3
masthead
18. září 1900. Číslo 258.
4
article
Obec. star. p. dr. Růžička připojuje se k ná-
vrhu tomuto z důvodů formálních i věcných. Jedná
se o tak značnou investici na cizí půdě a jest tudíž
třeba, aby členové sboru byli lépe informováni. Na-
vrhuje, by vypracována byla odůvodněná zpráva
opatřená veškerými účty investice a režijních výloh
a litografovaná dodána členům sboru, by správní
rada elektnických podniků vyjednávala znovu s obe
vršovickou, zdali by nebyla ochotna převzíti aspot
část nákladu na investici. Ku konci řečník dodavá,
že za 420 K ročního zisku nemůže se jen tak obě
tovati 84.000 korun.
Obecní starší p. Weiss žádá, by se presidium
postaralo o sdělení, zda elektrické podniky něco
ponesou.
Obecní starší p. Březnovský praví, že vinu
za zahrabání millionů do elektrických podniků nesou
páni, kteří zasedali v jejich správní radě, kteří kou-
pili draho koňku atd. (Souhlas). Není pochyby, že
obec vršovicka na zavedení elektrického světin aspon
něčím by měla přispěti; když se však vystavěla velk
clektrárna, musí se hleděti, aby se její síla odbyla.
Žádný obchod hned nevynáší a děje se tak teprve
třeba za 3—4 leta. Kdýby se tak bylo jednalo jako
nyní při zavadění plynu do předměstí, byla by obec
s plynárnami hotova. Co navrhuje se v příčině
stlouvy s obcí vršovickou, nedá se vše prostě za-
mítnouti. Když byl řečník proti tomu, by nekupovala
se koňka, ani pozemky u Michle na remisu a v Hole-
šovicích pro elektrárnu, hlasovali pání proti jeho ná-
vrhu a prolo doufá, že dnes hlasovati budou s ním.
doktor
Růžička
Weiss
Březnovská
Michl
5
article
(Veselost.)
Obecní starší p. dr. Holubovský žádá, by od
vršovické obce žádala se záruka na několik let, že
nahradí eventuální škody, které by obci pražské
vznikly, kdyby přestala elektřinu odebírati.
Debaty zúčastnili se ještě pp. Kasalický a
Úrbánek, jenž navrhl, by si vršovická obec zří-
dila eiektrické osvětiování sama tak, aby obec praž-
ská dodávala k němu jen elektrický proud.
Při blasování přijat odročovací návrh p. Kasa-
Fického.
Městská rada navrhla, by zavedlo se elektrické
osvětlování na Tišnové a na Staroměstském ná-
městí
Obecní starší p. Portík navrhl, by elektrické
osvětlování zřídilo se také na Karlově náměstl.
Obední starší p. Kasnlický podotýká, že by
osvětlení náměstí Karlova stálo 60.000 korun a bylo
by 21/zkráte dražší, nežli dosavadní plynové. Ostatně
sady na náměstí se z večera zavírají. (Obecní starší
p. Březnovský: »A v letě svítí tam svatojanské mušky.«
Veselost.) Řeřník jest proti návrhu p. Portíka.
Obecní starší p. Brejcha není proti návrhu
městské rady, ale varuje před stálým vydáváním.
Nechť vyčká se závěrka roční bilance.
Návrh městské rady schválen a návrh pana
Portíka odkázán městské radě.
Schvaluje se návrh na udělení remunerace 400
korun pokladníku elektrických podníků p. Svobodov
za obstarávání agendy závodové nemocenské po-
kladny a návrh na zrušení veřejného průchodt
domem čís. p. 3—-IL. a přilehající části Lazarské ul
(Průchod z Karlova náměslí.)
Zamitají se: stižnost ryt. Kubínzkého do usne-
sení městské rady v příčině ohražení pozemků cen
trály v Holešovicích, na straně k řece a stížnost
pl. Anny a Elišky Rechzieglových na rozhodnut
v příčině stačného z domu čís. p. 564 a 573—II.
Holubovský
Kasa
Fický
Březnovská
Brejcha
Portík
Anna
Rechzieglův
Karlov náměstl
Karlov
lazarský ulice
Karlov náměslit
Holešovice
Úrbánek
6
article
Při návrhu na povolení nákladu do výše 5574
korun k pořízení nábýtku a nářadí pro místnost
živnostenského soudu ujal se slova
obecní starší p. Hubůček a navrhl, by se
k účelu tomuto povolil obnos do výše 7000 korun.
Obecní starší p. Weiss neuznává výši navrže-
ného obnosu, potřebnou k zařízení kancelářských
místností, jaké jest u soudů.
Schválen návrh p. Hubáčka.
Na jednacím pořadu byly ještě dvě záležitosti
návrh, aby k uhražení dalších potřeb investičních na
r. 1900 u zemské banky království českého uzavřen
byl úvěr 2,500.00 korun a aby rada městská byla
zmocněna, by ku splacení tohoto úvěru 21/2 mill.
korun, jakož i dřívějšího úvěru 4 mill. korun vypsala
pujnu Obvvas aa o . a0k. a zalnahuat, tkajte
se prodeje stavenišť v asančním obvodu prostřed-
nictvím Živnostenské banky pro Čechy a Moravu,
která projednati se měla ve schůzi důvěrné. K vy-
řízení obou potřebí bylo kvalifikované většiny, tudíž
přítomnosti 60 členů sboru.
Weiss
Hubáček
Čechy
Morava
7
article
Když na předměty tyto došlo, prohlásil starosta
p. dr. Srb, že není přítomen dostatečný počet členů
sboru, protože jest jich v zasedací sini pouze 54.
následkem čehož že oba bere z jednacího pořadu
a příkročí k ukončení schůze.
K volným návrhům přihlásil se obec. starší pan
Hamaček a pravil, že každý slušný člověk ben
rozdilu národnosti musí s opovržením odsouditi ha-
nebné a zákeřnické přepadení našich vzorně si po-
činajících »Sokolů« Němci olomouckými. Mommsenová
nauka našla v olomouckých Němcích horlivé tlu-
močníky. Marná však a malomocná byla snaha ně-
mecké luzy strhnouti Sokolstvo k výtržnostema
snaha rozraziti jeho řady minula se s výsledkem.
Sokolové s mužným sebezapřením pomíjeli huron-
ského řevu a mávání klacky německými zběsilci
zatím co obyvalelstvo převážnou vělšinou české
samo německé provokatéry umlčelo.
Že dav rozeštvaných a spitých synů Germanie
strhnouti se dá k takovéto provokaci, konečně nás
nepřekvapuje, že však i sbor intelligentních lidí, za-
sedajících v městském zastupitelstvu olomouckém,
v úrážení české národnosti bude pokračovati, sotva
jsme uvěřili.
Srb
Hamaček
Němec
olomoucký
Sokol
Sokol
8
article
hned na dva měsíce štelovať a platily
jsm
77 feniků. Vašnosti! My jsme byly dnes týden
večer všecky u sv. zpovědi. O 11. hodině večer
byly jsme hotové a ráno o 3 hodinách jsme
byly u sy. přijímání. Byl tu polský kněz a měl
pro nás též křesťanské naučení. My jím chceme
též tu naši zprávu opisat, jak se tu máme
co robíme a moc na den dostaneme. My tu včil
okopujeme obilí a hrach a dostanem 14 českýeh
na den; ráno o 4 hodinách dostaneme hořký
kafej a na večer supu a přes den jimy chleb
a chvála Bohu my se to ještě chválíme, bo se
vyrobíme a to nám šmakuje. Je nás. tu 54
v celku, nás jest 7, z Dorgovic 23 a ostatně
jsou od Poznaňa. Jedna z naší kasárně už tu
umřela a zítra ji půjdem na svaté místo od-
provodit. Včil chceme opisať, jak tu lidé s námi
zacházejí. Pan a inspektor oba jsu katolíci
aufsier je vanělik, ale on nám naší víry netupí
Přišel sám ku nám, která chceme jíti na sr.
zpověď. Náš dvůr jest v polu a daleko od dě
diny. Věc nového tu nevíme a uctivě jich po-
zdravujeme. S Panem Bohem ukončujema psání
a ubíráme se na spání.«
Co bude dále, jak se vyvinou poměry, za-
hynou naši spolubratří v říši sousední? Tytoa
podobně otázky vtírají se při četbě zajímavě
knížky Vyhlídalovy. Tomáš Všudybyl v kalendář
Moravanu roku 1898 prorokoval: Morave
v Pruském Slezsku žijí více už jen životem
tiché posmrtné literatury, nežli plným politickým,
národním.
»Pane Tomáši, nezvoňte nám ještě umí-
ráčkem!« odpovídá orgán Čechů pruských.
bůh
Vyhlídalův
Tomáš všudybyl
Moravan
Tomáš
Čecho
Slezsko
9
article
»Ještě čas na to. Co se týče toho plného poli
tického života národního, prozradíme vám pro
dnešek tolik: My si vážíme své řeči mateřské
a přidržujem se jí navzdor všem překážkám
všemu utlačování a to nás stojí, věřte mi, více
obětí, než vás v Rakousku. Při volbách jdeme
s katolickým centrem, které, co jest možného,
naši řeč hájí a naše náboženská a hospodářská
práva po 25 let již s prospěchem zastává.
My jsme před lety sobě zřídili noviny ve svém
jazyku, pokus to, který se dříve nikdy ne-
podařil . . .-
Známo každému již z novinářských zpráv čin
olomouckého zastupitelstva, kteréž patrně roz-
trpčeno zdarem slavností sokolských již v ponděl
dalo vyvěsiti na budovu české obecné školy ští
s německým nápisem »Städtische slavische Volks-
schule«.
Čin ten od zastupitelstva obce, v níž žije ví
než polovina obyvatelstva českého, jest nejvyššt
urážkou a insultaci české národnosti, kterouž bez
odvety ponechati nesmíme.
Řečník navrhuje, aby dle příkladu zastupitelstva
olomouckého městská rada z veškerých, obcí vy-
držovaných škol německé štíty dala sníti a tyto vy-
hradně českými nahradila a dokládá: Co může mit
platnost v markrabství moravském, musí dovolen
býti i v království českém.
Obecní starší pan Weiss má opáčný náhled
Zbláznili-li se Němci v Olomouci, nemusíme se
zblázniti my. Co učinili, vezmeme s polítováním na
vědomí, ale následovati jich činu řečník nedo-
poručuje.
Návrh p. Hamáčka byl dostatečně podporován
a odkázán městské radě.
Schůze pak skončena
Weiss
Němec
Hamáček
Rakousko
Olomouc
10
article
Lide z Pošumaví!
Lide z Pošumaví!
V nynější dohě těžkých zápasů, kterých
podstoupiti jest našemu národu proti útokům
nepřátel, směřujícím k tomu, aby zatlačen byl
na národ nižšího stupně a menší ceny, a prot
snahám, učiniti ze zemí staroslavné koruny svato-
václavské provincie, v nichž zahlazena byla by
ve veškerém lidu českém památka na velikou
státotvornou minulost, odhodlali jsme se svolat
v městě Přešticích
veliký
tábor lidu
Pošumaví
Přeštice
11
article
Z Pošumavi.
Z Pošumavi.
Tábor tento má býti velikou manifestae
národního vědomí veškerého lidu pošumavského
manifestací jeho státoprávního přesvědčení a mo-
hutným protestem proti každému pokusu, čelicímu
k rozdělení naší vlasti, k vyobcování našebo
drahého jazyka z velikév části českých zemí a
proti veškerým vlastizrádným snahám našieh
odpůrců, kteří dnes nepokrytě již hlásají heslo,
že zničena býti musí nedílnost a neporušenost
zemí koruny české, aby tím snáze národ náš
podmaněn u zničen býti mohl.
Na láboru tomto sejíti se má lid ze všech
okresů pošumavských a jelikož jedná se
o to, aby lid z Čech západních
a jižních, aby 11d z Pošumaví do-
kázal, že smýšlí a cití tak, ja ko
jeho so ukmenovci v Čechách se
verních a východnieh, aby dokázal.
že celý národ bez výminký stojí na stanovisku
statoprávním a rozhodné opposice, pokud nedo-
stane se mu dlouho zadržovaných jeho práv
žádáme váa snažně, abyste nešetřili námathy a
cesty a abyste se táboru tohoto v počtu co
možná největším zúčastnili a takto naším ne-
přátelům dokázali, že jsme zde, že bez nás
o nás jednati více nelze, že přes nás nelze
přecházeti k dennímu pořádku a že tato říše
nabuda dříva spokoienou a šťastnou, pokud
národ český uspokojen nebude l.
Čechy
Pošumaví
12
article
Nuže tedy vzhůru
Nuže tedy vzhůru
na tábor lidu do Přešti
v aeděll dne. 23. září t. r. o 1l. hod. dopal.
Na táboru tom promluví slavnostní řeč
»O situaci politické a požadavcích českého ná-
roda« MUDr. Edvard Grégr, zemský a říšský
poslanec za národní stranu syobodomyslnou,
red. V. Jar. Klořáč za stranu národně-sociální.
JUDr. Lad. Machač za stranu radikálně-pokro
kovou, Em. J. Hrubý za sdružení zeměděleů.
red. Jiří Stříbrný za vídeňské Čechy a řečnl
ostatních státoprávních stran.
Seřadění průvodu o 10. hod. dopol. na
Plzeňské silnici u »Panské villy«.
šel
Svolavatelé:
Karel Prokop, maj. válcového mlýna v Bo-
rovech, náměstek okr. starosty, Fr. Janda, před-
seda politického -klubu »Jiří z Poděbrad« strany
nár.-soc. v Přešticích, JUDr. Fr. Liebl, advokát
a člen městské rady. Cyril MI. Homan,
knihař a papírník, zástupce strany nár.-soc., vesměs
zn a
v Přešticích.a ojn
MUDr
Grégr
JUDr
Lada
Machač
J Hrubá
Stříbrná
Prokop
Janda
Jiří
Liebl
Cyril
Homan
Čechy
Borov
Francie
Poděbrady
Přeštice
strana národní
14
article
adlšln
od — »Dělnost« parlamentu. Mluvi-li se
u nás o dělnosti parlamentu, nu nic jiného s
při tom nemyslí, než aby sněmovna poslaneů
byla ochotna vyříditi tak zvané hospodářské
předlohy lednové, potom rozpočet a na konee
snad předlohy, týkající se nového uherského
vyrovnání. Všechno ostatní pomíjí se mlčením
k tomu pozornost státnická se netáhne, tal
jakoby všechno ostatní bylo v Rakousku v nej-
lepším pořádku. Nu, lednové předlohy snad by
se šťastně pod střechu dostaly, neboť všude tam.
kde dvě nejdou od jedné, musíme si vypůjčií
i v královstvích a zemích na ríšské radě zastou-
pených. Však již při rozpočtu zcela jistě byse
setkaly strany v krutém zápasu. O všem, co se
nedá udati jinde, jednalo by se při rozpočtu.
A nebylo by toho málo, uváží-li se, že nevy
řízeny leží ve svěmovní kanceláři již tři roz-
počty a k těm že by letos přistoupil čtvrtý. C
by se stalo při rozpočtu ministerstva vyučování?
Rakousko
15
article
Domnívají se snad Němci aneb vláda, že by
poslanci národa českého přes ministerský výnos
ze dne 17. října, přes pověštný cirkulář Kin-
dingrův, Stibralův, přes tajné upozornéní pana
Böhma atd. přešli klidně k dennímu pořádku?
Ministrům, kteří by nezaručili se za odstranění
nařízení těch a za vyřízení jazykové otázkyve
smyslu spravedlnosti a rovného práva, by roz-
počet prostě nepovolili a kdyby se v té věci o
nich spřátelené strany odvrátily, což jiného by
jim zbylo, než ona taktika, která, jak se ukázalo.
jedině vede v Rakousku k eíli? A což až by
došlo na rakousko-uherské vyrovnání! Zná již
snad vláda prostředek, jak překlenout propast,
jež dělí parlament cislajtánský od předloh, jak
si je dle své chuti upravili Madaři a jež roze-
vírá se na druhé straně mezi názory jednotli-
vých stran a frakci? Je vobec naděje, že jediná
vyrovnávací předloha stane se skutkem, že při
nynějších naprosto neurovnaných poměrech bude
možno vyříditi rozpočet z jediného roku? Ne-
budedi všechen parlament prodchnut poctivou
vůli pracovati, nevyřídí se i bez obstrukce ve
Němec
Stibralův
Böhm
Rakousko
16
article
vídeňské sněmovně pranic. Na to vláda a fana-
tikové dělnosti zapomínají, že německé souručen-
stvo za jedno je toliko v boji proti nám, ne ale
v boji proti Maďarům. Ne, ne, tak, jak si vlád
myslí, to nepůjde. Dnes nalezají se přední strany
poslanecké sněmovny oproti sobě v poměru ne-
smířitelnosti, dnes vyčkávati, až si v náruč pad-
nou, je politika duše naivní. Konečně vláda
nemá ani práva k takovému vyčkávání. Vlády
povinností je rozhodnout, kde spravedl-
nost a právo a vší silou se zasadit
tomu, co spravedlivo a po právu
dopomoci k vítězství. To úkolem vlády
vokaždém právním státě. O tom nechť je dr.
Körber přesvědčen, že svou inynější melhodou
i bez obsirukce nikam by nedospěl. Zůstal by
trčet již na první stanici. Dělného parlamentu
dodělá se dteprvě tehdy, jenž by vyšel z oprav
nynějšího konstitučního zřízení ze základu pro-
vedených. Po jiné ústavě práhne vz télo říši
politický svět a té se mu dostati musí, nemá-li
již nyní dost povážlivá hniloba dále pokračovati.
Maďar
Körber
poslanecký sněmovna
17
article
— Německo nacionální program. První
se svou platformou vytasila so strana l Schöne-
rerovská. Bývá tak obyčejně. Strany nejmenši
a nejradikálnější chápou se slova nejdříve. Pro-
gram páně Schöněrerův, jejž přednesl dr. Ba-
reuther, jemuž pro osobní jeho vlastnosti byl
bychom přáli jiný osud, než stát se na svá
stará kolena pomahačem Schönererovým, po-
hrdá sice uhlazenou formou ai lesktým slovem.
za to ale je pln obsahu a vilpravdě j smělých
myšlenek, Jednou z hlavních je, vyloučiti z Cis-
lajtanie všechny země a národnosti, jež nebyly
kdysi příslušníky »německého bundu« a ze
zbytků utvořiti od Německa hospodářsky i poli-
ticky odvislý německý stát druhého řádu. To je
kostra programu, za kterýž vřhne se v (zápas
skupiňa poslanců, jež representována byla v mi-
nulé sněmovně poslanci pány Wolfem, ISchöne-
rerem, Bareuthrem, Türkem, Kitllem, Irem a
Fochlerem. Není to programi jiný, než pro-
gram císaře Josefa II., shtouk ovšem o rektifikací,
která nezbytnou se stala po Králové Hradci.
Schön
Schöněrerův
Wolf
Bareuthr
Türek
Kitll
Irma
Fochler
Josef II
Německo
Hradec
ISchöne
18
article
Josef II. chtěl se zasaditi o to vší mocí, aby
rakouské jádro vedoucího státu v Něniecku bylo
německé. Myšlenka, která v tehdejší době a za
tehdejších poměrů národnostních pojata, ani
přiliš nepřekvapovala. Pronikavý duch čísaře
Josefa II. postřehl, s jakí velikými obtížemi bylo
by spojeno, kdybyl německé dědictví staré říše
římské měl spravovati a zastupovati stát ze tře
čtvrtin neněmecký. Ko skutečné německosti Ně-
mecka bylo zapolřebí též německosti Rakouska.
Na štěstí zbylo ale přes všechna pronásledování
vnárodě českém tolik zdravěho jádra a tolik
životní sily, že ho nezničil ani Josefinísmusí an
německá reakce Metternichovav— tak že. Ra-
kousko německým se nestalo, nýbrž že v roce
1866 z Německa musilo se loučit a zaříditsi
své vlastní hospodářství bez Frankfurtu. Však
eo bylo lybnou síloustátu po vékyo lidské, ne-
dalo se zmařit za jediný den, anio ne kanony
a zadovkami. Že na polích u Sadové byly
poraženy též jejich aspirace po německém Ra-
kousku, Němci nechtěli úznati, ale v tom, a b
přes porážku v rocie 1866 stalo s
Rakousikoněmeckým, souhlasil
vzi-hnh v duchu tom je sestrojen dualis-
mus, prosincová ústava, v auenu tom pracovali
od roku 1866,s malými přestávkami, také ve-
škeří vládnoucí státníci. I votom se shodovali, že
Rakousko s Německem podo vedením pruským
v nějaký trvalý, německost i garantující poměr
vstoupiti musí. Jak v tom jednotlivá politická
vyznání cislajtánských Němeů se rozeházejí, že
jedni, se Schönererem v čelo, chtějí degradovati
Cislajtanii na stát, jakým je v poměru k Ně-
mecku a k Berlínu Bavorsko; kdežto ostatní
respektujíce ještě takl trochuo Víděň, kteréž toli-
kerým jsou vděkem povínni, rádi by jí vyhradíli
v novém pořádku postavení poněkud výhodnější.
Josef
Josef II
Němec
Rakousko
Německo
Frankfurt
Berlín
Bavorsko
Něniecko
19
article
Jiného mezi nimi rozdílu není. Toť se ví, že
ani Schönererovci nedomnívají se, že by jejich
politický ideál dal se uskutečnitíc za jediný den
a proto i oni pracují vetapách. Prozatím by
se spokojili s ústavně inartikulovanou rakousko-
pruskou allianeí a potom sli týmž poměrem,
v jakém nalezaly se před ř. 1871h ostáty jižně
od Mohanu k severo německému bunidu.“ Vědl,
že to ostatni by se dostavilo záhy. s Bylo by
tedy dobře, kdyby mnozí z našich politiků, jimž
jakési konečné smíření s Němci pořád ještě
v mozku straší, dali si konečně říci a nepachtili
se za utopiemi. Němci rakouští nejen po tradici,
nýbržcivaktuální přítažlivou šílou nynějšího moc-
ného al velikého Německa jen dvojí znají dnes
cestuc Chtějí zapadnouti v lůno všematky Ger-
manie nebo v Rakousku státi se pány a udělati
z tohoto státu pouhou dependenci velikého Ně-
mecka. To chtějí všichni, všichni bez výjimky.
Liší se mezi sebou jen v nepatrnostech, jen
v taktice, však všickni jdou za jedním a týmž
velikým cílem. Proto je nám program německých
nacionalů zrna Schönererova zcela pochopitelným.
Vyloučení Haliče, Bukoviny a Dalmacie z Cis-
lajtanie, prohlášení němčiny za jazyk státní,
armádní i parlamentní, právo užiti u soudu
úřadu jazyka českého jen tomů, kdo pro-
káže, že německy naprosto nezná, jinak ale
i v krají českém a ve případech českých vý-
hradné užívání němčiny zevnitř il uvnítř. Jinými
slovy: aby Cislajtanie stala se ve všem všudy
právě tak německou, jako mají se státi země
za Litavou maďarskými.
— Opětné zavedení němčiny u zem-
ského finančního ředitelství v Praze.
Němec
Mohan
Německo
Gera
Rakousko
Halič
Bukovina
Dalmacie
Praha
20
article
»Tajný výnos«, kterým se zavádí opětně vý-
hradněněmčina do úřadního jednání u zem-
ského finančního ředitelství, byl vydán ústně,
nikoli písemně. Dne 14. t. m. byli přednostové
jednotlivých oddělení finančního ředitelství po-
voláni k úřadujícímu dvornímu radovi, jenž
jim sdělil, že z nařízení místodržitelství máse
zavésti v úřadním jednání takový způsob, jaký
panoval před zavedením jazykových nařízení.
Spolu nařízeno, aby přednostové ve svých od-
děleních přísně dbali na dodržení tohoto usta
su žt
novení.
— Schůze voličů okresu nepomuického
svolaná poslanci drem. Dykem a Ků slem
do Měčína na včerejšek, byla hojně obeslánaz
okresů nepomuckého a přeštického. Předsedal
p. Tlykal z Černovsi: Poslanec Kůs podával
zprávu o činnosti sněmu zemského; vytknul
hlavní vykonané práce rázu hospodářskéhoa
pojednal o nutnosti úpravy zemských financí
platů učitelských. Zpráva jeho došla jednomysl
ného souhlasu. Přítomní učifelé p. T y ka l ze
doktor
Dyk
ka
Tlykal
Kůs
Měčín
21
article
Kbela a p. Mudra z Bartolic tlumočili pří
tomným poslancům přání učitelstva. Po té pro-
mluvil dr. Dyk v zevrubné řeči, provázené
všeobecným souhlasem, o politické siluaci, způ-
sobené vypsáním nových voleb. Řečník pokládá
za nutné, by český národ dal Vídni rozhodnou
odpověď. Jedná se o to, by národ český ne-
vyšel z voleb oslaben, nýbrž sesílen. Starých
mandátů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
nabylých dlužno hájiti a dobývati nových.
K tomu třeba svorného posťupu všech stran a
frakci. Staré nevražení vzájemné nechať přestane
— jen tak kyne vítězství. Mandát i mpera-
tivní, kterým by se předem poslancům ulo-
žilo, že musí provozovati obstrukci, nemohl by
přijati, žádný řádný zástupce lidu. Určiti takliku
musí býti zůstaveno sboru zivolený ch
ploslaneů, kleří jako důvěrníci lidu
o taktice rozhodnou podle toho, jak se ukáže
situnce po volbách. Dojdesli k upokojení českého
národa a k jednání parlamentnímu, o čemž
však řečník pochy buje, dlužno hlavní vábu
klásti na to, by v zájmu stavu rolnického ko-
nočně přikročeno bylo ku provádění nutných
agrávních reform. — Ježlo po řečech poslanoů
nikdo o slovo se nehlásil, skončil předseda
schůzi, jmenem celého shromáždění vzdav dík
oběma poslancům, kterým projevena jednohlasné
úplná důvěra.
Mudra
Dyk
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko
22
article
Z Brna, 17. září. (Telef. zpr. » N. Laao )
Na včerejší schůzi voličů v Tova čo v ě, po-
jednávaje o politické situaci a zmíniv se o roz-
pušjtěníříšské rady pravil poslanee
dr. Žáček: I kdyby jazyková nařízení Bade-
nova byla zůstsla, musili bychom trvati a trváme
natom, že ona sama nikterak nestačí, a
že dobrá vnaše práva tak dlouho musejí nám
býti dopíňována, a až dostane se nám náplně
rovného práva ve všech oborech života veřej-
ného. (Výborně 4Potlesk.) A jestliže pro lu
kapku jazykových nařízení německáo levice spu-
stila takovou bouři, a když ista kapka byla nám
proto odňata, tu přirozeno jest, že kdybychom
my takovéto jednání pro veškeru budoucnosl
nezamezili náležitou odvetou, podobná bouře le-
vice opakovala by se při každé další kapce
se stejným výsledkem pro nás nepříznivým, a
celý vývoj náš byl by zastaven. (Tak jest
N Laao
Bade
Brno
23
article
Nedáme se !) Kdybychom nyní couvli, nahoře
by si řeklin »A co, ti Čechové si nechají líbit
všechno, těm nemavíme povolit!« — a Ně m-
clům za to bly děbali, co by jim vi-
děli na očích. (Tak jest !) M y m u síme
tudíž kruhyvídeňské přesvěd-
čiti pádněo tom, že český náro
v zápase sobě vnuceném vytrvá
tákjdshouho a že vytrvá v něm
ipřes připadné různé oběti, a ž se
mu st ane po právul (Výborně! Potlesk.)
My přistom arci můžeme a musíme postupovati
vážně, bez izbytečného rozčilování a rozvášňo-
vání. Věc naše jest krajně spravedlivá a obstojí
i před nejvyšším soudcem. (Pochvala.) Ne
chceneť jako většina nic více než co menšina
(Tak jest!), méně bez obětování eti a charakteru
ehtíti nemůžéme (Souhlas) — a jestliže proti
námůstaví se německá levice na stanovisko sta-
rého násilnictví, na stanovisko pěstního práva,
chtějíc z nás ašiniti své hélóty, tu nemusíme
ani přes sebe větší počet nepřátel a pre
sebe větší jejich přikrosť a zpupnosť zoufat
nad tím, že by konec konců přeco jen ne-
zvitézil náš prapor český, prapor čistý, spra-
vedlivý.« (Pochvala.) Po vývodech posl. dra.
Žáčka přijata byla resoluce, která proklamuje
jedmotu českého voličstva s do-
savadními jeho zástupci a jak klubu
celému, tak posl. Žáčkovi vyslovuje naprostou
důvěru a souhlas s veškerými kroky, jež pod-
nikli, zároveň pak oznamuje, že voličové to-
vačovští při nových volbách do rady říšské
opět voliti budou dra. Žáčka.
Čecho
Žáček
24
article
— »Provinz Böhmen«, tak nyní často
naznačují fanatičtí Němci na svých dopisech
místa v našem království. Jaký div, že uvědo-
mělí poštovní úřadníci, nechtějíce, by naše krá-
lovství bylo degradováno na pouhou provineií.
tuto poznámku »Provinz« prostě přetrhují. Jiný
názor má o tome. k. poštovní ředitelství pro
království české, které pátrně uznává, že na
příklad Praha neni hlavním městem královstvi
českého, nýbrž jen nějaké provineie. Jakmile
adresát si stěžuje, že poznámka »Provínz« bylu
na dopise škrtnuta, tu ihned poštovní ředitelství
zavádl přísné vyšetřování, úřadníci, kteří dopis
měli v ruce, jsou vyslýcháni a musí se písemně
zodpovídat, proč tak učinili. Býlo by věru na
čase, aby pánům u poštovního ředitelství bylo
dáno na vědomí, jaký právní titul má tato naše
země a že Praha jest hlavním městem království
a nikoliv provincie. Takové stížnosti mají se
vůbec zamítati a nemají býti základem vyšetřo-
vání, jež k radosti Němců zavádí se s úřadníky.
— Pro letošní doplňovací volby do
obecního zastupitelstva pražského jsou
voličské listiny sepsány a budou v době o
18. září do 29. října t. r. (tento den v to
počítajíe) denně od 9. hodiny dopol. do 2. ho-
diny odpoledna (v neděli a ve svátky do 19.
hodiny v poledne) k veřejnému nahlédnutí vylo-
ženy; a sice budou listiny ty v době od 18.
září do 1. října t. r. (tento den v to počíta jíe)
vyloženy v těchto místnostech: 1. pro volební
okres staroměstský ve staroměstské rad-
nici v obeení síni č. 14 v I. patře; 2. pro vo-
lební okres novoměstský v místnosti čis.
80 v přízemí ve dvoře hostince »u arcivěvody
Štěpána« č. p. 826—II. na Václavském ná-
městí: 3. pro volební okres m a l o s t r an-
ský v místnosti čís. 4 v I. patře hostine
Němec
Štěpán
Praha
Provinz Böhmen
dopolo
25
article
»Hotel Garni« č. p. 376—III., v Karmelitské
ulici; 4. pro volební okres hradčanský
v telegrafní místnosti městské stráže hasičské
č. p. 102—IV. (vchod z náměstí Lorefánského)
5. pro volební okres josefovský v jose
fovské radnici č. p. 250—V. ; 6. pro velebn
okres král. Vyšehradu v bývalé radnie
vyšehradské č. p. 31—VI. v přízemní míst-
nosti: 7. pro volební okres holešovic ko-
bubenský v budově magistrátní úřadovny
č. p. 265—VII. v Holešovicích. V době o
2. do 29. října t. r. (tento den v to počitajíe)
vyloženy budou listiny voličské všech volebníeh
okresů mimo okres holešovicko bubenský na
staroměstské radnici v obecní síni č. 14 v I.
patře, ve voličské listiny okresu holešovicko-
bubenského bude lze i na dále nahlédnouti v
budově magistrátní úřadovny č. 265 —VII. v Ho
fešovicfeh. Při tom ustanovuje se zavitá lhůt
čtrnáctidenní, jdoucí ode dne prvního uveřejnění
této vyhlášky v úřadních novinách, t. j. od
18. září do 1. října t. r. (tento den v to počí-
tajíc), ku přednesení námitek, jež by kdo proti
tomu činil. Jestliže se námitky v pravý čas
učinily, rozhodne o nich městská rada najdéln
v šesti dnech, vyslechnuvši prvé strany, jichž
se dotýče, a ihned opraví, co za dobré uzná.
Budeli žádaná oprava odepřena, lze se odvo-
lati do tří dnů ke sboru obecních starších,
kterýž vyslechnuv strany, jichž se dotýče,
potom v té věci rozhodne. Po čtrnácte dnů
před volbou nemá se v listech voličských
k té volbě připravených ničeho měniti,
leč by byla změna nějská u vyřízení re-
kursu o podaných a vyřízených reklamacích
nařízena. Do listin voličů zapsáni jsou všizhni
voličové, kteří mají právo ovoličské dle § 38.
karmelitský
náměstí Lorefánský
Vyšehrad
Holešovice
Garni
26
article
pražsk. řádui ob. a dle zákonů pozdějších, po-
kud dle nich nejsou od vykonávání práva volič-
ského vyjmutí neb vyloučeni; zejmena nejsou
zapsáni ti voličové, kteří zakládajíce právo své
volíčské na výši daní zeměpunských, daně tytel
do dne 81. prosinee 1899 splatné, nezaplatik
do 14. srpna t. r. Tilto voličové mo
houdo ukončení 1hůty relkla-
mačni, tedy do 1. řiljna . r. (t en
den v 6pločítajit c) do 12. hodli ny
v poledne své daně,do 34. pro-
since 1899 s patné, při městských
bernlch úřadech řádně zupra viti
a právo své voličskě v téže lhůte
v mřstnostech nahoře nvedených
reklamovati. Námitky řádně doložené,
ústní i písemné, budou přijímány po dobu
svrchu naznačenou v hodinách úřadních v prae-
sidíální kanceláři na radnici staroměstské; zá
roveň učiněno opatření, aby úřadníci magisitrátní
v místnostech, kde listíny voličů jsou vyloženy.
v hodinách, v prvním odstavei této vyhlášky
naznačených, přijímali námitky ústní, listin toho
kterého okresu volebního se týkající, aby proto-
koly o nich sepisovali a je praesidiu rady měst-
ské k dalšímu řízení předkládali. Při sepiso-
vání takových ústně přednesených reklamaei
bude žádáno, aby reklamující udal přesně byt
reklamovaného a aby předložil průkaz o tom,
jaké daně reklamovanému jsou předepsány.
27
article
— Česká kniha v Rusku. Čásť Josef
Holečka »Zájezdu na Ruse vyšla
právě v ruském přékladě N. M. Sokol o v a
nákladem P. P. Sojkina v Petrohradě pod
názvem »Poccia H aa«. Stran 147, cena
75 kop. Co prekladutelo, jenž loni ruskéi čte-
nářeobeznámil s Holečkovými »Naši m i«,
přimělo k této práci, povídá v předmlavě, kde
čteme: »Zřídka doléhají k nám do Ruska vážné
hlasy ze Západu o zvláštnostech ruského spo-
lečenského a státního života. Vesměs a napořád
řešení a osvětlování těchto otázek chápou se
lidé úplně nepřipravení a nevědomi, kteří jen
opakuji staré šablonové fráze cizí. Obyčejně
v jejich povrchních úvahách zvačí v lepším
případě biahosklonnosť, v horším nadutosťa
opovržení k ruské skutečnosti. Lidí, znajícíeh
a vážně studujících Rusko, je na Západě velmi
málo. A ještě méně je za hranicí přátel Ruska.
Totě, co přimělo mne, abych předložil vaší po-
zornosti část knihy českého spisovatele Josefa
Ioločka, ješ v Prano pod názzvom »Zájezd na
Rus« vychází. Autor zde mluví o zvláštnostech
ruského společenského a státního života ve
srovnání s evropským Západem. Samostatná
a originalné názory autorovy ve
značné míře jsou nové i ruskému
obecenstvu. V každém případě
zasluhují nejvážnější pozornosti.
— Překladatel N. M. Sokolov vydal loni sbírka
původních básní, již kritika uvítala jako zdravou
reakci proti dekadentismu. Kromě toho přeložil
I. Kanta »Kritiku čistého rozumu«, » Kritiku
praktického rozumu«, »Kritiku soudnosti«a
»Anthropologii«, Schopenhauera »Svět«, Lucia
Apuleja »Zlatého osla«, A. Schacka »Histori
Normanů v Siciliis, Liehtenbergovy »Aforismy«.
Z italštiny veršem přeložil A. Manzoniovu tra-
gedii »Hrabě Carmagnoli«, Kromě toho vydal
kritické studie »Lyrika Ja. P. Polonského«a
»Illuse poetického tvoření, epos i lyrika hr. A.
Holeček
N M Sokol
Sojkin
Holečkův
Ioloček
Sokolov
I Kant
Schopenhauer
Lucius Apuleja
A Schack
Norman
A Manzoniův
Carmagnoli
P Polonskij
Rusko
Zájezd
Petrohrad
Rus
Poccia H ao
28
article
K. Tolstého«, — Překlad »Ruska a Západue
je výborný a svědčí o neobyčejné píli a svědo-
mitosti překladatelově, jenž, jak se dovídáma,
věnoval se studiu českého jazyka teprve před
rokem. Možno jej doporučiti tém, kdo se učl
ruskému jazyku a chtějí porovnávati ruský pře-
klad s českým originálem.
le
— Úmrtí. Včera zemřela učitelka soukromého
vychovávacího a vyučovacího ústavu slečna Maris
Plačkova. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. odpol.
z chrámu sv. Štěpána na olšanský hřbitov. — Dne
16. t. m. zemřel zde p. Karel Jediička, mistr kni-
hařský a »profous« staré gardy mistrů kanonýrů 28.
batterie. Zesnulý zjednal si, zejmena jako horlivý
sběratel ve prospěch Ústřední Matice a »Komenského«
ve Vídni, jakož i všeobecně dobročinných účelů, zá-
sluh a úcty. Pohřeb je dnes v úterý o 3. hod. odpol.
z čís. 120—I.
— Zemský výbor král. českého ve schůn
konané dne 12. září t. r. za předsednictví nejvyšš.
maršálka zemského učinil kromě jiných tato usne-
sení: Rozvrh učebné látky mezi členy učitelskéha
shoru při střední hospod. škole v Chrudimi pro rok
1900—1901 schválen s některými změnami. Děkovací
přípis kardínála Rampolly za sbírku kněh věnovanou
knihovně valikánské vzat byl na vědomí. Zcela
nebo částečně vyhověno bylo stížnostem: obce Ko-
runního Poříčí v příč. opravy mostu; Frant. Kaňky
ve Slaném, Bohdana Pudlače v Praze, Karla Klára
v Praze ve věcech stavebních. Souhlas zemského
výboru vysloven: k otuvření IV. třídy na obecné
škola v Pohočí; ku přeměně prozat. VI. tř. postupní
na obec. škole v Lobzi v třídu del.; ku ponechání
poboček při obec. školách v Dobříši; k otevření
měšťanské školy v Hrobech; podmíněný souhlas vy-
sloven ku zřízení poboček při obecných školách:
v Krčíně, v Černovících a v Kročehlavech.
K Tolstý
Plačkův
Štěpán
Jediiček
Komenský
František
Pudlač
Klár
Rusko
Olšanský
Vídeň
Chrudim
ko
Kaňk
Praha
Dobříš
Krčín
Černovíce
Kročehlavy
29
article
— Úznání české práce. Francouzské mini-
sterstvo vyučování zakoupilo pro universitní knihovny
francouzské značný počet výtisků české mluvnice
»Grammaire tchéque a l'osage des Frangaise, jít
krajan náš, prof. Jindř. Hantich před rokem se-
stavil a v Paříži vydal. (Ernest Leroux). Mimo
to dostalo se professoru Hantichovi, jak již z vče-
rejšího ohlášení známo, pozoruhodného vyzname-
nání udělením universitního řádu akademických
palem.
— Sjezd »německých sedláků«. Z Brna.
17. září. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Včera konal se
v Roštěnicích sjezd »německých sedláků«, na klerém
mluvil též d'Elvert a dr. Lecher. Tohoto osud
vídeňského parlamehtu nechává prý chladným.
Parlament ukládá prý obyvatelstvu jen vojenská a
berní břemena, jinak ale nemá pro obyva-
telstvo nic prospěšněho. Ku konci přijata
byla resoluce, kterou mimo jiné žádá se též zave-
dení státní němělny-
— Zkoušky utrpení české menšíny ve
Znojmě. Že Zhojma píší: Za příčinou zápisu da
škol rozpoutal se tu nebývalý boj proti škole ma-
profesor
Jindřichův
Hantich
Leroux
doktor
Lecher
Paříž
Brno
Znojmo