ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b1c93e0-7273-11dc-95fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 101, place 65, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROPNÍ LISTY
3 masthead
18. září 1900. Číslo 258.
4 article
Obec. star. p. dr. Růžička připojuje se k ná- vrhu tomuto z důvodů formálních i věcných. Jedná se o tak značnou investici na cizí půdě a jest tudíž třeba, aby členové sboru byli lépe informováni. Na- vrhuje, by vypracována byla odůvodněná zpráva opatřená veškerými účty investice a režijních výloh a litografovaná dodána členům sboru, by správní rada elektnických podniků vyjednávala znovu s obe vršovickou, zdali by nebyla ochotna převzíti aspot část nákladu na investici. Ku konci řečník dodavá, že za 420 K ročního zisku nemůže se jen tak obě tovati 84.000 korun. Obecní starší p. Weiss žádá, by se presidium postaralo o sdělení, zda elektrické podniky něco ponesou. Obecní starší p. Březnovský praví, že vinu za zahrabání millionů do elektrických podniků nesou páni, kteří zasedali v jejich správní radě, kteří kou- pili draho koňku atd. (Souhlas). Není pochyby, že obec vršovicka na zavedení elektrického světin aspon něčím by měla přispěti; když se však vystavěla velk clektrárna, musí se hleděti, aby se její síla odbyla. Žádný obchod hned nevynáší a děje se tak teprve třeba za 3—4 leta. Kdýby se tak bylo jednalo jako nyní při zavadění plynu do předměstí, byla by obec s plynárnami hotova. Co navrhuje se v příčině stlouvy s obcí vršovickou, nedá se vše prostě za- mítnouti. Když byl řečník proti tomu, by nekupovala se koňka, ani pozemky u Michle na remisu a v Hole- šovicích pro elektrárnu, hlasovali pání proti jeho ná- vrhu a prolo doufá, že dnes hlasovati budou s ním.
doktor Růžička Weiss Březnovská Michl
5 article
(Veselost.) Obecní starší p. dr. Holubovský žádá, by od vršovické obce žádala se záruka na několik let, že nahradí eventuální škody, které by obci pražské vznikly, kdyby přestala elektřinu odebírati. Debaty zúčastnili se ještě pp. Kasalický a Úrbánek, jenž navrhl, by si vršovická obec zří- dila eiektrické osvětiování sama tak, aby obec praž- ská dodávala k němu jen elektrický proud. Při blasování přijat odročovací návrh p. Kasa- Fického. Městská rada navrhla, by zavedlo se elektrické osvětlování na Tišnové a na Staroměstském ná- městí Obecní starší p. Portík navrhl, by elektrické osvětlování zřídilo se také na Karlově náměstl. Obední starší p. Kasnlický podotýká, že by osvětlení náměstí Karlova stálo 60.000 korun a bylo by 21/zkráte dražší, nežli dosavadní plynové. Ostatně sady na náměstí se z večera zavírají. (Obecní starší p. Březnovský: »A v letě svítí tam svatojanské mušky.« Veselost.) Řeřník jest proti návrhu p. Portíka. Obecní starší p. Brejcha není proti návrhu městské rady, ale varuje před stálým vydáváním. Nechť vyčká se závěrka roční bilance. Návrh městské rady schválen a návrh pana Portíka odkázán městské radě. Schvaluje se návrh na udělení remunerace 400 korun pokladníku elektrických podníků p. Svobodov za obstarávání agendy závodové nemocenské po- kladny a návrh na zrušení veřejného průchodt domem čís. p. 3—-IL. a přilehající části Lazarské ul (Průchod z Karlova náměslí.) Zamitají se: stižnost ryt. Kubínzkého do usne- sení městské rady v příčině ohražení pozemků cen trály v Holešovicích, na straně k řece a stížnost pl. Anny a Elišky Rechzieglových na rozhodnut v příčině stačného z domu čís. p. 564 a 573—II.
Holubovský Kasa Fický Březnovská Brejcha Portík Anna Rechzieglův Karlov náměstl Karlov lazarský ulice Karlov náměslit Holešovice Úrbánek
6 article
Při návrhu na povolení nákladu do výše 5574 korun k pořízení nábýtku a nářadí pro místnost živnostenského soudu ujal se slova obecní starší p. Hubůček a navrhl, by se k účelu tomuto povolil obnos do výše 7000 korun. Obecní starší p. Weiss neuznává výši navrže- ného obnosu, potřebnou k zařízení kancelářských místností, jaké jest u soudů. Schválen návrh p. Hubáčka. Na jednacím pořadu byly ještě dvě záležitosti návrh, aby k uhražení dalších potřeb investičních na r. 1900 u zemské banky království českého uzavřen byl úvěr 2,500.00 korun a aby rada městská byla zmocněna, by ku splacení tohoto úvěru 21/2 mill. korun, jakož i dřívějšího úvěru 4 mill. korun vypsala pujnu Obvvas aa o . a0k. a zalnahuat, tkajte se prodeje stavenišť v asančním obvodu prostřed- nictvím Živnostenské banky pro Čechy a Moravu, která projednati se měla ve schůzi důvěrné. K vy- řízení obou potřebí bylo kvalifikované většiny, tudíž přítomnosti 60 členů sboru.
Weiss Hubáček Čechy Morava
7 article
Když na předměty tyto došlo, prohlásil starosta p. dr. Srb, že není přítomen dostatečný počet členů sboru, protože jest jich v zasedací sini pouze 54. následkem čehož že oba bere z jednacího pořadu a příkročí k ukončení schůze. K volným návrhům přihlásil se obec. starší pan Hamaček a pravil, že každý slušný člověk ben rozdilu národnosti musí s opovržením odsouditi ha- nebné a zákeřnické přepadení našich vzorně si po- činajících »Sokolů« Němci olomouckými. Mommsenová nauka našla v olomouckých Němcích horlivé tlu- močníky. Marná však a malomocná byla snaha ně- mecké luzy strhnouti Sokolstvo k výtržnostema snaha rozraziti jeho řady minula se s výsledkem. Sokolové s mužným sebezapřením pomíjeli huron- ského řevu a mávání klacky německými zběsilci zatím co obyvalelstvo převážnou vělšinou české samo německé provokatéry umlčelo. Že dav rozeštvaných a spitých synů Germanie strhnouti se dá k takovéto provokaci, konečně nás nepřekvapuje, že však i sbor intelligentních lidí, za- sedajících v městském zastupitelstvu olomouckém, v úrážení české národnosti bude pokračovati, sotva jsme uvěřili.
Srb Hamaček Němec olomoucký Sokol Sokol
8 article
hned na dva měsíce štelovať a platily jsm 77 feniků. Vašnosti! My jsme byly dnes týden večer všecky u sv. zpovědi. O 11. hodině večer byly jsme hotové a ráno o 3 hodinách jsme byly u sy. přijímání. Byl tu polský kněz a měl pro nás též křesťanské naučení. My jím chceme též tu naši zprávu opisat, jak se tu máme co robíme a moc na den dostaneme. My tu včil okopujeme obilí a hrach a dostanem 14 českýeh na den; ráno o 4 hodinách dostaneme hořký kafej a na večer supu a přes den jimy chleb a chvála Bohu my se to ještě chválíme, bo se vyrobíme a to nám šmakuje. Je nás. tu 54 v celku, nás jest 7, z Dorgovic 23 a ostatně jsou od Poznaňa. Jedna z naší kasárně už tu umřela a zítra ji půjdem na svaté místo od- provodit. Včil chceme opisať, jak tu lidé s námi zacházejí. Pan a inspektor oba jsu katolíci aufsier je vanělik, ale on nám naší víry netupí Přišel sám ku nám, která chceme jíti na sr. zpověď. Náš dvůr jest v polu a daleko od dě diny. Věc nového tu nevíme a uctivě jich po- zdravujeme. S Panem Bohem ukončujema psání a ubíráme se na spání.« Co bude dále, jak se vyvinou poměry, za- hynou naši spolubratří v říši sousední? Tytoa podobně otázky vtírají se při četbě zajímavě knížky Vyhlídalovy. Tomáš Všudybyl v kalendář Moravanu roku 1898 prorokoval: Morave v Pruském Slezsku žijí více už jen životem tiché posmrtné literatury, nežli plným politickým, národním. »Pane Tomáši, nezvoňte nám ještě umí- ráčkem!« odpovídá orgán Čechů pruských.
bůh Vyhlídalův Tomáš všudybyl Moravan Tomáš Čecho Slezsko
9 article
»Ještě čas na to. Co se týče toho plného poli tického života národního, prozradíme vám pro dnešek tolik: My si vážíme své řeči mateřské a přidržujem se jí navzdor všem překážkám všemu utlačování a to nás stojí, věřte mi, více obětí, než vás v Rakousku. Při volbách jdeme s katolickým centrem, které, co jest možného, naši řeč hájí a naše náboženská a hospodářská práva po 25 let již s prospěchem zastává. My jsme před lety sobě zřídili noviny ve svém jazyku, pokus to, který se dříve nikdy ne- podařil . . .- Známo každému již z novinářských zpráv čin olomouckého zastupitelstva, kteréž patrně roz- trpčeno zdarem slavností sokolských již v ponděl dalo vyvěsiti na budovu české obecné školy ští s německým nápisem »Städtische slavische Volks- schule«. Čin ten od zastupitelstva obce, v níž žije ví než polovina obyvatelstva českého, jest nejvyššt urážkou a insultaci české národnosti, kterouž bez odvety ponechati nesmíme. Řečník navrhuje, aby dle příkladu zastupitelstva olomouckého městská rada z veškerých, obcí vy- držovaných škol německé štíty dala sníti a tyto vy- hradně českými nahradila a dokládá: Co může mit platnost v markrabství moravském, musí dovolen býti i v království českém. Obecní starší pan Weiss má opáčný náhled Zbláznili-li se Němci v Olomouci, nemusíme se zblázniti my. Co učinili, vezmeme s polítováním na vědomí, ale následovati jich činu řečník nedo- poručuje. Návrh p. Hamáčka byl dostatečně podporován a odkázán městské radě. Schůze pak skončena
Weiss Němec Hamáček Rakousko Olomouc
10 article Lide z Pošumaví!
Lide z Pošumaví! V nynější dohě těžkých zápasů, kterých podstoupiti jest našemu národu proti útokům nepřátel, směřujícím k tomu, aby zatlačen byl na národ nižšího stupně a menší ceny, a prot snahám, učiniti ze zemí staroslavné koruny svato- václavské provincie, v nichž zahlazena byla by ve veškerém lidu českém památka na velikou státotvornou minulost, odhodlali jsme se svolat v městě Přešticích veliký tábor lidu
Pošumaví Přeštice
11 article Z Pošumavi.
Z Pošumavi. Tábor tento má býti velikou manifestae národního vědomí veškerého lidu pošumavského manifestací jeho státoprávního přesvědčení a mo- hutným protestem proti každému pokusu, čelicímu k rozdělení naší vlasti, k vyobcování našebo drahého jazyka z velikév části českých zemí a proti veškerým vlastizrádným snahám našieh odpůrců, kteří dnes nepokrytě již hlásají heslo, že zničena býti musí nedílnost a neporušenost zemí koruny české, aby tím snáze národ náš podmaněn u zničen býti mohl. Na láboru tomto sejíti se má lid ze všech okresů pošumavských a jelikož jedná se o to, aby lid z Čech západních a jižních, aby 11d z Pošumaví do- kázal, že smýšlí a cití tak, ja ko jeho so ukmenovci v Čechách se verních a východnieh, aby dokázal. že celý národ bez výminký stojí na stanovisku statoprávním a rozhodné opposice, pokud nedo- stane se mu dlouho zadržovaných jeho práv žádáme váa snažně, abyste nešetřili námathy a cesty a abyste se táboru tohoto v počtu co možná největším zúčastnili a takto naším ne- přátelům dokázali, že jsme zde, že bez nás o nás jednati více nelze, že přes nás nelze přecházeti k dennímu pořádku a že tato říše nabuda dříva spokoienou a šťastnou, pokud národ český uspokojen nebude l.
Čechy Pošumaví
12 article Nuže tedy vzhůru
Nuže tedy vzhůru na tábor lidu do Přešti v aeděll dne. 23. září t. r. o 1l. hod. dopal. Na táboru tom promluví slavnostní řeč »O situaci politické a požadavcích českého ná- roda« MUDr. Edvard Grégr, zemský a říšský poslanec za národní stranu syobodomyslnou, red. V. Jar. Klořáč za stranu národně-sociální. JUDr. Lad. Machač za stranu radikálně-pokro kovou, Em. J. Hrubý za sdružení zeměděleů. red. Jiří Stříbrný za vídeňské Čechy a řečnl ostatních státoprávních stran. Seřadění průvodu o 10. hod. dopol. na Plzeňské silnici u »Panské villy«. šel Svolavatelé: Karel Prokop, maj. válcového mlýna v Bo- rovech, náměstek okr. starosty, Fr. Janda, před- seda politického -klubu »Jiří z Poděbrad« strany nár.-soc. v Přešticích, JUDr. Fr. Liebl, advokát a člen městské rady. Cyril MI. Homan, knihař a papírník, zástupce strany nár.-soc., vesměs zn a v Přešticích.a ojn
MUDr Grégr JUDr Lada Machač J Hrubá Stříbrná Prokop Janda Jiří Liebl Cyril Homan Čechy Borov Francie Poděbrady Přeštice strana národní
13 title
Denní zprávy.
14 article
adlšln od — »Dělnost« parlamentu. Mluvi-li se u nás o dělnosti parlamentu, nu nic jiného s při tom nemyslí, než aby sněmovna poslaneů byla ochotna vyříditi tak zvané hospodářské předlohy lednové, potom rozpočet a na konee snad předlohy, týkající se nového uherského vyrovnání. Všechno ostatní pomíjí se mlčením k tomu pozornost státnická se netáhne, tal jakoby všechno ostatní bylo v Rakousku v nej- lepším pořádku. Nu, lednové předlohy snad by se šťastně pod střechu dostaly, neboť všude tam. kde dvě nejdou od jedné, musíme si vypůjčií i v královstvích a zemích na ríšské radě zastou- pených. Však již při rozpočtu zcela jistě byse setkaly strany v krutém zápasu. O všem, co se nedá udati jinde, jednalo by se při rozpočtu. A nebylo by toho málo, uváží-li se, že nevy řízeny leží ve svěmovní kanceláři již tři roz- počty a k těm že by letos přistoupil čtvrtý. C by se stalo při rozpočtu ministerstva vyučování?
Rakousko
15 article
Domnívají se snad Němci aneb vláda, že by poslanci národa českého přes ministerský výnos ze dne 17. října, přes pověštný cirkulář Kin- dingrův, Stibralův, přes tajné upozornéní pana Böhma atd. přešli klidně k dennímu pořádku? Ministrům, kteří by nezaručili se za odstranění nařízení těch a za vyřízení jazykové otázkyve smyslu spravedlnosti a rovného práva, by roz- počet prostě nepovolili a kdyby se v té věci o nich spřátelené strany odvrátily, což jiného by jim zbylo, než ona taktika, která, jak se ukázalo. jedině vede v Rakousku k eíli? A což až by došlo na rakousko-uherské vyrovnání! Zná již snad vláda prostředek, jak překlenout propast, jež dělí parlament cislajtánský od předloh, jak si je dle své chuti upravili Madaři a jež roze- vírá se na druhé straně mezi názory jednotli- vých stran a frakci? Je vobec naděje, že jediná vyrovnávací předloha stane se skutkem, že při nynějších naprosto neurovnaných poměrech bude možno vyříditi rozpočet z jediného roku? Ne- budedi všechen parlament prodchnut poctivou vůli pracovati, nevyřídí se i bez obstrukce ve
Němec Stibralův Böhm Rakousko
16 article
vídeňské sněmovně pranic. Na to vláda a fana- tikové dělnosti zapomínají, že německé souručen- stvo za jedno je toliko v boji proti nám, ne ale v boji proti Maďarům. Ne, ne, tak, jak si vlád myslí, to nepůjde. Dnes nalezají se přední strany poslanecké sněmovny oproti sobě v poměru ne- smířitelnosti, dnes vyčkávati, až si v náruč pad- nou, je politika duše naivní. Konečně vláda nemá ani práva k takovému vyčkávání. Vlády povinností je rozhodnout, kde spravedl- nost a právo a vší silou se zasadit tomu, co spravedlivo a po právu dopomoci k vítězství. To úkolem vlády vokaždém právním státě. O tom nechť je dr. Körber přesvědčen, že svou inynější melhodou i bez obsirukce nikam by nedospěl. Zůstal by trčet již na první stanici. Dělného parlamentu dodělá se dteprvě tehdy, jenž by vyšel z oprav nynějšího konstitučního zřízení ze základu pro- vedených. Po jiné ústavě práhne vz télo říši politický svět a té se mu dostati musí, nemá-li již nyní dost povážlivá hniloba dále pokračovati.
Maďar Körber poslanecký sněmovna
17 article
— Německo nacionální program. První se svou platformou vytasila so strana l Schöne- rerovská. Bývá tak obyčejně. Strany nejmenši a nejradikálnější chápou se slova nejdříve. Pro- gram páně Schöněrerův, jejž přednesl dr. Ba- reuther, jemuž pro osobní jeho vlastnosti byl bychom přáli jiný osud, než stát se na svá stará kolena pomahačem Schönererovým, po- hrdá sice uhlazenou formou ai lesktým slovem. za to ale je pln obsahu a vilpravdě j smělých myšlenek, Jednou z hlavních je, vyloučiti z Cis- lajtanie všechny země a národnosti, jež nebyly kdysi příslušníky »německého bundu« a ze zbytků utvořiti od Německa hospodářsky i poli- ticky odvislý německý stát druhého řádu. To je kostra programu, za kterýž vřhne se v (zápas skupiňa poslanců, jež representována byla v mi- nulé sněmovně poslanci pány Wolfem, ISchöne- rerem, Bareuthrem, Türkem, Kitllem, Irem a Fochlerem. Není to programi jiný, než pro- gram císaře Josefa II., shtouk ovšem o rektifikací, která nezbytnou se stala po Králové Hradci.
Schön Schöněrerův Wolf Bareuthr Türek Kitll Irma Fochler Josef II Německo Hradec ISchöne
18 article
Josef II. chtěl se zasaditi o to vší mocí, aby rakouské jádro vedoucího státu v Něniecku bylo německé. Myšlenka, která v tehdejší době a za tehdejších poměrů národnostních pojata, ani přiliš nepřekvapovala. Pronikavý duch čísaře Josefa II. postřehl, s jakí velikými obtížemi bylo by spojeno, kdybyl německé dědictví staré říše římské měl spravovati a zastupovati stát ze tře čtvrtin neněmecký. Ko skutečné německosti Ně- mecka bylo zapolřebí též německosti Rakouska. Na štěstí zbylo ale přes všechna pronásledování vnárodě českém tolik zdravěho jádra a tolik životní sily, že ho nezničil ani Josefinísmusí an německá reakce Metternichovav— tak že. Ra- kousko německým se nestalo, nýbrž že v roce 1866 z Německa musilo se loučit a zaříditsi své vlastní hospodářství bez Frankfurtu. Však eo bylo lybnou síloustátu po vékyo lidské, ne- dalo se zmařit za jediný den, anio ne kanony a zadovkami. Že na polích u Sadové byly poraženy též jejich aspirace po německém Ra- kousku, Němci nechtěli úznati, ale v tom, a b přes porážku v rocie 1866 stalo s Rakousikoněmeckým, souhlasil vzi-hnh v duchu tom je sestrojen dualis- mus, prosincová ústava, v auenu tom pracovali od roku 1866,s malými přestávkami, také ve- škeří vládnoucí státníci. I votom se shodovali, že Rakousko s Německem podo vedením pruským v nějaký trvalý, německost i garantující poměr vstoupiti musí. Jak v tom jednotlivá politická vyznání cislajtánských Němeů se rozeházejí, že jedni, se Schönererem v čelo, chtějí degradovati Cislajtanii na stát, jakým je v poměru k Ně- mecku a k Berlínu Bavorsko; kdežto ostatní respektujíce ještě takl trochuo Víděň, kteréž toli- kerým jsou vděkem povínni, rádi by jí vyhradíli v novém pořádku postavení poněkud výhodnější.
Josef Josef II Němec Rakousko Německo Frankfurt Berlín Bavorsko Něniecko
19 article
Jiného mezi nimi rozdílu není. Toť se ví, že ani Schönererovci nedomnívají se, že by jejich politický ideál dal se uskutečnitíc za jediný den a proto i oni pracují vetapách. Prozatím by se spokojili s ústavně inartikulovanou rakousko- pruskou allianeí a potom sli týmž poměrem, v jakém nalezaly se před ř. 1871h ostáty jižně od Mohanu k severo německému bunidu.“ Vědl, že to ostatni by se dostavilo záhy. s Bylo by tedy dobře, kdyby mnozí z našich politiků, jimž jakési konečné smíření s Němci pořád ještě v mozku straší, dali si konečně říci a nepachtili se za utopiemi. Němci rakouští nejen po tradici, nýbržcivaktuální přítažlivou šílou nynějšího moc- ného al velikého Německa jen dvojí znají dnes cestuc Chtějí zapadnouti v lůno všematky Ger- manie nebo v Rakousku státi se pány a udělati z tohoto státu pouhou dependenci velikého Ně- mecka. To chtějí všichni, všichni bez výjimky. Liší se mezi sebou jen v nepatrnostech, jen v taktice, však všickni jdou za jedním a týmž velikým cílem. Proto je nám program německých nacionalů zrna Schönererova zcela pochopitelným. Vyloučení Haliče, Bukoviny a Dalmacie z Cis- lajtanie, prohlášení němčiny za jazyk státní, armádní i parlamentní, právo užiti u soudu úřadu jazyka českého jen tomů, kdo pro- káže, že německy naprosto nezná, jinak ale i v krají českém a ve případech českých vý- hradné užívání němčiny zevnitř il uvnítř. Jinými slovy: aby Cislajtanie stala se ve všem všudy právě tak německou, jako mají se státi země za Litavou maďarskými. — Opětné zavedení němčiny u zem- ského finančního ředitelství v Praze.
Němec Mohan Německo Gera Rakousko Halič Bukovina Dalmacie Praha
20 article
»Tajný výnos«, kterým se zavádí opětně vý- hradněněmčina do úřadního jednání u zem- ského finančního ředitelství, byl vydán ústně, nikoli písemně. Dne 14. t. m. byli přednostové jednotlivých oddělení finančního ředitelství po- voláni k úřadujícímu dvornímu radovi, jenž jim sdělil, že z nařízení místodržitelství máse zavésti v úřadním jednání takový způsob, jaký panoval před zavedením jazykových nařízení. Spolu nařízeno, aby přednostové ve svých od- děleních přísně dbali na dodržení tohoto usta su žt novení. — Schůze voličů okresu nepomuického svolaná poslanci drem. Dykem a Ků slem do Měčína na včerejšek, byla hojně obeslánaz okresů nepomuckého a přeštického. Předsedal p. Tlykal z Černovsi: Poslanec Kůs podával zprávu o činnosti sněmu zemského; vytknul hlavní vykonané práce rázu hospodářskéhoa pojednal o nutnosti úpravy zemských financí platů učitelských. Zpráva jeho došla jednomysl ného souhlasu. Přítomní učifelé p. T y ka l ze
doktor Dyk ka Tlykal Kůs Měčín
21 article
Kbela a p. Mudra z Bartolic tlumočili pří tomným poslancům přání učitelstva. Po té pro- mluvil dr. Dyk v zevrubné řeči, provázené všeobecným souhlasem, o politické siluaci, způ- sobené vypsáním nových voleb. Řečník pokládá za nutné, by český národ dal Vídni rozhodnou odpověď. Jedná se o to, by národ český ne- vyšel z voleb oslaben, nýbrž sesílen. Starých mandátů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nabylých dlužno hájiti a dobývati nových. K tomu třeba svorného posťupu všech stran a frakci. Staré nevražení vzájemné nechať přestane — jen tak kyne vítězství. Mandát i mpera- tivní, kterým by se předem poslancům ulo- žilo, že musí provozovati obstrukci, nemohl by přijati, žádný řádný zástupce lidu. Určiti takliku musí býti zůstaveno sboru zivolený ch ploslaneů, kleří jako důvěrníci lidu o taktice rozhodnou podle toho, jak se ukáže situnce po volbách. Dojdesli k upokojení českého národa a k jednání parlamentnímu, o čemž však řečník pochy buje, dlužno hlavní vábu klásti na to, by v zájmu stavu rolnického ko- nočně přikročeno bylo ku provádění nutných agrávních reform. — Ježlo po řečech poslanoů nikdo o slovo se nehlásil, skončil předseda schůzi, jmenem celého shromáždění vzdav dík oběma poslancům, kterým projevena jednohlasné úplná důvěra.
Mudra Dyk Vídeň Čechy Morava Slezsko
22 article
Z Brna, 17. září. (Telef. zpr. » N. Laao ) Na včerejší schůzi voličů v Tova čo v ě, po- jednávaje o politické situaci a zmíniv se o roz- pušjtěníříšské rady pravil poslanee dr. Žáček: I kdyby jazyková nařízení Bade- nova byla zůstsla, musili bychom trvati a trváme natom, že ona sama nikterak nestačí, a že dobrá vnaše práva tak dlouho musejí nám býti dopíňována, a až dostane se nám náplně rovného práva ve všech oborech života veřej- ného. (Výborně 4Potlesk.) A jestliže pro lu kapku jazykových nařízení německáo levice spu- stila takovou bouři, a když ista kapka byla nám proto odňata, tu přirozeno jest, že kdybychom my takovéto jednání pro veškeru budoucnosl nezamezili náležitou odvetou, podobná bouře le- vice opakovala by se při každé další kapce se stejným výsledkem pro nás nepříznivým, a celý vývoj náš byl by zastaven. (Tak jest
N Laao Bade Brno
23 article
Nedáme se !) Kdybychom nyní couvli, nahoře by si řeklin »A co, ti Čechové si nechají líbit všechno, těm nemavíme povolit!« — a Ně m- clům za to bly děbali, co by jim vi- děli na očích. (Tak jest !) M y m u síme tudíž kruhyvídeňské přesvěd- čiti pádněo tom, že český náro v zápase sobě vnuceném vytrvá tákjdshouho a že vytrvá v něm ipřes připadné různé oběti, a ž se mu st ane po právul (Výborně! Potlesk.) My přistom arci můžeme a musíme postupovati vážně, bez izbytečného rozčilování a rozvášňo- vání. Věc naše jest krajně spravedlivá a obstojí i před nejvyšším soudcem. (Pochvala.) Ne chceneť jako většina nic více než co menšina (Tak jest!), méně bez obětování eti a charakteru ehtíti nemůžéme (Souhlas) — a jestliže proti námůstaví se německá levice na stanovisko sta- rého násilnictví, na stanovisko pěstního práva, chtějíc z nás ašiniti své hélóty, tu nemusíme ani přes sebe větší počet nepřátel a pre sebe větší jejich přikrosť a zpupnosť zoufat nad tím, že by konec konců přeco jen ne- zvitézil náš prapor český, prapor čistý, spra- vedlivý.« (Pochvala.) Po vývodech posl. dra. Žáčka přijata byla resoluce, která proklamuje jedmotu českého voličstva s do- savadními jeho zástupci a jak klubu celému, tak posl. Žáčkovi vyslovuje naprostou důvěru a souhlas s veškerými kroky, jež pod- nikli, zároveň pak oznamuje, že voličové to- vačovští při nových volbách do rady říšské opět voliti budou dra. Žáčka.
Čecho Žáček
24 article
— »Provinz Böhmen«, tak nyní často naznačují fanatičtí Němci na svých dopisech místa v našem království. Jaký div, že uvědo- mělí poštovní úřadníci, nechtějíce, by naše krá- lovství bylo degradováno na pouhou provineií. tuto poznámku »Provinz« prostě přetrhují. Jiný názor má o tome. k. poštovní ředitelství pro království české, které pátrně uznává, že na příklad Praha neni hlavním městem královstvi českého, nýbrž jen nějaké provineie. Jakmile adresát si stěžuje, že poznámka »Provínz« bylu na dopise škrtnuta, tu ihned poštovní ředitelství zavádl přísné vyšetřování, úřadníci, kteří dopis měli v ruce, jsou vyslýcháni a musí se písemně zodpovídat, proč tak učinili. Býlo by věru na čase, aby pánům u poštovního ředitelství bylo dáno na vědomí, jaký právní titul má tato naše země a že Praha jest hlavním městem království a nikoliv provincie. Takové stížnosti mají se vůbec zamítati a nemají býti základem vyšetřo- vání, jež k radosti Němců zavádí se s úřadníky. — Pro letošní doplňovací volby do obecního zastupitelstva pražského jsou voličské listiny sepsány a budou v době o 18. září do 29. října t. r. (tento den v to počítajíe) denně od 9. hodiny dopol. do 2. ho- diny odpoledna (v neděli a ve svátky do 19. hodiny v poledne) k veřejnému nahlédnutí vylo- ženy; a sice budou listiny ty v době od 18. září do 1. října t. r. (tento den v to počíta jíe) vyloženy v těchto místnostech: 1. pro volební okres staroměstský ve staroměstské rad- nici v obeení síni č. 14 v I. patře; 2. pro vo- lební okres novoměstský v místnosti čis. 80 v přízemí ve dvoře hostince »u arcivěvody Štěpána« č. p. 826—II. na Václavském ná- městí: 3. pro volební okres m a l o s t r an- ský v místnosti čís. 4 v I. patře hostine
Němec Štěpán Praha Provinz Böhmen dopolo
25 article
»Hotel Garni« č. p. 376—III., v Karmelitské ulici; 4. pro volební okres hradčanský v telegrafní místnosti městské stráže hasičské č. p. 102—IV. (vchod z náměstí Lorefánského) 5. pro volební okres josefovský v jose fovské radnici č. p. 250—V. ; 6. pro velebn okres král. Vyšehradu v bývalé radnie vyšehradské č. p. 31—VI. v přízemní míst- nosti: 7. pro volební okres holešovic ko- bubenský v budově magistrátní úřadovny č. p. 265—VII. v Holešovicích. V době o 2. do 29. října t. r. (tento den v to počitajíe) vyloženy budou listiny voličské všech volebníeh okresů mimo okres holešovicko bubenský na staroměstské radnici v obecní síni č. 14 v I. patře, ve voličské listiny okresu holešovicko- bubenského bude lze i na dále nahlédnouti v budově magistrátní úřadovny č. 265 —VII. v Ho fešovicfeh. Při tom ustanovuje se zavitá lhůt čtrnáctidenní, jdoucí ode dne prvního uveřejnění této vyhlášky v úřadních novinách, t. j. od 18. září do 1. října t. r. (tento den v to počí- tajíc), ku přednesení námitek, jež by kdo proti tomu činil. Jestliže se námitky v pravý čas učinily, rozhodne o nich městská rada najdéln v šesti dnech, vyslechnuvši prvé strany, jichž se dotýče, a ihned opraví, co za dobré uzná. Budeli žádaná oprava odepřena, lze se odvo- lati do tří dnů ke sboru obecních starších, kterýž vyslechnuv strany, jichž se dotýče, potom v té věci rozhodne. Po čtrnácte dnů před volbou nemá se v listech voličských k té volbě připravených ničeho měniti, leč by byla změna nějská u vyřízení re- kursu o podaných a vyřízených reklamacích nařízena. Do listin voličů zapsáni jsou všizhni voličové, kteří mají právo ovoličské dle § 38.
karmelitský náměstí Lorefánský Vyšehrad Holešovice Garni
26 article
pražsk. řádui ob. a dle zákonů pozdějších, po- kud dle nich nejsou od vykonávání práva volič- ského vyjmutí neb vyloučeni; zejmena nejsou zapsáni ti voličové, kteří zakládajíce právo své volíčské na výši daní zeměpunských, daně tytel do dne 81. prosinee 1899 splatné, nezaplatik do 14. srpna t. r. Tilto voličové mo houdo ukončení 1hůty relkla- mačni, tedy do 1. řiljna . r. (t en den v 6pločítajit c) do 12. hodli ny v poledne své daně,do 34. pro- since 1899 s patné, při městských bernlch úřadech řádně zupra viti a právo své voličskě v téže lhůte v mřstnostech nahoře nvedených reklamovati. Námitky řádně doložené, ústní i písemné, budou přijímány po dobu svrchu naznačenou v hodinách úřadních v prae- sidíální kanceláři na radnici staroměstské; zá roveň učiněno opatření, aby úřadníci magisitrátní v místnostech, kde listíny voličů jsou vyloženy. v hodinách, v prvním odstavei této vyhlášky naznačených, přijímali námitky ústní, listin toho kterého okresu volebního se týkající, aby proto- koly o nich sepisovali a je praesidiu rady měst- ské k dalšímu řízení předkládali. Při sepiso- vání takových ústně přednesených reklamaei bude žádáno, aby reklamující udal přesně byt reklamovaného a aby předložil průkaz o tom, jaké daně reklamovanému jsou předepsány.
27 article
— Česká kniha v Rusku. Čásť Josef Holečka »Zájezdu na Ruse vyšla právě v ruském přékladě N. M. Sokol o v a nákladem P. P. Sojkina v Petrohradě pod názvem »Poccia H aa«. Stran 147, cena 75 kop. Co prekladutelo, jenž loni ruskéi čte- nářeobeznámil s Holečkovými »Naši m i«, přimělo k této práci, povídá v předmlavě, kde čteme: »Zřídka doléhají k nám do Ruska vážné hlasy ze Západu o zvláštnostech ruského spo- lečenského a státního života. Vesměs a napořád řešení a osvětlování těchto otázek chápou se lidé úplně nepřipravení a nevědomi, kteří jen opakuji staré šablonové fráze cizí. Obyčejně v jejich povrchních úvahách zvačí v lepším případě biahosklonnosť, v horším nadutosťa opovržení k ruské skutečnosti. Lidí, znajícíeh a vážně studujících Rusko, je na Západě velmi málo. A ještě méně je za hranicí přátel Ruska. Totě, co přimělo mne, abych předložil vaší po- zornosti část knihy českého spisovatele Josefa Ioločka, ješ v Prano pod názzvom »Zájezd na Rus« vychází. Autor zde mluví o zvláštnostech ruského společenského a státního života ve srovnání s evropským Západem. Samostatná a originalné názory autorovy ve značné míře jsou nové i ruskému obecenstvu. V každém případě zasluhují nejvážnější pozornosti. — Překladatel N. M. Sokolov vydal loni sbírka původních básní, již kritika uvítala jako zdravou reakci proti dekadentismu. Kromě toho přeložil I. Kanta »Kritiku čistého rozumu«, » Kritiku praktického rozumu«, »Kritiku soudnosti«a »Anthropologii«, Schopenhauera »Svět«, Lucia Apuleja »Zlatého osla«, A. Schacka »Histori Normanů v Siciliis, Liehtenbergovy »Aforismy«. Z italštiny veršem přeložil A. Manzoniovu tra- gedii »Hrabě Carmagnoli«, Kromě toho vydal kritické studie »Lyrika Ja. P. Polonského«a »Illuse poetického tvoření, epos i lyrika hr. A.
Holeček N M Sokol Sojkin Holečkův Ioloček Sokolov I Kant Schopenhauer Lucius Apuleja A Schack Norman A Manzoniův Carmagnoli P Polonskij Rusko Zájezd Petrohrad Rus Poccia H ao
28 article
K. Tolstého«, — Překlad »Ruska a Západue je výborný a svědčí o neobyčejné píli a svědo- mitosti překladatelově, jenž, jak se dovídáma, věnoval se studiu českého jazyka teprve před rokem. Možno jej doporučiti tém, kdo se učl ruskému jazyku a chtějí porovnávati ruský pře- klad s českým originálem. le — Úmrtí. Včera zemřela učitelka soukromého vychovávacího a vyučovacího ústavu slečna Maris Plačkova. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Štěpána na olšanský hřbitov. — Dne 16. t. m. zemřel zde p. Karel Jediička, mistr kni- hařský a »profous« staré gardy mistrů kanonýrů 28. batterie. Zesnulý zjednal si, zejmena jako horlivý sběratel ve prospěch Ústřední Matice a »Komenského« ve Vídni, jakož i všeobecně dobročinných účelů, zá- sluh a úcty. Pohřeb je dnes v úterý o 3. hod. odpol. z čís. 120—I. — Zemský výbor král. českého ve schůn konané dne 12. září t. r. za předsednictví nejvyšš. maršálka zemského učinil kromě jiných tato usne- sení: Rozvrh učebné látky mezi členy učitelskéha shoru při střední hospod. škole v Chrudimi pro rok 1900—1901 schválen s některými změnami. Děkovací přípis kardínála Rampolly za sbírku kněh věnovanou knihovně valikánské vzat byl na vědomí. Zcela nebo částečně vyhověno bylo stížnostem: obce Ko- runního Poříčí v příč. opravy mostu; Frant. Kaňky ve Slaném, Bohdana Pudlače v Praze, Karla Klára v Praze ve věcech stavebních. Souhlas zemského výboru vysloven: k otuvření IV. třídy na obecné škola v Pohočí; ku přeměně prozat. VI. tř. postupní na obec. škole v Lobzi v třídu del.; ku ponechání poboček při obec. školách v Dobříši; k otevření měšťanské školy v Hrobech; podmíněný souhlas vy- sloven ku zřízení poboček při obecných školách: v Krčíně, v Černovících a v Kročehlavech.
K Tolstý Plačkův Štěpán Jediiček Komenský František Pudlač Klár Rusko Olšanský Vídeň Chrudim ko Kaňk Praha Dobříš Krčín Černovíce Kročehlavy
29 article
— Úznání české práce. Francouzské mini- sterstvo vyučování zakoupilo pro universitní knihovny francouzské značný počet výtisků české mluvnice »Grammaire tchéque a l'osage des Frangaise, jít krajan náš, prof. Jindř. Hantich před rokem se- stavil a v Paříži vydal. (Ernest Leroux). Mimo to dostalo se professoru Hantichovi, jak již z vče- rejšího ohlášení známo, pozoruhodného vyzname- nání udělením universitního řádu akademických palem. — Sjezd »německých sedláků«. Z Brna. 17. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Včera konal se v Roštěnicích sjezd »německých sedláků«, na klerém mluvil též d'Elvert a dr. Lecher. Tohoto osud vídeňského parlamehtu nechává prý chladným. Parlament ukládá prý obyvatelstvu jen vojenská a berní břemena, jinak ale nemá pro obyva- telstvo nic prospěšněho. Ku konci přijata byla resoluce, kterou mimo jiné žádá se též zave- dení státní němělny- — Zkoušky utrpení české menšíny ve Znojmě. Že Zhojma píší: Za příčinou zápisu da škol rozpoutal se tu nebývalý boj proti škole ma-
profesor Jindřichův Hantich Leroux doktor Lecher Paříž Brno Znojmo