2
masthead
V Praze, v úterý dne 18. září 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přebplácí see
v Praze v sdministraet
a měsje
na čtvr ets . . . . 6 K n
v aodvojí dontíko
k e
veiskách K s0
ne něslé
Poštous
ni. e
s avřejí sásllkae.
ni
ih:. :: nk ot
Praha
5
article
Naše odpověď škůdcům
sb. zlolajným.
Naše odpověď škůdcům
sb. zlolajným.
»Jednou nás očerňují jako nejhanebnější
zpátečníky, po druhé ale zase jako nejne-
bezpečnější revolucionáře: Ať 4ak neb onak.
biti však musíme býti vždycky !so
Tak přibil již před 50 lety bystrý vtip
Havlíčkův celou tu ošemetnou methodu
zavilých německo-centralistických našich vra-
bův. Kolikráte odtud za prošlého toho, půl
století opětovala se ta mrzká křivda, kolikráte
bylo nám odrážeti od štítu našeho perfidní
ty střely prolhaného tisku německo centrali-
stického, denuncujícího nás brzy s nejpo-
dlejší byzantinskou grimassou nahoru jako
živel státoborný, revolucionářský, brzy opět
na to zase s grimassou nejčervenější dema-
gogie jako živel, naskrze černožlutý, svobodě
úporný a zpátečnický — dolů.
Toto řemeslné štvaní se tak dle potřeb
střídalo od vlády ku vládě rok za rokem
pořád pryč. Ale konečně ve všem musí být
— pokrok a »fortel pohání řemeslo«. Po-
kročili tedy německo, centralističtí mistři ve
svém starém řemesle dnes k nové raffinova-
nosti: my Čechové jsme dnes revo-
lucionáři a reakcionáři — zá-
roveňl
A kterak to? Velmi prostě: my usilu
jeme o zvláštní státoprávní postavení zemí
koruny české v Rakousku: vtím „ jsme hoto-
vými učiněnými rebelly proti trvajícímu
státnímu a ústavnímu zřízení Cislajtanie, tím
vrháme rukavici odboje a vzpoury ostatním
národům i dynastii, jimž jde o udržení nyněj-
šíha ústavního zřízení a pořádku.
Havlíčkův
Čecho
Cislajtanie
Rakousko
6
article
ho Způsobíme-li zvšak svou opposicí a ob-
strukcí zastavení vídeňské parlamentní maši-
nerie, nepřinutíme tím vládu ke změně ústavy
ve směru federačním, nýbrž přivodíme na
národy rakouské znovu hroznou polární noc
nového bachovského absolutismu, v němž
bude vládnouti jen ostrá šavle generálů, jen
manlicherovky, četníci a policajti, kde nebude
platiti více žádný zákon, nýbrž jen libovůle
ministrův. Tuto hroznou egyptskou ránu při-
vedeme prý my čeští rebellové na sebe a na
všecky ostatní ubohé národy, zejmena na ne-
vinné Němce a prolo jsme na soudě dějin
již dnes odsouzeni jako hrobaři svobody po-
spolité, jako nesvědomití pomahači absolu-
tismu a národomorné reakce.
Věru, to již je non pluso ultra štváčské
perfidie a drzé prolhanosti, snad jedině v té
bezmyšlénkové Vídni moané l
Půl století dějin rakouských jest svědkem,
kterak zrovna my Čechové zápasíme
a trpíme zde za pravou, rozumnou
a mravnou ideu rakouskou, aby
totiž Rakousko stalo se týnem s vo-
body a rovněho práva všech
svých vlastí a národůlv, kterak
zrovna my Čechové, domáhajíce se restituce
odvěké samosprávy a svézákoln-
nosti ústavní pro země koruny
české a přejíce stejnou samosprávua
svézákonnost všem ostatním národůma
zemím, pracujeme nejůčelněji a
nejpoctivějiku znovuzrození,
konsolidování a zvelebení ně-
mecko byrokratickým poručnictvím zbědo-
vané této říše, pracujeme nejupřímněji ku
svobodě a blahobytu všech její ku
vzájemné sebeobraně spojených národův,
s nimiž toužíme žíti při všestranném šetření
vespolných práv v pravé bratrské rovnostia
Němec
Čecho
Vídeň
Rakousko
spojený národ
7
article
lonobi lonsbilažnn
8
article
l ollolnsďl z nabu Miq a sledr
9
article
svornosti. To byl od r. 1848 a zůstal po
dnešní den politický ideál českého národa.
Žádaje svobodu pro sebe, přál ji rovně
opsznle
všem ostatním.
»Zásadu svobody a rovnosti všech jed-
notlivých osob« — jsou slova pamětního
spisu veškerých poslanců če-
ských ze dne 8. prosince 1870,musí při-
vésti, ano zajisté přivede ku platnosti duch
věku našeho také jako rovnoprávnosti ná-
rodů. Federace jestforma státní,
která podává výraz nejpřiměřenější a ochránu
nejjistější tomu svobodnémuo sobě rozhodo-
vání národů. Všickníi národové, ať velicí,
ať malí, mají rovné právo sebeurčenía
o sobnost jejich stejně má šetřena být.
Učiniti meč anebo počet a zho ub-
nöst zbraní soúdcem nad právy ná-
rodů, bylo by tolik,u jako prohlásiti slabší
z nich za zbavené všelikých práv, tolik,
jako oživiti právo silnějšího ve způsobě nej-
brutálnější, jako uvoditi nepřestávající stav
válečný mezi národy, bylo by tolik, ja ko
obětovati důstojnost a svobodu
člověka nejsurovějšímu despo-
tismu vojenskému:.. Jen z uznání
rovnoprávn'osti a ze vzájemné vážnosti
svobodného sebeurčení všech národů může
vykvésti pravá jejich svoboda i bratrství,
všeobecný mír a pravá lidskost. T yto
jsou zásady, jež národ český
předem v ůstavě a správě států
rakouských poctivě v platnosti míti
sobě přeje. On poznává povolání Rakouska co
do dějin světových v tom, aby spojovalo různé
národy a knieny držav svých ve svo-
bodný spolek národův ku vzájemně
sebeobraně zbrojné proti všelikému možnému
útoku přemocných sousedův, aby se spojili tak
by si vzájemně zaručovali samostatné ná-
rodní rozvinování v samosprávě oprávdu
svobodné.« —
Rakousko
T ýt
10
article
Tak mluvili a osvědčovali se zástupe
národa českého před třiceti lety, než jakého
vděku za to tržili? Nedíme ani od Němců,
alebrž od úřadního Rakouska, Říšský kancléř
Rakouska, Sasík Beust, nazval je za to —
velezrádcis »Landespreisgeber«. Dnes nás ale
»Neue Freie Presse« denuncuje jedním de-
chem i jako velezrádce i jako reakcionářei
poněvadž nechceme od tohoto poctivě libe-
rálního přesvědčení svého upustit, a le b rž
jako tehda, podnes voláme, a bly
konečně spravedlivým způso-
bem rozřešeny byly zásadní
spory ústavní n náradn v této
rst uny pyrokratický centraIIsm
proměněn byl v pravou samo-
správu, čímž by zemím koruny če-
ské navráceno bylo ono historické státo-
právní postavení, které jim dle bilaterálních
smluv a dlenezrušitelného práva
samým panujícím mocnářem vý-
slovně dvakráte uznaného plně
náleží, tak jako jazyku českému poctivé
rovné právo a obyvatelstvu rovná svoboda
občanská v celé trojjediné vlasti české. «
A to, hle, dovede zlovůle štváčů něme-
cko centralistických vydávati za útok i na
ústavnost, za rukavici vrženou právům
ostatních národův, za zpupný vzdor a hříš-
nou troufalost sebe přeceňujícího národa,
jenž prý tím všecky strhne do propasti abso-
lutismu. —
Zůstavujeme klidně veřejnosti na roz-
souzení: na kom tu vina a kdo tu hrobařem
svobody a kulichem absolutismu. Zda my
Čechové, anebo oni němečtí — šlechetníci
snsl a sběiz ol sl
Němec
Beust
Čecho
Rakousko
Neue Frei Presse
11
article
kteří se neustále derou zde ku vládě s po-
křikem, že jen Němci jsou tím vyvoleným
národem, jemuž zde přináleží panovati nad
většinou Slovanů, že oni jsou předurčeni
býti zde kladivem a my Slované kovadlinou,
že Rakousko musí byti svěřeno jen něme-
ckému vedení a panství, němčina že musí
býtiřečí státu a vůle němiecká
zákonem státu rakouského: slovem, že
Rakousko musí býti německy ovládáno, sice
že ho Němci svým odbojem a svou ob-
strukcí rozsápou a zničí. Tyto dva základní
názory stojí zde válečně přoti sobě, ne teprve
ode dneška, alébrž od půl století, o toje
spor a v tom záleži otázka rakouská, zde
temení dnešní státní krise Cislajtanie. Tážeme
se, který z nich je ethičtější, rozumnějšía
Rakousku příznivější? Jen bezedná zlovůle
může obviňovati český národ, jakoby byl
hrobařem ústavní svobody všechi. ostatních
národův. Naopak, dějiny celého půlstoleti
svědčí a dokazují, že právě on zápasí nej-
věrněji za svobodu všech! — n
Němec
Slovan
Rakousko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. září. (Nové všeobecn
volby do říšské rady) jsou již vy-
psány ve všech korunních zemich vyjma Halič
a Kráňsko, kdež se vypšání voleb očekává
každé chvíle. V největší části zemí volby za-
počnou dne 3. ledna příštího roku; v Kořuta-
nech 5. ledna, v Dalmacii již 17. prosincea
v Bukovině 12. prosince t. r. Nejpozději skončí
volby. (v kurii velkých statků) v Dolních Ra-
kousích, toliž dne 18. ledna; v ostatních zemích,
odbudou se poslední volby mezi 10. až 15. lednem.
Ve všech zemích, kde jsou volby již vypsány, jsou
volebni schůze, nekonají-li se pod širým
nebem, prosty dozoru politických
neb policejních úřadníků a take
jich netřeba úřadům oznamovatí.
Praha
Halič
Dalmacie
Bukovina
Dolní Ra
13
article
V Praze, 17. září. (Plolslední ústavn
pokus.) Haličské listy rozpisují se o významu
slov, jež panovník vzhledem k volbám pronesl
v Jasle a otiskují své domněnky o možném vý-
sledku nových voleb. »Dzien. Polský« podo-
týká, že císař, promlaviv ona slova, tím také
dal na jevo, že mu záleži na tom, aby se po-
slední tento pokus zdařil. »Máť očividně« —
píše »Dz. P.« — »naději, že slova ta budou
výstrahou všem stranám, jichž program jest
směstnán v rámci Rakouska, io tedy patrně
i Čechům. Čechové jsou již tak politicky vy-
školeni, že se nebudou více klamati o násled-
cích další obstrukce a proto možno míti na
uep,tvrvpovnv nozaniknou aniu
nich bez ozvěny. Hůře vypadá to na straně ně-
mecké. Wolf a jeho stranníci nejsou již spo
kojeni bezpodmínečným zrušením jazykových
nařízení a hlásají novou obstrukci a odepření
daní a branců, dokud nebude uzákoněna státní
němčina . . . Zde tedy a ne u Čechů tkví ne-
bezpečenství; Čechové, ač dnes rozhořčeni,
jsou přec a budou stranou státní a dynastickou;
německý radikalismus nemá však jiného cíle
programu, než rozbití Rakouska, jež
pokládá za stát sobě cizí a nepřátelský.«
Podobnou předtuchu má »Kurjer Lvovský«,
jemuž se píše z Vídně: »Nikdo se zde neklame,
že předseda ministerstva, rozpustiv říšskou radu,
učinil tím krok z nouze, nemoha se odvážiti
kroku velkého politického činu. Však se o tom
bržy přesvědčí. Volby na základě starého vo-
lebního řádu přivedou do sněmovny množství
politicky podvratných živlů, které budou závidět
slávu Wolfovi a budou se říditi systemem pul-
pitů a řéhtaček. Značně se rozmnoží skupina Scho-
deděnivon a ei
Čecho
Wolf
Praha
Rakousko
Vídeň
Scho
16
article
Ponvotnni
Ponvotnni
nererova, také antisemitism zfská. Další záměry
ideje a program dra. Körbra jsou neznámy
Leda že snad zapěje opět o vábných hospo-
dářských reformách ad captandam benevolentiam
směrem dolů.. e rčT
Také »Gaz. Narod.« neslibuje si od příšti
sněmovny poslanců nic dobrého. »Může být —
praví že sněmovna, jež má býti nyní zvo-
lena, nepřetrvá ani několika neděl. Ale v těch
několika týdnech bude třeba napjati všechny
síly, jako za náhlé povodně,nebo za zhoubného
požáru, abychom přinkatastrofé neutrpěli ztráty
našich politiekých vymožeností,i dobytých praci
anamáháním čtyřiceti let éry konstituční . e
Z Těšina, 16. záři. (Kdy těšínský sta
rosta umí potsky?)Před počátkem školního
roku vydal starosta těšínský provotání k obyvatel-
stvu, v němž je varuje, aby neposilalo svých dětí do
školy polské a chváli obecné školy německé. Provo
lání to pak dal tisknouti německy a — polsky.
»Przegl. Polit.«, jenž vyvrací starostovy námitky proti
škole polské, dodává s potěšením, že sám staresta
konečně uznává, že v Těšíně jsou také Poláci, že
nutno v Těšině znáti nejen německy, nýbržsi polsky
a že se k Polákům obrací konečně také v jazyku
polském.
Polák
Provo
Těšín
17
article
Ze Lvova, 16. září. (Škody lelošních
jarních povodní v Haliči) úřadně již od-
hadnuty a ukázalo se, že jimi bylo postiženo 19 polit.
okresů, 564 obcí, 32.934 statků s 246 159 obyvateli.
Škoda, způsobená na pozemeích, páčí se na B.651.865 k.,
škoda na staveních přes půl millionu K, na cestách
a vodních stavbách téměř na million, celkem na
9.130.550 K. Pro obyvatelstvo postižené povodní jes
třeba podpor 1,172.110 K na živobytí, 261.762 K na
obilí k osetí polí a 203.116 K na píci pro dobytek.
Nezbytně stavby a opravy cest budou vyžadovati ná-
kladu přes million korun.
Z Lublaně, 16. září. (První umělecká
výstava slovinská) byla otevřena v sobotu
dne 15. t. m. v směstském domě« v Lublani:« Vý-
stava, jež obeslána skoro 200 uměleckými předměty
(obrazy, sochami a architekturami), byla zahájena
slavnostním způsobem proslovem starosty Iv. Hribara.
Při slavnostním aktu promluvili též dvor. rada br.
Schaffgotsch, zemský hejtman Detela a cís. ráda Iv.
Franke.
Ze Zádru, 15. září. (Poslanec dr. Baljak)
zástupce dalmatských Srbů na sněmu zemském
bývalý poslanec říšský, vzdal se sněmovního man
dátu a hodlá se prý zříci vší politické činnosti. Li
tovali bychom, kdyby dr. Baljak stál na svém úmyslu
Naše česká delegace ve Vídni ztratila by tím věrného
přítele a pomocníka, jakým so vždy osvědčil
Baljak.
Iva
Hribar
Franke
doktor
Baljak
Srba
Lvov
Halič
Lublaň
Vídeň
Škoda lelošne
směstský dům
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. září.
Panislamism.
Nejbližší budoucnosť přinese událosť, již
není podobné v dějinách mohamedánských ná-
rodů Perský šach ieda nashtíniti zurankáh
urn. Uba moenáři vyznávají islam, oba sto
v čele národů mohamedánské víry, ale mez
Persií a Tureckem je přes to větší věrská růz
nosť, než mezi křesťany katoliky a pravoslav
nými. Peršané jsou Šiité a Turci Sunité.
Rozkol meži následovniky Mohamedovými
udál se následkem sporu o tom, kdo po smrti
Mohamedově má právo děditi kalifát. Šitte
vysoko cti památku čtvrtého kalifa Alia, bratranee
Mohamedova, a pokládají jeho předchůdce Abu
Bekra, Omára a Osmana za uchvatitele kalifské
hodnosti a moci, jež po smrti Mohamedově
přímo měla přejíti na Alia.
Z této neshody vzešel rozkol, zažravší se
hluboko do samě podstaty islamu, jenž se točí
o to, má-li koran považován býti za jedin
písmo sv. mohamedánů, či je-li jim také po-
svátná kniha »sunnu«. Zkrátka: Peršané Šiité
a Turci sunité vždycky si byli tak urputnými
nepřáteli, že všeliký smír a dorozumění mezi
nimi pokládány byly za nemožné. A najednou
perský šach dělá návštěvu tureckému sultánu
jenž podle něho je samozvaným kalifem.
Peršan
Šiitý
Mohamedův
Bekr
Omár
Osman
svatý . mohamedán
Praha
Persie
Turecko
Turec
19
article
1 V drobném prodejíi
rannÍ číalo o sobě . . . za S
odpolední
. . . . za 2h
ve nislich na venkově
ranní črslo.
odpolední . . . . . . . . 8
Inseraty
plali se hotově napřed. a
Pledplacení n inserty pštjimá pnidhnnini
strage v Marjanské ulici č. 3.
Ta- shíralí sa těž re dakae
tiskárna a sapeliee Národntch Lista“
elo Rukupisý se novrateji
Běvole
Národntch List
Rukupisý
Marjanský ulice
20
article
CBT« radí, aby Rusko foto sjednocování
mohamedánského světa podporovale a radovalo
se z něho, vychází-li pobídka z nich samých.
Avšak Rusku by nemohlo býti lhostejno, kdyby
za mohamedánským sjednocováním vězela ně-
jaká západoevropská intrika, pro niž by se byl
šach Muzaffer Eddin dal získati na své cestě
po Evropě na př. od císaře Viléma II. V tom
případě by Rusko mělo jistotu, že mohamě-
dánské sjednocování namířeno je proti němu
a musilo by se starali, aby v Persii a v Per-
skéme zálivě třeba ven iformě, koncešsí nabyle
posic, kterými by paralysovalo hegemonii Ně
mecka v Malé Aslí a v oblastí bagdadské dráby.
Afganistan, Beludžisían a Persii Rusko vyhražuje
svému vlivu. onata-
ue vlalan
sa
lar u
Ruska
Vilém II
Beludžisían
Rusko
Evropa
Persie
Afghánistán
22
article
K rozpuštění anglické sněmovny.
Dnešní, pondělní, ministerská porada angli-
cká má se usnésti o rozpuštění anglické sně-
movný poslaněcké. Důvody k tomu — starý
obvyk, přetrhávati nit života jejího rok před vy-
pršením období zákonodárného a snaha vlády
kořistiti z podlomení odporu burského — minule
již obšírněji jsme vyložili. Volby, ač-li dnešní
usnesení ministerské rady zníti bude přisvědčivě,
mají býti provedeny s velikým urychlením, lotiž
již v polovici října. Právě tento kvap se ale
vládě ostře vytýká opposiční stranou liberální.
Tato vyhlašuje dokonce za úskok volební okol-
nost, že vláda dá nyní, prověsti volby na základě
starých ještě volebních seznamův, kdežto by je
v příštím čase, do něhož ústavněroprávněna jest
volby odkázati, musila provésti už dle nových
seznamů volebních. Z osob, zapsaných ve sta-
rých volebních seznamech, dle nichž by se v říjnu
volilo, ztratily by volební právo totiž všechny.
které od června m. r. své obydli změnily. Jsou
to hlavně dělníci a jelikož z těchto hlavně skládá
se voličstvo opposičních stran, stihl by tyto při
říjnových volbách silný úbytek hlasův. »Times«
omlouvají toto »chytráctví« vlády pudem sebe-
zachování, kterýž jest vtělen každému Adamovu
potomku.
Adamův
anglický sněmovna
23
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
měl včera VIII. mimořádnou schůzi, na jejímž po-
pořádku byl též návrh na povolení nového úvěru
2,500000 korun k úhradě investičních potřeb elektri-
ckých podniků, který vyžadoval zároveň zvý-
šení, půjčky 4 millionů korun k účelu tomuto
povolené na 61/2 millionu korun, a záležitost prodeje
stavenišť v assanačním obvodu prostřednictvím Živno-
ia šak suějaanu pallaD
no py snence čelných členů sboru. Me zery
bylo lze pozorovati hlavně v lavicích stoupenců ná-
rodní strany svobodomyslné.
Do schůze nedostavili se zejmena přívrženci strany
p. dra. Podlipného, z nichž dleli v ni jen dva (pp.
Březnovský a Hamáček), kdežto ostatní byli v dů-
věrné poradě, zabývající se zmíněnými záležitostmi.
Kromě nich nedostavili se někteří členové frakce p.
dra. Friče a četní Staročeši.
Po zahájení schůze přikročeno hned k dennímu
pořadu.
Městáká rada navrhla, by na zavedení elektrického
osvětlování ve Vršovicích povolen byl náklad 84.000K
a sice 9000 korun na přivod elektrického proudua
75.000 K na instalací za podmínek, že by obec, pokud
odbirání elektrického proudu soukromníky, se týče
platila za kilovatovou hodinu 35 haléřů, pří veřejném
osvětlování a po dosažení zmíněného obnosu 30 ha-
léřů. V prvém případě vypočten roční zisk obce na
421 korun, ve druhém na 1583 koruny
Obecní starší p. Kasalieký vyslovuje se roz
hodně protí tomu, by při nynější finanční tisni za-
kopalo se osmdesát tisíc do země, aniž by dána
byla záruka, že cena za elektřinu bude placená. Na
denním pořádku jest dále návrh, by povolila se
půjčka 2,500.000 K na elektrické podniky. Řečník
navrhuje, aby se návrh městské rady odročil, az
bude dána úplná záruka, že obec vršovická bude po
celou dobu poplatek za elektřinu platiti.
Podlipný
Březnovská
Hamáček
Frič
Praha
Vršovice
ha
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Čechové v Pruském Slezsku.
V Pruskěm Slezsku sidlí Čechové na ně
kolika místech. Nejlepším znalcem jejich po-
měrů dnes beze sporu jest výborný znalec lidu
slezského, Jan Vyhlídal, jehož národopisné
rozpravy, uveřejňované v »Českém Lidu« a ve
»Vlasti«, vzbudily právem zájem pro nase
bratry, žijící mimo hranice české.
Soubor těchto článků, v celkové úpravě,
vydává již po třetí J. Vyhlídal pod názvem
»Čechové v Pruském Slezsku« v knize, zdobené
pěknými obrázky, úhledně vypravené nákladem
knihkupectví V. Povondry v Kroměříži.
Vlastenecký kněz Cyprian Lelek ve svém
dílku »Opis Slézska«, vydaném r. 1846, udal
50.000 Moravců, kteří bydli při řece Opavici
v ratibořském a hlubčickém kraji. Al. V. Šem-
bera v »Časopise Českého Musea« 1876 na-
počital Čechů na 61.911. Dr. Ant. Gruda na
počítal r. 1885 na 65.277. Podle dat úřadních
z r. 1861 a 1890 objevuje se počet Čechů ve
vládním obvodu opolském r. 1861 51.187e
r. 1890 — 59243. Vládní obvod vratislavský
vykázal jich r. 1861 7488 a r. 1890 — 9703
V obou obvodech tedy 68.946.
Čecho
Vyhlídal
J Vyhlídal
V Povondra
Cyprian Lelek
Moravec
V Š
doktor
Antonín
Slezsko
Pruskě Slezsko
Kroměříž
Opavice
Český muzeum
25
article
Schematismus diecése vratislavské udává
jazyk tamější za polský. Možná, že katolíci
patřicí větším dílem ke služebné třidě, jsou ná-
rodnosti polské. Dr. Partsch, odvolávaje se na
statistickou školní zprávu z r. 1891, týkající se
obcovací řeči v rodinách, dí, že mladší po-
kolení v těchto vsích nikterak poněmčiti se nedá.
Dále tvrdí, že český živel osadil částečně blízké
dědiny Pentsch a Töpendorf Že Čechové se
udržují na ostrůvku u Střelína, odůvodňujeme
koncesí Bedřicha II. ze dne 25. června 1750
dle níž jen reformovaní Čechové mohli se
v Husinci usazovati. V přítomné době přijati
byli do svazku obecního též Němci, nejsou
však majiteli pozemků; pod duchovní správu
nepatří do Husince, nýbrž do Střelína.
Náboženství a národnost byly pohnutkami
že r. 1893 v létě sešlo se několik kněží v Ko
doktor
Partsch
Töpendorf
Čecho
Bedřich II
26
article
beřicích u faráře Emila Bitty, aby se radili o vy
dání listu českého. S bolestí přiznávali přítomní.
že lid, zvláště dělnický, zaměstnaný v doleeh
uhelných, doma a v pobraničním Rakousku jest
u velikém nebezpečí utonouti v bahně mezi-
národnosti, jež se šíři nejvíce tiskem. Ustano-
veno bylo jednohlasně vydávati »Katolické No-
viny«, na něž bude náklad hraditi kněžstvo dě
kanství hlučínského a několik kněží děkanství
ketřského. Za redaktora zvolen Arnošt Jureczka,
duchovní správce ze Štěpánkovic, jenž za osmi
letého studia v Kroměříži osvojil si dokonale
český jazyk.
První číslo novin českých v Prusku vyšlo
1. října 1893 k veliké radosti lidu českého ta-
mějšího. Radost svou projevil tím, že se hojně
přihlašoval za odběratele. Noviny vycházejí týdně.
Tisknou se švabachem, protože v pruských ško-
lách latinkou psané knihy čísti se neučí, aby lid
co nejrychleji se poněmčil. Redakce chtěla již
některé části tisknouti latinským písmem, aby
čtenáři přivykali, ale knihtiskárna nemá takových
písem a koupiti nechce. Tak zůstalo při šva-
bachu. První léta dopláceli kněží- vydavatelé 700
až 1000 marek ročně, podle svých příjmů. Nyní
již doplatků není potřeba.
Bitta
Jureczek
Rakousko
Štěpánkovice
Kroměříž
Prusko
Katolický no
27
article
Národní škola jest v rakouském Slezsku
slovanském Lazarem z hrobu vstávajícím, v pru-
ském Slezsku — do hrobu položeným. Bývaly
kdysi v pruském Slezsku pro národy slovanské
snesitelnější poměry, ale o těch se nyní mluví
jako o »zlatých« časech. Mládež v obecných
školách byla vyučována německému jazyku na
základě mateřského. Dozor nad školami svěřen
byl domácímu duchovenstvu, jemuž nemálo na
tom záleželo, aby dítky zejmena naukám nábo-
ženským dobře se přiučily na základě řeči če-
ské. Studenti mohli nabyti znalosti řeči české
polské na gymnasiích v Hlubčicích a Ratiboři
protože se tam vyučovalo též slovanským řečem
Roku 1871 po vítězství nad Francií vyob
covány ze škol národních i vyšších šmahem če
ské a polské knihy. Přísně vláda zakázala v
učovati česky a polsky. Vyučování náboženstv
odňato duchovenstvu a svěřeno učitelstvu. Vy
loučené duchovenstvo ze škol vštěpovalo pravdy
Slezsko
Hlubčice
Ratiboř
Francie
28
article
náboženské dětem ve zvláštních hodinách po
česku v kostele. e
is ilsb tanla nágom
i Knihovny, které vlastenci s obětmi a ná-
mahou založili, puštly; mnohé; z nich na roz-
kaz školních inspektorů, nástrojů vládních, byly
— spáleny ! Kde jen orgány pruské zpozoro-
vuly poněkud živější hnuti, tam řádila divoee
moc přísných paragrafů.
Ti učitelé, křeří se mohou vykázati pokro-
kem z germanisace, dostávají ročně 70—100
marek odměny. Není tedy divu, že učitelé po-
němčují, dětem zakazují ve škole mluviti spo
našemu«, poroučejí mimo školu po německu
zdraviti a cestou ze školy cizí řečí hovořiti
Neposlušní trestáni bývají holí.
Za takových okolností možná jest příhoda
kterou zažil spisovatel J. Vyhlídal. Na kraji
dědiny setkal se s čipernou děvuškou: »Jářku
jak se jmenuješ ? Jaké je ti přezvisko ? Čí jsi
Která jsi?« Doptával se všemi způsoby, jaké
jsou ve Slezsku v obyčeji.
Děvuška odpovídá: »Ich bin dajč, ník
mériš.«
be
V Katalogu pro diecesi olomouckou tištěno
že je to ves česká, že služby boží jsou české.
J Vyhlídal
Slezsko
ich bin dajč
29
article
Snad je to děvče nějakého nastěhovalého Němee,
ačkoli kroj a tvářnost přesvědčovaly o opaku.
Co tak náš sběratel lidového podání slezského
rozvažuje, slyší totéž děvčátko volati po česku-
»Františ, poď hevaj (sem), cosi ti povim ?T
velebny paterek, co jdu po šoseji (silnici),se
mnum povědali.«
Sotva to domluvila, namanul se hoch škole
odrostlý, jenž zdaleka volal: »Pochválen bud
Ježíš Kristus, poníženě vílám velebného pa-
terka.«
»Až na věky«, děkuje velebný pán Vyblí-
dal hochovi a ptá se: »ale pověz mi, synku
proč dáváš moravské pozdravení, a tam ta dě
vucha a ostatní skoláci německé ?«
»To je tak,« vysvětluje výrostek, »já juž
možu, bo sem vyjdeny ze školy, ale ti,co
choďu, maju zakazane. Dyby moravsky pozdra-
vili, bo mezi sebum povědali, dostali by ve
škole kyjem bo fajneryblum, maju tež poručane.
aby řekli, že su dajč.«
Stav ékolský v českých krajinách v Prusku
charakterisuje skutečná událost z návštěvy in-
spektorovy, kterou sdělil pruský- farář. V české
dědině zkoušeny byly dítky z rozmanitých před
mětů. Mezi sjiným byla též čtena básnička
»Sei uns gegrüsst, du sehöner Waldi !« Čtení ho-
chovi ještě šlo, hůře bylo s obsahem básně
Inspektor, nemoha z hocha dostati smysl čte
ného, vyzval ho, aby počátek přeložil do če
štiny. Žák podle stejného znění slovného vzpo
mněl si na zajíce a přeložil: »Zajone (sai-uns
ogryz šumny les.«
Mnoho učitelů umí »moravsky«, avšak dost
jest těch, kteří jsou s češtinou na štíru. Jsou
to obyčejně Němci z ryze německých krajů.
»Katolické Noviny« odebírá asi 15 učitelů. Uvě-
domění národního postrádají, avšak nestavíse
proti národnímu hnutí, jehož vlny pomalu s
zvedají. Většina učitelů nemá vousů. Na prvý
pohled poznáš vychovatele mládeže.
Ježíš Kristus
Dyba
Waldi
Němec
jít hevaj
30
article
Jen malý pás Opavice prostirá se mez
rakouskými a pruskými Čechy, a přece jsou
mezi příslušníky téhož kmene mnohé rozdíly-
Příčinu hledati jest v tom, že žijí ve dvou růz
ných státech. Od prvního okamžiku, kdy jsme
ztratili polovici Opavska, staral se Bedřich II.
aby noví poddaní jeho vládě uvykli. Pruští Č -
chové jsou věrní poddaní. Když minulého roku
oslavovali sedanské vítězství, nařídily král vské
úřady oslavovati je po tři dni. »Katolické No-
viny« píší dne 29. ledna 1898 o oslavě císa-
řových narozenin u Čechů pruských takto
»Náš nejjasnější efsař pán Vilém II., narozený
dne 27. ledna 1859, slavil ve čivrtek své 39
narozeniny. V celém našem moravském kraj
slavil se tento radostný den. Někde byl v před
večer zapfenstreich, jinde byly slavnostní ho-
stiny, a pak světské slavnosti. Všude jevila se
radost a nadšení. Způsob slavnosti byl rozdilný,
ale stejné city ovládaly naše srdce, toliž city
lásky a náklonnosti ku vznešené osobě našeho
slavného panovníka a zeměpána. Nechť ho Pán
Bůh sílí a zachová ještě dlouhá léta ku blahu
naší říše.«
Černo-bílou pruskou barvu shledáš všude
na tabulích, sloupích u cest, na štíteích »Ge
meindevorštandu«, »Štandesamtu«, na vratech
studních, mostech, číslech ald.
Bedřich II
Čecho
Vilém II
Černo
Čechy
Opavsko
Katolický no
31
article
U soudův a politickych úřadů jde všecko
po německu, ale pro český kraj bývá ustanoven
tlumočník. Vypravují se všelijaké příhody ze
soudní síně, prýšticí z neznulosti českého ja-
Úřadní, obeovací řeč u intelligenče jest z
většího dílu německá, jak to bývalo před léty
u nás. Někteří z prusko slezských kněží neradí
mluví česky, proto že se nedovedou tak plynně
vyjádřiti jako řečí německou, kterou sí dokonale
osvojili studiem na německých školách, ač by
měli a mohli větší pili své mateřské řeči české
věnovati.
Zajímavé bylo by studovati nářečí lidové
v jednotlivých dědinách. Bohužel, povolanému
znatcí Fr. Bartošovi bylo možno vypsati toliko
některé trosky pozoruhodného různořečí v Bobo-
luskách nedaleko Krnova, proto že jeho bádánl
bylo nemilým způsobem přerušeno. Když totíž
tam sbíral látku ke své dialektologii, namluvil
německý učitel Dolna z Rakouska hostinskému
Renčlovi v Boboluskách, že Fr. Bartoš jest ne-
bezpečný vyzvědač a ten ho ze strachu před
opletačkámi s úrady jakožto první radní z obce
vypověděl.
Bartoš
Renčl
Francie
Boba
Krnov
Rakousko
32
article
Jazyk český, v Pruském Slezsku vyhnaný
ze škol a úřadů, udržuje se tradicí v rodinách
a v kostele, ač bohužel i tu do chrámů germa-
nisace se vkrádá. Někde se káže jen česky
jinde střídavě česky a německy
Lid vypřavuje se na výdělek daleko i do
ostravských dolů a sousedních krajů. Celé sku-
piny děvuch odvážejí agenti do Saska na prácí.
Tyto obyčejně z jedné rodiny drží se pospolu,
společně se modli, zpivají, je-li na blizku ka-
tolický kostel, docházejí tam, i společně ode-
bírají a čtou »Katolické Noviny.«
Charakteristický je dopis, který poslalo ně-
kolik děvčat, meškajíeích z pruského Slezska na
práci v Konobüchsu v Sasku, do redakce »Ka-
tolických Novin« 13. května r. 1899: »Sedám
do roha stola a vzývám Pěna Boha. Než počnu
psáti, musím pozdravení dáti: Pochválen bud
Pán nad pannami, který se náleží mezi námi
katolíkami. Ctihodný Otče! Dostaly jsme ty no-
viny a těší nás to velice, že se též co nového
dovíme, co se doma stane. Byly jsme si Novinv
bůh
Slezsko
Sasko
Konobüchs
Ka
Lido
Katolický novina