolí Schwarzen- berg zesnul dnes ráno ve svém paláci v ulici Spálené o tří čtvrtí na 6. hodinu. Zesnulý kníže Karel Schwarzenberg narodil se jakožto syn prince Karla, zemřelého r. 1858 a jeho choti, rozené hrab. Vratislavové z Mitro- vie (+ 1881) v Praze dne 5. června 1824, byl držitelem druhého majorátu schwarzenberského, vorlického v Čechách, jejž nastoupil po svém strýci knižeti Bedřichovi Sch. r. 1870 zemřelém. Byl dědičným členem panské sněmovny, sku- tečným tajným radou, majorem m. s., rytířem rak. řádu zlatého rouna. Mužští jeho potomei jsou: dědičný prine Kare! Bedřich, narozený v Čimelicích r. 1859 a z druhého manželstv prine dr. Bedřich Edmund Schwarzenberg. Knížetem Karlem Schwarzenbergem od- chází ze života český magnát nejtypičtějšího rázu mezi představiteli vysoké, historické šlechty če- ské a jejího poměru k českému národu. Není pochyby, že zasloužil-li kdo jména českého kava- líra ve smyslu tohoto adjektiva nejpříznivějším, byl to zesnulý grand seigneur v řadě nejpřed- nější. Celý jeho život politický a veřejný platil sice zájmům konservativní šlechty po stránee politické i stavovské, ale v působení jeho veřej- ném naskytly se památné momenty, kteréž hnuly nadšením všeho národa, v nejživějších zájmech svých dotčeného a do dnes zaznívají slova ne- smrtelné platnosti, jimiž zapsal se v paměť če- skou — ovšem platnost těch slov jest upomínkou ke šlechtě české vzhledem k jejím povinnostem k národu, divně srovnávajícím se s proslulým závazkem: „Až do těch hrdel a statků“
Karel Josež Adolit Schwardit Schwarzenberg Karel Bedřich Kare doktor Praha Čechy Čimelice panská sněmovna m . s Vratislav z mitravia
8 article
Životu a působení zesnulého bude věnováno zajisté širší a významnější místo i úvaha, než jak možno bezprostředně po jeho úmrtí význam jeho po stránce politické, jako vůdce konserva- tivní šlechty až do nezapomenutelného momentu, kdy majorátní jeho dědic prine Karel svým úžasným husitským výrokem připravil se o po- litické nástupnictví po otci a skutečným dědicem jeho politického významu, vůdcovství ve šle- chtě a do jisté míry i popularity v lidu stal se prine Bedřich Schwarzenberg, majitel českého lidového mandátu poslaneckého. Politická čin- nost jeho otce ve smyslu všenárodní platnosti nerozlučně spojena jest s druhým půlstoletím věku minulého a jeho zásluhy o státoprávní snahy národa jsou pro vždy nezapomenutelně zapsány v pamětech národa i budou předmětem ještě obšírných úvah všeho tisku českého. — Věčná mu pamět! Kníže Karel Schwarzenberg již po několik týdnů upoután byl na lože marasmem. V neděli nastalo zdánlivé zlepšení v nemoci, ale brzy opět síly počaly ho opouštěti. Dnes o 6. hodině ranni kníže zemřel. Do paláce schwarzenbergského na Spálené ulici dnes dopoledne zaslány četné pro- jevy soustrasti.
Karel Schwarzenberg
9 article
— Česká literatura a Němci. »Prag. Tag- blatt«, uváděje v dnešním svém čísle závěrek z Jentschova posudku o Zeyerově románu i čte- nářům našim známý, a dodávaje k němu také znění listu Zeyerova ke K. Hippmannovi u nás uveřejněného, tvrdí, že »obsah tohoto listu bije skutečnosti přímo ve tvář.« Jenom Němci jsou prý to, jichž prostřednictvím svět zvídá o če- ských literárních produktech. S dotěravostí přímo protivnou zaměstnává prý se několik německých mladíků v Praze a jinde tím, že překládají če- ské básníky do němčiny, anebo že dělají českým hudebníkům a malířům reklamu. Jest zajímavo, že »Tagblatt« buď z vrozené pravdynemilovnosti aneb neinformovanosti nemá pravdu zrovna v případě překladu Zeyerova románu o Amisu a Amilovi. Vyšel v bibliotéce, jejíž nakladatel i re- daktor jsou Češí, ba i překladatelka pí. Höekrová, která podle p. K. Jentsche nádherné a jemné postavy Zeyerovy obdařila náležitým nádherným a jemným rouchem německým, jest rozená Češka. Rovněž nemá pravdu, že by Dvořák nikdy nebyl došel nynějšího svého významu bez velebení, jehož se mu dostalo v »N. Fr. Presse« se strany Hanslickovy. Zahraniční sláva Dvořá- kova jest, jak známo, původu anglického a ame- rického i bylo by směšno chtíti tvrditi, že při- činěním Hanslickovým. Možno bez mála říci, že anglická platnost Dvořákova jest snad dokonce starší než pražská a česká, naprosto však starší, než vídeňská a neuefreiepressovská.
Němec Praga Zeyerův K Hippmann Amisus Höekrová K Jentsch Češka Dvořák Hanslickův Dvořákův Praha
10 article
Leč i kdyby tomu bylo naopak a Dvořák opravdu spíše než svým oratoriím a sym- foniím děkoval svou světovou proslavenost feuilletonu vídeňského listu, psal tu velebivé posudky o něm přece jen Čech a že je Hanzlík rodem počátkem své činnosti Čech, ani on ne- zapírá. Snad právě proto rozuměl tak výborně svérázu Dvořákovu. Kdyby dnešní dv. rada Hanslick při veškeré své bezesporné a imponu- jící autoritě skutečně dělal kritickou povětrnost pro celý svět, musil by aspoň pro Vídeň platiti dnes Richard Wagner za praobyčejného hudeb- ního packáře, neboť nebylo žihavější satyrya zásadnějšího odporu proti Wagnerovi, než jak jej pěstoval důsledně a systematicky Hanslick ve svých kritikách. Konečně nemá pravdu »P. T.« ani v tom, praví-li, že podle jeho vě- domí ještě žádná německá kritíka nepříznivě nepojednávala o literním díle českém proto, že jest od Čecha. Právě to činí Jentsch, nebot nelze si představiti jizlivější nenávisti českosti nějakého díla se strany německého jeho kritika, jako jeho vynesení po stránce obsahové s vý- slovným politováním, ze je ho škoda zrovna
Dvořák Čo Hanzlík Dvořákův Hanslick Wagner Čecho Čechy Vídeň Jentsch