1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 36. ze dne 5. února 1904
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Návštěva cizinců v Italii. Býv. ministr Maggi
olino Ferraris pojednává ve sborníku „Nuova Anto-
logia“ o návštěvě cizinců v Italii. Vykládá, že za ny-
nější doby dlužno mezinárodní dopravu upravovati
použitím prostředků, o nichž v dřívějších dobách ne-
bylo ani zdání. Vlády, obce a občané musí při tom
systematicky spolupůsobit. V Comu založen roku 1899
spolek italských hotelierů, jenž nyní čítá již 400 členů.
Dále vznikla společnost ku povznesení návštěvy ci-
zinců, jejímiž členy jsou poslanci, diplomati a staro-
stové měst. Působnost těchto dvou sdružení měla sice
již pozoruhodné výsledky, ale měla by dle Ferrarisa
sledovati cíle ještě praktičtější, neboť, jestliže kdysi
cestovali toliko knížata a Angličané, cestuje nyní sko-
rem celý svět, počínaje bohatým středním měšťan-
stvem až k řemeslníkům. Jestliže tudíž dosud věno-
vána pozornost toliko hotelům prvního řádu, dlužno
nyní vyhovět i třídám středním. „Poskytněmež pří-
ležitosti,“ praví Ferraris, „Angličanům, Američanům
Němcům, aby levně a za pevné ceny mohli si prohléd-
nouti benátské laguny, nádheru Říma, zříceniny Pom-
pejí, Syrakusy a Girgenti, přilákáme je v zástupech.
Ferraris
Angličan
Američan
Němec
Como
Řím
Syrakusy
Girgenti
Nuov Anta
4
article
Jaké by to bylo bohatství v rukou podnikavých, ráz-
ných Švýcarů, kdyby měli naši zemi! Jiný prostředek,
povznésti návštěvu cizinců, spočívá v boji proti že-
brotě, jež se stala hotovou pohromou. Také reklama
nesmí být zanedbávána. Tak na př. by populární pře-
klady znamenité knihy Douglasa Sladea „In Sicily“
vykonaly dobré služby. Vše to mohlo by býti toliko
dílem mocného sdružení, k němuž by musili přistou-
piti stát, obce a interessenti. Zdvojnásobiti návštěvu
cizinců v Italii znamená roční čistý příjem 300 mil-
lionů a pro státní pokladnu zisk 60 millionů lir.“
Povstání na ostrově Samos. Přítel našeho listu
píše nám z Athén: Cestující, kteří posledním parní-
kem přijeli ze Samu, líčí tamější poměry jako anar
chické. Knížeti se nepodařilo na vzdor amnestii,
kterou dal účastníkům na posledních výtržnostech.
cotlačiti vzpouru a zjednati pořádek. Tuto sobotu ko-
kali jeho protivníci zase shromáždění v Aghiu Kon-
stantinu, by protestovali proti státní správě a usnesli
se odeslati stížnost do Cařihradu a do Starého Karlo-
vassi řeckému zástupcí Kritikovi. Poslala ho totiž
řecká vláda před několika týdny ze Smyrny na Sa-
mos, aby osobně tamější záležitosti vyšetřil, ale jak
ze všeho vysvítá, drží se stranou knížete, jenž pod
poruje snahy Řecka, směřující ku přivtělení samo-
správného ostrova k Řecku. Na cestě zatkl však
setník četnictva posla nesoucího protest shro-
máždění a odvedl ho do Starého Karlovassi, kde ho
uvěznil. Následkem toho sebrali se obyvatelé Nového
Sam
Kníže
Samos
Atény
Aghio Kon
Cařihrad
Karla
Smyrna
Řecko
Douglas Sladea
Ina Sicit
5
article
Karlovassi a okolí a ozbrojeni odebrali se do Staré
ho, kde obklíčili dům ministra Hadzikakya, vyhro-
žujíce mu usmrcením, nepustí-li na svobodu zatčené-
ho posla. Po delším vyjednávání musil ministr vy
hověti přání oblehatelů, kteří se potom vrátili do No
vého Karlovassi, kde se setkali s deseti četníky, oddanými
knížeti, kteří chtěli demonstranty rozehnati, při čemž
jednoho z nich poranili. Tím rozhořčení obyvatelé vrhl
se na četníky a odzbrojivše je, ztýrali je hrozně,
potom vyhnali knížecí úřadníky a utvořili si městskou
policii sami. V osadě Chovas došlo téhož dne taktéž
ke krvavé srážce mezi obyvateli a četníky, ve které
četníci ranili dva muže těžce, jednu ženu lehce
usekli jejímu synu ucho, musili však konečně z osady
Hadzikakya
Chovas
6
article
utéci, neboť se obyvatelům dostalo z okolí posily a
hrozilo nebezpečí, že budou obklíčeni a z pomsty
ubiti. Krvavé události ty staly se za přítomnosti tu-
reckého komisaře Šukry bega, kterého Vysoká Porta
před několika dny poslala na Samos, by vyslechl
stížnosti opposice a podal jí zprávu o stavu věcí.
Opposice však mu nedůvěřuje, poněvadž nejprve
vstoupil ve spojení s knížetem a dosud se vyhnul
každému styku s nespokojenci, kteří proto žádají od
turecké vlády jiného komisaře. Znajíť ze zkušenosti,
že turecký úřadník bez rozdílu vyznání nemůže býti
nestranným soudcem nebo vyšetřovatelem, zaslepí-li
ho jedna strana kouzelným bakšišem, v jehož upo-
třebení se kníže výborně zná. Proto nelze ani oče-
kávati, že druhý komisař zavede pořádek, ale o to
turecké vládě nejde, neboť dokazuje světu, že svo-
bodní Samiotové nejsou schopni spravovati stát, ne-
čítající ani tolik obyvatelů jako některá velká ves-
nice v Evropě a že na panujících zlořádech nejsou
vinni jen Turci, nýbrž i křesťané pro nenasytnou la-
kotu a neuznávání zákonů.
Turek
Samos
Evropa
7
article
= Moucha, jež přinesla štěstí. Pověra hráčů
jest známa, avšak málokdy přináší jim jejich důvěra
ve znamení tolik štěstí, jako se stalo onehdy
v Monte Carlu. Minulé soboty udála se, podle vy-
pravování očité svědkyně, u tak zvaného »stolu
sebevrahů« v Monte Carlu následující episoda: Na
stůl pro roulettu usadila se moucha na číslo 13 a
sice v době, kdy hráči měli stále neštěstí. Pověrčivý
hráči vyměnili si potají pohledy a hledali v kapsách
peníze pro nové sázky. V několika okamžicích byla
čísla 13 až 24 hojně obsazena. Na to povstal starší
hráč a nakupil franky kolem místečka, kde byla
moucha seděla, při čemž obsadil čísla 10—17. Ku-
ička ze slonoviny se roztočila, nastala chvíle
úzkostlivého očekávání a pak prohlásil croupier,
že — číslo 13 vyhrává. A ku podivu všech vyhrálo
totéž číslo třikráte za sebou. Moucha stála kasino
125.000 franků.
= Zkouška se založením ohně na jevišti prove-
dena těchto dnů v Alhambra-Theatru v Londýně
Účelem této zkoušky bylo, přesvědčiti diváky, o bez-
pečnosti divadla proti ohni. Celé jeviště bylo po-
sázeno džbery se žhavým uhlím a mimo to vyšlehly
uprostřed jeviště plynové plameny do výše tří stop.
Do těchto plamenů a na žhavé uhlí naházel jeden
z ředitelů divadla celé balíky plátna, vlny, papíru,
záclon, tapet, umělých květin a sukýnek pro baletky.
Moucha
Monte Carlo
Alhambra
Londýn
Ku
8
article
Diváci sledovali s napjetím tyto pokusy, když se byli
přesvědčili, že východy jsou na blízku a že je lze
otevřít. Konečně vydány také kulisy elektrickým ji-
skrám. Některé z předmětů, vržených do plamenů,
vzplanuly, ale nerozhořely se nadobro, nýbrž daly
se udeřením dlaně uhasit. Jiné předměty nebylo na-
prosto možno zapálit, jako na příklad závity papíru.
Konečně objevil se divadelní ředitel sám ve dlouhé,
bílé říze, jaké nosí operní zpěvačky a položil se do
plamenů. Když říza nechtěla vzplanout, zvolal jakýsi
hlas z galerie: »On je tuze zelený, aby chytil.« Po-
známka ta vzbudila hlučnou veselost a diváci byli
představením neobyčejně uspokojeni. — Ačkoli jsou
to pokusy zajisté zajímavé, neznamená to přece
úspěch dokonale uspokojivý, neboť že látky impreg
nované proti ohni nechytají, jest vůbec známo. Ale
spíše mělo být ukázáno, kterak účinkuje železná opona
a dešté nad jevištěm.
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 31. ledna 1904: Kulhánková Veronika;
manželka sedláře, 65 roků, 556—I. Psota František,
hostinský, 64 roky, 111—VII. Kaňkovský Antonín, cu-
krářský pomocník, 23 roky, 741—VII. Švakr Antonín,
6 roků, 253—V. Marie baronka z Helversenu, vdova
po c. k. místodržitelském úřadníku, 81 rok, 315—1.
Zavadilová Bedřicha, vdova po advokátu, 53 roky,
75—II. Hruška Jan, studující, 28 roků, 309—II. Lim-
port Jan, býv. mistr krejčovský, 80 roků, 30—VI.
Čtrnáctá Kateřina, vdova po topiči, 77 roků, 100—VI.
Karbanová Filipína, manželka odhadce, 62 roky,
687—II. — Ve všeobecné nemocnici: Vencl
František, cestář, 65 roků. Bondy Jakub, posluha,
56 roků. Svobodová Anna, manželka dělníka, 52 roky.
Schránilová Petronila, soukromnice, 54 roky. Březi-
nová Božena, švadlena, 27 roků. Švejdova Marie, děl-
nice, 22 roky. Hanzl Jan, bednář, 37 roků. Roubíček
Karel, syn pekaře, 13 roků. — U Milosrdných
sester: Rejlová Anna, vdova po zedníku, 50 roků.
I Psota
František
Antonín
Zavadilová
Hruška
Jan
Kateřina
Karbanová
Bond
Jakub
Svobodová
Anna
Schránilová Petronila
Božena
Švejdův
Marie
Hanzl
Roubíček
Karel
Praha
Helversen
Lima
Kulhánková Veronika
Vencl František
Rejlová Anno
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
98. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Jan Žižka.
Historická hra o 5 dějstvích. Napsal Alois Jirásek.
Režisér Jaroslav Kvapil.
Po třetím dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o půl 10. hod
99. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Král
Žižek
Jirásek
Kvapil
Praha
národní divadlo . 98
11
article
V pátek, 5. února.
12
article
V sobotu, 6. února.
15
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek, 5. února.
Začátek o 1. hod.
Ve prospěch pí. Mařenky Hes Guthové.
Novinka.
On a jeho sestra.
Poprvé.
Fraška se zpěvy o 4 odděleních. Napsal Bernhard
Buchbinder. Přeložil Frant. Rudlof. Režisér Fr. Šípek.
DirigentE. Starý
Hes Guth
Fraško
Buchbinder
František
Rudlof
Šípek
Praha
Francie
lidový divadlo
16
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek, 5. února.
45. hra v předplacení (páteční).
Vše ztraceno.
Drama o 4 jednáních. Napsal J. Spažiňský. Přeložil
a scenoval Ferd. Kaňkovský.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
2770
zimnímu divadlu na Smíchově.
na Kr
J Spažiňský
Kaňkovský
Urbánek
Smíchov
Praha
Švandův divadlo
národní divadlo
17
article
Pištěkovo lidové divadlo vnkráec.
Pištěkovo lidové divadlo vnkráec.
V pátek, 5. února.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Griselda.
Dramatická báseň o 5 jednáních od Halma.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Fedora.
2754
136 —
Griselda
Halm
Fedora
Pištěkův lidový divadlo
18
article
Zahleděl se při tom ženě upřeně do očí.
Tato propukla v nervosní smích, ale pollačila tento
rychle i tázala se se zřejmým znepokojením:
»Jest to ale pravda? Řekl jste mi, pane, skutečně
pravdu ?«
»Slovo své vám dávám.«
Smich zachvátil ženu poznovu, až se jím tělo její
křečovitě chvělo. Zároveň zatčené vytryskly slzy z oči.
Krise ta trvala dobrou minutu, potom se žena opět
uklidnila a krev vrátila se do tváří jejích.
Klidně děla již:
»Nyní jsem spokojena. Já neučinila nic zlého, opa-
kuji vám to. Hermann jest v bezpečí, tím hůře pro ostatní.
Propustíte mne ale zajisté na svobodu ?«
»Ovšem. Od okamžiku, kdy bude prokázáno, že jste
nevinnou, nebude příčiny, zadržovati vás ve vězení . .
Právě proto ale, abychom vás mohli co nejrychleji na
svobodu propustiti a abychom mohli skoncovati záležitost,
pokud vás se týče, vyzývám vás, byste řekla nám vše,
co víte.«
»Nuže, tažte se mne na cokoli vám jest libo. Řeknu,
co vím.«
Tvář náčelníka služby bezpečnostní zazářila.
Velel Sauliěrovi:
»Pište !«
Obrátiv se pak k ženě, tázal se
»Jméno vašeho manžela ?«
»Hermann Haas.«
»Kde jest rozen ?«
»V Štutgartě.«
»Jakého jest povolání?«
»Jest strojníkem.«
133 —
Hermann
Hermann Haas
19
article
Náčelník služby bezpečnostní odvětil, tváře se udi-
veným
»Jakže, neřekli vám ani, proč jste byla zatčena?«
»Neřekli!«
»0, není to příliš vážné! Ba, skorem nic to není.
Saulire, vyhledejte mi dotyčná akta.«
Sotva že pan Cochebois pronesl slova tato — jež
byla vlastně signálem již předem smluveným — již ote-
vřely se dvéře lomozně v celé své šíři a v nich objevil
se Siegfried.
Žena obrátila se na své stolici a zvolala bezděčně
v rozčilení svém, jež v okamžiku tom neměla dost síly
ovládnouti:
»Ach, pan Stoves !«
Jediným rozmachem Siegfried vytrhl se agentům,
kteří ho drželi a poskočil směrem k ženě, jež byla slova
ona pronesla.
Zuřivostí šílenou zkřivila se jeho tvář, i vyrazil ze
sebe drsný skřek.
Zaklel pak německy a obořil se na ženu nešťastnou:
»Ničemnice! Chátro bídná! Vytrhni si jazyk, nedo-
vedeš-li ho za zuby držeti! Ach, jaké to baby klepavé,
ty ženy !«
Ale agenti byli se chopili opět už vězně.
Bránil se jim zuřivě, proklínaje na dále hlasitě ja-
zykem německým.
Pozbyl veškeré chladnokrevnosti své.
Křičel, zapomínaje, že jest zde sám vězněm malo-
mocným:
»Zabiju tě, budeš-li mluviti, ničemnice, zabiju tě,
jako bych skoliti měl vzteklého psa !«
Zaprodání nopřítel.
Cochebois
Siegfried
Stoves