ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b1a9810-7273-11dc-b0c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 57, person 64, work 6, org 8
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v úterý dne 18. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 258.
4 article
Na ranní a odpol. listy přebplácí see v Praze v sdministraet a měsje na čtvr ets . . . . 6 K n v aodvojí dontíko k e veiskách K s0 ne něslé Poštous ni. e s avřejí sásllkae. ni ih:. :: nk ot
Praha
5 article Naše odpověď škůdcům sb. zlolajným.
Naše odpověď škůdcům sb. zlolajným. »Jednou nás očerňují jako nejhanebnější zpátečníky, po druhé ale zase jako nejne- bezpečnější revolucionáře: Ať 4ak neb onak. biti však musíme býti vždycky !so Tak přibil již před 50 lety bystrý vtip Havlíčkův celou tu ošemetnou methodu zavilých německo-centralistických našich vra- bův. Kolikráte odtud za prošlého toho, půl století opětovala se ta mrzká křivda, kolikráte bylo nám odrážeti od štítu našeho perfidní ty střely prolhaného tisku německo centrali- stického, denuncujícího nás brzy s nejpo- dlejší byzantinskou grimassou nahoru jako živel státoborný, revolucionářský, brzy opět na to zase s grimassou nejčervenější dema- gogie jako živel, naskrze černožlutý, svobodě úporný a zpátečnický — dolů. Toto řemeslné štvaní se tak dle potřeb střídalo od vlády ku vládě rok za rokem pořád pryč. Ale konečně ve všem musí být — pokrok a »fortel pohání řemeslo«. Po- kročili tedy německo, centralističtí mistři ve svém starém řemesle dnes k nové raffinova- nosti: my Čechové jsme dnes revo- lucionáři a reakcionáři — zá- roveňl A kterak to? Velmi prostě: my usilu jeme o zvláštní státoprávní postavení zemí koruny české v Rakousku: vtím „ jsme hoto- vými učiněnými rebelly proti trvajícímu státnímu a ústavnímu zřízení Cislajtanie, tím vrháme rukavici odboje a vzpoury ostatním národům i dynastii, jimž jde o udržení nyněj- šíha ústavního zřízení a pořádku.
Havlíčkův Čecho Cislajtanie Rakousko
6 article
ho Způsobíme-li zvšak svou opposicí a ob- strukcí zastavení vídeňské parlamentní maši- nerie, nepřinutíme tím vládu ke změně ústavy ve směru federačním, nýbrž přivodíme na národy rakouské znovu hroznou polární noc nového bachovského absolutismu, v němž bude vládnouti jen ostrá šavle generálů, jen manlicherovky, četníci a policajti, kde nebude platiti více žádný zákon, nýbrž jen libovůle ministrův. Tuto hroznou egyptskou ránu při- vedeme prý my čeští rebellové na sebe a na všecky ostatní ubohé národy, zejmena na ne- vinné Němce a prolo jsme na soudě dějin již dnes odsouzeni jako hrobaři svobody po- spolité, jako nesvědomití pomahači absolu- tismu a národomorné reakce. Věru, to již je non pluso ultra štváčské perfidie a drzé prolhanosti, snad jedině v té bezmyšlénkové Vídni moané l Půl století dějin rakouských jest svědkem, kterak zrovna my Čechové zápasíme a trpíme zde za pravou, rozumnou a mravnou ideu rakouskou, aby totiž Rakousko stalo se týnem s vo- body a rovněho práva všech svých vlastí a národůlv, kterak zrovna my Čechové, domáhajíce se restituce odvěké samosprávy a svézákoln- nosti ústavní pro země koruny české a přejíce stejnou samosprávua svézákonnost všem ostatním národůma zemím, pracujeme nejůčelněji a nejpoctivějiku znovuzrození, konsolidování a zvelebení ně- mecko byrokratickým poručnictvím zbědo- vané této říše, pracujeme nejupřímněji ku svobodě a blahobytu všech její ku vzájemné sebeobraně spojených národův, s nimiž toužíme žíti při všestranném šetření vespolných práv v pravé bratrské rovnostia
Němec Čecho Vídeň Rakousko spojený národ
7 article
lonobi lonsbilažnn
8 article
l ollolnsďl z nabu Miq a sledr
9 article
svornosti. To byl od r. 1848 a zůstal po dnešní den politický ideál českého národa. Žádaje svobodu pro sebe, přál ji rovně opsznle všem ostatním. »Zásadu svobody a rovnosti všech jed- notlivých osob« — jsou slova pamětního spisu veškerých poslanců če- ských ze dne 8. prosince 1870,musí při- vésti, ano zajisté přivede ku platnosti duch věku našeho také jako rovnoprávnosti ná- rodů. Federace jestforma státní, která podává výraz nejpřiměřenější a ochránu nejjistější tomu svobodnémuo sobě rozhodo- vání národů. Všickníi národové, ať velicí, ať malí, mají rovné právo sebeurčenía o sobnost jejich stejně má šetřena být. Učiniti meč anebo počet a zho ub- nöst zbraní soúdcem nad právy ná- rodů, bylo by tolik,u jako prohlásiti slabší z nich za zbavené všelikých práv, tolik, jako oživiti právo silnějšího ve způsobě nej- brutálnější, jako uvoditi nepřestávající stav válečný mezi národy, bylo by tolik, ja ko obětovati důstojnost a svobodu člověka nejsurovějšímu despo- tismu vojenskému:.. Jen z uznání rovnoprávn'osti a ze vzájemné vážnosti svobodného sebeurčení všech národů může vykvésti pravá jejich svoboda i bratrství, všeobecný mír a pravá lidskost. T yto jsou zásady, jež národ český předem v ůstavě a správě států rakouských poctivě v platnosti míti sobě přeje. On poznává povolání Rakouska co do dějin světových v tom, aby spojovalo různé národy a knieny držav svých ve svo- bodný spolek národův ku vzájemně sebeobraně zbrojné proti všelikému možnému útoku přemocných sousedův, aby se spojili tak by si vzájemně zaručovali samostatné ná- rodní rozvinování v samosprávě oprávdu svobodné.« —
Rakousko T ýt
10 article
Tak mluvili a osvědčovali se zástupe národa českého před třiceti lety, než jakého vděku za to tržili? Nedíme ani od Němců, alebrž od úřadního Rakouska, Říšský kancléř Rakouska, Sasík Beust, nazval je za to — velezrádcis »Landespreisgeber«. Dnes nás ale »Neue Freie Presse« denuncuje jedním de- chem i jako velezrádce i jako reakcionářei poněvadž nechceme od tohoto poctivě libe- rálního přesvědčení svého upustit, a le b rž jako tehda, podnes voláme, a bly konečně spravedlivým způso- bem rozřešeny byly zásadní spory ústavní n náradn v této rst uny pyrokratický centraIIsm proměněn byl v pravou samo- správu, čímž by zemím koruny če- ské navráceno bylo ono historické státo- právní postavení, které jim dle bilaterálních smluv a dlenezrušitelného práva samým panujícím mocnářem vý- slovně dvakráte uznaného plně náleží, tak jako jazyku českému poctivé rovné právo a obyvatelstvu rovná svoboda občanská v celé trojjediné vlasti české. « A to, hle, dovede zlovůle štváčů něme- cko centralistických vydávati za útok i na ústavnost, za rukavici vrženou právům ostatních národův, za zpupný vzdor a hříš- nou troufalost sebe přeceňujícího národa, jenž prý tím všecky strhne do propasti abso- lutismu. — Zůstavujeme klidně veřejnosti na roz- souzení: na kom tu vina a kdo tu hrobařem svobody a kulichem absolutismu. Zda my Čechové, anebo oni němečtí — šlechetníci snsl a sběiz ol sl
Němec Beust Čecho Rakousko Neue Frei Presse
11 article
kteří se neustále derou zde ku vládě s po- křikem, že jen Němci jsou tím vyvoleným národem, jemuž zde přináleží panovati nad většinou Slovanů, že oni jsou předurčeni býti zde kladivem a my Slované kovadlinou, že Rakousko musí byti svěřeno jen něme- ckému vedení a panství, němčina že musí býtiřečí státu a vůle němiecká zákonem státu rakouského: slovem, že Rakousko musí býti německy ovládáno, sice že ho Němci svým odbojem a svou ob- strukcí rozsápou a zničí. Tyto dva základní názory stojí zde válečně přoti sobě, ne teprve ode dneška, alébrž od půl století, o toje spor a v tom záleži otázka rakouská, zde temení dnešní státní krise Cislajtanie. Tážeme se, který z nich je ethičtější, rozumnějšía Rakousku příznivější? Jen bezedná zlovůle může obviňovati český národ, jakoby byl hrobařem ústavní svobody všechi. ostatních národův. Naopak, dějiny celého půlstoleti svědčí a dokazují, že právě on zápasí nej- věrněji za svobodu všech! — n
Němec Slovan Rakousko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. září. (Nové všeobecn volby do říšské rady) jsou již vy- psány ve všech korunních zemich vyjma Halič a Kráňsko, kdež se vypšání voleb očekává každé chvíle. V největší části zemí volby za- počnou dne 3. ledna příštího roku; v Kořuta- nech 5. ledna, v Dalmacii již 17. prosincea v Bukovině 12. prosince t. r. Nejpozději skončí volby. (v kurii velkých statků) v Dolních Ra- kousích, toliž dne 18. ledna; v ostatních zemích, odbudou se poslední volby mezi 10. až 15. lednem. Ve všech zemích, kde jsou volby již vypsány, jsou volebni schůze, nekonají-li se pod širým nebem, prosty dozoru politických neb policejních úřadníků a take jich netřeba úřadům oznamovatí.
Praha Halič Dalmacie Bukovina Dolní Ra
13 article
V Praze, 17. září. (Plolslední ústavn pokus.) Haličské listy rozpisují se o významu slov, jež panovník vzhledem k volbám pronesl v Jasle a otiskují své domněnky o možném vý- sledku nových voleb. »Dzien. Polský« podo- týká, že císař, promlaviv ona slova, tím také dal na jevo, že mu záleži na tom, aby se po- slední tento pokus zdařil. »Máť očividně« — píše »Dz. P.« — »naději, že slova ta budou výstrahou všem stranám, jichž program jest směstnán v rámci Rakouska, io tedy patrně i Čechům. Čechové jsou již tak politicky vy- školeni, že se nebudou více klamati o násled- cích další obstrukce a proto možno míti na uep,tvrvpovnv nozaniknou aniu nich bez ozvěny. Hůře vypadá to na straně ně- mecké. Wolf a jeho stranníci nejsou již spo kojeni bezpodmínečným zrušením jazykových nařízení a hlásají novou obstrukci a odepření daní a branců, dokud nebude uzákoněna státní němčina . . . Zde tedy a ne u Čechů tkví ne- bezpečenství; Čechové, ač dnes rozhořčeni, jsou přec a budou stranou státní a dynastickou; německý radikalismus nemá však jiného cíle programu, než rozbití Rakouska, jež pokládá za stát sobě cizí a nepřátelský.« Podobnou předtuchu má »Kurjer Lvovský«, jemuž se píše z Vídně: »Nikdo se zde neklame, že předseda ministerstva, rozpustiv říšskou radu, učinil tím krok z nouze, nemoha se odvážiti kroku velkého politického činu. Však se o tom bržy přesvědčí. Volby na základě starého vo- lebního řádu přivedou do sněmovny množství politicky podvratných živlů, které budou závidět slávu Wolfovi a budou se říditi systemem pul- pitů a řéhtaček. Značně se rozmnoží skupina Scho- deděnivon a ei
Čecho Wolf Praha Rakousko Vídeň Scho
15 article
oenst s
16 article Ponvotnni
Ponvotnni nererova, také antisemitism zfská. Další záměry ideje a program dra. Körbra jsou neznámy Leda že snad zapěje opět o vábných hospo- dářských reformách ad captandam benevolentiam směrem dolů.. e rčT Také »Gaz. Narod.« neslibuje si od příšti sněmovny poslanců nic dobrého. »Může být — praví že sněmovna, jež má býti nyní zvo- lena, nepřetrvá ani několika neděl. Ale v těch několika týdnech bude třeba napjati všechny síly, jako za náhlé povodně,nebo za zhoubného požáru, abychom přinkatastrofé neutrpěli ztráty našich politiekých vymožeností,i dobytých praci anamáháním čtyřiceti let éry konstituční . e Z Těšina, 16. záři. (Kdy těšínský sta rosta umí potsky?)Před počátkem školního roku vydal starosta těšínský provotání k obyvatel- stvu, v němž je varuje, aby neposilalo svých dětí do školy polské a chváli obecné školy německé. Provo lání to pak dal tisknouti německy a — polsky. »Przegl. Polit.«, jenž vyvrací starostovy námitky proti škole polské, dodává s potěšením, že sám staresta konečně uznává, že v Těšíně jsou také Poláci, že nutno v Těšině znáti nejen německy, nýbržsi polsky a že se k Polákům obrací konečně také v jazyku polském.
Polák Provo Těšín
17 article
Ze Lvova, 16. září. (Škody lelošních jarních povodní v Haliči) úřadně již od- hadnuty a ukázalo se, že jimi bylo postiženo 19 polit. okresů, 564 obcí, 32.934 statků s 246 159 obyvateli. Škoda, způsobená na pozemeích, páčí se na B.651.865 k., škoda na staveních přes půl millionu K, na cestách a vodních stavbách téměř na million, celkem na 9.130.550 K. Pro obyvatelstvo postižené povodní jes třeba podpor 1,172.110 K na živobytí, 261.762 K na obilí k osetí polí a 203.116 K na píci pro dobytek. Nezbytně stavby a opravy cest budou vyžadovati ná- kladu přes million korun. Z Lublaně, 16. září. (První umělecká výstava slovinská) byla otevřena v sobotu dne 15. t. m. v směstském domě« v Lublani:« Vý- stava, jež obeslána skoro 200 uměleckými předměty (obrazy, sochami a architekturami), byla zahájena slavnostním způsobem proslovem starosty Iv. Hribara. Při slavnostním aktu promluvili též dvor. rada br. Schaffgotsch, zemský hejtman Detela a cís. ráda Iv. Franke. Ze Zádru, 15. září. (Poslanec dr. Baljak) zástupce dalmatských Srbů na sněmu zemském bývalý poslanec říšský, vzdal se sněmovního man dátu a hodlá se prý zříci vší politické činnosti. Li tovali bychom, kdyby dr. Baljak stál na svém úmyslu Naše česká delegace ve Vídni ztratila by tím věrného přítele a pomocníka, jakým so vždy osvědčil Baljak.
Iva Hribar Franke doktor Baljak Srba Lvov Halič Lublaň Vídeň Škoda lelošne směstský dům
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. září. Panislamism. Nejbližší budoucnosť přinese událosť, již není podobné v dějinách mohamedánských ná- rodů Perský šach ieda nashtíniti zurankáh urn. Uba moenáři vyznávají islam, oba sto v čele národů mohamedánské víry, ale mez Persií a Tureckem je přes to větší věrská růz nosť, než mezi křesťany katoliky a pravoslav nými. Peršané jsou Šiité a Turci Sunité. Rozkol meži následovniky Mohamedovými udál se následkem sporu o tom, kdo po smrti Mohamedově má právo děditi kalifát. Šitte vysoko cti památku čtvrtého kalifa Alia, bratranee Mohamedova, a pokládají jeho předchůdce Abu Bekra, Omára a Osmana za uchvatitele kalifské hodnosti a moci, jež po smrti Mohamedově přímo měla přejíti na Alia. Z této neshody vzešel rozkol, zažravší se hluboko do samě podstaty islamu, jenž se točí o to, má-li koran považován býti za jedin písmo sv. mohamedánů, či je-li jim také po- svátná kniha »sunnu«. Zkrátka: Peršané Šiité a Turci sunité vždycky si byli tak urputnými nepřáteli, že všeliký smír a dorozumění mezi nimi pokládány byly za nemožné. A najednou perský šach dělá návštěvu tureckému sultánu jenž podle něho je samozvaným kalifem.
Peršan Šiitý Mohamedův Bekr Omár Osman svatý . mohamedán Praha Persie Turecko Turec
19 article
1 V drobném prodejíi rannÍ číalo o sobě . . . za S odpolední . . . . za 2h ve nislich na venkově ranní črslo. odpolední . . . . . . . . 8 Inseraty plali se hotově napřed. a Pledplacení n inserty pštjimá pnidhnnini strage v Marjanské ulici č. 3. Ta- shíralí sa těž re dakae tiskárna a sapeliee Národntch Lista“ elo Rukupisý se novrateji Běvole
Národntch List Rukupisý Marjanský ulice
20 article
CBT« radí, aby Rusko foto sjednocování mohamedánského světa podporovale a radovalo se z něho, vychází-li pobídka z nich samých. Avšak Rusku by nemohlo býti lhostejno, kdyby za mohamedánským sjednocováním vězela ně- jaká západoevropská intrika, pro niž by se byl šach Muzaffer Eddin dal získati na své cestě po Evropě na př. od císaře Viléma II. V tom případě by Rusko mělo jistotu, že mohamě- dánské sjednocování namířeno je proti němu a musilo by se starali, aby v Persii a v Per- skéme zálivě třeba ven iformě, koncešsí nabyle posic, kterými by paralysovalo hegemonii Ně mecka v Malé Aslí a v oblastí bagdadské dráby. Afganistan, Beludžisían a Persii Rusko vyhražuje svému vlivu. onata- ue vlalan sa lar u
Ruska Vilém II Beludžisían Rusko Evropa Persie Afghánistán
22 article
K rozpuštění anglické sněmovny. Dnešní, pondělní, ministerská porada angli- cká má se usnésti o rozpuštění anglické sně- movný poslaněcké. Důvody k tomu — starý obvyk, přetrhávati nit života jejího rok před vy- pršením období zákonodárného a snaha vlády kořistiti z podlomení odporu burského — minule již obšírněji jsme vyložili. Volby, ač-li dnešní usnesení ministerské rady zníti bude přisvědčivě, mají býti provedeny s velikým urychlením, lotiž již v polovici října. Právě tento kvap se ale vládě ostře vytýká opposiční stranou liberální. Tato vyhlašuje dokonce za úskok volební okol- nost, že vláda dá nyní, prověsti volby na základě starých ještě volebních seznamův, kdežto by je v příštím čase, do něhož ústavněroprávněna jest volby odkázati, musila provésti už dle nových seznamů volebních. Z osob, zapsaných ve sta- rých volebních seznamech, dle nichž by se v říjnu volilo, ztratily by volební právo totiž všechny. které od června m. r. své obydli změnily. Jsou to hlavně dělníci a jelikož z těchto hlavně skládá se voličstvo opposičních stran, stihl by tyto při říjnových volbách silný úbytek hlasův. »Times« omlouvají toto »chytráctví« vlády pudem sebe- zachování, kterýž jest vtělen každému Adamovu potomku.
Adamův anglický sněmovna
23 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy měl včera VIII. mimořádnou schůzi, na jejímž po- pořádku byl též návrh na povolení nového úvěru 2,500000 korun k úhradě investičních potřeb elektri- ckých podniků, který vyžadoval zároveň zvý- šení, půjčky 4 millionů korun k účelu tomuto povolené na 61/2 millionu korun, a záležitost prodeje stavenišť v assanačním obvodu prostřednictvím Živno- ia šak suějaanu pallaD no py snence čelných členů sboru. Me zery bylo lze pozorovati hlavně v lavicích stoupenců ná- rodní strany svobodomyslné. Do schůze nedostavili se zejmena přívrženci strany p. dra. Podlipného, z nichž dleli v ni jen dva (pp. Březnovský a Hamáček), kdežto ostatní byli v dů- věrné poradě, zabývající se zmíněnými záležitostmi. Kromě nich nedostavili se někteří členové frakce p. dra. Friče a četní Staročeši. Po zahájení schůze přikročeno hned k dennímu pořadu. Městáká rada navrhla, by na zavedení elektrického osvětlování ve Vršovicích povolen byl náklad 84.000K a sice 9000 korun na přivod elektrického proudua 75.000 K na instalací za podmínek, že by obec, pokud odbirání elektrického proudu soukromníky, se týče platila za kilovatovou hodinu 35 haléřů, pří veřejném osvětlování a po dosažení zmíněného obnosu 30 ha- léřů. V prvém případě vypočten roční zisk obce na 421 korun, ve druhém na 1583 koruny Obecní starší p. Kasalieký vyslovuje se roz hodně protí tomu, by při nynější finanční tisni za- kopalo se osmdesát tisíc do země, aniž by dána byla záruka, že cena za elektřinu bude placená. Na denním pořádku jest dále návrh, by povolila se půjčka 2,500.000 K na elektrické podniky. Řečník navrhuje, aby se návrh městské rady odročil, az bude dána úplná záruka, že obec vršovická bude po celou dobu poplatek za elektřinu platiti.
Podlipný Březnovská Hamáček Frič Praha Vršovice ha
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Čechové v Pruském Slezsku. V Pruskěm Slezsku sidlí Čechové na ně kolika místech. Nejlepším znalcem jejich po- měrů dnes beze sporu jest výborný znalec lidu slezského, Jan Vyhlídal, jehož národopisné rozpravy, uveřejňované v »Českém Lidu« a ve »Vlasti«, vzbudily právem zájem pro nase bratry, žijící mimo hranice české. Soubor těchto článků, v celkové úpravě, vydává již po třetí J. Vyhlídal pod názvem »Čechové v Pruském Slezsku« v knize, zdobené pěknými obrázky, úhledně vypravené nákladem knihkupectví V. Povondry v Kroměříži. Vlastenecký kněz Cyprian Lelek ve svém dílku »Opis Slézska«, vydaném r. 1846, udal 50.000 Moravců, kteří bydli při řece Opavici v ratibořském a hlubčickém kraji. Al. V. Šem- bera v »Časopise Českého Musea« 1876 na- počital Čechů na 61.911. Dr. Ant. Gruda na počítal r. 1885 na 65.277. Podle dat úřadních z r. 1861 a 1890 objevuje se počet Čechů ve vládním obvodu opolském r. 1861 51.187e r. 1890 — 59243. Vládní obvod vratislavský vykázal jich r. 1861 7488 a r. 1890 — 9703 V obou obvodech tedy 68.946.
Čecho Vyhlídal J Vyhlídal V Povondra Cyprian Lelek Moravec V Š doktor Antonín Slezsko Pruskě Slezsko Kroměříž Opavice Český muzeum
25 article
Schematismus diecése vratislavské udává jazyk tamější za polský. Možná, že katolíci patřicí větším dílem ke služebné třidě, jsou ná- rodnosti polské. Dr. Partsch, odvolávaje se na statistickou školní zprávu z r. 1891, týkající se obcovací řeči v rodinách, dí, že mladší po- kolení v těchto vsích nikterak poněmčiti se nedá. Dále tvrdí, že český živel osadil částečně blízké dědiny Pentsch a Töpendorf Že Čechové se udržují na ostrůvku u Střelína, odůvodňujeme koncesí Bedřicha II. ze dne 25. června 1750 dle níž jen reformovaní Čechové mohli se v Husinci usazovati. V přítomné době přijati byli do svazku obecního též Němci, nejsou však majiteli pozemků; pod duchovní správu nepatří do Husince, nýbrž do Střelína. Náboženství a národnost byly pohnutkami že r. 1893 v létě sešlo se několik kněží v Ko
doktor Partsch Töpendorf Čecho Bedřich II
26 article
beřicích u faráře Emila Bitty, aby se radili o vy dání listu českého. S bolestí přiznávali přítomní. že lid, zvláště dělnický, zaměstnaný v doleeh uhelných, doma a v pobraničním Rakousku jest u velikém nebezpečí utonouti v bahně mezi- národnosti, jež se šíři nejvíce tiskem. Ustano- veno bylo jednohlasně vydávati »Katolické No- viny«, na něž bude náklad hraditi kněžstvo dě kanství hlučínského a několik kněží děkanství ketřského. Za redaktora zvolen Arnošt Jureczka, duchovní správce ze Štěpánkovic, jenž za osmi letého studia v Kroměříži osvojil si dokonale český jazyk. První číslo novin českých v Prusku vyšlo 1. října 1893 k veliké radosti lidu českého ta- mějšího. Radost svou projevil tím, že se hojně přihlašoval za odběratele. Noviny vycházejí týdně. Tisknou se švabachem, protože v pruských ško- lách latinkou psané knihy čísti se neučí, aby lid co nejrychleji se poněmčil. Redakce chtěla již některé části tisknouti latinským písmem, aby čtenáři přivykali, ale knihtiskárna nemá takových písem a koupiti nechce. Tak zůstalo při šva- bachu. První léta dopláceli kněží- vydavatelé 700 až 1000 marek ročně, podle svých příjmů. Nyní již doplatků není potřeba.
Bitta Jureczek Rakousko Štěpánkovice Kroměříž Prusko Katolický no
27 article
Národní škola jest v rakouském Slezsku slovanském Lazarem z hrobu vstávajícím, v pru- ském Slezsku — do hrobu položeným. Bývaly kdysi v pruském Slezsku pro národy slovanské snesitelnější poměry, ale o těch se nyní mluví jako o »zlatých« časech. Mládež v obecných školách byla vyučována německému jazyku na základě mateřského. Dozor nad školami svěřen byl domácímu duchovenstvu, jemuž nemálo na tom záleželo, aby dítky zejmena naukám nábo- ženským dobře se přiučily na základě řeči če- ské. Studenti mohli nabyti znalosti řeči české polské na gymnasiích v Hlubčicích a Ratiboři protože se tam vyučovalo též slovanským řečem Roku 1871 po vítězství nad Francií vyob covány ze škol národních i vyšších šmahem če ské a polské knihy. Přísně vláda zakázala v učovati česky a polsky. Vyučování náboženstv odňato duchovenstvu a svěřeno učitelstvu. Vy loučené duchovenstvo ze škol vštěpovalo pravdy
Slezsko Hlubčice Ratiboř Francie
28 article
náboženské dětem ve zvláštních hodinách po česku v kostele. e is ilsb tanla nágom i Knihovny, které vlastenci s obětmi a ná- mahou založili, puštly; mnohé; z nich na roz- kaz školních inspektorů, nástrojů vládních, byly — spáleny ! Kde jen orgány pruské zpozoro- vuly poněkud živější hnuti, tam řádila divoee moc přísných paragrafů. Ti učitelé, křeří se mohou vykázati pokro- kem z germanisace, dostávají ročně 70—100 marek odměny. Není tedy divu, že učitelé po- němčují, dětem zakazují ve škole mluviti spo našemu«, poroučejí mimo školu po německu zdraviti a cestou ze školy cizí řečí hovořiti Neposlušní trestáni bývají holí. Za takových okolností možná jest příhoda kterou zažil spisovatel J. Vyhlídal. Na kraji dědiny setkal se s čipernou děvuškou: »Jářku jak se jmenuješ ? Jaké je ti přezvisko ? Čí jsi Která jsi?« Doptával se všemi způsoby, jaké jsou ve Slezsku v obyčeji. Děvuška odpovídá: »Ich bin dajč, ník mériš.« be V Katalogu pro diecesi olomouckou tištěno že je to ves česká, že služby boží jsou české.
J Vyhlídal Slezsko ich bin dajč
29 article
Snad je to děvče nějakého nastěhovalého Němee, ačkoli kroj a tvářnost přesvědčovaly o opaku. Co tak náš sběratel lidového podání slezského rozvažuje, slyší totéž děvčátko volati po česku- »Františ, poď hevaj (sem), cosi ti povim ?T velebny paterek, co jdu po šoseji (silnici),se mnum povědali.« Sotva to domluvila, namanul se hoch škole odrostlý, jenž zdaleka volal: »Pochválen bud Ježíš Kristus, poníženě vílám velebného pa- terka.« »Až na věky«, děkuje velebný pán Vyblí- dal hochovi a ptá se: »ale pověz mi, synku proč dáváš moravské pozdravení, a tam ta dě vucha a ostatní skoláci německé ?« »To je tak,« vysvětluje výrostek, »já juž možu, bo sem vyjdeny ze školy, ale ti,co choďu, maju zakazane. Dyby moravsky pozdra- vili, bo mezi sebum povědali, dostali by ve škole kyjem bo fajneryblum, maju tež poručane. aby řekli, že su dajč.« Stav ékolský v českých krajinách v Prusku charakterisuje skutečná událost z návštěvy in- spektorovy, kterou sdělil pruský- farář. V české dědině zkoušeny byly dítky z rozmanitých před mětů. Mezi sjiným byla též čtena básnička »Sei uns gegrüsst, du sehöner Waldi !« Čtení ho- chovi ještě šlo, hůře bylo s obsahem básně Inspektor, nemoha z hocha dostati smysl čte ného, vyzval ho, aby počátek přeložil do če štiny. Žák podle stejného znění slovného vzpo mněl si na zajíce a přeložil: »Zajone (sai-uns ogryz šumny les.« Mnoho učitelů umí »moravsky«, avšak dost jest těch, kteří jsou s češtinou na štíru. Jsou to obyčejně Němci z ryze německých krajů. »Katolické Noviny« odebírá asi 15 učitelů. Uvě- domění národního postrádají, avšak nestavíse proti národnímu hnutí, jehož vlny pomalu s zvedají. Většina učitelů nemá vousů. Na prvý pohled poznáš vychovatele mládeže.
Ježíš Kristus Dyba Waldi Němec jít hevaj
30 article
Jen malý pás Opavice prostirá se mez rakouskými a pruskými Čechy, a přece jsou mezi příslušníky téhož kmene mnohé rozdíly- Příčinu hledati jest v tom, že žijí ve dvou růz ných státech. Od prvního okamžiku, kdy jsme ztratili polovici Opavska, staral se Bedřich II. aby noví poddaní jeho vládě uvykli. Pruští Č - chové jsou věrní poddaní. Když minulého roku oslavovali sedanské vítězství, nařídily král vské úřady oslavovati je po tři dni. »Katolické No- viny« píší dne 29. ledna 1898 o oslavě císa- řových narozenin u Čechů pruských takto »Náš nejjasnější efsař pán Vilém II., narozený dne 27. ledna 1859, slavil ve čivrtek své 39 narozeniny. V celém našem moravském kraj slavil se tento radostný den. Někde byl v před večer zapfenstreich, jinde byly slavnostní ho- stiny, a pak světské slavnosti. Všude jevila se radost a nadšení. Způsob slavnosti byl rozdilný, ale stejné city ovládaly naše srdce, toliž city lásky a náklonnosti ku vznešené osobě našeho slavného panovníka a zeměpána. Nechť ho Pán Bůh sílí a zachová ještě dlouhá léta ku blahu naší říše.« Černo-bílou pruskou barvu shledáš všude na tabulích, sloupích u cest, na štíteích »Ge meindevorštandu«, »Štandesamtu«, na vratech studních, mostech, číslech ald.
Bedřich II Čecho Vilém II Černo Čechy Opavsko Katolický no
31 article
U soudův a politickych úřadů jde všecko po německu, ale pro český kraj bývá ustanoven tlumočník. Vypravují se všelijaké příhody ze soudní síně, prýšticí z neznulosti českého ja- Úřadní, obeovací řeč u intelligenče jest z většího dílu německá, jak to bývalo před léty u nás. Někteří z prusko slezských kněží neradí mluví česky, proto že se nedovedou tak plynně vyjádřiti jako řečí německou, kterou sí dokonale osvojili studiem na německých školách, ač by měli a mohli větší pili své mateřské řeči české věnovati. Zajímavé bylo by studovati nářečí lidové v jednotlivých dědinách. Bohužel, povolanému znatcí Fr. Bartošovi bylo možno vypsati toliko některé trosky pozoruhodného různořečí v Bobo- luskách nedaleko Krnova, proto že jeho bádánl bylo nemilým způsobem přerušeno. Když totíž tam sbíral látku ke své dialektologii, namluvil německý učitel Dolna z Rakouska hostinskému Renčlovi v Boboluskách, že Fr. Bartoš jest ne- bezpečný vyzvědač a ten ho ze strachu před opletačkámi s úrady jakožto první radní z obce vypověděl.
Bartoš Renčl Francie Boba Krnov Rakousko
32 article
Jazyk český, v Pruském Slezsku vyhnaný ze škol a úřadů, udržuje se tradicí v rodinách a v kostele, ač bohužel i tu do chrámů germa- nisace se vkrádá. Někde se káže jen česky jinde střídavě česky a německy Lid vypřavuje se na výdělek daleko i do ostravských dolů a sousedních krajů. Celé sku- piny děvuch odvážejí agenti do Saska na prácí. Tyto obyčejně z jedné rodiny drží se pospolu, společně se modli, zpivají, je-li na blizku ka- tolický kostel, docházejí tam, i společně ode- bírají a čtou »Katolické Noviny.« Charakteristický je dopis, který poslalo ně- kolik děvčat, meškajíeích z pruského Slezska na práci v Konobüchsu v Sasku, do redakce »Ka- tolických Novin« 13. května r. 1899: »Sedám do roha stola a vzývám Pěna Boha. Než počnu psáti, musím pozdravení dáti: Pochválen bud Pán nad pannami, který se náleží mezi námi katolíkami. Ctihodný Otče! Dostaly jsme ty no- viny a těší nás to velice, že se též co nového dovíme, co se doma stane. Byly jsme si Novinv
bůh Slezsko Sasko Konobüchs Ka Lido Katolický novina